Úterý 20 červen 2017
Brazilští fotbalisté vyvolali hromadnou bitku   
Pridal tk Úterý 20 červen 2017 - 05:41:39 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Zápas čínské Superligy mezi Guangzhou R&F a Shanghaj SIPG přerostl v hromadnou rvačku, uvádí portál Goal.com.

Hlavními účastníky rvačky se stali brazilští fotbalisté Guangzhou Hulk (bývalý hráč petrohradského Zenitu) a Oscar (hrál za londýnskou Chelsea).

Před poločasovým hvizdem Hulk zachytil míč uprostřed hřiště a přihrál ho mezi soupeřovýma nohama. Nahrávku Brazilce zastavil obránce, míč se však dostal k Oscarovi, který dvakrát míč silně nakopl do soupeřů. Nespokojení hráči Shanghaje se s odvetou přihnali k Brazilci, do potyčky se zapojili náhradníci i realizační týmy obou klubů.

Bývalý fotbalista Chelsea nebyl potrestán, incidentem se však bude zabývat komise rozhodčích. Zápas skončil 1:1.


Zdroj: Goal.com

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Syrská armáda dobyla u IS město Rasaf   
Pridal tk Úterý 20 červen 2017 - 05:34:36 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Vládní syrská vojska se spojenci osvobodila Rasaf a 20 vesnic na jihu provincie Rakka a zlikvidovala řadu velitelů IS i z řad cizinců, oznámil syrský vojenský zdroj.

„Naše ozbrojené síly a spojenci získali zpět kontrolu města Rasaf na jihu (provincie) Rakka a osvobodili 20 vesnic," řekl partner agentury.

Podle zdroje byli během bojů zabiti velitelé teroristické skupiny, kteří pocházeli z Čečenska, Tuniska, Libye, Saúdské Arábie a Iráku.

„Byla zlikvidována více než stovka radikálů IS, 11 tanků, šest kusů obrněné techniky, deset dělostřeleckých zbraní a více než 200 různých automobilů teroristů," podotkl partner agentury.

Zdroj: https://cz.sputniknews.com/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



V Laosu byl zastřelen čínský občan   
Pridal tk Úterý 20 červen 2017 - 05:30:34 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Čínské velvyslanectví v Laosu 18. června uvedlo, že jeden čínský občan byl 16. června zastřelen neznámým pachatelem v provincii Xaysomboun v Laosu. Laoská strana v současné době tento případ vyšetřuje.

Čínské velvyslanectví v Laosu téhož dne vydalo prohlášení, ve kterém žádá Laos o co nejrychlejší vyřešení případu a potrestání pachatele a o podniknutí efektivních opatření na zajištění bezpečnosti čínských občanů a institucí v Laosu. Velvyslanectví také upozornilo čínské občany a instituce v Laosu, aby zvýšily povědomí o bezpečnosti.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Trump zpřísní některé americké politiky vůči Kubě   
Pridal tk Úterý 20 červen 2017 - 05:29:23 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Americký prezident Donald Trump 16. června prohlásil, že zpřísní americké obchodní, ekonomické a turistické politiky vůči Kubě, které vypracovala Obamova vláda, ale neuzavře americké velvyslanectví na Kubě, které bylo znovu otevřeno v roce 2015.

Donald Trump téhož dne v projevu, který přednesl v Miami ve státě Florida, uvedl, že okamžitě zruší „nerovné" dohody, kterých dosáhla Obamova vláda s kubánskou stranou, zakáže obchod mezi americkými podniky a podniky pod kontrolou kubánské vojenské strany a omezí cestování amerických občanů na Kubu. Trump zdůraznil, že USA budou dále prosazovat politiky blokující kubánskou ekonomiku, finance a obchod.

Trump po vystoupení podepsal americký administrativní rozkaz na zavedení nových politik vůči Kubě. Podle Deklarace Bílého domu americké ministerstvo financí a ministerstvo obchodu zahájí do 30. června proces spojený se zaváděním nových politik, který potrvá několik měsíců. Po úpravách a zveřejnění pak vstoupí politiky v platnost.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Podal jsem přihlášku na předsedu ČSSD?   
Pridal tk Úterý 20 červen 2017 - 05:18:11 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Špičky sociální demokracie zareagovaly po programové konferenci této strany, která proběhla v sobotu, velmi hystericky na oznámení předsedy Místní organizace ČSSD v Cerhenicích Semráda, že vstupuji v této organizaci do ČSSD.

