Z domova - Info kuryr
Pondělí 04 červen 2018
Začátek rozpadu NATO   
Pridal tk Pondělí 04 červen 2018 - 16:36:25 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Začátek rozpadu NATO: Saúdská Arábie pohrozila Kataru vojenskou akcí, pokud země nakoupí ruský protivzdušný komplex S-400! Ten samý plánuje nakoupit i Turecko a Pentagon v odvetě chystá proti Ankaře sankce, zákaz dodávek stíhaček F-35. Podle Washingtonu projevuje Turecko vůči USA stále větší nepřátelství, které ohrožuje integritu NATO!

Podle francouzského listu Le Monde pohrozil Rijád sousednímu Kataru vojenskou akcí, pokud vláda v Douhá uskuteční plánovaný nákup ruského protivzdušného systému S-400 (NATO označení “Growler”). Podle listu to uvedl král Salman v dopise adresovaném francouzskému prezidentu Emanuelu Macronovi. Informace unikla z dopisu právě ve chvíli, kdy úplně stejný protivzdušný systém hodlá nakoupit i Turecko a obchod je již dohodnutý. Loutková vláda v Rijádu plní úlohy amerického Pentagonu, který pravidelně úkoluje Saúdskou rodinu úkoly podobně, jako kdysi toto úkolování probíhalo na Pražském hradě v dobách panování jistého dramatika. Zatímco Havlův režim adoroval humanitární bombardování Bělehradu, saúdský režim si za svoji oběť vybral Katar. Rijád přerušil veškeré diplomatické styky s Douhá vloni v létě poté, co americká vláda vypustila do světa dezinformaci podobnou kauze Skripal.

Katar byl tehdy obviněn, že financuje a sponzoruje íránský jaderný výzkum a jako třešničku k tomu navíc i bojovníky Islámského státu. Následně došlo k uvalení sankci na Katar ze strany Rijádu a také ze strany USA. Vojenskému úderu se podařilo nakonec zabránit, ale situace se nijak neuklidnila. Jenže vláda v Douhá tím dostala lekci v tom smyslu, že americkým partnerům (a jejich spojencům v Rijádu) se nedá věřit, a že vojenský úder proti Kataru je jen otázkou času. A všem je jasné, že úder by byl veden ze vzduchu, protože to je známý modus operandi amerických gangsterů a jejich vazalů. Proto vláda Kataru začala usilovně jednat s Moskvou a hodlá od Ruska nakoupit protivzdušný systém S-400. Ten je strašákem pro piloty NATO a pro generály západních armád, protože se jedná o univerzální prostředek PVO, který je určen k ničení všech vzdušných cílů, bez ohledu na jejich typ nebo formu.

Suverenitu v dnešní době zajišťují jen dvě věci: Jaderné zbraně a protivzdušná obrana

Systém S-400 dokáže sestřelovat drony, stíhačky, bitevníky, strategické bombardéry, vzdušné tankery, křídlaté rakety s plochou dráhou letu, balistické rakety a jaderné hlavice na sestupné i orbitální dráze. Země disponující systémem S-400 je tak schopna vymazat z oblohy veškeré vzdušné prostředky Severoatlantické aliance. Není bez zajímavosti, že USA nechtějí hlídkovat ve vzdušném prostoru v Pobaltí a raději tam v rámci misí NATO posílají partnery z NATO, např. české piloty na švédských leasingových Gripenech, které ovšem nesmí být bez souhlasu výrobce nasazeny v bojových operacích. Pokud vypukne válka, generální štáb AČR bude muset nejprve volat do Švédska a získat povolení od společnosti SAAB, že Česká republika může leasingové Gripeny použít ke své obraně v otevřené válce.

Jaká to drzost, že si suverénní země jako Katar chce nakoupit protivzdušný systém, že? Taková drzost chtít se bránit a chránit svůj vlastní vzdušný prostor proti agresorovi. A přesně i to je důvod, proč Američané v rámci NATO nedovolují členským zemím NATO mít silnou protivzdušnou obranu. Všimněte si, že první věc, která Američany po roce 1989 zajímala v Československu, byl pasivní radiolokátor Tamara, který byl schopný sledovat tzv. stealth stíhačky F-117 a bombardéry B2 amerického letectva. Ihned poté byla armáda ČSFR a později ČR rozložena na prvočinitele a jediné, co české armádě zůstalo, je jedna jediná protivzdušná jednotka na území ČR, brigáda PVO ze Strakonic. Ta disponuje obstarožním protiletadlovým systémem KUB a tím to hasne. Nic jiného a lepšího není českým vojákům dovoleno, protože by to ohrozilo americkou vzdušnou dominanci v Evropě.

Syrská armáda sestřelila Američanům a Britům prakticky všechno, co poslali do vzduchu. Doktrína NATO se otřásá v základech, aliance je bezzubá proti ruským prostředkům PVO

Jistě jste si všimli, jak tragická byla americká bilance při vzdušném útoku na Sýrii před 2 měsíci. Většinu moderních a chytrých raket Američanů a Britů sestřelila syrská protivzdušná obrana vyzbrojená modernějšími ruskými PVO systémy, než jakými disponuje česká armáda. A to syrská armáda neměla k dispozici systém S-400. Proto si všimněte, jak absurdní situace se rozehrává na Arabském poloostrově. Jedna země vyhrožuje vojenským zásahem druhé zemi, že si chce nakoupit na svoji obranu protivzdušný komplex. Chápete tu absurditu dnešní doby? Rijád hrozí Kataru za to, že se chce bránit před vzdušnými útoky. Taková drzost a urážka amerických páníčků. A plivání a vztek Pentagonu nebere konce, nemohou to rozchodit a kletby a nadávky na adresu Moskvy neberou konce, protože největší urážkou USA je rozhodnutí Turecka, členské země NATO, nakoupit ruský protivzdušný systém namísto amerického nebo jiného spojeneckého.

