Neděle 20 leden 2019
Bez EU budete pojídat kořínky   
Pridal tk Neděle 20 leden 2019 - 06:20:57 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Nedávno proběhla taková krátká zpráva, která bohužel zapadla někam do mediálního záchoda a která ukazuje, že nám ujíždí vlak.

Italský premiér Salvini se sešel s polským prezidentem Kaczynskim, aby definovali strategii pro Evropské volby. Oba jsou, jak se teďka říká, euroskeptičtí, tedy stojí na straně svých národních států. Jiný plán má maďarský prezident Orbán, ten se zase pokouší o sjednocení neevropské konzervativní křesťanské pravice. Různí vlivní jedinci se začínají připravovat na konec EU takové, jakou ji známe.

Každý projekt má nějakou životnost. EU je na konci životnosti. Socialismus má dvě fáze, fázi problémů růstu a pak fázi růstu problémů. Asi nebude zatěžko odhadnout v jaké fázi se nacházíme. Šlo s tím něco dělat, kdyby europapaláši chtěli, ale oni se vší rozhodností neprojevili ochotu ani verbálně nějak svůj produkt inovovat, naštěstí. Co vůbec lze očekávat od lidí jako Jean-Claude Druncker. I strejda Soros vidí, že to není dobré a zjevně nedisponuje žádným funkčním návodem.

Kromě toho jsem zjistil, že většina výrobců má tendenci životní cyklus svých produktů přeceňovat. Třeba existoval jeden velký evropský sjednotitel, který naplánoval jistý poměrně známý společenský projekt na tisíc let, ale nakonec mu to fungovalo jen roků šest, a to i přes značné úsilí a materiální nasazení při exportu projektu do dalších zemí a poměrně násilný kohezní poevropšťovací program.

Co se dělá s produktem, který se přiblížil konci svého výrobkového cyklu? Takový se třeba nabízí se slevou (tzn. prodávající ho podporuje slevami na úkor svého zisku, v podstatě obdoba dotací), nebo ho zkusí zákazníkům nanutit agresivním marketingem, případně podniká různé akce, aby zabránil vstoupit na trh substitutům. Tohle všechno už EU vyzkoušela s různým efektem. Nejlépe jí jde to poslední.

Jinou metodu na poevropšťování, na kterou taky určitě dojde, zaznamenal František Matějka. Bez EU budete pojídat kořínky! Při sledování Matějkova videa nutně dojdete k otázce, zda příznivci EU sáhnou k násilí, kdy to bude a jak rozsáhlé násilí to bude.

S EU je to asi nějak tak. Má 20% příznivců. Těm se myšlenka Sovětského svazu západu líbí a připadá jim sexy, nebo z ní něco mají, třeba spolurozkrádají dotace nebo pracují na evropských úředních „agendách“, nebo jsou to takoví ti připosranci, co si myslí, že sami nejsme nic a nic nedokážeme. Pak má 20% odpůrců, také z nejrůznějších důvodů. Zbylým 60% volby způsobilých jedinců je EU ukradená. Sem tam na ní nadávají, když si uvědomí, že socialisitický Sovětský svaz Západu neguje životní perspektivy jich nebo jejich dětí, sem tam si ji pochvalují, například když se mohou projíždět po cyklostezkách postavených za „evropské peníze“ (tzn. peníze, kteří evropští úředníci ukradli nějakému jinému chudákovi o pár set kilometrů dál nebo se neobtěžovali ani s tím a rovnou si je natiskli) a celkově vyčkávají, kam se to s EU vrtne a zda se náhodou nenajde někdo jiný, kdo by jim dával další bezcenné dárky.

O těchto 60% beznázorových a někdy bezpáteřních jedinců se dříve nebo později strhne bitva. A já se obávám, že eurofilové nebudou jim nebudou mít mnoho co říci, natož nabídnout.

