Pondělí 20 srpen 2018
Jak vyřešili „imigrantskou krizi” v Thajsku   
Pridal tk Pondělí 20 srpen 2018 - 03:46:52 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Poučení i pro nás?

V Evropě již skoro 5 let „zuří uprchlická krize” a evropské státy si s ní (s výjimkou Maďarska a Polska) údajně nevědí rady. Tak se do Evropy dál valí stovky tisíc „syrských válečných uprchlíků” z Afriky.

Málo se ale ví, že v roce 2014 byly vystaveny pokusům o „výměnu populace” i některé nemuslimské asijské státy jako třeba Thajsko.


Tehdy se jednalo o „muslimské uprchlíky” převážně z Bangladéše a Bengálce ilegálně žijící v Barmě (tzv Rohingas) . Jenže thajská „imigrantská krize” neměla dlouhého trvání.

Čluny s ilegálními imigranty zastavilo ještě na moři thajské královské námořnictvo a pod hrozbou použití síly jim nedovolilo vplout do thajských pobřežních vod. Následně sice do Bangkoku přiletěl vyhrožovat tehdejší gen. tajemník OSN Ban Ki-moon, ale thajská vláda jeho žádost o jejich příjetí zdvořile, ale důrazně odmítla. Opoziční tisk tehdy dokonce psal, že mu thajská vláda „ukázala dveře”… a čluny s „chudáky uprchlíky” odpluly zase zpátky do Bangladéše a bylo po krizi… a to navždy! Následně poskytnul rozhovor thajským novinám předseda thajské vlády Prayuth Cha-Ocha (bývalý vrchní velitel armády) k této problematice a řekl zhruba toto: „Já jsem odpovedný thajskému lidu a nikomu jinému a protože miluji svoji zemi, tak jsem musel jednat takto….!!!”

Jaké z toho plyne poučení:
1.Zjevně se tehdy jednalo o celosvětovou akci perverzních globálních elit s cílem rozvrátit Západ a nezávislé asijské státy (jako třeba Thajsko).
2.Pokud se národní vládní elita rozhodne globálním hráčům postavit, pak má šanci na úspěch a žádný Rothschild, Soros, Baruch apod. s tím nic nenadělají…. Příkladem budiž nejenom Thajsko, ale třeba i Maďarsko. Podmínkou je stabilizace zázemí a neutralizace „domácí 5. kolony globalistů”. V Thajsku se o to postarala armáda, která svrhla proglobalistickou vládu Yingluck Shinawatra. Navíc v Thajsku neexistuje velká skupina státem placených „umělců a intelektuálů”, kteří jsou obvykle využíváni globalisty k útokům proti vlastním zemím.
3.Pokud se národní elity identifikují s vlastní kulturou a národem, pak je národ podpoří a ony se mohou globalistům postavit v otevřeném střetu a vyhrají. V Thajsku jsou elity velmi úzce spjaty s vlastní kulturou a národem a například jednou z podmínek úspěšné kariéry v armádě je pro důstojníky nejméně několikaměsíční pobyt v budhistickém klášteře … co by mnich.
4.Thajsko není členem žádných smluv, které by umožnily cizí (nadnárodní) jurisdikci zasahovat do mistních problémů.
5.Thajsko nikdy nedovolilo etablování rozvratných menšin na svém území a vyhnulo se tak jejich rozvratnému vlivu (jak to například známe od nás z 20. a 21. století).

Mimochodem celá záležitost pak ještě měla dohru. Thajští vojáci jsou všechno jen ne hlupáci a chápou odkud to celé je organizované. Proto došlo následně k omezování vlivu globalistických struktur v Thajsku. Například thajská vláda neprodloužila licenci na těžbu zlata jisté „australské firmě” , kterou vlastní nechvalně proslulá rodina Rothschildů. Neziskovkám financovaným G. Sorosem nebylo umožněno se v Thajsku etablovat. Následně byla zrušena licence na vysílání BBC v Thajsku…. Stejně rozhodně bylo zakročeno proti nadnárodním korporacím, které se pokousily o podporu protithajské agendy.

