Pondělí 26 březen 2018
Když mým srbským příbuzným padaly na hlavy bomby   
Pridal tk Pondělí 26 březen 2018 - 17:50:38 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Něco jiného je dozvídat se o válce, která se vás osobně netýká - a něco jiného je vědět, že vašim blízkým padají na hlavy bomby. Právě toto mne potkalo ve strašném roce 1999.

V roce, kdy Česká republika naplnila svou politiku první hanbou od Mnichova. V roce, kdy vláda slovanské země svolila k přeletu bombardérů ničících druhou slovanskou zemi. Poté, co byla vražena do NATO jako špunt do lahve. Bez souhlasu lidu, který prý je suverénem moci ve státě...Do onoho NATO, které političtí dobrodruzi Česka neustále obhajují.

Když začalo bombardování, volal mi mobilem můj synovec z Bělehradu. Slyšel jsem přelétat nad naším domkem bombardéry jižním směrem. Synovec řekl, počkej 10 minut a uslyšíš, jak nám bomby padají na hlavy. Krve by se ve mně nedořezal. A skutečně za asi 12 minut jsem slyšel tlumené výbuchy. Synovec do toho křičel, dnes nás to minulo.

Pak nás čekaly noci bezesného spánku celé tři měsíce. Potom jsem díky starostovi obce mohl do Jugoslavie odjet. Dostal jsem jako příbuzný vstupní víza od svazové republiky Jugoslavie. Navštívili jsem tam mimo jiné i ministerstvo dopravy a viděli fotografie bombardování i z míst, kam jsme se nedostali. A přitom jsme projeli skoro celé Srbsko až na kosovské hranice. Co jsem v poničené Jugoslávii viděl, jsem sepsal v samizdatové knížečce Bělehradské lekce. Nakladatelé u nás se ji báli vydat. V Srbsku dodané výtisky vyvolaly nadšení, protože můj synovec je četl nahlas v srbštině přátelům.

Co nakonec? Do té doby jsem uznával Ameriku jako spojence ve II. světové válce. Jako přítelkyni srbského národa, jehož partyzáni a vojáci bojovali proti hitlerovcům i chorvatským spojencům Hitlera - ustašovcům. A teď - najednou byla ze Srbska nepřátelská země? Najednou byla její města, obce, mosty, železnice, fabriky, přístavy na Dunaji, silnice a cesty bombardovány nelítostně, jakoby šlo o nějakou fašistickou zemi? Tu zemi, která nikoho nenapadla? Tu zemi, o které byly sprostě vymyšleny zprávy, že napadá nějaké Albánce? Později se ukázalo, že to všechno byly výmysly - ale to už bylo pozdě. Už byly zničeny továrny i mosty, železnice i cesty, obce i památky, televizní vysílače i televizní studia. Nikdy nezapomenu na ruku ženy, redaktorky televize v Bělehradě, vytrčené z trosek srbské televize. Nikdy nezapomenu na fotografie zabitých mladíků na mostu v Novém Sadu - ve městě slavisty Šafaříka, otce slovanského národopisu. Nikdy nezapomenu na rozbombardované ministerstvo kultury v Bělehradě zničené výbuchem kazetové bomby. Co by asi říkal pan exministr Herman, kdyby mu někdo na jeho ministerstvo házel bomby? A právě on tak resolutně obhajoval výroky presidenta Havla o humanitárním bombardování. Jeho hanba obhajitele "humanitárních bomb" mu zůstane navěky přišita, dokud neučiní pokání.

Co je na bombardování humanitárního? Ať je to v Jugoslavii, v Sýrii nebo Vietnamu či kdekoli jinde. Lze lišit toto - země agresora může snad dostat odplatu. Německo rozpoutalo válku - Německo dostalo odplatu. Ale Jugoslávie nebyla nikdy žádný agresor. Jakou odplatu měl dostat pravoslavný klášter v Rakovici zasažený tlakovou vlnou výbuchu bomb dopadlých na traktorový závod, kde se nikdy žádné vojenské věci nevyráběly? Agresorem bylo NATO a poprvé od II.světové války tam létali i Němci. Hanba dějin padá na všechny, kdož toto bombardování organizovali, veleli mu a páchali je. Ti všichni měli sedět v Haagu, ne nějaký president Miloševič, který tam zahynul, aniž mu něco prokázali. Ale to už je na jiný příběh.