Eurofilové tak budou třeba vykládat, že jejich kůň je sice mrtvý, ale je skvěle mrtvý. Stačí pár reforem a bude zase jako živý! Není nakonec o nic mrtvější než jiné mrtvé koně, a že když ho všichni společně poneseme, tak že se nakonec bude pohybovat docela rychle, možná rychleji než prokazatelně živé koně z USA, Ruska nebo Číny. A až až jim umře kůň, tak budeme ve výhodě, protože s mrtvým koněm už manipulujeme dlouho a máme rozsáhlé know-how, jak na to. Ještě se k nám budou jezdit učit, jak se s mrtvým koněm dají vyhrát dostihy!

Ve školách zase budou vyplachovat dětem mozky a dospělé budou sociálně likvidovat pro „protievrospké smýšlení“. S nadšením budou informovat o úspěších, například o tom, jak si stagnující Německo balancující na hraně imigrační, politické a sociální krize a zadlužená Francie před krachem propojily vodovod, aby nebylo vidět, jak přeregulované prostředí dusí podnikání a inovace a trh zdeformovaný státními intervencemi ztrácí konkurenceschopnost.

EU nic jiného nečeká než propad do čím dál hlubší řiti. Takže se nelze divit, že se prozíravější jedinci porozhlížejí a hledají spojence. Komu by se chtělo být v roli „poslední zhasíná“. Za chvíli vyjede autobus novým směrem a je třeba zabrat si ty lepší sedačky, z opuštění EU bude dříve nebo později konkurenční výhoda. Svět se začíná připravovat na nové neunijní příští a my u toho nejsme. Přitom by to mohlo být takové hezké spojenectví.

Zdroj: http://dfens-cz.com/bez-eu-budete-pojidat-korinky/

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Nymburská deklarace Národní demokracie 2019. Přístup Národní demokracie k volbám do Evropského parlamentu   
Pridal tk Neděle 20 leden 2019 - 06:15:07 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Národní demokracii leží na srdci především blahobyt našich občanů a postavení naší země, České republiky. Zároveň se cítíme plnohodnotnými Evropany.

Nejsme však ztotožněni se současným uspořádáním a ovládáním evropského prostoru.

Jelikož jsme, společně s mnoha dalšími, došli k pevnému přesvědčení, že český národ, naše česká, moravská a slezská vlast, v rámci superstátu EU prosperovat nemůže, dokonce mu v tomto společenství hrozí zánik, máme již v našem rok starém ideovém programu mimo jiné vystoupení České republiky z Evropské unie: http://narodnidemokracie.cz/zverejnujeme-dalsi-cast-naseho-programu-bod-cislo-jedna-vystoupeni-z-eu-a-z-nato-princip-neutrality/.

Naše kandidatura do europarlamentu je právě tímto opuštěním EU motivovaná, to znamená napomoci rozpuštění, případně našemu vystoupení z této organizace. Máme radost, že Velká Británie se k tomuto vystoupení již odhodlala. Dále nám udělalo radost nedávné, ne příliš publikované, rozhodnutí vlády USA, kdy Spojené státy již nepovažují Evropskou unii za stát, ale pouze za mezinárodní organizaci typu UNESCO, OSN apod. Nadále budou respektovat pouze stávající tradiční státy. To je dobré znamení další eroze a neodvratného rozpuštění EU. Na tomto se chceme s našimi europoslanci podílet. Máme zájem, aby rozpuštění (nebo naše vystoupení z) tohoto neblahého spolku probíhalo organizovaně, bez většího chaosu, jenž by byl poté využit nadnárodními finančníky k uchopení moci nad evropskými národy.

Současná EU je charakteristická přerozdělováním všeho a všech. O přerozdělování migrantů (v „dresu“ uprchlíka, studenta, inženýra, pacienta lázní apod.) je zbytečné se rozepisovat. Ale i současné přerozdělování v hospodářské sféře se jeví pro Českou republiku jen naoko prospěšné, jelikož nám oproti Evropskou unií předhozené „ohlodané čtyřicetimiliardové kosti“ nadnárodní společnosti berou každý rok jen na dividendách od jejich zde působících firem zhruba 300 mld. Kč! Tyto ohromné výnosy jsou dány zejména nízkou mzdou českých zaměstnanců oproti pracujícím na západě Evropy. Přesné cifry v procentním vyjádření zní takto: V letech 2010-2016 odešlo 7,6 % českého hospodářského výkonu v kapitálových příjmech na Západ, zatímco opačným směrem, z evropského rozpočtu, to bylo pouze 1,9 %. Pokud by se podařilo každoročnímu tunelování českých zdrojů zabránit a čtvrt biliónu českých korun by zůstalo v této zemi, nemáme strach o naši budoucnost i mimo strukturu Evropské unie.

