Pondělí 05 březen 2018
Dnes je to právě 65 let co zemřel Josif Stalin   
Pridal tk Pondělí 05 březen 2018 - 15:51:21 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Před 65 lety dne 5.3. 1953 zemřel tyran Josif Stalin. Umíral téměř bez pomoci!

Stalin, který má na svědomí desítky miliony lidských životů, se narodil v roce 1878 v gruzínském Gori. Již v 16 letech vstoupil do pravoslavného semináře a jednu chvíli to vypadalo, že z budoucího diktátora se stane kněz. O tři roky později byl však ze semináře vyloučen.

Stalin si pak vybral svou cestu, jíž chtěl dále jít - cíleně organizoval střety s carským režimem, který nenáviděl, na ,,denním" pořádku byly zejména srážky s policií, organizování veřejných nepokojů. Za ,,revoluční" činnost byl Stalin několikrát zatčen a odeslán do vyhnanství. Zároveň s jeho činností, která nabyla v řadě případů teroristické činnosti, tíhl k politice.

Již v květnu 1917 se stal členem čtyřčlenného byra při ÚV bolševické strany spolu s Vladimirem Iljičem Leninem, Lvem Kameněvem a Grigorijem Zinověvem. Pád carského režimu v roce 1917 mu pak naplno otevřel možnost angažovat se v politice. Vítězstvím bolševiků však Stalin rovněž přijal za svůj nesmiřitelný boj vůči vnějším i vnitřním oponentům. Stalin začátkem 20. let zároveň usiloval o převzetí všech stranických ,,otěží" a vyřazení svých názorových či domnělých odpůrců. Lenin těsně před svou smrtí varoval před Stalinovými mocenskými choutkami, neměl však už sílu proti Stalinovi zasáhnout.

Ten naopak po Leninově smrti v roce 1924 začal soustřeďovat ve svých rukách postupně čím dál více moci. Nebyl však ještě neomezeným diktátorem. V roce 1927 začala bolestná kolektivizace, v jejímž průběhu došlo k hladomoru na Ukrajině, kterému podlehly miliony lidí. V ekonomické oblasti pak byly zavedeny neefektivní pětileté plány (pětiletky) a celý Sovětský svaz se měl industrializovat. Začátkem 30. let pak Stalin nařídil velké čistky, aby jej už nikdo nemohl mocensky ohrozit. Dal zavraždit svého přítele, ,,miláčka" strany Sergeje Kirova v ro 1934, protože ten představoval vnitrostranickou konkurenci a mohl Stalina ohrozit, zbavil se i původních spojenců - Kaměneva, Zinověva či Nikolaje Bucharina. Velké čistky provedl v armádě, docházelo k masovému zatýkání v podstatě na všech úrovních.

To se však již blížila válka, která byla pro Stalina a Sovětský svaz ,,klíčem" do Evropy. Po uzavření paktu Ribbentrop-Molotov v srpnu 1939 bylo jasné, že se jedná pouze o dočasný status quo, protože již koncem roku 1939 vydal Hitler směrnici k pozdějšímu útoku na Sovětský svaz. Stalin si Hitlerovu věrolomnost uvědomoval, ale počítal, že hitlerovské Německo na Sovětský svaz zaútočí v roce 1942 či 1943. Vpád nacistických vojsk v červnu 1941 tak byl pro Stalina překvapením. Dokázal však po prvních vojenských úspěších nacistů nakonec úder na Sovětský svaz odrazit i za cenu obrovských ztrát.

V roce 1945 tak získal ,,generalissimus" Stalin a Sovětský svaz velkou prestiž a lidé se na diktátora dívali jako na osvoboditele z jha nacismu. Protifašistická koalice se však brzy po skončení války začala drolit a svět se postupně rozdělil do dvou znesvářených bloků. Stalin, který byl na svém vrcholu, tak nařídil komunistům v regionu střední a jihovýchodní Evropy, aby zde převzali absolutní moc a vznikl sovětský blok, centrálně řízený z Moskvy.