Místopředseda strany Dolínek se v reportáži Českého rozhlasu úplně zajíkal, když mluvil o mé osobě. Pana místopředsedy se podle všeho velmi dotklo, že můj vstup do ČSSD dostává v médiích větší publicitu nežli celá programová konference ČSSD. Hovořil proto o naschválech a o tom, jak jsem se k tomu mohl propůjčit a další nesmysly. Když jsem ho slyšel, říkal jsem si pouze: „Jak se „tohle“ mohlo stát s místopředsedou ČSSD?“

Pražská doprava úpí, neboť on je na pražské radnici radním, který ji má na starosti. A to by ještě nebylo tak nejhorší. Panu Dolínkovi bylo hned v sobotu jasné, jak rozhodne o mém vstupu pražská městská organizace. Prý bude proti němu. Jak to, sakra, může pan Dolínek vědět tak jistě, když se ještě v této věci žádný orgán ČSSD nesešel? Kde je nějaká vnitrostranická demokracie? Ale legrace stranou, pan Dolínek je opravdu pro legraci. Nicméně, nikoli v legraci, ale zcela vážně před pár dny prohlásil, že ČSSD hodlá v nastávajících parlamentních volbách získat 20 % všech v Praze odevzdaných hlasů. Jsem zvědavý, jaké osobní a politické závěry vyvodí místopředseda Dolínek, až ČSSD v Praze získá 8 – 10 %...anebo ještě méně hlasů.

V neděli jsem v ČT 24 viděl, kterak se asistent olomoucké univerzity Šaradín propůjčil ke zvláštní šarádě. Na otázku, jakým přínosem by byl můj vstup ppro ČSSD, řekl, že vlastně velmi záporný, pokud tedy jeho vyjádření mohu shrnout. Že jsem prý v roce 2006 dosáhl ve volbách slušného volebniho výsledku (bylo to tehdy téměř 33 % odevzdaných hlasů, a to 13 měsíců poté, co strana v průzkumech preferencí měla jen 10 %). Pan Šaradín pochopitelně přešel fenomenální výsledek v krajských (téměř 36 %) a senátních volbách (23 mandátů) v roce 2008. A pak uvedl, že po mnoha chybách, kterých jsem se dopustil, se strana dopracovala ve sněmovních volbách 2010 k 20 % odevzdaných hlasů.

Ale to přece není pravda. ČSSD tehdy měla ve volbách 22,2 % hlasů a byla vítěznou stranou. Co by za to dnešní vedení ČSSD dalo, kdyby mělo alespoň přibližně stejné volební preference… Dnes, pokud by proběhly volby, by ČSSD obdržela pravděpodobně, soudě podle jejích současných preferencí, maximálně 8 – 10 % hlasů.

Mluví-li Sobotka o tom, že jsem ČSSD poškozoval vytvořením konkurenčního projektu národních socialistů. záměrně to přehání. Vytvořil jsem tento projekt proto, abych mohl dál prosazovat program ČSSD, za který jsem byl v roce 2010 zvolen do sněmovny a který vedení ČSSD zvolna opouštělo.

Národní socialisté (LEV21), měli být podle mých představ nejbližším koaličním partnerem ČSSD, tak jako tomu bylo s národními socialisty a sociálními demokraty za první Československé republiky. A že se to nepovedlo? Upřímně, nebyly peníze a byl jsem důsledně blokován médii, tedy nebylo divu, že volební výsledky tohoto uskupení nebyly valné…

Takže v čem jsem vlastně ČSSD poškodil? Poškodili ji spíš jiní. Ti, kteří sedm let po mém odchodu z funkce předsedy ČSSD trvale snižovali volební výsledky sociální demokracie a propadali se hlouběji a hlouběji ve volebních preferencích. Ve mně by opravdu nepřímého viníka své neschopnosti hledat neměli.

Řekněme si to otevřeně, reakce vedoucích činitelů ČSSD na můj vstup je tak hysterická, že zcela odpovídá jejich vlastnímu nízkému sebevědomí. Vedoucí činitelé této strany předpokládají, že po volbách do sněmovny, o jejichž výsledku zřejmě žádné optimistické představy nemají, bych měl zájem se zapojit do mocenských her v ČSSD.