Evropští euroskeptici pod vedením Marine Le Penové chtějí stávající, centrálně dirigovanou, Evropskou unii transformovat do Evropské unie s volným pohybem kapitálu, osob, zboží a služeb, tak jak to v Evropě bylo již dříve. Tuto ideu u nás representuje SPD Tomia Okamury.

Ani tato varianta Evropy však pro nás není přijatelná. Na té by Česká republika, potažmo český národ, v současné době tratil stejně a možná ještě více, než na stávajícím socialistickém přerozdělování Bruselu. Je třeba si uvědomit, že nám v této zemi po třicetiletém panování cizinci nastrčených figur zbylo jen málo z našeho dřívějšího národního bohatství. Země, která byla v roce 1989 finančně zcela zdravá, relativně dobře hospodařila se svým nerostným, lesním a půdním bohatstvím, jež i vlastnila, uměla vyrobit téměř vše od ošacení po lokomotivy, byla potravinově soběstačná a vychovávala zdravou mládež, je dnes zemí zplundrovanou, kde nám patří jen velmi málo a čeští pracující nesou na svých ohnutých hřbetech zátěž tří dekád havlistického hospodaření. Již skoro 900 tisíc občanů, bezmála desetina obyvatelstva, je v exekuci!

Jak by taková země mohla konkurovat nepředstavitelnému množství kapitálu ve vlastnictví cizích bank s jeho volným pohybem? Vše konkurence schopné, co by český inženýr a dělník stvořili, by okamžitě v zárodku vlastník disponující tímto kapitálem buď koupil nebo přes své konexe zardousil. Zároveň by pokračovalo zločinné financování zde působících neziskových organizací ze strany Soroše a dalších exponentů Nového světového řádu, jejichž pracovníci se cíleně infiltrují do veřejné správy, na ministerstva a do veřejnoprávních sdělovacích prostředků, kde neblaze ovlivňují národní politiku.

Volný pohyb osob dle Okamurovy SPD pro nás znamená zaplavování naší země statisíci a později miliony migrantů, kteří v Německu (či jinde v EU) dostávají nebo dostanou azyl. Důsledky snad popisovat netřeba.

Volný pohyb zboží nám zatím také neprospěje, neboť současný liberální režim zde záměrně nenechal vyrůst dostatek českých, konkurence schopných, výrobců.

Národní demokracie přichází po rozpuštění nebo odchodu z EU s vizí ochranné politiky českého státu nad toky peněz, pohybem osob a mezinárodním obchodem. Znamenalo by to opatření zejména v oblasti znovuuchopení centrální banky do českých rukou, zabezpečení a ozbrojené hlídání státních hranic a přiřazení cel na zboží, které umí za rozumnou cenu vyrobit i český výrobce (časem, až národní hospodářství zesílí a bude schopno konkurovat nadnárodním korporacím, by se mohla tato cla snižovat a poté zrušit). Rovněž musíme výrazně proměnit rozpočtovou politiku v neprospěch plýtvání, nehospodárnosti apod., ve prospěch, mimo jiné, posílení obranyschopnosti obyvatelstva a opětovného vytvoření vševojskové armády, která bude nadále hájit jen naše zájmy a která bude konat ve prospěch posílení dalších atributů samostatného státu, o který znovu usilujeme.

Voliče prosíme, aby se nad touto naší pronárodní koncepcí zamysleli a porovnali ji se zničující vizí SPD a jejích západních spojenců z Francie, Itálie, Holandska, Rakouska aj. Dobře informovaní voliči již vědí, že politické strany těchto tzv. vlasteneckých stran na Západě jsou již nějaký čas infiltrovány nepřáteli evropských národů. V tom za nimi již nezaostává ani SPD, která kandidovala na post pražského primátora bývalého (?) velmistra zednářské lóže, a jejíž poslanci, včetně T. Okamury, se staví do jednoho šiku s tzv. demokratickými stranami, o jejichž probruselské a proamerické (a tedy protinárodní) politice není pochyb.

