Sobota 09 únor 2019
Zakázala EU přístup na web Tadesco?   
Pridal tk Sobota 09 únor 2019 - 17:26:20 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Když jsem se včera i dnes dopoledne pokoušel o přístup na web Tadesco, objevil se na monitoru počítače anglický text, jehož překlad přikládám

451: NEDOSTUPNÉ Z LEGÁLNÍCH DŮVODŮ

Zaznamenáváme, že se ze země náležející do Evropské ekonomické oblasti (EEA), jež je součástí EU, pokoušíte o přístup na tento web. Jelikož EU prosazuje ochrannou regulaci všeobecných dat není přístup na tento web momentálně povolen.

Pro zodpovězení případných otázek kontaktujte Jspitz©tuscon.com nebo volejte 800-965-4492

Lubomír Man

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Boj prvních o naděje   
Pridal tk Sobota 09 únor 2019 - 17:23:48 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Příspěvek je kratší než kravata a poslání prezidenta Trumpa a poslání spolkového ministra průmyslu SRN Peter Altmaiera, obě z 5.2. O německém poslání se zmíním v jednom z příštích příspěvků. Dnešní příspěvek je částečně kontextová odpověď na dotazy čtenářů ohledně tzv. hybridní informačně - propagační války, moci a války technologických gigantů (amerických, britských, čínských, německých a potažmo ruských) v měnícím se geopolitickém prostředí. To charakterizují především absence důvěry, nekontrolovatelný lineární rozvoj technologií a nelítostný konkurenční boj. Technologické giganty kryjí v podstatě tři druhy státníků - politiků: obchodník - finančník, rozvědčík - právník a chemička / chemik - právník. Ve Velké Británii je kryje geografka – finančník.

Hned v úvodu konstatuji, že vedle Amerika First, poslání spolkového ministra průmyslu SRN vnímám jako Německo First. Tyto dvě First nedávají naději na umístění Česka v první lize technologických mocností, ani v oblasti zpracování dat a jejich bezpečnosti. Nedoporučoval bych se proto hrnout do soudních bitev, i když vím, že i nejslabší a nejzkorumpovanější stát může být konec konců silnější než nejbohatší člověk nebo bohatá společnost. Kromě toho, že msta bývá sladká, v ČLR se tonoucím nepomáhá.

První příklad. Německý antimonopolní úřad (Kartellamt), který řídí pan Andreas Mundt, ve svém epochálním rozhodnutí oznámil, že proces proti Facebook, který začal v roce 2016, je přechodně ukončen. Rozhodnutí úřadu omezuje hlad Facebooku po datech. Tudíž politickou cenzuru. Zneužívání postavení a technologických možností, které nabízí mimo jiné provázaní Whatsapp, Instagram, Apps a další vymoženosti doby by mělo během 12 měsíců skončit. Jinak hrozí pokuta. Než tomu tak bude, musíme si počkat na rozhodnutí o odvolání u Vrchního zemského soudu v Duesseldorfu. Tam se odvolá pan Zuckerberg a boj o data mezi bezmocnými a již závislými občany na technologiích a aplikacích, a stárnoucím, skandály ověnčeným Facebook, bude pokračovat. Nevylučuji, že Facebook nedostojí své povinnosti podobně, jako nesplnil slib nazvaný Clear history. Proč? Protože boj se mi jeví předehrou mnohem vážnějšího duelu: America First - Německo First, který bude částí trojboje.

V tomto kontextu se nachází pozice a budoucnost čínské společnosti Huawei v USA a EU. Osud Huawei, co se týče účasti v realizaci G5 (cca 100x rychlejší než G4) se mi jeví i v ČR zpečetěn. To nehledě na skutečnost, že důkazy proti Huawei se podobají důkazům o tom, co řekl Pán Bůh. Nic na tom nezmění odpověď NÚKIB na dopis Huawei, ani skutečnost, že v SRN je situace s Huawei ke dnešnímu dni jiná. Mluvčí spolkové vlády Steffen Seibert řekl, že kabinet v této věci nenalezl společné stanovisko. Ministr dopravy Andreas Scheuer, do jehož kompetencí spadá digitální infrastruktura, oznámil, že jednání bude pokračovat. V debatě o Huawei jde o to, zda bude stačit splnění bezpečnostních kritérií, certifikačních pravidel, uzavření dohody vlád o zákazu špionáže, nebo zda bude společnost Huawei ze stavby 5G sítí vyloučena. Dovedu si představit, že v případě vyloučení Huawei se duel mezi USA a SRN transformuje do trojboje: USA, SRN a ČLR. I v trojboji nevidím žádné zvýšení šancí pro vstup ČR do první technologické ligy z mnoha objektivních a politických důvodů.

V této souvislosti poznamenávám, že v SRN se Spolkový úřad pro bezpečnost informační techniky (BSI) a telekomunikační společnosti vyslovily pro to, aby čínská firma předem vyloučena nebyla. A že kancléřka Angela Merkelová v odcházení nechce zanechat koš s dědictvím bez čínských dárků, indikuje to, co řekla v úterý: SRN bude požadovat záruky o neodevzdání dat čínskému státu. Jak taková záruka může vypadat, nevím. V každém případě čas letí jako voda, a příležitosti se nikdy nevracejí nebo neopakují.

Švýcaři proto včera provedli dražbu frekvencí pro 5G. Skončila vítězstvím švýcarských společností Swisscom, Sunrise a Salt proti jednomu cizinci, britské Dense Air. Podobné vítězství s hořkou příchutí v aukci na licence G5 očekávám v březnu v SRN. Dojde li k vyloučení Huawei a priori, dojde ke zpoždění stavby sítě G5 minimálně o rok až dva s možnými následky pro SNR a varování ČLR státům narušujícím mj. pravidla WTO.

ČR jdoucí suverénně západním směrem bude s pravděpodobností hraničící s jistotou se řídit radou Britů a Vodafonu (zkratka ze slov voice-data-fone). Tento druhý největší mobilní operátor na světě (hned po China mobile) působí v 28 zemích pěti kontinentů a měl na konci září 2016 526 milionů zákazníků, a tržní hodnotu cca 105,5 miliard USD. Vodafone získal britskou mobilní licenci v roce 1983, ale až v lednu 1985 se v jeho síti uskutečnil první hovor. V roce 1991 propojil první mezinárodní hovor Británie – Finsko. Tak vznikl roaming. V roce 1994 byly spuštěny textové zprávy SMS. Zmiňuji se podrobněji o společnosti, protože hned po kancléřce, ve středu, Vodafon rozhodl odstranit do příštího roku veškeré díly Huawei ze své páteřní sítě. A to není legrace, ani pro ČR. Co se bude odehrávat u T-mobile a dalších, ponechávám fantazii čtenářů.

Fantazie nebude potřeba pro pochopení a představu následků na jiném poli. Tím jsou platformy. Zmiňuji se o nich, protože nelze vyloučit, že ČR bude na tomto poli více aktivní než doposud a bude bojovat o přežití toho, co se nazývá demokracie. Co mám na mysli?

Jedná se o případ platformy, sociální sítě, zvané Gab. Založil ji Andrew Torba, známý srovnáním politické korektnosti s rakovinou. Rasistická a antisemitistická platforma, pro kterou nemám vůbec žádné pochopení, a byl bych raději, kdyby vůbec nevznikla, dokazuje, že nic netrvá věčně ani v době IT a chamtivých investorů. Během práce na příspěvku byl Gab krátce před smrtí. Podle médií prý kvůli finančním potížím, podle slov zakladatele, prý kvůli zásahu tzv. deep state. Jaká by nebyla pravda, smrt jako taková představuje pro někoho tabu, pro druhého konec, rovnající se novému začátku. Mně smrt platformy Gab nabízí otázky: Kdo kontroluje centrální komunikační infrastruktury 21. Století? Jaká je vůbec moc infrastrukturních gigantů, a kde jejich moc končí? Jestliže moc gigantů nereguluje stát, existuje nebezpečí, že délku života systému nazývající se demokracie určují technologičtí giganti. O potvrzení, že vývoj technologií zcela ignoruje otázky etiky, nemluvě. Je proto nutné si uvědomit, že nejde jenom o to, kdo umírá, ale jak umírá. I když se jedná o smrt rasistické a antisemitistické platformy, nelze mluvit o vítězství morálky. Spíše o vítězství politické korektnosti. A to je problém. Dostali jsme se totiž blízko ke kořenu mnohem komplexní problematiky, než představuje Facebook. Jaké problematiky? Rozhodnutí německého úřadu o Facebook totiž pokulhává za způsobem usmrcení Gabu. Proč?

