Ze světa - Info kuryr
Středa 13 září 2017
Barma – Islám donutil i budhistické mnichy vzít do rukou zbraně, tisíce muslimů na útěku a historie konfliktu.   
Pridal tk Středa 13 září 2017 - 18:02:47 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Média nás už několik dní masírují povídáním o tom, jak jsou v Barmě na chudáka išlámka zlí. Masturbují nad srdceryvnými příběhy muslimů, aniž by dostala prostor druhá strana.

Dokonce vystartovali po disidentce Su Ťij, kamarádce Václava Havla. K případu se vyjádřil i lidumil od Bosporu Erdogan, který to označil za genocidu. Takže všichni víme, že média jsou zas na straně pravdy a lásky. Erdogan mluví o genocidě, protože je na to jako turek a muslim expertem.

Ale k věci:

Budhisté z Barmy po muslimských útocích přitvrdili a hovoří se i o tom, že nechali zaminovat hranici s Bangladéší, aby se teroristé podporování muslimským obyvatelstvem nemohli dostat zpět do země.

I mírumilovní budhisté totiž vědí, kdy je třeba přestat se nechat zabíjet.

Známý barmský budhistický mnich Ashin Wiratu již před lety řekl:

„Můžete být sebemilejší a plní lásky, ale nemůžete spát vedle zuřivého psa. Pokud budeme slabí, naše země se stane muslimskou zemí.“

Co se teď stalo?

Muslimští Rohingové 25. srpna zaútočili na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť. Při tomto pokusu muslimů o nastartování občanské války zemřelo přes 400 lidí a desítky tisíc lidí musely opustit domovy.

Kořeny problému – začalo to velkým a nečekaným stěhováním muslimských Rohingů do Barmy.

Rohingové jsou muslimská menšina, která emigrovala z Bangladéše do Barmy, bez jakékoli možnosti Barmy se připravit velmi rychle zabrali místním půdu a stali se na mnoha místech většinou. Desítky let vedou boje s vládou a projevují separatistické tendence. Rohingy podporují i radikální islámské skupiny jako Al Kajda. Zlom přišel poté, co Rohingové začali zabíjet mnichy, tuším, že to je začátek jejich konce v Barmě.

Více o tématu v závěru článku. Teď zas zpět k současnosti.

Barmské úřady viní muslimské Rohingy ze žhářství a zabíjení civilistů. Řada neziskových organizací na ochranu lidských práv naopak uvádí, že vypalování domů a vraždy civilistů jsou dílem barmských úřadů, které se snaží Rohingy ze země vyhnat.

Tyto organizace podpořil i muslimský diktátor Turecka Erdogan, velký popírač turecké genocidy Arménů. Ten označil opatření proti agresivním muslimům, kteří napadli policejní stanice, za genocidu.

Je tedy jasné, že cokoli dnes muslimové spáchají, budou jejich souvěrci prezentovat jako útlak muslimů.

Neziskovky, které říkají to samé, co Erdogan, obviňují barmskou vůdkyni a bývalou disidentku Do Aun Schan Su Ťij, z toho, že se asi 1,1 miliónu Rohingů žijících v Barmě dostatečně nezastala. Zastat by se podle neziskových organizací měla desítek tisíc agresivních muslimů, kteří útočí na policejní stanice, budhistické chrámy a barmské vojáky. Barmská armáda prý po útěku muslimských teroristů do Bangladéše zaminovala hranice, aby se muslimští fundamentalisté nemohli vrátit zpět a znovu zabíjet. I za toto čelí Barma kritice neziskových organizací.

Su Ťij se proti výrokům ohradila, protože nahrávají právě muslimským teroristům.
Mysleme na Barmu, protože jejich válku s islámem již brzy bude i naší válkou.
Začalo to přitom přijímáním uprchlíků.
Podle Rohingů jsou původními obyvateli, Arakanska, jednoho ze států Barmy.