A tak si myslím - všichni naši politici, kteří to tenkrát dopustili, by o každém výročí bombardování Jugoslávie měli dostat pořádný výprask, a ti, kteří tak milují muslimy, by měli dostat po muslimsku baštonádu - výprask na holé nohy. Aspoň toto by symbolicky smylo část hanby, která stále padá na naši zem, za to, že se zachovala neřádsky k bratrské zemi slovanské. A zločinci NATO by měli být postaveni za nepromlčitelný zločin před haagský tribunál. Na začátku jsem pravil, že je něco jiného, když se vás válka osobně nedotýká, a nebo osobně dotýká pro ohrožené blízké. Na konec to zpřesním. Nás se týká každá válka, kterou zaviní agresor. Každá válka, která ničí nevinné země, která ničí nevinné lidi. Emir Kusturica natočil film o sporu Chorvata a Srba na fotbale. Rvou se a soudce se ptá: Jak to bylo? Srb odpověděl: Fašista začal. Poučení: každý, kdo začne válku, je agresor.

Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno
Autor je příbuzný srbské rodiny v Bělehradě a v Černé Hoře

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Záhada: ti nenávidění byli jen dva - a teď je to dav   
Pridal tk Pondělí 26 březen 2018 - 17:39:15 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Žil jsem v zemi s režimem totalitním a teď (prý), žiji ve v zemi s režimem svobodným. Režim totalitní jsem rád neměl, měl jsem s ním své opletačky, náčelníku tehdejší krajské správy STB jsem v osmdesátých letech odmítl podepsat spolupráci s STB. Sliboval mi: Když v naší režii vycestujete do anglicky mluvící země, kde budete jakoby zaměstnancem naší diplomatické mise, avšak fakticky budete pracovat pro nás, uděláme z vás nového Foglara. Když jsem se ho s ironií v hlase zeptal, jak chce tuhle proměnu uskutečnit, odpověděl: Vydáme všechny vaše knížky (byly tehdy čtyři), v masovém nákladu.
„Takže, co, podepíšete, nebo ne?

Řekl jsem, že nepodepíši, protože na podobné povolání nemám povahu, načež se můj společník bez dalšího slova otočil a nechal mě v zamřížované kleci nad prodejnou Barum na Denisově ulici v Ostravě stát opuštěného. Dveře klece za sebou nechal naštěstí otevřené, takže jsem z ní vystoupil, sešel po schodišti dolů do prodejny, kde se čile obchodovalo s pneumatikami, jako by právě tohle byla činnost pro celý objekt ta pravá, a vyšel jsem ven na chodník. S hlubokým výdechem, že tímto aktem mám už snad půlroční, každotýdenní a k smrti otravné výslechy s STB za sebou.

Ovšem bez následků se mé odmítnutí spolupráce obejít nemohlo. Nakladatelství, v němž jsem své knihy začal vydávat, připravovalo tehdy druhé vydání mé knížky S devatenáctkou do Bernu, a to v impozantním nákladu 65 000 výtisků. No a když jsem se krátce poté dověděl, že ediční plán nakladatelství bude splněn tak, jak byl plánován – s jedinou výjimkou Devatenáctky do Bernu, jejíž vydání se odkládá na neurčito - věděl jsem, z které prodejny a ulice tenhle vítr fouká.

Žádná má knížka už pak až do sametu světlo světa nespatřila, a to s obvyklým tehdejším argumentem, že není papír. Ale pár mých knížek z dřívějších třitisícových a nanejvýš sedmitisícových prvních vydání se v knihovnách půjčovalo dál, dál jsem zůstal členem Svazu českých spisovatelů s možností využívat o dovolených pohostinnost tzv. Domů spisovatelů v Karlových Varech či Starém Smokovci, ale apetit na nové vydání jakékoli mé knížky, ať už nové, či staré, jsem si už navždycky musel nechat zajít.

