Z domova - Info kuryr
Pátek 02 únor 2018
Zatímco se čeští politici hádají o zrušení memoranda k lithiu, australský těžař majetkově zavázal do lithia další zahraniční věřitele   
Pridal tk Pátek 02 únor 2018 - 06:18:19 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Zatímco se čeští politici hádají o zrušení memoranda k lithiu, australský těžař majetkově zavázal do lithia další zahraniční věřitele. Všechny signály naznačují, že se schyluje k mamutí arbitráži, kterou Česká republika ještě nikdy nezažila! Smlouva o ochraně investic s Australany z počátku 90. let je doslova sebevraždou! Známe podrobnosti!

V posledních dnech a hodinách se jako bumerang začíná na stránky českých médií vracet kauza lithia z Cínovce a podepsaného memoranda s australskou těžební společností European Metals Holdings. O kauze nebezpečí vyvedení zisků z těžby národního nerostného bohatství do ciziny jsme přinesli několik článků v loňském roce, které vyvolaly pozornost i mainstreamových médií a vrcholných politiků. Podařilo se nám dostat až k britské rodině Hambro a napojení na nejstarší židovskou banku v Evropě. Kauza lithium po volbách utichla, ale nyní se opět dostává do popředí v souvislosti s dezignovanou vládou Andreje Babiše. Ten pověřil současného ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera, aby přichystal zprávu k zahájení jednání s Australany o memorandu. Jenže tento krok vyvolal prudkou reakci ze strany KSČM, zejména potom ze strany Vojtěcha Filipa, který udeřil na Andreje Babiše se stanoviskem, že není možné s Australany jednat o něčem, co bylo rozhodnutím sněmovny zrušeno a označeno za nulitní už před parlamentními volbami.

Poslanecká sněmovna jen několik dní před volbami do poslanecké sněmovny v říjnu loňského roku odhlasovala rezoluci, že těžba Cínoveckého lithia má zůstat v rukách českého státu, a že memorandum podepsané s australským těžařem je nulitní, tzn. neplatné. Současně sněmovna pověřila vládu ČR k tomu, aby s Australany kauzu urovnala a nachystala podmínky pro ochranu těžby strategických nerostných surovin v ČR. Jenže po Novém roce se podle informací naší redakce začaly dít znepokojivé věci. A bohužel, nejde jen o jednu věc, ale hned o celou sérii kroků obou stran, které vyvolávají vážné obavy o tom, že Česká republika se pomalu blíží k největšímu skandálu a arbitráži od roku 1989. Naše redakce už 4 měsíce pozorně sleduje majetkové přesuny a aktivity nejen australské firmy, ale i lidí napojených v majetkovém spletenci firem, které ovládají a vlastní australského těžaře.

Zatímco Babišova vláda se dohaduje, jestli memorandum zrušit nebo přepsat, Australané upisují nové akcie dalším a dalším věřitelům. Schyluje se k obrovskému skandálu a arbitráži

Už před Vánoci loňského roku vydala společnost European Metals Holdings v Austrálii další emisi nových akcií v objemu 6,517,142 kmenových akcií v nominální hodnotě $0.615 jako výchozí cena IP (Introduction Pricing). Australská firma už v listopadu oznámila zvýšení nominálního kapitálu ve výši 4 miliony USD skrze tzv. subskripci ve prospěch převážně zahraničních investorů z Velké Británie. Subskripce znamená, že zvýšení kapitálu není realizováno z vlastních peněz, ale z prostředků věřitele v pozici investora, v tomto případě nejmenovaných britských “sofistikovaných” investorů, jak doslova uvádí australský těžař v tiskové zprávě na svém webu. V tiskové zprávě se neuvádí, o jaké konkrétní britské investory se jedná. Může jít jak o hedgeové fondy, tak i schránkové firmy s nedohledatelným vlastnictvím. Co je opravdu děsivé, to jsou tyto majetkové pohyby v době, kdy EMH žádné cínovecké lithium nevlastní, ale majetkové vstupy a kapitálové subskripce běží naplno, jako kdyby firma už vydělávala reálné peníze z těžby.

V dokumentu je přímo uvedeno: “The funds will be used to advance the on-going definitive feasibility on the Cinovec deposit, Europe’s largest lithium resource, and for general working capital.” V překladu: “Prostředky budou použity k tomu, aby se pokročilo ke konečné proveditelnosti Cínoveckého ložiska, největšího evropského zdroje lithia, a pro obecně fungující kapitál.” Jinými slovy, australský těžař už považuje lithium za svůj “kapitál” a zapojuje britské kapitálové investory a jejich peníze do těžby lithia, kterou poslanecká sněmovna ovšem na své říjnové mimořádné schůzi odmítla, protože chce, aby lithium těžil státní podnik Diamo a veškeré zisky aby zůstávaly v České republice. Kroky australského těžaře však svědčí o úplně něčem jiném, jsou to kroky, jejichž cílem je kapitálově “namočit” do kauzy lithium co nejvíce zahraničních investorů, aby došlo k hromadné žalobě mnoha kapitálových investorů z nejrůznějších zemí světa na Českou republiku za zmaření investic, které už dávno nejsou investicemi jenom Australanů, ale nejrůznějších fondů a kapitálových trustů ve Velké Británii, na Britských Panenských ostrovech a v USA.

Šéf Geometu dostal po sněmovních volbách v Česku rovných 300,000 kmenových akcií australského těžaře a na dalších 400,000 akcií má garantovanou opci až do roku 2020

Stejně tak v listopadu získal Richard Pavlík (šéf společnosti Geomet, která spadá pod EMH a zajišťuje průzkumné vrty na Cínovci) balík rovných 300,000 kmenových akcií EMH s nominální hodnotou $0.725 a ředitel průzkumové firmy se tak stal kmenovým akcionářem australského těžaře, jak se uvádí v tiskové zprávě. Na dalších 400,000 akcií má opci až do roku 2020 v nominální hodnotě $0.58 za akcii. Už tedy nejde jen o australské investory, ale nově je akcionářem zcela oficiálně i občan České republiky. Ve stejný okamžik došlo k navýšení o 850,000 kmenových akcií ve prospěch Keitha Coughlana, šéfa European Metals Holdings. Nominální pricing akcií je stejný jako u Richarda Pavlíka. Coughlan drží akcie nepřímo skrze Inswinger Holdings Pty Ltd, další australskou firmu založenou v roce 1999, která je opět schránkovou firmou bez historie. Všechny majetkové přesuny, včetně opcí na kmenové akcie, se opírají pouze o kalkulace těžby, která vůbec nezačala. A tady se začínáme dostávat k jádru věci. Všechny pohyby a operace s kapitálem okolo australské společnosti se opírají o mezistátní dohodu mezi ČSFR a Austrálií o ochraně investic. To, co se v ní uvádí, z toho se doslova tají dech.