Prostě Thajci si myslí, že si o své zemi mají rozhodovat sami a tak se podle toho chovají, to by pro nás mělo být velkou inspirací! Pokud nějaký „český” politik zde mluví o naší povinnosti „vůči spojencům” v případě vše možné perverze (jako třeba masivní imigrace do naší země), tak je potřeba ho hnát holí..!!!

Zajímavé osobní pozorování: Vlastenecká dočasná vojenská „junta” (v Thajsku vládne dočasně vojenská vláda) s vlastenecky orientovanými důstojníky může být pro budoucnost (přežití) země a národa mnohem lepší alternativa než tzv. „liberální demokracie” samozvaných elit, které svoji roli chápou jako poslušní sloužebníci nadnárodních globalistů a jejich perverzních představ o uspořádání světa… Stejně tak je neuvěřitelné, že v současném Thajsku (kde vládce strašlivá „nedemokratická vojenská junta”) je mnohem více svobody slova než v současné „liberálně demokratické” České republice. Například v Thajsku je nemyslitelné, aby mohl být někdo uvězněn kvůli zpochybňování oficiální verze nějaké historické události, v ČR běžná realita….

Autor: Stanislav Janský

Zdroj: https://pravyprostor.cz/



Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Osmašedesátý a dnešek   
Pridal tk Pondělí 20 srpen 2018 - 03:41:47 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
I po padesáti letech jsou události roku 1968 a především srpnová vojenská okupace, vydávaná tehdy za internacionální pomoc, stále svěžím propagandistickým tématem. Na rozdíl od něj si na zbytečnou smrt tří našich vojáků v Aghánistánu brzy nikdo nevzpomene a tak to zůstane i v budoucnu. Je třeba opakovaně rozeštvávat českou společnost, aby se náhodou občané neprobudili a nespojili k obraně proti současnému ohrožení, kterým určitě není ruská vojenská invaze.

To je podstatě hlavní úkol většiny demokratických médií, která mají zaprvé šířit propagandu a zadruhé zastírat objektivní informace a potlačovat pravdu. K tomu patří i zavalení informačního prostoru extrémním množstvím nepodstatných informací, počínaje životy všemožných komediantů a lepších prostitutek, přes divadelní sportovní vystoupení a konče stupidními seriály, které bychom mohli obecně označit slovy každý s každým, nicméně vše se správným ideologickým a rasovým podtextem.

Kdysi jsme měli reálný socialismus, dnes máme reálný oligarchismus s cílovou metou na úrovni Ukrajiny. Výsledek je přibližně stejný, nivelizovaná chudoba uměle udržovaná těsně pod hranicí vzpoury. K tomu záplava slibů na téma lepší budoucnosti, kterou pamatujeme již dávno před listopadem 1989. Už tehdy nám lhali, že bude líp. Ale neupřesnili komu. Odvádění pozornosti občanů od důležitých problémů je z tohoto hlediska více, než důležité a média v něm mají naprosto zásadní úkol. Proto každoroční propagandistický povyk kolem srpna 1968.

Postupně se nám z hlediska spojenecké invaze, kterou předčí jen humanitární bombardování, vyprofilovaly dvě skupiny občanských názorů. Jedna internacionální „pomoc“ obhajuje, druhá kritizuje. Vhledem k tomu, že v současnosti má většina médií za úkol vyvolávat válečnou psychózu proti Rusku, ozývá se především kritika a stejně jako v případě mrtvých vojáků v Afghánistánu každý, kdo má mezi půlkami otvor, přidává svoje moudra.

