Sobota 30 červen 2018
Dublin je mrtvý, ať žije migrace? V Bruselu skončila fraška, která neměla obdoby. Evropské země se zavázaly vybudovat hotspoty pro migranty přímo na území EU poté, co Afrika takový nápad zamítla!   
Pridal tk Sobota 30 červen 2018 - 09:16:16 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Dublin je mrtvý, ať žije migrace? V Bruselu skončila fraška, která neměla obdoby. Evropské země se zavázaly vybudovat hotspoty pro migranty přímo na území EU poté, co Afrika takový nápad zamítla! Migranti se budou nově přerozdělovat už na moři na lodích pod vlajkou OSN a Vysokého komisaře pro uprchlíky! Babiš v listu Le Figaro zaútočil na Okamurovu SPD!

Summit Evropské unie v Bruselu skončil naprostou mediální blamáží a politici už znovu a opět interpretují závěry summitu jinak, než co bylo vlastně ve skutečnosti podepsáno. Je to ještě horší, než jsme si mysleli. Summit přinesl jednu dobrou a jednu hrozivou zprávu. Ta dobrá zpráva je, že Dublin IV je mrtvý a definitivně spadl pod stůl, ale otázka migrace zvítězila. Je to nejlepší zpráva pro Angelu Merkelovou na závěr summitu, velmi si oddechla, i když v její dosavadní kariéře a ve výhledovém horizontu jsou její politické dny sečteny. Její vystoupení na summitu, kde obhajovala svoji politiku vítání migrantů započatou v roce 2015, způsobilo velké pohoršení, nevoli a neskutečný rozkol v řadách jednotlivých zemí, které nově se postavily proti současné migrační politice v EU. To, co se včera odehrávalo na bruselském summitu, dosud Evropská unie nikdy předtím nezažila.

Italský premiér Guiseppe Conte totiž včera zablokoval závěrečné usnesení Evropské rady, protože požadoval, aby Rada přijala závazek přerozdělování migrantů z nárazníkových zemí Schengenu, zejména z Itálie. Přesně jak jsem už dříve v článcích předpovídal, nakonec to byla právě Itálie, která nejvíce tlačila na podpis Dublinu IV, z čehož jasně vyplývá, že neochota Itálie přijímat další migranty neznamená odpor proti migraci Afričanů a Arabů do EU, ale je to pouze odpor k přijímání dalších migrantů do Itálie, protože země jich už více nezvládne. Ani na okamžik se tedy nejedná o stejný postoj, jaký má třeba Maďarsko, které odporuje migraci z principu a nikoliv kvůli přeplněnosti svých migračních středisek. Tady se ukazuje, jak málo stačí k tomu, aby si lidé špatně vysvětlili některé politické kroky a výroky.

Afrika řekla hotspotům ne, takže vzniknou rovnou uvnitř EU a navrch k tomu plovoucí kanceláře Frontexu a UNHCR u břehů Libye

Největší šok včera přišel z Afriky, kde zástupci Alžírska, Libye a nakonec i Maroka ostře odmítli vybudování hotspotů Frontexu ve svých zemí, protože taková střediska by se stala majákem a magnetem pro miliony migrantů v Africe, nejen těch, kteří jsou již na cestě, ale i těch, kteří o tom teprve uvažují, ale zatím se bojí vydat ne cestu kvůli nebezpečnosti přesunu přes Středozemní moře. Vybudování hotspotů v Africe by tak vyvolalo pro změnu migrační krizi v zemích na severu Afriky, které by byly zaplaveny migranty mířícími k azylovým hotspotům v Alžírsku, Maroku a Libyi.

Evropská unie by tím přehodila horký brambor s migrační vlnou na bedra těchto severoafrických zemí, ale jejich vlády natolik blbé a naivní opravdu nejsou. S tímto plánem navíc přišel Sebastian Kurz, rakouský premiér, který měl i podporu zemí V4. Jenže tento plán neprošel. Itálie zablokovala jednání a od včerejšího odpoledne až do pátečního rána probíhalo intenzivní vyjednávání o kompromisní dohodě. A ta stojí opravu “za to”, v uvozovkách.