Celý dokument je ke stažení zde: https://href.li/?http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Dohoda_DPOI-Australie-cesky.pdf

Snad největší perlu najdeme hned na počátku dokumentu. Podle článku 2 a odstavce 1 má dohoda retroaktivní platnost k 1. lednu 1950. Opravdu, čtete správně. Veškeré pohledávky tak mohou Australané vztahovat k ochraně svých investic zpětně až do doby, kdy prezidentem ČSR byl Klement Gottwald. Podle článku 1, písmeno d, se ochrana vztahuje nejen na firmy založené podle jurisdikce ČR a Austrálie, ale i na jurisdikce třetích stran, tzn. na firmy, mateřské společnosti a holdingové trusty založené kdekoliv na světě, i v daňových rájích. Nedohledatelný majitel se sídlem na Banánových ostrovech může žalovat ČR v arbitráži, že jeho investice byla znehodnocena, protože poskytl kapitál australské společnosti, která se rozhodla podnikat na území ČR. Podepsaná smlouva o ochraně investic s Austrálií je hotový paskvil. Ale to není zdaleka všechno, protože ve smlouvě je daleko více ustanovení, ze kterých jde doslova hlava kolem.

Naprosto skandální mezistátní smlouva o ochraně investic je pozůstatkem divoké transformace z počátku 90. let. Retroaktivita v dokumentu, trans-teritorialita, nulová ochrana proti praní špinavých peněz, anonymita věřitelů, holdingové garance vícestupňového vlastnictví a další šílenosti pro případ arbitráže

Podle článku 3, odstavce 4, nebude jedna strana druhé bránit v použití právních nebo politických opatření druhé strany, pokud budou výhodnější. Z tohoto titulu vyplývá, že investoři mohou zcela legálně lobovat i na úrovní politických reprezentací a vlád a využívat ad-hoc právní úpravy obou zemí a uplatňovat je v zemi druhé s odkazem na tuto smlouvu o ochraně investic. Tomu se říká “trans-teritorialita” a vyspělé země něco takového neumožňují. Článek 8, odstavec 3, ve smlouvě je zakotveno právo investora chránit zájmy svých věřitelů (od kterých si investor půjčil peníze na investici v ČR). Není třeba citovat a opisovat celou smlouvu, je totiž naprosto jasné, že těžba Cínoveckého lithia má jenom 2 možná řešení v této chvíli. Buď přenechání těžby Australanům tak, jak zásoby lithia stojí a leží, nebo vyvolání mohutné arbitráže proti ČR za zmaření investic mnoha kapitálových investorů, které se zřejmě ani nepodaří nikdy dohledat. Údaje a podmínky uvedené ve smlouvě o ochraně investic jsou naprosto jasné a nedají se nijak změkčit nebo omluvit.

Smlouva ochraňuje nejen investora v ČR, ale i jeho věřitele, jejich kapitál. Investor může využívat právní a politické nástroje obou zemí. Jelikož majitelem akcií EMH je od listopadu Richard Pavlík, český občan, bude možná vést žalobu a arbitráž jak podle mezinárodního práva, tak i podle smlouvy o ochraně investic, kde jedním z investorů, i když malým, je právě ředitel Geometu. Nepůjde tak v případě arbitráže zpochybnit princip trans-teritoriality, protože akcionářem australského těžaře bude český občan. Opatrné našlapování Andreje Babiše okolo kauzy lithium v posledních dnech je zcela logické. Je to chození okolo horké kaše, která namísto toho, aby pomalu vychládala, tak naopak její teplota stoupá spolu s tím, jak vedení australské firmy zatahuje do Cínoveckého lithia další a další zahraniční kapitál a investory z Velké Británie. Andrej Babiš musí být velmi opatrný, aby nenaštval Australany a neodstartoval tím arbitráž proti ČR.

Australané nemají co ztratit. Buď budou těžit lithium tak, jak předeslalo memorandum, anebo stáhnou Českou republiku v arbitráží z kůže. Druhá varianta se jeví dokonce jako mnohem výnosnější!

Nic nenasvědčuje tomu, že by jen na okamžik Australané vzali na vědomí rezoluci poslanecké sněmovny z loňského října. Naopak, upisují na australské burze další miliony akcií, provádějí emise nových kmenových akcií, navyšují kapitál skrze kapitálové subskripce s britskými investory z hedgeových fondů. Choval by se takto investor nebo firma, která by věděla, že lithium těžit nebude a že z toho nic nebude? Ani náhodou! Zamyslete se, proč investoři ochotně nakupují bezcenné akcie australské společnosti, která nikdy nic zatím netěžila a dosud netěží? Protože moc dobře vědí, že jde o investici na jistotu a s vysokým výnosem. Buď Češi couvnou a ze strachu z arbitráže nechají Australanům těžbu lithia, anebo bude obrovský zisk z arbitráže proti ČR za zmaření investic a poškození věřitelů, kteří v dobré víře poskytli australské firmě kapitál na těžbu lithia. A ta těžba je ochráněna nejen podepsaným memorandem s českou vládou, ale i neuvěřitelně diletantskou smlouvou o ochraně investic z 1. poloviny 90. let.

