Středa 22 srpen 2018
Před Českým rozhlasem Babiše vypískali, bývalému aparátčíkovi KSČ zatleskali!   
Pridal tk Středa 22 srpen 2018 - 06:25:25 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Před Českým rozhlasem Babiše vypískali, bývalému aparátčíkovi KSČ zatleskali! Hlas ze záhrobí: Tohle je naše výročí, komunistického Pražského jara! To bylo komunistické obrození a vy nám zatleskáte, protože my jsme vám přinesli Václava Havla, to byl náš komunistický prezident, polistopadová věrchuška v ČR je také naše, NATO je naše a 17. listopad byste bez nás také neměli. Havlisté, zatleskejte nám na povel, teď!

Právě dnes uplynulo 50 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Během obsazování republiky okupačními vojsky a v následujících dnech a týdnech přišly o život desítky českých a slovenských občanů, veskrze mladých lidí, plných ideálů o budování socialismu s lidskou tváří pod vedoucí úlohou KSČ. Ti všichni, kteří uvěřili skupině pučistů uvnitř ÚV KSČ, kteří počátkem roku 1968 odstranili Antonína Novotného nejprve z funkce generálního tajemníka strany a o pár týdnů později v březnu dokonce i z funkce prezidenta, položili své životy za obranu vlasti a myšlenky reformačního komunismu a socialismu s lidskou tváří inspirovanou osvícenským systémem vládnutí generála Tita v Jugoslávii. Přesně podle modelu Jugoslávie probíhaly i procesy Pražského jara 1968.




Stejně jako v Jugoslávii, i v Československu byl do funkce prezidenta dosazen generál, konkrétně Ludvík Svoboda. Ten měl převzít a vytvořit českou verzi generála Tita v Československu, který bude v pozici vrchního velitele vojsk a přitom nebude civilista, ale válkou zocelený voják, stejně jako generál Tito. Lid ČSSR byl v době Pražského jara sešikován za Alexanderem Dubčekem, na kterého přísahali statisíce studentů, kteří provolávali slávu KSČ a jejímu obrozenému předsednictvu.

Sepjetí lidu s komunistickou stranou už nikdy od té doby nebylo tak těsné, vroucí a opravdové, jako tehdy na jaře roku 1968. Národ uvěřil straně, strana se stala součástí lidu a lid se rozhodl za stranu položit i život. Komunistická strana Československa dokázala to, co do té doby nedokázala žádná jiná strana v historii země před, ani poté. Dokázala k sobě přimknout národ do takové míry, že beze zbraní se vrhl proti tankům okupantů a mnozí z těchto hrdinů za to zaplatili svými životy.

Do čela ČSSR postavíme generála, jako v Jugoslávii… rozhodl kategoricky Dubček už v únoru 1968! A potom přišel 21. srpen a Dubček se nervově zhroutil… to je konec, konstatoval Smrkovský

Jenže ani na okamžik nešlo o demokracii, ani na okamžik nešlo o politickou pluralitu, ani na okamžik to nebyl proces, který by vzešel zezdola od lidu Československa. Byl to komunistický proces, bylo to komunistické Pražské jaro, byli to funkcionáři politbyra Dubčekovy vlády, byli to komunistické stranické aparáty, byly to komunistické organizace socialistické mládeže, předchůdce SSM, které organizovaly studentské happeningy na podporu Dubčeka a Smrkovského, byli to funkcionáři stranických organizací, kteří otevírali hranice, kteří rušili cenzuru v tisku, kteří pouštěli do rozhlasu západní muziku.

Byl to komunistický a v pravdě trockistický projekt na reformu komunistického systému řízení v ČSSR, který viděl a spatřoval vzor v modelu Jugoslávie pod vedením generála Tita. A podle tohoto vzoru bylo vše do Československa na jaře 1968 kopírováno, ať už to byl generál ve funkci prezidenta, jako v Jugoslávii, volné cestování na západ, jako v Jugoslávii, svoboda tisku, jako v Jugoslávii a svobodné soukromé drobné podnikání, jako v Jugoslávii.