Pentagon to nehodlá přecházet mlčením a v Kongresu už leží návrh na zákaz dodávek nových stíhaček F-35 do Turecka, protože podle generálů vykazuje Ankara stále větší známky nepřátelství vůči USA. A to je proces, o kterém na alternativě víme a dlouho už upozorňujeme, že NATO se rozpadá a štěpí zevnitř, jakkoliv se vedení v Bruselu snaží toto zakrýt a zamaskovat. Mezi Ankarou a Bruselem probíhají divoké telefonáty mezi tureckými generály a evropským velením. Nadávky, urážky, výhrůžky a osočování. Oficiálně se mlčí, ale uvnitř NATO převládá názor, že by bylo dobré, kdyby Turecko dobrovolně z aliance odešlo, v tichosti a bez humbuku. Jenže to Ankara nechce, jejím úkolem je totiž uvnitř NATO udělat pořádné tóčo a rozpoutat zmatek a chaos. Severoatlantická aliance na něco takového není připravená.

Ztráta vlivu americké moci ve světě už je doslova hmatatelná, vazalové přestávají poslouchat na slovo, korejští prezidenti se sešli podruhé a potají, Washington o tom nevěděl a generálové jsou vztekem bez sebe

Všechny procesy v NATO jsou nastavené tak, aby nikdo z NATO nevystoupil. Nikoho nenapadlo ošetřovat situace, kdy někdo někoho bude chtít z NATO vyhodit, když dotyčná země bude prudit a nebude chtít vystoupit. To doslova dohání americké generály k šílenství a toto všechno je důsledek zpackaného a nezdařeného puče proti Erdoganovi před dvěma lety, který zorchestroval americký Pentagon. Rusové teď mají na Ankaru takový vliv, že z toho americkému kongresu doslova přechází zrak. A tento vliv se okopíroval i do Kataru, do země, která byla desítky let na seznamu nejlepších přátel Washingtonu. Protože Američané si znepřátelili i Katar, protože americký zaslepený a umanutý boj proti Íránu je zbavuje postupně většiny arabských spojenců. A když tyto země, které se dostanou do americké klatby, najednou zjistí a pochopí, že americký páníček jim jde po krku kvůli tomu, že země chtějí mít dobré vztahy s Íránem, tak se logicky obrátí na pomoc k ochránci, k ruskému prezidentovi.

Rusko ani nemusí nic dělat, protože američtí “děbily” udělají práci za ně. Tady zpackají puč proti Erdoganovi a Turecko je rázem pod vlivem Moskvy. Támhle zpackají diplomacii s Katarem proti Íránu a hned je Katar pod vlivem Moskvy. Jinde nepochopí, co to jsou globální procesy a hned vláda v Soulu v Jižní Koreji se za zády USA schází osamoceně a neplánovaně se severokorejským Kim Čong Unem poté, co mu Donald Trump poslal dopis, že se s ním scházet nebude . Neplánovaná a již druhá schůzka vůdců obou Korejí vyvolala v USA paniku, že procesy na Korejském poloostrově najednou nabírají samospád bez americké účasti a Donald Trump honem rychle, honem honem změnil svůj názor a znovu se chce s Kim Čong Unem setkat, podle původního plánu v Singapuru příští měsíc. Američané nechápou, že už nekontrolují ani Turecko, členskou zemi NATO, ani Katar, ale nekontrolují už ani procesy v Jižní Koreji. Všechno najednou jede bez nich, jednotlivé země najednou chápou, že bez Američanů se dohody uzavírají mezi zeměmi daleko snadněji.

A toto je signál, který se kopíruje i do EU, když šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker před dvěma dny šokoval, když prohlásil, že EU musí s Ruskem zlepšit vztahy, obnovit obchodní spolupráci, a to i přesto, že názor na Krym a Ukrajinu se nemění, ale to prý nesmí zatěžovat vztahy Bruselu a Moskvy. Tento výrok pouze potvrzuje, že Američané ztrácí kontrolu i nad Bruselem, který navíc navzdory Donaldu Trumpovi chce dodržet jadernou dohodu s Íránem. Američanům se hroutí jejich mocenský úchop Pax Americana pod rukama. Proto bude zábavné sledovat převlékání kabátů v ČR, ke kterému se opět schyluje, protože i čeští politici dříve či později zjistí, že nepůjde sedět na dvou židlích, bruselské a americké. A jakkoliv to nyní zní děsivě pro sluníčkáře a havlérku, budou si muset už brzy vybrat mezi Evropskou a postupně islamizovanou unií spolupracující s Ruskem a Czexitem spolupracujícím s USA a současnými páníčky pro-americké havlérky. To bude dilema.