-VK-
Šéfredaktor AE News



Zdroj: https://aeronet.cz/news/zatimco-se-cesti-politici-hadaji-o-zruseni-memoranda-k-lithiu-australsky-tezar-majetkove-zavazal-do-lithia-dalsi-zahranicni-veritele-vsechny-signaly-naznacuji-ze-se-schyluje-k-mamuti-arbitrazi/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Německo: Prakticky každý pátý vězeň je muslim   
Pridal tk Pátek 02 únor 2018 - 06:04:05 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Prakticky každý pátý odsouzený v německých věznicích je muslim. Procento imigrantů ve vězeních výrazně převyšuje procento zastoupení imigrantů v německé společnosti. Německo tak nezadržitelně kráčí ve šlépějích Británie Francie či Itálie, kde je pošet imigrantů ve věznicích jěště daleko vyšší.

Samozřejmě při hledání důvodů kriminality imigrantů se v první řadě shrnují na hromadu všechna možná fiktivní znevýhodnění v západní společnosti…

Zdroje: huffingtonpost.de - bazonline.ch - pi-news.net

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Afričan brutálně zavraždil a rozřezal italskou dívku. Aneb jak končí multikulturní vztahy ...   
Pridal tk Pátek 02 únor 2018 - 06:02:35 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Matteo Salvini, předseda strany "Lega" (dříve Liga severu) se vyjádřil k poslednímu brutálnímu činu v Itálii, kdy byla na kusy rozřezána a ve dvou taškách nalezena 18-letá dívka. Byla zmasakrována zřejmě mechanickým nástrojem, protože z pravděpodobného místa činu, tj. z bytu cizince, nebyl slyšet hluk, hledají se další možní komplicové.

Kufry viděl náhodný kolemjdoucí, který ihned volal policii, protože se obával, že by mohl obsahovat drogy. Dívka byla v komunitě pro léčbu závislosti, ale nepatřila mezi závažné případy, brala si i hodiny hudby. Zmizela beze stop 29. ledna.

Zde komentář zmíněného politika:

"Nigerijský imigrant, povolení k pobytu prošlé, distributor drog.
A toto je ta "nová posila", zadržená pro vraždu nebohé 18-leté dívky, rozřezané na kusy a pohozené na ulici.
Co ještě dělal tento bídný ČERV v Itálii?
Neutíkal před válkou, válku přinesl do Itálie.
Levice má špinavé ruce od krve.
Vyhostit, vyhostit, kontroly a znovu vyhostit!


Boldrini (předsedkyně poslanecké sněmovny) mne obviní z rasismu? Rasistka (vůči Italům) je ona."

Zdroj: ilfattoquotidiano.it - Matteo Salvini

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Premiér Andrej Babiš poprvé veřejně přiznal, že Česká republika vloni poslala do EU stejnou částku, kterou pak následně z EU obdržela. Dotační přerozdělování v rámci EU je neefektivní   
Pridal tk Pátek 02 únor 2018 - 05:58:56 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Premiér Andrej Babiš poprvé veřejně přiznal, že Česká republika vloni poslala do EU stejnou částku, kterou pak následně z EU obdržela. V této souvislosti já i naše hnutí SPD odmítáme aktuální požadavek orgánů Evropské unie na navýšení rozpočtového příspěvku členských zemí. Dotační přerozdělování v rámci EU je neefektivní způsob financování potřeb České republiky. Pokud by nedocházelo k vyvádění kapitálu z naší země v hodnotě 20 až 30 miliard korun měsíčně měla by naše země dostatek prostředků i bez dotací EU. A byly bychom zároveň také bez diktátu Bruselu.

Prosazuji Evropu, která respektuje národní individualitu, národní identitu, svobodu a právo na bezpečnost. V naší evropské parlamentní frakci ENF v čele s Marine Le Pen prosazujeme přechod od Evropské unie k Unii evropských národů (U.E.N.). V příštích volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 proti sobě stanou dva projekty: na jedné straně stávající Evropská unie a na straně druhé naše Unie evropských národů. Chceme zachovat volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu s tím, že každý evropský stát bude mít právo na obnovu svých hranic, na vlastní azylovou politiku, na hospodářskou politiku a tak dále. Naší ambicí je s tímto projektem vyhrát, a tak získat zpět Evropu, navrátit každou zemi jejímu národu a každému národu svobodu. Bez diktátu Bruselu. Naším cílem je poskytnout Evropě takové instituce, které budou funkční, budou respektovat svobodu národů a budou umožňovat spolupráci evropských národů. Pakliže bude stávající vedení EU tuto transformaci odmítat, nezbývá než realizovat referendum o vystoupení ČR z EU - a sami naši občané tak rozhodnou o své budoucnosti ve své zemi.

Nyní již probíhá analýza současného stavu a příprava na přechod k Unii evropských národů (U.E.N.), která vychází s těchto třech bodů:

1. společné definování institucionálního rámce alternativy ke stávajícímu uspořádání, kterou bude Unie evropských národů (U.E.N.)

2. po důkladné technické, právní a diplomatické analýze stanovení období přechodu od Evropské unie k Unii evropských národů a stanovení přesného harmonogramu,

3. společná obrana tohoto nového projektu po celé Evropě proti zastáncům Evropské unie.

Ambicí všech parlamentních politických stran z celé Evropy sdružených v naší frakci je s tímto projektem v roce 2019 ve volbách do Evropského parlamentu vyhrát, a tak získat zpět Evropu, navrátit každou zemi jejímu národu a každému národu svobodu. Není času nazbyt! Ať žijí národy Evropy!

Co si o tom myslíte Vy? Napište mi do komentářů. A jestli se mnou souhlasíte, prosím SDÍLEJTE, ať se názory našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) dozví co nejvíce lidí.

A jestli byste rádi přiložili přímo alespoň malinko ruku k dílu, staňte se našimi členy, je nás více než 11 tisíc a jsme tak jednou z pěti nejpočetnějších stran či hnutí v ČR, elektronický formulář je na http://www.spd.cz/…

Musíme se všichni spojit a netříštit síly a čím více nás bude, tím budeme mít větší sílu prosadit naše myšlenky.