Po mnohahodinovém maratonu rozhovorů se došlo k závěrečné dohodě, která zní, že nápad Sebastiana Kurze s vytvořením hotspotů v Africe se lehce modifikuje a nově se tyto hotspoty pro statisíce migrantů vytvoří přímo na území Evropské unie! Ano, čtete správně, tohle není vtip, to je výsledek eurosummitu. Jenže, aby to bylo stravitelné pro voliče v zemích V4 a v některých dalších, je do této dohody vsunuta klauzule, že tyto hotspoty, mamutí migrační centra, která budou prý ve zrychleném režimu prověřovat žádosti migrantů o azyl, budou budována pouze dobrovolně, a to těmi zeměmi EU, které se k tomu dobrovolně uvolí. A ty země už známe, přinášíme exkluzivně jejich seznam. Podle informací německé ARD ze zákulisí summitu se jedná o tyto země:

•Francie
•Španělsko
•Řecko
•Německo
•Dánsko
•Belgie
•Holandsko
•Finsko

Tyto země jsou ochotny a připraveny v první vlně vybudovat záchytná centra, tzv. hotspoty, ve kterých budou probíhat zrychlená azylová řízení. Všechny uvedené země mají jeden společný jmenovatel. Jedná se o země s přístupem na moře, s přístavy. Z toho jasně plyne, že vzniká nový plán “Druffus” neblahé paměti, migranti budou z Afriky převáženi loděmi jednotlivých států, ochotných otevírat tyto hotspoty na svých územích v EU, loděmi do svých přístavů a tam budou probíhat azylové zrychlené procesy. Je to doslova černá noční můra, je to asi tak desetkrát horší varianta, než byl Dublin IV, protože ten měl alespoň být tak trochu transparentní, jenže tohle, na čem se dohodli předáci zemí EU, to je hotová apokalypsa. Systém totiž nijak nedefinuje, co se stane s migranty, kteří azyl nedostanou v hotspotech. Budou převáženi zpět na pobřeží Afriky? Anebo budou jenom převezeni do jiného hotspotu v EU? Celé schéma migrace se tak dostává do pozice nepřehledného přesunování migrantů z místa na místo.

Pašování migrantů do EU v přímém přenosu na internetu. V hlavní roli opět loď Aquarius, z Valencie k břehům Libye, posbírat z lodiček klienty, vypnout transpondér na lodi a potom hurá s nimi do Marseille!

A teď ukázka toho, jak to bude fungovat v praxi. Pamatujete si na loď Aquarius, která vezla migranty do Itálie a byla odmítnuta, aby nakonec skončila ve španělské Valencii? Tak přesně tato loď po vyložení migrantů ve Valencii zamířila zpátky přímou trasou opět k libyjským břehům, kde několik dní manévrovala v pobřežních vodách Libye sem a tam. Potom se ale něco stalo. Loď Aquarius najednou vypnula svůj lokační transpondér a zmizela tak z internetové aplikace pro sledování lodí. Po dvou dnech se náhle znovu objevila, jak si to míří právě do francouzského Marseille. Otázka za 100 korun: Koho myslíte, že veze na palubě od libyjských břehů do francouzského přístavu? Informaci o vyplutí lodi Aquarius z Valencie do Libye přinesl list El País už 21. června, novináři totiž sledují v online aplikaci Marine Traffic [2] pohyby těchto neziskových lodí.

Na obrázcích si všimněte, jak poslední dostupný trasový záznam z transpondéru lodi Aquarius je nastavený z Valencie do Marseille, tzn. ručně vložený záznam kapitánem lodi do lodního deníku, který je propojený elektronicky přes transpondér s databází Marine Traffic, ale raw data z transpondéru, které simulují zpětně věrný pohyb lodi, ukazují úplně jinou trajektorii. Loď nemířila z Valencie ve Španělsku do Marseille ve Francii, ale plula bez zapnutého transpondéru.

Pašerácké lodě neziskovek řádí ve Středozemí jako mafie

Teprve před vstupem do francouzských teritoriálních vod zapnula loď Aquarius svůj transpondér. A trajektorie lodi jasně dokazuje, že loď rozhodně neplula z Valencie, a to ani omylem. Evidentně plula z otevřeného moře okolo západního pobřeží italské Sardinie. Toto je pouze jeden z dalších důkazů, že tyto lodě neziskovek se podílejí na zločinném organizování pašování migrantů do EU, nejedná se o žádné humanitární lodě, ale o plavidla pašeráků. Naše redakce zpracovala podkladové informace, záznamy z logů Maritime Traffic lodi Aquarius a přeposlali jsme podněty vybraným politikům, aby se tímto zabývali.