V ovzduší třetí světové války, s níž Stalin původně počítal, se však začal rapidně zhoršovat jeho zdravotní stav. Následkem chronického kuřáctví a pití alkoholu začal Stalin trpět arterosklerózou a paranoiou. Ta se projevila zvlášť v jedné z posledních čistek - domnělého spiknutí ,,bílých plášťů", židovských lékařů, kteří se snažili údajně Stalina otrávit.

V roce 1952 se již začalo hovořit o jeho nástupnictví, protože Stalinovo počínání vzhledem ke svému zhoršujícímu se zdravotnímu stavu začalo být naprosto nepředvídatelné. 28. únoru 1953 trávil své poslední dny na své dače v Kuncevu. Tam se z noci na 28. 2. na 1. března opil, ale následující den nevycházel ze svého pokoje. Dlouho se ale k němu neodvážil do pokoje nikdo jít a Stalin tak v podstatě umíral bez pomoci. Až večer 1. března se odvážil vstoupit do pokoje jeden člen jeho ochranky a nejen on, ale i další hosté záhy zůstali v šoku - diktátor ležel po mrtvici na zemi v bezvědomí a pomočený. 2. března narychlo přijel Lavrentij Berija a Georgij Malenkov. Následně přijeli i lékaři, kteří určili osudovou diagnózu: U Stalina došlo k silnému krvácení do levé hemisféry mozku způsobenému arteriosklerózou mozkových cév. Bylo jasné, že i přes pomoc lékařů Stalin zemře. To se stalo 5. března před 10:00. Pohřeb diktátora, který dlouho pevnou a nemilosrdnou rukou vládl Sovětskému svazu, a nechal za sebou miliony obětí, se pak konal 9. března.

Záhy po jeho smrti došlo v Sovětském svazu k lítému boji o nástupnictví, na jehož konci stanul vítězně Nikita Sergejevič Chruščov. Ten v roce 1956 začal na XX. sjezdu komunistické strany s postupným procesem destalinizací, který pokračoval v roce 1962 na dalším komunistickém sjezdu.

Autor: Mgr. Petr Duchoslav

Zdroj: https://www.securitymagazin.cz/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Ondráček není zdaleka ten nejhorší levičák   
Pridal tk Pondělí 05 březen 2018 - 12:19:21 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Pražská kavárna má nový důvod k hysterii. Komunista Ondráček byl zvolen jako předseda komise pro dohled nad Generální inspekcí bezpečnostních sborů. Ondráček byl před 29 lety členem Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti, který levicový režim používal pro rozhánění opozičních demonstrací.

Ti samí TOPkaři, ODSáci, Zelení, Socani, Starostové, Piráti a Lidovci, kteří kňučí o tom jak se komunisté vrací k moci, neřekli jediné slovo když:

◾Merkelové režim angažoval agentku východoněmecké tajné policie STASI Anette Kahane jako hlavní cenzorku pro Facebook a Twitter. Soudružka Kahane vede tzv. neziskovku Amadeu Antonio Foundation. Tato levičačka už v mládí udala kamarádku, která chtěla údajně odejít do západního Berlína, po podepsání spolupráce se Stasi působila ve výcvikovém táboře pro teroristy v Mosambiku…

◾černoši z kmene Zulu v Jihoafrické repubice vyhlásili, že budou bílým lidem vyvlastňovat farmy. To že černoši v JAR páchají genocidu bílých naše „demokraty“ vůbec nezajímá.

◾byl nejvyšším politikem Evropské Unie maoista Barosso.

◾byl zvolen předsedou Senátu PČR komunista Štěch

◾Senát PČR vedl komunista Pithart

◾zelení komunisté z Evropského parlamentu vyhrožovali prezidentovi Klausovi, kvůli jeho průtahům s podpisem Lisabonské smlouvy, tak naši „demokraté“ řvali, že komunisté z EP mají pravdu a Václava Klause chtěli hospitalizovat na psychiatrii

FOTO: Naši demokraté sice odmítají komunistu Ondráčka v čele komise pro GIPS, ale sedět ve vládě s donašečem tajné policie jim nevadí.




