Sobota 28 duben 2018
Potřebujeme druhé národní obrození   
Pridal tk Sobota 28 duben 2018 - 09:18:14 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Národ? Národ!

Rodina - náruč matčina. A s ní pak otcův štít i meč. A dohromady nezištná láska. To byla vždy poslední skutečná a hmatatelná lidská jistota zde na zemi.

Dokonalost prověřená tisíci generací. Rozbíjení rodiny předznamenává zmar a rozklad. Bez rodiny ztrácejí osamocení poslední úběžiště a často pak nejsou schopni konat skutky dobra. Zmírají často v beznaději a šíří tuto beznaděj do svého okolí.

A rodina se přitom tak snadno ničí. Je křehká. Je příliš obnažená před hrůznými nástroji moci, před genderovými trockistickými úchylnostmi, a před brutálními uzurpátory, kteří potřebují společnost třesoucích se psanců, společnost závislých kariéristů, udavačů a zanícených svazáků. Společnost otroků.

A kdo ochrání rodinu? Stát? Ten je ve službách nadnárodního zla, jež rozděluje, atomizuje, štve proti sobě etnika, národy, odlišné kultury, vyvolává násilí a velké sociální konflikty. Platí si z našich peněz politruky bez mandátu a označuje nás za vyvrhele už jenom za to, že přeložíme do rodného jazyka jeho fašizující novořeč. A hlavně dnes a denně prodává vlast, nás všechny.

Rodiny však spojuje národ. Všichni ti zkorumpovaní a vydíraní političtí zbabělci rozumějí pouze síle. Dnes poslouchají Brusel a Washington jako dříve Moskvu. Ale sjednocený národ představuje sílu mocnější. Sílu, která je schopná drtit divize i bankovní domy.

Náš národ mluví česky a žije v nezpochybnitelných hranicích. Musel se po staletí bránit zejména německému živlu a nakonec i útlaku bolševickému, ale stále žije. Několikrát klekl na kolena, ale vždy se zvedl a po svém si řekl o své v mezích možností. Životaschopnost nevídaná. Mluví stále ještě česky a přitom zčásti stále ještě vnímá alespoň tradici kulturního křesťanství, čerpá z římsko-helénského dědictví i z kořenů slovanského a evropského dávnověku. Je geneticky i etnicky sestaven dosti složitě, ale z velké části se k češství hlásí. Učenci řadí češtinu do západoslovanské jazykové skupiny a činí ji tak součástí největší jazykové pospolitosti v Evropě. A to je také důvod k sebevědomí.

Zanechme proto sebemrskačství. Mnoho věcí se nám nepovedlo, ale jsme. A za to, že jsme, vděčíme předkům. A samozřejmě jsme dlužni také potomkům, které jsme přivedli na svět. A to i těm, kteří si neuvědomují vážnost situace. Sedíme sice na křižovatce evropských dějin, tak trochu na sudu s prachem, ale o to důležitější je, že jsme přestáli všechny historické snahy o národní likvidaci a uhájili, jako svůj domov, zahradu v jednom z nejkrásnějších míst Evropy.

Lidem toužícím po světovládě nejsou národy po chuti. Vedle rodiny je proto národ vystaven nejsilnějšímu dlouhodobému tlaku. Nadnárodním chamtivcům i velmocem bude vždy trnem v oku, protože už samotná svébytná národní komunikace v tak složitém jazyku, jakým je čeština, znesnadňuje pronikání do myslí poddaných. Soubor gest, zvyků, postojů, pohybů a třeba i vtipů a místního humoru vytváří nuance, které by rád každý despota a kolonizátor vymýtil. Není si totiž při loupení a zotročování jistý. Nemůže si být jistý dokonce i v případě, když mu najatý zrádce vypráví špatnou angličtinou o české realitě.

Posílení výuky české historie, jež bude prosta německé, sovětské či anglosaské účelové deformace, zdůraznění všeho česky úctyhodného a návrat k dobrým tradicím, znovuobjevování zemského ráje to napohled, ověnčení vynikajících českých sportovců, ocenění s k u t e č n ý c h vědců a umělců, nebo jakýchkoli každodenních hrdinů, na které nadutý a prázdný establishment „zapomněl“, to všechno upevňuje národní sebevědomí.

A národního sebevědomí je převelice třeba! Lidé musejí zakusit hrdost. Hrdost na vlast i sami na sebe. Ta hrdost však musí být přející. My přece nebudeme urážet jiné národy, ale budeme jim přát jejich svébytnost. Budeme s nimi rádi spolupracovat a budeme rádi objevovat kouzlo jejich světa.