Takže nahoře huj a dole fuj, tak nějak by se dalo mé tehdejší autorské postavení nazvat, a zůstalo by při něm i nadále, kdyby nepřišel samet, který jsem přivítal jak náměsičník po zachmuřených nocích vítá lunu. Týden manifestací na tehdejším Náměstí lidových milicí byl mým týdnem, Ostravský večerník zveřejnil moji oslavu odvahy ostravských studentů, kteří protestní hnutí v našem městě zahájili, a mou myslí se od probuzení až do usínání proháněly nejluznější představy o tom, jak bude od těchto slavných okamžiků u nás vše jiné a ideální, jací skvělí lidé se teď postaví do čela státu, a dají mi zapomenout na mizérii, kdy nám befelovali takoví jako Štěpán a Bilak...
A u těch dvou jmen se pozastavím, protože u nich začíná to, co vám chci sdělit, a k čemu ostatní tvořilo jen úvod. Protože, představte si, že z celého tehdejšího stranického vedení, proti němuž jsem stál v ostré opozici, jen vůči těmto dvěma pánům jsem pociťoval to, co se všeobecně chápe jako nenávist. Byli to jen tihle dva - a ostatní, jako třeba Štrougal, Husák, Adamec Švestka, Lenárt, Colotka a další mi byli spíš lhostejní, nebo mi připadali jako strejci, kteří dělají prostě to, co se od nich zpoza hranic žádá, ale onu známou a až živočišnou zášť jsem k nim nepociťoval. Snad pohrdání, snad i lítost, ale to bylo asi tak všechno.

Možná už tušíte, kam mířím – a máte pravdu. Ano, správně. Ta nenávist ostrá a palčivá, a nikoli už k pouhým dvěma lidem, ale k celému jejich zástupu, schopnemu zaplnit i menší náměstíčko, ta na mě čekala až později, kdy z bůhví jakých zákoutí se do doby sametové a posametové vehnala nikoli duchovní elita, kterou jsme očekávali, třeba taková, která by aspoň v obrysech připomínala nekomunistickou polovinu naší vlády poválečné a předúnorové (Drtina, Stránský, Jan Masaryk, Šrámek), ale dravci, kteří jediní dle kreslíře Renčína věděli, kde je start, a jedině oni mohli tedy onen běh ke kapitalizmu vyhrát. Ano, šlo o závodníky typu Kalouska, Hermana, Štětiny, Schwarzenberga, Havla, Bendy, |Halíka, Langšádlové, Nečase, Zaorálka, Němcové, Laudáta, Topolánka, Tlustého, Vidíma a dalších - nicmochrů jednoho vedle druhého a s názory jak doslova opsanými z novin už nesuverénní Druhé háchovské republiky, čili co nejvzdálenějšími od ideálů republiky první i od názorů či odkazu našich nezapomenutelných prezidentů T.G. Masaryka a E. Beneše.

Tzn. že jsme dodneška dospěli do tohoto stavu: Máme republiku skoro svobodnou a skoro demokratickou, které k oproštění od onoho slova „skoro“ chybí už jen odstranit současné jednostranné zaměření našich médií, které pšouk ze Západu prezentují občanům jako symfonickou báseň a symfonickou báseň z Východu zase jako pšouk. Nemáme však pro politický provoz téhle celkem uspokojivé republiky stejně uspokojivé politické vedení, takže jsme se krutým obloukem vrátili do situace naší republiky těsně po jejím vzniku před sto lety, charakterzovanou tímto Masarykovým povzdechem: „Takže demokracii bychom už měli, teď už jen nějaké ty demokraty“.

Masarykova první republika nějaké ty demokraty nakonec přece jen vyprodukovala, zatímco my se od sametu rveme s tímto úkolem zhruba o 10 let déle než Masaryk – a naděje na jeho řešení zůstává daleko v nedohlednu. A v nedohlednu bude i nadále, dokud znovu nebudeme mít média, vyjadřující nikoliv jen jeden názor, ale celou paletu třeba i zcela protichůdných názorů a směrů, a dokud se v nich znovu neobjeví dnes už zcela zapomenutá polemika, podobná např. té, kterou proti sobě v době předúnorové vedli Gustav Bareš a Ferdinand Peroutka, a která nás, tehdejší studentíky, k zájmu o politiku přivedla (a co tak asi může přivést k zájmu o politiku mladé lidi dnes?)

A též dokud se školství nevrátí do dob, kdy se diplomy rozdávaly za vědomosti a nekupovaly se, jak dnes, za peníze, dokud na středních školách nebudou znovu učit středoškolští profesoři a snad i toho skvostného druhu, kteří sepsali Masarykův slovník naučný, a dokud se v celém školském systému neskončí s tak zjevnými šílenostmi, jakými jsou např. inkluze, či nadšená podpora taháků z dílny Ondřeje Hausenblase.

Lubomír Man

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



USA vyhostí 48 ruských diplomatů a 12 pracovníků mise RF při OSN, celkem 60 lidí   
Pridal tk Pondělí 26 březen 2018 - 17:33:32 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
USA kvůli případu Skripala vyhostí 48 ruských diplomatů a 12 pracovníků mise RF při OSN, celkem 60 lidí – úředník Bílého domu.