Tento zájem opravdu nemám. V tuto chvíli chci pouze morálně podpořit ČSSD svým členstvím v nastalé situaci, která hrozí vyústit v nejtěžší krizi ČSSD v jejích 140letých dějinách. Vedení ČSSD dnes bohužel prostoupila snaha žádnou možnou konkurenci jakéhokoli člověka z venku nepřipustit.

Moje přihláška do ČSSD se bude projednávat v Místní organizaci v Cerhenicích nejspíše v září, tedy pár týdnů před volbami do sněmovny. A myslím, že pro voliče bude dobrou informací, jak velkoryse a slušně jsou vedoucí osobnosti ČSSD, včetně těch pražských, schopny se chovat k výsledkově nejúspěšnějšímu předsedovi ČSSD, který se chce vrátit do strany, jíž v roce 1989 – 1990 pomáhal vytvářet…

Jiří Paroubek

Zdroj: Vaše Věc

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



David Rath: ČSSD v kriminále   
Pridal tk Úterý 20 červen 2017 - 05:16:00 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
V únoru 2014 jsem napsal úvahu - blog - Tajná revoluce. Předpověděl jsem tehdy ČSSD osud upadající ODS. Pokud by to náhodou někoho zajímalo - najde

http://rath.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=397962.


Schopný stratég

Seznam jmen politiků z ČSSD, kteří jsou zvolna likvidováni represivní mašinerií se rychle rozrůstá za průběžné skandalizace. Z uniklých nahrávek pana Babiše s jeho novinářem se zdá, že jako schopný stratég svá média kočíruje tak, aby soupeře poškodil co nejrafinovaněji. Konečně on chce být hlavním vítězem, který bere vše.

ODS zadupali

Je to jen náhoda? Je ČSSD skutečně organizací složenou výhradně ze zločinců? Největší hřebík do rakve ODS - veřejnost ji začala vnímat jako stranu korupčníků. ODS se nedokázala bránit a Petr Nečas otevřel represi dveře. Určitě si dneska nad svojí naivitou rve vlasy. Prokurátoři mu na oko podlézali a slibovali věrnost, zatímco potajmu osnovali jeho spektakulární pád. Měli mocného spojence - ministra spravedlnosti Pospíšila (ODS) -především jeho ambice, už se viděl na Nečasově místě. Nevyšlo mu to, proto přeběhl k TOP 09 a užívá si lenošení a prebend v EU. Občas je připomenut jako kádrová rezerva na prezidenta. Všehoschopný intrikán bez zásad by se v budoucnu mohl hodit.

Kriminalizace vládnoucí strany

Je náhoda, že Březina (předseda klubu zastupitelů), Zimola (hejtman), Rozbořil (hejtman), Novotný (hejtman), Vaňhová (hejtmanka), Rath (ministr, hejtman), Kratochvílová ( náměstkyně ministryně Valachové, Fišera (vicehejtam), Pánik (vicehejtman), Dušek ( poslanec, europoslanec), Navrátil (starosta), Choc... jsou stíháni nebo vyšetřovaní nebo podezřelí? Vypadá to, jakoby se represivní složky zaměřily výhradně na politiky z ČSSD a nejspíš není všem dnům konec. Je potřeba zostudit a do země zadupat i ČSSD. Najdeme ve vyspělém světě podobnou situaci, kdy jsou systematicky kriminalizovány elity významné strany?

Kdo sbírá body

Je náhoda kdo z toho profituje? Je náhoda, že ovládá ministerstvo spravedlnosti a státní zastupitelství, nebo alespoň jeho významnou část? Je náhoda, že se podezření na jeho desetimilionové dotační podvody, stamilionové daňové úniky, uloupené firmy vlastníkům vyšetřují zdlouhavě a v minulosti do ztracena, respektive pod koberec státních zástupců?

Kdo je loutkář?

Vypadá to, že se někdo rozhodl plánovitě a cíleně zdiskreditovat a oslabit nejsilnější polistopadové politické strany. Ptáte se proč? Důvod za pár let sami poznáme a tvrdím, že to nebude nic pěkného. Zatím můžeme jen spekulovat. Třeba má být cílem vláda skupiny bez jasného programu a bez jednotící myšlenky, která každý den může tvrdit a prosazovat něco jiného, co se zrovna jejímu majiteli a jeho loutkářům hodí? Kdo je majitel víme, kdo je loutkářem možná odhadneme za pár let.