Většina z našich demokratů seděla ve vládě s donašečem tajné policie Andrejem Babišem. A to jim také nevadilo. Většina z nich se aktivně podílí na omezování našich svobod: zvedají daně, zakazují kouřit v nádražním bufetu U dvou vajglů v Horní Dolní, chtějí daň z každé skleničky marmelády, rozdávají dotace svým firmám a svým neziskovkám…

Mílí „demokraté“, Ondráček je sice komunista, ale je to komunista, který mě vadí méně než vy – „demokraté“. Protože svobodu nám bere Vy. Ondráček je už 29 let ze hry.

Jste trapní a důvěryhodní asi jako somálský prodavač drog z nočního Václaváku.

ŽM

Zdroj: http://blokprotiislamizaci.cz/ondracek-neni-zdaleka-ten-nejhorsi-levicak/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



V italských parlamentních volbách zvítězili Euroskeptici   
Pridal tk Pondělí 05 březen 2018 - 11:46:24 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Přes 70% italských voličů volilo strany, které mají v programu omezení vlivu Bruselu a Evropské unie. Jedná se fenomenální vítězství odpůrců Evropské unie.

Všimněte si skutečnosti, že v našich medií ani slovo o tomto velké vítězství zdravého rozumu.

V současnosti se začíná mluvit o různých modelech budoucí koalice, která povede Itálii v dalším povolebním období.

Bruselští samovládci jsou v šoku. Itálie se jim začala vzdalovat v odmítání migrantů z Afriky a odmítáním sankcí proti Rusku, což měli právě všechny vítězné euroskeptické strany v programu.

Očekávají se velké změny!





Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Evropský plyn je pro Ukrajinu čtyřikrát dražší než ruský   
Pridal tk Pondělí 05 březen 2018 - 11:12:32 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Ukrajina kupuje v Evropě plyn za cenu čtyřikrát vyšší, než má Gazprom, sdělil obchodní ředitel Naftogazu Jurij Vitrenko. Poděkoval všem „uvědomělým Ukrajincům“ za omezení spotřeby plynu a řekl, že Ukrajina potřebovala po zastavení dodávek Gazpromu „vydržet den a noc“.

„Během 24 hodin nahradil Naftogaz palivo, jež měl dodat Gazprom, evropským. Plyn měl dnes v Evropě cenu tisíc dolarů, tedy čtyřikrát víc než podle smlouvy s Gazpromem," napsal Vitrenko na Facebooku.

Obchodní ředitel Naftogazu vyslovil jistotu, že se Gazprom sám dostal do léčky, kterou nachystal ukrajinské společnosti, poněvadž Ukrajina dokázala zabezpečit dovoz plynu pomocí Evropy a „zbavila se ruské plynové injekce".

Vitrenko přitom prohlásil, že Naftogaz „vydělává pro Ukrajince a neplýtvá prostředky".

Gazprom přestal dodávat plyn Ukrajině kvůli absenci odsouhlaseného protokolu o dodávkách. Předseda představenstva Gazpromu Alexandr Medveděv v sobotu sdělil, že ruská společnost zahájila ve Stockholmské arbitráži proceduru vypovězení smluv.

Ukrajinské ministerstvo energetiky a uhelného průmyslu navíc do 6. března omezilo spotřebu plynu kvůli silným mrazům.

Zdroj: https://sptnkne.ws/gTwU

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Asad obvinil USA z podpory teroristů v Sýrii   
Pridal tk Pondělí 05 březen 2018 - 11:06:55 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Syrský prezident Bašár Asad prohlásil, že mezinárodní koalice v čele s USA podporuje Islámský stát, Džabhát an-Nusru a další teroristické organizace.

„Západní koalice poskytuje IS vojenské letectvo. Tato koalice podporuje IS, Džabhát an-Nusru a další podobné teroristické skupiny," zdůraznil Asad.

Syrský prezident také mluvil o „vydírání" ze strany Západu. Podle jeho slov využívají západní státy tématu použití chemických zbraní jako záminky pro letecké útoky na syrskou armádu.

Asad vysvětlil, že protiteroristická operace ve Východní Ghútě, poslední baště ozbrojenců, musí pokračovat, protože většina obyvatel tohoto předměstí metropole chce od teroristů odejít.

Syrské ministerstvo zahraničí již dříve učinilo prohlášení, že se vláda pokusila vyslat do východní Ghúty 46 nákladních aut s humanitární pomocí, ale humanitární koridor je vystaven stálému ostřelování ze strany teroristů.