A potom přišel šok, když jiní komunisté přijeli v tancích a tomuto procesu vystavili stopku a ještě jiní komunisté jim napsali zvací dopis. Alexander Dubček se psychicky zhroutil, Smrkovský později uvedl, že stranu po 21. srpnu řídil de facto jen on a další lidé, protože Dubček byl na psychofarmakách. Lidé vtrhli do ulic, skandovali a volali: “Jsme s vámi, zůstaňte s námi!” a mnohým vůbec v těch dnech po 21. srpnu 1968 nedošlo, že místo toho by se spíš hodilo heslo “Vzdejte se, nic se vám nestane!”, které vešlo do dějin jako výzva jednoho esesáka, který vyzýval české parašutisty po atentátu na Říšského protektora Reinharda Heydricha před kostelem sv. Cyrila a Metoděje v Praze, aby opustili svůj úkryt a vzdali se.

Mladí lidé v roce 1968 byli plně oddání komunistické straně a jejímu politbyru pod vedením Alexandera Dubčeka. Mladí komunisté, studenti, lidé s fotkami Dubčeka, ti všichni vyběhli do ulic, s holýma rukama proti tankům a samopalům okupantů. A v té chvíli předsednictvo ÚV KSČ dalo příkaz nebránit se, neklást odpor, nechat republiku obsadit nepřítelem, byl vyslán signál ke zrušení jara jako neúspěšného a právě ukončeného komunistického experimentu. Trockistická perestrojka bylo rozmašírována pod pásy tanků.



Smrkovský: Komunistické jaro 1968 bylo naše a komunisté pokládali své životy na ulicích, mladí komunisté, kteří ještě ani nebyli ve straně, ale komunistické srdce již měli v sobě…

Od počátku až do konce tedy šlo o komunistický projekt, o komunistický plán na socialismus s jugoslávskou tváří, plán na změnu architektury obrany, kdy prezidentem se stane voják a vznikne tak nástupní cesta k jugoslavizaci ozbrojených sil ČSLA, která se postupně odtrhne od Varšavské smlouvy a východního bloku stejně, jako se od Sovětského svazu odtrhla již v 50. letech Titova Jugoslávie.

A s naprostým šokem a údivem, hlavně pamětníci z roku 1968, dnes všichni stojíme díváme se na bizarní scénky a rétorická cvičení dnešních zmatených a pomatených představitelů havlistické fronty, kteří unesli a odcizili Pražské jaro 1968 pro sebe a bojují za odkaz roku 1968, jako kdyby snad šlo o jejich jakýsi svatý grál všech demokratů, svobodomyslných lidí a ochránců demokracie. Taková nehorázná lež a fantasmagorie, protože Pražské jaro 1968 bylo komunistické jaro, byla to zásluha politbyra ÚV KSČ a byl to boj za trockistickou perestrojku socialismu v ČSSR pod vedením Alexandera Dubčeka, bylo to sebeobětování lidí v srpnových dnech za myšlenky socialismu s lidskou tváří, kterým bylo zatajeno, že se socialismem se už později nepočítá.

Uběhne 50 let a najednou vidíme, jak davy pražské havlistické mládeže vypískají demokraticky zvoleného premiéra, demokraticky zvoleného předsedu poslanecké sněmovny, ale hned chvíli poté zatleskají předsedovi Senátu, bývalému členovi normalizační KSČ od roku 1979 do roku 1989. Ten jim evidentně nevadí. K čemu došlo? Andrej Babiš a Radek Vondráček, tedy premiér ČR a předseda Poslanecké sněmovny dnes přišli položit věnce k budově Českého rozhlasu.