-VK-
Šéfredaktor AE News



Zdroj: https://aeronet.cz/news/zacatek-rozpadu-nato-saudska-arabie-pohrozila-kataru-vojenskou-akci-pokud-zeme-nakoupi-rusky-protivzdusny-komplex-s-400-ten-samy-planuje-nakoupit-i-turecko-a-pentagon-v-odvete-chysta-proti-ankare/

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Teď už máme důkazy. Rusko musí přijmout odpovědnost za sestřelení letadla, říká šéf NATO!   
Pridal tk Pondělí 04 červen 2018 - 04:13:04 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Pro osvěžení paměti: Generální tajemník Severoatlantickéaliance (NATO), předseda Severoatlantické rady, nejvyššího rozhodovacího orgánu obranné aliance odpovídá za její řízení. Současně předsedá Výboru pro obranné plánovaní plánování a Skupině pro jaderné plánování. Také zodpovídá za činnost Mezinárodního sekretariátu. Generální tajemník je nejvýše postavený civilista v NATO, reprezentuje alianci navenek. Nemá však žádnou či skutečnou rozhodovací pravomoc, slouží jako prostředník (slouha svých amerických pánů).
Tak tento člověk na plnou hubu říká, že „už mají důkazy“. Možná i tolik, že se jim už ani nevejdou do skříně. Nicméně by bylo dobré znát, kdo jsou ti, kteří mají dostatek důkazů, protože pokud je známo, vyšetřování případu sestřelení Boeingu 777 letu MH-17 nevyšetřuje NATO, ale „Mezinárodní vyšetřovací tým JIT“, složený hlavně ze zemí, jejichž občané se staly oběťmi této katastrofy.

Vrátíme-li se k prohlášení pana Stoltenberga, pak tento pán chce, aby Rusko přijalo odpovědnost za sestřelení letadla Malaysia Airlines, ke kterému došlo nad územím východní Ukrajiny v roce 2014. Jako podklad k tomuto požadavku uvádí, že cituji: „Myslím, že je nesmírně důležité, co nám vyšetřovací tým poskytl, protože oni předložili důkazy a fakta, které potvrzují, že střely, jež byly použity, pochází z ruské armády. A proto vyzýváme Rusko, aby za to přijalo odpovědnost a také začalo plně spolupracovat.“ Jak prosté Watsone! Že byla (nedávno) Ukrajina součástí SSSR, že armáda Ukrajiny byla vyzbrojována zbraněmi a technikou stejně, jako celá armáda SSSR, je pro něj zřejmě zanedbatelné, naprosto nepodstatné. Jak ubohé, Watsone!

Jej také vůbec nezajímá skutečnost, že v nizozemském parlamentu (tedy země, ve které je vyšetřování vedeno) se konalo jednání o závěrech nové průběžné zprávy o příčinách a vinících katastrofy letadla letu MH-17 a kde dvě parlamentní frakce odmítly podpořit rezoluci uznávající Rusko vinným tragédii. Pana generálního tajemníka také nezajímá vyjádření malajského ministra dopravy pana Anthony Loke ke zprávě, kterou minulý týden vydala mezinádní vyšetřovací skupina JIT, že neexistují žádné přesvědčivé důkazy, které by ukazovaly na Rusko. „Neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že je Rusko zodpovědné za pád Boeingu 777 letecké společnosti Malaysia Airlines, jehož let MH17 byl sestřelen nad Ukrajinou v roce 2014. Mezinárodní vyšetřovací tým JIT neposkytl žádné přesvědčivé důkazy o Rusku", prohlásil ministr dopravy Malajsie Anthony Loke.

Na druhé straně jsou však pozoruhodné jiné skutečnosti, které pan generální neráčí akceptovat. Tak např. konstatování nizozemské parlamentní frakce „Forum pro demokracii“ a „PVV“ které říkají, že je zcela nezbytné provést vyšetřování role Ukrajiny. Ukrajina by se totiž měla mj. zodpovídat z toho, „že neuzavřela svůj vzdušný prostor". Ministr zahraničních věcí Nizozemska Stef Bloch uvedl, že dnes neexistují dostatečné důkazy o odpovědnosti Ukrajiny a dodal, že nevylučuje odpovědnost Ukrajiny v budoucnu.

V postoji pana generálního tajemníka není zájem či sebemenší náznak čestného, nezaujatého a spravedlivého procesu vyšetřování, ale naopak postoj, kdy mu vůbec nezáleží na relevantních a nezpochybnitelných faktech a důkazech, neboť pro ospravedlnění posilování pozic NATO v Pobaltí musí světovou veřejnost přesvědčit o neserioznosti, mocichtivosti, militantnosti a všeobecném nebezpečí pro Evropu (případně celý svět), vyplývající ze strany nebezpečného a provokujícího Ruska. Při vědomí, že jim jdou na ruku představitelé členských států včetně našich, kteří nikoli z vlastního přesvědčení o potřebě a nutnosti posilování pozic NATO v Pobaltí, ale z falešné loajality a úplatného řiťolezectví jsou ochotni hnát vlastní vojáky do reálného nebezpečí. Ne důkazy, ale falešné přesvědčení, že on a celé NATO, jakkoli on sám je jen slouha svých pánů, musí věřit tomu, co on, jako generální tajemník NATO řekne, musí být pravda. Lež je totiž prostředek, kterým je militantní politika NATO trvale živena. Není to tak dávno co nás jistý Havel poučoval o tom, že „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“. V případě NATO a samotného pana Stoltenberga je totiž pravda nežádoucí, láska jen moci a k penězům, lež má v NATO hlavní roli a nenávist je trvale živena jako prostředek k negativním postojům vůči Rusku. Tvrzení pana generálního tajemníka lze brát spíše jako zbožné přání, než pravdivou a objektivní realitu.