Zdroj: https://sptnkne.ws/gTyn

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Kisko, kdo se snaží rozpoutat na Slovensku Slovenské národní povstání 2018? Co víte o vraždě novinářů? Připravujete Majdan?   
Pridal tk Pondělí 05 březen 2018 - 06:19:14 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Z pozice sousedního státu se na Slovensku děje prapodivná věc. Tandem na druhé SNP vede Kiska s opozicí, vydává prohlášení, odmítá zveřejňování důkazů a žádá nové volby. Kdo to tam však ve skutečnosti vede? Třasořitka prezident Kiska, nebo divná dvojnásobná vražda je předzvěstí dalšího arabského jara, či Majdanu?

Na Kiskovi je přesně vidět, jak to ti demokraté a podporovatelé Evropské unie myslí: ještě ani neuschla krev zabitých mladých lidí, ještě ani neuschla hlína na jejich hrobech a prezident Kiska už zná viníka, už ukazuje prstem, už určuje demise a už rozjíždí svinstvo, které se jako puch šíří z Bruselu po celé Evropě.

Kdybych byl slovenským občanem, nikdy bych Fica nevolil. Přesto nikdy nebudu souhlasit se špinavou politikou extremistického prezidenta Kisky, který zneužije vše, aby získal převahu v zájmu fanatismu Evropské unie a jako u nás samozvané demokratické strany a Kiska na Slovensku se pasoval do stejné pozice.

Prezidente Kisko, pro slušné občany České republiky jste se stal špinavou, zákeřnou, extremistickou figurkou slovenské politické scény a tak byste měl být brán i nejvyššími politiky z České republiky.

Smrt se politicky nesmí zneužít.

Prezident nemá právo zneužít smrti k obvinění jiných politiků, když není znám vrah, není známo pozadí a dokonce se ani neví, jak vraždy vznikly. Přesto Kiska jako politická špína zneužil smrti a vyhlašuje Slovenské národní povstání, bratislavský Majdan.

Je to hnus, pane Kisko a slovenských přátel je mi líto. Snad zachovají chladný rozum a nenechají se tou špínou zaplavit. Aby se nakonec neukázalo, že za vraždou stojí extremistické síly řízené NGO ze zahraničí a Kiska o tom věděl dřív.

Proč Kiska nečeká, až se vraždy vyšetří a snaží se šetření svržením vlády zakamuflovat a odvést pozornost?

Je to děsivé!

Skrytá Pravda

Zdroj: http://www.skrytapravda.cz/zahranicni/1484-kisko-kdo-se-snazi-rozpoutat-na-slovensku-slovenske-narodni-povstani-2018-co-vite-o-vrazde-novinaru-pripravujete-majdan
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Film "Masaryk"   
Pridal tk Pondělí 05 březen 2018 - 05:55:59 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Na Honzu Masaryka mí rodiče a prarodiče vzpomínali jako na miláčka národa a Dr. Edvarda Beneše vedli jako nejvyšší politickou autoritu. Jenže oni žili v době národních států a ta už končí. Moderní Česko již nepotřebuje své osobnosti a hrdiny. Naopak! Máme pochopit, že vše proběhlo nevyhnutelně tak, jak mělo. Můžeme si za to sami a nejlepší bude přijmout za to svůj díl odpovědnosti … vždyť oba státníci Masaryk i Beneš byli nakonec jen lidé.
A to já opravdu nemůžu, pročež musím tvůrcům filmu i svým oblíbeným hercům poslat palec dolů.


Dílo věnované méně známému nebo prakticky neznámému období života Jana Masaryka a “dnům zrady” je zajímavou a inspirativní podívanou. Výprava a kamera jsou velkolepé a kritizovat herecké výkony Karla Rodena a Oldřicha Kaisera nejen že nelze, ale zcela jistě by Vás to odradilo od dalšího čtení.

Dramatické podání doby Mnichovské smlouvy a počátku války ve většině diváků probudí hlubokou účast a zájem pochopit, proč se vše seběhlo právě tak, jak to známe z výkladů dějin.