Jenže to zdaleka není všechno, na čem se politici v Bruselu dohodli. Hotspoty v Africe ještě nejsou zcela smeteny ze stolu, protože globalistům se nápad Sebastiana Kurze moc zalíbil. Jenže podle ujednání včerejšího eurosummitu by mělo být třídění migrantů z Afriky nově spadat do dikce Vysokého komisaře OSN pro uprchíky (UNHCR) podle smlouvy Globálního kompaktu a Angela Merkel se v nestřeženém okamžiku včera na summitu prořekla, když pronesla informaci, že právě Vysoký komisař OSN bude mít na starosti zřízení “hotspotových platforem” ve Středozemním moři.

Nejde o nic jiného, než o mořské platformy, tedy lodě, na kterých budou plovoucí úřady Frontexu a na jejich palubách bude probíhat vyřizování žádostí o azyl. Migranti tak budou nadále proudit na lodičkách do Středozemního moře, ale budou mířit k těmto platformám Frontexu plovoucích na moři. A když se podíváte, jak to “velcí kluci” pašeráci z neziskovek dělají dnes, že prostě vypnou transpondéry a tím zmizí lodě ze sledovacích systémů, tak si dovedete představit, jaká to bude fraška a habaďůra na tupé a naivní mainstreamové voliče v Evropě. Migranti budou proudit do Evropy ve statisících.

Ve Středozemním moři se objeví plovoucí hotspoty pro migranty pod vlajkou Vysokého komisaře OSN pro migraci podle smlouvy o Globálním kompaktu

Vybrané přímořské evropské země vybudují v EU hotspoty pro migranty přímo ve svých evropských přístavech, další plovoucí hotspoty v podobě úřednických lodí pod vlajkou OSN se budou houpat nedaleko pobřeží Libye na vlnách Středozemního moře a neziskovky budou nadále zajišťovat sběr a pašování lidí do zemí EU, které budou ochotny migranty přijímat, jako je Španělsko, Francie a další země EU. Češi a Slováci tím získají čas, zhruba na jedno volební období, tak akorát pro Babišovu vládu. Více to nebude.

V nějaké chvíli bude přísun migrantů do EU těmito hotspoty už tak obrovský, že se objeví i v zemích V4 indukovaně, jako azylanti z Francie, ze Španělska, z Řecka, prostě si vyjedou na dovolenou. V jedné věci má Babiš pravdu, migranti se chudým zemím EU s mizernými sociálními dávkami a nízkými důchody vyhýbají. Díky mu za upřímnost o stavu života lidí v ČR ve srovnání s bohatými zeměmi na západě. Ale přísun migrantů do EU způsobí změny v EU, v kultuře, ve školství, ve výchově, v médiích. A spolu s fiskálním paktem, který česká vláda podpořila, dojde brzy i ke sjednocení daní v EU a sociálních dávek pro migranty. To jde ruku v ruce.

Stačí si poslechnout alarmující slova Andreje Babiše, která zazněla v jeho rozhovoru pro francouzský list Le Figaro. Češi prý nemají zkušenosti s multikulturalismem, ale on a jeho manželka zkušenosti mají. Dříve žili v Maroku (v době Babišova zaměstnání v PZO Petrimex) a jeho žena se přizpůsobila a nosila šátek během Ramadánu, ale migranti by se prý měli přizpůsobit pro změnu Evropě. Pokud se přizpůsobí, nebude proti nim ani v Česku odpor, lidé si zvyknou. Babiš pro list přímo uvedl: „Ve Francii máte miliony lidí ze severní Afriky, kteří přišli pracovat a zůstali. To samé v Německu. Ale u nás máme z tohoto systému obavy, a máme extremistické hnutí SPD, které tohoto strachu využívá. Lidé jsou znepokojení. Vidí atentáty, útoky proti mladým dívkám v Německu. Samozřejmě, je tu velká propaganda.“ Andrej Babiš tak odpor proti migrantům v ČR a v zemích V4 tedy považuje za důsledek propagandy. To je neuvěřitelné, jak se premiér ČR v rozhovoru pro francouzský list takhle odkope. Stejně tak Babiš zaútočil na SPD a označil Okamurovo hnutí za extrémistické. To je rovněž neuvěřitelné, když Babiš ještě před několika měsíci jednal s SPD o programové podpoře vládě. Tehdy SPD ještě extrémistická nebyla?