Národ stojí na vlastenectví. Vztah k vlasti = silný národ. Vlastenectví je ku pomoci všem, jež mají dobrou vůli a chtějí, aby se vláda nad našimi věcmi opět vrátila do našich rukou. Všem, kteří si uvědomují, že musíme dělat svou historicky tradiční středoevropskou politiku, všem, kteří se chtějí postavit bruselské zvůli, všem, kteří odmítají válečná zvěrstva vůči jiným národům a chápou důsledky tohoto jednání. A také všem, kdo chtějí chránit krajinu, rodinu, lidi práce, lidi podnikavé, tvůrčí, ale i lidi bezmocné a slabé.

Probudí-li se národ, řeknou si čeští občané opět o svůj stát. A to je noční můra kavárníků všeho druhu. Přestanou být glorifikovány zkompromitované figurky a Jidášové odejdou do neznáma. Začnou být brány vážně státní symboly, vypaří se klauni odcházející z inauguračních prezidentských projevů.

I mezi politiky, v armádě, policii, státní správě je mnoho lidí, jež ještě nepropadli zombifikaci. Rádi by byli na straně svých. Nepomůžeme-li si však sami, nikdo to za nás neudělá. Národního vzkříšení se kdysi chopili odhodlaní mužové. Na konci 18. století zahájili dlouhodobý proces a jeho završení se nedožili ani jejich pokračovatelé. Ale díky jejich úsilí existujeme jako národ. Nemysleme jenom na dnešek, nechtějme si všechno užít okamžitě. Víra, naděje a láska – to je ta věčná trojice. Spojme ji s národem českým. Pracujme na Druhém národním obrození. V klidu a bez zbytečné hektičnosti. Jako když sázíme lípu. Její dospělosti se nedožijeme, ale ona provoní budoucnost svými květy, nakrmí včely, bude hostit pestré společenství tvorů a zastíní lavičku našich budoucích.

Stanislav Novotný

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Václav Klaus: Kam nás vede Evropská unie   
Pridal tk Sobota 28 duben 2018 - 09:15:18 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Očekáváte ode mne kritický projev k tématu Evropské unie. Snad Vás v tomto ohledu nezklamu, ale je třeba říci, že se v poslední době v Evropě něco významného mění. Pronést kritickou řeč k EU dnes už není hrdinským činem. Dnes je normální, ne-li dokonce povinné, Evropskou unii kritizovat. To už dělají skoro všichni s výjimkou bruselské administrativy a na ni napojených skupin de facto aktivistů v jednotlivých členských zemích EU.

Dnes už je třeba k obhajování EU nemalé lidské statečnosti. Je proto zcela logické, že to dělá jen málokdo. Člověk musí být mimořádně zarputilý a necitlivý, aby tragické defekty Evropské unie neviděl. Já se zde ale nebudu pokoušet prezentovat apologetiku EU. Tak statečný zase nejsem.

Můj odlišný pohled oproti politicky korektní, tedy povolené kritice EU je v tom, že dlouhou dobu diskutované defekty EU označuji za vrozené vady (Geburtsdefekte), tedy nikoli za problémy, které je možné vyřešit snad dobře míněnými, ale ve starých kolejích jdoucími reformami EU. Ostrost mého pohledu, kterou radši avizuji hned na počátku, je spojena s mými životními zkušenostmi. V Bavorsku musím připomenout, že jsem se narodil v Protektorat Böhmen und Mähren, že jsem většinu svého života prožil v komunistickém Československu a že jsem po celé své současné životní období fungoval v nejvyšších politických funkcích v České republice, tedy že jsem byl v intenzivním kontaktu s problematikou Evropské unie.

Mé životní zkušenosti se proto liší od zkušeností lidí, kteří žijí zde ve Freilassingu, v Bavorsku, či v Německu (s výjimkou bývalé NDR). V komunistické éře jsme – alespoň někteří z nás – ostře vnímali nejenom nesvobodu a ponižující osobní útlak, ale i arogantní konstruktivismus lidské společnosti, hrubou manipulaci lidí, intenzivní indoktrinaci mladých generací a v neposlední řadě revoluční ambice vytvořit „nového komunistického člověka“. Vzpomínám si, jak jsem se už jako mladý student nemohl smířit s – myslím, že to cituji přesně – kodexem mladého budovatele socialismu. Díky prožitku, který trval čtyři dlouhá desetiletí, jsme my, kteří jsme jím prošli, zklamáni tím, že něco podobného prožíváme v dnešní EU. Posluchači namítnou, že v daleko mírnější formě, ale ta mírnost se v průběhu času snižuje a tendence je zcela jednoznačná.