Ten v srpnu 1968 hrál důležitou roli v informování o právě tehdy probíhající invazi vojsk Varšavské smlouvy. Právě při obraně budovy rozhlasu bylo v roce 1968 zastřeleno několik lidí z řad pražské studentské mládeže, další zahynuli při explozi sovětského náklaďáku s municí, který zapálili studenti pražských škol, a proto dnešní akce byla pietním aktem. Jenže to by na místě nesměly být skupiny pražské havlérky, které celý pietní akt zostudily. Pískali na Babiše i Vondráčka, skandovali “Hanba! Hanba!” a během smuteční tryzny, když hrála hudba Hradní stráže, tak pískali na píšťalky. Prostě debilové a nutno podotknout, že mnozí z nich byli identifikováni jako členové pražské TOP09.

Po 50 letech tleskají pohrobci Václava Havla normalizačnímu komunistovi, který oceňuje veřejnoprávní propagandistická média za jejich dnešní úlohu

Vrchol idiocie těchto individuí přišel ve chvíli, kdy se k projevu před budovou rozhlasu dostal Milan Štěch, předseda Senátu ČR. Ten ocenil práci rozhlasu v srpnových dnech za přinášení pravdivých informací, ale hned poté se ocitl v současnosti, když si postěžoval, že dnes máme záplavu informací a je velmi obtížné se v nich vyznat a orientovat, a proto je prý nutné chránit a bránit média veřejné služby, Českou televizi a Český rozhlas, protože ty prý přinášejí vždy pravdivé informace, na rozdíl od médií soukromých. Na tento bizarní výrok se ozval od demonstrantů potlesk.

Málokdo si z nich uvědomuje, že ve skutečnosti tleskají člověku, který vstoupil do KSČ v době nejtužší normalizace, navíc až po Chartě 77, v roce 1979 a setrval ve straně až do roku 1989. Pražská havlérka tak tleská komunistovi, i když bývalému, za jeho slova o tom, že jenom České televizi a Českému rozhlasu lze věřit zprávy, protože v těch ostatních zprávách a v té záplavě se prý občan nevyzná, takže kdyby tady nebyla ČT a ČRo, lidé by prý nevěděli, jak si mají informace vysvětlovat.

Takové výroky nepotřebují komentář. Pražská havlérka tleská normalizačnímu komunistovi, ale vypíská demokraticky zvoleného vítěze voleb a také předsedu sněmovny. Nejde o to, kdo má jaké postoje k Babišovi nebo Vondráčkovi, jde o to, že tyto skupiny rozvratných živlů okolo TOP09 narušily průběh smuteční tryzny. Je ovšem příznačné, že havlérka tleská bývalému normalizačnímu komunistovi. Vždyť právě díky normalizačním komunistům byl Václav Havel v prosinci roku 1989 zvolen do funkce prezidenta ČSSR a dokonce skládal slib a přísahu na ústavu ČSSR a sliboval chránit socialismus. Vstup do NATO by také nebyl možný bez bývalých komunistů, kteří řídili v 90. letech demontáž armády. Předseda TOP09 má dokonce dodnes z té doby na rukách krev kvůli nefunkčním padákům.

Kulaté výročí Mnichova 1938 je před námi, dočkáme se varování před vlivem Německa a Sudetoněmeckého landsmančaftu?

Zhruba za měsíc přijde další kulaté, tentokrát 80. výročí Mnichovské zrady. Opravdu chci vidět, kolik smutečních tryzen a kolik demonstrací se bude odehrávat před německou ambasádou v Praze, kolik vzpomínkových akcí bude pořádáno po republice na místech, kde členové Freikorps vraždili české občany. Kolik odborníků se zjeví v České televizi, kteří budou varovat před dnešním Německem, když vidíme, jak jiní odborníci kvůli roku 1968 varují před dnešním Ruskem.

Určité pozitivum lze spatřovat v tom, že Česká televize nebude dnes večer vysílat přímý přenos projevu slovenského prezidenta Andreje Kisky z Bratislavy, protože Hradní kancelář slovenského prezidenta to zamítla . Podle informací vyhověl Andrej Kiska Miloši Zemanovi, protože spolu mají přátelský vztah, i když názorově se liší. Česká televize tak Kiskův projev odvysílá až ze záznamu. Ale tím je vyslán signál, že Praha je pod kontrolou globalistů. Neoconi nemohou živě importovat Kiskův projev do Prahy.

