Neděle 01 duben 2018
Ruský velvyslanec v Londýně vysvětlil, kdo stojí za „případem Skripala“   
Pridal tk Neděle 01 duben 2018 - 17:31:29 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec RF ve Velké Británii Alexandr Jakovenko v interview pro pořad Výsledky týdne na televizním programu NTV řekl, že „případ Skripala“ je provokace provedená britskými tajnými službami.

„S námi odmítají spolupracovat, nám neposkytují žádné údaje. To nás také přivádí k závěrům, že je to provokace tajných služeb," řekl velvyslanec.

Jakovenko také uvedl, že Británie se dnes nachází „ve velmi těžké situaci" ze dvou důvodů: Prvním z nich je odchod země z EU.

„Pokud jste si všimli, tak v Bruselu když bylo přijímáno oznámení ohledně Skripalových, téma Brexitu vůbec nebylo slyšet. V té době byly přijmány velmi důležité dohody o dalším jednání mezi Velkou Británií a zeměmi Evropské unie. To znamená, že téma ustoupilo do pozadí a Britové v tomto případě přijali prakticky všechny podmínky Evropské unie," řekl Jakovenko.

Další důvod je podle velvyslancových slov spojen s rolí Velké Británie „v západní unii". Podle jeho slov po schválení koncepce národní bezpečnosti se Londýn dostával do čela v otázce zastrašování Moskvy.
„K zastrašování Moskvy je třeba silná provokace. K tomu, aby tuto stanovisko podpořil i parlament i národ, takovou divokou provokaci nejspíše zorganizovali Britové, aby získali podporu parlamentu i lidu," dodal Jakovenko.

Velvyslanec také uvedl, že Británii se nepodaří utajit informaci o „případu Skripala". „Jsem přesvědčen, že Rusko nevypustí Brity z právního pole. Britové se budou muset zodpovídat. My nyní prostě vybíráme metodiku, po jaké cestě půjdeme," uzavřel ruský velvyslanec.

Zdroj: https://sptnkne.ws/hgww
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Střípky ze světového konfliktu   
Pridal tk Neděle 01 duben 2018 - 17:07:10 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
„V Ghútě se hraje mimořádně nebezpečná hra a anglická událost umísťuje oázu u Damašku do středu Evropy. Protože v dohodnutém hysterickém představení nyní Rusové a Syřané útočí chemickými zbraněmi jak v Asii, tak v Evropě. A tohle představení vážně riskuje, že nebude dramatem, ale tragédií.“

Mnoho nezávislých hlasů vyvrací ve Spojeném království napsané a zahrané drama o otrávení bývalého špiona Sergeje Skripala a jeho dcery Julii.

První hlas se ozval z agentury Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která v září loňského roku prohlásila, že důsledně ověřila kompletní zničení celého ruského programu chemických zbraní, včetně výroby nervových látek se zvláštním ohledem na základnu Kizner, kterou do této kauzy zapletla vláda T. Mayové.

Prohlášení bylo tehdy podepsáno i Angličany, kteří jej ale ze zřejmých důvodů nyní rozporují, za což si vysloužili pokárání ze strany generálního ředitele OPCW.

Naopak je známo, že ve Velké Británii vyráběli nervový plyn z období Sovětského svazu v Porton Down's Defence Science and Technology Laboratory.

Připomněl to bývalý diplomat pracující na britském ministerstvu zahraničních věcí, známý svými protiruskými postoji (například ke Krymu), který ale zjevně nechce upadnout pod hranici minimální slušnosti.

Murray předložil tato fakta k úvaze:

1) Rusko už nemá možnost vyrábět tyto plyny; jinak struktura použitého nervového plynu je pochybná. Mohl by to být „Novičok“ (v Rusku neznámé jméno), ale jeho jediné výrobní místo, v Uzbekistánu, bylo zlikvidováno právě jednou americkou firmou.

2) Rusko nemělo žádný politický zájem vytvořit tento případ ani nějaký zvláštní důvod zabít po osmi letech života v Londýně nějakého bývalého špiona, již zatčeného a odsouzeného v Rusku nikoliv na doživotí, ale na 13 let (tedy nepovažovaného za příliš nebezpečného) a pak propuštěného kvůli výměně mezi ruskými a britskými špiony (protože Sergej Skripal byl britský špion a ne ruský).

3) Naopak je známo, že nejméně dva státy, které vyrábějí nervový plyn a mají velký zájem diskreditovat Rusko a Putina, jsou Spojené státy a Izrael. Pokud se tohoto týká, bývalý diplomat připomíná dlouhý seznam zavražděných v zahraničí Mossadem.

Konečně můžeme dodat: je možné, že se tady nikdo nezeptá, jak je možné, že by ruské tajné služby byly tak nešikovné nebo neschopné odstranit nějakého špiona (který je nezajímá už několik let) a provedli to způsobem tak těžko pochopitelným a nejistým, který zanechává více stop než rajské jablko? Pokud je tohle všechno, co Rusové dokáží, tak mi říkejte, že jsou tak nebezpeční.

Ve skutečnosti zjevný protimluv (nebo evidentní hovadina) se jeho autorům zdál být hodně lišáckou inscenací: Rusové provádí chemické útoky ve Velké Británii stejně jako Assad používá chemické zbraně v Sýrii.

Tohle je rámec, o kterém nás chtějí přesvědčit, nakolik vědí, že všichni zapomněli, že jak USA, tak Spojené království potvrdily, že v Rusku a v Sýrii již nejsou chemické zbraně. A vědí, že ten kdo na to nezapomněl, to nechá běžet: švindl to je, to je velmi dobře vidět, ale to nikoho nezajímá.

Tedy, imperiální představení a slova britského velvyslance nás přivádějí přímo do Sýrie, kde můžeme ověřit poslední bod úvahy CraigaMurraye. Osvobození východní Ghúty je viděno v USA a v Izraeli vskutku jako neštěstí.

Před několika dny otiskl Jerusalem Post palcovými titulky následující: „The fall of Ghouta threatens Israel, U.S. interests and the West" (Pád Ghúty ohrožuje Izrael, zájmy USA a Západu).