Barmští historici ale poukazují na to, že do Barmy tito muslimové přišli poprvé v 15. století a ve větší míře až za britské správy a potom ve dvou vlnách v letech 1948, kdy byla vyhlášena nezávislost Barmy a 1971, kdy probíhala válka v Bangladéši. (Ano zase v tom byl islám)

V roce 1982 barmská vláda přijala rozhodnutí o neuznání občanství Rohingům. Rozhodnutí s kterým souhlasilo 96 % obyvatelstva, nepřišlo jen tak. Rohingové vedli desítky let povstání a bojovali proti vládě. Jejich separatistické pokusy byly podporovány i ze zahraniční. Podporu poskytly i radikalní islámské skupiny, včetně Al Kajdy.

Mudžahedíni se na hranicích s tehdejším Pákistánem, ze kterého přišli, pokoušeli o převrat a připojení poloostrova Mayu k východnímu Pákistánu, nynější Bangladéši.

Nejtvrdší boje z 50. a 60. let utichly a Rohingové ztratili podporu. Situace začala být výbušná s celosvětovým oživením islámu v roce 2001. Na území znovu začali působit muslimští povstalci. V rocee 2016 se znovu objevili zahraniční džihádisté. A po hromadném znásilnění barmské ženy muslimy situace vyeskalovala v lokální občanské nepokoje, při kterých umírali lidé na obou stranách.

Zlom přišel poté, co Rohingové začali zabíjet mnichy.

Budhisté a s nimi i mniši vzali do rukou zbraně. Teprve tehdy se situace jednostranně chytila západní média a vinila pouze barmské budhisty.

Z této doby je známý Ashin Wirathu, budhistický mnich s pistolí.
Pokoušeli se z něj dělat nového Hitlera jen proto, že nechctěl aby jeho země už nebyla jeho zemí.

Nakonec se zeptejte sami sebe, jak špatný musí být islám, když donutí i budhistické mnichy vzít do rukou zbraně?

Doplněno:

Promuslimskému příběhu médií nevěří ani bývalá americká diplomatka, Priscilla Clapp, která v letech 1994 až 2002 působila v Myanmaru. „Současnou krizi vyvolal rozsáhlý teroristický útok muslimských extremistů přicházejících z území Bangladéše, kteří útočí nejen na barmskou armádu a jiné etnické skupiny, ale i na muslimy, kteří s nimi nechtějí spolupracovat.“ „Tito bojovníci jsou dle řízeni z ciziny, většinou se ale jedná o Rohingy žijící v Pákistánu. Nejnovější útoky jsou podnikány s cílem přerušit mírové snahy v regionu.“

https://pjmedia.com/homeland-security/2017/09/08/former-state-dept-diplomat-rohingya-muslims-myanmar-dont-accept-narrative/

-art-

Zdroj: http://www.ivcrn.cz/islam-donutil-i-budhisticke-mnichy-vzit-do-rukou-zbrane-tisice-muslimu-na-uteku-a-historie-konfliktu/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Proč časopis Respekt uráží Čechy a nedovolí si urážet židy či Cikány?   
Pridal tk Středa 13 září 2017 - 05:17:25 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
"Byly doby, kdy jsem Respekt četl, pak doby, kdy jsem ho ignoroval, pak mě Respekt začal štvát - a teď mě začal i urážet. Sebepravda a sebeláska fakt ještě nad ničím nevyhrála." Komentář Adam Adamski.

Kdyby takhle urážlivě parodovali Žida- Araba - Ženu - Roma - tak by z toho byl skandál. Takhle je to v pořádku? Proč?






Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Rada bezpečnosti OSN schválila vážnější sankce vůči KLDR   
Pridal tk Středa 13 září 2017 - 05:05:25 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Rada bezpečnosti OSN 11. září jednomyslně schválila rezoluci č. 2375, podle které budou uvaleny nové sankce na KLDR. Tato rezoluce také zopakovala, že je třeba rozhodně udržovat mír a stabilitu na Korejském poloostrově a v severovýchodní Asii. Rada bezpečnosti OSN vyzvala k vyřešení jaderné krize na poloostrově mírovými, diplomatickými a politickými prostředky.