Kolik lidí by dnes vtrhlo do ulic a s holýma rukama se postavilo tankům, bez ohledu na to, z jaké strany by přijely? Těch lidí by moc nebylo. Souručenství lidu a KSČ bylo v roce 1968 naprosto unikátní, ojedinělé a dalo se přirovnat jen ke kultu osobnosti, který byl pozorovatelný v Jugoslávii ve vztahu ke generálu Titovi. Dobové záběry z Prahy ukazují fanatickou mládež, jak s fotografiemi členů Dubčekovy vlády chodí po Praze, lidé mají fotky funkcionářů KSČ v autech, za zrcátky, lidé si vyvěšují fotky funkcionářů politbyra, zejména Dubčeka a Smrkovského, přímo doma.

Přestože Pražské jaro trvalo krátce, už za tu krátkou dobu bylo patrné, že vzniká mohutný kult osobnosti k Alexanderu Dubčekovi. O tom mimochodem informovala KGB už v květnu 1968 do Moskvy, že československá mládež je fascinována novým tajemníkem strany. A dnes generál Pavel hovoří o tom, že ČSLA se bránit invazi v roce 1968 neměla, že to tak bylo v pořádku … říká člověk, který byl 3 roky šéfem vojenské sekce NATO v Bruselu a tím si přihřívá polévku alianční obrany v rámci NATO, jak se prý dnes máme dobře a bezpečně. Jo, to v roce 1968 jsme se měli také, když nás alianční vojska přijela z východu zachránit před trockistickou perestrojkou. Vidíte, už je to tady zase: “Vzdejte se, nic se vám nestane!…”

Když největší demokraté dnes řvou a prolévají krokodýlí slzy na hrobě nezdařeného pokusu o komunistickou perestrojku z roku 1968…

O to větší šok zažíváme dnes, když novodobá havlistická mládež, mimochodem uctívající kult Václava Havla, nerespektuje výsledky demokratických voleb, svolává stávky studentů v době školního vyučování, narušuje pietní akty, to všechno na jedné straně, ale na druhé straně tleskají normalizačnímu komunistovi, který je dnes, jaká to náhoda, ve druhé nejvyšší ústavní funkci v ČR. To jsou paradoxy, že? Česko snese fšecko.

Demokraté, kteří uctívají Havla a tzv. americké transatlantické hodnoty, pláčou na hrobě komunistického Pražského jara, které vedl charismatický aparátčík nejvyššího předsednictva ÚV KSČ. To prostě nevymyslíš, ať se snažíš sebevíc. Česko je země tolika absurdních postojů, že to pomalu začíná vypadat, že ti lidé nemají hlavu na přemýšlení, ale jenom kvůli tomu, aby jim nepršelo do krku. Pravda je pouze jedna, že rok 1968 patřil a bude patřit komunistům, jejich historii a jejich politikům, nikoliv demokratům. Podobně jako rok 1989, ale to by bylo už na jinou diskusi.

-VK-
Šéfredaktor AE News


Zdroj: https://aeronet.cz/news/pred-ceskym-rozhlasem-babise-vypiskali-byvalemu-aparatcikovi-ksc-zatleskali-hlas-ze-zahrobi-tohle-je-nase-vyroci-komunistickeho-prazskeho-jara-to-bylo-komunisticke-obrozeni-a-vy-nam-zatleskate/


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Čím větší humbuk, tím větší prachy, aneb „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej!“   
Pridal tk Středa 22 srpen 2018 - 06:12:02 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Konečně, to zas bude mazec. Je tu 21. srpen a s ním 50. významné výročí okupace - vstupu spojeneckých (a sovětských) vojsk Varšavské smlouvy do Československa! Prezentuje se množství ideologických, protiruských tanečků a také provokací, nicméně vzpomínkové akce budou zřejmě ve všech větších městech ČR. Nic proti tomu, je tu však přece jen jedna taková velká „maličkost“.