Je obtížné se vyjádřit jasněji. Teď se mě ale neptejte, zda to byl Mossad, CIA nebo MI6, kdo to provedl, protože já to nevím. Ale na druhé straně ani Mayová „ví“, že to bylo Rusko, ale tvrdí, že „pravděpodobně“ to bylo Rusko.

Tehdy s tímto „pravděpodobně“ byly pozabíjeny statisíce civilních obyvatel Iráku: „pravděpodobně má Sadám zbraně hromadného ničení... Ne, mýlili jsme se, mrzí nás to!“

Dnes Mayová s tímto „pravděpodobně“ spustila velmi vážnou mezinárodní krizi, jedním takovým typicky západním způsobem jednání, silně politicky a diplomaticky neslušným, které nás učinily zcela nedůvěryhodným v očích celého světa a které skrývají cosi vážného a temného.

Temného a urgentního vzhledem k tomu, že mezinárodní dohody podepsané členskými státy Konvence o chemických zbraních (mezi které patří jak Rusko, tak Velká Británie) předpokládají, že stát, který vznese obvinění, musí sdílet důkazy s obviněnou zemí, a ta má 10 dní na odpověď – a ne ultimativních 24 hodin premiérky Mayové, která se již jen z tohoto důvodu ocitla mimo mezinárodní zákony.

Nejen to, ale Mayová dává jasně najevo, že nečetla sněmovně lordů dvě doporučení od maršála Mongomeryho, anglického vítěze ve II. světové válce:„Nikdy nepochodovat na Moskvu a nikdy nepochodovat na Peking.“

Proč tedy nyní takové pošetilé chování?

Jsme znova tam, v Sýrii. V Sýrii se hraje o něco mnohem většího, než je odpor proti tzv. „šíitské ose“ a „za bezpečnost Izraele“, jak (chybně) tvrdí Jerusalem Post. Nejedná se ani o pouhý zákrok proti novým čínským hedvábným stezkám. Je tu něco důležitějšího, epochálního.

Jinak nelze pochopit, proč riskovat právě tam, v Sýrii, světové válku na všech bojištích.

Viděli jsme, že se znovu pustili do práce specialisté na útoky pod cizí vlajkou a na nejdrsnější provokace a válečnou propagandu, počínaje Bílými přilbami, přes Amnesty International, až po Lékaře bez hranic. Jejich práce, spočívající v odporu proti pravdě a ve vytváření „fakeworlds“ (falešných světů), se kterými omamují masu stále více zmenšovanou na neochvějné, je neutuchající.

V době, kdy byly otevřeny ve Východní Ghútě tzv.„humanitární koridory“, přeměnily se na „koridory úprku“, přes které se převalily z území kontrolovaného hrdlořezy do území kontrolovaného vládou 3000 lidí z celkového počtu 50 000 osob.

Jejich svědectví bylo přepečlivě zamlčeno mainstreamovými médii. Pokud chcete vědět, kdo jsou „umírnění rebelové“, kteří drží Ghútu jako rukojmí, přečtěte si například rozhovor s bývalým ředitelem časopisu Famiglia Cristiana Fulviem Scaglionem.

Na článek Scaglioneho navazuje další úchvatný článek zveřejněný v Giornale.it.

Il Giornale? Jistě, tato svědectví nenajdete v žádném „levicovém“ tiskovém orgánu, neboť levice už dávno hlasovala pro bezpodmínečnou podporu imperiálních válek. Od mohutných manifestací proti válkám Bushe jr. do dnešních dnů neuběhlo 15 let, ale celá geologická epocha. A mezi jednou a druhou geologickou epochou zanikne mnoho věcí.

V Ghútě se hraje mimořádně nebezpečná hra a anglická událost umísťuje oázu u Damašku do středu Evropy vedle Donbasu. Protože v dohodnutém hysterickém představení nyní Rusové a Syřané útočí chemickými zbraněmi jak v Asii, tak v Evropě. A tohle představení vážně riskuje, že nebude dramatem, ale tragédií.

Páni impéria, poplašení, když vidí své řezače hlav v nesnázích, a když jsou stále méně schopni nalézt odpovídající strategii na záchranu jejich nadvlády (což je věc opravdu nemožná), se rozhodli k jediné věci, kterou mohou udělat. To znamená dát x-tou otáčku rozkouskované světové válce, která se bojuje v Sýrii.

Zachovejte si pro bezprostřední budoucnost v mysli tyto body:

1) Vojenští poradci ze Spojených států, Francie a Velké Británie instruují hrdlořezy v Ghútě, jak připravit chemické útoky pod cizí vlajkou přesně tak, jak se to stalo v roce 2013.

2) Rozdíl oproti roku 2013 je, že tehdy Obama, který nebyl neo-liberal-cons efektivní, velmi váhal vyzvat Rusko útokem na Damašek. A nejen to. Bostonský technik z MIT prokázal, že chemický útok byl proveden z území kontrolovaného „rebely“ a tyto důkazy byl předány Obamovi a jeho poradcům pro otázky zpravodajských služeb. Útok se v roce 2013 nekonal.

3) Kdežto dnes vidíme akceleraci protiruské propagandy s otevřenými pobídkami k odpovědi, jako „po Pearl Harboru a 11. září“, to znamená vojensky, zatímco souběžně s protiruskou propagandou a pokusy o antisyrskou„chemickou provokaci“ Spojené státy rozmísťují skupiny pro odpálení křídlatých raket ve Středozemním moři, Perském zálivu a Rudém moři.

Dnes je tedy situace mnohem nebezpečnější než v roce 2013.

A teď na chvilku opusťme zahraniční politiku, protože do hry vstupuje vnitřní politika Ruska a Spojených států.

Rusko


Situace byla brilantně shrnuta Pierluigim Faganem v jeho nedávném článku Putin a problém tří těles. Dodáváme pouze, že aktuální forcing západního impéria proti Putinovi vyvolává nebezpečí, že urychlí procesy také v ruské vnitřní politice. A to v tom smyslu, že se obrátí proti prozápadnímu uskupení, které je zatím silné z ekonomického hlediska, ale hodně slabé z hlediska podpory obyvatel, protože po zkušenosti s Jelcinem žádný rozumně uvažující Rus nemá žádnou náklonnost vůči prozápadním oligarchům. A mladým, zatím, Putin nevadí.