Mezinárodní společenství sníží na základě této rezoluce dodávky ropy do Severní Koreje, zakáže severokorejský vývoz textilu a neumožní severokorejským migrujícím pracovníkům posílat peníze zpět do své země, s cílem maximalizovat omezení jaderných zbraní a raketového programu KLDR.

Čínský stálý zástupce v OSN Liu Jieyi po schválení nové rezoluce uvedl, že Čína důsledně trvá na denuklearizaci Korejského poloostrova, na zachování míru a stability na poloostrově a na řešení tohoto problému prostřednictvím dialogu a jednání. Čína naléhavě vyzývá KLDR, aby respektovala přání a vůli mezinárodního společenství, které požádalo KLDR o zastavení rozvoje jaderných raket. KLDR by měla rozhodně dodržovat a provádět rezoluce Rady bezpečnosti OSN a zastavit všechny testy jaderných raket.

Poté, co KLDR 3. září provedla šestou jadernou zkoušku, předložily Spojené státy 15 členům Rady bezpečnosti OSN k diskuzi návrh rezoluce o uvalení sankcí na Severní Koreu. Jde o 9. sankční rezoluci vůči KLDR, kterou schválila Rada bezpečnosti OSN od roku 2006.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Moldavský prezident Igor Dodon vyjmenoval tři podmínky pro sjednocení Moldavska a Podněstří   
Pridal tk Středa 13 září 2017 - 05:00:26 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Moldavský prezident Igor Dodon prohlásil, že sjednocení Moldavska a Podněstří bude možné, pouze pokud v parlamentních volbách prohrají prozápadní liberálové.

„Jak lze vyřešit podněsterskou otázku? Za prvé, a to je základ, musíme mít promoldavskou většinu v parlamentu, která nechce do NATO a neusiluje o připojení Moldavska k Rumunsku. Tato vláda může vzniknout na konci roku 2018 po parlamentních volbách," prohlásil Dodon.

Jako druhou podmínku pro sjednocení uvedl dohodu s Tiraspolí o vytvoření společného státu. „Vůbec to není jednoduché. Různé generace, různé systémy státního řízení, různý daňový systém. Není to otázka jednoho roku či dvou let," uvedl prezident země.

Za třetí podmínku označil „geopolitické okénko" ve vztazích Ruska a Západu. Podle něj v případě optimistického scénáře k sjednocení může dojít již v letech 2019-2020. „Bylo by ideální uskutečnit prezidentské volby v roce 2020 ve sjednoceném státě," uzavřel Dodon.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



V New Yorku odstranili počítadlo dluhu USA poté, co dosáhlo hodnoty 20 trilionů dolarů   
Pridal tk Středa 13 září 2017 - 04:54:13 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Tabuli s výpočtem státního dluhu USA v New Yorku demontovali poté, co suma závazků přesáhla historickou hranici 20 trilionů dolarů.

V pátek počítadlo, které v reálném čase ukazovalo státní dluh USA, dosáhlo hranice 20 trilionů dolarů.

Korespondent RIA Novosti uvádí, že v úterý ráno odstranili počítadlo, které se nacházelo v Manhattanu, pravděpodobně pro to, aby technicky zdokonalili display.

Americký státní dluh překonal hranici 20 trilionů dolarů 8. září, kdy americký prezident Donald Trump podepsal kongresem schválený rozpočet a schválil zvýšení stropu dluhu do 8.prosince.

Zdroj: RIA Novosti
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Čína je největším vlastníkem v Evropě   
Pridal tk Středa 13 září 2017 - 04:51:29 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
V letech 2000-2016 vložila Čína do Evropy 101,386 miliard euro formou přímých investic. Tyto informace stojí v nejnovějším výzkumu Institutu moderních a aplikovaných výzkumů Číny The Mercator Institute for China Studies (MERICS), který se nachází v Berlíně.

Nejvíce přitažlivé se pro investory stala Velká Británie, Itálie, Německo, Francie, Finsko a Portugalsko.