Zdroj: http://narodnidemokracie.cz/nymburska-deklarace-narodni-demokracie-2019-pristup-narodni-demokracie-k-volbam-do-evropskeho-parlamentu/

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Další případ násilí francouzské policie: Střelili muže do hlavy a přišel o oko. Tohle si nedovolili ani komunisti v 1989 u nás!   
Pridal tk Neděle 20 leden 2019 - 06:10:29 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
O dalším případu zmrzačení demonstranta policejními silami ve Francií (v městě Bordeaux) informuje Macadam Press. Mladého muže střelili policisté věrni režimu prezidenta Macrona a navždy mu zmrzačili oko.

Brutální chování francouzské policie je mnohem horší než chování komunistické policie u nás v listopadu 1989, ovšem naším neobjektivním mediím ovládaným neomarxisty a stoupenci vedení EU to nestojí za pozornost.

Hlavně, že nás zavalují propagandou o násilí komunistů v 1989, ale mnohem horší násilí policie v dnešní Francií jim nestojí za pozornost ...

Fotografie postřeleného mladíka Benjamina (23 roků).

Autor: Lukáš Lhoťan / eurabia

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Íránský vojenský velitel tvrdí, že USA podporují IS v Afghánistánu   
Pridal tk Neděle 20 leden 2019 - 06:06:46 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Šéf Centra strategických studií íránské armády a brigádní generál, Ahmad Reza Purdastan, uvedl, že tisíce teroristů Islámského státu v Afghánistánu jsou podporovány Spojenými státy a regionálními mocnostmi. Informuje o tom Fars News.

„V Afghánistánu se nachází obrovský počet teroristů IS, téměř sedm tisíc. Zásoby zbraní (pro teroristy, pozn. red.) financuje Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Američané využívají teroristy jako nástroj tlaku na Írán, Rusko a Čínu," prohlásil Purdastan.

Generál dále zdůraznil, že díky skvělé práci zpravodajských služeb dané země, Írán „dozajista zná" umístění teroristů.

V květnu pomocník íránského nejvyššího vůdce Ájatolláha Sajjida Alí Chameneí, generálmajor Jahyja Rahim Safavi, oznámil, že Spojené státy přepravují bojovníky Islámského státu do Afghánistánu. Předtím vedoucí íránského generálního štábu Mohamedd Bakera podezříval Spojené státy z přemísťování militantů, včetně teroristů IS, do Afghánistánu. Podobný názor vyjádřil i bývalý šéf íránského ministerstva obrany, Ahmad Wahid, který uvedl, že „západní síly" po porážce IS v Sýrii a Iráku převádějí militanty do Afghánistánu a střední Asie.

Zdroj: https://sptnkne.ws/k5RZ

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Moskva a Peking tíhnou k Bělehradu a využívají nezájmu USA   
Pridal tk Neděle 20 leden 2019 - 06:03:59 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Srbsko je strategicky nejdůležitější zemí na Balkánu, Washington ji ale už více než dvacet let nezaslouženě ignoruje. To ve svém článku v časopisu The National Interest píše zpravodaj Gordon Bardos. Podle něj této situace využívají země jako Rusko a Čína, které s Bělehradem naopak aktivně rozvíjí své vztahy.

„Návštěva Vladimira Putina v Bělehradu vyvolává zajímavou otázku. Že by Čína a Rusko úspěšně pronikaly do Srbska a využívaly tak nezájmu Washingtonu?" píše Gordon Bardos.

Navíc čísla mluví podle jeho názoru sama za sebe. Posledním americkým prezidentem, který navštívil Bělehrad, byl Jimmy Carter v roce 1980. Putin však po svém nástupu k moci navštívil Srbsko již po čtvrté. A kromě toho — s úřadujícím srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem se setkal nejméně 14x.

Rusové ale nejsou jediní, kdo v posledních několika letech usiluje o náklonnost Bělehradu. Také čínský prezident a předseda Komunistické strany Číny, Si Ťin-pching, odjel v roce 2014 do Srbska na oficiální návštěvu a další návštěvu plánuje v letošním roce. Celkem čínský lídr vedl s Vučićem pět dvoustranných jednání, podotýká autor článku.