Tato drastická změna ve vnitřní politice by se mohla odrazit v odpovědi, tentokrát vojenské, na významný americký útok, to znamená ne jako ten v dubnu 2017 proti základně Šajrát nebo v září 2016 proti syrské armádě v Dajraz-Zauru, který sloužil jako přímá podpora ISIS. Také proto, že věci se od té doby hodně zhoršily s americkým bombardováním z počátku února proti vládním silám v Dajraz-Zauru, kde byli zabiti mnozí ruští bojovníci, a pokračujícími útoky na ruskou základnu Hmímím.

Vystoupení Putina z 1. března mělo právě tento cíl: upozornit USA, že nová eskalace v Sýrii nezůstane bez následků.

Podíváme se teď na vnitřní problémy USA.

USA

Zdá se, že Trump je nyní zablokován neo-liberal-cons. Střídání na Státním departmentu (ministerstvu zahraničí – pozn. edit.) nebylo defenestrací ministra-holubice, ale předznamenání změny kurzu. Rex Tillerson byl určitý druh „váhavce“, který směřoval k dlouhé opotřebovávací válce na blízkovýchodním bojišti. S Mikem Pompem „in office“ lze očekávat eskalaci. Proč tedy tento krok?

Jakou hrozbu vidí USA v Sýrii? Tady máme, co píše deník The Conservative:

„Stejně jako je to s většinou dnešní americké zahraniční politiky, ohrožení Spojených států v Sýrii je zhruba úměrné rozsahu, v jakém se mu rozhodneme nás vystavit. Žádná z pěti misí, které stanovil Tillerson pro americké vojenské úsilí v Sýrii – porážka ISIS a al-Kájdy, nastolit post-asadovský stát, omezit íránský vliv, usnadnit návrat uprchlíků a zbavit Sýrii zbraní hromadného ničení – není zásadní pro ochranu amerického bohatství a fyzické bezpečnosti.“

Neboli, blahobyt a fyzická bezpečnost Spojených států úzce nezávisí od jejich světové hegemonie. A to je pravda. Fyzická bezpečnost USA nebyla nikdy uvedena v pochybnost nikým a nikdo nemá zájem tak učinit. Ne Rusko, ne Čína (které jsou jedinými státy, jež by tak mohly udělat) a tím méně Sýrie.

Co se týká blahobytu, je třeba se zeptat: blahobyt koho? Pokud se hovoří o enormních a stratosférických zájmech elity, která jezdí sem a tam mezi Washingtonem a Wall Streetem, tak tedy pro ně by ztráta světové hegemonie Spojených států byla smrtelným úderem. Ale nebylo by tomu tak pro běžné lidi, už i proto, že 90 % těchto mastodontských zájmů jsou moc + makulatura („bezcenné papírky“ – pozn. edit.).

Vím, že je to nebezpečné srovnání, ale bere se v úvahu, že i po pádu Západořímské říše roku 476 měla Itálie i nadále nejvyšší HDP na hlavu až do XVII. století, kdy byla předstižena Holandskem. Porovnání, které je nám bližší, je ztráta postavení světového hegemona Velké Británie po I. světové válce, což neznamenalo ztrátu jejího vůdcovství v ukazateli HDP na hlavu v Západní Evropě (pokud se nepočítá Švýcarsko) alespoň do konce padesátých let minulého století, aby se nakonec umístila mezi prvními.

Co je odlišné, velmi odlišné v USA? Snad je to stupnice zájmů (i když si tím nejsem tak jistý), ale zcela jistě skutečnost, že situace v USA je sociálně, politicky a ekonomicky zvláštní a z nemilých příčin pro Spojené státy – tj., protože podle mnoha projevů je jejich střední třída mimořádně zranitelná i při malých proměnách blahobytu mnohem vyšších vrstev obyvatelstva.

Má se za to, že Giniho koeficient USA, tedy index nerovnosti, je mezi nejvyššími z rozvinutých zemí, počet vězňů je největší na světě – vzhledem k tomu, že s 5 % světové populace mají USA 25 % z počtu všech uvězněných – a veřejné zdravotnictví je podle zprávy časopisu Lancet z roku 2015 nejhorší ze všech s vysokými příjmy. Jsou to vzájemně propojené fenomény a individuálně svědčí o stavu rozkladu americké společnosti, která dnes drží pohromadě spíše díky mýtům.

To je klíčový bod a je třeba se pečlivě rozebrat v problému, co je to impérium, jaké jsou typy impérii, a jaké jsou jejich limity. Prozatím se omezíme na posouzení, jaký je Trumpův problém, a na skutečnost, že jeho masová základna se nachází v této snadno zranitelné střední třídě, která je kulturně a dokonce i geograficky v rozporu s velkými městy nacházejícími se pod kulturně a finančně-ekonomickým vlivem liberálů (liberal-cons).

Ale Trump nikdy nemůže dodržet ani jeden slib, pokud se nedohodne s finančními, s politickými a s řídícími (Deep State) elitami, nebo naopak, nezahájí proti nim otevřenou bitvu. Je obtížné, aby něco takového nastalo. Možné je to jedině za mohutné pomoci ze strany ...ano, právě konkurentů USA, v první řadě Ruska. V tomto případě by mohl zachovat mnohem více, pokud se dohodne s domácími elitami, bude to jen pantomima, jako je evropský „Social Pillar“, předložený ze ztráty paměti a plísni po „populistických“ otřesech v Evropě.

A „mid term“ volby v USA jsou za osm měsíců.

Vnitropolitické situace Ruska a USA jsou tedy téměř zrcadlové. Rusko je ve výhodě díky možnosti velmi širokého rozvoje a vyšší politické schopnosti. Pravděpodobně i větší „ideologické“ pevnosti, kde pod tímto termínem myslíme systém hodnot a víry, která drží pohromadě určité společenství (což má pochopitelně i konzervativní a konzervační aspekty), velmi užitečné pro národ na který někdo útočí, jak to dobře věděl Stalin, který implicitně stavěl svaté ikony před srp a kladivo, když se země bránila nacistickému útoku).