Především je třeba uvést, že převážná většina obyvatel Československa byla v roce 1968 proti invazi, včetně většiny členů KSČ. To vedlo následně k tvrdým politickým čistkám. Z hlediska jak mezinárodního práva, tak obyčejné spravedlnosti se jednalo o nemorální a nepřátelský válečný akt, který na dlouho poškodil vztahy mezi tehdejším Československem a SSSR, především v občanské rovině. Navíc vedl i k značným hospodářským škodám, a to jak přímým, tak odchodem velkého počtu lidí do emigrace. Zásadní však byl nástup takzvané normalizace pod vedením Husáka a jeho party. Na rozdíl od vlasteneckého komunisty Novotného, který u nás sovětskou armádu nechtěl, oni byli internacionální, dnes bychom mohli říci multikulturní a morálně pružní.

Husákova normalizace zlikvidovala možnost pružnější a efektivnější ekonomiky a vrátila nás do nivelizované chudoby Rady vzájemné hospodářské pomoci s těžkopádným plánovitým hospodářstvím ničícím životní prostředí. Schopnější země jako ČSSR a NDR měly čekat na méně schopné a zaostalé, zatímco okolní svět pokračoval rychle vpřed. V roce 1968 jsme měli zhruba 75 % hospodářské výkonnosti a životní úrovně Francie, nebo Belgie, v roce 1989 již jen 50 %, díky normalizátorům podlézajícím sovětskému vedení. Je třeba dodat, že na normalizaci doplatily z hlediska ekonomiky a životní úrovně především Čechy, Morava a Slezsko.

Dnes vidíme podobnou snahu u socialistů, či spíše euromarxistických neoliberálů z EU a Německa, kteří se nás snaží s pomocí současných normalizátorů, jejich prolhané a pokrytecké mediální propagandy a politických neziskovek cestou koloniální ekonomiky, zničeného zemědělství a inkluzivního školství dostat na africkou úroveň. To vše pod prapory multikulturalismu s cílem stejné nivelizace chudoby levných koloniálních pracovních sil na věčné časy pod vládou jednoho oligarchy. Za pár koblih a megatuny zaplacené mediální propagandy. Údajně moudří a rozšafní Čechové si zvolili pokrytecký komplot Babiš-Hamáček-Filip-Zeman, který prosazuje bez ohledu a pokrytecké řeči stejnou politickou linii jako pražská havlérka.

Invaze v roce 1968 byla především projevem hlouposti, strachu a agresivity socialistických nomenklaturních kádrů, kteří se označovali za komunisty. Pravděpodobnost, že by tehdejší Československo přeběhlo k NATO a EHS byla zanedbatelná. Mohlo dojít k ideologické destabilizaci, ale většina lidí si nepřála přechod do kapitalismu se sociální nestabilitou a nezaměstnaností. Dokonce i výzkumy v roce 1989 uváděly výraznou většinu názorů předpokládajících vývoj v rámci modernizovaného a ekonomicky pružnějšího socialismu. Ten je ostatně chimérou, k níž se snaží směřovat současná EU. Pouze došlo k vylepšení ekonomických iluzí rasistickými pod praporem pravdy a lásky a posílení byrokracie.

Nicméně politická reprezentace tehdejší ČSSR se skládala z kovaných komunistů, počínaje Dubčekem, který se narodil a vystudoval v SSSR a po podpisu moskevských dohod zahájil normalizaci. Jejich zájmem určitě nebyly volby v pluralitní demokracii, kde by mnozí z nich přišli o koryta. Velení armády a veřejné bezpečnosti (tehdejší policie) bylo rovněž v rukou přesvědčených komunistů. Ostatně i v případě nějakých vážnějších pokusů o přechod ČSSR na druhou stranu takzvané železné opony by nikdo z NATO neriskoval jadernou válku a reprezentanti takzvané západní demokracie ba se na nás vykašlali stejně, jako v roce 1938. Soudruzi z Varšavské smlouvy by nás srovnali jako Maďary.