Autor: Jiří Baťa


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přichází čas změn   
Pridal tk Pondělí 04 červen 2018 - 04:10:32 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Ač se zpožděním vyvolaným zarputilým odporem stávajících mocenských establishmentů a onoho 1% občanů v jednotlivých zemích přichází postupně, leč nezvratně, čas změn vyvolaných příchodem průmyslové revoluce 4.0 a tlakem na úspornější hospodaření se zdroji všeho druhu na této planetě. Ta, stejně jako ty předchozí, přináší s sebou i změny v oblasti společenských vztahů a především na poli politickém. Stávající mocenské struktury v posledních letech brání své vydobyté posty, které jsou těmito (fakticky objektivními) změnami ohroženy. Průběh těchto změn je však subjektivního charakteru, v minulosti býval spojen dokonce s válkami.

Stačí přitom vzpomenout na tzv. Kondratěvovy1 vlny, které popisují jevy v kapitalistické ekonomice s periodou cca 50 let, které odrážejí jak ekonomické, tak i související celospolečenské a politické procesy. Jde přitom z jeho strany o popis dlouhodobých cyklů, nikoliv tradičních krátkodobých hospodářských cyklů charakterizovaných jejich 4 fázemi (růst-stagnace-recese-deprese) s tím, že horní fáze každé dlouhodobé vlny byla vždy spojena s rozvojem a rozšířením nových technologií majících vliv na vtažení značného množství pracovních sil do těchto procesů a na rozvoj ekonomiky. Základem těchto vln jsou tedy nové technologie a aplikace průmyslových vynálezů. Dosud byly popsány 4-K vlny, jak následuje:

· 1. vlna (r. 1800) - je spojená s vynálezem parního stroje a zpracováním bavlny. Z toho rezultovala potřeba přetáhnout pracovní síly z panských pozemků do měst a prvotně vznikajících manufaktur. Konflikt vyústil mj. do Velké francouzské revoluce (1789-1799). Tehdy šlo o konflikt mezi aristokracií na ústupu a nově vznikající buržoazií;

· 2. vlna (r.1850) – souvisí s rozvojem železnice a s výrobou oceli. Promítla se mimo jiné do války Severu proti Jihu v USA (1861-1865) související s potřebou získat pro průmyslovou výrob na severu USA pracovní síly (otroky) vázané na plantážích v jižní části země.;

· 3. vlna (r. 1900) – rozvoj elektrotechniky a chemického průmyslu, jež se dává do souvislosti s následným vypuknutím 1. světové války jako způsobu řešení vzniklých politických a společenských rozporů v tomto období;

· 4. vlna (r. 1950) – charakterizovaná rozvojem petrochemického a automobilového průmyslu, který souvisel s 2. světovou válkou a s poválečným obdobím;

· 5. vlna – související s rozvojem informačních technologií měla kulminovat přibližně v r. 1990. Tato vlna však v předpokládané době nepřišla.

Podle Kondratěva nové technologie se objevují dokonce v periodě cca 25 let, přičemž mění ekonomiku, hodnotový a společenský systém a mají i vliv na mezinárodní vztahy. Kulminaci těchto jednotlivých dlouhodobých period (vln) však vyčíslil na zhruba 50 let.

Z uvedeného je zřejmé, že došlo ke zpoždění v náběhu 5. vlny, často se dokonce hovoří o tom, že došlo v případě západních zemí majících k dispozici již delší dobu nové technologie k zaseknutí 4. vlny.

5. K-vlna dlouho nepřicházela. Za příčiny k tomu vedoucí jsou obvykle odborníky považovány zejména tyto:

1 Nikolaj Dmitrijevič Kondraťjev – sovětský ekonom, který navrhl model cyklů kapitalistické ekonomiky (Kondratěvovy vlny) a byl zakladatelem Nové ekonomické politiky (NEP). V r. 1938 popraven v rámci tzv. stalinských čistek.

- nejsou vytvořeny institucionální podmínky k zavedení těchto nových technologií do praxe či

- obava z toho, k čemu by jejich zavedení ve svých důsledcích vedlo nebo dokonce již i

- poznání, že jejich zavedení by učinilo současný systém neudržitelný a ve svém důsledku by zničilo kapitalismus jako takový, neboť tyto nové technologie budou pro svůj rozvoj potřebovat větší spolupráci, kterou jim kapitalismus zajistit nemůže.