Autor: Tomio Okamura

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Jedeme dál   
Pridal tk Pátek 02 únor 2018 - 05:54:42 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
"Jedeme dál", zaznělo mnohokrát z úst poraženého prezidentského kandidáta, Jiřího Drahoše tuto sobotu a vůbec to nevypadalo na to, že by tímhle flašinetovým refrénem měl v úmyslu z pěvecké scény vytlačit Petru Janů. Ani tím a ani tou hymnou, co zapěl. To určitě ne. A také určitě tuhle průpovídku o 'jízdě dál', sám nevymyslel. To jistě ne. Drahoš jen do omrzení opakoval slova pronajatých spin-doktorů, které mu KDOSI zaplatil.

Co mysleli tou 'jízdou dál'? Co nám ten KDOSI, chtěl asi tak vzkázat?

Nebudeme si nic nalhávat, výhra Miloše Zemana není výhra. Asi hodně z nás to vidí tak, že výhra by to byla, kdyby nad Drahošem vyhrál třeba 90:10. To lze pokládat za výhru. Skončená volební, o chlup lepší plichta 51:49, pouze naznačila dvě věci: jednak, že není (jako vždy) z koho vybírat a jednak, že příští volby už vážně ten Kalousek může vyhrát. Se Schwarzenbergem se mu to nepodařilo o 4%, ale s Drahošem už jen o 1,5%. A Zemanovo chlubení se o vyšším počtu získaných hlasů? Stručně to lze zhodnotit tak, že už si fakt nevidí ani na špičku svého nosu, když přehlídne stále menší rozdíl s hlasy protikandidáta.

Ztráta Zemanova zdravého úsudku je jedna věc. Druhá věc je ale mnohem vážnější - z voleb je totiž zcela zřetelné, že manipulační metody neziskového sektoru se brutálně zdokonalují a čistě matematicky je evidentní, že už další klání může zcela reálně vyhrát Kalouskovo křídlo - resp. fanatický milovník krve, chaosu a hořících měst - George Soros.

Tyhle volby byly, Zemanovo "poslední politické vítězství", jak sám uvedl. To je bašta. Určitě se na tohle prohlášení u pultíku hodně těšil, dlouho si ho jistě připravoval a moc mu k tomu vítězství gratuluji. A gratuluji mu i k tomu, že ho už údajně nečeká žádná "politická porážka". To je opravdu moc pěkné, jak se mu skvěle podařilo vyhrát nad chodícím bluetooth reproduktorem. Ale musím se zeptat: "A co my, pane Prezidente? Vyhráli jsme také? A nás také nečeká už žádná porážka?".

Nemá smysl se na tohle pana prezidenta ptát přímo, nějakým otevřeným nebo zavřeným dopisem. Přes tiskového mluvčího by stejně odpověděl neodpovědí. Ale musím uznat, že na jeho místě, by se mi do té odpovědi také moc nechtělo. Ono totiž na takovou otázku jsou odpovědi dvě: jedna lehká a jedna těžká.

Lehké je určit, že minimálně deset procent voličů z poraženého tábora, bude uvažovat o sebevraždě či emigraci (rád bych věděl kam), dalších deset bude smutných jak bernardýni (třeba ten Rostislav Adam nebo jak se ta polonahá hvězda jmenuje) a ještě dalších deset bude vzteklých jak divé svině. Jejich videa se již jistě tvoří. Zbytek voličů Jiřího Drahoše nejspíše vzalo věci reálně, že jejich romantický sen o Antizemanovi prostě nevyšel.

To ale zatím byli jen Drahošovi voliči a tak v této lehké části odpovědi na mé otázky, zbývá pospekulovat, co po volbách bude podnikat Drahošův impresario - tedy celá Kalous-Sorosova skupina. To je ale také snadné určit, protože pan Drahoš už jejich plány prozradil: Jedou dál.

Prohráli, ale pojedou prostě dál. Nic jiného nikoho nemohlo ani napadnout. Dál budou schvalovat Majdany a pořádat pokusy o ně v zahraničí i u nás doma, dále budou usilovat o co nejvyšší počet islámských primitivů na našem území, dále budou vyvěšovat trenýrky, házet vejce, rozdávat červené karty pouličním brigádníkům a dále budou podporovat vyvolávání jakéhokoli chaosu v naší společnosti. Budou prostě dělat to, za co jsou placeni. Nebo lépe - MUSÍ dělat to, za co jsou placeni.

Nyní ovšem nastal čas přejít na tu horší část odpovědi: co těch 51,5% voličů? Ano, jistě, i tady bude desetina jásačů a výskačů, kteří se od onoho sobotního odpoledne tetelí blahem nad intergalaktickým vítězstvím Miloše Zemana (viz. lepší polovička hradního kancléře) a možná budou i dvě desetiny z nich, kteří si na jeho vítězství symbolicky připili. A zbytek, který zvolil vítěze? Ten bude potěšen jedině nad tím, že opět zvítězilo pouze menší zlo. Budou jen konstatovat, že to naštěstí není tak moc hrozné, jak to mohlo být.

A abychom byli spravedliví - netvařme se že neexistuje a pospekulujme i zde, co dál bude podnikat Zemanova skupina?

Těžko říci, ale má snad někdo indicii, že to bude něco jiného, než doposud? Asi ne. A tak dále se budou z Hradu sundávat červené trenýrky a dále budou kličkovat mezi shnilými vejci a červenými kartami. Dále, co by členové NATO, budeme skrze americká letadla bombardovat civilisty, ve jménu demokracie bořit města na celém světě a dále se budeme tiše dívat, jak na Ukrajině, den co den připravují fals flag. Dále, skrze Sorosovy neziskovky, budeme podporovat inkluzi, povinný rok ve školce a sexuální výchovu malých dětí, vedoucí k jejich promiskuitě. Dále se bude zakazovat noční hra na kytaru, kouření v hospodách i svobodné podnikání. Dále budeme vídávat naše veřejně známé osoby při podpoře Majdanů a dále také budeme islámské teroristy zásobovat zbraněmi a dále v našich nemocnicích budeme léčit ukrajinské fašisty. Dále budeme tvrdit, že anexe Krymu byla jen anexe a vůbec nezachránila životy desetitisíců lidí a že vůbec nepřibrzdila sonisty v rozpoutání další světové války. Dále budeme pokrytci a dále se budeme polpácávat po ramenou s nejvyššími představiteli izraelského rasismu. Tohle vše jsme si za Zemana prožili, další nás jistě čeká a my za to máme být vděčni? Jsme normální?