Největšími tempy, podle MERICS, rostly investice v komunálních službách, dopravě a infrastruktuře, průmyslu a vybavení, energetice, podnikání, spotřebním zboží a ve službách. Růst přítoku kapitálu v těchto sektorech v roce 2016 činil 15 % a více procent ve srovnání s lety 2013-2015.

Číňané jdou do vedoucích zemí

Podle tohoto zdroje, v roce 2016 globální přímé zahraniční investice Číny vyrostly na úroveň 220 miliard dolarů, což je 9,5 % světového trhu. Experti MERICS říkají, že expanze čínské kapitálu znepokojila nejen zahraniční partnery Číny. Díky vývozu kapitálu zpozornila i čínská vláda.

V roce 2016 na velkou „trojku" — Velkou Británii, Francii a Německo — bylo směřováno 59 % přímých investic (FDI) Číny. U této „trojky" byla hranice výše jen třikrát: v roce 2009 — 71,1 %, v roce 2011 — 59,9 % a v roce 2013 — 65,2 %. To je tradičně první místo mezi jinými regiony Evropy. Na druhém místě je severní Evropa, tam směřovalo přibližně 27 % čínských FDI. Skok je značný, pokud budeme brát ohled na to, že za dva předchozí roky o ní nejsou informace, ale v letech 2011-2013 to bylo jen 2-3 %.

Na třetím místě je jižní Evropa, přibližně 10 %. Ta klesla z druhého místa ve srovnání s rokem 2015, kdy její podíl FDI převyšoval 40 %. Přitom v letech 2013 a 2014 také byla na druhém místě. Tyto tendence expert ruského Institutu fondového trhu a řízení Michail Běljajev považuje celkově za vysvětlitelné.

„První skupina je jasná. Čínské investice jsou tam, kde jsou největší a nejperspektivnější ekonomiky. To znamená tam, kde se Číňané musejí upevňovat. Číňané jsou do těch zemí, které jsou evropskými lídry. A Velká Británie je považována za největší zemi. Ta odešla a plave sama, ale roztrhat spojení s EU se nechystá. Země severní Evropy se také ukazují jako dostatečně úspěšné, perspektivní, jako země, které možná nemají tak silný ekonomický vliv, ale představují jasný zájem pro Čínu z pohledu geopolitických akcentů. Jsou to země s autoritou, které mají dostatečnou váhu při formování politických rozhodnutí. Samozřejmě je tam dostatečně příjemné investiční klima, jsou to země se stabilní ekonomickou situací, kde je celkově klid pro byznys. I z pohledu politické váhy nejsou zdaleka poslední. A jižní skupina zemí je samozřejmě zvláštní. To jsou země se zvýšeným rizikem, spolu s tím ale — kde je největší riziko, tam jsou největší možné příjmy. A jelikož u Číňanů ve vší jejich politice hrají ve vnějším vektoru velkou roli politické faktory a politické smysly, tak v žádném případě není možné, aby nechali jižní Evropu bez pozornosti. Tento region je nyní ve velmi složité situaci, to ale neznamená, že země se v této situaci budou nacházet neustále," říká Běljajev.

Mezi 140 akty, do nichž byly vloženy prostředky od 500 milionů do 15 miliard dolarů v roce 2017 jsou: Outfit7 Investments, vysoké technologie, Velká Británie; Logicor, nemovitosti, Velká Británie; Autostrade per l'Italia, infrastruktura, Itálie; Glencore Storage & Logistics, průmysl, Švýcarsko; Carlson Hotels Inc, hotely, Francie.

Čína se stala největším vlastníkem v Evropě. Evropa poprvé v roce 2016 překonala USA v seznamu nákupu aktiv ze strany čínského byznysu na trhu M&A. Analytik fondových trhů Dmitrij Taras vysvětluje, že to je způsobeno zvětšením bariér na cestě čínským investicím v USA.