Ačkoliv probíhalo po řadu let ze strany mocenských elit k cílenému brzdění v příchodu změn zahrnovaných do této 5. Kondratěvovy cyklické vlny, což se projevovalo v praxi růstem zadlužení, financializací ekonomiky, tlakem na pracovní sílu a militarizací, je nepochybné, že tato 5. K-vlna přichází nyní v podobě průmyslové revoluce 4.0 charakterizované robotizací a přináší současně i decentralizaci výroby, tj. tendencí vyrábět výrobky v menších množstvích a kvalitněji co nejblíže místu jejich předpokládané spotřeby. Bude tedy docházet k opačnému postupu, než na který jsme byli dosud zvyklí, kdy probíhala koncentrace výroby a stěhování lidí za prací do velkých center a k postupné likvidaci pracovních příležitostí a tím i osídlenosti na venkově, zejména pak v našem pohraničí. Nově má být cílem udržitelný rozvoj na bázi maximálních úspor surovinových a dalších zdrojů a šetrnosti k přírodě.

V důsledku těchto změn se dostanou lidé do období velkých změn přirovnávaného z hlediska jejich dopadů k situaci, v níž se ocitli jejich předci v souvislosti s vynálezem parního stroje.

Souběžně s tím dochází ke stále silnějšímu uvědomování lidí, které se týká:

a/ nespravedlivého postavení naprosto převažující většiny občanů, která stále silněji volá po ekonomické demokratizaci, což je jev rozšířený v mnohých zemí světa, EU nevyjímaje. Ze stávající stavu profituje ono 1 %, které se v posledním období přeorientovalo na tzv. dobývání renty, kdy využívají zejména své privilegované postavení k bezpracnému zisku, a to na úkor ostatních 99% občanů. V důsledku toho 1% lidí stále více bohatne, platí přitom stále menší daně, zatímco zbývajících 99 % chudne a je přitom podrobováno stále vyššímu zdanění a šikaně ze strany úřadů. To se týká i občanů naší vlasti, kde je situace zhoršená ještě podřadnou úlohou, která nám byla přidělena v rámci EU.

b/ nespravedlivého postavení naší země na mezinárodní scéně (zakotvené smluvně naším členstvím v EU, v rámci které plníme roli kolonie), kdy pracujeme na rentu nejen domácího 1% lidí, nýbrž ještě na rentu pro cizí země v pozici metropole (zejména pak na Německo), a to jak pro potřeby tamního 1%, tak pro další potřeby této metropole vč. spolufinancování islamizace Evropy.

V prvním z obou uvedených příkladů jsou zdroji k dobývání oné renty především dotace z EU či dotace od našeho státu, případně různé granty (ale též např. předražené státní zakázky či privatizace penzijního systému apod.). Systém dotací a grantů zavedený v souvislosti s naším vstupem do EU značně rozšířil v členských zemích EU (vč. ČR) korupční prostředí a umožnil hladší přechod privilegovaných na dobývání renty jako nového způsobu jejich „podnikatelské“ činnosti. Vzniká přitom zásadní rozpor ve společnosti, kdy ono 1% hájí svá privilegia a možnost pokračovat v dobývání bezpracného zisku, zatímco ostatních 99% projevuje s tímto stavem rostoucí nespokojenost, byť často ještě neumí přesně identifikovat její příčiny.

Ve druhém případě jde především o stále rostoucí odliv (vesměs nezdaněného) zisku, dividend a úroků z ČR, který již překročil 8,3 % ročního HDP a hodnotově představuje více než 1/3 ročního státního rozpočtu. K tomu je nutné dále přičíst podhodnocenou korunu, kdy její směnný kurz (cca 25,80 Kč/EUR) zdaleka neodpovídá paritě její kupní síly (18,-Kč/EUR), což v praxi znamená značné ztráty v prodejních cenách přepočítaných do EUR či USD. Zlevňují se tak naše vývozy pro zahraniční odběratele, a to na náš vlastní úkor. S těmito jevy pak logicky souvisí nízká úroveň mezd, platů, jakož i důchodů u nás (v zásadě třetinové průměrné mzdy oproti Německu a cca 42%-ní oproti průměru EU, zatímco důchody jsou u nás v prů-

měru poloviční oproti Německu a dalším vyspělým zemím EU), což zdaleka neodpovídá porovnání produktivity práce u nás a ve srovnávaných zemích.

Tyto každoroční ztráty peněz pro náš rozpočet jsou pak dále umocňovány úniky nezdaněných zisků vytvářených mnohými firmami u nás do daňových rájů, aniž by s touto situací kterákoliv naše vláda byla ochotná něco udělat. V poněkud podobné situaci jsme byli po našem odtržení od Rakousko-Uherska a založení 1. republiky, kdy továrny a firmy byly u nás, zatímco jejich sídla ve Vídni. Vyrábělo se u nás, daně se ale platily do Vídně. S cílem tomuto nežádoucímu stavu zamezit byl vydán tehdy u nás nostrifikační zákon, který ANS ve svém programu navrhuje zavést i nyní s cílem stávající anomálii odstranit.

Naprostá většina lidí ve společnosti tak platí stále více za obsluhu stále méně funkčního systému (reprezentovaného státem), který jí poskytuje stále méně služeb, navíc ve zhoršující se kvalitě (školství, justice, zdravotnictví atd.). Současně však lidé vidí, že značná část toho, co platí, končí v rukách zbývajícího 1%. Takový systém proto považují za nespravedlivý a nelegální.

Často však lidé u nás mylně spojují vlády vyšlé z takového systému s institucí státu (jako takového), od něhož se pak odtahují. Ke škodě nás všech, neboť bez existence státu se národ stane pouhým etnikem. A tlaky ze zahraničí (i ze strany jejich domácích přisluhovačů) na likvidaci našeho státu rostou. Je proto v nejvlastnějším zájmu našich občanů náš stát hájit, čímž nejsou míněny jednotlivé vlády, které přicházejí a odcházejí a které jsou koncem konců výsledkem našeho hlasování ve volbách.

