Čtvrtek 28 únor 2019
Důchodci a nezaměstnaní, pozor! Babišův ministr zdravotnictví v tichosti plánuje reformu, že stát přestane platit za penzisty, děti, školáky, studenty a nezaměstnané zdravotní pojištění!   
Pridal tk Čtvrtek 28 únor 2019 - 04:25:48 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Důchodci a nezaměstnaní, pozor! Babišův ministr zdravotnictví v tichosti plánuje reformu, že stát přestane platit za penzisty, děti, školáky, studenty a nezaměstnané zdravotní pojištění! Na jedné straně Andrej Babiš důchodcům přidá tisícovku, na straně druhé jeho ministr důchodcům i nezaměstnaným každý měsíc vezme 18 stovek na zdravotním pojištění! Reforma daní je připravována v režimu utajení a není divu, protože se blíží volby do Evropského parlamentu!

A je to tady znovu a opět před volbami. Abychom nebyli zase obviněni, že chceme ovlivňovat volby do Evropského parlamentu ve prospěch někoho, anebo proti někomu, tak dopředu upozorňuji, že zdrojem informace je Česká televize. Troufám si však tvrdit, že jde o větší kauzu, než byla kauza cínoveckého lithia. Česká televize právě včera přinesla šokující zprávu o pozadí daňové reformy, kterou chystá Babišova vláda. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (Hnutí ANO) totiž chystá v rámci daňové reformy neuvěřitelnou změnu, jejímž úkolem je drasticky a radikálně snížit státní výdaje za tzv. státní pojištěnce v systému zdravotního pojištění a přenést platby povinného zdravotního pojištění přímo na tyto konkrétní skupiny osob. Reforma zdravotního pojištění probíhá na ministerstvu v režimu nejpřísnějšího utajení, protože existují obavy, že by informace o této reformě mohly poškodit Hnutí ANO v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu.

O co se konkrétně jedná? Jak jistě víte, zdravotní pojištění v ČR nemusí ze své kapsy hradit vyjmenované skupiny osob, za které zdravotní pojištění platí stát. Jedná se o důchodce, nezaměstnané, děti, školáky a studenty ve věku do 26 let. Ročně musí český stát takto vynaložit 73 miliard korun a někoho ve Hnutí ANO napadlo, že státní schodek by se dal účetně snížit velmi elegantně tzv. ořezáním mandatorních výdajů a jejich přesunutím na bedra občanů, v tomto případě na bedra zestárlých a invalidních osob v důchodu, na bedra nezaměstnaných, na bedra státních zaměstnanců a dokonce i na bedra nezletilých dětí.

Aby lidé neřvali a nekřičeli, tak podle expertů v Babišově vládě má být tento krok kompenzován výrazným snížením přímých daní (nikoliv však nepřímých daní jako je DPH nebo spotřební daň), zrušením superhrubé mzdy a také výrazným zvýšením zdravotního pojistného pro všechny ostatní občany. Myšlenka je taková, že lidé v produktivním věku budou ročně platit v úhrnu o 73 miliard více na zdravotním pojištění a tyto peníze se přerozdělí na platby za státní pojištěnce.

Jenže státních pojištěnců v ČR je 6 milionů a 73 miliard tak budou muset vydělat 4 miliony zbývajících obyvatel, včetně novorozeňat. Jenže, to vychází 18 250,- Kč na zdravotním pojištění na každou produktivní osobu, které bude muset ročně platit každý produktivně činný člověk navíc. A to je nesmysl, to je nereálné. Takže je logické, že to pojistné si budou muset lidé platit sami, důchodci, nezaměstnaní, ale i děti, protože není možné po 4 milionech lidí chtít, aby táhli zdravotní pojištění pro celou armádu 6 milionů státních pojištěnců a každý z těch 4 milionů obyvatel aby odváděl na zdravotním pojištění přes 18 tisíc korun ročně navíc plus k tomu, co odvádí už dnes na pojistném. To je mimochodem více jak 36 tisíc korun ročně na výdajích v každé rodině, kde jsou dva dospělí. Dovedete si to představit vzít rodinám 36 tisíc ročně? Co je to za klauni v té Babišově vládě? Tohle je možné jenom v Česku, které snese fšecko.

Babišovo chucpe na důchodce 2 měsíce před volbami do EU parlamentu

Otázka pro blbé je celkem jednoduchá: Kolik přímých daní odvádí důchodce v důchodu, aby snížené daně mu kompenzovaly to, že jako důchodce si bude muset povinně platit každý měsíc zdravotní pojištění (v současné výši 1 803,- Kč měsíčně) ze svého důchodu? Víte, co je to chucpe? Chucpe je cizí a knižní výraz pro nehoráznou a nestoudnou drzost. A právě takovým chucpe je situace, kdy vláda Andreje Babiše přidala českým důchodcům od ledna v průměru tisícovku, což potěšilo všechny důchodce, ale na straně druhé přitom Babišův ministr spravedlnosti, v naprosté tichosti a utajení před důchodci, pracuje na zdravotní a daňové reformě pojistného, které přenese zdravotní pojištění na důchodce, takže důchodci o tu přidanou tisícovku nejen přijdou, ale ještě navíc budou muset každý měsíc k té tisícovce přidat 803,- Kč k tomu, aby zaplatili zdravotní výpalné. Jistě víte, co se stane, až se tohle důchodci dozví, za jaké idioty je Babišova vláda považuje. Jednou kapsou dovnitř a druhou kapsou peníze ven.

Důchodcům může být jedno, o kolik klesnou daně z příjmu fyzických osob, zaměstnanců a živnostníků, protože důchodců se přímé daně z příjmu netýkají, pokud tedy někde nepracují a nepřivydělávají si v důchodu. Takže toto Babišovo chucpe, kdy na jedné straně přidá s velkou slávou a svým jménem důchodcům jeden litr, ale potom pověří svého ministra financí, aby v tichosti hodil důchodcům na hlavy platby zdravotního pojištění, odhaluje celý podvod na voliče a důchodce, vždyť přece dostali přidanou tisícovku, tak na to placení pojistného teď mají peníze, ne? Tomu opravdu říkám nehorázná drzost, která nemá obdoby, neskutečné chucpe.

Je přitom naprosto jasné, proč je to takto vymyšleno. Andrej Babiš je ten, který je za toho hodného, který lidem rozdává peníze. No, a jeho ministři, ti jsou na špinavou práci, kteří lidem zase berou to, co jim Babiš předtím dal. Psí hlava a řev se snese na Babišova ministra zdravotnictví, zatímco Andrej Babiš bude za toho dobrého, který to myslí s důchodci dobře. Jenže ta daňová reforma je dílem Andreje Babiše a jeho týmu, tu reformu nepřinesli Marťané, ani Kalousek, ale Babišovi poradci.