Největší problém byl nebezpečný vzor, kdy Československo mohlo zaznamenat vyšší ekonomický růst a s tím růst životní úrovně, což by byl nebezpečný příklad. Nepočetní protekční sovětští turisté, stejně jako důstojnictvo divizí umístěných po srpnu 1968 na základě podpisů „hrdinů“ Dubčeka, Svobody, Smrkovského a Černíka na našem území viděli v naší životní úrovni americký sen. A takový sen a další růst životní úrovně by mohly rozvracet morálku sovětských budovatelů socialismu a začít otřásat s koryty jejich vůdců víc, než nějaká americká invaze do ČSSR. Ta by jim naopak posílila pozice a semkla občany v boji proti imperialistům.

Propaganda a realita
V srpnu 1968 nás nepřepadlo Rusko, jak vykřikují propagandističtí nádeníci, dokonce ani Sovětský svaz. Rozhodnutí padlo ze strany sovětského, nikoli ruského, vedení. Přepadly nás státy Varšavské smlouvy a jejich vedení to s výjimkou Rumunska podpořilo jak ideologicky a propagandisticky, tak vojensky. I socialistické státy, které se invaze přímo nezúčastnily, vyhlásily bezpečností opatření a zvýšily bojovou pohotovost armád. A v případě rozkazu z Moskvy by vyrazili taky. Zde si nemusíme dělat žádné iluze. Ona ta bratrská láska a proletářský internacionalismus národů socialistických zemí existovaly pouze na papíře, stejně jako v současné EU.

Vlast je vlast, národ je národ a krev není voda. V historii je příliš mnoho zla, což nesmaže žádná propaganda. Základem mezinárodní politiky by měla být historická zkušenost, tedy pokus a omyl s následným poučením. Na nich stojí celý úspěch lidské civilizace. Pokud to někdo popírá, jako současní ideologové euromarximu, neoliberalismu a multikulturalismu, budou se omyly opakovat se všemi následky. Stačí se podívat na sudeťáky, hlavní opory multikulturalismu Merkelové a jejich vztah k naší zemi, který se nezměnil stovky let.

V roce 1968 nás tedy nepřepadlo Rusko, ale Sovětský svaz s podporou zemí Varšavské smlouvy. Sovětský svaz již neexistuje, takže vinu mají všechny následnické státy, tedy Ukrajina, Bělorusko (tyto dva státy měly dokonce vlastní zastoupení v OSN), Litva, Lotyšsko, Estonsko a všechny ostatní tehdejší svazové republiky SSSR. A s nimi rovněž NDR, Polsko a Maďarsko. Pokud v současnosti někdo účelově tvrdí, že nás v srpnu 1968 přepadlo Rusko, můžeme oponovat tím, že nás přepadlo rovněž Německo. Bývalá socialistická NDR je dnes přece součástí Německa.

Je zvláštní, že německé okupaci a řádění nacistů u nás v období 1939-1945, které stálo Československo podle různých výpočtů kolem 350 000 obětí a nedozírné hospodářské škody, které Německo dodnes nevyrovnalo, se věnuje v našich médiích daleko menší pozornost, než srpnu 1968. Můžeme bez nadsázky konstatovat, že nacismus se v Evropě v posledních dekádách evidentně bagatelizuje, zatímco se vede propagandistický útok vůči Rusku. Zároveň se pod pláštíkem antisionismu oživuje primitivní antisemitismus. To vše za tichého souhlasu, ne-li přímo s podporou vedení EU ovládané Německem. Pokud se podíváme na knižní produkci, nejvíce historických titulů vychází pravděpodobně o Hitlerovi a k tomu vzpomínky kdejakého německého vojáka a důstojníka, včetně příslušníků SS, jak hrdinně bojovali proti Rusku (nikoli SSSR) za Evropu. Výsledky takové propagandy vidíme především na Ukrajině, ale i v Pobaltí.

Českému národu se od roku 1990 vtlouká do hlavy, že největší katastrofou naší historie byl rok 1968 a přezírá se záměrně fakt, že největší katastrofou bylo období po bitvě na Bílé hoře roku 1620, kdy české země opustilo, nebo bylo zabito 60% obyvatel a následnou brutální germanizací a rekatolizací. Druhou největší katastrofou byla německá, nikoli nacistická okupace v období 1938 a 1939 a vznik protektorátu Čechy a Morava, k čemuž výrazně napomohli především sudeťáci.