Film nám podává Jana Masaryka, jako alkoholika, náruživého konzumenta kokainu, krále zábavy a milence paničky britského poslance. A naopak, ve střízlivých okamžicích náš hrdina pracuje na blaho vlasti a domáhá se audience na britském ministerstvu zahraničí, potupně konzumuje odmítání, i vyvedení z foyeru opery, kam se pokouší proniknout za svými protějšky na diplomata až příliš necitlivě.

Vedle toho nám Oldřich Kaiser prezentuje prezidenta Edvarda Beneše, těsného spolupracovníka TGM, jako muže nerozhodného, nejistého. Beneš si ve filmu telefonicky stýská Janovi do Anglie, že už za ním nikdo nestojí a že opravdu spolehnout se může jen na svou paní Hanu a něj, na Jana. Věří Beneš, že linka není Angličany odposlouchávána nebo tomu má věřit divák?

Film Masaryk nebyl natočen ani v r. 68, ani zkraje 90’let, ani později ale právě roku 2016. Proč právě dnes a jaké poselství a poučení přináší svou filmovou velkolepostí našim současníkům?

Film nám hojně ukazuje prostopášné chování Masaryka a kontrastně odměřené a povýšené chování britského ministerstva. Filmovým záběrům cudně uniká, že velvyslanec státu, o jehož obětování už bylo beztak rozhodnuto, musel být non stop sledován MI6 a o jeho slabinách a vydíratelnosti muselo být ministerstvo spravováno denně. A o Benešově nerozhodnosti též. Divák se má patrně domyslit, že zdvořilé diplomatické odmítání neplodného vyjednávání s Janem bylo vlastně tím nejdůstojnějším jednáním, jaké mu mohli Britové nabídnout. Je naopak s podivem, že česká rozvědka o této slabosti českého velvyslance nevěděla, resp. nechala jej v úřadě. Pokud tedy i to nebyl záměr…

V Čechách mezi tím probíhá mobilizace. Demokratické Československo se na obrannou válku připravuje přinejmenším od nástupu Hitlera k moci, tedy celých 15 let. ČSR disponuje možná nejlepší armádou a zcela jistě tím nejlepším obranným opevněním v Evropě. Nejmodernější zbrojovky na světě, ty české, už po řadu let chrlí ty nejlepší zbraně, výzbroj a výstroj. Nikde jinde na světě si civilisté neudržují kondičku v takové míře, jako čeští Sokolové. Poměr sil německé a české armády vystihuje poměr 1,3 : 1, což na efektivní obranu bohatě stačí. A přesto všechno si měkkota Beneš ve filmu telefonuje jen s feťákem Masarykem a rozhodnutí podvolit se diktátu je prezentováno jako samostatné, bez konzultace s generály. Roztomile působí i to, že když si Beneš stěžuje na nátlak spojeneckých velvyslanců, kamera zabírá Citroen C2 přijíždějící na Pražský hrad, jako by ve hře byl velvyslanec francouzský. Naopak ruští historici uvádějí, že v den předcházející odvolání mobilizace navštívil britský velvyslanec Pražský hrad 6x, naposled 2 hodiny po půlnoci.

Film Masaryk nám prezentuje historii způsobem: “Jinak to ani dopadnout nemohlo!” Filmový narkoman v Londýně a třasořitka na Hradě v Praze zhatili nedozírné investice do národní obrany, zlomili páteř národa a místo zastavení Hitlera jej vyzbrojili.

Ujišťuji každého, že film Masaryk Vás v klidu nenechá. Ten, kdo si uvědomuje, že programuje nás nejen zpravodajství ČT, ale že film to dělá také, bude si stále dokola klást otázku: Kdo, proč a proč v právě v tomto roce nám předkládá další film bořící idealizovaný obraz českých osobností? Čím je doba mnichovské zrady podobná té naší? Možná tím, že ukončila letité financováni stavby pohraničního opevnění nakupováním státních obligací uvědomělými Čechoslováky ve víře, že takto zajišťují svoji spokojenou budoucnost v prosperující res-publice. Jenže hned při první zkoušce odolnosti se obranný systém zhroutil, když nevydržel její nejslabší článek - politik.

A film se ani trochu neupejpá a barvitě nám ukazuje proč. Jako by naznačoval, co se stane s našimi po léta dotovanými fondy důchodového připojištění. “My za to nemůžeme, to zahraniční partner zklamal.”