Nezaměstnaní a školáci budou v rodinách oškubáni státem o několik tisíc korun měsíčně na zdravotním výpalném

A to zdaleka není všechno. Stát by na základě této reformy přestal platit zdravotní pojištění i za nezaměstnané. Dovedete si představit, když nezaměstnaný musí měsíčně vzít 18 stovek a poslat je na zdravotní pojištění? A protože je jasné, že lidé by se na to vykašlali a nic by neplatili, tak to skončí jen dvěma možnými scénáři. Nezaměstnaní skončí v exekuci kvůli neplacení zdravotního pojištění, anebo se stát zařídí jinak, že pojistné se bude nezaměstnaným strhávat automaticky z jejich dávek v nezaměstnanosti.

Jinými slovy, nezaměstnaní přijdou každý měsíc o 1 803,- Kč a pokud sociální odbory radnic a měst nebudou ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí tyto platby pojistného kompenzovat, což rozhodně nebudou, protože to by zvýšilo mandatorní výdaje státu, tak to prostě znamená, že mnoho nezaměstnaných se dostane do existenční nouze, zejména ve chvíli, kdy rodina nezaměstnaného má děti.

A tím se dostáváme k dětem a školákům. Dnes je to tak, že za děti a studující školáky platí zdravotní pojištění stát, a to až do věku 26 let, což se týká studentů na vysokých školách. Pokud projde Vojtěchova daňová reforma odvodů zdravotního pojistného, potom za studenty budou muset platit zdravotní pojištění rodiče. Pokud má rodina dvě děti, tak pojistné za dvě děti. Víte, co to znamená?

Mnoho sociálně slabších rodin se dostane do existenční nouze, protože si dovedeme představit klasickou situaci. Čtyřčlenná rodina, dvě děti v rodině. Otec přijde o práci, montovna za městem zavřela a přestěhovala se do Bulharska. Široko daleko není práce. Přestěhovat se za prací na druhou stranu republiky nejde, protože nejsou nájemní byty, a ty které jsou, mají už dnes přestřelené nájemné. Jedinou variantou je tak to, že otec rodiny vezme agenturní práci, přes týden bydlí na ubytovně a domů jezdí na víkend.

V Kanadě platí zdravotní péči za občany stát, v Česku si budou zdravotní pojištění pro změnu platit i samotné děti (skrze své rodiče)

Jenže v agenturách pracují hlavně cizinci, Poláci, Ukrajinci a jedná se o práci v montovnách, kde nejsou výdělky nijak dostatečné. Strava a náklady ve velkém městě, dojíždění přes celou republiku dvakrát týdně, to všechno vede k tomu, že se ekonomicky nevyplatí vůbec nějakou práci tohoto typu akceptovat. Nezaměstnanost v ČR se tak stává sociálně indukovanou alternativou k produktivnímu životu normální rodiny s normálními příjmy. A teď si představte, že žena v domácnosti, která pracuje jako pokladní v supermarketu a manžel na podpoře mají zaplatit každý měsíc zdravotní pojistné za 4 osoby v úhrnu přes 7 000 Kč na zdravotním pojistném. Samozřejmě, že to není přesně 1803,- Kč x 4 osoby, ale pouze obrazně to dokresluje, co to bude znamenat pro rodiny s nízkými příjmy a nezaměstnané, když stát přestane platit za děti a nezaměstnané zdravotní pojištění.

Položme si otázku, jaký smysl vlastně má český stát? Co vlastně český stát nabízí svým občanům? Počítejte se mnou: Za dálnice musíte platit ze svého pomocí dálničních známek a mýtného pro kamiony. To samé s mýtným se plánuje už i pro silnice 1. třídy. Občané a firmy odvádí daně na výstavby a opravy silnic a dálnic, ale silnice a dálnice občané a firmy musí platit podruhé, pomocí dálničních známek a mýta.

Platíte si zdravotní pojištění, které je dokonce povinné, na rozdíl od USA a jiných vyspělých zemí, např. Kanady, kde zdravotní péči hradí stát v plné výši za občany, ale přestože si platíte v ČR zdravotní, musíte doplácet hromady peněz za léky, za rehabilitace, za lepší léky bez kontraindikací, za lázně. Na provedení zákroku se čeká půl roku nebo i rok, lékaři z fakult po škole honem prchají do Německa a vypráví německým kolegům strašidelné historky z českých nemocnic, co zažili během studia a praxí ve fakultních nemocnicích.

V Německu je více českých lékařů a sester, než je v Česku německých aut, vypráví jeden vtip, který koluje po německém internetu

Prchají i zdravotní sestry a odborný lékařský personál, protože v Německu lékař s atestacemi a na soukromé klinice si po roce vydělává 8-násobek toho, co by dostal v české nemocnici po 10 letech práce. Toto by bylo na jiný článek, jenom mluvit o těchto věcech mi dělá špatně od žaludku. České školství je na tom tak, že kdo chce kvalitní vzdělání bez LGBT a multikulti agendy, musí dítě dát do soukromé elitní školy, jako jsou školy PORG nebo Open Gate v Praze, kam dávají své děti řídící národní elity. Pro ostatní děti je ale naplánována Kalergiho doktrína mísení s jinými etniky, inkluze se zaostalými, postiženými a mentálně diferencovanými spolužáky a studenty a proces simplifikace, zjednodušování a hloupnutí. Pamatujete si, přátelé, co jsem říkal v pátek na SVCS? Toto už nejsou vlády našich národů, to jsou vlády cizích zájmů a cílem je likvidace vlastního národa.

Jak jinak nazvat proces, kdy stát už hledá cesty, jak neplatit zdravotní pojistné za děti, které jsou bezbranné a finančně nevýdělečné? Jak nazvat situaci, kde stát nechce platit za důchodce, kteří celý dlouhý život odváděli daně a pojištění a z malého důchodu sotva přežívají? Jak se dívat na to, když lidé v existenční nouzi poté, co přišli o práci, najednou ze svého životního minima budou muset odvádět peníze na zdravotní pojištění nejen za sebe, ale i za své nezletilé děti?

Co vlastně stát ještě občanovi nabízí, aby mělo smysl český stát respektovat a milovat? Milovat za co? Za indoktrinované školství multikulturalismem? Za to, že stát vykupuje prasečáky za půl miliardy pro etnikum, které hlásá cosi o genocidě v táboře, kde probíhaly jenom nucené práce? Milovat za to, že se přes zemi pohybují transporty americké armády ve směru na Ukrajinu? Milovat za vytunelované a nikdy nepotrestané kauzy z 90. let a kauzy jako OKD?