„Předpokládám, že americká vláda a regulační orgány začínají aktivně házet klacky pod nohy Číně. Obchodní vztahy mezi USA a Čínou byly vždy napjaté. Přestože při pohledu z vnějšku se jedná o partnerství, ve skutečnosti jsou ze strany USA slyšet neustálá obvinění Činy z dumpingu, ze státní podpory společností, z nespravedlivých cen za zboží. Ze strany Číny zase jsou slyšet obvinění z vytváření umělých předností americkým společnostem. Čína má nyní velmi mnoho volných peněz, na rozdíl od USA, u nichž neustále roste dluh. A čínské společnosti provádějí aktivní expanzi na trhu. Ti, kdo jim mohou házet klacky pod nohy, nějakým způsobem se protivit, ti to dělají. Ti, kdo se protivit nemohou či to pro ně není důležité, ti jsou častěji pohlceni čínským kapitálem. Nakolik to chápu, tak před čínskými společnostmi nyní stojí taková situace — kupovat vše a všude, kde se jen něco prodává, což znamená upevňovat se na všech trzích — v Africe, Americe a v Evropě. Předpokládám, že v Evropě jsou podmínky pro přilákání kapitálu liberálnější než v USA, z toho plyne i pronikání Číny do Evropy," vysvětlil Taras.

Druhá největší ekonomika na světě poprvé překonala první v tempech růstu skupování zahraničních aktiv. Podle situace k polovině roku 2016 čínské společnosti investovaly do zahraničních společností 206,6 miliard dolarů. To je o 212 % více než ve stejné periodě minulého roku.

Co nutí čínské investory nakupovat aktiva za hranicemi

Expert Centra ekonomiky a financí Akademie věd Číny Zhang Ning si myslí, že devalvace juanu v mnohé popohnala investory k aktivnímu nakupování za hranicemi.

„V letech 2015-2016 objemy a tempa růstu čínských investic za hranicemi skutečně rychle rostly, to se týká nejen Evropy, ale i USA. Příčin je několik. Jednou z nich je volatilita směnného kurzu. Tendence devalvace juanu je poměrně očividná, hlavně od 11. srpna 2015, kdy směnný kurz juanu prudce klesl. Tuhle tendenci na sobě reálně pocítily mnohé čínské podniky. Přistoupily k rozvoji operací spojených s investicemi za hranicemi. Mezi nimi se ukázali být i ti, kdo se snažil získat výhody z operací a jiných činností, které jsou spojené s růzností kurzů valut. Kromě toho podle míry pokroku v zavádění praxe „snížení výrobních kapacit, snížení zásob výrobků a snížení kreditní zátěže", se snížil prostor pro možnost vytvoření zisku v mnohých tradičních oblastech. Kvůli tomu mnohé nestátní podniky musejí snížit výrobní kapacity v době, kdy si je státní podniky tradičně zachovávají. Podniky orientované na vnitřní spotřebu také pocítily snížení investic v bankovním sektoru, což vedlo k vyostření konkurence uvnitř země. V těchto podmínkách si mnohé čínské společnosti vybraly cestu investování za hranicemi," myslí si Zhang Ning.


Zdroj: https://cz.sputniknews.com/byznys/201709125965843-cina-nejvetsi-vlastnik-evropa-investice/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Rada bezpečnosti OSN odsoudila teroristický útok na Sinajském poloostrově   
Pridal tk Středa 13 září 2017 - 04:39:10 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Rada bezpečnosti OSN vydala 11. září prohlášení pro média, ve kterém nejvážnějšími slovy odsoudila teroristický útok na Sinajském poloostrově v Egyptě a uvedla, že je to "hanebný a zbabělý čin".

Členské země v prohlášení vyjádřily soustrast rodinám obětí a egyptské vládě. Prohlášení zdůraznilo, že všichni, kdo tento útok naplánovali, řídili, sponzorovali a provedli, musí být zatčeni a vyzvalo všechny členské země OSN ke spolupráci s egyptskou vládou a ostatními příslušnými orgány.

V prohlášení se také uvádí, že terorismus v jakékoliv formě je jedna z nejzávažnějších hrozeb pro mezinárodní mír a bezpečnost. Všechny státy musí udělat vše pro to, aby omezily hrozbu, kterou představuje teroristická činnost pro mezinárodní mír a bezpečnost.