-VK-
Šéfredaktor AE News


Zdroj: https://aeronet.cz/news/dublin-je-mrtvy-at-zije-migrace-v-bruselu-skoncila-fraska-ktera-nemela-obdoby-evropske-zeme-se-zavazaly-vybudovat-hotspoty-pro-migranty-primo-na-uzemi-eu-pote-co-afrika-takovy-napad-zamitla/




Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Proč odcházím z facebooku   
Pridal tk Sobota 30 červen 2018 - 09:01:16 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Na začátku devadesátých let, když jsme se zbavili bolševické totality (ta se ovšem transformovala do méně křiklavé levicové modifikace, zato ale zákeřně atakující samou podstatu života lidí bílé rasy), běžely v televizi, rozhlase i tisku (tehdy ještě nebyl internet) různé besedy s tzv. odborníky (zhusta bývalými bolševiky), jak prý je možné, že náš národ ve své historii sklouznul k totalitě, a to tak zrůdné, jakým byl komunismus.

„Odborníci“ se shodli na tom, že totalita je v každé společnosti jaksi ve stínu, skrytá, a čeká na svou příležitost. Ta se jí naskytne tehdy, když lidé, zejména kulturní a politické elity národa, zradí myšlenku občanské svobody, podlehnou svodům ideologii, jež vysvětluje život zdánlivě z leších stránek, slibuje nesplnitelné chiméry, ale zdánlivě snadno dosažitelné, slibuje pro dav nesmírně přitažlivé utopické vize, a tyto elity národa začnou pozvolna, nenápadně, život vlastního národa – údajně v rámci jeho dobra – utahovat a uškrcovat.

Za těch téměř třicet let od pádu komunismu se v naší společnosti děje totéž, co naznačili tehdy ti „odborníci“; ve stínu života s vysokou materiální úrovní číhá na lidi obrovské levicové nebezpečí. Totalita, jako stará, ošklivá, jedovatá ropucha, ale s medovou řečí, vylezla ze skrýše a pomalu se blíží k piedestalu, kde se usadí a my všichni se jí budeme opět – pod hrozbou vězení – klanět. Jedovatost a vysoké nebezpečí současné rudé totality, jež se nazývá neomarxismus, spočívá v tom, že se s ní identifikují vzdělaní lidé, jako jsou akademici, umělci, herci a vůbec vysokoškolská inteligence, a tak prostí lidé, jímž zůstal zdravý rozum, jsou zmateni. Vždycky se od vzdělané třídy společnosti očekávaly rozumné názory, které by měly upevňovat národní soudružnost, lásku k vlasti a k svému národu. A teď najednou jsou lidé proto zmateni, že od svých elit slyší pravý opak. Inteligence se nechala ďábelským odérem a chutí novodobé totality omámit, a spolu s ní všichni ty malí, myší patolízalové, jež se jim chtějí vyrovnat – a výsledkem je společnost, která opět klouže dolů k totalitě, a to pro dav nepozorovaně, ale přesto dost rychle, abychom za pár let měly systém, jako např. v Norsku, kde stát slušným rodinám krade děti a dává je do péče homosexuálních párů.

Neomarxismus má nástroje, jak se lidem vetřít pod kůži, těmi jsou feminismus, gender, korektnost, multikulturalita a mnoho jiných, pro nijak moc přemýšlivou konzumní společnost přijatelných metod manipulace, jejichž vyústění povede k tuhé totalitě, v níž nám všem nasadí ocelová pouta na ruce a vyříznou jazyk. Současně s tím se lidem slibuje a také nabízí život s materiálními přebytky; vesměs lidem, kteří se o politiku nebo ideologii nijak nezajímají – a těch je naprostá většina – stačí, že mají plnou ledničku, nové auto, jezdí k moři, prostě jejich priorita je tělo a tělové požitky – všechno ostatní je jim ukradeno; lidé ve své většině jsou jako cvičené opice. Politická strana anebo systém, která jim tuto materiální rozkoš života poskytne, vždycky volby vyhraje; markantním příkladem současné lžidemokracie je Německo, kde se levicovému establishmentu dokonale podařilo zmanipulovat veřejnost k svému obrazu.