Jak již bylo uvedeno, přichází 5. K-vlna a s ní mnohé změny, které si vyžádají nejen nové

technologie, nýbrž i orientace na nové trendy vyvolané úbytkem zdrojů všeho

druhu ve světě.

Tedy na jedné straně přechod na robotizovanou výrobu a služby se značným úbytkem pracovních sil zapojených v těchto sektorech, na straně druhé ale přechod od centralizace k decentralizaci výroby a služeb, orientace na úspornost, na co nejefektivnější využití zdrojů, na šetrnost vůči Zemi a přírodě apod.

V praxi to znamená:

· odklon od stěhování lidí do velkých měst či průmyslových aglomerací za prací a jejich návrat na venkov a do pohraničí, kde bude možné obnovovat a dále rozvíjet drobnější průmyslovou výrobu, potravinářství a služby (podpora lokální ekonomiky a to vč. podpory finanční). Tedy návrat lidí k přírodě, vytváření nových pracovních příležitostí pro část pracovníků, kteří přijdou o svoji práci díky robotizaci výroby a některých služeb;

· příležitost k zavedení ekonomické demokracie, kdy pracovníci nebudou zdaleka v dosavadní míře odkázáni jako námezdní síla na zaměstnání u nadnárodních či velkých tuzemských firem, nýbrž mnozí z nich jako pracovníci se stanou i spoluvlastníky výrobních prostředků a začnou participovat i na rozhodování a na výsledku své činnosti (rozvoj družstevnictví a podniků se zaměstnaneckými akciemi). Součástí ekonomické demokracie je však i účast občanů na rozhodování o použití finančních zdrojů v rámci rozpočtu jejich města či obce (participativní rozpočty apod.), dále pak na přímé volbě představitelů a na jejich odvolávání, jejich majetková a trestně-právní odpovědnost - tedy prvky přímé demokracie. Důležité ale bude včas legislativně „ošetřit“ nebezpečí jejího zneužití v praxi;

· přechod na projekty „chytrých měst a chytrých regionů“, tak aby bylo možné:

- maximálně zefektivnit správu a využití omezených zdrojů a přitom stimulovat udržitelný rozvoj v daném městě či regionu;

- posilovat komplexnost, efektivitu a udržitelnost všech aspektů městského rozvoje, a to prostřednictvím ekonomických, sociálních a zejména technologických inovací;

- snižovat přitom dopady na ekologii, posilovat konkurenceschopnost a současně přitom zvyšovat životní úroveň obyvatel a kvalitu jejich života.

- vybudovat efektivní spolupráci a funkční vazby mezi klíčovými subjekty příslušného města (či regionu) a jejich systematické zapojení do rozvoje „chytrého města či regionu“;

- vytvořit v rámci daného města či regionu soběstačnost z hlediska výroby základních výrobků a služeb. K tomuto účelu je dle odborníků zapotřebí, aby tyto „smart“ projekty

byly aplikovány ve městech či regionech s počtem obyvatel minimálně 100 tis..

Jak jsme jako Aliance národních sil již dříve upozorňovali, je třeba připravovat se na řešení problémů, které přijdou, nikoliv se do budoucnosti připravovat na řešení problémů minulých. Na tuto potřebu upozorňuje z politických stran či hnutí pouze Aliance národních sil (a dále některé občanské iniciativy či spolky jako je Alternativa zdola a některé další).

Je stále více zřejmé, že dochází k zásadním změnám v oblasti technologií a návazně na to i v oblasti společenské a politické. Tyto změny, kterými se zabývá a které ve svém programu avizuje Aliance národních sil (dosud jako jediná) z politických subjektů na naší scéně, jsou objektivního charakteru, způsob, jak na ně bude náš stát a my všichni jako občané reagovat, je pak subjektivního charakteru. Ten bude záležet na nás všech.

V každém případě je jasné, že heslo, které ANS použila již pro říjnové volby 2017 do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, tj. „systémová změna je nutná“, nebylo heslem nahodilým, byť je u nás bohužel zatím stále heslem ojedinělým.

Nelze totiž provádět potřebné změny, které si vyžádá se zpožděním přicházející 5. K-vlna, a přitom zůstat v systému, který se snaží jejímu příchodu zabránit. Zabránit tedy přicházejícím objektivním procesům subjektivními postupy hájícími úzké soukromé zájmy onoho 1% obyvatel a státních establishmentů pro ně pracujících. Ten stávající systém je pro nás vymezen postupně se měnícími pravidly naší účastí v EU, která je:

- přímo odpovědná za naši přeměnu v kolonii a za podporu korupčního prostředí pomocí dotací u nás, což se často negativně projevuje i v jednání některých našich politiků či vládních představitelů

- autorem stále více svazujících a omezujících zákonů a podmínek, jež nám budou bránit přistoupit k realizaci shora uvedených nových procesů a

- spoluorganizátorem islamizace svých členských zemí vč. ČR a postupné demontáže jejich státních zřízení.

To jsou i hlavní důvody, proč navrhujeme zahájit co nejdříve konkrétní přípravné kroky, jež nás v ústrety zásadním změnám zanedlouho čekají.