Odpověď je jednoduchá: Jestliže se rozhodnutí Facebook - moderátora týká jednoho nebo více uživatelů, tak rozhodnutí kontent - moderátora typu Joyent nebo Godaddy se týká milionů uživatelů. V kvantitě je i kvalita rozdílu. Smrt platformy Gab tak dokazuje, že decentralizace sítě je iluzí. Stali jsme se rukojmí společností Microsoft, Amazon a podobných, na jejichž serverech jsou všechny webové stránky. Bez pomoci komplexní regulace státem, naděje na svobodu brzo umře. I proto, že problém nekončí s rukojmím.

Poskytovatelé internetu a nabízející browser totiž také rozhodují. Microsoft varuje Edge-uživatele, Google se svým Chrome-browser určuje pravidla hry v síti. Nebudu pokračovat. Příklad k zamyšlení ukončuji dvěma konstatováními: 1) Nikdo nemůže poručit kapitálové společnosti dát každému mikrofon, svůj kousek scény a současně se spoléhat na morálku v kapitalistickém podnikání. 2) V internetovém boji proti nacistům, rasistům, antisemitům, ale i Rusům je obsažen důkaz moci, vlivu a hodnot Silicon Valley. Ale i krize internetu, sociálních sítí a na aplikacích závislé společnosti. Jeden příklad a jedna otázka za mnohé: Německá (DAX) společnost Wirecard se před několika dny stala s velkou pravděpodobností obětí tržní manipulace (s pomocí nepodložené zprávy FT) a ztratila během několika dnů 20% burzovní hodnoty: maličkost cca 10 miliard Euro. Jak se bude chovat člověk a společnost v případě výpadku i-netu nebo aplikací na tři nebo více dnů? Kdo ví, ať napoví.

Proto doporučuji alternativy, které nestojí na miliardách chamtivých investorů a principu, jedna paní povídala. Signal, Wire, Threema, Firefox apod. se nabízí. V ČR by se alternativy mohli rodit, ale nebudou dospívat. Proč? To je jiná věc. Doporučuji alternativy, protože v demokracii by nikdo neměl mít takovou moc, aby mohl druhého zranit nebo zabít jenom proto, že se mu něco nelíbí, špatně se vyspal (a), nebo milenec poslal k vodě. Protože jenom ten, kdo je schopen a ochoten tvořit alternativy může mít reálnou naději na svobodu.

Svobodu s těžko představitelnými následky pro zkorumpovanou moc představuje případné znovuzvolení prezidenta Trumpa v roce 2020. Bude li prezident Trump znovuzvolen, nevylučuji vyprovokování pana Zuckerberga k odchodu z Facebooku a záměnu pravicovými libertány typu Palantir (Petr Thiel) nebo Epic (Judith R. Faulkner). Tím by se změnila kvalita tzv. hybridní války, o které mluví ti, kteří ji obyčejně vedou, kteří dovolují žít veřejnosti podle principu vařené žáby: ta se to dozví, když je již uvařená. Doba ideologie založené na neznalosti a hlouposti roste, nehledě na sucho. Že jsme uvaření poměrně blízko, dokazuje možnost srovnat si fakta, která přinesla tisková konference náměstka ředitele Národního koordinačního centra komputerových incidentů (NKCKI - НКЦКИ) ) N.N. Murašova z 11.12.2018 na téma: Komputerové útoky na informační zdroje RF, fakta a čísla. Protože čísla mluví za sebe a každému jinak, připomínám, že fakta nemusí být pravdou, a pravda není jistotou. Neuškodí ale vůbec se s nimi a s několika skutečnostmi seznámit, podobně jako to pravděpodobně udělali placení informátoři bezpečnostních služeb mnoha států.

Velká většina technologických gigantů v oblasti IT působí pod jurisdikcí USA. IT sektor se odlišuje od mnohých jiných tím, že přináší na trh (prý) nové produkty a služby v neustále kratším časovém intervalu. Krátký časový interval mezi výrobou a zavedením na trh společně s tlakem investorů na co největší zisk, nedovoluje provádět kvalitní testování, bezpečnostní a jinou kontrolu produktu a služeb. Výsledkem jsou neustálé up-dates a pozdní identifikace závažných chyb. Někdy zjištěných až za několik let. Prakticky se jedná o nekvalitní a společnosti nebezpečné produkty a služby. Jejich uvedení trh se omlouvá nedokazatelným zpomalením vývoje trhu a (prý) klientem chtěnou inovací. Zranitelnost a škodlivost tvoří základ zhoubných programů a produktů. Výsledkem je komplexní bezpečnostní riziko.

Dnes je identifikováno přibližně 40 IT gigantů, kteří produkují zranitelné a škodlivé produkty a služby. Většina z nich se nachází v USA, UK a Francii. Odtud pochází známý moderní prodavač smrti roku 2015, bývalá francouzská společnost Vupen Security, založená 2004 se sídlem v Montpellier a filiálkou v Annapolis, Maryland. Klienty Vupen byly americká NSA, a podle týdeníku Spiegel (9.11.2014) i německá BSI. Vupen vyhrála první cenu v hackingu Pwn2Own v 2011, využití bug v Google Chrome v 2012, atd. Po sérii skandálů formálně zkrachovala, aby se mohla znovuoživit jako americká společnost Zerodium. Kdo chce vědět více, prosím: contact©zerodium.com, nebo Andy Greenberg (21. března 2012), Meet The Hackers Who Sell Spies The Tools To Crack Your PC (And Get Paid Six-Figure Fees) . Oficiálně společnost skupuje čerstvé zranitelné a škodlivé produkty tzv. prvního dne. Co s nimi dělá, se obyčejný člověk nedoví. Jaké škody nadělaly WannaCry (v 70 státech světa), NotPetya, BadRabbit, ví, nebo si umí však představit každý fanoušek programování.

Ne však známo je fanouškům a širší veřejnosti, že USA svého času obvinily RF ze šíření viru NotPetya a využily toto doposud nedokázané obvinění ke zrušení zaplánovaných konzultací mezi USA a RF na únor 2018 v Ženevě. Pozice RF, co se týče výroby zranitelných a škodlivých produktů a služeb je jasná: Jedná se o trestní čin, který může ovlivnit dění v celém světě. Proto se pozice RF nelíbí USA. Ty ji nehodlají diskutovat ani na právní úrovni.

Milovníci statistických dat si mohou poznamenat, že v roce 2018 v RF identifikovali více než 4 miliardy komputerových útoků na ruské informační zdroje. Z nich 17 tisíc jich bylo velice nebezpečných. Pro srovnání: v roce 2017 bylo identifikováno 2,4 miliardy útoků, z nich 12.500 velice nebezpečných. Informační struktura MS ve fotbalu 2018 byla atakována více než 25 milionkrát. Počet útoků s pomocí bot-sítě čítající více než 100 tisíc komputerů na informační infrastrukturu OH v Soči raději neuvádím. Hlavní lokality, odkud se vedly útoky, jsou známy: USA, Kanada, Thajsko a Malajsie. Malajské koordinační centrum bylo nejrychlejší v reakci na ruská upozornění. Reagovalo během tří hodin, USA a Kanada od jednoho do tří dnů. Rusové byli schopni provést OH, MS a další velké akce bez problémů pro diváky, hosty a organizátory. Tím dokázali svoji kvalitu práce bez pomoci IT gigantů. Bylo zrušeno více než 20 tisíc zdrojů útoků, analyzováno více než 100 vzorů zranitelných a škodu tvořících produktů a služeb, atd. O útocích na celé segmenty internetu, které se pravidelně organizují v době voleb (především s cílem zničit systém video kamerových záznamů a tím umožnit diskreditaci voleb) a vystoupení prezidenta Putina, nemluvě. Příští poslání bude 20. Února t.r. Bude li použita pro útoky nová modifikace viru z rodiny Russkill, nevím. Vím však, že modifikaci mohou udělat pouze tajné služby států znající kořeny DNS serverů. Ke konci roku 2018 RF spolupracovala se 116 státy světa v oblasti informační bezpečnosti.