Podle jeho názoru existuje několik faktorů, které vysvětlují rozdíl v přístupech světových velmocí k Srbsku. Za prvé, většina americké politiky na Balkánu je dědictvím z 90. let. V té době se americká vláda, včetně prezidenta Billa Clintona a viceprezidenta Ala Goreho, rozhodla, že podpora muslimů v tomto regionu zlepší pozici Washingtonu v islámském světě.

Nicméně teroristické útoky ze dne 11. září 2001, organizované a financované mimo jiné i bosenskými islamisty, odhalily nedostatky podobného „naivního přístupu". A nejen to — průzkumy veřejného mínění v arabském a muslimském světě vykazují vysokou úroveň nedůvěry k Americe v průběhu mnohých let, nehledě na vojenské zásahy na Balkánu.

Dalším důvodem, proč představitelé Pekingu a Moskvy často navštěvují Bělehrad, je to, že se vyznají v zeměpisu. Hlavní pozemní a pobřežní dopravní koridory mezi západní Evropou a východním Středomořím, stejně jako mezi Baltským a Egejským mořem, totiž vedou přes Srbsko. Číňané to moc době vědí, a proto se jejich investice do dané země blíží 10 miliardám dolarů.

USA se ale v posledních dvaceti letech soustřeďují na jiné země — Bosnu a Kosovo, které mají ze zeměpisného hlediska až druhořadý význam, anebo na Makedonii a Černou Horu, především s cílem jejich začlenění do NATO, podotýká autor.

Za třetí, vzniká dojem, že americký zahraničně-politický establishment nedokáže pochopit, jak moc se v posledních 20 letech změnila mezinárodních situace. Spojené státy už nejsou, jak se vyjádřila Madeleine Albrightová, tím nenahraditelným národem, a není známo, zda jím někdy vůbec byly. V současném multipolárním světě mají malé země politickou, ekonomickou a strategickou volbu.

„Jinými slovy, příroda a mezinárodní politika nestrpí vakuum. A pokud Washington nechce spolupracovat s tou či onou zemí, pak jsou jiné státy ochotné zaujmout místo partnera nebo investora," vysvětluje Bardos.

Z tohoto hlediska je jen těžko pochopitelné, jak tento pohrdavý vztah USA k Bělehradu pomáhá prosazovat jejich zahraničně-politické zájmy. Prezident Obama byl ochoten domlouvat se dávnými soupeři své země, jako jsou Kuba a Vietnam, a Trump zatím přistoupil na jednání s Kim Čong-unem. Čtvrt století po balkánských válkách se však Washington stále ještě distancuje od srbských úřadů.

V takovém přístupu neexistuje žádná strategická logika. Ukazuje to však, že americká politika na Balkánu zůstává i nadále „rukojmím zvláštních zájmů a etnického lobby". Vidí svou výhodu v tom, že vrazí co největší klín do vztahů mezi Amerikou a Srbskem.

A podobná krátkozrakost by mohla sbližování Washingtonu s Bělehradem zmařit. Hlavním příkladem toho je, že média často zobrazují Srbsko jako „ruský předvoj na Balkánu", i když realita je zcela jiná, tvrdí autor článku.

Abychom to pochopili, můžeme rozebrat vztahy Srbska s NATO. Tato země se účastní programu Partnerství pro mír a uzavřela s aliancí dohodu o statusu sil. Jak podotýká vojenský analytik John Capello, vztahy Bělehradu se Severoatlantickou aliancí nebyly nikdy pevnější.

Podle Bardose platí to stejné i pro styky Srbska s EU. Úřadující srbská premiérka Ana Brnabićová, která deset let spolupracovala s americkou Agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID), veřejně prohlásila, že pokud si Bělehrad bude muset vybrat mezi Moskvou a Bruselem, zvolí si Brusel.

V kontextu rychle se měnící Evropy ale není známo, jak dlouho bude Srbsko k spolupráci otevřeno, zejména když zůstala otázka jeho vstupu do EU viset ve vzduchu. Země se může k alianci připojit za 10 nebo 15 let, Washington ale tuto otázku raději ignoruje.