Jak sdělují média, hlavní vzpomínkové akce k tomuto výročí budou, jak to ostatně bývá tradičním zvykem, probíhat v Praze na Václavském náměstí. Vzpomínkové akce údajně vyvrcholí „mega“ koncertem právě na Václavském náměstí, kde zazní největší hity 60. let v podání současných zpěváků. Zde se dostáváme k oné „maličkosti“ v podobě vystoupení současných zpěváků. Ono totiž není vystoupení jako vystoupení, stejně jako není výročí jako výročí. Řada našich současných zpěváků není ani zdaleka loajální současné politice, natož Rusku v souvislosti s výročím „okupace“. Připočteme-li k tomu propagandistickou masáž o militantní politice Ruska a nebezpečí, které nám a celé Evropě od něj hrozí, stejně jako řada dalších protiruských provokací není pochyb o tom, jaký postoj a názor má většina našich současných zpěváků k Rusku. Upřímně řečeno, až na vzácné výjimky je jejich vztah k Rusku ani ne tak chladný, jako vyloženě záporný až odtaživý a s názory, které je lepší nepublikovat.

Nicméně, je zde výročí a s ním nemalá příležitost si v rámci „vzpomínkových akcí“ pěkně namazat kapsu! Lze totiž dost vážně pochybovat, že by vystoupení současných zpěváků mělo charitativní charakter, nebo že by se snad zřekli honoráře! To už sám význam této významné akce vylučuje, protože 50. výročí je mimořádně důležité. Tomu také musí odpovídat rozsah, rozměr a vyznění, což samo o sobě předpokládá, že na nějakou tu korunu by se nemuselo hledět. Jinými slovy, když vzpomínková akce, tak ať to stojí za to, takové výročí není každý den zvláště, jedná-li se pro národ tak tragickou událost, jakou byla okupace Československa.

A tak naši slavní zpěváci a zpěvačky, využívajíc této mimořádné příležitosti, při vědomí výnosného kšeftu budou nadšeně, na oko i (nevěrohodně) vlastenecky dout své plíce při prezentaci těch největších hitů 60. let, aby projevili odpor a nesouhlas nejen s dávnou okupací, ale i skrytě proti současné politice Ruska a tendenci našich některých politiků v jejich kontaktech s RF. Zkrátka, tato akce, jakkoli je svým obsahem pro účinkující ideologicky a nacionálně negativní a nesourodá, přesto ve smyslu „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“ si naši umělci a zpěváci nejen „zadují“, ale především, pěkně napakují. Komu či při jaké příležitosti vystupují není zřejmě zas až tak důležité.

Apropó, ještě jedna poznámka. Nevím, zda je to typicky jen naše polistopadová zvyklost, nebo se to praktikuje i v jiných státech, ale kdykoliv se jedná-li se významnou událost státního či jinak vrcholného významu, na jejich realizaci se mj. vždy nemalou měrou podílí i muzika, tedy vystoupení populárních hudebních skupin a zpěváků, často s repertoárem, který má jen malý, nebo také žádná vztah k dané události. Nabízí se otázka, zde to není záměrné, aby si jistí vlivní lidé, resp. politická scéna udržela vliv na jedné straně a loajalitu „umělců“ na straně druhé. Vystoupení jiných kulturních těles a subjektů, např. folklorní, komorní, dětské apod. jsou málo časté, až ojedinělé. Je to snad proto, že návštěvnost na těchto vystoupeních, alias „koncertech“ jde z velké části na vrub mladých (samozřejmě platících) lidí? Že tyto akce, kromě „kulturního(!)“ zážitku současně mají i ne nezajímavé vedlejší efekty, jako je byznys, drogy apod.?