Vojtěchova reforma čerpá z amerického Kaiser modelu zdravotního pojištění, kde si pojistné hradí důchodci i děti

Okolo Adama Vojtěcha se pohybuje skupina lidí napojená na bývalou Cikrtovu zdravotní reformu v Topolánkově vládě, zavedení zdravotnických regulačních poplatků atd. Jistě si na to vzpomínáte. Tito lidé se nyní přesunuli do Hnutí ANO a nyní působí na ministerstvu zdravotnictví pod Babišovým ministrem. O tom chystám jiný článek. Problém je v tom, že tito lidé byli napojeni už za Topolánkovy vlády na tzv. farmaceutickou a pojišťovnickou lobby, která usilovala o implementaci tzv. amerického Kaiser systému do pojištění v ČR.

Hlavním filosofií Kaiser systému v USA je, že je to dobrovolné pojištění (což v ČR není), a že pacient má svůj účet jako zákazník a léčba a léčebné zákroky mají katalogové ceny jako při prodeji spotřebního zboží. Slevy na operace v rámci slevových akcí, sezónní výprodeje zákroků, diskontní akce na appendixy atd. Kaiser systém je modelem komoditizace zdravotní péče jako běžného zboží. A tohle, co chystá Babišův ministr, je předstupeň pro zavedení amerického Kaiser modelu v ČR.

Není divu, že nová reforma je připravována v režimu utajení, protože toto je natolik výbušná kauza, která může zahýbat nejen s evropskými volbami. Jedná se o totiž o tak brutálně pravicový plán, že někdejší a nechvalně známá Drábkova sociální reforma bude ve srovnání s tímto vypadat jako charita. Ani bývalý ministr soc. věcí Jaromír Drábek si nedovolil sáhnout důchodcům a invalidům na zdravotní pojištění, ale jak vidíte, Andrej Babiš to klidně udělá, ten se nezakecá. Důchodci slavili tisícovku od Babiše, teď budou muset naopak řešit, kde sehnat dalších 6 stovek navrch pro Babišova ministra zdravotnictví.

Z jedné kapsy dovnitř, ze druhé ven. A dámy a pánové, to je pouze začátek. Protože jistě jste už zaregistrovali, že Babiš se chystá pustit i do důchodové reformy. Lidé prý budou mít nižší daně a budou si na důchod spořit a stát jim něco připlatí, možná existenční minimum okolo 2,000 Kč. Tak určitě, pokud to bude vymyšlené tak dokonale jako chystaná reforma zdravotního pojištění, tak to budou vyřešené natrvalo, žádní důchodci už v ČR nebudou!

Šiřte prosím tento článek na sociálních sítích, ať se všichni lidé dozví, že český stát potichu plánuje se zcela vzdát své pozice garanta sociálních jistot pro skupiny občanů v důchodu, dětí, školáků a nezaměstnaných. Je to typická salámová metoda, aby si lidé platili všechno sami a stát pouze inkasoval peníze jako zisk, prostě řízení státu jako firmy.

-VK-
Šéfredaktor AE News


Zdroj: https://aeronet.cz/news/duchodci-a-nezamestnani-pozor-babisuv-ministr-zdravotnictvi-v-tichosti-planuje-reformu-ze-stat-prestane-platit-za-penzisty-deti-skolaky-studenty-a-nezamestnane-zdravotni-pojisteni/


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Pasák koz ze Somálska….   
Pridal tk Čtvrtek 28 únor 2019 - 04:15:25 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Původně jsem se chtěl zabývat jinými zajímavostmi, ale bohužel jsem nahlédl do Sorosova Seznamu. A ten je opravdu nevyčerpatelnou studnicí inspirace a zároveň agresivní stupidity. Mišmaš od politické propagandy a dámských hygienických potřeb, přes kulinářské recepty, auta, polo i více nahé prostitutky a sexuální životy komediantů, po zdravou výživu a v neposlední řadě rádoby odborné názory všemožných ekonomů, sociologů, pisálků, žvanilů, grafomanů a samozvaných expertů na cokoli.

Takové informační extenzivní hospodářství, Kefalínův ráj socialistických vepřů podle scénáře Vesnického divadla, víc a víc informací k zahlcení čtenářů, přičemž na kvalitu a pravdivost se moc nehledí, což je evidentně záměr a účel. Jinak by museli být redaktoři Seznamu už dávno na pracáku. Pravdivý článek na slušné informační úrovni je spíš výjimkou. Vzorná ukázka diletantizace společnosti jako výsledku stále lepšího školství a kvalitnějších informací v médiích. Největší moudra se dozvídáme z hlediska obrany a bezpečnosti, do nichž mluví každý a evidentně jim každý výborně rozumí. Podle toho články prezentované na Seznamu vypadají. Při tom jde pouze o naši bezpečnost, životy a nemalé peníze z našich daní. Nevidím smysl ztrácet čas v diskuzi o tom, zda máme, či nemáme mít armádu, zda ji máme, či nemáme mít dobře vyzbrojenou, natož se zabývat chimérami na téma Švýcarsko a jeho armáda. To lze rozebrat v jiném článku.

Tentokrát mne doslova nadchl Ekonomický deník, a to 19. 2. Dříve jsem ho neznal. Chlubí se poněkud zvláštním logem „Informace pro informované.“ Vždy jsem se domníval, že informace potřebují spíš neinformovaní, asi proto nejsem redaktorem v Ekonomickém deníku. Článek, který podepsal Jiří Reichl je označen jako analýza. Autor pravděpodobně neví, co je analýza a jejich šéfredaktor rovněž nikoli, jinak by článek omlátil autorovi o hlavu a nevypustil ho na veřejnost. Jestliže nemají naučný slovník, mohli by se podívat do internetu, tabletu, nebo mobilu, který je jim možná intelektuálně bližší. A totéž by měl udělat redaktor Seznamu, který umožnil takový článek zveřejnit. Když vidím průběžný nárůst hlouposti v české společnosti, což potvrzují již léta moji známí univerzitní profesoři i jiní odborníci, ani mne základní terminologické neznalosti tvůrců Ekonomického Deníku neudivují. Evidentně zapadají do party absolventů inkluzivních škol, z nichž se jak ve státní správě, tak v soukromých firmách stávají nepostradatelní manažeři. Nicméně znalostmi nepodložené arogance mají na rozdávání. Faktem je, že slovo manažer se stále více chápe jako posměšná nadávka a koupený titul MBA se překládá jako Mladý-Blbý-Arogantní. Článek, který se míjí s realitou, a nemá nic společného s analýzou, má zato reklamní název: „Je nejdražší projekt v historii AČR odsouzen ke krachu?“

Už úvod stojí za to. „Největší armádní zakázka v historii – dodávka 210 bojových vozidel pěchoty by měla znát svého vítěze na konci tohoto léta. Už teď většina odborníků – kromě těch armádních – ví, že tento termín je nereálný. Potichu se začíná mluvit o neúspěchu obří armádní zakázky.“

Dále se autor děsí nervozity mezi dodavateli, s nimiž údajně ministerstvo obrany nedostatečně komunikuje. Domnívá se, že vojáci si nebudou moci vozidla vyzkoušet ve větě se speciální gramatikou pro informované: „Vyzkouší si Armáda ČR si vozidla před podpisem kontraktu?“ K tomu dodává, že v rámci prezentace ve Vyškově a Přáslavicích roku 2016 si vojáci vlastně vozidla vyzkoušet nemohli, protože byla jiná.