Do oblasti informační bezpečnosti patří i nedávné vyznamenání 34 čínských vědců. Ti obdrželi Newcomb Cleveland Prize za rok 2018 od American Association for the Advancement of Science (AAAS) za výzkum v oblasti kvantové technologie. Částice zůstávající v mysteriózním stavu zvaném quantum entanglement, představující základ pro novou generaci internetu: quantum internet. Boj o naděje a vedoucí pozici ve světě by měl být brán vážně, protože se nelze nasytit vzpomínkami na minulý banket. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Nikdy bych neřekl, že se politický srandista Jaroslav Kubera stane šéfem Senátu   
Pridal tk Sobota 09 únor 2019 - 08:49:02 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Nikdy bych neřekl, že se politický srandista Jaroslav Kubera stane šéfem Senátu; přitom se modlí za výrobce klimatizací, aby mu do lázní dodali arabské revmatiky, kouření je mu náboženstvím a cigaretový kouř kadidlem

Po roční odmlce se prezident Miloš Zeman vrátil v polovině ledna 2019 k novoročním obědům s předsedy obou komor parlamentu; s šéfem Senátu však předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka příliš nešetřili a kouřili přímo u stolu. „U mě 16, nevím, kolik u pana prezidenta,“ prozradil Jaroslav Kubera počet vykouřených cigaret během dvou společně strávených hodin.
Poprvé jsem ho viděl naživo při koncertu Severočeské filharmonie v Teplicích, kterou jako primátor podporoval; předával tehdy koncertní křídlo Steinway & sons, dar města, které patří k nejbohatším u nás, jeho občané nemusí platit za odvoz odpadků… Kde na to vzali...? Předseda Senátu Kubera si totiž libuje ve Vojenských lázních v astmatech teplických arabských pacientů, kteří onemocněli z klimatizace u nichž doma…

V teplické filharmonii hraje na housle můj syn a tak jsem na koncertech občas zahlédl primátora Jaroslava Kuberu; znám též jeho video, v němž se modlí za výrobce klimatizací, co způsobují Arabům revma…

Má prostě svéráznou životní filozofii; dokonce ji prezentoval na jednom z klipů o teplických lázních, kdy na otázku, zdali není u nás muslimům zima, mj. řekl, že naopak. V arabských zemích mají všichni klimatizace, takže teploty do dvaceti stupňů Celsia jim způsobují revma a jiné potíže, což jsou důvody, proč se létají léčit právě do Teplic.

Na závěr své řeči pan Kubera podotkl, že drží palce všem výrobcům klimatizačních zařízení… A bohatí arabští klienti z dočasných naftových rájů nejsou žádní troškaři a nelze je prý dle pana Kubery odmítat. Co kdyby své dolary rozhodli rozhazovat třeba v Karlových Varech?
To by se pak nemohl pan primátor Teplic v Čechách chlubit tím, že jeho město nemá žádné dluhy, ba co víc, že je se svým hospodařením v plusu. Nabízí se srovnání mezi arabskou klientelou teplických lázní, tedy stovky neřestně bohatých občanů zejména Kuvajtu, naproti tomu se zde odehrávají identické nepořádky ze strany Romů.

Také se srocují v parcích, rovněž dělají binec a hlučně vedou řeči, ale na rozdíl od Arabů nedávají městu ani korunu, naopak berou závratné sociální dávky, zatímco Kuvajťané město svým způsobem sponzorují;; tedy i romské sociálně vyloučené spoluobčany… O petrodolarech si mohou zdejší Romové nechat jen zdát, jedině, že by jim město dávalo sociální dávky v této petrodolarové měně…Arabské pacientky v Teplicích v Čechách jako výsledek snahy výrobců klimatizačních zařízení...

Další Kuberův bonmot se vztahuje k jeho kuřácké vášni: “Dneska nám zakážou kouření a zítra někdo přijde s tím, že vypít deset piv denně je nesmysl. Nebo proč vlastně souložit, když to není za účelem zplození potomka. Teď se tomu smějeme, ale jenom do chvíle, než se z toho zrodí nový totalitní režim,“ zní další verbální perla pana nového šéfa Senátu. Kouření je pro něho náboženstvím…

V EU jsou podle něj prý všichni zastánci lidských práv, proto členové jeho náboženské společnosti kuřáků prohlásí cigaretu za součást svého náboženského rituálu a během mše v jejich kostele, jimž je pro ně hospoda, budou vyfukovat cigaretový kouř místo kadidla. Nikdo si pak z EU netroufne jim zakazovat tuto činnost, protože náboženská svoboda je jedním ze základních atributů listiny práv a svobod. A pít pivo s rumem místo mešního vína. A zrovna si v tom svém kostele můžou objednat zádušní mši…

„Až se bude v Senátu projednávat protikuřácký zákon, vystoupím s pozměňovacím návrhem,“ řekl před třemi roky tehdy ještě úspěšný teplický primátor a senátor Jaroslav Kubera, známý obhájce uživatelů tabáku a zarputilý kritik protikuřáckých restrikcí. Hned na to naplnil svůj záměr, aby šokoval v rámci svého vrozeného kašpárkovství. „Chci navrhnout absolutní zákaz tabáku,“ prohlásil. „Ne, skutečně nejde o recesi,“ klamal svých rachitickým tělem a jen účelovou změnou svého kuřáckého postoje.

Taková je Kuberova svérázná filosofie, proto vykouří denně svoji plus mínus šedesátku, (na Václava Havla stejně nemá) na dveřích své primátorské kanceláře měl ceduli: „Kuřárna“, kam mohou všichni kuřáci radnice. A nejen v této zálibě si notuje s prezidentem Zemanem, který mi jako vášnivý kuřák cigaret a dýmky v rozhovoru mj. řekl: ”Kouřím, protože mám rád naši zem. Tím, že kupuji cigarety, podporuji ekonomiku našeho státu. A tím, že kouřím, ničím své zdraví, brzy zemřu, a stát ušetří na mém důchodu…”

V poslední době se už zdálo, že mu docházejí nápady, jak se zviditelnit. Omyl. Ještě nedávno tvrdil, že zavede plivání žvýkaček na teplické chodníky, aby se změnily v tartan, v letadlech navíc děsil letušky kouřením elektronických cigaret a zcela vážně navyšoval městské pojištění, aby mohl svému městu ušetřit za odklízení sněhu z chodníků na úkor financí za prohrané žaloby a odškodnění za úrazy na náledích. Byl přece iniciátorem zákona, který ruší povinnost majitelů domů zametat v zimě chodníky a tuto povinnost přenesl na obce a města.

Padesát let spolu a teď do toho „praštili“ podruhé! Senátor a primátor Teplic Jaroslav Kubera (71, ODS) s manželkou Věrou (70) nedávno slavnostně obnovili svůj slib. Polibku i výměně nových prstýnků přihlížely dospělé dcery i vnoučata. „Jsme stará škola, proto jsme spolu vydrželi,“ řekla po obřadu Blesku paní Věra, zatímco si její choť, vášnivý kuřák, odskočil na cigaretku.

„Fiat iustitia, et pereat mundus”, v překladu: „Nechť zhyne celý svět, hlavně že zvítězí spravedlnost.“ Takové je páně Kuberovo motto, proto vykouří denně cca svoji šedesátku, libuje si v astmatech teplických pacientů a ve zlomených končetinách starých lidí z náledí, převážně důchodců, většinou invalidů. Stačí, když se radnice připojistí a nemusejí nic uklízet, protože v případě zlomené nohy či jiných úrazů to přece zaplatí pojišťovna. Je to tak prý mnohem levnější, než kolik stojí uklízecí technika na zasněžení chodníky

Čas je běžec dlouhým a hlavně rychlým tempem; po čtyřiadvaceti letech má lázeňské město Teplice jiného primátora než Jaroslava Kuberu; působil v pozici šéfa radnice šest období; nyní se prý rozhodl, že znovu už nikam kandidovat nebude. Nevěřím, kandidát na prezidenta Česka by byl jako vyšitý. Je též skromný: „Jsem velmi spokojený a čekal jsem to, protože lidé nejsou hloupí a ocení osmnáctiletou práci v Senátu a osmadvacetiletou práci v komunále. To se nedá jen tak jednoduše přebít,“ zhodnotil Kubera senátní volby.

A to se stačil ještě před pěti lety notně spálit. Jako občanský demokrat Jaroslav Kubera se stal pošesté primátorem Teplic. A tehdy osmnáctiletý student Dominik Feri byl ze dne na den v Teplicích nejmladším radním v zemi. Tehdy si spolu ještě vyměňovali komplimenty, teď se osočují. Poté byl Feri sice stále dosluhující radní, z Teplic se však už posunul do Prahy. Stal se poslancem, jednou z hvězd TOP 09…

Reakce na tento proradný úprk na sebe nenechal dlouho čekat. „Neskutečná sketa. Teď, těsně před volbami – protože věděl, že s TOP 09 nemají sami šanci – se spojil s opozicí,“ vyhrkne Kubera, ještě ani nedozní otázky na to, proč se rozhodl opět kandidovat a jak hodnotí spolupráci s excentricky vypadajícím mladíkem.