USA rozhodly o vyhoštění desítky „ruských špionů" a uzavření generálního konzulátu Ruské federace v Seattlu jako projev solidarity s úřady Velké Británie ohledně případu Skripala, oznámil novinářům úředník z administrativy USA.

„Dnes prezident Donald Trump nařídil vyhoštění desítky ruských důstojníků rozvědky z USA a uzavření ruského konzulátu v Seattlu kvůli jeho blízké poloze k jedné z našich základen ponorek," řekl úředník novinářům.

„USA přijímají tyto akce společně se spojenci v NATO a partnery po celém světě jako odpověď na využití Ruskem bojové chemické zbraně ve Velké Británii, což byl další případ v řadě destabilizujících akcí ve světě," dodal.

Spojené státy v souvislosti s otravou bývalého pracovníka GRU Sergeje Skripala ve Velké Británii vyhošťují 60 diplomatů, kteří mají týden na to, aby opustili zemi, oznámil v pondělí vysoce postavený pracovník Bílého domu.

„Mají sedm dnů," oznámil v odpovědi na otázku, kolik vyhoštění diplomaté dostali času na opuštění USA.

Zdroj: https://sptnkne.ws/hd3B

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Britská média informovala o Skripalově „tajné schůzce “ před otravou   
Pridal tk Pondělí 26 březen 2018 - 17:31:13 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Bývalý plukovník GRU Sergej Skripal a jeho dcera se v den incidentu mohli tajně s někým sejít – přijímače GPS na jejich mobilech byly na čtyři hodiny vypnuty. Píše o tom The Sun.

Specialisté, kteří se účastní vyšetřování incidentu, nevylučují, že mobily Skripala a jeho dcery byly na čtyři hodiny vypnuty, právě proto nemohly přijímat GPS signál.

„Nejpřesvědčivějším vysvětlením je to, že během rána toho dne, kdy se oba stali objektem útoku, byly jejich mobily vypnuty. Nejpravděpodobnějším důvodem se jeví to, že se chtěli s někým sejít a chtěli přitom zůstat mimo zorné pole. To odpovídá metodám, které používal Skripal, když byl vyzvědačem" oznamuje zdroj.

Zdroj: The Sun

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Novičok z ČR? Kdo útočil na Skripala? Telička má opět jasno!   
Pridal tk Pondělí 26 březen 2018 - 09:16:12 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Člověk se nestačí divit, jak prostí a jednoduší jsou naši politici. Přesněji, jak jednoduše, bezmyšlenkovitě, nekvalifikovaně a nezodpovědně jsou schopni se vyjádřit k otázce, která má značný mezinárodní rozměr. To vše jen proto, že je k tomu zavazuje nejen falešná loajalita, ale také jejich pokřivený charakter. Ano, jde o atentát na ruského dvojagenta Skripala a jeho dceru údajným bojovným plynem, který se odehrál v Salisbury ve V. Británii.

Při sledování našeho ministra zahraničí Stropnického v ČT, který se vyjádřil k „lživému nařčení“ Ruska o tom, že plyn Novičok by mohl a zde je důležité zdůraznit ono „by mohl“, pocházet mj. také z Česka bylo zřejmé, že ministr jen trapně solidárně vyjadřuje podporu šikaně a trapné obvinění britské premiérky Mayové, že původcem atentátu na Skripala a jeho dceru je Rusko. Aniž by znal skutečnosti a fakta o tom, zda se zmíněný bojový plyn Novičok, alias A-234 mohl nacházet na území ČR, resp. ČSFR, Stropnický prohlásí, že je to nevídaná lež a neomluvitelné obvinění ze strany Ruska. Ani náhodou mu nedošlo, že by nebylo od věci si ověřit, jak se věci stran Novičoku u nás ve skutečnosti mají.

Totéž lze konstatovat o panu europoslanci P. Teličkovi, který v pořadu OVM zcela jednoznačně a sebevědomě prohlásil, že není pochyb o tom, že má britská premiérka pravdu když říká, že atentát na Skripala mají na svědomí Rusové, protože zatímco jim se prý nedá věřit, paní Mayové se věřit dá (resp. může, pokud ne zrovna „musí“). Takže přemoudřelý pan Telička nepřipouští, že bojový plyn by se mohl nacházet v Česku případně v ČSFR. On, ani ministr Stropnický nezmínili či nepřipustili, že vyšetřování je ve fázi, která nemůže odpovědně a průkazně stanovit typ plynu, jeho původ a návazně na případného pachatele atentátu. Jen také přítomný velvyslanec v USA pan Hynek Kmoníček upozornil na situaci, kdy je v tomto případě neobjasněna celá řada věcí a doporučil být v unáhlených závěrech značně opatrný.