Proti Trumpovi hraje skutečnost, že USA jsou velké impérium minulosti a doposud žádné impérium nepřežilo sebe sama ani po krvavých válkách. Nachází se v této historické situaci, jako by se dostal mezi kovadlinu a kladivo, mezi Russiagate a sliby svým voličům, zoufalým a naštvaným z finančního a neoliberálního kapitalismu a jeho pohrdáním svými oběťmi.

Není první, ani poslední, kdo se dostal do podobného problému. Berlusconi tak učinil před ním v malé Itálii při přechodu od první do druhé republiky (což byl další důsledek světové krize), když přijal téměř podobné politické chování. Skončil rozemletý mezi hrozbami soudního procesu ze strany levice a slibu Obamovi, že když udělá to, co se od něho žádá, „tak to ustojí“. A protože měl před sebou jediný horizont – sebe sama – udělal, co se po něm žádalo: zradil Kaddáfího a vstoupil do války proti Libyi. Pak se kál se slzami v očích, za které by se nemusel stydět ani krokodýl.

Ale válka s Ruskem není válka s Libyí. Je mnohem nebezpečnější, to chápe každý. Myslím, že i ve Spojených státech mnohé kruhy, nevyjímaje vojenské, jsou znepokojeny zlomem, který nabrala světová krize a rozkouskovaná světová válka. A navíc Trump tam byl vržen jednou částí severoamerických elit právě jako kontrapozice proti válečnickým plánům Clintonové.

Doposud ale vidíme sekvenci Trumpových ústupů od svého programu (počínaje uvolnění s Ruskem) nahrazené několika pokusy o protiútok. V USA je určitý druh dualismu moci, který funguje již od doby druhého prezidentství Obamy.

Žádný dualismus moci nemůže trvat příliš dlouho. Něco se musí stát. Nějaký show-down. (konfrontace, vyložení karet)

Bůh nás ochraňuj od tímto show-down.

Ale nestačí nám věřit v boha. Musíme tlačit na naši vládu (pokud bude existovat, nebo na strany, když existovat nebude) a na evropské vlády v jedné jasné věci: jestliže nějaký blázen v USA hodlá zahájit válku proti Rusku, my ho nesmíme následovat. My v Itálii jsme už své dali v době Hitlera a Mussoliniho a nehodláme to znovu dopustit. Naopak, světové společenství a my-spojenci jako první můžeme pomoci USA akceptovat multipolární svět, aby zdravý rozum a lidský smysl převážil ve Washingtonu.

I toto by byla světová novinka, nový způsob jak chápat a praktikovat mezinárodní vztahy. Je to výzva, kterou je třeba zvednout, protože to je otázka života a smrti.

Všichni musíme jednou zemřít, ale mě dopaluje a nelíbí se mi zemřít pro ubris držitelů miliard prázdných slov.

Piotr

Zdroj: megachip.globalist.it
Vyšlo na: ksm.cz


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Porošenko ostře kritizoval obránce Severního proudu 2   
Pridal tk Neděle 01 duben 2018 - 07:28:49 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Ukrajinský prezident prohlásil, že ti, kdo podporují výstavbu plynovodu, jsou „společníky Ruska v jeho hybridní válce“.

Porošenka nejvíce pobuřuje skutečnost, že v důsledku realizace projektu Severní proud 2 bude Ukrajina ztrácet ročně 2 miliardy USD v podobě cla, které vybíral Kyjev za tranzit ruského plynu do Evropy.

Podle jeho názoru to také bude mít za následek, že Gazprom sníží objemy dodávek plynu na Ukrajinu.

Německý spolkový rezort pro paroplavbu a hydrografii dal dříve povolení k výstavbě plynovodu. V SRN zdůraznili, že nevidí žádné překážky ke splnění žádosti o postavení Severního proudu 2 po mořském dnu.

Prezident Ruské plynové unie Sergej Čižov v besedě s NSN také okomentoval situaci s výstavbou plynovodu.

Závěr: Plivat na Rusy to dokáže každý den, ale ruský dolary mu nesmrdí!

Zdroj: https://sptnkne.ws/hgme

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Kyjevská junta se rozhodla ukončit hospodářskou spolupráci s Ruskem   
Pridal tk Neděle 01 duben 2018 - 07:23:45 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Rozhodnutí ukrajinské vlády o ukončení programu hospodářské spolupráce s Ruskem bylo v sobotu zveřejněno v oficiálním tisku.

Kabinet ministrů Ukrajiny na zasedání 21. března bez diskuse rozhodl o ukončení programu hospodářské spolupráce s Ruskou federací na období 2011-2020.

V sobotu byl text tohoto rozhodnutí zveřejněn ve vládních úředních novinách Urjadový kurýr.

„Kabinet ministrů Ukrajiny rozhodl o ukončení programu hospodářské spolupráce Ukrajiny a Ruské federace na období 2011-2020, který byl uzavřený v Moskvě dne 7. června 2011. Ministerstvo zahraničních věcí bude informovat vládu Ruské federace v souladu se zavedeným postupem o rozhodnutí kabinetu ministrů Ukrajiny," píše se v usnesení.

Program hospodářské spolupráce na období 2011-2020 mezi Ukrajinou a Ruskem podepsali premiéři obou zemí v červnu 2011. Poskytuje mimo jiné prohloubení režimu volného obchodu a vzájemné ochrany investic, vytvoření integrovaného systému platebních a zúčtovacích operací zajišťujících volný pohyb občanů obou zemí.

Text tohoto programu nehovoří o možnosti ukončení jeho fungování ani přestávce jedné ze stran. Program specifikuje pouze mechanismus pro sledování jeho provádění a také specifikuje, že program „může být změněn a doplněn dohodou stran".

Zdroj: Urjadový kurýr, Sputniknews.com

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Vydali ho! A nedostali ani těch 30 stříbrných   
Pridal tk Neděle 01 duben 2018 - 07:17:26 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Máme tady čas Velikonoc, největší křesťanský svátek, kdy si křesťané připomínají vydání Ježíše Krista do rukou římské moci a jeho následné ukřižování. Jak podivná koincidence s událostmi dnešních dnů.