O této potřebě se stále více hovoří i v některých dalších členských zemích EU, kdy nejčastější návrhy na řešení spočívají v:

A/ přeměně EU v Unii nezávislých evropských států – na bázi zachování volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu avšak se zachováním nezávislosti jednotlivých států a jejich národních vlád, s odbouráním nesmyslné byrokracie a snah o vytvoření jediného Eurostátu s cílem jeho následné islamizace (tedy fakticky vytvořit velkou obdobu organizaci EFTA) nebo

B/ vystoupení z EU, jako hlavní brzdy usilující o zachování starého, leč stále méně udržitelného systému a začít na smluvní bázi vytvářet systém nový (ať již v rámci stávající organizace EFTA či v jiném).

To je i předmětem úvah a jednání v současné povolební Itálii, bez ohledu na snahy tamního prezidenta podle pokynů vedení EU tento proces, vyplývající z vůle italských občanů vyjádřené v nedávných volbách, zabrzdit.

Pokud se nezapojíme do již probíhající postupného procesu změn v Evropě, setrváme současně v pozici kolonie, bez možnosti:

- změnit systém, v němž se nacházíme;

- přejít včas na nové postupy spojené s přicházející novou vlnou;

- zlepšit jak naši ekonomickou situaci, tak i politickou pozici ČR na mezinárodní scéně a

- zlepšit i život naších občanů ve své vlasti, a to vč. jejich vztahu k našemu státu.

Bez ohledu na to, zda se nakonec EU rozpadne či zda z ní některé státy vystoupí a její torzo se se příp. přetransformuje do jiné podoby. Zůstaneme-li v ní, zůstaneme v roli kolonie i po rozšíření 5.-K vlny do praxe. Transformace není totiž totéž co reforma.

Této nové příležitosti ale naopak využijí jiné členské země EU, které včas pochopí přicházející objektivní změny (a z toho vyplývající příležitosti), a budou schopny se jim rychle přizpůsobit. Náš odstup za nimi se dále zvětší namísto toho, abychom je doháněli. V takovém případě budeme pokračovat v kupení chyb, které jsme prováděli po celé polistopadové období, a to i nadále nepoučeni.

Je to tedy na nás, jak se rozhodneme. Zda budeme přicházející změny jako objektivní proces včas reflektovat či zda se jim budeme ze subjektivních pohnutek onoho 1% a vládního establishmentu bránit.

Po této úvodní části chceme jako ANS postupně informovat veřejnost o jednotlivých částech našeho programu, vč. případných vysvětlení a zodpovězení dotazů posluchačů, a to v rámci okénka v pravidelném rozhlasovém pořadu ANS na Svobodném vysílači.

Autor: Jaroslav Tichý

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



ŠOK! Synod Českobratrské církve evangelické hájí právo urážet Ježíše a symboly ČR!   
Pridal tk Pondělí 04 červen 2018 - 03:49:43 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
K tomuto již není snad slušných slov. Synod Českobratrské církve evangelické hájí právo urážet Ježíše a symboly ČR a připojil se tak k prohlášení katolického kněze Tomáše Halíka. Přečtěte si sami:

Synod Českobratrské církve evangelické, který se sešel v Litomyšli ve dnech 31. 5. až 2. 6. 2018, přijal toto prohlášení:

„Českobratrská církev evangelická je spjata se společností, ve které žije. Proto nesmíme připustit, aby někdo o své vlastní vůli například určoval, co smí herci hrát, nebo na co se smí diváci dívat, jak se stalo při divadelním představení Naše násilí a vaše násilí v Brně 26. 5. 2018. Nejde nám o interpretaci divadelní hry. Odmítáme však, aby skupiny spojené s fašismem či neonacismem používaly křesťanské hodnoty jako zástěrku pro své jednání.

V následování Krista se potkávají lidé všech ras a národů, sociálního a ekonomického postavení. Proto odmítáme, aby lidé, kteří šíří nenávist a brání svobodě, mluvili jménem křesťanů.“


Litomyšl 2. 6. 2018, 4. zasedání 34. synodu Českobratrské církve evangelické.

Církev Českobratrská evangelická se takt nepřímo hlásí k ideologií křesťanského neomarxismu ...

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Americké těžké bombardéry spatřili vedle hranic Ruska   
Pridal tk Pondělí 04 červen 2018 - 03:47:22 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Vedle hranic Ruska byly zaznamenány těžké bombardéry amerického letectva B-1B. Informují o tom ruská média s odkazem na monitorovací údaje západních leteckých zdrojů.

Podle nich v sobotu 2. června byly v Baltském moři zaznamenány dva B-1B poblíž ruské hranice, v sobotu se tam objevil pouze jeden bombardér. Je třeba poznamenat, že letecké síly USA prováděly mnoho hodin výcvikových letů.

Dříve agentura uvedla, že 30. dubna přiletěly na britskou leteckou základnu Fairford tři B-1B. Základna je nejpředsunutějším bodem rozmístění amerického letectva pro těžké bombardéry dlouhého doletu, strategické bombardéry B-52, které jsou schopné přepravovat jaderné zbraně a strategické průzkumné letouny U-2 pro vysoké nadmořské výšky.

