Maribor a včely   
Pridal tk Středa 13 březen 2019 - 16:00:29 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks: 0   Tisknout  LAN_NEWS_24 
V příspěvku Střípky paradoxů (5): trochu jinak z 10. Března t.r. jsem se zmínil o americkém státu Utah, který má v seznamu státních symbolů mimo jiné včelu medonosnou. V příspěvku Střípky paradoxů (4) z 6. Března t.r. jsem psal o zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců a zmínil se mimo jiné o zvýšení vládní podpory R&D, vzdělání v TCM (Tradiční čínské medicíny), pediatrii, veřejného vzdělání v kardiopulmonální resuscitaci (pomoci), a v neposlední řadě v oblasti výživy. Ve všech uvedených kategoriích těšících se zvýšení státní podpory hrají významnou roli včely. Jinak je tomu v ČR.

V té jsem se nesetkal s nikým, kdo by věděl o včelách jako státním symbolu. Za to jsem se seznámil se zkušeností dovolující předpokládat, že se v představitelné budoucnosti nedovím nic o podpoře TCM, stejně jako se nedovím nic o pojišťovnou placené léčbě člověka s pomocí včel a jejich produktů. Jako je tomu například u sousedů v SRN. To vše nehledě na skutečnost, že terapii, která se nazývá apiterapie, objevil česko - německý lékař Dr. Philipp Terč, také též Filip Tertsch nebo Philipp Tertsch (1844 – 1917).

Je bezpředmětné argumentovat existencí nebo neexistencí (vědeckých) důkazů potvrzujících účinnost alternativních léčebných a prevenční terapeutických metod v době, kdy farmaceutický průmysl a lobby dosáhli úrovně dovolující ovlivnit rozhodování části lékařů o způsobu léčby. Proto snažit se o dialog, ne diskuzi prosím, s lidmi schopnými vzít si právo soudit o existenci metod bez znalostí, osobních zkušeností a srovnávacích metod nedává smysl. V daném případě mám na mysli TCM a apiterapii. Obě jsem si osobně vyzkoušel (v ČLR, RF, SRN a ČR), proto vím své.

Své vědí také mnozí pacienti, lékaři, odpovědní léčitelé, chovatelé a ochránci včel a také občané Mariboru. Město, které obdrželo městská práva v roce 1254 a které se německy nazývá Marburg an der Drau, je druhým největším městem ve Slovinsku. Leží na úpatí horského masivu Pohorje. S Mariborem je spojen prudký rozvoj města po vítězství Rudolfa Habsburského nad Přemyslem Otakarem II. Ale i tzv. Mariborská krvavá neděle (27. ledna 1919), zápis nejstaršího exempláře vinné révy na světě, Stara trta, v roce 2004 a v neposlední řadě přesídlení Dr. Terče v roce 1875 do Mariboru, kde pracoval a v roce 1917 zemřel. Proč se zmiňuji o lékaři, Mariboru a včelách?

Dr. Terč trpěl silným revmatismem ruky a zjistil po pobodání včelami, že revmatické bolesti ustoupily a ruka byla daleko pohyblivější. Z historických záznamů je známo, že ve 12. století byla Karlu Velikému léčena dna včelím jedem, v 17. století zase včelími vpichy léčili revmatismus Ivana Hrozného.

Dr. Trč proto neváhal a prověřil osobní zkušenost na cca 650 pacientech. Z nich 593 prokazatelně jevilo známky zlepšení. Začal se proto systematicky věnovat metodě s použitím včelího jedu. V roce 1888 zveřejnil práci O vztahu včelího bodnutí k revmatismu (Über merkwürdige Beziehung des Bienenstiches zum Rheumatismus). Byl úspěšný jako populárně – publicisticky aktivní lékař, včelař a společník, představující kvalitní lidské hodnoty. Jeho následníkem se stal vídeňský lékař A. Reiter, autor publikace Rheumatismus und Bienenstichbehandlung. Ten kriticky zhodnotil přínos apiterapie, a následky neodborného použití včelího jedu. Více se leze dovědět na příklad v práci: Novák, J. Doplňme si významné lékaře z pošumaví. Facultas Nostra]. Lékařská fakulta University Karlovy v Plzni, 1.9.2008. Roč. 2008, čís. 68-69, s. 18. Není proto divu, že den narození Dr. Philippa Terče vyhlásila Světová apiterapeutická společnost 30. březen Světovým dnem apiterapie.