Šedesátá léta jsme neprožili v Paříži či Berlíně, měli jsme svůj vlastní rok 1968, ale ten mířil zcela opačným směrem. Chtěli jsme něco zcela odlišného, než chtěli studenti v Paříži a v Berlíně – chtěli jsme kapitalismus a tradiční občanská práva a občanské svobody, nechtěli jsme kapitalismus bourat.

Nad tehdejší naivitou západoevropských studentů jsme sice kroutili hlavami, ale je třeba přiznat, že jsme tehdejší revoltou způsobené změny samotné podstaty západního světa bohužel nedoceňovali a nebrali dostatečně v úvahu. Mysleli jsme si, že na Západě přesto zůstane všechno při starém, že bude starý dobrý Západ na Západě existovat i nadále. Teprve v 90. letech, po našem tzv. návratu do Evropy, jsme zjistili, že tomu tak není.

Po pádu komunismu jsme chtěli provést (a provedli) fundamentální systémovou změnu, nikoli jen dílčí reformy. Chtěli jsme tržní ekonomiku (jak já vždy dodával „bez adjektiv“), nechtěli jsme německé soziale Marktwirtschaft. Tržní ekonomika ve smyslu Misese, Hayeka, Erharda nebo Euckena však v dnešní Evropě neexistuje. Chtěli jsme i klasickou parlamentní demokracii s ideologicky jasně definovanými politickými stranami, nikoli post-demokratické instituce Evropské unie. Dnešní realita v naší zemi, v Německu a v celé Evropě je pro mne proto velkým zklamáním.

To jsem v okamžiku pádu komunismu neočekával. Skutečná politická soutěž idejí a politických programů byla nahrazena politickou korektností, moralistickými výroky – teď musím použít německé slovo – nafoukaných Gutmenschen (české slovo dobroděj není tak výstižné), enormní mediální manipulací a naopak mlčením, resp. nereagováním v zásadních věcech. Žijeme v politicky korektním, více a více monoideologickém světě, který je však prezentován jako svět neideologický. Kulturní marxismus frankfurtské školy, této bašty progresivistické levicové ideologie, dnes v Evropě dominuje.

Mluví se i o demokratickém deficitu dnešní EU. Její protagonisté a ideologové to však jako negativum nevidí, z jejich pohledu je to naopak obrovská výhoda. Umožňuje jim to uskutečňovat své nedemokratické plány bez ohledu na názory občanů evropských zemí. Evropský démos, lid v politickém slova smyslu, nejen nepotřebují, ale ani nechtějí. Ten by jim jejich plány znemožňoval. A protože politický lid existuje jen v národních státech, jsou „staré“ evropské státy hlavním předmětem ataku dnešních evropských progresivistů. Proto se ze všech sil snaží tyto státy maximálně oslabit.

Má-li mít někdy v budoucnu Evropská unie jakýkoli smysl, musí provést nikoli malé změny, ale radikální obrat. V německé terminologii eine radikale Wende, v české sametovou revoluci.

Václav Klaus, úryvek z projevu na konferenci v bavorském Freilassingu, 22. dubna 2018. Kráceno. Přeloženo z německého originálu.

Zdroj: http://institutvk.cz//clanky?page=clanky%26filtr=1119" target="_blank">

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Útok na východní Evropu: EU chce východní země vytrestat   
Pridal tk Sobota 28 duben 2018 - 09:07:54 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Rakouské Kronen Zeitung dnes už píší nepokrytě, že Evropskému svazu (EU) leží východní země odmítáním imigrantů tak v žaludku, že je hodlá ztrestat. Pro začátek oblíbenými ekonomickými sankcemi.

Evropská komise chce napříště rozdělovat rozpočtové miliardy jen „svým hodným“ státům, a „zlé“ potrestat. Peníze do svého rozpočtu však od východních zemí hodlá vybírat stále větší. Východoevropské státy si tak mají sponzorovat systém, který je bude peskovat, utlačovat a de facto vykořisťovat. Teď se zřejmě teprve bude režim EU cítit ve své kůži!