Jevgenij Nikulin (1987) nebyl žádný Kristus, rozhodně neodmítal pozemské statky a nectil chudobu. Z toho, co jsem se o něm dočetl, to vypadá, že byl floutek, frajírek, milovník života a luxusu. V rozhovoru pro ruskojazyčný server byl prezentován jako úspěšný podnikatel, do jehož portfolia patří stavební firma, autoservis a společnost prodávající luxusní hodinky. Vlastnil řadu luxusních vozů jako Bentley, Mercedes-Benz nebo Lamborghini. Na Instagramu měl množství fotek, kde pózoval před svými super drahými vozy. Na jedné z fotek ukazuje obrovskou televizi za 8000 dolarů, na sledování prý nemá čas, ale když už si ho najde, má rád dobrý obraz.

V roce 2016, když Američané zoufale hledali důkazy o ruském ovlivňování amerických voleb, uvázl v jejich síti. Označili ho za hackera a vydali na něj zatykač. Protože ale důkazů o jeho zásahu do volebního systému bylo pramálo, přidali obvinění z „napadení sociální sítě Linkedin a serverů firem Dropbox a Formspring“.

Nikulinovi zjevně nedošla vážnost situace, nebo považoval obvinění za tak absurdní, že očekával, že tomu prostě nikdo nemůže věřit. V každém případě týdny před zatčením odjel přes Bělorusko a Polsko do České republiky. Vůbec se s tím netajil, celou cestu dokumentoval na Instagramu. Proč tam jel? Samozřejmě nevím, ale tipuji, že v tom byla žena. A tady padla klec.

5. října 2016 ve 12:20 zadržela naše udatná policie Nikulina v restauraci hotelu v Dittrichově ulici v Praze 2, kde seděl zcela nepřipraven s nějakou ženou a zřejmě čekal na oběd.

Co se stalo dále, není zcela jasné. Server Aeronet píše, že Nikulin byl následující čtyři dny držen v psychiatrické léčebně v Bohnicích, kde ho přivázali k posteli a drželi čtyři dny bez jídla, přičemž mu FBI píchala sedativa a drogy, konkrétně Thiopental sodný, známý jako droga pravdy, aby z něj vynutili přiznání, že se na příkaz Putina naboural do emailů Hillary Clinton.

Něco pravdy na tom možná bude, protože i Česká televize v článku píše:

Chtějí po mě přiznání, že jsem se naboural do pošty Clintonové a pronikl do sítě demokratů na Putinův příkaz, mám vyjmenovat společníky a mám souhlasit s vydáním do USA.

Nikulin od října 2016 čekal na rozhodnutí v pankrácké vazební věznici. Jeho právník uváděl, že jeho klient je držen na samotce, že se nervově zhroutil, že má zdravotní potíže a že mu nebyla poskytnuta lékařská péče. Česká strana to popírá.

Cituji z iDnes:

USA požádaly o Nikulinovo vydání nótou předloženou českému ministerstvu zahraničí 16. listopadu 2016. Ministerstvo spravedlnosti obdrželo extradiční žádost Ruska vydanou ve stejný den. Obě žádosti projednaly soudy. Jak prvostupňový, tak odvolací potvrdil, že zákonné požadavky splňuje ruská i americká žádost. Nikulin podal ještě ústavní stížnost proti vydání. Ústavní soud následně pozastavil možnou extradici, dokud stížnost nevyřídí.

To se stalo v úterý, kdy ji odmítl jako zjevně nedůvodnou, a ve čtvrtek rozeslal verdikt zúčastněným stranám. Extradici, o níž rozhoduje ministr spravedlnosti, tak nic nebránilo. V noci na pátek už Nikulin odletěl americkým speciálem do USA.

Spojené státy o vydání Nikulina usilovaly více, řekl Pelikán

„Měl jsem dvě konkurenční žádosti o extradici, do USA a do Ruska, a tak, jak je v těchto případech běžné, jsem poměřoval závažnost trestné činnosti a zároveň to, jak daný stát usiloval o zadržení a vydání člověka své justici,“ řekl ČTK Pelikán.

Z porovnání obou žádostí podle něj jasně vyšlo, že má vyhovět žádosti Ameriky. „Tam je stíhán pro velmi závažnou trestnou činnost. USA na něj také vydaly zatykač a aktivně usilovaly o jeho zadržení. Naproti tomu Rusko se ozvalo, když už zadržen byl a šlo o poměrně bagatelní trestný čin, navíc dosti starý. Dokonce byla otázka, zda není podle našeho práva promlčený,“ uvedl ministr.

Ministru spravedlnosti umožnilo učinit tento krok rozhodnutí Ústavního soudu, který ve čtvrtek odmítl Nikulinovu stížnost na přípustnost vydání jako zjevně neopodstatněnou. Podle ministra byl Nikulinův pobyt na území ČR spojen s bezpečnostními riziky, a i proto o vydání rozhodl rychle.

„Dlouhodobě jsme vyhodnocovali bezpečnostní rizika kolem pana Nikulina jako vysoká, takže jsme měli nastavená velmi přísná bezpečnostní opatření, a dále prodlužovat dobu, kterou setrvává na našem území, se nám zdálo zbytečné a nevhodné,“ řekl Pelikán.

Bezpečnostní rizika kolem Nikulina jsou vysoká? Jako v čem? Hrozilo snad, že by se proboural zdmi věznice, nebo že by ho darebák Putin osvobodil poslaným komandem? Popřípadě mohl ve věznici hackovat stránky vlády? Tak pitomou výmluvu by nevymyslel ani můj pes.

Co ještě je divné? Vraťme se k článku z iDnes:

Vydání je na hraně zákonnosti, zlobí se advokát

Rus v Česku také požádal o azyl, který mu vnitro neudělilo. Proti rozhodnutí podal žalobu. Pražský městský soud před dvěma týdny rozhodl, že resort postupoval správně. Nikulinův advokát Martin Sadílek iDNES.cz řekl, že podal ještě kasační stížnost. Podle jeho názoru měl ministr počkat na její vyřízení.

„Trochu mě překvapilo, pokud se ve věci skutečně rozhodlo. Neboť podání kasační stížnosti má ze zákona odkladný účinek. Vidím problém v tom, že se rozhodlo v době, kdy stále běží azylové řízení,“ poznamenal právník.