Bohužel ani v OVM přítomný generál v záloze Šedivý jednoznačně nepotvrdil, resp. vyvrátil možnost existence tohoto plynu v armádě. Potvrdil, že je více států, které se těmito druhy CHZ/BCHL ( tzn. chemických zbraní/bojových chemických

látek) zabývaly, např. Švédsko USA mezi nimi i ČR ale i Anglie, avšak podle něho byly všechny naše zásoby CHZ/ BCHL pod mezinárodním dozorem zlikvidovány. Zatím co on je přesvědčen, že naše CHZ/ BCHL byly u nás všechny zlikvidovány, o naprosté likvidaci CHZ a BCHL v Rusku však vyslovil značnou pochybnost. Nicméně připustil či potvrdil, že BCHL v naší armádě existovaly.

Důkazy, že tento typ BCHL tedy Novičoku, alias A-234 u nás fakticky existoval nebo se sním pracovalo, svědčí tyto oficiální, volně přístupné fakta a skutečnosti:

Chem. Listy 105, 323333 (2011) Referát 323

POTENCIÁLNÍ BOJOVÉ CHEMICKÉ LÁTKY

autoři: Emil Halámek a Zbyněk Kobliha
Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení, Univerzita obrany, Víta Nejedlého, 682 03 Vyškov

emil.halamek©unob.cz
., zbynek.kobliha©unob.cz Došlo 20.7.09,
přepracováno 30.9.10, přijato 2.11.10.

Výňatky:

12. Čtvrtá generace CHZ, binární NPL se zvýšenou toxicitou a těkavostí, 70.90. léta

V první polovině 70. let padlo v SSSR rozhodnutí začlenit v rámci projektu FOLIANT do existujícího chemického arsenálu všechny ve výzkumu dosažené vý- sledky a inovovat tak CHZ ještě před očekávaným přijetím mezinárodní úmluvy o zákazu a likvidaci CHZ. Podstatou projektu FOLIANT, kromě jiného, se stalo ověření nových jednosložkových nebo binárních NPL se zvýšenou toxicitou a těkavostí.. Jako prekurzorů pro poslední stupeň syntézy měly být využity sloučeniny využívané jako běžné meziprodukty v chemickém průmyslu. Skupina těchto prekurzorů byla označována krycím názvem NOVIČOK. Přestože značná část poznatků o syntéze a vlastnostech fosforylovaných a fosfonylovaných oximů, amidátů a příbuzných sloučenin se skrývá v jen částečně dostupné, přesto nepochybně objemné, převážně ruské chemické literatuře 60. až 70. let (cit.1117), první určité informace byly získány až po ukončení projektu FOLIANT (po roce 1992), od přeběhlých osob.

Schéma 8. Chem. Listy str. 105, 323333 (2011)

13. Sloučeniny projektu FOLIANT/NOVIČOK Odborná literatura s vazbou na americké armádní zdroje19, uvádí sloučeniny typu fosforylovaných oximů vznikající kondenzací na základě Allenovy reakce20 jako novičoky, včetně některých analogů21 látek A 230, 232 a 234 (Schéma 8).