Lze také seriozně pochybovat o tom, zda kulturní a obsahová úroveň (repertoár) těchto vystoupení zcela odpovídá charakteru a významu dané akce. Zdá se, že se úroveň oslav nebo významných událostí dostala jen do roviny komerčního významu vystupováním či účinkováním hudebních skupin a zpěváků tzv. populární hudby, bez širšího kulturního, uměleckého nebo esteticko - výchovného vlivu či efektu. Ale to už je zase problém z jiného soudku.

Jiří Baťa

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Vaginálně i análně - imigranti hromadně znásilnili handicapovanou   
Pridal tk Středa 22 srpen 2018 - 06:06:02 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Další případ trýznivého znásilnění vyšel na povrch ve Švédsku. Čtyři Eritrejci vydávající se ještě ani ne za plnoleté jsou obviněni z krutého hromadného znásilnění postižené ženy, které se odehrálo začátkem května ve švédské Brommě. Drželi ji za ruce a za nohy a znásilňovali ji análně i vaginálně až měla po celém těle modřiny a tržnou ránu v oblasti podbřišku.

Pokud budou usvědčeni budou možná vyhoštěni. Každopádně proimigrační politici by už konečně měli převzít odpovědnost za brutální přečiny svých chráněnců, protože jejich četnost se bude zřejmě neustále zvyšovat.

Zdroj: expressen.se

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Papež protěžuje práva imigrantů na úkor evropské civilizace   
Pridal tk Středa 22 srpen 2018 - 06:04:29 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Novinář a autor knihy « Bergoglio a předsudky » (Bergoglio e pregiudizio), Mauro Mazza, prohlásil v rozhovoru pro holandský vlajkový deník De Telegraaf, že papež František coby neevropan nesoucítí s evropskými hodnotami (narozdíl od Benedikta XVI.), a proto je nijak zvlášť ani nehájí, a na úkor evropské identity proěžuje imigranty, nota bene muslimské.

Podle Mazzy papež nemá s Evropou nic společného a není schopen za současnými trably s imigranty rozpoznat existenciální krizi Evropy. Je to i krize Františkova papežství, neboť tím, že upřednostňuje práva imigrantů před naší civilizací, se zpronevěřuje svým vlastním principům. To je i příčinou Františkovy klesající obliby a autority – za posledních 5 let téměř o 20 procentních bodů.

Divím se, že není slyšet hlas kněží a biskupů, když jsou odstraňovány kříže z veřejných budov, protože to uráží přísušníky jiného náboženství. Oproti tomu církev v Rusku, po 70 letech komunistického útlaku teď prožívá šťastné období a hrdě si hájí svoji pozici ve společnosti, konstatuje Mazza.

zdroj : https://www.telegraaf.nl/nieuws/2419450/paus-franciscus-verdedigt-europese-waarden-niet
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Ruský úředník: Rusko reaguje na nové americké sankce z hlediska svého zájmu   
Pridal tk Středa 22 srpen 2018 - 05:57:57 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitri Peskov 20. srpna řekl, že Rusko reaguje z hlediska svého státního zájmu na nové kolo sankcí, které se Spojené státy chystají zavést.

Tisková agentura Tass citovala Peskova slova, že Rusko prostudovalo nová sankční opatření, která se Spojené státy chystají zavést proti Rusku, a věří, že z pohledu mezinárodního práva se jedná o opatření „nepřátelského a nezákonného" chování, příslušná omezení poškodí mezinárodní obchod.

Jde o to, že Spojené státy možná zavedou sankci proti účastníkům na projektu plynovodu „North Stream-2", Peskov uvedl, že související činnosti narušily obchodní principy. Dodal, že „North Stream-2" je mezinárodní obchodní projekt, pokus proti tomuto projektu naruší principy Světové obchodní organizace.