David Rath

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Vláda ČR předkládá do Poslanecké sněmovny P ČR návrh (na 11. 7. 2017) na "posílení předsunuté obrany NATO" (stanovisko Ne základnám)   
Pridal tk Úterý 20 červen 2017 - 05:03:58 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Návrh U S N E S E N Í Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z schůze dne 2017
k návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a Polsku v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO
Poslanecká sněmovna
I. v y s l o v u j e souhlas s působením sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a Polsku v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO v období od 1. ledna 2018 do 31. ledna 2019 v celkovém počtu do 290 osob,
Účelem eFP (Posílené předsunuté přítomnosti (enhanced Forward Presence, eFP). 2je posílení obranyschopnosti nejvíce exponované části východního křídla NATO.

Jedná se z vojenského pohledu o malou přítomnost, jejímž hlavním účelem je posílit kolektivní odstrašení demonstrací alianční solidarity a odhodlání bránit členy aliance. Napadení hostitelské země by tak díky přítomnosti sil eFP pro agresora podstatně navýšilo riziko iniciace válečného konfliktu i se všemi přispěvatelskými státy se všemi politickými, vojenskými a hospodářskými dopady z toho vyplývajícími. Tímto způsobem je tak viditelně demonstrován a posílen závazek kolektivní obrany členských států NATO zakotvený v článku 5 Severoatlantické smlouvy. Uvedený koncept eFP by tak měl zaručit dostatečnou úroveň odstrašení před jakoukoli agresí proti spojencům na východním křídle Aliance.

3. Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany Česká republika, v souladu se závěry summitu NATO ve Varšavě z července 2016, považuje za správné tuto novou alianční iniciativu, která vyjadřuje odhodlání členských států NATO společně bránit suverenitu a teritoriální integritu spojenců na východním křídle Aliance, podpořit konkrétním vojenským příspěvkem.

Účast České republiky v eFP je logickým pokračováním naší dosavadní politiky a aktivit ve prospěch bezpečnosti a obrany východního křídla NATO. Zapojení do eFP se navrhuje v rámci dvou bojových uskupení:

1) rotním úkolovým uskupením (RÚU) na bázi mechanizované roty do bojového uskupení vedeného Německem na území Litvy (DEU eFP BG) v počtu do 250 osob na dobu od 1. května 2018 do 31. ledna 2019. Základ RÚU bude tvořit mechanizovaná rota s obrněnými vozidly Pandur posílená ženijní četou, zdravotnickým prvkem, četou palebné podpory a logistickou jednotkou.

Zapojení do bojového uskupení vedeného Německem také naplňuje dlouhodobý zájem obou zemí o užší a konkrétně vyjádřenou spolupráci ve vojenské oblasti. Hlavní základna DEU eFP BG se nachází ve výcvikovém prostoru litevské armády Rukla (cca 25 km severovýchodně od Kaunasu) a Německo se částečně podílí na dobudování, respektive renovaci její infrastruktury. Základna umožňuje ubytování jednotek a skladování požadovaného objemu zásob a munice.

2) minometnou četou do bojového uskupení vedeného Kanadou na území Lotyšska (CAN eFP BG) v počtu do 40 osob na dobu od 1. ledna 2018 do 31. ledna 2019. CAN eFP BG bude soustředěno na lotyšské vojenské základně ve výcvikovém prostoru Adazi (cca 45 km severovýchodně od Rigy) s existující infrastrukturou, která je postupně renovována a doplňována potřebnými objekty pro celé bojové uskupení.

Vedle demonstrace připravenosti bránit suverenitu spojenecké země před agresorem, bude RÚU během svého působení plnit úkoly výcviku především na území Litvy a minometná četa primárně v Lotyšsku, a to samostatně, společně s jednotkami hostitelské země a/nebo s dalšími aliančními jednotkami. Společné výcvikové aktivy a cvičení mohou probíhat na území všech pobaltských států a Polska.
Po dobu působení budou RÚU (v rámci DEU eFP BG) a minometná četa (v rámci CAN eFP BG) plnit stanovené mírové úkoly podle rozhodnutí vojenských orgánů NATO. V případě ozbrojené agrese proti území států NATO se budou obě jednotky podílet na kolektivní obraně podle čl. 5 Severoatlantické smlouvy podle rozhodnutí příslušných politických a vojenských orgánů NATO.