Takže jasné porušení zákona. Jeho advokát se o únosu svého klienta do Ameriky dozvěděl až z tisku, vůbec mu to neřekli.

Je také zajímavé podívat se na posloupnost události tohoto týdne. V pondělí přijede do ČR šéf Sněmovny reprezentantů USA Paul Ryan. Prý na osobní návštěvu. Víme, že s českými politiky o Nikulinovi hovořil. Následující den přiletí americký speciál pro převoz vězňů, upravený Gulfstream. V úterý Ústavní soud zamítne Nikulinovou žádost. Ve čtvrtek rozhodne Pelikán o vydání a tentýž den večer, navzdory kasační stížnosti, která má odkladný účinek, je Nikulin naložen do Gulfstreamu a poslán do USA. Jeho právník se to dozví až druhý den z novin. Není těch náhod trošku moc?

Přemýšlel jsem nad tím, jak dobrý hacker asi Nikulin je. Ono být hackerem není tak úplně jednoduché, chce to velké nadšení pro věc, rozsáhlé znalosti, které člověk nenačerpá ze dne na den a už vůbec ne na diskotékách, v drahých autech a managementem několika prosperujících podniků. Typický hacker je nerd, introvert, většinou uzavřený kdesi mezi počítači, bez kontaktu s lidmi. Mě počítače baví, dělám v programování software už 35 roků, programoval jsem celkem v 18 jazycích včetně dvou Assemblerů, dokážu číst dump paměti a převádět z hlavy na instrukce, napsal jsem knížku o Windows. Dá se říct, že počítačům malinko rozumím. Ale na hackování cizího systému prostě nemám. Nevím, neumím, i když podstatě rozumím. A to mluvím o hackování průměrně zabezpečené webky, natož takové jako jsou stránky amerických demokratů, emaily Clintonové, Linkedin, Dropbox a Formspring. To jsou stránky, o jejichž bezpečnost se starají profesionální týmy odborníků, najít tam skulinku, to už vyžaduje sakra znalosti. Nikulin na mě působí spíše jako floutek, tlučhuba, frajírek, zlatá mládež, který utrácí svůj čas v rychlých autech, s holkami, v barech, obléká se do značkových oděvů, nosí zlaté Rolexy a ručně šité boty. To není typ, který by trávil noci u počítače. Navíc ani neumí anglicky. A když už se dokázal nabourat do těch systémů, to nedokázal skrýt svou identitu? Skrýt identitu je v první lekci každé hackerské učebnice a nevyžaduje to ani velké znalosti.

Nevím, jak na něho Američané přišli. Je docela možné, že si něco zkoušel, možná nějaký exploit pro script kiddie, takové pokusy jsou hodně časté a hodně blbečků to zkouší. Na Zvědavci registruji denně zhruba 1000 takových pokusů o nabourání se, samozřejmě včetně IP adres původců, ta děcka se většinou ani nestarají o to, se skrýt. Ty exploity, které zkoušejí, by mohly být nebezpečné na holém, nezajištěném serveru se špatným kódem, ale rozhodně ne na serverech údajně nabouraných Nikulinem.

Považuji rozhodnutí ministra spravedlnosti Roberta Pelikána za děsivě strašné. Je to strašné v mnoha směrech. V první řadě pochybuji o schopnostech Nikulina takový útok provést, tedy pochybuji o samotné podstatě obvinění. Američané mají nekonečně dlouhou tradicí lživých, účelových obvinění, v podstatě si nevzpomínám, kdy jsem naposledy načapal americkou stranu říkat pravdu. Dále Pelikán (a Babišovci) vydali ruského občana do země, která běžně mučí své vězně a to způsoby, proti kterým bylo komunistické mučení Slánského jen takovou mateřídouškou. Američané s velkou chutí mučili muslimy, ale to bylo jen proto, aby je po 9/11 vyprovokovali k celosvětovému džihadu, ve skutečnosti muslimové nejsou jejich hlavními nepřáteli, to by se nebratříčkovali s al-Kaidou a s dalšími teroristickými skupinami eufemisticky nazývanými „umírněná opozice Asada“. Hlavním a skutečným nepřítelem Američanů jsou Rusové. A Pelikán a potažmo Babišova vláda jim do jejich pařátu vydali vyděšeného ruského kluka s podlomeným zdravím. Jen tak. Stojí za zmínku připomenout, že mu v Americe hrozí až 54 let vězení. Takže je-li mu dnes 30, může se klidně stát, že vyjde ven, až mu bude 84. Možná ho pustí dřív, ale určitě to nebude ten stejný člověk. Bude zlomený na těle a na duchu. Víme, jak vypadají ti, co přežijí americké vězení.

Vadí mi úžasná a strašná servilita a lokajství, které česká strana předvedla. Naši lidé nikdy nebyli hrdinové, ale to, co předvádějí poslední roky, mě naplňuje svírajícím strachem o náš další osud. Protože před námi je jednání Dublin 4 a Češi znovu dokazují, že nemají koule. Ani kouličky. Ba ani maková zrna místo koulí. Jen ohnuté hřbety.

A toto předání ruského občana do nepřátelské země bude mít velmi vážný dopad na rusko-české vztahy. Rusové tohle jen tak nezapomenou.

Dvě události, které od sebe odděluje 2000 let. V obou byl vydán člověk do rukou nepřátel, kteří ho zabili. V obou figuruje zrada, zbabělost, úplatnost, ale v té současné ještě navíc lokajství a ohnutý hřbet. Fuj.

Vladimír Stwora

Zdroj: http://www.zvedavec.org/komentare/2018/04/7548-vydali-ho-a-nedostali-ani-tech-30-stribrnych.htm
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



,,Česká hymna může být adaptací Bohemian Rhapsody od Queen, text složí Banga?"   
Pridal tk Neděle 01 duben 2018 - 07:06:40 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Podle informací našeho zpravodaje pracuje ČOV v čele s Kejvalem na několika ambiciózních konceptech, které posunou Českou státnost. Na stole jsou Bohemian Rhapsody a We Are The Champions od Queen co by hymny. A co ambice vlajky?