„Netušil jsem, že mu to tak stoupne do hlavy. Nechodí na jednání rady ani zastupitelstva. Od té doby, co je poslancem, už vůbec ne. Vznáší se v nebesích kdesi okolo Poslanecké sněmovny,“ vykládá Kubera. „Navíc kromě toho, že prosadil veřejný klavír, do kterého bouchají Romové, toho moc nenavrhoval ani nedělal. Miloš Zeman napsal knihu: „Jak jsem se mýlil v politice“. Já bych mohl napsat: „Jak jsem se mýlil ve Ferim,“ dodává.

Když Kubera prášil: https://www.svobodny-svet.cz/7212/prepis-projevu-senatora-kubery.html

Je též ve zvláštním a korektním vztahu jako člen ODS s prezidentem Zemanem; ten také dlouhodobě tvrdí, že Senát by bylo dobré úplně zrušit. Už dříve se nechal slyšet, že možným způsobem by bylo nechat Senát „vyhladovět“, tedy snižovat mu rozpočet. „Miloš ale ví, že tou samou cestou bychom mu vydusili Hrad,“ kroutí hlavou Kubera. „On to ani nemyslí vážně. On to takhle řekne a ví, že to tutově bude mediálně hrané,“ dodal v Interview ČT24.

„Pan prezident těžce nese pokusy Senátu o obvinění z velezrady. On má sloní paměť, umí dát najevo, že když se mu zdá, že mu někdo ubližuje, velmi dlouho si to pamatuje. Já jsem mu dal jednak senátní kravatu, jednak knihu o druhých komorách parlamentů,“ popsal předseda horní komory.

Kubera však na druhé straně na nedávné společné schůzce se Zemanem jednoznačně podpořil prezidenta v tom, že česká ambasáda v Izraeli by měla být přesunuta z Tel Avivu do Jeruzaléma. Zeman přesun českého velvyslanectví podporuje dlouhodobě. Z dalších ústavních činitelů se dosud nikdo podobně jasně nevyjádřil. Odpůrci přesunu tvrdí, že je třeba počkat, dokud se nevyřeší letitý konflikt mezi Izraelem a Palestinou, jehož součástí je i spor o status Jeruzaléma.

Možná si někdy takto stisknu pravici i s novým prezidentem Česka Jaroslavem Kuberou... Kdoví...?

Inu, byť pro mě není ODS tím pravým šálkem čaje, přesto bych nikdy neuvěřil, že se stane faktem a druhý nejschopnější srandista české politiky Jaroslav Kubera bude šéfem Senátu; třeba nejen to; prostě nikdy neříkej nikdy......

Břetislav Olšer

Kuberův sen: „Kouřením k trvale vyrovnanému státnímu rozpočtu“…?



Zdroj: http://www.rukojmi.cz/clanky/7584-nikdy-bych-nerekl-ze-se-politicky-srandista-jaroslav-kubera-stane-sefem-senatu-pritom-se-modli-za-vyrobce-klimatizaci


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Venezuela ze zcela jiného úhlu   
Pridal tk Sobota 09 únor 2019 - 08:29:36 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Kromě narůstajících symptomů hospodářské krize v USA a v Německu, které hlavní proud médií tiše zamlčuje, hýbe světovou politicko-bezpečnostní realitou vývoj ve Venezuele. Jako obvykle, ČT ovládaná Bakalou a Babišem, který mimo to vlastní celé nakladatelství, stejně jako Seznam vlastněný v současnosti Sorosem (za 1,7 miliardy přes společnost Tiger Holding Four) podávají propagandisticky vydatně zkreslené informace. Od nich je přebírají další mediální posluhové na nižších úrovních. Nakonec nic nového, známe to již z Ukrajiny a Sýrie, odkud většina médií pravdivé informace buď zamlčuje, nebo je prezentuje zkresleně na politickou objednávku z Washingtonu a Bruselu, případně Berlína a Paříže. Každopádně objektivní informace bez propagandistického podtextu, případně podvodu a pokrytectví jsou v naší demokratické zemi problém.

Dokonce i kritika na Sorosově Seznamu je vedena tak, aby Babišovi pomáhala, což je mimochodem doklad mistrovského podvodu a pokrytectví přesahující i odbornou úroveň samozvaného kněze a bývalého socialistického kádrováka Halíka. Kdyby k nám přiletěli Marťani neznalí reality, museli by si myslet, že Babiš je chudý, vlastenecký, pravdomluvný a zcela nezištný bojovník za práva občanů, hotový nový Lenin myslící pouze na blaho spoluobčanů a pronásledovaný prolhanými a zlodějskými oligarchy. Je opravdu zajímavé, jak dlouho se tuto legendu daří Sorosovi a Babišovi udržovat, dokonce i mezi důchodci. U nich by člověk čekal fungující myšlení na základě dlouhé životní praxe, navíc s třiceti lety života v evropské demokracii, ale nakonec mnozí prodají svoji zemi a národ za pár stovek.

Ve Venezuele jde samozřejmě o zájmy, což vždy byl a stále je hlavní faktor politiky jak domácí, tak mezinárodní. Zájmy směřují k získání moci a peněz, přičemž moc dělá peníze a peníze dělají moc. Typickým příkladem je opět oligarcha Babiš, dosazený z vůle Washingtonu a Bruselu, a jeho dvě party, kde první jsou neskrývaní slouhové v ANO, ČSSD a KSČM a druhá slouhové, kteří hrají komedii, tváří se jako protivníci a říkají si demokratická opozice, konkrétně TOP 09, STAN, KDU-ČSL, ODS a Piráti.

Samozřejmě, v každé z výše uvedených stran existuje více, či méně početná skupina, která myslí vlastenecky a živí se poctivě, ale nevládne tam a nedokáže ovlivňovat rozhodování vedení. Mnohdy zůstávají ze setrvačnosti, především v ČSSD a KSČM, i když z členství nic nemají. Nicméně i svým formálním členstvím a nezodpovědnou podporou vedení ve volbách posilují oligarchismus a tím ničení státu a národa. Nakonec se všichni sejdou v pražské havlérce. Mediální komedie na téma nepřátelství mezi jednotlivými partami pražské havlérky není vedena v zájmu občanů a voličů, natož vlasti a národa, ale o podíl na moci a z ní vyplývající kořisti a koryt doma a v Bruselu. Ve vedení partají neexistuje žádná levice, ani pravice, pouze zájmové party, které se ohánějí různými hesly a sliby v rámci ohlupování voličů.

Hlavní současnou západní ideologií je euromarxismus, což není nic jiného, než prolhaný komediální fíkový list zakrývající přechod od imperialismu a kolonialismu ke globální vyšší společensko-ekonomické formaci, kterou je oligarchismus. Ten je mimochodem dokladem pravdivosti teorie o rotující spirále dějin a jejich opakování. V imperialismu, pokud se nejednalo o nacismus a fašismus, stále ještě fungovaly jakési demokratické principy, volby a vlády, byť ne zcela ideální a existovala společenská mobilita založená na práci. Totéž více, či méně, aspoň v oficiálním principu, platilo i v socialismu. V rámci oligarchismu jsou odstraněni zprostředkovatelé moci typu Hitlera, Mussoliniho a jim podobných, stejně jako takzvaní demokraté, hodnota voliče se minimalizuje. Moc přebírají rovnou nadnárodně propojení oligarchové typu Babiše, nebo Porošenka, kteří zároveň likvidují ekonomickou konkurenci, vytvářejí ve svých zprivatizovaných pašalících uzavřený a jednoznačně rozdělený kastovní společenský systém vracející se do středověku. Proto jim tak vyhovuje islám hlásající totální podřízenost, k tomu primitivizace a narkotizace společnosti jako nemyslícího stáda.

Z dlouhodobého hlediska bude výsledek politiky obou českých politických zájmových part pod vládou jednoho oligarchy v podstatě stejný. Jejich protinárodní politika je zaměřená na získání absolutní moci a podlézání cizákům, kteří jim vytvářejí globální mocenskou a bezpečnostní garanci proti vlastním občanům a voličům. Proto bude vláda oligarchy Babiše a jeho spojenců zhoubná pro vlast i národ, což platí z hlediska nástupu oligarchismu v celé takzvané západní, jižní a střední, případně středovýchodní Evropě. Vlastenecké strany lze od oligarchických rozlišit lehce. Prosazují celonárodní referenda k důležitým otázkám, především k mezinárodním smlouvám a odchod z EU.