Proč ale odcházím z facebooku? Protože mi vedení FB poslalo elaborát, co bych měl a neměl psát, jak reagovat na různé podněty, a abych se nevydával nebezpečí trestního postihu. Je tam jakýsi tajemný pan Někdo, bez tváře a beze jména, nechce, abych si jeho tvář a jméno zapamatoval, kdo ale přikazuje, popřípadě maže moje připomínky a písemné reakce, jež se na FB vyskytují, tedy se snaží o mou manipulaci. Nedávno náš parlament, který si národ svobodně zvolil, přijal zákony vysloveně namířené na odstřelení svobody slova. Vůbec poslancům nevadí, že ty nové zákony proti svobodě lidí jejich vlastního národa, jsou ve své podstatě schizofrenní, protože jsou v rozporu s Listinou o lidských právech, jež je nadřazena Ústavě ČR, a která ale – byť se jedná o zednářský elaborát – akceptuje svobodu slova, ať už písemnou či jinou formou zveřejněných. Přijetím těchto gumových zákonů – údajně na ochranu tzv. demokracie – jsme opsali kruh a vrátili se do Husákova režimu.

Donedávna byl FB jakási „vrba“, kde člověk s nekorektními názory mohl svobodně psát, vědom si toho, že jeho názory čtou různí lidé. Svobodně vyřčené slovo, pronesené v tomto prostoru, nazývající pravdivě skutečnosti kolem nás, bylo zde možno vyslovit; ale při zjištění, že zde tato možnost už neplatí – máte dvě možnosti: Zaprvé přestat na tento FB psát; anebo za druhé: podřídit se zbabělému vedení FB, jako beran sklopit hlavu a psát tak, jak vedení FB, potažmo politický systém vyžaduje – čili tzv. korektností křivit svou mravní páteř.

Kristus Pán říká: „Bojte se lidí, kteří mohou duši ublížit…“ Kdybych psal na FB tak, jak chce vedení FB, tedy sám sebe zmanipuloval a údajně se nevydal nebezpečí trestního postihu, tj. psal korektně, ublížil bych své duši. Proto z FB odcházím. Ostatně, žil jsem bez něj podstatnou část svého života, není důvod toho litovat.

V Praze, 27. 6. 2018, www.narodnisjednoceni.cz

Ladislav Malý

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Bude v EU obnovena demokracie?   
Pridal tk Sobota 30 červen 2018 - 08:58:33 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Už proslulý starověký král Šalamoun konstatoval „nic nového pod sluncem“, všechno tu již v jisté podobě bylo, a v určité obdobě zas bude. A tak i dnešní generace, které aktivně nezažily konec 80.let a pád komunizmu, mohou v dnešní době v EU zažívat jistý odvar téhož. Tenkrát, podobně jako dnes, už lidé totalitním papalášům zvysoka káleli na jejich marxistickou ideologii, byli však jejich usurpovanou mocí drženi v nesvobodě, a ti nejagilnější disidenti – stejně jako dnes - perzekuováni. Obdobného schizmatu mezi vůlí občanů, a forsírovanou neomarxistickou multikulturní ideologií vládnoucí nomenklatury dosáhla současná EU. V této souvislosti stále hlasitěji zaznívají hlasy za zachování svobody a obnovu demokracie v Evropě.

Maďarský ministerský předseda Viktor Orbán včera před vrcholným sjezdem EU v Bruselu obvinil unijní nomenklaturu z nereprezentování a lhostejnosti k hlasu a vůli občanů, a vedení si své sveřepé a zaslepené neomarxistické politiky imigrace, multikulturalizmu a hedonistického liberalizmu. Vyzval k obnově demokracie v Evropě, respektování vůle občanů a zastavení imigrační politiky. Jsme v demokratickém táboře, a (imigrační) problémy musí být řešeny na základě nejbytostnějšího evropského principu – a tím je demokracie, vyzval maďarský premiér Orbán.

Dějiny zřejmě nezapomenou, že to byl právě hlas Maďarska, který v posledních letech směle odrážel sklony a pretence západních zemí ke komandování a využívání východních, a přispěl k jejich záchraně před imigrační multikulturní „mizérií“ (vyjádření prezidenta Macrona), do které západní země zabředly až po uši.