Ne, zcela bez diskuse nejsme, když všechny tyto pařezy na sobě necháme štípat. Nejsme normální, že volíme prezidenta jen za základě rozdílového příslibu, že tady dalších pět nebudeme kličkovat mezi muslimskými koberečky, pekelnými stroji a smrtícími kamiony. To je sice fajn, ale není to trochu málo? Neměli bychom chtít více? Neměla by hlava státu být více, než lobbysta na zahraničních trzích, odpůrce islamizace a milenec Evropské unie? Opravdu to není málo?

Co tak najít prezidenta, který veřejně prokleje teroristickou činnost NATO i jednotlivých jeho členů? Co tak najít prezidenta, který se vztyčenou hlavou prohlásí, že na všechny protievropské funkcionáře v Bruselu nechá vystavit mezinárodní zatykače? Co tak mít prezidenta, který opráší pojem "válečné reparace" a zasadí se o vybudování Národní domobrany? Co tak mít prezidenta, který vykope Rothschildy z Národní banky? Co tak mít prezidenta, který bude podávat návrhy zákona na zákaz činnosti zahraničních a politických neziskovek? Co tak mít prezidenta, pro kterého bude výsledek 51:49 znamenat prohru? Co tak mít prezidenta, který bude mít koule na to, aby nám stále opakoval, že JEN VELIKOST NÁRODA UDRŽÍ JEHO SVOBODU?

A co dál? Podle mě je to jednoduché - nezbývá, než si najít skutečného prezidenta a nečekat, až nám KDOSI, za tři roky představí Zemana 3.0 nebo Drahoše 2.0 ...

...takže, nejen ONI, ale MY TAKÉ JEDEME DÁL. A fofrem!

Dan Niel

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Drahošovci: Čekají nás koncentráky, vraždy a napadání dětí ve školce!   
Pridal tk Pátek 02 únor 2018 - 05:48:15 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Skutečnost, že se volební kampaň prezidenta vedla vulgárním a podpásovým způsobem zejména překvapila u zastánců „slušné“ a „morální“ politiky Jiřího Drahoše. Tím překvapení nekončí.

Volba skončila a více hlasů voličů dostal Miloš Zemana a porazil Jiřího Drahoše. Kdo ale očekával, že tím skončí ona vybičovaná hysterie, se zle zmýlil. Odezva na výsledky voleb totiž slibuje, že se s tím uhlazení samopuncovaní „demokraté“ nehodlají nejen smířit, ale budou dělat vše, aby se řezalo do živého.

„Ukázali jsme národu, že se v zájmu věci dokáží tábory bývalých rivalů sjednotit, že k sobě máme cestu, že se nebojíme, že se nenecháme ukřičet, a především, že slušnost může být a je síla! A to je něco, co musí staronový prezident vidět a respektovat,“ řekl po volbě Jiří Drahoš.

Reakcí na to, že „slušnost může být a je síla“ byla okamžitě vlídně dokumentována výpotky jeho příznivců, aby – stačí si vybrat jen pár citací, aby ukázali, nějak tak ex post, jak hodlají zasypat příkopy ve společnosti.

Takže jeden komentátor napsal, že se prezident „se stal symbolem sprostoty, buranství a hulvátství a jeho nejslavnější výroky o Pussy Riot jako by vypadly z huby ruského mužika. Přesto toho člověka český národ jednoznačně zvolil prezidentem – a tím všechny jeho sprosťárny a antidemokratické kroky posvětil“. A aby jasné, že je zastáncem "slušnosti a morálky" vyjádřil naději, že to brzy na Hradě rozhodne "tetka Smrtka".

Další inteligetní jedinec ve stručnosti prohlásil: „Zemanovo vítězství? Hnojomet zafungoval. Lidé chtějí nejdřív žrádlo, pak morálku.“ Poté to sice rozvedl, ale tím už není třeba čtenáře trápit.

Na síti jiný vzorek demokracie a slušnosti vůči názorům jiných šel hlouběji: „Lidé si ovšem zvolili, že chtějí stále ten marasmus a že chtějí to dovést až do toho stavu, kdy se tady budou vraždit lidi. Je mi z České republiky zle. Takže až půjdete do koncentráku, které tady vzniknou, tak si nestěžujte. Pro vás, kdo jste stejně jako já volili pana Drahoše v druhém kole, tak pojďte, noste černé pásky. Jako známení toho, že po sto letech, kdy tedy si připomínáme vznik československého státu, tento stát definitivně zaniká včetně jeho nástupnického státu České republiky. Nebo aspoň demokracie v tomto státě.“ Inu inteligentní vize hodná bulharské věštkyně Baby Vangy.

To je samozřejmě děsivé, takže se není co divit, že jakési ploché jednorozměrné individuum a bývalý pornoherec radí příznivcům Drahoše se připravit na podobu jakési partyzánské domobrany či sousedské hlídky, aby jim „zemanovci“ neukradli třeba děti: „Pečlivě si projděte, co o vašem okolí je veřejně dostupné a na co si chcete dávat pozor. Nejobvyklejší technika soupeře je přitlačit přes ty nejbližší, podobné případy známe i z našeho regionu. Vždycky mějte plán B: Když se stane nějaký incident, tak co zhruba uděláte. Jde si na to v pohodě zvyknout, dokud nevyhrožujou vašim dětem ve školce. S klidnou hlavou a pevným srdcem tak jde mít šťastnej život, protože má smysl budovat moderní sebevědomý Česko. Jsou tu desetitisíce mladých lidí, kteří si ho nenechají vzít od mafií ovládající hlavu státu.“

Ale protože volba opravdu nedopadla tak, jak měla, je třeba dodat také to, jak je to s naším obyvatelstvem, které má ten pech, že nebydlí v Praze, aby mohlo „uvědoměle“ volit jen protizemanovské kandidáty. „Jako redaktor regionálního zpravodajství znám mentalitu českého obyvatelstva, je lehce manipulovatelné. Snadno naskočí na bludy falešných proroků,“ sdělil zasvěceně Adam Komers, redaktor České televize. Zřejmě hodně zasvěceně. Nějak moc podezřele zasvěceně, řekl by šťoural, kritizující "dezinformační" politiku ČT.