I pro jednotky vyčleňované do eFP platí obecný princip, že síly vyčleňované pod spojenecké operační velení NATO nadále zůstávají pod úplným velením vysílajícího státu.


V eFP budeme působit dlouhodobě s tím, že jednotlivá nasazení budou vycházet z dohody s vedoucími zeměmi.

4. Právní aspekty
Působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v pobaltských státech a Polsku má mezinárodněprávní i vnitrostátní právní aspekty. Toto působení je v souladu s mezinárodním právem, opírajícím se o právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu zakotvené v článku 51 Charty OSN. Bude realizováno na základě Severoatlantické smlouvy a se souhlasem pobaltských států a Polska

(Koncept eFP byl schválen hlavami států a vlád členských států NATO na summitu ve Varšavě ve dnech 8. – 9. července 2016).

Jelikož se jedná o vyslání ozbrojených sil ČR do zahraničí, podle čl. 43 odst. 3 písm. a) Ústavy ČR je nutný souhlas obou komor Parlamentu ČR.

Právní postavení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany na území pobaltských států a Polska se bude řídit Dohodou mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil (Status of Forces Agreement, SOFA).

5. Financování
Financování navrhovaného působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany bude zabezpečeno z rozpočtové kapitoly MO. V případě RÚU jsou celkové náklady odhadovány na 288 mil. Kč a na působení minometné čety na 74 mil. Kč. Celkové odhadované náklady jsou 362 mil. Kč.

Stanovisko Ne základnám

Jako myslící společnost máme dvě možnosti:
1) Protestovat a žádat zachování demokracie. Demokracie není možná bez dodržování Ústavy ČR (začíná být trapné mluvit v demokracii a svobodě v ČR). Bude rozeslána pozvána na koordinační poradu, která bude zaměřena na tento bod a koordinačka se bude konat 26.6.2017 od 17:00 hodin (Tomášská) a ověří schopnost zpracování kolektivního požadavku k zákonodárcům na respektování Ústavy ČR.

2) Počkat na reakci sněmovny, poslankyň a poslanců, při projednávání bodu č.174 tisk
1121, který jak to tak vypadá opravdu chtějí projednávat 11.7.2017 na jednání 59. schůzi
Poslanecké sněmovny ČR.

O jaký bod se jedná?
Působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Litvě, Estonsku ??, Lotyšsku a Polsku ?? v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO. 1.5.2018 do 31.1.2019

Obdivuhodný je pojetí Ústavy ČR ze strany zákonodárce Stropnického (Slib poslance a senátora zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony).

V svém návrhu cituje, že návrh předkládá dle čl. 43 odst. 3 písm. a) a cudně opomíjí následující odstavec 4. čl.43 tj. - Ústava ČR mu umožňuje manipulovat s naší armádou max. na dobu 60 dní,

Jedině se sníženou svéprávností lze sněmovně předložit návrh na vyslání naší armády do zahraničí, navíc pod cizím velením na dobu 276 dní (pokora a loajálnost? Slíbíme, co si budete přát a my tu naší Ústavu nějak následně upravíme. To slibujeme!).

ANO2011 doposud nepochopilo, odkud nabírá ODS své preference.

za Iniciativu Ne základnám
Eva Novotná, mluvčí

Čl.43 Ústavy ČR.
(3) Parlament vyslovuje souhlas
a) s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky,
b) s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.
(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o
a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Evropa: Další migranti přicházejí   
Pridal tk Úterý 20 červen 2017 - 04:59:29 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
"Osm až deset miliónů migrantů je stále ještě na cestě"

Evropská unie vyzvala své členské státy, aby v příštích šesti měsících zrušily hraniční kontroly - zavedené na vrcholu migrační krize v září 2015.

Návrat k otevřeným hranicím, který by umožnil cestování bez pasů v celé EU, přichází v době, kdy počet přistěhovalců, kteří překračují Středomoří, nadále stoupá a kdy turecké úřady stále častěji hrozí, že poruší dohodu o výměně migrantů, která snížila tok migrantů z Turecka do Evropy.