Zdroj: https://dailynewshungary.com/majority-in-cee-countries-against-migration-survey/

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Dělali s námi experimenty. Děsivé příběhy a utrpení dětí, které vychovávali homosexuálové   
Pridal tk Sobota 30 červen 2018 - 08:56:59 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
"Udělali si z nás sociální experiment": Dramata a noční můry dětí z duhových rodin

Jean-Dominique Bunel, 66letý Francouz, jehož vychovaly dvě lesby, vysvětluje, že jeho utrpení nespočívalo v tom, že homosexualita byla společenským tabu, ale v tom, že rodiče byli jednoho pohlaví. Právě osobní zkušenost ho přiměla postavit se proti zákonu o manželstvích a adopcích pro páry stejného pohlaví: "Tento zákon ve jménu boje proti nerovnosti a diskriminaci bere dítěti jeho posvátné právo – to, aby ho vychovávali máma a táta."

Případ Jeana je jen jedním z mnoha shromážděných osudů, které publikuje na svém BLOGU Robert Oscar Lopez - americký profesor, kterého také vychovávaly lesby a jehož příběh, ve kterém mluví o svém utrpení, se již rozšířil po celém světě.

"Udělali si z nás experiment"

Cassidy Bronagh je zase "dcerou dvou žen", které v roce 1976 podstoupily umělé oplodnění. Během procedury se rozhodly, že dají smíchat spermie od svých dvou přátel gayů, aby zajistily, že nebudou vědět, který z nich je otcem. Cassidy dnes říká: "Když jsem vyrůstala, měla jsem vždy pocit, že tady je něco nepřirozeného (...). Upřímně jsem si přála, aby partnerka mé matky neexistovala. Homosexuální partneři chtějí právo na dítě, ale nezamýšlejí se, jak se to dítě bude cítit." Podle Cassidy legalizace sňatků mezi osobami stejného pohlaví nepromění tyto páry na rodinu. Takovou násilnou konstrukcí v zákoně se "vůbec nevyřeší základní otázka sebeidentity dětí. Sama mohu potvrdit, že jsem se nikdy nedokázala zbavit pocitu, že jsem jen laboratorním experimentem."

Podobnou situaci popisuje Charles Mitchell, kterého si spolu s dalšími dvěma sourozenci adoptovali dva muži žijící v homosexuálním vztahu: "Adopce homosexuálními páry je tragický sociální experiment. Homosexualita podávaná doma "na talíři" nám zničila jakoukoliv šanci žít normální život."

Všichni spolu na pochodu Gay Pride

Dawn Stefanowicz, kterou vychoval otec - homosexuál, říká: "Moje psychické a fyzické zdraví bylo neustále v ohrožení a pod tlakem právě kvůli životnímu stylu, který si vybral můj otec a jeho partneři, a to, že jsem s nimi musela žít, mě traumatizovalo. Toto vše se mi velmi těžko přiznává, protože i přes zlost kvůli zvrhlému sexuálnímu chování mého otce a jeho partnerů jsem nebyla schopná k němu a k homosexuálním svazkům říct nic negativního, a to právě proto, že jsem byla do toho vtažena."

I Jeremy Deck byl vychováván homosexuálem. Ten žil spolu s dalším mužem, který předtím opustil manželku a děti. "Měli jsme se tvářit, že to všechno bylo normální, ale cítil jsem všechno možné, jen ne to, že je to normální." Jeremy dále vzpomíná: "Víkendy byly pro mě a mou sestru noční můrou." I v jeho případě však "oponovat bylo tou nejtěžší věcí na světě. Šestileté dítě je na svých rodičích emočně závislé a nemá pocit, že má právo říci rodiči "nechci jít na to místo, nebo setkat se s těmi lidmi "." Zvláštní místa, na která Jeremy vzpomíná, byly okázalé LGBTI pochody hrdosti: "Je to zvláštní pocit stát na rohu ulice a dívat se na pochod za práva gayů, zatímco se váš otec - gay hystericky směje tzv. "Dykes on Bikes" - lesbičkám na motorkách na druhém konci ulice. Vidět tyto věci byl můj trest. Život ze mne udělal člověka nedůvěřivého. Opravdu nejsem schopen nikomu důvěřovat," uzavírá Jeremy.

Děti ulice

Tvrdý a znepokojující je i příběh Rivky Edelman, kterou vychoval lesbický pár: "Moje máma si zvala domů kdejaké gaye takříkajíc z ulice. Mezi nimi byl i Joe, který pravděpodobně pracoval jako cestovní agent. Vždy, když přišel, přivedl s sebou nového chlapce. Nebyly to úplně malé děti, mohli mít tak 14, 15, 16 let. Nevím přesně. Nebyli však velmi vychovaní, jejich řečový projev byl také na nízké úrovni. Jako děti ulice... Přišli, protože jim za odměnu dal čokoládovou tyčinku. Avšak až po několika letech mi došlo, co všechno se ve skutečnosti dělo. Když jsem se s výčitkou zeptala mámy, proč dopustila, aby Joe brával mého bratra ven, moje máma bez mrknutí oka řekla: "Tvůj bratr měl sedm let a Joemu se líbí chlapci až od 12 let.""