I proto se bude 30. března 2019 konat 4. celosvětové apiterapeutické sympozium v Mariboru. Na sympoziu, jehož program mám k dispozici, vystoupí za ČR diplomovaný apiterapeut ruského původu Alexandr Barkov. Ten působí jako apiterapeut a poradce mimo jiné v Karlových Varech a ve Včelím domě v Mariánské u Jáchymova (ředitel František Sentenský, fs©vcelidum.cz). V symbolických místech, na okraji západočeského lázeňského trojúhelníku, kam jezdí léčit potíže pohybového aparátu pacienti z celého světa už více než sto let.

Alexandr Barkov bude v Mariboru přednášet o aplikacích jedu v závislosti na diagnózách. Ale i o svých zkušenostech a způsobech, jak a kde lze aplikovat včelí jed, včetně aplikace u dny a osob s alergií na včelí jed.

Primárně se nabízí pohybový aparát jako jedna z několika nejatraktivnějších částí lidského těla a organismu pro aplikaci včelího jedu a včelích produktů. Ty podporují obnovovat kloubní tkáně, včetně chrupavek, nervová myelinová pouzdra a mnohé další. Další výhodou včelích produktů je, že po dobu mnoha milionů let soužití člověka a včel si viry a bakterie nedokázaly vytvořit rezistenci na včelí produkty. Z úlu je proto možné těžit produkty, které dokáží likvidovat například i MRSA. Tento methicilin rezistentní Staphylococcus aureus, někdy označovaný jako oxacilin-rezistentní zlatý stafylokok je bakterie odpovědná za obtížně léčitelné infekce u lidí a zvířat. MRSA vyvolává nebezpečné infekce a odolává většině známých antibiotik. Jedním z jeho kmenů je takzvaný prasečí stafylokok CC398. Nejenom možnost likvidovat MRSA, stabilizovat dnu, DM a další patologie s pomocí včelího jedu posilují v posledních letech snahu mnoha odborníků a států dostat včelí produkty k těm, kteří je potřebují. Jako náhradu neefektivních syntetických léků, jako nástroj pro léčbu chorob, na které jiný lék není – např. roztroušenou sklerózu. Uvedené a mnohé neuvedené o včelách a dovolují označit včely zázrakem přírody. A zázraky, nejenom přírody lákají.

Včely jako zázrak zlákaly maďarského lékaře Bodog F. Becka, který v roce 1935 vytvořil termín terapie včelím jedem, včelaře Charles Mrazova (1905-1999), ale i MZ SSSR. To schválilo v roce používání včelího jedu k léčbě určitých onemocnění schválením práce fyziologa, specialisty v zoo-toxikologii a apiterapii, Nikolaje Arťomova (1908 – 2005). Klíčová práce (z 12 vědeckých knih a dalších publikací) byla zveřejněna pod názvem Pokyny pro použití včelího jedu v apiterapii. Je proto ne zcela pochopitelné, že první centrum lékařské apiterapie na světě nebylo založeno v SSSR, ale v Bukurešti v roce 1984. Centru následovali další, i v sousedství ČR. V roce 1986 (17. Října) byl založen včelařským odborníkem Wilhelm Hemme Deutsche Apitherapie Bund (DAB). Za zmínku stojí také portugalský specialista Antonio Couto. Tento spoluzakladatel organizace Bees for life, prezident Portugalské apiterapeutické společnosti a BeeClinic, Lda se zabývá nejenom apiterapií, ale i mikroapipunkturou, výživovým poradenstvím, fytoterapií a Jin Shin Jyutsu. Kdo si přeje nebo potřebuje vědět více o apiterapii a produktech z včelího jedu a medu může obdržet informaci od Scientific Commission Apitherapy (při celosvětovém sdružení včelařských svazů), American Apitherapy society, Österreichische Gesellschaft für Apitherapie, Schweizerischer Apitherapie Verein, České apiterapeutické společnosti, nebo přímo od uvedených českých účastníků 4. celosvětového apiterapeutického sympózia.