Peskov řekl, že ruský prezident je ochoten usilovat o lepší vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy, aby bilaterální vztahy vyšly z současné krize. Tajemník Ruské federální bezpečnostní konference Nikolai Patrushev se brzo v Ženevě setká s asistentem amerického prezidenta pro bezpečnostní záležitosti Johnem Boltonem, budou jednat o důležitých mezinárodních otázkách.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Ve Washingtonu se uskutečnilo nové kolo slyšení amerického výboru ohledně vyšetřování č. 301   
Pridal tk Středa 22 srpen 2018 - 05:56:40 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Americká kancelář obchodních zástupců začala 20. srpna veřejné slyšení amerického výboru ohledně vyšetřování č. 301, na kterém budou účastníci diskutovat o tom, že americká vláda 10. července oznámila uvalení dodatečného cla o 10 % na čínské výrobky ve výši 200 miliard dolarů. Toto slyšení nejenom pomáhá ve zjištění konečného seznamu sazeb za 200 miliard amerických dolarů produktů pocházejících z Číny, ale také zváží, zda zvýšit celkovou daňovou sazbu z 10% na 25%.

Z písemného svědectví mnoha amerických společností a průmyslových organizací, které se již zúčastnily slyšení, vyplývá, že zavedení sazeb na čínské dovozy této velikosti povede ke zvýšení denních výdajů pro americké spotřebitele a kvůli tomu, že je velmi těžké nalézt náhradu za čínské výrobky z hlediska kvality a kvantity, dodatečné tarify vážně poškodí americké společnosti, zejména malé a střední podniky, které se spoléhají na globální dodavatelské řetězce.

Zmíněné slyšení trvá 6 pracovních dnů a očekává se, že se slyšení zúčastní zástupci více než 350 podniků a průmyslových organizací. Na rozdíl od předchozích dvou kol slyšení zaměřených na chemické výrobky, průmyslové části a elektronické doplňky, se seznam sazeb za 200 miliard amerických dolarů produktů pocházejících z Číny vztahuje na různé spotřební zboží, jako je nábytek, dětské autosedačky, dary a jiná příslušenství.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Andre Vitchek: Pozor! I o Íránu vám lžou   
Pridal tk Středa 22 srpen 2018 - 05:54:58 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Uvažovali jste někdy o možnosti, že téměř všechno, co vám o světě říkají západní média, je lež a výmysl?

Jsem si jist, že ano - a zvláště v poslední době - kdy se pomatenost západní propagandy stává stále očividnější.

Jestliže žijete v Evropě či Severní Americe, jste otravováni lžemi o Kubě, Venezuele, Rusku, Číně, Severní Koreji - a ano, také o Iránu.
Právě jsem se vrátil z Teheránu, města se slavnou historií i kulturou. Města, přeplněného muzei, divadly, neuvěřitelně skvěle udržovanými parky, které jsou vyzdobeny moderními sochařskými díly. Je to město s moderní a státem financovanou veřejnou dopravou, kombinující high tech metro, ekologickou dopravu autobusovou a předměstské vlaky. I město vysokých stromů a tichých náměstí, elegantních kaváren a nesmírně vzdělaných a laskavých lidí.

Město, které by mohlo být zcela právem zařazeno do seznamu 10 nejpozoruhodnějích měst světa, kdyby ovšem nebylo hlavním městem země, kterou se Západ snaží zruinovat. Nejdříve nespravedlivými i nezdůvodněnými sankcemi - a pak, kdo ví - možná i vojenskou invazí.

Co většina západních lidí o Iránu ví? Co se o něm ze svých médií dověděli?
Mám za to, že ten obraz je takovýto: Jde o radikální muslimskou zemi, něco jako je radikální šiitská Saudská Arábie. JEMOMŽE HORŠÍ. Dokonce mnohem horší, protože Saudská Arábie je nejbližším arabským spojencem Londýna i Washingtonu a proto na ní nesmí být snítko. A to bez ohledu na to, jaké barbarství se z této země do světa šíří.