Venezuela trochu jinak

Reálná situace ve Venezuele se samozřejmě liší od popisu, kterým nás oblažuje mediální propaganda. Venezuela je více, než dvanáctkrát větší, než naše republika a žije tam přes třicet milionů lidí. Společnost je multirasová, většinu tvoří míšenci, početnou menšinu běloši (nejvyspělejší a nejvzdělanější skupina), zhruba desetinu černoši a několik procent indiáni, téměř všichni jsou křesťané. Zvláště v poslední dekádě, kdy se podařilo zvýšit životní úroveň chudších vrstev obyvatelstva, výrazně vzrostla porodnost. Společnost je rozdělena do tří hlavních skupin. Velmi úzkou špičku pyramidy tvoří oligarchie, která ovládá soukromý segment průmyslu, obchod, služby a vesměs soukromé zemědělství. Dále je zde obslužná vrstva, rozdělená na různé úrovně, počínaje středními a menšími podnikateli, právníky a výkonnými vedoucími pracovníky financí, průmyslu, zemědělství a služeb, vyššími úředníky a veliteli ozbrojených složek a konče služebnictvem oligarchů a vrchní skupiny obslužné vrstvy. Mnozí z nich mají sluhů a služek víc, takže situace připomíná z hlediska rozdělení společnosti arabské země s jejich ropným socialismem.

Když se podíváme na ekonomiku Venezuely, tvoří z ní služby téměř 57 %, což je úroveň jako v EU a vyspělých zemích. Ovšem nejedná se o standardní služby, ale sluhy a služky. V zemědělství je zaměstnáno pouze 4 % obyvatel. Zadlužení země tvoří necelých 26 % HDP, což je podstatně méně, než ve většině evropských zemí, přičemž například v USA je to více, než 100 %. Zhruba od roku 1960 funguje ekonomika Venezuely bez extrémních problémů, pouze s inflačními skoky v periodě pět až deset let. Parita kupní síly je v průměru a přepočtu 15 600 dolarů na obyvatele, což je výrazně víc, než například na Ukrajině. Druhou věcí je, jak jsou peníze rozděleny. Ale to vidíme nejen ve Venezuele a na Ukrajině, ale i u nás, kde příjmy a životní úroveň průměrného důchodce a oligarchy Babiše se dost liší a tento rozdíl se bude zvětšovat s rostoucí mocí oligarchy a jeho party.

Dobrých osmdesát procent společnosti Venezuely tvoří chudší a chudé obyvatelstvo. Existuje obrovský rozdíl mezi životní úrovní v moderních centrech měst a na vesnicích. Kolem center se nalézají rozsáhlé chudinské čtvrti, takzvané favelas, odkud se rekrutuje většina zaměstnanců na nižší úrovni. Již z uvedeného vyplývá, že Venezuela není jakási komunistická země a Maduro komunistický diktátor, stejně jako jeho předchůdce Chávez. V takovém případě by museli dávno znárodnit majetek, především výrobní prostředky oligarchů a nižších podnikatelských vrstev. Aktuálně je zhruba 75 % venezuelského hospodářství v soukromém vlastnictví, takže lze sotva mluvit o komunismu, dokonce ani ne socialismu. Vzhledem k realitě rozdělení vlastnictví výrobních prostředků i společnosti je Maduro jakž, takž socialista, v zásadě je někde mezi euromarxismem a arabským ropným socialismem. Problém je v tom, že jak Chávez, tak Maduro měli snahu zlepšit v národním zájmu životní úroveň chudé většiny obyvatel, přičemž investovali do státního školství a zdravotnictví a sociální politiky. O totéž se pokoušeli Juan Perón a především jeho žena Evita Duarte v Argentině, stejně jako Salvator Allende v Chile. Tím byly kráceny zisky zahraničních korporací, oligarchie a horních skupin v obslužné vrstvě, což logicky vede ke střetu státních a soukromých zájmů.

Venezuela se pohybuje v jakési smíšené státní a soukromé ekonomice. Reálně byl znárodněn pouze petrochemický (ropný) průmysl a průmysl důlní a zpracování kovů. To jsou strategické exportní segmenty hospodářství a zároveň hlavní problém ve vztahu k USA. Značná část znárodněného průmyslu patřila americkým nadnárodním korporacím, které získávaly venezuelskou ropu za velmi výhodné ceny, zatímco v současnosti musí platit světové. Zde je opravdu ilustrativní, s jakou nenávistí se pustili euromarxisté v Bruselu, kteří si hrají na socialisty a dokonce sociální demokrat Zeman, stejně jako většina českých politiků do Madura za to, že se snažil zlepšit životní úděl většinového chudého obyvatelstva na úkor nestydatých zisků amerických ropných korporací. Člověk by čekal přesný opak. Najednou vidíme, kdo je kdo a kdo komu slouží. Euromarxisté nejsou socialisté, ale slouhové oligarchů.

Zde je třeba zdůraznit, že Venezuela produkuje takzvanou středně těžkou ropu, která je nejvhodnější pro výrobu nafty pro dieselové motory. V USA se tento druh topy téměř netěží, přičemž americká spotřeba je 500 000 barelů za den! Venezuele je po Kanadě druhým největším dovozcem střední ropy do USA. Značnou část exportu venezuelské ropy zobchodovávají americké korporace. Platby se realizují přes banky v USA, nebo EU v dolarech. Dopravu realizují z velké části venezuelské tankery, což je samozřejmě také špatně z hlediska nadnárodních loďařských korporací, které tak přicházejí o zisk. Problém je právě v tom, že 25-30% HDP, které jsou vytvářeny exportem ropy, směřují do veřejných výdajů, tedy ve prospěch obyvatel. Snížením zisku z exportu ropy cestou amerických sankcí, bude zasažena životní úroveň mnoha občanů Venezuely. Od roku 2016 jsou problémem nízké platy ve státní službě a nízké důchody.

Na druhé straně je zde problém, který připomíná arabské země. Rozsáhlá sociální politika může vést k tendenci přežívat za státní peníze a nepracovat. Totéž ostatně vidím u některých našich občanů a mnoha čerstvých migrantů v celé EU. Dokladem je právě nedostatek potravin. Přitom Venezuela, která se rozkládá v tropickém pásmu s dostatečnou vlhkostí má dostatek ploch použitelných, nebo upravitelných pro zemědělskou produkci na rozdíl od většiny arabských zemí. V podstatě by mohlo být dosaženo z velké části nezávislosti na dovozu. Jenže je pohodlnější potraviny nakupovat za peníze z ropy a dělat populistickou politiku.

Tento ropný populistický socialismus namíchaný s oligarchismem má blízko z euromarxismu, kde vládnou oligarchové, zatímco jejich zkorumpovaní slouhové vedou socialistické řeči a podporují početné parazity a příživníky, přičemž každý kouká, co by ukradl a nadává druhým do zlodějů. Je to naprostý rozdíl od čínské ekonomiky, která je ideologicky socialistická a založená na práci a vede k celkovému růstu životní úrovně všech obyvatel. Bohatství získané prací se nevylučuje. Přitom Čína nemá exportní suroviny a její ekonomický úspěch je založený právě na pořádku, organizaci a tvrdé práci. Socialismů a populismů jsou evidentně různé druhy, ale jen některé k obecnému prospěchu. O nepořádcích svědčí fakt, že z Venezuely se v posledních dekádách vystěhovaly zhruba tři miliony lidí. Tak trochu to připomíná Ukrajinu, která bez ohledu na propagaci fašismu a jeho koncentráků s holocaustem, porušování dohod z Minska a protahování bratrovražedné občanské války dostává maximální podporu ze strany EU i NATO. Důvodem ekonomických problémů Venezuely mohou být rovněž následky americké zahraniční politiky, kdy na podporu opozice a rozvratu země bylo v posledních letech směřováno oficiálně ročně kolem pěti milionů dolarů, což nejsou v latinské Americe zanedbatelné peníze.

Autor: Martin Koller

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Venezuela je ničena pro-západními režimy světa!   
Pridal tk Sobota 09 únor 2019 - 08:25:26 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Pro-západní svět způsobil hospodářskou krizi ve Venezuele svými nesmyslnými sankcemi. Místní lidé dříve prosperující jihoamerické země trpí uvedenou diktaturou USA a Evropské...