Kdo si přeje vědět více o včelách, jejich dalších a možných rolích a funkcích v našem životě má možnost si dohledat informace o možnostech řešení některých komplexních problematik našeho života s pomocí včel. Pro ilustraci uvádím dva příklady: 1) Plastové odpady (novozélandská společnost Humble Bee). 2) Vymírání slonů (v Somálsku narozená Lucy King vytvořila úspěšný projekt, v překladu autora příspěvku, Sloni a včely. V něm využívá strach slona před píchnutím včely, skutečnost že dospělý slon sežere za den až 200kg rostlin, s tím spojené ničení úrody zemědělců a odstřel slonů. Řešení našla v konstrukci speciálního plotu. Ten při dotyku slona dá do pohybu úly a včely. Vyděšený slon se dá na útěk. Praxe dokazuje, že devastace úrody způsobené slony se snížila o 80%. Podobně je tomu s odstřelem slonů. Nehledě na neprověření úspěšnosti projektu osobně, existuje skutečnost a fakt, že úspěšná Lucy King se svým projektem spolupracuje s Oxfordskou univerzitou a Organsiation Save the Elephants und Disneys Animal Kingdom a nedávno se stala ředitelkou Human-Elephant Co-Existence Programms.

Komu uvedené nestačí, může se seznámit v odborném časopisu Science Advances s důkazem o tom, že včely umí počítat. A to lépe než savci, jako opice, delfíni nebo sloni. To však neznamená, že se mohou bránit proti lidské hlouposti, chamtivosti a ignorování zákonů přírody. Posledně jmenované se hlásí o slovo formou zvýšeného vymírání včel (cca 20% ročně, přičemž 10% úmrtnost je prý normou) a v něm obsaženém varování před nezodpovědnou

aplikací vědeckého výzkumu a produktů (založených především na glyfosátu (N-(fosfonomethyl)glycin) známým pod obchodním názvem Roundup, pesticidů, neonicotinoidů, atd.), a v neposlední řadě chamtivostí chemického průmyslu. Jeden z jeho členů, Monsanto (dnes dceřiná společnost Bayer a.s.), stojí v Severní Kalifornii od pondělí 25.2.2019 podruhé u soudu. V létě 2018 totiž společnost soudní spor prohrála, byla odsouzena k náhradě škody ve výši 289 mio USD, která se do dovolání jako zázrakem zmenšila do výše 78 mio USD.

V průběhu posledních let proto vznikly iniciativy i na ochranu včel: World Save Bee Fund, Deutschland summt!, a další. Také ex-prezidentem Obamou iniciovaná Task force má jako hlavní úkol ochranu včel. Nevím, podporuje li prezident Trump tuto iniciativu. Skutečností ale je, že existuje projekt v devastovaném městě Detroit, kterým se jeho iniciátoři snaží mírnit následky de-industrializace pomocí budování speciálních zelených ploch s úly.

Timothy Paule se svojí partnerkou Nicole Lindsey koupili za 340 USD pozemek velký 3.000 m2 a vytvořili na něm podle své představy a zkušeností včelí farmu podle motto: Work Hard, Stay Bumble. Přitom věděli, jako pravděpodobně každý včelař ví, že kromě zimního krmení musí ničit hlavního nepřítele včel, varroa-milbe. V češtině se nazývá kleštík zhoubný, také kleštík včelí, ale zcela jistě nesprávně se označuje jako roztoč zhoubný.

Milovníci včel, květin a přírody vědí, že celoroční směsi, například Tübinger Mischung (svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia), pohanka obecná (Fagopyrum esculentum Moench), hořčice polní (Sinapis arvensis), měsíček lékařský (Calendula officinalis L.) a koriandr setý (Coriandrum sativum) Koriander) jsou nejlepší pomocí včelám v dnešní době. O ovocných stromech, jako jablko, hruška, višně, nebo kaštanu, lípě, ořechu a javoru, nemluvě.

Přeji proto nám všem žijícím, nejenom v rodišti zakladatele apiterapie Dr. Terče, účastníkům sympozia a včelařům, naučit se žít ekologicky, efektivně a ekonomicky, a využít příležitost, kterou nabízejí odkaz prvního novodobého apiterapeuta a potenciál apiterapie a historická zkušenost 3000 let staré TCM a podobných metod. Po té bude nám možno radovat se léta létu, včelám květu a naučit se lehce od mravence pilnosti, a od včely svornosti. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell
11.03.2019


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Zpětná adresa pro váš příspěvek: http://www.infokuryr.cz/e107_plugins/trackback/trackback.php?pid=24193
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen. Prosím přihlaste se, nebo se zaregistrujte zde pro přihlášení
Žádné zpětné odkazy pro tento příspěvek.
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
PoÚtStČtPaSoNe
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031 
 
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.5519 sec,0.0935 z toho dotazů.Dotazů v DB:15. Použitá paměť:1,093kB