Kritici tvrdí, že zrušení hraničních kontrol by nyní mohlo vyvolat další ještě větší migrační krizi tím, že povzbudí potenciálně milióny nových migrantů z Afriky, Asie a Středního východu k tomu, aby se vydali na cestu do Evropy. Rovněž by to umožnilo džihádistům překročit bez rizika odhalení evropské hranice, aby poté prováděli útoky, kdykoliv a kdekoliv se jim zachce.

Na tiskové konferenci v Bruselu 2. května vyzval evropský komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos Rakousko, Dánsko, Německo, Norsko a Švédsko – země patřící mezi nejbohatší a migranty nejvíce vyhledávané destinace v Evropě - aby v příštích šesti měsících postupně zrušily dočasné kontroly, které jsou v současné době zavedeny na jejich vnitřních schengenských hranicích.

Takzvaná Schengenská dohoda, která vstoupila v platnost v březnu 1995, zrušila řadu vnitřních hranic EU, což umožňuje volný pohyb osob mezi většinou zemí tohoto bloku. Schengenská dohoda spolu s jednotnou evropskou měnou jsou základními pilíři Evropské unie a základními stavebními bloky pro budování Spojených států v Evropě. Obhájci evropského federalismu se snaží zachovat obojí - jednotnou měnu a otevřené hranice - přestože čelí otázkám o jejich dlouhodobé udržitelnosti.

Avramopoulos argumentoval, že hraniční kontroly "neodpovídají evropskému duchu solidarity a spolupráce", a dodal:

"Nastal čas, abychom přijali poslední konkrétní kroky, které by schengenský prostor postupně vrátily k normálnímu fungování. To je náš cíl a zůstává nezměněn: plně funkční schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích. Schengen je jedním z největších úspěchů evropského projektu. Musíme udělat vše, abychom ho ochránili."

Dočasné hraniční kontroly byly zřízeny v září 2015 poté, co do Evropy dorazily stovky tisíc migrantů a když členské státy EU, vedené Německem, vydaly některým zemím EU zvláštní povolení k zavedení nouzových kontrol až na dva roky. Od té doby Evropská Unie schválila šestiměsíční prodloužení kontrol na německo-rakouské hranici, na hranicích Rakouska s Maďarskem a Slovinskem a na dánských, švédských a norských hranicích (Norsko je členem Schengenu, ale nikoliv EU). Několik zemí argumentovalo, že potřebují hraniční kontroly, aby mohly bojovat proti hrozbě islámského terorismu.

Švédsko, které tvrdí, že provádí nejvíce hraničních kontrol mezi zeměmi EU, 2. května oznámilo, že zruší kontroly na hranicích s Dánskem. Švédsko přijalo 81 000 žadatelů o azyl v roce 2014; 163 000 v roce 2015; 29 000 v roce 2016 a stejný počet se očekává v roce 2017.

26. dubna vyzvalo Rakousko k neomezenému prodloužení hraničních kontrol. Rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka řekl: "Pokud jde o veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost, tak prostě potřebuji vědět, kdo přichází do naší země." Rakousko, které v roce 2015 přijalo přibližně 90 000 migrantů, také vyzvalo k "odložení" EU programu přerozdělování uprchlíků na základě kvót, který vyžaduje, aby členské státy EU přijaly povinné a přiměřené rozdělení žadatelů o azyl, kteří přijdou do jiných členských států.

9. března prodloužilo Norsko hraniční kontroly o další tři měsíce.

26. ledna Dánsko prodloužilo hraniční kontroly o další čtyři měsíce. Ministryně pro integraci Inger Støjbergová uvedla, že její vláda prodlouží hraniční kontroly "dokud nebudou evropské hranice pod kontrolou."

19. ledna Německo a Rakousko oznámily, že hraniční kontroly mezi jejich zeměmi budou pokračovat na neurčito, "dokud nebude vnější hranice EU dostatečně chráněna".

Počet přistěhovalců, kteří přicházejí do Evropy, má zatím opět vzrůstající trend. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) z 30 465 migrantů, kteří dorazili do Evropy během prvního čtvrtletí roku 2017, přišlo do Itálie 24 292 (80%), do Řecka jich dorazilo 4 407, do Španělska přišlo 1 510 a do Bulharska dorazilo 256 migrantů.

