Erdogan pohrozil, že uzavře americké vojenské základny v Turecku   
Pridal tk Pondělí 16 prosinec 2019 - 06:05:59 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks: 0   Tisknout  LAN_NEWS_24 
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že Ankara může v reakci na americké sankce uzavřít základny Incirlik a Kürecik.

Leteckou základnu Incirlik v provincii Adana na jihu Turecka používá Letectvo Spojených států amerických. Vojáci zajišťují chod radarové stanice včasného varování proti raketovému útoku, která je rozmístěna v oblasti Kürecik v jihovýchodním Turecku a je součástí protiraketového systému NATO v Evropě. Daný radar byl uveden do provozu na začátku roku 2012.

„Pro obě strany je velmi důležité, aby Spojené státy nepodnikaly kroky, které by nebylo možné v našich vztazích napravit. Turecko samozřejmě odpoví na jakékoliv sankce ze strany USA. Sedneme si a vyřešíme to. V případě potřeby uzavřeme Incirlik i Kürecik,“ řekl Erdogan ve vysílání na kanálu A Haber.

Turecko hrozí

Dne 11. prosince uvedl turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu, že Turecko může reagovat na sankce Spojených států kvůli nákupu ruských systémů protivzdušné obrany S-400. Mimo jiné jde o leteckou základnu Incirlik.

„Zhodnotíme ten nejhorší scénář a přijmeme rozhodnutí. Zavedou-li USA proti Turecku sankce, může být nastolena otázka základen Incirlik a Kürecik,“ řekl Çavuşoglu ve vysílání televizní stanice A Haber.

Dodávky nejnovějších ruských systémů protivzdušné obrany S-400, které způsobily krizi ve vztazích Turecka s USA, začaly v polovině července. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se nechal slyšet, že S-400 budou plně uvedeny do provozu v dubnu příštího roku.

Washington žádal, aby se Turecko transakce vzdalo a nakoupilo místo toho americké komplexy Patriot. Washington také vyhrožoval odročením či zrušením prodeje Turecku nejnovějších stíhacích letounů F-35 a také zavedením sankcí v souladu s CAATSA (zákon o odporu nepřátelům Ameriky prostřednictvím sankcí). Ankara ovšem odmítla ustoupit.

Podle slov tureckého ministra zahraničí není nákup ruských S-400 politickou otázkou. Jak sám uvedl, Turecko před dohodou s Moskvou chtělo systémy protivzdušné obrany nakoupit u Spojených států či Francie. V obou zemích však prodej svých systémů do Turecka odmítli.

Erdogan o podpoře Libye

Během daného vysílání dále Erdogan sdělil, že je Ankara připravena poskytnout jakoukoliv podporu Vládě národní jednoty Libye (VNJ), a to včetně vyslání svých vojsk. Zároveň nepovažuje velitele Libyjské národní armády za legitimního vůdce.

„Budeme chránit práva Libye a Turecka ve východním Středomoří, jsme připraveni poskytnout této zemi veškerou nezbytnou podporu. Pokud přijde z Libye pozvánka (ohledně vyslání tureckých vojsk), podnikneme nezbytná opatření. Chalífa Haftar není zákonnou silou,“ dodal.

Po svržení a smrti libyjského vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 přestala země prakticky fungovat jako jednotný stát. V zemi nyní funguje dvojvládí. Na východě zasedá parlament zvolený lidem, v hlavním městě Tripolisu na západě vládne libyjská vláda národní jednoty, která byla zformována za podpory OSN a Evropské unie v čele s Fayezem al-Sarrajem.

Úřady východní části země pracují nezávisle na Tripolisu a spolupracují s Libyjskou národní armádou vedenou Chalífou Haftarem.

Erdogan o genocidě amerických indiánů

V neposlední řadě se Erdogan nechal slyšet, že turecký parlament může přijmout rezoluci o genocidě amerických indiánů během kolonizace Ameriky jako reakci na uznání genocidy Arménů v Osmanské říši v roce 1915 ze strany Senátu USA.

„Otevřeli jsme více než milion dokumentů o událostech z roku 1915. Přijeďte, studujte. My mluvíme s dokumenty v našich rukou. Musíme se proti vám postavit se stejným rozhodnutím našeho parlamentu. A uděláme to. Takže je možné mlčet o indiánech, když se mluví o Americe? Toto je ostudná stránka Spojených států,“ řekl Erdogan.

Na konci 19. a začátkem 20. století pronásledovala Osmanská říše Armény. Toto pronásledování dosáhlo vrcholu v roce 1915. Arménie trvá na uznání arménské genocidy ze strany světového společenství. Turecko tradičně tato obvinění popřelo a prohlašovalo, že oběťmi tragédie z roku 1915 byli jak Arméni, tak i Turci. Ostrá reakce Ankary na proces mezinárodního uznání arménské genocidy v Osmanské říši je jedním z hlavních důvodů složitých vztahů mezi Tureckem a Arménií. Turecko také vyzývá k vytvoření mezinárodní komise historiků, která by studovala archivní dokumenty, které má země k dispozici, a vytvořila tak objektivní přístup k událostem z období první světové války.

Zdroj: https://sptnkne.ws/AG4f
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Zpětná adresa pro váš příspěvek: http://infokuryr.cz/e107_plugins/trackback/trackback.php?pid=26689
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen. Prosím přihlaste se, nebo se zaregistrujte zde pro přihlášení
Žádné zpětné odkazy pro tento příspěvek.
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2020
PoÚtStČtPaSoNe
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031 
 
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.0637 sec,0.0253 z toho dotazů.Dotazů v DB:15. Použitá paměť:975,176B