Tolik ke smiřování a zasypávání rygolu ve společnosti.

O tom, že někteří jedinci přirovnali výsledky voleb k Osvětimi, hovořili o emigraci, další to prožívali s pláčem, se není třeba nějak moc šířit, dali to už a stále dávají dostatečně nahlas najevo. Ti si možná, ale jen možná, zaslouží chvilku humánní piety.

Je vidět, že ale v nerozumu, přímo v hlouposti ruku v ruce s nejapností, která nemá s demokracií nic společného, je také síla!

Jiří Kouda

Zdroj: http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/drahosovci-cekaji-nas-koncentraky-vrazdy-a-napadani-deti-ve-skolce/

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Jiří Drahoš u Krause. Lídr nové politiky?   
Pridal tk Pátek 02 únor 2018 - 05:32:56 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
TADY SE MŮŽETE KAŽDÝ PODÍVAT, JAK DRAHOŠ ZVLÁDL KRAUSŮV POKUS O JEHO PÍÁR:

Viděl jsem už hodně rozhovorů v rámci Krausova pořadu, ale tento byl nejméně zajímavý. Nudný a až trochu trapný tím, jak se Kraus, poněkud marně, snažil z Drahoše vyrobit osobnost. Zkrátka potvrdilo se:

- Násilná politizace a účelové vyrábění image vede k tomu, že se vypaří esprit. Tedy v daném případě to, co dělalo Krausovy pořady zajímavými.

- Současná moc si už jako své slouhy či poskoky nedovede vybrat skutečné osobnosti právě proto, že je nereformovatelná a bojí se lidí, kteří mají nezávislé myšlení.

K tomu ještě jedna poznámka. Většinou souhlasím s tím, co na svém blogu píše P. Makovec. Bývá to přesné a vtipné. S tím, co napsal o Drahošovi, souhlasím jen částečně. Mám na mysli jeho článek "Jiří Drahoš a nová politická strana. Má to vůbec smysl?" z 31. 01. 2018.




Poměrně přesně popisuje krizi tradičních stran a velmi přesně říká o straně, která u nás chybí:

"Především by měla mít jasný program a moderní vizi pro budoucnost České republiky. S programy typu "antizeman" nebo "antibabiš" se volby nevyhrávají. Vítězové minulých voleb vsadili na program "strach z imigrantů", "konec diktátu Bruselu" a "euro ani za nic", ale čas ukáže, že skutečné problémy České republiky jsou někde jinde. Při přípravě programu pro novou stranu nebude potřeba "vymýšlet kolo"... Určitě se najde řada vzdělaných a schopných lidí, kteří se budou rádi na vypracování programu podílet, včetně diskuse nad prioritami a vizí."

Řekl bych, že mně přímo mluví z duše.

V závěru (jako P. S.) pak sděluje velmi cennou myšlenku:

"Zasvěcené" účelové analýzy, dokazující, že tady prostor pro novou stranu není, ukazují, čeho se současné vládnoucí "elity" nejvíce bojí. Bojí se návratu skutečné politiky místo politikaření a vstupu nových autentických osobností do politiky namísto polovzdělaných kariéristů a jejich loutek, jejichž vystoupení na půdě parlamentu vyvolává často jen hořký úsměv..."

P. Makovec "považuje za výborný nápad a jednu z nejefektivnějších cest, jak využít nemalý politický potenciál J. Drahoše" (milión voličů, kteří mu dali hlas nikoli jen jako "protizemnovský") založit vysněný politický subjekt právě na jeho osobě. Obávám se, resp. troufnu si tvrdit, že je to dost mimo. Drahoš byl vždy slouha právě těch, kteří dovedli současnou politiku k ideovému a morálnímu vyprázdnění.

Postavit Drahoše do čela pokusu o vytvoření nové strany však za dobrý nápad považuji. Čím déle se podaří Drahoše zviditelňovat v politice, tím více bude každému zřejmé, v jakém rozkladu se nachází současná moc, které nezbývá než vsázet na osoby tohoto typu.

Radim Valenčík

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Únor v českých dějinách   
Pridal tk Pátek 02 únor 2018 - 05:23:03 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
1933 – Nezaměstnanost v tehdejším Československu za světové hospodářské krize dosáhla oficiálního maxima 920.000 lidí evidovaných zprostředkovatelnami práce, další statisíce lidí však byly bez práce, aniž by byli oficiálně evidováni. Během hospodářské krize v letech 1930-33 docházelo v republice k řadě stávek a protiexekučním bojům, při kterých policie a četnictvo zastřelily 29 osob, dalších 101 bylo při zákrocích zraněno.

1. 2.

1933 – Předseda DNSAP působící především v tzv. Sudetech Rudolf Jung v československém parlamentu veřejně odmítl loajalitu k ČSR a uvítal nástup nacistů k moci v Německu.

4. 2.

1920 – Na základě mírové versailleské smlouvy připadlo Hlučínsko k Československu.

5. 2.

1942 – Vyhlášení náboru do československé vojenské jednotky vytvářené v Buzuluku v tehdejším Sovětském svazu.

8. 2.

1348 – Karel IV. založil Nové Město pražské

1993 – Měnová odluka v rámci procesu rozdělení Československa – vznik měny Koruna česká.

11. 2.

1929 – V Litvínovscích u Českých Budějovic byla naměřena nejnižší vůbec zaznamenaná teplota na našem území – 42,2 ° Celsia. Tehdejší zima byla nejchladnější zimou v českých zemích od počátku pravidelného měření venkovních teplot.

12. 2.

1784 – Do té doby samostatné pražské obce (Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany) byly spojeny do jednoho správního celku řízeného společným magistrátem.

13. 2.

921 – Zemřel kníže Vratislav II., podle legend silný panovník, který ochránil české země před maďarskými nájezdy pokračujícími po rozvrácení Velkomoravské říše. Otec svatého Václava, který se narodil ze svazku Vratislava II. s Drahomírou z kmene Stodoranů, polabských Slovanů.