Dále se dozvídáme, že česká armáda má jakousi specialitu z hlediska vozidel s posádkovou věží, kde dva vojáci sedí v koši (!), který zabírá místo pro výsadek. Kromě toho Jiří Reichl objevil, že všechny ostatní armády, americká australská atd. mají zájem o vozidla nikoli s osmičlenným družstvem (výsadkem), ale pouze s šestičlenným. Díky tomu bude mít vozidlo s osmičlenným družstvem podle experta Reichla hmotnost 50 tun, takže bude těžké a drahé.

Jako hlavní problém vnímá autor fakt, že ministerstvu se nedaří vysoutěžit právní firmu na poradenství v soutěži. Otázkou je, na co potřebuje ministerstvo obrany externí poradenskou firmu pro výběrové řízení. Nemá snad vlastní technické, taktické, ekonomické a právní odborníky? Výběrových řízení se již konala celá řada. Jestliže nejsou-li dobře placení odborníci z ministerstva dostatečně schopní plnit zadané úkoly, nechť je ministr vyhodí. Proč je platit, jestliže jsou neschopní? Nejedná se pouze o alibismus, kombinovaný se zcela jistě nezištnou přátelskou přihrávkou nějakému politickému kamarádovi, který vlastní externí firmu? Externí firmy přisáté na státní správu jsou jedním z nejhorších a nejdražších nešvarů zpolitizované české státní správy. Státní kasa to z našich daní platí. Pouze jeden odstavec v článku Jiřího Reichla má hlavu a patu. Píše se tam, že bojové vozidlo Puma, nevyhovuje požadavkům ministerstva z hlediska počtu vojáků přepravovaného družstva (a také počtu verzí-poznámka autora) a vozidlo Lynx existuje pouze v prototypu. Zde je třeba zdůraznit, že Reichlem vysmívaní armádní odborníci od prvopočátku jednoznačně požadují bojové vozidlo s historií a bojovou praxí a ve více verzích, což je logické. Rovněž australský generál, který řídí výběrové řízení pro svoji armádu, se vyjádřil, že Austrálie nebude sloužit jako zkušební polygon nevyzkoušených zbraní.

Odborníci versus diletanti

Především, armádní zakázka není odsouzena ke krachu. V tomto případě se naopak podařilo včas omezit korupční a mediální tlaky, které směřovaly k zavedení německého bojového vozidla pěchoty Puma, jež se ukazuje jako nejméně vhodné pro českou armádu. Neexistuje žádný objektivní důvod k neúspěchu. Otázkou je, proč ministr Stropnický zrušil Národní úřad pro vyzbrojování, který měl zastřešovat veškeré zakázky pro armádu, přesunul polovinu našich pozemních sil do podřízenosti německého Bundeswehru a poté dostal za odměnu post velvyslance v Izraeli. Otázkou je, proč nebylo takové pracoviště po jeho odchodu znovu vytvořeno a proč armáda potřebuje jakési externí poradenské firmy. Nicméně armáda má odborníků dost a rozhodovat by měli především uživatelé, tedy vojáci, kteří budou v BVP bojovat. Oni budou riskovat zdraví a životy. Žádní úředníci, politici ani internetoví pisálkové. Nelze přehlížet naprosto zásadní fakt. Bojová vozidla jsou tu pro vojáky, nikoli vojáci pro ně.

A z tohoto hlediska je doslova šokující arogantní tvrzení Jiřího Reichla, že většina odborníků, kromě těch armádních ví. Jací jiní odborníci, když ne armádní by měli rozhodovat o nákupu bojových vozidel pěchoty? Že by takovým odborníkem byl Jiří Reichl, nebo nějaký internetový pisálek či publicista, který nikdy nesloužil u armády, nezná konstrukci a použití vozidel a výzbroje a neví co je vojenská technika a taktika, či snad to ví nejlépe nějaká sanitární pracovnice na toaletách? Kdyby napsal něco takového například o nákupu zdravotnických přístrojů, hudebních nástrojů, nebo stavební techniky s tím, že o nich vědí více jacísi jiní odborníci, než jejich uživatelé, vysmál by se mu kdekdo, někteří by si ťukali prstem na čelo a jiní ho zaslouženě poslali do otvoru, kde to příliš nevoní. Kdybychom se řídili odbornou logikou Jiřího Reichla, nakupovali bychom pro sebe auto tak, že by ho vybrala a koupila květinářka odnaproti. Bohužel na Sorosově Seznamu je možné prezentovat kohokoli a cokoli.

Neexistuje objektivní důvod k nedodržení termínu rozhodnutí ve výběrovém řízení. Vozidla s požadovanými parametry buď existují, nebo neexistují a tudíž budou, nebo nebudou dodána. Samozřejmě, pokud nepřevládnou zákulisní tlaky zaměřené na zdržení a odsouvání, případně změny zadaných podmínek. Takže pokud se někde začíná o něčem potichu mluvit, tak mezi lobbysty, kteří chtějí prodat bojová vozidla jiná, než taková, která požadují uživatelé, samozřejmě co nejdráže, a jimi placenými pisálky.

Není pravda, že ministerstvo nekomunikuje se zadavateli. Všichni dobře vědí, jaké jsou zadané parametry, počínaje výkonem motoru v poměru k hmotnosti, přes požadavek více verzí, počet vojáků družstva a druh věže, až po odolnost v souladu s nornou STANAG 4569. Pokud někdo z dodavatelů parametry ještě nezná, měl by se na ně zeptat. Je to především jeho zájem. Chce prodávat, měl by se starat a také používat mozek a předpokládat a konzultovat s odborníky. Pokud si některý dodavatel vybral k svému zastupování neschopného troubu, tak má smůlu. Nervozita funguje mezi dodavateli, kteří nesplňují zadané parametry a ze všech sil se je proto snaží změnit pomocí zákulisních tlaků, ne-li korupce. Do této skupiny lze zařadit i „analýzu“ v Ekonomickém Deníku.