V současnosti je to opět Německo, odkud nám hrozí ničivá invaze, tentokrát afroislámská s více, či méně hlasitou podporou většiny českých politických stran podlézavě podporujících německou EU. Na jedné straně velká mediální komedie premiéra a dalších komplotářů na téma odporu proti ilegální migraci na hranicích EU, zároveň zaryté odmítání ochrany našich hranic, kudy přecházejí migranti z Německa s podporou neziskovek. Komedie o omezení podpory politickým neziskovkám, k níž nedojde. Na druhé straně tichá podpora legalizované ilegální migrace z Německa na základě podpisů mezinárodních dohod typu deklarace v Marákeši ministrem Metnarem, pravou rukou Babiše a člena vedení údajně vlasteneckého spolku BOS. K tomu Kompakt OSN o migraci, předběžné dohody k Dublinu IV, který likviduje předchozí Dublin I až III, vše pod vedením multimiliardářského oligarchy, který si chce privatizovat celou republiku jako svoji firmu, či dojnou krávu pod ochranou EU. Ve srovnání s touto hrozbou je invaze z roku 1968 směšná legrace.

Pro jednu lumpárnu několika omezenců v roce 1968 bychom neměli tupě přehlížet daleko větší lumpárny v minulosti i v současnosti, natož je hloupě podporovat a nechat ničit vlast, národ a rodinu jako jejich základ.

Martin Koller

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



K 50. výročí srpnových událostí - Karel Kryl   
Pridal tk Pondělí 20 srpen 2018 - 03:36:36 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Kdo vám na první dobrou vytane na mysli při vzpomínce na rok 1968? Dubček? Černíkova vláda? Různí reformní komunisté, kteří se mávnutím kouzelného proutku chtěli zbavit své minulosti v 50. letech? Nadšení mladí lidé, kteří naopak přišli obrodit a změnit KSČ?

Formující se antikomunistická opozice, jež doufala ve svobodné volby? Mrtví, kteří se dostali pod pásy velmocenské politiky? Osudy zlomených lidí? Intelektuálové a konstruktéři pražského jara? Vyvolení a kmáni? Zrádci, kolaboranti a věční oportunisté? Mučedníci a světci?

Já slyším Karla Kryla. V srpnovém roce Kryl zpíval a zpíval. Byl jedinečně aktuální, nadčasový i prorocký. Národní bard stál proti všemu zlu. Proti všem, kdo důsledně živí zubatou a taky tu ženskou bez pásky na očích. A tak žil pořád. Tady, v emigraci i po emigraci. Rval se i lkal, ale nevzdával se. Moci byl nepohodlný prakticky vždy. Tehdy i po Listopadu. Národ ho miloval a miluje, ale zároveň ví, že jeho naléhavý hlas trápí naše svědomí.

Kryla nelze spojit s jednou událostí. Písek zasypal a zasype mnoho tehdejších i dnešních osobnůstek. Ale on bude pořád pět tu svou a bude volat po odpovědnosti a po lásce k lidem, k vlasti. Bude zneklidňovat pyšné, mocné, prodejné, podlé a zbabělé.

První principál se jej snažil tlačit do ústraní. Nechtěl poslouchat jeho loutnu pod hradními okny. Cítil, že básník tuší, že se zase tolik nezměnilo a že zlatá doba nenastává. Nelze jen tak a bez následku střídat ohlávku. A zemské škůdce prorok adorovat neumí – nemůže. Jeho srdce se zlomilo předčasně, ale jeho hlas bude znít do věčnosti.

Vzpomeňme, prosím, na pěvce silnějšího divizí a poslechněme si třeba pokorné Děkuji.