Zdroj: http://www.krone.at/1699926

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Turecko se v Sýrii rozhodlo spolupracovat s USA   
Pridal tk Sobota 28 duben 2018 - 09:02:09 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Turecko bude v syrském Mambidži spolupracovat s USA. To prohlásil turecký ministr zahraničních věcí Mevlut Čavušoglu. Jeho slova cituje Reuters.

Turecký ministr zahraničních věcí také dodal, že Ankara přemýšlí o „výhodné nabídce" na koupi amerického systému protivzdušné obrany Patriot.

Dnes také prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, že Turecko souhlasilo spolupracovat s Itálií a Francií v otázce nákupu systémů protivzdušné obrany, také projednává s USA možnost koupě podobných systémů.

Turecko začalo dostávat nabídky protivzdušných systémů od zemí NATO poté, co Moskva a Ankara podepsaly dohodu o dodávkách ruských systémů S-400. O tom bylo informováno v září roku 2017.

Zdroj: https://sptnkne.ws/hwqq

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Rusko bylo kritizováno za odhalení fejku Bílých přileb   
Pridal tk Sobota 28 duben 2018 - 08:58:40 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Británie a její spojenci odmítli účast na brífinku organizovaného Ruskem v sídle OPCW v Haagu, kam ruská strana přivezla Syřany, kteří svědčili o tom, že v Dúmě nebyl žádný chemický útok, uvádí The Guardian. Současně stálý zástupce Francie v OPCW pojmenoval brífink jako „nepřístojnou maškarádu“.

Rusko představilo 17 údajných svědků v sídle Organizace pro zákaz chemických zbraní v Haagu, čímž se snažilo zdiskreditovat tvrzení Západu, že syrský řežím Bašára Assada učinil 7. dubna chemický útok.

Během hodinového brífinku obyvatelé Dúmy, včetně zdravotnického personálu z jediné nemocnice, naléhali na to, že žádný chemický útok nebyl a že několik lidí ve stavu blízkém hysterii špatně přijalo potíže s dýcháním, které byly vyvolány kouřem. Lékaři a zdravotničtí pracovníci z větší části vysvětlovali, že lidé přicházející do nemocnice tvrdili, že se stali obětmi chemického útoku, avšak se po jejich kontrole se to nepotvrdilo.

Inspektoři OPCW navštívili dvě místa údajného chemického útoku a odebrali vzorky pro výzkum. Jejich návštěva Dúmy, která je pod společnou kontrolou Ruska a syrského režimu, byla opakovaně odložena, což vedlo k obavám, že důkazy mohou být zničeny. Výsledky výzkumu OPCW budou pravděpodobně zveřejněny za měsíc.

Jak poznamenává The Guardian, prohlášení svědků „zvolených Ruskem" v Haagu budou pravděpodobně zpochybněna, jelikož „jejich schopnost mluvit upřímně je omezena".

Jeden ze správců nemocnice v syrské Dúmě, kde údajně došlo k chemickému útoku, Ahmad Khašua na tiskové konferenci řekl, že delegaci nikdo nic nevštěpoval.

„Je to velmi divná otázka. Nepřijeli jsme, že bychom byli pod tlakem. Nikdo nám neřekl, co máme říkat. Přišli jsme říct pravdu,“ oznámil Khašua.

Stálý zástupce Spojeného království v OPCW uvedl, že všechny svědky by měli vyslechnout inspektoři organizace. Spojené království a jeho spojenci se brífinku nezúčastnili, protože, jak uvedl Wilson: „OPCW není divadlo."

Opravdu zajímavý postoj našich "spojenců" v NATO!

Zdroj: The Guardian, Sputnik

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Malmströmová tvrdí, že EU bude usilovat o to, aby se vyhnula obchodní válce   
Pridal tk Sobota 28 duben 2018 - 08:53:30 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová včera v Helsinkách uvedla, že pokud vypukne obchodní válka, bude to ztráta pro všechny strany. Slíbila, že EU bude usilovat o vyhnutí se této situaci.

Co se týká obchodních sporů mezi Čínou a Spojenými státy, Malmströmová řekla, že jakmile bude čínsko-americká obchodní fáze vystupňována a vznikne nebezpečná situace, budou země, které jsou již hluboce začleněny do globálních hodnotových řetězců, trpět. EU bude v tomto ohledu diskutovat pouze se Spojenými státy v rámci WTO.

Malmströmová dodala, že mnoho zemí, které věří ve svobodný obchod, se již rozešlo se Spojenými státy. Některé ekonomiky začaly podporovat jednání o volném obchodu bez účasti USA.

