Vy jste neuznali Lukašenka, my neuznáme Bidena…   
Pridal tk Pátek 13 listopad 2020 - 07:55:55 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks: 0   Tisknout  LAN_NEWS_24 
Diplomatické hrátky mezi liberálním Západem a jeho neliberálními odpůrci vypadají někdy nesmírně vážně až tragicky, ale protože je zatím vždy liberální Západ prohrál, jsou ve skutečnosti spíše komické a pro Západ trapné. A Západ by se z nich měl poučit.

Nechám stranou sankce, které otevřeně řečeno nikdy nic nevyřešily a spíše jen stmelily obyvatelstvo kolem vlád, které měly být z ciziny donuceny k poslušnosti. Klasickým příkladem je Rusko, které správně pochopilo, že krvavý kyjevský euromajdan je v podstatě nezakrytým hybridním útokem Západu namířeného k jeho oslabení a výsledem je, že Krym se stal ruským, a východ Ukrajiny, tj. Doněcko a Luhansko se od ní odpojil, zemi ovládla občanská válka mezi proruským a protiruským obyvatelstvem a nastal celkový rozvrat společnosti. Jedny sankce stíhaly druhé a výsledkem je, že geopolitická pozice Ruska při řešení nejen mezinárodních konfliktů v Sýrii, Náhorním Karabachu, ale i Libyi, ale i při spojení s Čínou a Tureckem za posledních 5-6 let výrazně vzrostla.

Evropská unie, ale i jiné liberální západní státy si stále namlouvají, jakou mají geopolitickou sílu. A k jejím oblíbeným hrátkám patří, že například odmítají uznávat vlády, které označí za nedemokratické a zpravidla i podporují tzv. demokratické vzdoroprezidenty s naivní představou, jaký to bude mít význam.

Nuže liberální média to vždy zpočátku vítězoslavně oslavují, až postupně se zahalí do mlčenlivosti. To když vzdoroprezidenti padají.

A tak ve Venezuele, už dávno byl Západem uznán vzdoro prezident Juan Guidó, ale po dvou letech stále vládne „nedemokraticky zvolený“ Nicolas Maduro.

Před pár měsíci zase Evropská unie i část Západu halasně neuznala volbu Alexandra Lukašenka a vášnivě podporovala vzdoroprezidentku Cichanouskou. A ejhle. Opět barevná revoluce postupně umírá na úbytě a neuznaný prezident Lukašenko spokojeně vládne.

Zdá se, že neliberální silní mužové světa, kteří v souhrnu jistě mají větší geopolitickou sílu než EU se rozhodli zažertovat, ovšem způsobem korektním a nenapadnutelným.

Ruský prezident Vladimír Putin, čínský prezident Si Ťin – Pching, turecký president Recep Tayyip Erdoğan, brazilský prezident Jair Bolsonaro či mexický prezident Andrés Manuel López Obrador prostě odmítli volbu Joe Bidena uznat, protože dosud nebyla právoplatně potvrzena.

Nevím, zda podobná situace, tedy včasné neuznání vítězství hlavy nejsilnější velmoci Západu nastala někdy v minulosti. Cosi to ovšem o reálné síle USA vypovídá. V každém případě je to na nepřetržité nenávistné hodnocení Joa vůči těmto silným představitelům, dnes v podstatě rozhodujících představitelů tzv. neliberálního světa, světa, který v souhrnu má mnohem více obyvatel než celý Západ a zřejmě mu v mnoha ohledech nejen geopolitických může konkurovat.

Biden ještě není u moci – a možná ani nebude – ale už v předstihu rozehrával nebezpečné partie.

Často dostávám dotazy, proč jsem tak protizápadní. No, kdo mě delší dobu zná, tak ví, že jsem vstupoval před třiceti lety do politiky s jasnou vírou, že svět konečně přestane být rozdělen na dva nepřátelské bloky, že bude intenzivně spolupracovat – a dobře – že bude mír a žádná konfrontace. Měl jsem rád jak západní Evropu, tak i Rusko. Poctivě vzato z amerických dějin jsem mimořádně uznával toliko F. D. Roosewelta. Ostatní prezidenti mi zase tak moc neříkali.

Bohužel Západ se dnes neumí smířit s faktem, že jeho vidění světa, které se v roce 1990 zdálo jako jedině možné a správné, že končí dějiny dosažením vítězstvím liberální demokracie se ukázalo naivním. A tak Západ kolem sebe kope s čím dál tím menšími úspěchy. Počínaje blamáží na Ukrajině už Západ zaznamenává jen a jen neúspěchy.

Ty konflikty zjevně budou narůstat a my se musíme na to připravit.

Tak jako před rokem 1989 svět v podstatě zažíval sice napětí mezi Západem a Východem, ale ve skutečnosti vzájemná kontrola a hrozba použití síly jej celkově činila mnohem bezpečnějším než dnes, zdá se, že se musíme na tuto koncepci připravit.

A proto je správné, že prezidenti Ruska, Číny, Turecka, Brazílie a Mexika ten významný krok k vyváženosti učinili. Už žádné humanitární bombardování Jugoslávie, které kratochvilně podporoval kongresman Biden s cílem okupovat Srbsko, už žádné svévolné vytvoření teroristického Kosova, už žádná válka v Iráku, Libyi, Afghánistánu, už žádné barevné revoluce.

Jiří Vyvadil
Vaše věc

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Zpětná adresa pro váš příspěvek: http://infokuryr.cz/e107_plugins/trackback/trackback.php?pid=30726
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen. Prosím přihlaste se, nebo se zaregistrujte zde pro přihlášení
Žádné zpětné odkazy pro tento příspěvek.
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2020
PoÚtStČtPaSoNe
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30 
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.1321 sec,0.0472 z toho dotazů.Dotazů v DB:18. Použitá paměť:1,460kB