Státní hymna má být nově adaptací jedné ze skladeb skupiny Queen, a to buď Bohemian Rhapsody nebo We Are The Champions. "Nesporná výhoda obou skladeb je v jejich stopáži a v dostatečném množství slok. Plusem je rovněž obecné povědomí o těchto písních," uvedl Kejval s tím, že malinko upřednostňuje Bohemian rhapsody. "V názvu je přece jen to Bohemian ("Česká" - jeden z možných překladů, pozn. redaktora)," dodal.

Kejval současně nevylučuje ani možnost převzetí Ódy na radost, kterou momentálně jako svou "hymnu" využívá Evropská unie. Tím by podle něj Česká republika konečně dostatečně stvrdila svou loajalitu k tomuto společenství.

Text nové hymny by podle kuloárních informací mohl dostat na zakázku všeobecně uznávaný hudebník Radek Banga. Kejval tuto informaci zatím nepotvrdil, nicméně uznal, že Radek je podle něj dostatečně progresivní, ambiciózní a navíc má dostatek odvahy, aby se takového úkolu mohl plně zhostit. "Některé příliš ambiciózní pasáže Radkova textu bychom nechali v brumendu, nebo by je orchestr přehlušil hoboji," zaplašil Kejval některé obavy o možné přílišné umělcově progresivitě.

Kejval rovněž potvrdil, že na pořadu dne je i vylepšení české vlajky. "Co si budeme povídat, máme jednu z nejméně barevných vlajek na světě, která navíc v nezaujatém divákovi nevzbudí žádné emoce. Mně osobně by se líbilo přidání růžové, případně ještě dalších barev. Na bílém pozadí si dokáží představit také drobnou vlajku Tibetu, případně číslovku s aktuálním počtem obyvatel, která by se průběžně měnila na základě demokratického vývoje. Myslím, že tím bychom konečně mohli být světoví," zakončil předseda pyšně s tím, že jako výtvarníka mají v hledáčku Davida Černého.

Poznámka autora: veškerý text včetně citací je smýšlený, podobnost s reálnými osobami je čistě náhodná.

Tomáš Vyoral

Zdroj: http://www.rukojmi.cz/clanky/5895-ceska-hymna-muze-byt-adaptaci-bohemian-rhapsody-od-queen-text-slozi-banga
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Ne, proboha jen to ne!   
Pridal tk Neděle 01 duben 2018 - 07:01:38 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Protože jsem měl tu možnost poslechnout si novou verzi „vylepšené“ státní hymny, dříve, než se dál rozepíši, říkám důrazně NE! Nejsem ani muzikant, ani muzikolog, jen obyčejný člověk, který má to štěstí normálně a přirozeně vnímat kromě jiného i zvuky, které v tomto případě hrají hlavní roli.

Totiž, po vyslechnutí vylepšené verze státní hymny jsem zděšeně a nevěřícně hleděl na obrazovku TV a přemýšlel, jestli sním, nebo bdím. Ta ukázka nové verze státní hymny mě přímo šokovala. Chápu jisté trendy, tendence a snahy kde co nějak vylepšovat, ale že se bude nikoli vylepšovat, ale prznit už i naše státní hymna, to by mne ani ve snu nenapadlo.

Požadavek na úpravu, resp. „vylepšení“ stávající verze státní hymny ČR přišel na popud našich sportovců-olympioniků, potažmo Olympijského výboru. Cítím se být vlastencem, snažím se, bohužel neúspěšně a marně, pochopit důvody našich sportovců-olympioniků, co racionálního je vedlo k potřebě upravit státní hymnu. Chápu, že sportovci za zvuku státní hymny prožívají jisté osobní emoce, v duchu oslavují své sportovní úspěchy, ale myslet si, že státní hymna je poněkud nedostatečná pro výraz jejich emocí, promiňte, to je již hodně mimo mísu.

Zarazil mne názor, že sportovci jiných států prý mají státní hymny výraznější, výbušnější, emociálnější atd., ale pokud si jsem schopen vybavit zvuky některých státních hymen, nemohu říct, že by byly melodičtější, dynamičtější a výbušnější. Jsou, jako např. francouzská hymna, temperamentnější, emocionálnější, ale to je dáno jejím vznikem a předlohou, čím byla v tomto případě sama francouzská revoluce. Známá Marseillaisa se stala jednou z nejoblíbenějších písní francouzské revoluce, 14. července 1795 byla prohlášena za státní hymnu. Myslím si, že než na výrazu hymny je to spíše na mentalitě samotných sportovců. Ostatně je to vidět na ceremoniálech předávání cen na stupních vítězů, kdy je často dost markantní rozdíl, jak který sportovec té které země ceremoniál prožívá i za zvuku jeho státní hymny.

Upravovat státní hymnu jen proto, že to nějakým způsobem našim sportovcům nevyhovuje, mi přijde hodně nepatřičné. Státní hymna se přece nepoužívá jen u příležitosti předávání medailí sportovcům na stupních vítězů, hymna je významné, notabene univerzální hudební dílo, které se používá k mnoha jiným významným účelům a státním událostem. Připustíme-li v takovém případě ad absurdum, pak by to mohlo dojít tak daleko, že úpravu státní hymny ČR by k obrazu svému mohl kdekdo, třeba fotbalisté, kuželkáři, šachisté, kynologové nebo ministerstvo školství nebo kultury, protože by shledali v hymně něco, čeho se tam z jejich hlediska a jejich druhu činnosti v hymně nedostává.

Upřímně řečeno, nedovedu si představit tuto nově upravenou hymnu jak zní např. při vrcholných slavnostech na Pražském hradě, při pietním programu na Žižkově apod. Upravená, přesněji řečeno zpitvořená státní hymna ČR, jak zazněla v ukázkovém provedení v upravené verzi, je něco naprosto otřesného, nepřijatelné. Dlouhou dobu se u nás přetřásá otázka obecného referenda.

Myslím, že právě v případě takových záležitostí, jako je byť iracionální požadavek na úpravu státní hymny, by obecné referendum bylo velmi užitečné k vyjádření názoru občanů. Státní hymna rozhodně není záležitost privilegované části občanů v tomto případě sportovců, státní hymna patří všem občanům České republiky, patřící mezi symboly národní identity, státnosti a suverenity. Takže ještě jednou NE takto a vlastně v zásadě nijak upravené verzi státní hymny ČR!