Na Honzu Masaryka mí rodiče a prarodiče vzpomínali jako na miláčka národa a Dr. Edvarda Beneše vedli jako nejvyšší politickou autoritu. Jenže oni žili v době národních států a ta už končí. Moderní Česko již nepotřebuje své osobnosti a hrdiny. Naopak! Máme pochopit, že vše proběhlo nevyhnutelně tak, jak mělo. Můžeme si za to sami a nejlepší bude přijmout za to svůj díl odpovědnosti … vždyť oba státníci Masaryk i Beneš byli nakonec jen lidé.

A to já opravdu nemůžu, pročež musím tvůrcům filmu i svým oblíbeným hercům poslat palec dolů.

Jan Buzek
Autor je aktivista aliance národních sil


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Proti blokaci a cenzuře emailů   
Pridal tk Pondělí 05 březen 2018 - 05:52:35 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Vážení spoluobčané,

před listopadem 89 Státní bezpečnost zadržovala, otevírala a zneužívala k diskreditaci, šikaně a postihům všeho druhu soukromé dopisy, jejichž pisatelé byli podezřelí z nelásky k panujícímu režimu. Za tím účelem byl vytvořen celý jeden odbor na VI. správě SNB. Orgány ministerstva vnitra jej znaly jako odbor prověrky korespondence.


Odbor kontroloval vaši korespondenci v tehdy klíčovém komunikačním uzlu, tedy na běžném poštovním úřadu, a to v individuálních a vytypovaných případech. Leč republiku mohlo vaše psaní opustit bez kontroly jen čirou náhodou. Na Gorkého náměstí v Praze totiž číhal další Kerberos. A ten, v podobě oddělení zmíněného odboru prověrky korespondence, kontroloval pro jistotu všechny písemnosti, které překračovaly západní hranici oběma směry.

Odbor prověrky korespondence dokonce disponoval speciálně vyvinutou technikou. Zvláštní zařízení z 80. let - pojmenované jako „Jezero“ - sloužilo k napařování dopisů, které byly tajně otevírány, přečteny a dále s nimi bylo naloženo dle zadání politické vrchnosti. Neopatrné dopisy vás tak mohly připravit o práci, zničit společensky nebo rovnou posadit do vězení.

Po Listopadu si i příslušníci StB ze zmíněné VI. správy stěžovali, že až 90% jejich činnosti bylo namířeno proti politickým protivníkům a že i oni mnohem raději pracovali na klasickém zločinu. Poměrně věrohodně hovořili o zvýšeném úsilí v okamžiku, kdy se mohli zkoncentrovat na vraždy, obecnou kriminalitu a vůbec na projevy, jejichž zavrženíhodnost je zřejmá za každého režimu. Dali tak najevo, že rozumějí základnímu problému vlastní existence. Kriminalizování politických názorů je nestoudné.

A co se děje dnes? Stát má občas své oprávněné a zákonné důvody k prolomení některých základních práv a svobod občanů. Ale i ty je třeba obezřetně zkoumat. Avšak dnes i soukromé společnosti zjevně fízlují občany a zkoumají jejich korespondenci, tentokrát elektronickou. Pročpak si hrají na Státní bezpečnost? Jaká je jejich skutečná motivace? V jakém žoldu pracují? Proč jim vadí, že si lidé posílají, co se jim zdá zajímavé, co se jim líbí? Tak to by mělo být předmětem klasického vyšetřování!

Kdo kontroloval a zadržoval maily, které zasílali občané jiným občanům před volbou prezidenta republiky např. na servery centrum.cz nebo tiscali.cz? Kdo sestavuje seznamy nepohodlných médií, jež zjevně inspirují samozvané cenzory, kteří pak lustrují občany, jež pouze přepošlou informaci svým přátelům?

Otázek je mnoho. Leč náš státní aparát musíme rozhýbat. Tedy vězte, že je zde nejenom Listina základních práv a svobod, ale že máme k dispozici i speciální ustanovení trestního zákona, které pamatuje na porušování tajemství dopravovaných zpráv!

Ten, komu bylo zabráněno přeposlat informaci jinému, může podat trestní oznámení dle §182 trestního zákoníku!!