USA se chystají ukončit období výjimek celních sazeb pro EU pro dovoz ocelových a hliníkových produktů. Malmströmová uvedla, že EU chce získat trvalou výjimku a ne žádnou dočasnou.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Ruské ministerstvo zahraničí: Vstup Američanů do zavřeného ruského velvyslanectví porušil mezinárodní zákon   
Pridal tk Sobota 28 duben 2018 - 08:51:19 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová včera řekla, že vstup amerického personálu do zavřeného ruského velvyslanectví v americkém Seattlu vážně porušil mezinárodní zákon.

Zacharovová na tiskové konferenci sdělila, že takové činnosti vážně porušily Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích a Vídeňskou úmluvu o konzulárních vztazích, což ruskou stranu pobuřuje. Ruské velvyslanectví v Seattlu je ruským diplomatickým majetkem. Dosud americká strana okupovala 6 ruských diplomatických zařízení. Ruská strana již Spojené státy požádala, aby je vrátily.

26. března USA prohlásily, že ze země vyhostily 60 ruských diplomatů a současně požádaly Rusko o zavření velvyslanectví v Seattlu. 2. dubna bylo ruské velvyslanectví v Seattlu uzavřeno.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Vedoucí představitelé Severní a Jižní Koreje se setkali v Pchanmundžomu   
Pridal tk Sobota 28 duben 2018 - 08:50:20 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Jihokorejský prezident Mun Če-in a nejvyšší představitel KLDR Kim Čong-un se dnes 27. dubna setkali v Pchanmundžomu.

V dopoledních hodinách překročil Kim Čong-un vojenskou demarkační linii v Pchanmundžomu a vstoupil do Korejské republiky. Bylo tomu tak poprvé od korejské války, kdy severokorejský nejvyšší vůdce navštívil jižního souseda. Jižní Korea uspořádala pro Kim Čong-una tradiční slavnostní uvitání a vojenskou přehlídku. Severokorejský lídr si také prohlédl čestnou stráž jihokorejské armády.

V 10:15 soulského času začalo v Domě míru jednání mezi Kim Čong-unem a Mun Če-inem. Sídlo jihokorejského prezidenta včera uvedlo, že klíčovými tématy jednání jsou odstranění jaderných zbraní a zajištění trvalého míru na Korejském poloostrově. Dosažení dohody o denuklearizaci území bude podle odhadů obtížným úkolem.

Toto je už třetí letošní setkání mezi oběma korejskými stranami.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Nový vůdce anti-Babiše   
Pridal tk Sobota 28 duben 2018 - 08:46:29 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Podle předsedy Senátu Milana Štěcha musí mít ČSSD jasný program, může ho lépe formulovat a připravit se na jeho obhajobu v opozici. Štěch nechce, aby šli sociální demokraté do vlády s Andrejem Babišem a on se stal neoficiálním vůdcem opozičního tábora v rámci své strany.

Dráždit takhle Babiše a Miloše Zemana je velmi odvážné, Štěch ale nemá moc co ztratit, bude-li chtít obhájit svoji pozici v čele Senátu po podzimních volbách. Když se proti němu po volbách spojí Zeman s Babišem, jen prudce antizemanovský a antibabišovský Senát ho opět vnese na nejvyšší post v horní komoře.

Zeman má totiž na Štěcha pifku, jak už jsme psali v lednu tohoto roku. Od té doby byl Zeman znovu zvolen, pifka a nedokončená práce ale nepochybně zůstaly:

Miloš Zeman má nedokončenou práci. Pomohl Petru Kellnerovi zbohatnout v Rusku a Číně, zbavil se Bohuslava Sobotky, dostal rebelující ČSSD na kolena, jmenoval svého vyvoleného ministra financí a předsedu vlády bez důvěry (Jiřího Rusnoka) do čela ČNB a ušlapal cestičku pro Andreje Babiše k převzetí vlády, ale stále mu zbývají dvě věci. Za prvé, musí být, samozřejmě, znovu zvolen. A za druhé, musí zařídit, aby předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD znovu zvolen nebyl. Štěch možná není na jeho černé listině tak vysoko jako Sobotka, ale Zeman je ochoten porušit tradici novoročního slavnostního oběda s hlavami obou komor, jen aby ukázal svoji nelibost s označením „senilní stařec“. Byla by to vrcholná potupa, kdyby byl nucen podat předčasnou rezignaci do Štěchových rukou (článek 61 Ústavy). Z tohoto důvodu musí pakt Zeman-Babiš vydržet nejméně do doby po letošních senátních volbách. Zeman potřebuje, aby Babiš Štěcha vystrnadil z funkce předsedy senátu. Teprve pak může odejít do důchodu jako vítěz.