„Je těžké pochopit, co Spojené státy získají tím, že vydají strategické pole, jakým je Srbsko, Pekingu a Moskvě. Pokud není chápání stability na Balkánu omezeno jen na plnění požadavku místní washingtonské klientely, pak bude nutný širší přístup k záležitostem v tomto regionu," tvrdí autor článku.

„Během další Putinovy návštěvy Bělehradu, by se měly americké úřady pořádně zamyslet nad zlepšením vztahů se strategicky nejdůležitější zemí na Balkánu," uzavírá celou věc Gordon Bardos.

Autor: Gordon Bardos

Zdroj: The National Interest

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Skandinávie čelí vlně sexuálních útoků ze strany uprchlíků. Hrozbě jsou vystaveny i děti   
Pridal tk Neděle 20 leden 2019 - 05:59:27 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
S narůstajícím počtem uprchlíků v evropských zemích roste i počet sexuálních útoků, a to nejen na dospělé jedince, ale také na děti. I když jsou skandinávské státy od rodných zemí uprchlíků vcelku vzdálené, počet útoků zde rychle roste.

Finské úřady zveřejnily znepokojující statistické údaje. Podle zprávy množství případů týkajících se znásilnění oficiálně vzrostlo v daném státě o 7,5 %, tedy na 1338 případů. K takové změně došlo za poslední dva roky.

Cizinci ve Finsku tvoří asi 5 % celé populace (zhruba 270 tisíc). Finská policie navíc uvedla, že v každém čtvrtém případě figurují cizinci (tedy v 25 % všech sexuálních útoků).

„Cizinci byli podezřelí v 19 % případů sexuálního zneužití dětí, a dokonce ve třetině všech případů znásilnění během roku 2018," uvádí se ve zprávě.

Helsinky zaznamenaly největší nárůst případů sexuálních útoků, přičemž počet případů znásilňování dětí vzrostl v porovnání s předchozím rokem až dvakrát. Oficiálně se tak jedná o 205 případů, což se rovná útokům na nezletilé osoby ve frekcenci každý den až každý druhý den. A to hovoříme jen o hlavním městě Finska.

Zdroj: https://sptnkne.ws/k5RX

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Čína a USA by měly spolupracovat v souladu s principy „osvobození myšlení ze starých zvyků a hledání pravdy ve faktech"   
Pridal tk Neděle 20 leden 2019 - 05:56:01 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
18. ledna místního času se v centru Carter ve Washingtonu konalo mezinárodní sympozium u příležitosti 40. výročí navázání oficiálních diplomatických vztahů mezi Čínou a USA. Čínský velvyslanec v USA Cui Tiankai(Cchuej Tchien-kchaj) na zasedání pronesl projev, ve kterém se uvádí, že Čína a Spojené státy by měly spolupracovat na řešení současných sporů v souladu s principy „osvobození myšlení ze starých zvyků a hledání pravdy ve faktech".

Cui Tiankai se vyslovil v tom smyslu, že v posledních 40 letech dosáhly Čína a USA i vztahy mezi oběma zeměmi obrovského rozvoje, což přineslo oběma národům i lidem různých zemí velké výhody. Poukázal na to, že začátkem čínských reforem a otevírání se světu, čínský státník Deng Xiaoping(Teng Siao-pching) vyzval k osvobození myšlení ze starých zvyků a hledání pravdy ve faktech. V současnosti se vztahy mezi Čínou a USA opět nacházejí na křižovatce historie. „Myslím si, že výzva panda Deng Xiaopinga platí i pro dnešní čínsko-americké vztahy," uvedl Cui Tiankai.

Cui Tiankai mimo jiné uvedl, že prvního prosince loňského roku se čínský prezident Xi Jjinping(Si Ťin-pching) a americký prezident Donald Trump dohodli na rozvíjení čínsko-amerických vztahů na základě koordinace, spolupráce a stability, což naznačuje směr rozvoje bilaterálních vztahů do budoucnosti.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.1221 sec,0.0249 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,299kB