Pamatujme však také na ty, kteří veřejně a nehorázně navádějí k cenzuře a k protiústavnímu nahlížení do našeho soukromí.

Stanislav Novotný
Asociace nezávislých médií


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Katoličtí biskupové hrubě očernili premiéra SR   
Pridal tk Pondělí 05 březen 2018 - 05:44:41 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Jaké události předcházely vraždě novináře?

Před několika dny se slovenský premiér Fico jasně postavil proti ratifikaci Istanbulské úmluvy. Připomínáme, že smlouva nezavádí jen gender-schizofrenii, ale i nadnárodní „kontrolní“ mechanismus, tzv. GREVIO.

Co to znamená v praxi? Děti budou preventivně, tedy bez důvodu, kradeny kvůli tzv. domácí násilí z jakékoliv rodiny, a to nenávratně. Tak už je tomu například v Norsku, Finsku, Francii, Anglii, Německu... Informace jsou ale přísně utajovány, takže veřejnost o zločinech tohoto neofašistického systému většinou vůbec neví. Podepsat ratifikaci Istanbulské úmluvy je v důsledku horší, než podepsat rozsudek smrti nad statisíci bezbrannými dětmi!

Premiér SR rovněž už dříve odvážně odmítl migrační kvóty. Tím zachránil Slovensko před masovou islamizací, podobně jako český prezident zachránil Česko. Je tu ale někdo, kdo neustále očerňuje jednoho i druhého a organizuje proti nim psychologickou a masmediální válku. Jde o vnitrostátní diverzi sorosovských neziskovek. Jsou hybnou silou převratů ve spolupráci s oficiálními masmédii.

Premiér SR mohl čekat, že za to, co dělá pro národ, brzy přijde odveta.

Co se týče majdánu a barevných revolucí, jsou zde stereotypní technologie, v nichž hraje roli tzv. sakrální oběť. Zde se jí stal novinář. Cíl je jasný – svržení vlády. Pak je plánována ratifikace Istanbulské úmluvy i podepsání Dublinu IV a pohřeb křesťanství i Slovenska.

V této situaci je velkým zločinem dvou pomocných biskupů – košického Forgáča a prešovského Lacha, kteří nespravedlivě a hrubě očernili premiéra i jeho vládu a vytvářejí lživé veřejné mínění. K nim se bohužel přidal i arcibiskup Zvolenský. Tímto gestem zradili Ježíše Krista jako Jidáš.

V této historické hodině je vyzýváme, aby se veřejně omluvili vládě, církvi i národu, že iniciovali státní převrat, jehož cílem je zničení křesťanství i slovenského národa.

Byzantský katolický patriarchát rovněž vyzývá tyto hierarchy, aby odstoupili z úřadů.

+ Timotej OSBMr
+ Metoděj OSBMr

Biskupové sekretáři Byzantského katolického patriarchátu


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Proč praskají věznice ve švech   
Pridal tk Pondělí 05 březen 2018 - 05:34:50 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Hlavním důvodem přeplněnosti našich věznic je komplikovaný a částečně i nesmyslný trestní zákon. Taky se na tom podepisuje tradice českého soudnictví, které už od dob mocnářství rádo zavírá - vzpomeňme na Osudy dobrého vojáka Švejka. Zatímco Rakušané se nadbytečné represe dokázali zbavit, u nás ji s radostí převzala, rozvinula a do hrůznosti zdokonalila komunistická moc. Principy vlastně zůstaly stejné i po listopadu 89. Naše rodinné stříbro, rádi zavíráme za katr.

Kde není oběť nemá být trest

Z racionálního, ale i humánního pohledu je hlavní chybou trestního práva - opuštění základního, pradávného principu, kterým je ochrana, pomoc a satisfakce oběti (poškozeného) a prevence, aby další oběti nevznikaly. Kde není poškozený - oběť, není trestný čin. Tento základní princip už vlastně obsahuje biblické desatero. Vše ostatní bylo přidáváno různými mocenskými klikami s cílem si přes trestní právo udržet osobní - politickou, ale i hospodářskou moc.