Neinformovaný Jiří Reichl se ptá, zda si vojáci budou moci vozidla vyzkoušet. V roce 2016 tuto možnost údajně neměli. V tom má pravdu. Testy se konaly ve Vyškově a Přáslavicích v roce 2017. Z testů v roce 2017 byla vojáky vytvořena písemná informace, kterou se jeden zaměstnanec výzkumného ústavu ve Vyškově pokusil zmanipulovat. Když se na to přišlo, ochota k akceptování korupčních a politických tlaků mezi vojáky výrazně poklesla. Vozidla CV90 a Puma se určitě měnit nebudou. CV90 V ve verzi CZ požadavky prakticky splňuje a jeho různé verze slouží v několika armádách. ASCOD 35, nebo 42 slouží rovněž v několika armádách pod různými názvy, například Ulan, Pizzaro, Ajax, Ares. ASCOD 42 NG a Lynx existují aktuálně v zcela nové podobě oproti roku 2017. Tyto dva typy v nových verzích si mohli odborníci z Ministerstva obrany prohlédnout již na veletrhu Eurosatory 2018 v červnu minulého roku. ASCOD a CV90 byly na Dnech NATO v září 2018 prezentovány ve verzi lehkého tanku. Aktuálně vyhovují ASCOD 42 NG, CV90 V CZ a Lynx základním požadovaným takticko-technickým parametrům. Nicméně Lynx pravděpodobně nemá dostatečný výkon motoru a vývoj nového by měl být ukončen až za čtyři roky. Vojáci si všechna bojová vozidla pěchoty určitě v praxi vyzkouší, pokud to již neudělali.

Z hlediska osádkových věží a počtu vojáků ve vysazovaném družstvu pro boj v terénu mimo vozidlo je Jiří Reichl zcela mimo realitu. Přes 70 % bojové síly NATO tvoří americké ozbrojené složky. V roce 2017 jak pozemní síly US Army, tak námořní pěchota US Marines deklarovaly, že základní bojovou jednotkou je a v následujících dekádách bude osmičlenné pěší družstvo. Když se podíváme na armády NATO a EU a rovněž Ruska, tak u zavedených kolových i pásových obrněných transportérů a bojových vozidel pěchoty převažuje v základní verzi družstvo se sedmi, nebo osmi vojáky. Pouze německý Bundeswehr má šestičlenná družstva v bojových vozidlech Marder a Puma. Dále veze šestičlenné (původně sedmičlenné) družstvo vyřazovaný americký typ M2 Bradley, ovšem s tím, že zbývající dva vojáci se vezou ve vozidle velitele čety. Tím vzniká nejen komická situace připomínající keystonské policajty v groteskách Charlie Chaplina, kteří stíhají vlastní vozidlo držíce se za kšandy, ale vážný taktický problém z hlediska neúplných jednotek. Připravované pásové vozidlo pro americkou armádu má převážet osmičlenné družstvo.

Osmičlenné družstvo je z taktického hlediska bojeschopnější ve srovnání se šestičlenným. Dělí se na dva čtyřčlenné týmy, které lépe kontrolují prostor v kruhovém odměru, mohou bojovat samostatně a mají větší kapacitu z hlediska nesení podpůrné výzbroje a dalšího materiálu i odsunu raněných. Dokonce i v případě šestičlenného družstva se dvě místa navíc hodí z ergonomických důvodů, pro různé specialisty, materiál, či evakuaci vojáků jiných jednotek. Z hlediska naší armády je osmičlenné družstvo výhodné i proto, že stejný počet vojáků převáží o kolová bojová vozidla pěchoty Pandur II, takže družstva a vozidla lze zaměňovat bez dodatečného výcviku. Vozidlo pro osmičlenné družstvo nemusí být těžší ve srovnání s vozidlem pro šestičlenné. Dokladem je porovnání CV90 V CZ a Puma.

U ekonomického deníku pro informované bych očekával rovněž ekonomický přístup. V případě nákupu osmimístných vozidel se pro stejný počet vojáků nakoupí méně vozidel, která nejsou zrovna levná. Takže se ušetří. Jak prosté. Dále mne udivuje, že se ekonom Reichl nepozastavil nad tím, že vozidlo Puma je téměř dvojnásobně drahé ve srovnání s ostatními typy, přestože uveze jen šestičlenné družstvo a navíc je v něm nedostatek místa pro vyšší vojáky. Asi to byl jeden z důvodů, proč dodavatel Pumy raději odstoupil z výběrového řízení v Austrálii. Německo tam zastupuje Lynx v nové verzi pro osmičlenné družstvo.

Jako naprostý nesmysl vysátý z palce, či odjinud se jeví tvrzení Jiřího Reichla, že vozidla s osmičlenným družstvem budou vážit 50 tun. Nejtěžší je právě vozidlo Puma, které veze pouze šestičlenné družstvo. Přitom je stejně velké, jako konkurenční typy a dvojnásobně drahé. V nejodolnějším provedení překračují vozidla ASCOD, CV90 a Lynx hmotnost 40 tun, přičemž Lynx je pravděpodobně nejtěžší.

Bundeswehr se svými Mardery a Pumami je vůbec zajímavá armáda. Mardery měly být vyřazeny již před několika lety, ale vzhledem k neustálým problémům s Pumami, jejichž vývoj začal před 14 (!) lety budou ve výzbroji ještě dobré čtyři roky, možná i déle. O zavedení podstatně modernějších vozidel Lynx se z nepochopitelných důvodů neuvažuje. Další německou specialitou je taktická formace tvořená kombinací jednoho vozidla Puma a jednoho tanku Leopard. Ve všech ostatních armádách je obvyklá formace dvě, někde i tři bojová vozidla pěchoty na jeden tank. Je zcela logické, že šestičlenné německé pěší družstvo nedokáže zajistit podporu a spolupráci s tankem a bojovým vozidlem. Zároveň to vede k potřebě nákupu velkého počtu tanků. Možná právě za tím se skrývá zoufalá snaha vnutit naší armádě vozidla Puma, včetně pomýlené, či prolhané argumentace a rozšířenosti šestičlenných družstev „vojenským odborníkem“ Reichlem.

Obdobně odborná jsou jeho tvrzení o posádkových věžích, jako české specialitě. V poslední dekádě se protlačily do výzbroje obrněných transportérů a bojových vozidel pěchoty zbraňové stanice namontované na stropu pancéřové korby obrněných vozidel a ovládané zevnitř. Jako hlavní výhoda se uváděla nízká hmotnost a možnost jednoduché demontáže při transportu letadly. Jenže brzy se ukázaly jejich slabiny, především možnost poškození střelbou i z běžných pěchotních zbraní. Dokladem jsou zkušenosti našich vojáků s kolovými vozidly Pandur II, jejichž osádky se bojí jezdit lesem, aby náhodou senzory na zbraňové stanici nenarazily do nějaké větve. Proto byly zbraňové stanice následně u řady výrobců opatřeny pancéřováním a objevily se bezosádkové věže.