Suzanne Cook žila jistou část dětství s otcem, homosexuálem, který se rozvedl s její matkou a začal bydlet s milencem. Říká: "Ti dva se neštítili mít sex ani před námi ( ... ) Cítila jsem, že mám povinnost chránit mého malého bratra před nimi. Zdálo se mi, jako by břemeno celého světa bylo na mých bedrech." Po tom, co si prošla těmito obtížemi, pochopila, že "děti potřebují více lásky, aby mohly být vychovávány přiměřeně a zdravě. Neměly by se dělat experimenty na nových generacích."

"Chybí mi táta"

Mezi příběhy, které sesbíral na blogu americký homosexuál Lopez, jsou i další dramatická svědectví dospívajících mladých lidí, kteří stále žijí s homosexuálními "rodiči". Jedno děvče, anonym, které žije s dvěma lesbami, poznamenává: "Většinu času trávím u mé nejlepší přítelkyně. Jsem s jejím tatínkem, kterého jsem já nikdy neměla. Je fantastický." Pak pokračuje i se sebeobviňováním: "Někdo to musí říct, protože já to nedokážu, ale homosexuální rodiče jsou v jistém smyslu egoisté. Nemyslí na to, co pro mě znamená žít v jejich světě. Jsem sama, kdo to takhle cítí? Jsem špatnou dcerou, když chci mít otce? Je někdo, kdo má dvě mámy nebo dva otce a ptá se sám sebe, jaké by to bylo, kdyby se narodil v normální rodině? Je tu ještě někdo, kdo je schopen použít slovo "normální" bez toho, aby se měl učit, "co je normální"? Neznám mého otce a ani ho nikdy nebudu znát. Je to zvláštní, ale chybí mi. Chybí mi člověk, kterého nikdy nebudu znát."

Další anonym, syn otce homosexuála a matky, která jen darovala své vajíčko za účelem zplození dítěte, popisuje svůj život se "dvěma otci". "Moje biologická matka (dárkyně vajíčka) chodívá k nám domů často. Má 38 let. Chci jí říkat "máma", ale moji otcové se příšerně bouří, když se o to pokouším. Co si o tom myslíte? Nemyslíte si, že je přirozené, že své otce nenávidím? Musím se chovat jako dobrý synek proto, že oni se rozhodli mě mít? Neříkám, že nenávidím gaye, chtěl bych jen, aby moji rodiče byli heterosexuálové. Jsem špatný, když to takhle cítím? Všichni chtějí, abych přijal to, co nemohu a ani nechci."

Článek ze serveru Hlavné správy přeložil Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.

Zdroj: Hlavnespravy.sk

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Lavrov: EU v situaci s migranty platí za činnost NATO v Libyi   
Pridal tk Sobota 30 červen 2018 - 08:53:45 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Evropská unie v situaci s migrační krizi musí platit za činnost NATO, které udělalo z Libye hlavní středisko tranzitu nelegálních migrantů, řekl v pátek ministr zahraničních věcí RF Sergej Lavrov.

„Sleduji výsledky posledního summitu EU, diskuse o migraci mne přivádí na myšlenku, která se týká role EU a NATO. NATO bombardovalo Libyi, udělalo z tohoto státu černou díru, přes níž migrační proudy směřují do Evropy. Dnes se EU snaží napravit to, co udělala Severoatlantická aliance", řekl Lavrov v interview pro britský kanál Chanel 4.

Na větu novináře o tom, že migranti přijíždějí do Evropy i ze Sýrie, kam „vtrhlo Rusko", Lavrov odpověděl, že ruské letectvo se nachází v Sýrii na žádost syrské vlády, kterou uznává světové společenství, a došlo k tomu v září 2015, rok a půl poté, kdy vypuklo Arabské jaro a převážná část migrantů v té době již utekla ze země.