Pro srovnání, počet migrantů přicházejících do Evropy během každého z prvních tří měsíců roku 2017 překročil počet příchozích během stejného období v roce 2015, což je rok, kdy migrace do Evropy dosáhla bezprecedentní úrovně.

Očekává se, že tento trend bude pokračovat i v průběhu roku 2017. Lepší počasí již přináší prudký nárůst migrantů, kteří překročili Středozemní moře z Libye do Evropy. Například během jediného dubnového týdne přistálo na březích Itálie celkem 9 661 migrantů.

Migranti, kteří sem dorazí, jsou v drtivé většině ekonomickými migranty hledajícími v Evropě lepší život. Jen málokteří z nich se jeví jako legitimní žadatelé o azyl nebo uprchlíci prchající z válečných zón. Migranti, kteří dorazili do Itálie během prvních tří měsíců roku 2017, jsou podle IOM v sestupném pořadí z: Guineje, Nigérie, Bangladéše, Pobřeží slonoviny, Gambie, Senegalu, Maroka, Mali, Somálska a Eritreje.

V únoru se Itálii podařilo uzavřít dohodu s vládou v Tripolisu podporovanou OSN o tom, že bude přistěhovalce držet v táborech v Libyi, výměnou za peníze na boj s pašeráky lidí. Dohoda byla schválena jak Evropskou unií, tak Německem.

2. května však německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel otočil o 180 stupňů, když řekl, že dohoda ignoruje "katastrofické podmínky" v Libyi a ve skutečnosti migraci neomezí. Řekl, že Německo nyní upřednostňuje řešení migrace bojem s nestabilitou v Africe:

"To, co se místo toho snažíme dělat, je pomoci stabilizovat země na africkém kontinentu. Ale je to obtížné. Budeme muset prokázat sílu, vytrvalost a trpělivost. Toto je v zájmu Afričanů, ale také v zájmu Evropanů."

Gabrielovo dlouhodobé řešení - které by i za nejlepších okolností mohlo přinést ovoce za desetiletí - znamená, že masová migrace z Afriky do Evropy bude nadále pokračovat po mnoho let.

Itálie se stala hlavní vstupní branou migrantů do Evropy hlavně kvůli dohodě o zastavení migrace z Turecka do Řecka, kterou Evropská unie podepsala s Tureckem v březnu 2016. V uplynulých týdnech však turecké úřady vyhrožovaly ukončením této dohody, protože podle nich EU nedodržuje podmínky vyplývající z této výhodné smlouvy.

Podle dohody se EU zavázala vyplatit Turecku 3 miliardy Euro (3,4 miliardy USD), umožnit 78 miliónům občanů Turecka bezvízový styk s Evropou, a znovu zahájit přístupová jednání s Tureckem o vstupu do bloku. Turecko na oplátku souhlasilo s návratem všech migrantů a uprchlíků, kteří z Turecka dorazí do Řecka.

Po dosažení dohody došlo k prudkému poklesu počtu migrantů přicházejících do Řecka, i když se jejich tok nezastavil úplně. Podle údajů poskytnutých Evropskou unií 12. dubna dosáhl celkový počet migrantů čísla 30 565 od okamžiku, kdy migrační smlouva vstoupila v platnost. Pouze 944 těchto migrantů bylo vráceno do Turecka. Přesto je to v ostrém kontrastu se stovkami tisíců migrantů, kteří vstoupili do Řecka na vrcholu této migrační krize. Pokračující spolupráce Turecka je zásadní pro zastavení migrace.

22. dubna vydal turecký ministr pro záležitosti EU Ömer Çelik ultimátum, a varoval Evropskou unii, že pokud neposkytne tureckým občanům bezvízový styk do konce května, pozastaví Turecko platnost migrační smlouvy a zaplaví Evropu migranty.

17. března varoval turecký ministr vnitra Süleyman Soylu, že jeho země "ohromí" Evropu a odmítne dohodu posíláním 15 000 syrských uprchlíků měsíčně do Evropy:

"Máme smlouvu o zpětném převzetí. Řeknu ti, Evropo, máš tu odvahu? Pokud chceš, pošleme ti 15 000 uprchlíků, které každý měsíc neposíláme a ohromíme tě. Nezapomeňte, že v tomto regionu není žádná hra možná bez Turecka."