Jenže z hlediska jejich použití se nakonec ukázala řada problémů, které potvrdily testy americké armády a nedávné utajené zkušební nasazení ruských vozidel T-15 Kurganec na Donbase. V obou případech se ukázalo, že vyšší bojovou hodnotu mají věže s osádkou. Bezosádková věž je odkázaná na elektroniku a objektivy optoelektronických systémů. V případě jejich vyřazení je velitel a operátor zbraňových systémů bez vizuálního kontaktu s okolím. Vozidlo je zároveň nebojeschopné, protože současné typy nemají střílny umožňující vojákům přepravovaného družstva střelbu. Musí otevřít poklopy a střílet částečně nekrytě. Osádková věž zůstává i po vyřazení elektroniky částečně bojeschopná. Kromě toho pohled z poklopu a spojení činnosti očí a mozku dosud nenahradila žádná elektronika, což se opakovaně potvrzuje z hlediska praxe válečných konfliktů. Bezosádková věž navíc generuje nesprávné vjemy, protože vojáci se s ní neotáčejí. Díky tomu dochází k rozporu informací vestibulárního a zrakového ústrojí v mozku. Stačí si představit, že řidič auta sedí bokem k směru jízdy vozidla, má takto umístěné i ovládací prvky a řídí pomocí pohledu do displeje. A to je popis zjednodušené situace. Poklopy na věži rozšiřují v neposlední řadě možnost nástupu, výstupu a evakuace vozidla.

Pro Jiřího Reichla a jemu podobné odborníky bych doplnil, že osádka věže, obvykle velitel vozidla a operátor zbraňových systémů nesedí v koši. Tam patří tvůrci článků s nepravdivým a neodborným obsahem a namáčet je do Vltavy, jako kdysi podvodné pekaře. Pracovní prostor tvořící spodek věže, připojený otočně k podlaze bojového prostoru a otáčející se společně s věží se nazývá klec. Mimo jiné zvyšuje pevnost spojení věže s pancéřovou korbou vozidla, takže se snižuje pravděpodobnost jejího uražení kinetickou energií při zásahu, nebo tlakovou vlnou. Klec navíc vytváří efektivnější možnosti lafetace hlavní výzbroje a jejího zásobování municí. U vozidla Puma s bezosádkovou věží Lance musí dokonce operátor vylézt ven a nabíjet nový zásobník pásem tak, že stojí nekrytě na stropu vozidla, připraven položit život za Mutti Merkel. Rozdíl prostoru pracoviště velitele a operátora zbraňových systémů věže s klecí a bez ní je malý, možno říci zanedbatelný v porovnání s výhodami.

Vozidlo CV90 V má osádkovou věž, do níž lze lafetovat automatické kanony ráže 20 až 40 mm a kanony pro teleskopickou munici CTAS. Dále má bezosádkovou věž s kanonem ráže 30 mm. Vozidlo ASCOD 42 NG má možnost použít dvě, případně tři osádkové věže, jednu z nich kombinovanou, do nichž lze lafetovat automatické kanony ráže 20 až 35 mm. Dále má bezosádkovou věž s kanonem ráže 30 mm Samson II. U vozidla Lynx uvádí výrobce, že je může perspektivně dodávat s osádkovou, nebo bezosádkovou věží s automatickými kanony ráže 30 a 35 mm. Všechna uvedená vozidla mají ve věži spřažený kulomet a vezou dvojici protitankových řízených střel. Aktuálně lze předpokládat, že finalisty budou v souladu se zadáním a výkony ASCOD a CV90 V CZ.

Na závěr lze konstatovat, že odborná úroveň článku Jiřího Reichla v Ekonomickém Deníku je taková, že i negramotný somálský doktor a inženýr specializovaný na pasení koz by ho možná napsal lépe.

Martin Koller

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Někdy i nedobré věci mohou být i k něčemu dobré   
Pridal tk Čtvrtek 28 únor 2019 - 04:12:40 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Není to tak dávno, co v ČR spadlo několik mostů, mostků, ale i lávek. Důvod? Prý byly v dezolátním, zanedbaném technickém (stavebním) stavu. Že tomu tak bylo, není pochyb, vždyť se o to „komunisté celých 40 nestarali“, že? Ale co dělaly „demokratické“ vlády za celých 30 let, už se nikdo neptá a nic k tomu neříká.

Když to vezmeme čistě z technického hlediska, stavy těchto silničních, resp. dopravních systémů jsou skutečně z velké části žalostné a co více, jsou také svým způsobem nebezpečné, i když pokud se nemýlím, nějaké to zborcení mostu, mostku, případně lávky, si zatím žádný lidský život nevyžádalo. Zatím!

Na první pohled se zdá, že ohlas vyvolaný jak zřícením mostů či lávek, nutno přičíst na vrub neodpovědnosti k plnění svých povinností u komunálních politiků. Tyto záležitosti jsou totiž v kompetenci měst nebo krajů (kromě dálnic) a jejich představitelé jsou tedy zodpovědní za jejich stav a bezpečnost. Jak z informací vyplývá, prvotní kontrolní aktivity se rozjely a dnes už víme, kolik je špatných, kolik v havarijním a kolik je třeba nepoužívat mostů a mostků či lávek v ČR. Čísla jsou to ohromující, náklady na jejich rekonstrukce, opravy, případně výstavbu nových jdou do miliard. Jenže je tu možná ještě jeden latentní, tedy skrytý důvod, proč se najednou vyskytla tak náhlá, potřebná kontrola stavu mostů a mostků.

Nakolik si toho občané všimli a vzali v úvahu je otázka, faktem je, že ze strany našich západních „přátel“ a „ochránců“ před vším nebezpečenstvím z Východu(!), přišla velmi vážná výtka na stav našich, právě zmíněných mostů a mostků, protože by prý nemusely být bezpečné pro jejich těžkou kolovou vojenskou techniku, které by je nemusely unést při vojenských transportech vojsk NATO americké armády napříč území České republiky, když budou třeba muset zasahovat a osvobozovat Slovensko, nebo těžce ohroženou Ukrajinu ze strany „imperiálního Ruska“! Takže je na místě otázka, zda důvod k rychlé, operativní kontrole stavu mostů a mostků v ČR a jejich následným opravám, rekonstrukcím nebo budováním nových, není právě toto hlavním důvodem, neodkladně zajistit jejich opravu a hlavně jejich zpevnění, aby vozidla US army mohly bez problémů plnit své případné bojové úkoly!