1992 – Den oficiálního připojení Československa k internetu (na ČVUT v Praze)

14. 2.

1945 – První bombardování Prahy spojeneckými americkými bombardéry za 2. světové války

15. 2.

1763 – Mírem v Hubertsburgu u Lipska se Marie Terezie definitivně vzdala Slezska a Kladska, které tak navždy opustily svazek zemí Koruny České.

16. 2.

1861 – Založení tělovýchovné organizace Sokol, která postupně získala v českém prostředí celospolečenský význam, přesahující značně původní určení organizace. Významný byl zejména důraz na vlastenecký akcent v rámci působení této organizace.

18. 2.

1126 – Kníže Soběslav I. porazil v bitvě u Chlumce u Ústí nad Labem vojska německého krále Lothara, který se snažil využít vnitřních sporů mezi Soběslavem a údělným knížetem Otou Olomouckým k zasahování do vnitřních českých politických poměrů politickou i vojenskou podporou Oty. Vojsko německého krále bylo vlákáno do léčky a v těžkém terénu za pochodu poraženo.

20. 2.

1790 – Zemřel císař Josef II. Skončilo tak období progresivních, zároveň ale často i kontroverzních josefínských reforem.

21. 2.

1946 – Zákonem č. 35/1946 Sb. byla obnovena olomoucká univerzita, dnešní Univerzita Palackého v Olomouci. Je to naše druhá nejstarší vysoká škola a univerzita, vznikla jako jezuitské vysoké učení již v roce 1573.

22.-23. 2.

1949 – Národní shromáždění přijalo zákon o jednotných zemědělských družstvech (JZD). Nehledě na mnohé nežádoucí excesy při vytváření JZD zejména v 50. letech, většinové združstevnění československého zemědělství (i nadále zůstalo malé množství soukromých zemědělců a na hospodaření v zemědělství měly svůj významný podíl také státní statky) v konečném důsledku na několik desetiletí změnilo zásadně charakter československého zemědělství a způsob hospodaření v krajině. Zavedení JZD napomohlo k odstranění venkovské chudoby a umožnilo dosáhnout potravinové samostatnosti Československa, která byla po roce 1990 s rozpadem tohoto systému opětovně ztracena.

25. 2.

1919 – Zmocňovací zákon Národního shromáždění a nařízení Ministerstva financí o okolkování rakousko-uherských bankovek bylo počátkem vytvoření československé měny Koruny československé, jejíž nástupkyní platíme dodnes.

1948 – Vyvrcholení československé vládní krize bylo završeno jmenováním nové vlády prezidentem Benešem podle návrhu Klementa Gottwalda. Předtím dne 20. 2. 1948 podali nekomunističtí ministři ve vládě demisi, když od 17. 2. již blokovali činnost vlády neúčastí na jednáních. Předpokládali, že Beneš po podání demise jmenuje tzv. úřednickou vládu bez komunistů, která zemi povede do vyhlášení předčasných voleb, ten však vyšel vstříc Gottwaldovi. Vládní krize souvisela bezprostředně zejména s bojem o ovládnutí velení Sboru národní bezpečnosti (bezpečnostního sboru vytvořeného sloučením policie, četnictva a obecní policie v roce 1948) mezi komunisty a nekomunistickými stranami za lavírujího postoje sociální demokracie a byla součástí celkového boje o charakter poválečné republiky.

Po zkušenostech s prvorepublikovou realitou, zradou západních spojenců v Mnichově, s nacistickou okupací a s rolí Sovětského svazu za 2. světové války umožnili českoslovenští občané drtivě zvítězit KSČ v prvních poválečných parlamentních volbách. V následném soupeření o moc ve státě zvítězili komunisté. Poprvé v dějinách naší země byla vytvořena možnost pro vytvoření socialistické společnosti, která měla naplnit ideály rovnosti a sociální spravedlnosti, řečeno tehdejší politickou terminologií.

V mnoha důležitých oblastech bylo budování socialismu úspěšné. Uvedu zejména poválečné vybudování průmyslu a energetické soustavy (systém tepelných a později atomových elektráren především), stavba všech hlavních vodních přehrad, které jsou dodnes základem naší vodohospodářské soustavy, vytvoření systému bezplatné všeobecně dostupné lékařské péče, odstranění nezaměstnanosti, sociální chudoby (včetně žebroty a bezdomovectví) a nejtvrdších sociálních rozdílů ve společnosti, bezplatná a dostupná školní výuka, dosažení potravinové soběstačnosti státu, rozsáhlá družstevní a státní bytová výstavba, a pokračovat v příkladech bych ještě mohl dál, ale ať si každý pravdy znalý sám doplní podle svého uvážení.

Problémy socialismu byly dány zdaleka ne vždy „gramotně“ prováděnou realizací projektu socialismu u nás i v celém „východním bloku.“. Mnoho občanů nezapomnělo na zbytečné excesy a tvrdosti 50. let, stejně jako se stalo negativním mementem a možná i zlomem pro vnímání socialistického režimu u nás násilné ukončení tzv. pražského jara v roce 1968, kdy československá strana nedokázala tehdejší společensko-politické procesy přesvědčivě uřídit, což vedlo zase naopak k násilnému zásahu do domácích událostí ze strany ostatních států varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem.

Lidé byli postupně otráveni všudypřítomnou ideologií, resp. propagandou, kterou by bylo lépe používat jako když se solí, než tak celoplošně a masivně, jak tomu bylo v praxi, a dále snahou o příliš důslednou kontrolu společenského života a „zdravého“ ideového vývoje (či výchovy) každého jednotlivce (třebaže dnes, zvláště po roce 2000, začaly v tzv. demokratické společnosti ideologické a kontrolní procesy, které v tomto směru např. situaci socialismu 80. let již i předčí, pouze barva (prosazované hodnoty a ideje) „rudá“ byla nahrazena „modrou“).