Ti kteří znají např. saudskoarabskou Džiddu i Teherán, by se srovnání těchto
dvou měst s chutí zasmáli. Saudská Arábie je i se svou polokolonií Bahrainem bez ohledu na své bohatství z ropy nejméně soucítícím společenstvím na planetě, v němž na odiv vystavovanému bohatství šlape vždy na paty nejhlubší bída.

Zatímco Irán je ve své podstatě zemí socialistickou. Je internacionalistický a plně solidární s mnoha utlačovanými zeměmi planety. A to nejen se Sýrií, Jemenem a Palestínou, ale též s Kubou, Venezuelou a dalšími.
Že jste o tom nevěděli? Žádný div. Nebyla nikdy snaha vám to sdělit.
Což platí i o iránském společenském systému, který je zcela jasně socialistický. Je zde bezplatné školství a zdravotní péče, státem financovaná veřejná doprava a kultura, do značné míry silná vláda a přinejmenším aspoň částečně - centrální plánování.

Bez ohledu na nespravedlivé západní sankce, uvalované na Irán jen s několika málo přerušeními, činí iránská vláda vše možné i nemožné, aby se o své občany postarala. A bez ohledu na utrpení, které jsou Iránci v důsledku sankcí snášet, nepodvádí a nekradou.

Většina návštěvníků Iránu nerozumí složité místní měně - a já nejsem výjimkou. Jednoduše dám taxikáři či vrchnímu svoji peněženku - a oni si z ní prostě vezmou, kolik jim za jejich službu patří. A jak jsem se se svými iránskými kolegy shodl, je ona vybraná částka vždy férová.

Jistě. Řekli vám "jak náboženský Irán je". Ale pozor! Na rozdíl od Saudské Arábie nebo Indonézie, nemává se zde vírou jako praporem a také se vám ta víra nestrká před obličej. V Iránu je víra cosi vnitřního, co se vyjadřuje pokorně a bez hluku. A většina žen si přikrývá své vlasy jen ze třetiny či čtvrtiny, takže většina vlasů zůstává odkrytá.

Zvláštní to věc. Kdykoli přijedu do Iránu, zmocní se mě podivné puzení. Vykřiknout do celého světa. Přijeďte do této země a poznáte něco extra. Irán není div světa, ale je reálný. Reálný je zde život i lidé. Díky své kultuře a historii ti lidé jaksi vědí, jak oddělit drahé kameny od šuntu, čisté myšlení od propagandy, laciný kapitalizmus od velké snahy zlepšit svět. A jestliže mi nevěříte, běžte se podíávat na jejich filmy Jsou to klenoty jeden vedle druhého.
Což je zřejmě právě ten důvod, pro který chce Západ Irán nejdříve zruinovat - a pak totálně zničit. Irán je totiž pro Západ "nebezpečný". A je smrtelně nebezpečný pro imperialistické uspořádání světa. Stejně jako Čína, Rusko, Kuba, Venezuela a Bolivie.

Zruinovat Irán však nebude snadné, ba dá se říct, že až skoro nemožné. Iránci jsou hrdí, rozhodní a silní. A Irán též není všemi opuštěn. A dokonce i sousedé Iránu - Turecko a Pakistán - otáčejí v poslední době kormidlo své politiky dál a dál od Západu.

Ale nevěřte všemu, co píši. Prostě sem přijeďte a uvidíte. Anebo se zeptejte lidí, co v Iránu byli, a poslouchejte je. Je to země, která má za sebou 7 000 let skvělé historie. A namísto, abyste ji bombardovali, čtěte její básníky, sledujte její filmy a učte se z jejího internacionalistického postoje. A teprve pak rozhodněte, zda je Irán skutečně váš nepřítel, anebo váš vzácný druh.

(Andre Vltchek je americký filozof, romanopisec, filmař a investigativní žurnalista. Psal o válkách a konfliktech v řadě zemí a je autorem řady knih různých žánrů).

Vybral a přeložil Lubomír Man

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2018
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.1784 sec,0.0304 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,550kB