Ta naléhavost a potřebnost má však mimořádně i pozitivní stránku. Ať už jde o důvod první či druhý, stavy mnoha našich mostů a mostků, resp. lávek, jsou opravdu natolik v nedobrém stavu, že ta nestandardní a pohříchu možno říct drzá „ výtka našich spojenců“ bude možná nápomocna v urychleném řešení všech zjištěných nedostatků. No, jistě to nebude ze dne na den, ale jistě to nebude, alespoň v to lze doufat, otázka nějakých deset či více let, než dojde k realizaci. Za to by nám naši „přátelé a spojenci“ asi moc nepoděkovali (pokud vůbec poděkují), spíš bychom od nich dostali ne zrovna příjemného, pokárání. Takže, jak je to vlastně doopravdy.

Jiří Baťa

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Nová totalita   
Pridal tk Čtvrtek 28 únor 2019 - 04:05:43 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Španělsko, Venezuela, Ukrajina. Co tyto události spojuje? Naprostá ignorace demokracie a podpora totalitního stylu autokratické vlády.

Ve Španělsku stojí před soudem katalánská vláda. EU včetně české vlády podpořila nikým nezvoleného Juana Guadoia jako nového prezidenta ve Venezuele a schválila bezvízový styk s Ukrajinou, tedy fakticky volný a nekontrolovaný vstup Ukrajinců do našich zemí, což je předehra k přijetí Ukrajiny do EU.

Katalánský premiér a ministři šli do vězení a před soud za to, že zorganizovali referendum - tedy hlasování občanů. Bohužel na téma, které se vládě v Madridu nelíbilo. Španělsko, které má po staletí nadvládu nad vyspělým Katalánskem, což přináší Madridu zisky do španělské kasy, prostě svobodu nedá, ať si tom občané myslí, co chtějí. Brusel a EU jako celek vytrvale prosazuje fašistické odmítání demokracie a vůle občanů - a odmítají respektovat výsledek referenda.

Ve Venezuele 68 procent občanů volilo v přímé volbě prezidenta Madura. To je holý fakt, který se ovšem nelíbí USA, které musí hájit zájmy těžařských a energetických firem, kterým venezuelské vlády znárodnili (za tržní úhradu) naleziště ropy ve Venezuele. Lidé opakovaně i v referendech potvrdili, že vládu proamerických agentů nechtějí a dokonce si po násilném puči, který provedla CIA s agenty ve Venezuele, vynutili návrat předchozího prezidenta Chaveze zpět k moci. Američany ale vůle občanů nijak netrápí a nijak netrápí ani EU. Naopak hlasitě podporuje pučistu, který se svévolně a proti venezuelským zákonům a ústavě prezidentem prohlásil. EU naopak vytrvale podporuje nepokoje, násilí a ekonomické ruinování Venezuely, které má jediný cíl - odvrátit občany od podpory svého přímo zvoleného prezidenta.

Ukrajinský příběh známe už léta - korupčnické vlády, které se k moci dostaly po krvavém zinscenovaném Majdanu. Vlády, které ignorovaly legitimní přání svých občanů, vlády které bombardují své občany za to, že mají jiný názor na způsob života ve své rodné zemi.

Vlády Ukrajiny opakovaně podporovaly antisemitismus a fašistický a nacistický odkaz ukrajinských fašistů a nacistů. Tohle se EU a české vládě líbí a jako odměnu připravila EU Ukrajině bezvízový styk a pracuje na připojení této korupčnické a pronacistické země.

Ať se nám to líbí, nebo ne, naše Československá republika vznikla díky tomu, že se odtrhla od mnohonárodnostního soustátí, v němž podléhala odnárodňování a poněmčování.

Právo občanů na sebeurčení a suverenitu ve svých historických hranicích deklarují mnohá usnesení OSN a je to i přirozené lidské právo na svobodu. EU ale naopak vytrvale a urputně po celém světě podporuje potlačování těchto práv a svobod. A sama bruselská vláda svoji moc a vládu koncentruje a centralizuje na úkor svobod suverénních a svobodných národů, které dnes už v rámci EU svobodné a suverénní nejsou.

Evropská unie v současné podobě je totalitní spolek - měli bychom vědět, že pokud ho buď nezměníme, nebo neopustíme, pak jako stát a národ nepřežijeme. Likvidace národů a suverénních národních států je první a základní cíl eurofederalistů ve vedení Evropské unie.

Autor: Tomio Okamura

Zdroj: https://okamura.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=702588
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Nepokoje ve Francii: Konec v nedohlednu   
Pridal tk Čtvrtek 28 únor 2019 - 04:03:21 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Třetí skupina je extrémně velká, jedná se o zbytek populace. Vyšší třída ji vnímá jako politováníhodné závaží a od členů této skupiny očekává jen to, že budou držet pusu a krok. Členové této třídy mají často problém vyjít s penězi do konce měsíce. Platí daně, ale musí sledovat, jak se stále víc peněz využívá na podporu těch samých lidí, kteří je vyštvali z jejich domovů na předměstích.

V tuto chvíli se zdá, že Macron nechce uznat ani samotnou existenci těchto lidí.

Když Macron snížil daně nejbohatším a naopak zdanění těchto "lidí na okraji" zvýšil prostřednictvím daně z pohonných hmot, bylo to společně s jeho přezíravým přístupem vnímáno jako poslední kapka.

"Dnes většina protestujících na policii neútočí. Naopak policisté místo aby se snažili násilí omezovat, dostávají rozkazy, aby ho mezi protestujícími vyvolávali. Já z toho neviním policisty. Obviňuji ty, kteří tyto rozkazy vydávají". Xavier Lemoine, starosta Montfermeil, města ve východní části metropolitní oblasti Paříže, kde v roce 2005 proběhly obzvlášť násilné nepokoje.

Sobota 26. ledna 2019. Protesty "Žlutých vest" byly organizovány ve velkých městech po celé Francii. Mobilizace neoslabovala. Podpora protestujících od populace mírně poklesla, ale byla stále obrovská (podle průzkumů 60 - 70 %) Hlavní slogan zůstává od 17. listopadu 2018 stále stejný: "Macron musí odstoupit". V prosinci byl přidán další slogan: "Občanské referendum".

Vláda i francouzský prezident Emmanuel Macron dělají vše, co mohou, aby hnutí potlačily. Už vyzkoušely urážky i pomluvy, například tvrzení, že demonstranti jsou "rozvratné živly", které chtějí svrhnout instituce. Že jsou to fašistické "hnědé košile". 31. prosince je Macron nazval "nenávistným davem". Účast některých antisemitů na demonstracích vedla vládního mluvčího, k tomu, že celé hnutí (nesprávně) označil za "protižidovské".