Jakešovské období pak v závěru socialistické epochy nijak nepřesvědčilo většinu občanů o tom, že nastoupí stále více očekávané změny. Proto bylo možné umně předpřipravit podmínky pro návrat kapitalismu (včetně nálad ve společnosti). Lidé s vidinou „dohánění“ životní úrovně Západu a získání více osobních a politických svobod následně na tyto změny, jejichž konečné cíle jim ovšem vysvětleny nebyly, většinově kývli, čímž v listopadu 1989 otevřeně zahájený proces získal společenské „posvěcení“ a tím zdání „revoluce.“ A to byl konec socialismu jako státního systému v Československu..

1954 – Československá televize zahájila pravidelné vysílání

1991 – Politický poradní výbor Varšavské smlouvy rozhodl v Budapešti o rozpuštění vojenských struktur paktu. Následně 1. 7. 1991 pak členské státy Varšavské smlouvy podepsaly v Praze protokol o úplném ukončení platnosti smlouvy.

28. 2.

2003 – Českým prezidentem zvolen Václav Klaus.

CROIX

Zdroj: http://outsidermedia.cz/unor-v-ceskych-dejinach/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



„Tajná zbraň“ KLDR   
Pridal tk Pátek 02 únor 2018 - 05:18:30 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Podzemní vojenské objekty KLDR se mohou v případě války na Korejském poloostrově stát „tajnou zbraní“ Pchjongjangu, píše The National Interest.

Server informuje, že v Severní Koreji mají rozvětvenou podzemní vojenskou infrastrukturu, která může poskytnout KLDR převahu ve vojenském konfliktu. NI píše, že v roce 1974 byl objeven podzemní tunel pod demilitarizovanou zónou (DMZ). Tunel s ještě větší propouštěcí kapacitou byl zřízen také v roce 1978.

Od té doby byly odhaleny čtyři další cesty, jež umožní severokorejské armádě překonat pod zemí jihokorejská obranná zařízení rychlostí jedné vševojskové brigády za hodinu.

Prakticky ale není možné zjistit přesný počet těchto tunelů. Podle některých údajů rozkázal zakladatel KLDR Kim Ir-sen deseti předním bojovým divizím, aby každá prokopala dva podzemní tunely.

Jihokorejský generál ve výslužbě Han Sun-čou tvrdí, že existuje minimálně 84 tunelů, z nichž některé dorazí do středu Soulu. Naposledy ale byl podzemní tunel objeven v roce 1990. Proto jihokorejská vláda generálovi nevěří a prohlašuje, že tunely nejsou nyní pro Jižní Koreu nebezpečné.

Podzemní vojenská infrastruktura severokorejských vojáků ale nezahrnuje pouze tunely. NI informuje také o třech podzemních leteckých základnách. Píše, že pozemní letecké základny budou pravděpodobně rychle zničeny při vypuknutí válečného konfliktu.

Podle výpovědí přeběhlíků KLDR od roku 2004 zahájila výstavbu bunkrů pro pěchotu v blízkosti DMZ. Bylo prý zřízeno na 800 podobných podzemních objektů. V KLDR bylo rovněž vybudováno asi 8 tisíc podzemních krytů pro severokorejské vedení.

Kromě podzemních tunelů, leteckých základen a bunkrů byla část dělostřeleckých zbraní umístěna přímo v tunelech prokopaných v horách. Umožní to dělostřelcům, aby se ukryli na bezpečném místě a znovu nabili děla.

NI zdůrazňuje, že objevení všech těchto podzemních vojenských objektů z družic není prakticky možné. V souvislosti s tím jsou nejlepším zdrojem informací přeběhlíci. Po odhalení, jak říkají experti, existují tři způsoby likvidace severokorejské podzemní vojenské infrastruktury.

První variantou je letecké bombardování. Vojáci ale varují, že zjištění efektivity leteckých úderů na podzemní terče je velmi komplikované.

Druhou možností je, jak píše NI, nasazení vojáků u vchodu do podzemních objektů a zastřelení nepřátel. Jenže tato varianta má rovněž slabou stránku, poněvadž tunely a další objekty mohou mít několik vchodů a východů.

Proto nejúčinnějším způsobem je podle expertů proniknutí do těchto objektů a to nehledě na možné značné ztráty americké a jihokorejské armády.

Zdroj: The National Interest, Sputniknews.com

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Lavrov vysvětlil, co způsobilo konflikt v Libyi   
Pridal tk Pátek 02 únor 2018 - 05:13:13 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Konflikt v Libyi způsobila intervence NATO; Rusko vždy navrhovalo řešení situace cestou národního dialogu, řekl ministr zahraničních věcí RF Sergej Lavrov. Píše o tom agentura RIA Novosti.

„My jsme od samého počátku mezinárodních úsilí zaměřených na nastolení pořádku v Libyi, kterou zničila agrese NATO, protizákonná a porušující rezoluce Rady bezpečnosti, navrhovali, aby se vzniklá neudržitelná situace řešila pomocí národního dialogu. Z Libye se stala šedá zóna, přes níž do saharsko-sahelské oblasti postupovali bojovníci, byly pašovány zbraně a v opačném směru — z jihu na sever — do Evropy šly vlny nelegálních migrantů působící obrovské problémy mnoha evropským zemím, včetně Itálie," řekl Lavrov na základě jednání s italským kolegou Angelinem Alfanem.

Poté, co byl v roce 2011 během ozbrojeného konfliktu svržen a zavražděn Muammar Kaddáfí, Libye prožívá období ostrého konfliktu. V zemi vzniklo dvojvládí: na východě země ve městě Tobruk zasedá parlament zvolený ve všeobecných volbách a na západě v hlavním městě Tripolisu působí vláda národní jednoty vytvořená za podpory OSN a EU. Vláda východní části země jedná nezávisle na Tripolisu a spolupracuje s Libyjskou národní armádou v čele s maršálem Chalífou Haftarem, která vede dlouhotrvající válku s islamisty.

Zdroj: RIA Novosti, Sputniknews.com

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přejít na stranu  [1] 2
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2018
PoÚtStČtPaSoNe
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728 
 
Facebook KURÝR

Wedos

NovyCas.org - Vaše cesta z dluhů

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:1.0595 sec,0.0269 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,254kB