Zdroj: https://sptnkne.ws/hUJk

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



P.C.Roberts: Dva názory na Summit Putin-Trump   
Pridal tk Sobota 30 červen 2018 - 08:34:42 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Schůzka Putina s Trumpem, které se tzv. hluboký stát (vojenskobezpečnostní komplex, neokonzervativci a zpravodajské služby), snažil zabránit vymyšlenou aférou Russiagate a jejím následným protahovaným vyšetřováním, byla konečně sjednána. A to nikým menším, než právě neokonzervativním operativcem tohoto hlubokého státu a Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost Johnem Boltonem. Patrick Lang podává svědectví, jak k tomu došlo: https://russia-insider.com/en/politics/stroke-brilliance-trump-has-made-bolton-his-point-man-putin-summit/ri23950

Mnoho lidí spatřuje ve schůzce pozitiva: https://www.strategic-culture.org/news/2018/06/25/these-are-benefits-of-us-russia-summit.html
Pozitiva v ní vidí Putin i Trump. Putin doufá, že se jí podaří zlepšit vztahy mezi vládami USA a Ruska. Samozřejmě, za „napjaté vztahy“ zodpovídá Washington, který falešnými obviněními zdémonizoval jak Rusko, tak Putina, a své nepřátelství k Rusku zkonkrétizoval i činy, jakými byly a dosud jsou např. sankce i Amerikou zorganizovaný převrat na Ukrajině, (včetně americké chybné kalkulace, že po tomto převratu se Rusko vzdá své námořní základny v Černém moři).

Na čem lze tedy dohodu postavit? Až dosud se zdála být právě postava Boltona a všeho, co představuje, překážkou možného dorozumění a dohody mezi USA a Ruskem. Z pohledu amerických neokonzervativců, mezi něž Bolton patří, je to totiž právě Rusko, které stojí Spojeným státům v cestě za jejích světovou hegemonií. Nu a jelikož doktrína neokonzervativní zahraniční politiky vyhlašuje, že zásadním americkým cílem je zabránit růstu zemí, které s americkou neomezenou moci ve světě nesouhlasí (mezi něž Rusko patří), pak je americká dohoda s ním v podstatě nemožná.

Což neznamená nic jiného, než že úspěšný summit Putin-Trump bude od USA vyžadovat ústup od této neokonzervativní doktríny. Jestliže se tohle Trumpovi zdaří, i když vedle něj bude sedět neokonzervatvec z masa kostí John Bolton, octnou se pak všichni Trumpovi kritici na vodě. Anebo ukrývají Bolton a hluboký stát v materii připravovaného Summitu tajný rušivý mechanizmus, který jim zaručí pokračovat v nepřátelské politice vůči Rusku i po Summitu? Čímž by se samozřejmě ve své celistvosti zachoval i enormní rozpočet a moc neoslabeného vojenskobezpečnostního komplexu. Anebo je Trump supermanem, který dokáže „přeprat“ moc, před kterou prezident Eisenhower varoval Američany už v r. 1961? Uvažme v té souvislost, oč je dnes tento komplex po víc než půlstoletí silnější, než byl tehdy, když byl po celé toto období přikrmovánsi dekádami Studené války i tzv. válkami proti terorizmu?
Asad a nepochybně i Irán jsou přesvědčeni o tom, že jednat s Washingtonem je jednoduše ztráta času:
https://www.fort-russ.com/2018/06/assad-says-talks-with-the-trump-a-waste-of-time/

Asadův názor má oporu v důkazu. Jednou z prvních Trumpových činů v prezidentském úřadu totiž bylo, že se jednostranně stáhl z mnohonárodní nukleární dohody s Iránem. A bohužel, neexistuje jediný důkaz, který by nadějeplný ruský pohled na jednání Putin-Trump podporoval.
Bylo by zajímavé prohlédnout si dnes všechny mezinárodní dohody, které Washington během své historie uzavřel, a pak spočítat, jaké procento z nich dodržel.

Takže: Jestliže nechce být Putin vlákán do pasti, měl by se zamyslet nad slovy slavného indiánského náčelníka Josepha Nez Perce, když přemítal o smyslu svých jednání s Washingtonem: „Slyšel jsem jen slova, slova a slova, ale nikdy jsem neviděl žádné činy. Jsem už unaven ze slov, která k ničemu nevedou. A je mi těžko na duši, když si připomenu všechny ty pěkné řeči a následné zklamané naděje“.

Vybral a přeložil Lubomír Man



Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2018
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2154 sec,0.0617 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,538kB