Podle V. Mirzajanova22,23, zasvěceného defektora z oboru sovětských CHZ jsou předmětnými sloučeninami projektu FOLIANT/NOVIČOK (Schéma 9): methyl-{N-[1-(diethylamino)ethyliden]amido} fosfonofluoridát, N-[1-(diethylamino)ethyliden]amido-O-methyl-fosforofluoridát a N-[1-(diethylamino)ethyliden]amido-O-ethyl-fosforofluoridát. Jako ověřená receptura pro přípravu binární CHM obsahující látku A 232, N-[1-(diethylamino)ethyliden] amido-O-methyl-fosforofluoridát, byla schválena reakce prekurzoru methyl-fluorfosforokyanidátu a reakce acetonitrilu s diethylaminem23 (Schéma 10). Hlavní předností látky A 232, při srovnání s R 33, je její podstatně vyšší těkavost. V rámci projektu byla paralelně řešena i dvousložková syntéza látky R 33. Jako základní prekurzor, kromě potřebného 2-(diethylamino)ethan-1-thiolu, byl zvolen novičokům analogický isobutyl-methylfosfonokyanidát (Schéma 11). Podle neautorizovaných zdrojů mají BCHL na bázi novičoků dosahovat nejméně toxicity VX (A 230) a další z nich (A 232, A 234) mají mít toxicitu až 58krát vyšší. Pokud budou tyto informace potvrzeny, pak dosavadní parametr (limit detekce) technických prostředků chemické- ho průzkumu již nevyhovuje. To se týká i moderních armád. Výjimkou jsou pouze prostředky založené na biochemické cholinesterasové reakci, protože její citlivost koreluje s inhibičním účinkem a tím i toxicitou NPL. V důsledku dlouhodobé orientace na výzkum biochemické cholinesterasové reakce má ČR dostatek prostředků chemického průzkumu a kontroly založených na této reakci24 stejně jako toxikologických poznatků potřebných pro účinnou profylaxi25. Indicií potvrzující výše uvedené skutečnosti je fakt, že některé ruské firmy obchodující s prostředky protichemické ochrany, nabízejí již prostředky na určení NPL s limitem detekce řádově 108 mg l1 vzduchu, nikoli 5107 mg l1 jak tomu bylo ještě v nedávné minulosti. Na druhé straně nelze přehlédnout skutečnost, že i přes velké úsilí na celém světě se nepodařilo za půlstoletí nalézt novou letální BCHL v kapalném skupenství, která by byla řádově účinnější než látka VX. Vše nasvědčuje tomu, že na současné úrovni vědy bylo, v rámci zmíněných omezujících podmínek, dosaženo hranice letální toxicity kapalných nízkomolekulárních syntetických látek.


Z výše uvedených faktů vyplývá, že všichni, kteří loajálně jako stádo oslů kývají se souhlasem na věrolomné tvrzení paní britské premiérky Mayové na obvinění Ruska jako pachatele atentátu na Skripala a jeho dceru, výše uvedená volně dostupná fakta potvrzují skutečnost, že na našem území, v gesci armády se tyto CHZ, resp. BCHL skutečně nacházely. Tyto skutečnosti také dokazují, jak celkem snadno je možné si ověřit či získat informace o existenci BCHL typu Novičok na našem území do r. 1991. Současně limi lze jednoznačně vyvrátit velmi neseriozní tvrzení ministra Stropnického o nevídaná lež a neomluvitelné obvinění či „lživém nařčení“ Ruska, že se tento druh bojové látky „mohl“ také nacházet i u nás, což ministr Stropnický dosud kategoricky vylučuje. Svědčí to nejen o tom, že pan ministr funguje jen na baterky, navíc na baterky totálně vybité.

Přesto by nebylo od věci uvést vše na pravou míru prohlášením s odkazem na zjištěná fakta a diplomaticky se Ruské federaci omluvit za křivé obvinění a z údajného „lživého nařčení“ a také se vzdát úmyslu na vyhoštění několika ruských diplomatů, který měl být jako výraz loajality s 20 dalším zeměmi EU na podporu opatření Velké Británie. Jak ale známe naše politiky a samotného pana ministra Stropnického, který je schopen zapřít svůj nos mezi očima, takový přístup od nich lze sotva očekávat. Znamená to, že loajální vztahy mezi námi a členskými zeměmi EU mají přednost. Ostatně není čemu se divit, od Ruska totiž žádné privilegia či jiné pozornosti nemohou očekávat, tak proč se angažovat, že? A že lžou a pomlouvají? Nebuďme malicherní, takových „vlasteneckých“ případů bylo a ještě bude!

Jiří B a ť a
25. března 2018

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Vyšetřovací výbor potvrdil 64 obětí při požáru obchodního centra v Kemerovu   
Pridal tk Pondělí 26 březen 2018 - 09:08:34 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Při požáru obchodního centra Zimnaja višnja v ruském Kemerovu je potvrzeno 64 obětí, oznámila mluvčí vyšetřovacího výboru Světlana Petrenko.

Zprávu o zadýmení čtyřpatrového obchodního centra hasiči obdrželi v neděli. Podle údajů Ministerstva pro mimořádné situace bylo ohnisko požáru ve vrchním patře obchodního centra. Podle posledních informací Vyšetřovacího výboru Ruské federace v důsledku požáru zemřelo 53 osob, dalších desítky zraněných byly převezeno do nemocnic.


Zdroj: https://sptnkne.ws/hdjt

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2018
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2001 sec,0.0647 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,516kB