O amerických prezidentech v superlativech   
Pridal tk Úterý 30 červen 2020 - 04:26:15 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks: 0   Tisknout  LAN_NEWS_24 
Dubový stůl v Oválné kanceláři Bílém domě přitahuje politiky jako hořící petrolejová lampa noční můry, ale podle statistiky je nejrizikovějším pracovištěm v Americe.

„Afroameričan Barack Obama dostal nejhorší džob v celé zemi,“ napsal newyorský satirický časopis ONION po vyhlášení výsledků prezidentských voleb v listopadu 2008. “Ve svém vysoce stresovém, málo placeném postavení bude mít za úkol udělat generálku zhroucené ekonomiky a na národní rovině uspokojovat vrtochy víc jak tři sta milionů Američanů. Navíc tento černý muž bude muset poklidit všechen binec, který za sebou nechali jeho předchůdci.“

V podstatě se tohle dá říci o každém nastupujícím americkém prezidentovi. ONION mohl o Donaldovi Trumpovi v listopadu 2016 navíc napsat, že si občané zvolili nejnevhodnějšího člověka pro dva nejnesplnitelnější úkoly-- skončit všechny americké války ve světě a zlepšit vztahy s Ruskem.

Být americkým presidentem je nejzáviděníhodnější džob. Důvodů je mnoho. Moc je nejsilnější opiát a afrodisiak. Stejně žádoucí je, že prezidentování slouží jako výtah z dolních podlaží bohatství do horních a do dobře zajištěného stáří. Výtah, který začne fungovat záhy po té, co POTUS (President of the United States) opustí Bílý dům.

Barack Obama odešel s dvěma knižními trháky pod paží, které mu doposud vynesly zhruba 40 milionů dolarů. Pronesl padesát projevů a za každý dostal dvě stě tisíc. Honoráře za přednáškovou čilost a za knížky vyzvedávají Baracka a Michel, která také přiložila ruku k dílu, do nejvyšších pater byvších prvních rodin v Americe. Not bad, uvážíme-li, že začínali s jedním milionem.

G.W. Bush měl čtyři miliony při odchodu z Bílého domu, které mu během činorodé penze nabobtnaly na dvacet tři milionů. Zhruba o stejnou částku si penzijní konto vylepšil i jeho syn George.

Ronald Reagan už byl mohovitý herec, když se stal presidentem, protože měl deset milionů v bance. Když umřel v roce 2004 zanechal své ženě Nancy 15.4 milionů. Což je dost pozoruhodné, uvážíme-li, že Reagan onemocněl Alzheimerovou chorobou pět let po odchodu z Bílého domu a po zbytek života nemohl být výdělečně činný.

Nejchudším poválečným prezidentem byl Jimmy Carter, který se octl v podstatě na mizině, když v úřadě skončil. Ale jestliže člověk umí psát až se z něho kouří, může zbohatnout . Carter zatím sepsal šestnáct dobře honorovaných knih a má vystaráno. Každý POTUS za paměti a jiná vyprávění dostává mnohonásobně větší balík peněz nežli nějaký nositel Nobelovy ceny za literaturu.

Ovšem nejnepřekonatelnějšími money makers, výdělečně činnými byvšími obyvateli Bílého domu, jsou Bill a Hillary Clintonovi. Za šestnáct let v důchodu, který činí tři miliony ročně jako u všech prezidentských penzistů, si vypsali a napřednášeli sedmdesát pět milionů dolarů. Jejich výdělečný potenciál je velmi tak vysoký, že do konce života mají šanci nahromadit nejméně čtvrt miliardy dolarů.

Navíc u Clintonových je viditelná pouze příslovečná špička ledovce, jehož dvě třetiny se skrývají v jejich nadaci. O tom kolik obnáší a jak roste kolují legendy. Pomlčme o nich, neboť důkazy chybí. Jisté však je, že všechny nadace mají kostlivce ve skříni.

Donald Trump je nejbohatší americký prezident všech dob. Přišel do Bílého domu s nemovitostním impériem, jehož hodnota se odhaduje na 3.7 miliard dolarů. Nejvyšší úřad v zemi mu těžko otevře přístup ke kšeftům, které už desetkrát či stokrát neviděl. Může z něho být první POTUS, pro kterého výkon nevyššího úřadu v zemi nebude výtahem k většímu majetku a bohatství.

Ale ať, proboha, nikdo prezidentským vysloužilcům nezávidí! Zaslouží si každý cent. Zastávali povolání, které nemilosrdně podrývá duševní a fysické zdraví a v Americe je ze všech nejrizikovější, protože při jeho výkonu dochází k zdaleka největší úmrtnosti. Uvažme tyto skutečnosti:

Podle oficiální statistiky v Americe umírá ročně na pracovišti o něco víc než pět tisíc lidí na každých sto tisíc zaměstnanců. Na první příčce žebříčku pracovní mortality jsou dřevorubci. Když srovnáme počet úmrtí s jejich celkovým počtem, skóre ukazuje 139: 100.000. V Bílém domě činí 8: 45.

William Henry Harrison, Zachary Taylor, Warren G. Harding zemřeli přirozenou smrtí. Už nebyli žádní mladíci, pravda, ale není sporu o tom, že břímě úřadu jejich zdravotnímu stavu nijak neprospívalo.

Abraham Lincoln, James Garfield, William McKinley a John F. Kennedy byli zavražděni. Čtyři muži ze čtyřiceti pěti. Not bad, not bad at all. Zde rovněž je superlativ na místě, neboť i v neutralizaci vůdců, jak se ve slušné společnosti říká politickým zabíječkám, jsou Spojené státy na předním místě.

Jan Vítek
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Zpětná adresa pro váš příspěvek: http://infokuryr.cz/e107_plugins/trackback/trackback.php?pid=28948
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen. Prosím přihlaste se, nebo se zaregistrujte zde pro přihlášení
Žádné zpětné odkazy pro tento příspěvek.
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2020
PoÚtStČtPaSoNe
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031 
 
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.1631 sec,0.0918 z toho dotazů.Dotazů v DB:18. Použitá paměť:1,239kB