Podle zprávy egyptského listu Al-Ahram Newspaper vjel automobil naložený trhavinou na egyptskou bezpečnostní hlídku na Sinajském poloostrově. Útok si vyžádal 18 obětí na životech, mezi kterými byli jak policisté, tak civilisté. Dalších pět lidí bylo zraněno. K zodpovědnosti za útok se přihlásila extremistická organizace Islámský stát.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Jihokorejská ministryně zahraničí: Realizujeme odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova mírovou cestou   
Pridal tk Středa 13 září 2017 - 04:37:46 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Jihokorejská vláda chce realizovat odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova mírovou cestou. Současně uznala, že severokorejský jaderný problém je dlouhodobě největší výzva pro Jižní Koreu. Na tiskové konferenci svolané 11. září to uvedla jihokorejská ministryně zahraničí Kyung-wha Kang.

Kyung-wha Kang řekla, že jihokorejská vláda usiluje o odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova mírovou cestou, což je také společný cíl mezinárodního společenství. Jižní Korea bude v tomto směru trpělivá a vytrvalá a současně zachová důvěru ohledně trendu společné obrany a odstrašující kapacity mezi Jižní Koreou a Spojenými státy.

Uvedla, že pokud bude KLDR i nadále provokovat bez ohledu na přání míru mezinárodního společenství, zaplatí cenu nestability a ekonomických obtíží.

Dodala, že Jižní Korea vyšle za vhodných podmínek zvláštního vyslance do KLDR, aby usiloval o zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi.

Také zdůraznila, že jihokorejská vláda nebude znovu zvažovat umístění amerických jaderných zbraní a nezahájí jednání s USA.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Ruský prezident Vladimir Putin vedl telefonický rozhovor s německou kancléřkou Angelou Merkelovou   
Pridal tk Středa 13 září 2017 - 04:33:52 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Ruský prezident Vladimir Putin vedl 11. září telefonický rozhovor s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, se kterou diskutoval o současné situaci na Korejském poloostrově. Obě strany zdůraznily, že jediná cesta k vyřešení jaderné krize na Korejském poloostrově je mírové jednání. Ve stejný den to uvedla tisková kancelář ruského prezidenta.

Tisková kancelář ruského prezidenta týž den vydala prohlášení, ve kterém se uvádí, že ruský prezident Vladimir Putin a německá kancléřka Angela Merkelová ostře odsoudili KLDR, která bez ohledu na rezoluce Rady bezpečnosti OSN provedla řadu jaderných testů. Poukázali na to, že taková činnost porušuje Smlouvu o nešíření jaderných zbraní a představuje vážnou hrozbu pro regionální mír a bezpečnost.

Vladimir Putin a Angela Merkelová zopakovali, že je třeba vyřešit jadernou krizi na Korejském poloostrově politickými a diplomatickými prostředky. Vyzvali různé strany, aby se vrátily zpět k jednacímu stolu.

Putin a Merkelová se také dohodli na jednání o současné situaci na Korejském poloostrově na úrovni ministrů zahraničí.

Ruský prezident Vladimir Putin vedl v poslední době telefonické rozhovory s vedoucími představiteli Číny, Japonska a Jižní Korey. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová 8. září uvedla, že Rusko a Čína společně určily směr nejlepšího řešení současné jaderné krize na Korejském poloostrově.

Německá kancléřka Angela Merkelová 10. září uvedla, že německá vláda se chce přímo účastnit řešení jaderné otázky na Korejském poloostrově. Šéfka německé vlády také doporučuje použít způsob řešení, kterým byla vyřešena íránská jaderná krize. Merkelová řekla, že při řešení íránského jaderného problému probíhaly dlouhodobé diplomatické rozhovory mezi vyjednávacími státy a Íránem, což přineslo pozitivní výsledky. Řešení jaderné otázky na Korejském poloostrově by mělo proběhnout podobně.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2017
Facebook KURÝR

Wedos

NovyCas.org - Vaše cesta z dluhů

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.1576 sec,0.0322 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,457kB