Stanislav Novotný

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



V DLR se bojí aktivizace sabotážní činnosti ukrajinské armády   
Pridal tk Pondělí 20 srpen 2018 - 03:31:15 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Situace na kontaktní linii na Donbasu se během posledních dnů stabilizovaly, ale existují obavy, že zesílí diverzní činnost ukrajinských představitelů bezpečnostních složek, řekl to novinářům vedoucí tiskové služby operačního velitelství samozvané Doněcké lidové republiky Daniel Bezsonov.

„V posledních dnech se situace stabilizovala. Protivník jednou porušil příměří," řekl.

„V souvislosti s významným snížením počtu útoků ozbrojených sil na Ukrajině můžeme předpovědět pouze posílení diverzní nepřátelské činnosti, a nevylučuji, že současné vojensko-politické vedení Ukrajiny připravuje ještě další provokace, které by mohly ovlivnit tyto republiky," dodal.

Zdroj: https://sptnkne.ws/jumd

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Merkelová a Putin hovořili o řadě otázek   
Pridal tk Pondělí 20 srpen 2018 - 03:25:25 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Německá kancléřka Angela Merkelová se včera v okresu Mezeberg severně od Berlína setkala s ruským prezidentem Putinem. Obě strany diskutovaly o situaci na Ukrajině, syrském konfliktu a projektu plynovodu.

Před setkáním Merkelová na tiskové konferenci řekla, že rozhovory s Putinem budou nejprve zahrnovat otázky týkající se situace na východní Ukrajině. Minská dohoda zůstává základem, ale dosud nebylo dosaženo příměří. Doufá, že s Putinem budou diskutovat o možnosti, že by se vyslaly mírové jednotky OSN na východní Ukrajinu.

O syrském konfliktu Merkelová zdůraznila, že nejprve by měly být vyloučeny humanitární katastrofy. Putin naléhal na Evropu, aby zvýšila svou humanitární pomoc do Sýrie, aby se syrští uprchlíci mohli vrátit do vlasti.

Pokud jde o iránskou otázku, Merkelová uvedla, že Německo podporuje všestrannou dohodu o íránské jaderné otázce, ale vyjádřila také obavy o aktivitách Íránu v Jemenu a Sýrii. Putin se také domnívá, že zachování dohody je důležité pro posílení mezinárodní bezpečnosti.

Merkelová dne 17. srpna řekla, že rozhovory s Putinem jsou jen pracovní setkání. Obě strany v nich nedosáhly zvláštních výsledků.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Zemřel bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan   
Pridal tk Pondělí 20 srpen 2018 - 03:23:14 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan včera zemřel ve Švýcarsku ve věku 80 let.
Generální tajemník OSN Guterres téhož dne řekl, že byl hluboce zarmoucen zprávou o Annanově smrti. Annan byl mocný vůdce.

Kofi Annan se narodil v Ghaně v roce 1938. V roce 1962 začal pracovat ve Světové zdravotnické organizaci. V letech 1997–2006 byl sedmým generálním tajemníkem OSN. V roce 2001 obdrželi OSN a Kofi Annan Nobelovu cenu míru za „práci za lépe organizovaný a mírovější svět".


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Od srpna 68 nemůžu ruštinu ani slyšet   
Pridal tk Pondělí 20 srpen 2018 - 03:20:49 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Řekl kdosi ze spolku, který dnes v republice udává tón, a Seznam.cz vypíchl tuto větu do internetu jako parolu, kterou by měli spatřit všichni naši lidé a která by se měla uhnízdit i v nejhlubších komůrkách jejích srdcí. Protože tahle věta vyjadřuje přesně to, oč tomuto spolku jde. Aby se totiž nenávist národa k vojskům Varšavské smlouvy (složených hlavně z vojska někdejšího SSSR), jež nás v srpnu 1968 okupovala, neporušená a celistvá přenesla na současné demokratické a kapitalistické Rusko. Protože tak si to žádají nikoliv naše vlastní české zájmy, ale žádá si to vojenskobezpečnostní komplex USA, který ke své potřebě rok od roku zvyšovat svůj roční rozpočet velkého a mocného nepřítele potřebuje. Bez něj by jeho válečná výroba ztratila motiv, peníze by mohly začít utíkat jinam, třeba do zdravotnictví, což ovšem tak zavedený a utěšeně váhu nabývající bumbrlíček s výjimečným zastáním v Senátě i ve Sněmovně reprezentantů (protože bez jeho podpory se senátorem či reprezentantem nestanete), se letos došplhal až k rozpočtu jednoho bilionu dolarů a rozhodně nezamýšlí se s tímto číslem spokojit i nadále. Ale jak už jsem naznačil: mocný nepřítel USA je pro tuhle hru dospělých lidí podmínkou nezbytnou. Nu a pokud ten není v dohledu a většina států světa zdrogovaná vidinou věčného míru opakuje svou vůli žít se Spojenými státy v míru, musí Spojené státy tyhle dětinské a naivní tužby mršit světu do tváře a musí si svého velkého nepřítele stůj co stůj pořídit.