Pro-západní svět způsobil hospodářskou krizi ve Venezuele svými nesmyslnými sankcemi. Místní lidé dříve prosperující jihoamerické země trpí uvedenou diktaturou USA a Evropské unie! Pro-západní svět doslova zneužívá svého vojenského postavení a vlády nad ujařmenými a zotročenými národy světa.

Venezuela totiž ukazuje světu, jak dokáže být ideální, soběstačná, svým sociálním cítěním. Právě západní mocnosti by se měly od ní učit, a ne ji pořád napadat sankcemi a ultimáty. Špatná hospodářská situace ideální jihoamerické země je právě způsobována blokádami ze strany USA a Evropské unie.

Nepřeji si vojenský konflikt v jižní Americe - to by zničilo místní lidi a malebnou přírodu tropických deštných pralesů, to by zničilo jeden z ostrůvků přátelského socialismu. Přece nechtějme drancující kapitalismus úplně v celém světě.

Říkám si, víc takových Venezuel ve světě, pak lidé nemusejí řešit exekuce, měli by jisté bydlení, práci a uplatnění. V klidu by mohli zakládat své rodiny, k tomu by bylo zaručeno dokonalé vzdělávání a zdravotnictví.

Něco na tom západu je špatně - velké sociální rozdíly, lidé končící v mrazech pod mostem, zato jihoamerická země chtěla nabídnout světu jinou alternativu = alternativu harmonie a prosperity. A proto se musíme zbavit nadvlády USA a Evropské unie, aby navždy skončilo utrpení národů světa.

Václav Kovalčík, Zlín

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Skandál! Děkan FF UK Pullmann veřejně podporuje akademické podvody!   
Pridal tk Sobota 09 únor 2019 - 08:23:06 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
NESLÝCHANÉ! V TÉTO REPUBLICE, JE DNES, 100 LET PO JEJÍM ZALOŽENÍ, VSKUTKU MOŽNÉ TÉMĚŘ COKOLIV!

Karel IV se obrací v hrobě! Děkan Filozofické fakulty jedné z nejstarších univerzit v Evropě, veřejně nejen že kryje akademický podvod, ale rovnou se vší svou vahou staví za jeho pachatele, jemuž vyjadřuje svou plnou podporu.

Přitom se nejedná o nějaký prachobyčejný akademický podvod, ale o vskutku skandální případ opovržení zákonem, dobrými mravy a zavedenými pořádky! Podvod, díky kterému pachatel získal čtyři vyšší akademické tituly na různých fakultách a univerzitách, prezentací jedné a té samé diplomové práce úrovně magisterské.

Je taktéž vidno, že spletité sítě spředené soudruhy ještě za dob minulého režimu drží pevně a svorně do dnes. Nebude náhodou, že děkan Pullmann, který vyrůstal v diplomatických kruzích v sovětské Moskvě, pochází z nomenklaturní rodiny zaměstnance Rady vzájemné hospodářské pomoci (takové hospodářské unie států socialistického bloku), takže již ze stavovské cti estébáckých elit minulého režimu, „drží basu“ s normalizačním kádrovákem, činným v estébáckých podnicích zahraničního obchodu , jako byl Chemoprojekt, Chemapol, či rovnou institut výchovy vedoucích pracovníků ministerstva průmyslu, Tomáše Halíka, pověřeného později infiltrací katolické církve, za podpory pro svou brutalitu nechvalně známé východoněmecké tajné policie „Staatssicherheitsdienst“ (Stasi), jak vyplývá ze záznamů archívů bezpečnostních složek a z líčení pamětníků.

Tomáš Halík se spácháním podvodů, coby zručný hochštapler umístil na Univerzitě Karlově, kde dál páchá podvody, tentokráte dotační! I tyto dotační podvody děkan Filozofické fakulty zcela bezskrupulózně dále kryje. Halík se totiž přiživuje trapně komentovanými kompilacemi citátů slavných myslitelů, se kterými se vnitřně ztotožňuje oddávajíc se své nestoudné megalomanii a narcisizmu.

Tyto jeho odpočinkové „vánoční knížky“, pak Halík předkládá fakultě, společně s jejich cizojazyčnými překlady, coby odbornou literaturu, vyprodukovanou v rámci svého vědeckého působení na akademické půdě, kterou takto zneužívá pro své osobní obohacení, a fakulta je nechává zapsat do rejstříku odborných publikací (Rejstřík informací o výsledcích RIV), vedeného radou státu pro výzkum, vývoj a inovace a inkasuje za ně státní dotace z peněz daňových poplatníků, tedy nás všech.

Na dotaz, zdali jsou Halíkovy publikace skutečně odborné, odpověděl úřadující předseda rady po dalším přezkoumání, že nikoliv. Dotace ve výši několika set tisíc korun, přijaté filozofickou fakultou neoprávněně, však doposud nebyly státu navráceny. Namísto toho strkají všichni zúčastnění hlavu do písku, aby se tento rafinovaný podvod neodhalil a neukázal tím na jakých prohnilých základech náš dotační systém stojí.

Jedním z mála statečných odpůrců zakořeněné amorality panující v akademické sféře, která byla ovládnuta pohrobky minulého režimu, je docent Jelínek, který jako první na akademické podvody Halíka ukázal a detailně je popsal. Reakcí na to vydal děkan Pullmann své prohlášení, kterým veškeré skandální skutečnosti popřel a celou aféru hodlal zamést pod stůl. Ve svém prohlášení Pulman píše:

V poslední době se v některých bulvárních médiích a na sociálních sítích opět začínají šířit dávno vyvrácené spekulace o tom, že prof. Tomáš Halík neoprávněně používá své akademické tituly. Tímto tvrzením se v minulosti opakovaně zabývaly příslušné orgány Univerzity Karlovy a neshledaly na straně prof. Halíka naprosto žádné pochybení. S jejich závěry se zcela ztotožňuji.

Prof. Halíka si jako vědce, pedagoga, veřejného intelektuála i člověka nesmírně vážím. Je pro nás ctí, že náleží k akademické obci naší fakulty.

Alibisticky se doc. Pullmann odvolává na příslušné orgány Univerzity Karlovy, neuvádí nicméně, o jaké konkrétní orgány se jedná a jaké že to byly závěry. Neuvěřitelná lež je také to, že bylo cokoliv o Halíkových podvodech, kdy vyvráceno, natož dávno! A také to, že se jedná o spekulace! Bratrstvo kočičí pracky se jalo kosmeticky vyžehlit pošramocenou reputaci podvodníka Halíka, ale moc dobře to nejde. Existují reálné dopisy akademických veličin, které popírají že by kdy Halíkovi udělily doktorské tituly, které Halík ale neochvějně, a hlavně neoprávněně používá. Také existují zděšená udání o tom, že Halík použil jednu a tu samou práci ke získání akademických titulů různé úrovně na různých fakultách a různých univerzitách! Tato šokující fakta jsou pak našimi akademickými předáky vydávána veřejnosti za spekulace, dávno vyvrácené?! Něco je velmi prohnilé ve státě Českém! Tím spíše, že jedním z hlavních témat filozofie je etika a morálka. Na Univerzitě Karlově ji ale na děkanátu rozhodně nenalezneme.

Docentu Pullmannovi byl poskytnuta možnost své nešťastné a kompromitující prohlášení vysvětlit. Byly mu položeny následující otázky:

1. Jak vysvětlíte veřejnosti své stanovisko zde dne 21. 1. 2019, ohledně Tomáše Halíka, který byl veřejně usvědčen jak z akademických podvodů, prostřednictvím kterých neoprávněně nabyl titulů, a také z toho, že tituly, které používá nedrží?

2. Halík byl taktéž usvědčen ze zneužívání dotací na základě falešné, či podvodné klasifikace své beletrie jako odborné literatury v RIV, jak konstatoval předseda Rady státu pro výzkum, vývoj a inovaci, Rusnok.

3. Vaše stanovisko je v rozporu se závažnými skutečnostmi, uvedenými doc. Jelínkem. Znamená to, že akademický podvod uznáváte a kryjete obecně, nebo jen v případě prominenta minulého režimu, který je nyní obecně znám jako bývalý normalizační kádrovák s úzkými vazbami na státní bezpečnostní aparát minulého režimu, jak lze dohledat v archivech bezpečnostních služeb hned několika zemí?

4. Věříte, že skutečnosti jednotlivě uvedené doc. Jelínkem jsou nepodstatné?

5. Věříte, že vydávat beletrii za odbornou literaturu je správné, když z toho plynou dotace pro UK?

6. Pokud vydávat beletrii za odbornou literaturu nepovažujete za správné, zasadíte se, aby prostředky veřejných financí, které UK obdržela podvodem, byly navráceny do státního rozpočtu?