Erik Best

Článek původně vyšel 4. ledna 2018 pod názvem Zeman ještě nemůže v tichosti odejít.

Zdroj: http://www.fsfinalword.cz/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Každou příležitost k západní lži je třeba využít   
Pridal tk Sobota 28 duben 2018 - 08:38:39 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Soukromé televize jsou pro mě pro svou grobiánskou komerčnost tabu, takže mi, chudákovi, zbyla už jen ČT. Ale teď už ani to neplatí, protože lháře dokážete poslouchat měsíc, rok, možná i pět let, s největším vypětím vůle a trpělivosti to natáhnete možná i na let deset, ale pak přijde okamžik, když váš žaludek odmítne tuhle jedovatou stra vu přijímat, a sedmá hodina, kdy na ČT začínají UDÁLOSTI, se pro vás stane hodinou jako je každá jiná. Čili nikoli už onou hodinou téměř slavnostní, kdy se rodina sesedala před televizorem, aby si vyslechla, co je doma a v cizině nového.

Tuhle idylu už dávno odnesl čas a dnes mi televizor zabírá prostor obýváku jen proto, abych si jej dvakrát či třikrát denně zapnul s nadějí, že když na se hvězdy na obloze seřadí do zvlášť výhodného postavení, narazím možná na pořad, z něhož, jak sláma z bot sedláka, tentokrát lež a propaganda nevykoukne.

Na tuhle mimořádnou příležitost jsem narazil zrovna dnes v 9.30 na Dvojce ČT. Šlo o pořad Krásy evropského pobřeží: Vzpomínka na Normandii.
Pln naděje, že tohle by se snad bez obvyklých lži mohlo obejít, jsem se zabořil hlouběji do ušáku a koukal na pozůstatky obrovského umělého betonového přístavu, které ve vodách normandského pobřeží zůstaly ležet až do dnešního dne, a k tomuto obrazu jsem slyšel tato slova: „Tento umělý přístav bylo tedy nutno vybudovat, aby se od něj mohla začít osvobozovat Evropa od nacizmu“.

Ani bych se moc nedivil tomu, že celý uvedený pořad se natáčel jen proto, aby v něm tato zákeřná a pravdu popravující věta mohla zaznít. Představme si člověka, zvláště mladého, který toho o průběhu Druhé světové války mnoho neví, mnoho mu neříkají ani názvy bitev u Stalingradu či Kurska – a teď tuhle větu slyší. V ten okamžik musí mít zcela jasný přehled o tom, kdo že to nacistický režim porazil a komu je tedy třeba poděkovat za frenetické veselení lidských davů v Londýně a v New Yorku v květnu 1945, když válka pro Spojence vítězně skončila.

Ano, ten začátek onoho vítězného pochodu Spojenců se odvinul od onoho umělého betonového přístavu v červnu 1944 – tak se to autoři snímku pokusili svým budoucím divákům nasadit do hlav - a u lidí mladých a nezkušených se jim to určitě podařilo. Taková je tedy „pravda“ nová, a koho, prosím vás, ještě dnes na světě zajímá ona pravda stará a skutečná, že osvobozování Evropy od nacizmu začalo už stalingradskou bitvou ke konci roku 1942 a začátkem roku 1943 - a v červnu 1944, kdy se jednotlivé segmenty umělého přístavu na normandském pobřěží začínaly dávat dohromady, osvobodila už Rudá armáda celé území někdejšího Sovětského svazu a chystala se k vyhánění nacistů ze všech dalších nacisty okupovaných území. Takže ta slova ze snímku Krásy evropského pobřeží: Vzpomínka na Normandii, kdyby měla být pravdivá, zněla by asi takto: Tento umělý přístav bylo tedy nutno vybudovat, aby se od něj začal osvobozovat onen zbývající kus Evropy, který by jinak doosvobodila Rudá armáda.“

To by byla pravda a nikoli lež, ale uším současných pánů na Západě i u nás by dnes, kdy na Rusku musí být všechno špatné, jaksi zvlášť dobře nezněla. Takže proč by se měla říkat lidem říkat pravda, když je tak snadné, jednoduché a výhodné jim lhát? A to nejen ve zprávách či aktualitách, ale i v Krásách evropského pobřeží.

Lubomír Man

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2018
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2215 sec,0.0670 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,554kB