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan hrozil již v únoru 2016 vysláním milionů migrantů do Evropy. "Můžeme kdykoliv otevřít dveře do Řecka a Bulharska a můžeme nechat uprchlíky nastoupit do autobusů," řekl prezidentu Evropské komise Jean-Claude Junckerovi. Ve svém projevu signalizoval, že už ztrácí trpělivost:

"Nemáme slovo 'idiot' napsáno na čele. Budeme trpěliví, ale uděláme to, co musíme." Nemyslete si, že naše letadla a autobusy tam jsou pro nic za nic."

V únoru 2016 turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan (vlevo) vyhrožoval vysláním milionů migrantů do Evropy. "Můžeme kdykoliv otevřít dveře do Řecka a Bulharska a nechat uprchlíky nastoupit do autobusů," řekl Jean-Claude Junckerovi.

Evropští úředníci tvrdí, že pro udělení bezvízového styku musí Turecko splnit 72 podmínek, včetně těch nejdůležitějších: uvolnění přísných protiteroristických zákonů, které se používají k umlčení kritiků Erdoğana, zejména od neúspěšného převratu v červenci 2016. Turecko se zapřísáhlo, že tyto požadavky EU nesplní.

Kritici liberalizace vízové politiky se obávají, že by milióny tureckých státních příslušníků mohly migrovat do Evropy. Rakouský magazín Wochenblick nedávno napsal, že 11 miliónů Turků žije v chudobě a "mnozí z nich sní o přestěhování do střední Evropy".

Jiní analytici se domnívají, že Erdoğan považuje osvobození od vízové povinnosti za příležitost k "vývozu" tureckého "kurdského problému" do Německa. Podle bavorského ministra financí Markuse Södera se milióny Kurdů chystají využít bezvízového styku k útěku do Německa, aby unikli Erdoğanovu pronásledování: "Dovážíme si vnitřní turecký konflikt," varoval. "Nakonec může připlouvat méně migrantů na lodích, ale více jich přiletí letadlem."

Evropská unie se nyní ocitá v absurdní neřešitelné situaci. Zdá se, že Turecko je rozhodnuto zaplavit Evropu migranty jakýmkoliv způsobem: s povolením Evropy cestou bezvízového styku, nebo bez povolení Evropy, jako odvetu za neposkytnutí bezvízového styku.

Řečtí úředníci nedávno oznámili, že vypracovali nouzové plány na zvládnutí nové migrační krize. Turecko hostí asi tři milióny migrantů ze Sýrie a Iráku, z nichž mnozí pravděpodobně čekají na příležitost utéct do Evropy.

Také Itálie se připravuje na nejhorší. Podle IOM je nyní v Libyi až milión lidí, především z Bangladéše, Egypta, Mali, Nigeru, Nigérie, Súdánu a Sýrie, kteří čekají na překročení Středozemního moře.

Ředitel kanceláře Organizace spojených národů v Ženevě Michael Møller varoval, že Evropa se musí připravit na příchod dalších miliónů migrantů z Afriky, Asie a Středního východu. V rozhovoru s The Times tento Dán řekl:

"To, co jsme viděli, je jednou z největších lidských migrací v dějinách. A bude to dále zrychlovat. Všichni mladí lidé mají mobilní telefony a vidí, co se děje v jiných částech světa, a to na ně působí jako magnet."

Německý ministr pro rozvoj Gerd Müller toto varování opakoval:

"Největší migrační toky nás teprve čekají: populace Afriky se v příštích desetiletích zdvojnásobí. Země jako Egypt vzroste na 100 miliónů lidí, Nigérie na 400 miliónů. V našem digitálním věku s internetem a mobilními telefony ví každý o naší prosperitě a životním stylu."

Müller dodal, že pouze 10% z těch, kteří jsou v současné době v pohybu, dosáhlo Evropy: "Osm až deset miliónů migrantů je stále na cestě."


Soeren Kern je spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku, USA.

napsal Soeren Kern
19. června 2017

Překlad původního textu: Europe: More Migrants Coming
Překlad: Helena Kolínská, Libor Popovský




Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2017
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2560 sec,0.0638 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:2,139kB