7. Na základě čeho konkrétně uvádí Halík za svým jménem zkratku titulu Th.D.?

8. Věříte, že italský diplom licenciáta teologie ThLic. odpovídá českému akademicko-vědeckému titulu „doktor“ ve zkratce „Dr“, ve shodě se zaměstnanci MŠMT, Josefem Šplíchalem a Jozefem Nagym, kteří takto Halíkovi tento titul nostrifikovali?

9. Jste srozuměn a souhlasíte se skutečností, že Halík získal na wroclavské fakultě doktorát teologie za stejnou práci, za kterou mu byl předtím udělen licenciátský titul v Římě?

10. Považujete takovéto podvodné jednání za důstojné a hodné člena (byť neoprávněného) akademického sboru UK?

11. Jak hodnotíte informaci prof. Skalického z Římské lateránské univerzity: že Mons.Karel Vrána, druhý relátor Halíkovy licenciátní práce na Papežské lateránské universitě, byl zároveň relátorem práce podané T. Halíkem k dosažení doktorátu z theologie i jeho habilitace na Papežské theologické fakultě ve Wroclawi. Musel tedy vědět, že jde o jednu a tutéž práci, kterou T. Halík dosáhl licenciátu v Římě a doktorátu i jeho habilitace ve Wroclawi. Pokud pak jde o docenturu University Karlovy, kterou P.PhDr. Tomáš Halík získal 14.12.1992, jak praví oznámení, i tu dosáhl svou licenciátní prací z theologie: Víra a kultura v české společnosti. A tak jednou licenciátní prací z theologie v Římě dosáhl doktorátu z theologie a jeho habilitace ve Wroclawi a docentury na sociologické fakultě v Praze?

12. Jak hodnotíte informaci rektora Papežské teologické fakulty ve Wroclavi, Dece, “Ad questionem Rev.Decani Facultatis S.Theologiae Universitatis Pragensis hisce litteris testatur Rev.Dominum Tomas Halík, sacerdotem Archidioeceseos Pragensis, Doctorem in Philosophia atque Licentiatum in S.Theologia, in nostra Pontificia Facultate Theologica in Wroclaw numquam theologica postgradualia tertii cycli ad normam Ap.Const.Sap.Chr.Art 50 §1 absolvisse neque ad gradum academicum Doctoris in S.Theologia hic promotum esse.“

Tedy, že Halík na Papežské teologické fakultě ve Wroclavi nikdy žádné doktorské studium teologie neabsolvoval, ani nebyl promován do hodnosti doktora teologie.

13. Je dle Vašeho mínění normální, správné a obhajitelné, získat čtyři akademické hodnosti a to 1. licenciáta teologie v Římě, 2. docenta sociologie v Praze, 3. docenta praktické teologie ve Wroclawi a nakonec 4. změnou podvodnou nostrifikací nabytého titulu Dr na Ph.D. doktora teologie Th.D. – a to na základě pouhé jediné práce, obhájené v Římě v roce 1992?

14. Je dle Vašeho názoru správné, aby na UK působil v řadách pedagogického sboru podvodník, jakým v očích veřejnosti je Tomáš Halík?

15. Je dle Vašeho úsudku správné, aby mravně či psychicky nezralý jedinec působil pedagogicky na mladou generaci akademiků, jen proto, že mu to umožňuje dobře naolejovaný klientelistický systém, který zjevně na UK přetrval temné období minulého režimu až do dnes?

16. Kolik různých vědeckých prací Halíka se dle Vašeho názoru nachází v archivu UK a kolik verzí jedné a té samé?

17. Když Halík vydává v součinnosti s UK svá beletristická autoterapeutická literární díla a jejich cizojazyčné překlady za odbornou literaturu, je vůbec schopen vědecké práce?

18. Můžete jmenovat některé Halíkovy vědecké práce, které vykazují nějaký citační ohlas?

19. Myslíte si, že jste znalostně kompetentní a mravně způsobilý zastávat svou funkci, pokud nekonáte v zájmu spravedlnosti, či nejste chopen rozpoznat podvod, naopak se evidentního podvodníka zastáváte?

Děkan filozofické fakulty, doc. Pullmann se k těmto jednoznačným a závažným otázkám vyjádřil paušálně těmito slovy:

„vše, co jsem chtěl k tématu říci, jsem sdělil svým veřejným prohlášením.“

Jeho odpovědí na shora uvedené pobuřující skutečnosti je tedy konstatování, že si akademického a dotačního podvodníka, falešného kněze a exponenta tajných služeb minulého totalitního režimu Halíka jako vědce, pedagoga, veřejného intelektuála i člověka nesmírně váží. A že je „pro nás ctí, že náleží k akademické obci naší fakulty.

Co dodat? Jsme svědky kolosálního podvodu v přímém přenosu, který je kryt a zastírán, neboť se jedná o rozsáhlé spiknutí potomků nejrůznějších činovníků minulého režimu, zasíťovaných ve vlivných pozicích ve sférách akademických, politických, hospodářských a mediálních, kteří se cítí povzneseni nad naše zákony, nad morálku a lidskou slušnost, nicméně se cítí býti povoláni zákony, morálku a slušnost vytvářet, určovat a definovat – samozřejmě podle svých vlastních potřeb a libosti ve svůj prospěch a za účelem upevnit své mocenské pozice. „Já na bráchu Halíka, brácha Halík na mně.“ Jak dlouho hodlá naše veřejnost tento neutěšený stav ještě tolerovat? Upřímně lituji všechny současné a minulé studenty filozofické fakulty UK za to, že jsou poskvrněni takovou mizérií a kolosální ostudou. Jistě je mezi nimi i mnoho slušných a zasloužilých lidí. Je mi taktéž upřímně líto nás, daňových poplatníků, že jsou naše vydřené peníze určené pro veřejný prospěch takovýmto nehorázným způsobem ve velkém stylu a s velkou pompou rozkrádány za bílého dne, bez toho, aby tomu kdokoliv učinil přítrž! A to si z těchto peněz platíme i polici a soudy, které samozřejmě nad tímto zlořádem té nevyšší kategorie zavírají oči. Zůstává již jen jedna otázka, kolik takových zločinných Halíků se za nejrůznějšími těmi spectabilis, či honorabilis funkcemi a tituly ještě skrývá? Inu, stále platí, že soudruh soudruhu soukmenovcem.

Daniel Solis

Zdroj: https://danielsolis.cz/skandal-dekan-ff-uk-pullmann-verejne-podporuje-akademicke-podvody/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Poslanci mají šanci změnit Českou televizi. Jsou na to připraveni?   
Pridal tk Sobota 09 únor 2019 - 08:19:49 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Poslanecká sněmovna má nyní příležitost nastartovat reformu České televize, která bohužel již delší dobu pod vedením jejího generálního ředitele Petra Dvořáka neplní roli nestranné veřejnoprávní instituce.

Poslanecká sněmovna totiž ze zákona schvaluje za každý rok dvě výroční zprávy ČT (o hospodaření a činnosti), v současnosti se jedná nejenom o rok 2017, ale i rok předchozí 2016.

Pokud se poslanci rozhodnou na základě své svobodné vůle výroční zprávy ČT dvakrát za sebou neschválit, mají poslanci právo odvolat Radu České televize, která vybírá a jmenuje generálního ředitele České televize.

Poslanci tak mají konečně možnost nejen odvolat, ale i jmenovat novou Radu ČT, a zároveň s tím nastartovat celospolečenskou diskuzi o reformě Rady ČT (např. zvýšením počtu členů Rady, jejich losováním z řad občanů, atd.) a změně dosavadního levicově aktivistického kurzu České televize. Se současnou Radou České televize se žádný obrat k lepšímu nedočkáme, současné složení Rady ČT nepůsobí jako kontrolní orgán, ale spíše jako zabezpečovací úřad pro své členy, kteří současnému vedení ČT odsouhlasí téměř vše včetně opětovného jmenování Petra Dvořáka generálním ředitelem v minulém roce.

Termíny změna nebo reforma ČT jako veřejnoprávní instituce nejsou náhodné, Česká televize potřebuje reformovat ve své veřejnoprávní formě nikoliv jí privatizovat nebo zestátnit. Zprivatizování nebo zestátnění ČT může stěží vést k pozitivní změně, v prvním případě by privatizace ČT znamenala dříve nebo později její vlastnictví v rukou jednoho z finančních oligarchů, v případě zestátnění bychom ČT stejně platili ze svých daní, ČT by se ocitla pod tlakem politické garnitury, která by zrovna byla u moci a navíc vlastností každé státní instituce je zbytnění a byrokratizace.