Jiří Baťa

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Vatikán začal s raziemi, aby potrestal kritiky papeže Františka. Škoda, že ne na pedofilní kněžstvo. Takto se "diktátor" papež mstí svým kritikům...   
Pridal tk Neděle 01 duben 2018 - 06:56:31 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Vatikán zahájil nové kroky, aby potrestal kritiky papeže Františka. Tyto kroky jsou v rozporu s předchozími papežovými výzvami k větší debatě a dialogu uvnitř Církve.

Nebyl by spíš čas, aby Vatikán začal s raziemi na pedofilní kněžstvo, než na ty, kdo se odváží kritizovat papeže?

Ve čtvrtek v Římě sídlící suverénní řád Maltézských rytířů, který se zodpovídá přímo Svaté stolici, suspendoval historika Henry Sireho poté, co bylo odhaleno, že on je autorem knižního bestselleru Diktátor papež: Zákulisní příběh Františkova papežství, která je kritickým přezkoumáním pontifikátu papeže Františka.

Mezitím Vatikán najal mezinárodní právní firmu Baker McKenzie, aby donutil maličkou španělskou webovou stránku zvanou InfoVaticana.com, aby se zavřela údajně kvůli občas kritickému tónu vůči různým aspektům Františkova papeženství. Tato firma nedávno Infovaticana hrozila žalobou, pokud se nezavře a „její internetová doména se nepřevede na Vatikán.“

Řád maltézských rytířů ve středu oznámil své rozhodnutí suspendovat členství v řádu britskému historikovi Henry Siremu, kdy jeho knihu nazvali „zlovolným útokem“ na papeže Františka.

„Po článcích v tisku, které oznámily jméno autora této knihy ‚Diktátor papež‘, Velká lóže velmistrů Maltézského řádu přijala rozhodnutí autora této knihy a člena Maltézského řádu Henryho Sire suspendovat. Předběžné suspendování z členství má okamžitou účinnost a zahájeno bylo i vyšetřování,“ uvádí se v prohlášení.

Vatikán nad Maltézskými rytíři převzal kontrolu v lednu 2017 poté, co vyhodil Velmistra řádu Matthew Festinga za jeho „vzdorovitost vůči papežově autoritě.“ Papež Festinga požádal, aby rezignoval po sporech o suverenitu s Vatikánem, kdy jej nahradil papežským delegátem arcibiskupem Angelo Becciu jakožto dočasným vůdcem tohoto řádu.

Sire Diktátora papeže publikoval v listopadu 2017 pod pseudonymem Marcantonio Colonna nejdříve v italštině a pak teprve anglicky poté, co strávil u Řádu maltézských rytířů v Římě čtyři roky pobytu mezi lety 2013 až 2017, kdy prováděl výzkum k podkladům této knihy. Sire teprve v pondělí přiznal, že je autorem této knihy.

V ní Sire Františka portrétoval jako autoritářského vůdce, který nesnese opozici nebo kritiku. Sire psal, že František se v protikladu k veřejné personifikaci Františka jako žoviálního chlapíka ukázal být „tyranským papežem, kdy takového jako on církev nezažila už mnoho staletí,“ a že „Vatikán pod jeho administrativou systematicky umlčuje, eliminuje a nahrazuje kritiky papežových názorů.“

„Jakmile se kamery předvádějící ho veřejnosti odvrátí, tak se papež František přemění na úplně jinou postavu: na arogantní, lidi přezírající, marnotratnou figuru s obhroublým vyjadřováním a s notorickou proslulostí svými výbuchy vzteku, kterými je znám už u všech od kardinálů po šoféry,“ prohlašuje.

Bohužel pro Vatikán to okamžité suspendování Sireho z Maltézského řádu sehraje jen svou roli jako potvrzení autorových sdělení o tom, že Františkova Svatá stolice se se všemi, na které pohlíží jako na nepřátele, vypořádává rychle a bezohledně.

Útoky na Infovaticana.org budou nejspíš následovat podle podobného vzoru.

Zdroj: breitbart.com
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Syrský uprchlík pobodal německou dívku a vysmíval se ji pak vulgárně! Neziskovky děkujeme ...   
Pridal tk Neděle 01 duben 2018 - 06:53:34 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Na horním snímku je 24letá Vivien K., která leží na jednotce intenzivní péče v nemocnici v německém Hannoveru. Snímek dali do médií dívčini rodiče. Dívka jako zázrakem přežila útok nožem 17letého tzv. uprchlíka ze Sýrie. Vievien byla v sobotu 24. března nakupovat v obchodě a dovolila si upozornit hádající se uprchlíky ze Sýrie, aby toho nechali. Jim se nelíbilo, že si bíla žena dovolila jim něco říci a jeden pak vytáhl nůž a bodl dívku do břicha.

Chybělo pár centimetrů a mohly být zasažený orgány vážně a dívka na místě zemřít. Takhle přešlo o: slezinu a část slinivky. Syrský uprchlík se nemusí obávat vyhoštění ani soudu, neziskovky tomu parchantovi dají dobře placeného advokáta a on dostane mírný trest. A co si tento uprchlík o celé věci myslí? To ukazuje obrázek ve spodní části - vysmívá se Němcům jak jen může ....


Zdroj: eurabia,bild.de

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



"UPRCHLÍCI" Z NIGÉRIE PRODÁVALI DROGY PŘÍMO U ŠKOL!   
Pridal tk Neděle 01 duben 2018 - 06:47:38 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Dva Nigerijci, v Itálii vydržovaní za peníze italských daňových poplatníků, prodávali drogy čtrnáctiletým dětem. A svou "pracovní aktivitu" prováděli přímo u škol, na hranici mezi dvěma základními školami a školkou.

Jednomu byl azyl zamítnut, druhému bylo uděleno povolení k pobytu z "humanitárních důvodů," oba našli střechu nad hlavou v centru pro uprchlíky.

Při zadržení u nich policie našla balíčky perfektně připravené k prodeji, každý měl 1 gram a stál 15 Euro. Specializovali se na hašiš a marihuanu.

Zdroj: ilpopulista.it

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přejít na stranu  [1] 2
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2018
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2906 sec,0.0901 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,543kB