Klíčem je ochrana obětí

Trestní politice státu by hodně prospělo, kdyby se pokusila co nejvíce se vrátit k zásadnímu principu ochrany obětí a nápravy důsledků činu. Odpadly by stovky složitých, gumových paragrafů, které si každý soudce může vykládat po svém a jak se mu momentálně chce, případně jak požaduje politická moc či aktuální tužby „ulice“. Vyprázdnily by se věznice. Míra trestu by se stanovila výhradně podle míry poškození - škody, který dotyčný způsobil. Závisela by na tom, jak by se pachatel snažil škodu napravit a oběť odškodnit.

Závazek třeba na celý život

Například někoho zraníte autem a řídíte pod vlivem alkoholu. Pokud oběť odškodníte tak, že je spokojená a soud uzná výši satisfakce za odpovídající újmě, pak by žádný trest nemohl být uložen. Když způsobíte někomu trvalé následky a zajistíte mu jejich zmírnění po dobu trvání a poškozený s tím souhlasí a soud to potvrdí, pak je opět trest zbytečný. Příklad - zraníte někoho tak, že skončí na vozíku, musíte se o něho do konce jeho invalidity postarat, třeba i po celý život. To je zásadní rozdíl oproti dnešku, kdy si pachatel odkroutí pár let v krimu a tím to pro něho zhaslo. V novém systému, teprve pokud by čin nenapravil, šel by do vězení.

Poškozený má rozhodovat

Obdobně lze postupovat i u krádeží, přepadení, korupce atp. Prostě oběť - poškozený by měl hrát klíčovou roli a sám rozhodnout, zda trestem bude zmírňování či odstranění škod. Státní žalobci a soudy by měly dohlížet jen na to, aby práva oběti byla hájena adekvátně a dohodnutá náprava odpovídala míře zásahu. Jen v případě, kdy už oběť sama nemůže zhodnotit přijatelnost nápravy - např. zavražděný - zabitý člověk nebo u nezletilých, by poškozeného vedle blízkých zastoupil stát prostřednictvím žalobce.

Dnes je trest pomstou mocných, a ne ochranou obětí

Dnes je to postaveno úplně vzhůru nohama. Oběť takřka nikoho nezajímá, je tady jakási zvrácená logika, že se hájí zájem byrokratické společnosti a jejího ducha spravedlnosti - tedy spravedlnosti moci. Přitom ve jménu společnosti a spravedlnosti byly vždy páchány ty největší zvěrstva a pokaždé podle zákona - třeba nacistického či komunistického. I dnes, když vás a vaše blízké někdo i těžce poškodí (okrade, znásilní, zraní), nastupuje úřednický aparát státu, který sleduje nějaké své osobní cíle. Nastal čas do centra rozhodování postavit oběť.

Škodolibá radost, ale prázdná kapsa

Pokud vás někdo okrade či zraní, je k ničemu že za to možná skončí ve vězení na dva, pět nebo deset let. Třeba z toho má někdo chvilku příjemný - škodolibý pocit, ale nápravy způsobené újmy se většinou nedočká. Dotyčný je nemajetný, nepracuje, pokud pracoval a má platit škody, tak po „odkroucení“ trestu práci nesežene nebo ani pracovat nechce - proč by to dělal, když většinu výdělku dá poškozenému. Pokud by však měl na vybranou - vězení nebo odškodnění oběti podle jejích představ, pak by se situace významně obrátila.

Trestní právo jako služka moci

Návrh - dát v trestním procesu rozhodovací právo obětem místo represivní byrokracii, se nebude vládnoucí moci zamlouvat. Jim všem jde hlavně o osobní moc a z ní plynoucí privilegia. Moc žalobců, slast některých soudců z rozhodování o „životě a smrti“. Moc politiků likvidovat přes represivní aparát své odpůrce. To je dnes hnacím motorem trestního systému. Poškození by jim kazili postavení všemocnosti. V této souvislosti by si lidé měli uvědomit, že státní mašinerie spravedlnosti neslouží jim jako potenciálním nebo skutečným obětem, ale pouze sama sobě.

Autor: David Rath

Zdroj: http://blog.aktualne.cz/blogy/david-rath.php?itemid=31197

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přejít na stranu  [1] 2
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2018
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.3187 sec,0.0926 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,577kB