Už se stalo. Poté, co zplundrovaly Střední východ, postoupily k těžší váze - k Rusku. Rusko. Je velké a mocné a je největším nalezištěm nerostného bohatství na světě. Zkrátka soupeř ideál.

Ale co my máme s touhle světovou hrou na nepřítele společného? ptáme se. My přece žádný vojenskobezpečnostní komplex doma nemáme, takže co nás nutí hrát tuhle šílenou komedii společně s komplexem americkým? Nám by přece vyhovovalo žít se všemi zeměmi světa v míru a přátelství, a ne brojit proti Rusku jen proto, že proti němu z důvodu svých zisků potřebuje brojit jeden americký komplex, který si už kolem prstu omotal i celé USA? Kde je v tomhle nějaký rozum?

Otázka se to zdá být téměř k nezodpovězení. A přece lze na ni odpovědět jednoduše a za všechny naše milence a milenky současných USA i jejich branného komplexu, za Schwarzenbergy, Kalousky, Hermany, Němcové, Langšádlové, Štětiny, Halíky, Lukeše, Pitharty, Fialy, Gazdíky a další výtečníky to učinil- bohužel - náš sociální demokrat Zaorálek, a to těmito slovy: "Protože dnes už přece někam patříme".

Ano, patříme do EU a patříme i do organizace NATO. A proto musíme jak berani šlapat za vedoucím beranem před námi. I my musíme spatřovat svého nepřítele v Rusku, třebaže jinak proti němu nic nemáme. I my musíme v tisku, rozhlase a hlavně v televizi pořádat ty nejhalasnější kampaně na jeho zostouzení - a zrovna v těchto dnech činíme zázraky vazalské přičinlivosti při připomínce výročí vstupu vojsk Varšavského paktu na naše území. Penězi se přitom nešetří, do žlabu pro televizní tvůrce se nasypaly miliony a ty už si své výběrčí našly. Takže jeden dokument o 68 roce stíhá druhý, jeden řinčí nenávistí víc než další, ale pozor! Ta nenávist - jak se to od našich tvůrců doma i zpoza zahraničí žádá - není vpravdě ani tak o dějích minulých, ale spíš o jejich přesahu do přítomnosti, čili do "truchlivé" přítomnosti současného Ruska. Takže podle poučky že studium historie má smysl jen tehdy, přináší-li poučení i pro přítomnost, se dá říct, že skrze děje roku osmašedesátého, kdy všechno v Evropě i v Rusku bylo jiné než je dnes, je vpravdě na paletě těchto pořadů a filmů nikoliv bývalý SSSR, ale Rusko současné.

To je náš nepřítel přeukrutný, toho musíme nenávidět a věřme naší vládě a parlamentu, že i v budoucnu povede naše kroky tak, aby se nám nikdy nepřihodilo to, co se přihodilo našemu nešťastnému sousedovi jižnímu. Že by si totiž i na naší vládní tancovačce někdy zatančil Putin.

Lubomír Man

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2018
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2421 sec,0.0705 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,533kB