Česká televize totiž pod vedením jejího generálního ředitele Petra Dvořáka, bývalým ředitelem televize Nova, jede stále v těch stejných aktivistických kolejích řízených novodobými levicovými pokrokáři (výstižněji neomarxisty) přinášející relativizaci hodnot doprovázenou propagací multkulturalistické, genderové, LGBT a jiných témat „moderní levice“ ve zpravodajství a dramaturgické tvorbě.

Některá témata i klíčové osobnosti jsou na obrazovkách ČT upozaďovány, někdy dokonce stigmatizovány, zatímco sociálně inženýrské experimenty na dnešní populaci jako je manželství homosexuálů, přijímání migrantů z kulturně nekompatibilních okruhů jsou aktivistickými redaktory ČT vydávány jako něco pokrokového.

Paradoxně za nejtragičtější lze považovat dramaturgickou tvorbu (filmy a seriály), kde se s „nutnou angažovaností“ pojí výrazná eskalace vulgarity a sexuální obhroublosti na úkor autorské invence a slušnosti jako jednoho ze základních pilířů veřejnoprávního média a vede tak ke „glajšajtizaci“ v takovém rozsahu, s jakým se nesetkáváme ani u některých privátních televizních stanic. Ale právě do dramaturgické tvorby putují stamilióny až miliardy ročně (při téměř sedmimiliardovém ročním rozpočtu ČT bohužel nejsou přesná data k dispozici).

A jak vypadá situace v poslanecké sněmovně nyní? Silná kritika zazněla od SPD a komunistů, naopak ČT podpořili poslanci Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, STAN a samozřejmě TOP 09. Poněkud překvapivá je podpora ČT ze strany ODS, poněvadž v minulých letech přece „ČT bojovala proti totalitním praktikám přicházejícím z ODS snažícím se ČT ovládnout“. Ale časy se mění, a dnes již ODS ze strany ČT není ostrakizována a dokonce její zástupci jsou zváni do OVM pana Moravce. Důkaz, jak se někteří poslanci a stranické sekretariáty bojí všemocné ČT.

Sečteme-li mandáty poslanců ve sněmovně, docházíme k jednoduchému závěru, že bude záležet na poslancích ANO, ti jediní v ruce drží pomyslného žolíka, bude záležet jen na nich a jejich odvaze. Ale nejde jen o samotnou odvahu poslanců ANO, ve hře jsou ještě dva další v čase „proměnlivé“ faktory:

Tím prvním je možnost „konstruktivní dohody“ mezi Českou televizí a Andrejem Babišem ve stylu vy (ČT) nebudete referovat o „Čapím skvostu“, my (ANO) zvedneme ruku v poslanecké sněmovně (a nemusí být ani písemného rázu). Andrej Babiš dokonce může hlasování o výročních zprávách odložit a začít hrát s ČT poker ve stylu, budete-li (ČT) dál „hrotit“ před volbami kauzu Čapího hnízda a navážet se do agenturního zaměstnávání „Vodňanského kuřete“, přikročí ANO k hlasování o výročních zprávách.

Tím druhým faktorem je vytažením tzv. antibabišovy karty ze strany „pokrokových demokratů“ se silnými vazbami na stávající vedení ČT. Již někteří z nich se nechali slyšet, že pokud nebudou schváleny výroční zprávy a budou snahy o odvolání stávající Rady ČT, budou to brát jako útok na demokracii (ta je přece jejich, a jen oni rozhodují jakou podobu bude mít!) a hrozí protbabišovskými demonstracemi. Jde o neuvěřitelnou demagogii založenou na úsměvné rovnici ČT=obrana demokracie, kdežto změna resp. reforma ČT = útok na demokratickou instituci.

Ve skutečnosti by se v případě odvolání stávající Rady ČT jednalo o útok na teplá místečka dotyčných radních a ve svém důsledku o hrozbu ztráty lukrativních postů a tučných prebend současných vládců ČT na čele s Petrem Dvořákem.

Shrnuto, podtrženo, v těchto dnech mají poslanci konečně možnost využít příležitosti ke změně současné Rady ČT, konečně změnit stav, kdy si veřejnoprávní instituci přivlastnilo pro sebe a své názory několik lidí, kterým ostatní občané platí v rámci koncesionářských poplatků jejich příjemné živobytí.

Budeme vidět v příštích dnech a týdnech, zda vyhraje u poslanců odvaha ke změně v Radě ČT nebo zda dají přednost zakonzervování stávajícího stavu, kterým potvrdí nejenom stávající členy Rady ČT, ale i postavení generálního ředitele ČT Petra Dvořáka.

Autor: Robert Troška

Poznámka k aktuálnímu dění po vydání článku: Podle posledních informací se premiér Babiš rozhodl vyzvat své poslance za hnutí ANO, aby hlasovali pro schválení výročních zpráv ČT, tj. podpořit dosavadní vedení ČT.
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Ani Schengen nepomůže. Polsko zavádí kontroly na hranicích   
Pridal tk Sobota 09 únor 2019 - 08:14:20 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Polská strana informovala, že plánuje dočasně obnovit hraniční kontroly od neděle 10. února do soboty 16. února 2019 na úseku hranice Polské republiky se Slovenskem, Českou republikou, Německem a Litvou.

Dnes o tom píšou slovenská média s odkazem na tiskovou mluvčí prezídia Policejního sboru Denisu Baloghovou.

Podle jejich slov obnovení hraniční kontroly souvisí s ministerským setkáním ve Varšavě.

Připomíná se, že se někdy přes hranici nelze dostat kvůli stávkujícím. Tak tomu bylo před pár měsíci na slovensko-ukrajinské hranici.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Ukrajinský parlament schválil Návrh o vstupu do EU a NATO   
Pridal tk Sobota 09 únor 2019 - 08:08:21 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Dne 7. února parlament Ukrajiny schválil návrh o úpravě ústavy a zahrnul vstup do EU a NATO do této ústavy.

Dne 7. února se uvádí na webové stránce Ukrajinského parlamentu, že 334 poslanců hlasovalo pro tento návrh, tím byl tento návrh schválen.

Podle návrhu úpravy se dodává do preambule současné ústavy obsah, který potvrzuje totožnost evropské civilizace pro ukrajinské obyvatele s tím, že politika Ukrajiny směrem k Evropě a zámoří se nemění. Ve článku 85 se dodává obsah o začlenění do EU a NATO, ve článku 102 se dodává obsah, že ukrajinský prezident je garantem vstupu Ukrajiny do EU a NATO. Ve článku 116 se dodává obsah, že realizace strategické politiky o vstupu do EU a NATO je zajištěna.

V loňském březnu prezident Ukrajiny Petro Porošenko poprvé předložil návrh o úpravě ústavy, aby potvrdil vstup do EU a NATO prostřednictvím ústavy. V září Porošenko předložil parlamentu návrh o úpravě ústavy, v listopadu ukrajinský parlament po prvním čtení schválil tento návrh.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Úředníci EU apelovali na dosažení smlouvy o ubytování   
Pridal tk Sobota 09 únor 2019 - 08:07:32 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Člen Evropské komise pro migraci, vnitřní záležitosti a záležitosti civilistů Dmitris Avramopoulos dne 7. února apeloval na členské země EU, aby dosáhly všestranné smlouvy o systému ubytování, společně čelily výzvám včetně otázky migrantů.

Dmitris Avramopoulos se účastnil neoficiálního zasedání ministrů vnitřních záležitostí a legislativy členských zemí EU, které se uskutečnilo v předsednické zemi Rumunsku. Uvedl: „Musíme najit dočasný plán v otázce migrantů po jejich vstupu do EU. Zároveň musíme také dosáhnout dohody o systému ubytování pro tyto migranty."

Dmitris Avramopoulos také apeloval na upevnění budování Schengenské oblasti. Mimo jiné se domnívá, že založení Schengenu je nejskvělejším úspěchem EU v historii, přineslo to skutečné výhody. Členské země mají odpovědnost chránit, upevňovat a zlepšovat volné cestování v tomto regionu.

Ve dnech 7. a 8. února se v Bukurešti uskutečnilo neoficiální zasedání ministrů vnitřních záležitostí a legislativy členských zemí EU.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přejít na stranu  [1] 2
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2470 sec,0.0675 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,587kB