Kromě toho byla 2. června hlídková protiponorková letadla US Navy P-8A Poseidon viděna poblíž ruských hranic nad Černým mořem. Dlouho letěla nad pobřežím ze Sevastopolu do Gelendžiku. Současně strávilo mnoho hodin létáním podél linie demarkace na Donbasu strategické letadlo US Air Force RQ-4B Global Hawk, které bylo později také viděno v blízkosti námořních hranic Ruska v krymské oblasti. Oba letouny létaly z letecké základny Sigonella na ostrově Sicílie.

Zdroj: https://sptnkne.ws/hFrf

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Mluvčí ruského ministerstva zahraničí obvinila Radu bezpečnosti OSN ze lži   
Pridal tk Pondělí 04 červen 2018 - 03:43:15 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že lhaní v Radě bezpečnosti OSN se stalo rutinou.

V úterý nejprve média a poté ukrajinské úřady uvedly, že ruský občan Arkadij Babčenko byl údajně zastřelen na schodišti svého bytu. Druhý den se Babčenko objevil na tiskové konferenci Bezpečnostní služby Ukrajiny. Podle vedoucího oddělení Vasilije Grycaka, informace o „vraždě" Babčenka byla součástí speciální operace, aby se zabránilo pokusu o atentát na novináře. Poté obvinil ruské speciální služby z účasti na pokusu o vraždu a informoval o zadržení údajného organizátora — Ukrajince Borisa Hermana v Kyjevě.

Zacharovová v pořadu Nedělní večer u Vladimíra Solovjeva na televizním kanálu Rusko 1 uvedla, že na zasedání Rady bezpečnosti OSN ukrajinský ministr zahraničí nejprve promluvil o vraždě Babčenka a pak řekl, že nevěděl o speciální operaci.

„Lhát v sále Bezpečnostní rady je něco, co se bohužel stalo rutinou. Říkáme, že tyto propagandistické kousky se dají vyvádět donekonečna, ale problémem je, že takovým způsobem zabijete OSN a Radu bezpečnosti OSN," uvedla.

„Představte si, jaký fantastický marasmus probíhá. Ministr zahraničních věcí vystupuje v Radě bezpečnosti, lže o tom, co se děje v jeho zemi, příští den se tato lež odhalí, ministr (zahraničních věci Ukrajiny Pavel) Klimkin tvrdí, že o tom nevěděl, a (prezident Peter) Porošenko říká, že Rusko potřebuje tento příběh, aby ukázalo, že Kyjev situaci nekontroluje. Je to tragikomedie," dodala Zacharovová.

Podle jejího názoru je situace na Ukrajině mnohem komplikovanější, než si představujeme.

„Ještě zůstává zjistit, co je to za hadí klubko, které se propletlo v krvavém a krutém boji. Ale je jasné, že dneska tito lidé, kteří se nazývají politickým vedením Ukrajiny, jsou připraveni udělat cokoli. I když si uvědomují, že… budou mít kolosální škody na svém obrazu, jsou připraveni na to zavřít oči," poznamenala diplomatka.

Zdroj: https://sptnkne.ws/hFrd

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



P.C.Roberts: Amerika se stala synonymem krutosti   
Pridal tk Pondělí 04 červen 2018 - 03:39:43 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Americké ministerstvo spravedlnosti (sic) přijalo praxi oddělovat dětí přistěhovalců od svých rodičů a pak je přidělovat do tzv. „pěstounských domů“. Jak uvádí web Interceps oznámilo „ministerstvo zdraví a humánních služeb Kongresu, že ztratilo stopu po 1475 dětí, takto od svých přistěhovatelských rodičů odloučených. Má se za to, že byly nejspíše prodány bohatým pedofilům.

Americkým občanům se namísto této syrové skutečnosti vypráví, že přistěhovalci přicházejí do USA s cílem přiživovat se na jejích sociálních službách a páchat zde své zločiny. Ne, že by tomu tak v mnohých případech nebylo; nicméně hlavním hybatelem přistěhovatelství z Latinské Ameriky je dlouhodobé odmítání Washingtonu dovolit jakékoli zde působící vládě sloužit svým občanům a nikoliv podporovat americký byznis a válečnické směřování USA. Protože pokaždé, co si obyvatelé zvolí vůdce, který chce reprezentovat spíše je než americké zájmy (např.Chavez nebo jeho nástupce Madura ve Venezuele), Washington nejdříve tyto politiky zdémonizuje a pak svrhne. Dá se proto hovořit o zázraku, že venezuelská vláda navzdory chaosu, který Washington v zemi už roky vyvolává, zůstává zatím u moci. Existují však důkazy o tom, že se Washington chystá vyřešit tento problém tak, že k útoku na Venezuelu vyštve svůj loutkový stát Kolumbii.

Za tím účelem se snaží kolumbijské svaly posílit, a v rámci této snahy přijal Kolumbii do NATO. Čímž do podpory Kolumbie zatáhl i všechny evropské členy této aliance, což je alarmující o to víc, že se tak děje v době, kdy Washington připravuje akci pod falešnou vlajkou, která má útok Kolumbie na Venezuelu ospravedlnit

Jaký jiný důvod by též zařazení jihoamerické Kolumbie do severoatlantického vojenského společenství mohlo mít, že ano?

Překlad: Lubomír Man

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2018
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.1911 sec,0.0424 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,460kB