Ministr vnitra Christophe Castaner nařídil policii, aby použila takovou míru násilí, jaká nebyla použita od Alžírské války (1954-62). Během posledních dvou dekád proběhly ve Francii mnohokrát různé stávky. Například když v roce 2005 byla země celé týdny sužována nepokoji a žhářstvím, i tak počet zraněných výtržníků zůstával nízký. Výsledky nového tvrdého přístupu se dostavily. Jen za posledních několik týdnů bylo zraněno 1 700 protestujících, někteří vážně. Devatenáct jich přišlo o oko, čtyři o ruku. Ačkoliv francouzští policisté nepoužívají smrtící zbraně, jsou vyzbrojeni gumovými projektily a často střílí demonstrantům do obličeje, což mají podle aktuálních pravidel policejního zásahu zakázáno. Francouzská policie je také jediná v Evropě, která dosud používá kuličkové granáty (Sting-Ball Grenades). (Poznámka překladatele: granát obsahuje 25 g TNT a gumové kuličky.)

Macron nikdy neuznával požadavky protestujících za legitimní, proto těmto požadavkům také nikdy nevěnoval pozornost. Pouze souhlasil se zrušenímdodatečné daně z pohonných hmot, která měla vstoupit v platnost v lednu, a mírně zvýšil hranici minimální mzdy. K obojímu přistoupil až po týdnech protestů.

Novináři tvrdí, že Macron věřil, že hnutí se pozvolna vytratí po prázdninách na konci roku, že policejní násilí a zoufalství přiměje demonstranty k rezignaci nad svým osudem, a že podpora široké veřejnosti zmizí. Nic takového se nestalo.

Je zřejmé, že Macron nechce vyslyšet hlavní požadavky protestujících. Neodstoupí a odmítá akceptovat občanské referendum. Zjevně se rozhodl, že pokud by pro ukončení krize rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil zákonodárné volby, jako to podle francouzské ústavy provedl v květnu 1968 k ukončení rozbrojů prezident Charles de Gaulle, čekala by ho drtivá porážka. Zřetelně vidí, že ho naprostá většina Francouzů odmítá a je zjevně odhodlaný nalézt cestu ven:

Macron vyzval k "celonárodní debatě" při které by se měly řešit problémy, jímž země čelí. Brzy však bylo zřejmé, že tato "velká debata" bude přinejmenším nekonvenční.

Macron napsal všem francouzským občanům dopis, ve kterém je vyzval k účasti na debatě, zároveň však výslovně uvedl, že tato debata nic nezmění. Vláda bude pokračovat naprosto stejným směrem ("Nezapomněl jsem, že jsem byl zvolen s jistým programem, se základním nasměrováním, kterému zůstanu věrný.") a že vše, co bylo vládou provedeno od června 2017, zůstane beze změny ("Nebudeme se vracet k opatřením, která byla již přijata").

Následně pověřil organizací "debaty" a zpracováním jejích závěrů dva členy své vlády a zažádal o zřízení "registru stížností" na každé radnici.

Macron poté "debatu" zahájil setkáními se starosty mnoha měst, ale bez účasti veřejnosti. Zdálo se, že se bojí zorganizovat setkání s veřejností, protože by ho dav okamžitě vyhnal.

První dvě setkání se uskutečnila v malých městech (s 2000 až 3000 obyvateli) se starosty, kterým organizátoři, vybraní Macronem, dovolili přijet. Pořadatelé zároveň vybrali otázky, které budou položeny, a poté je poslali Macronovi, aby je na setkání zodpověděl.

Den před každým setkáním bylo vybrané město obleženo armádou policistů. Všechny příjezdové cesty byly uzavřeny a každý, kdo měl na sobě žlutou vestu, nebo ji vezl v autě, dostal pokutu. Veškeré protesty ve městě byly zcela zakázány. Policie rovněž zajistila, aby cesta, po níž měl přijet Macronův konvoj, byla naprosto prázdná již několik hodin před očekávaným příjezdem.

Televizní kanály byly požádány, aby vysílaly celá setkání, jež trvala 6-7 hodin. Pouze několik málo novinářů, také vybraných Macronem, dostalo povolení k účasti.

Několik komentátorů zdůraznilo, že celé předstírání "debaty" je nesmysl, že svěření její organizace a zpracování jejích výsledků členům vlády i způsob organizace jasně ukazují, že se jedná o pouhé divadlo.

Někteří komentátoři poukázali na to, že termín "registr stížností" nebyl použit od dob absolutistické monarchie, že se starosty se zachází jako s voskovými figurínami a že nechat Macronem navštívená města obklíčit policií není hodnédemokracie.

Francouzský ekonom Nicolas Lecaussin, který vyrostl v Rumunsku, napsal, že tato setkání mu připomínají ta, která se konala za komunismu v Rumunsku.

Novinář a spisovatel Éric Zemmour řekl, že se Macron zoufale snaží zachránit svůj prezidentský post, ale že jeho snaha bude marná:

"Macron ztratil veškerou legitimitu. Jako prezident je již mrtev... Po tři měsíce se země ekonomicky zastavila a Emmanuel Macron, ve snaze zachránit svůj prezidentský úřad, vrhá zemi do dalších měsíců hospodářské stagnace a dalších dvou měsíců demonstrací. Až lidé pochopí, že byli oklamáni, může vzrůst hněv... Již nyní je Francie ve velmi špatném stavu. "

Francouzská ekonomika je ve skutečnosti nepružná. Index ekonomické svobodyvytvořený nadací Heritage Foundation a deníkem Wall Street Journal ji staví na 71. místo na světě (35. ze 44 zemí Evropy) a konstatuje, že "vládní výdaje představují více než polovinu celkového hrubého domácího produktu". Index také ukazuje, že "státní rozpočet má chronický deficit", že "korupce nepřestává být problém" a že "trh práce je svázán striktními předpisy", což vede k vysoké míře nezaměstnanosti.

Francie ztratila téměř všechny své továrny (pracovní místa v průmyslu představují pouze 9,6 % celkové zaměstnanosti). Její zemědělství je v troskách, navzdory obrovským evropským dotacím: 30 % francouzských zemědělců vydělává méně než 350 eur (400 dolarů) měsíčně a desítky z nich se každoročně dopouštějí sebevražd. Odvětví vyspělých technologií ve Francii v podstatě neexistuje.

Probíhající odliv mozků nevykazuje žádné známky oslabování.

Současně každý rok přijíždí 200 000 imigrantů z Afriky a arabského světa, často bez jakýchkoliv dovedností. Většina z nich jsou muslimové, což přispívá k islamizaci Francie.

Když se televizní moderátor nedávno Érica Zemmoura zeptal, proč Macron nebere v úvahu realitu v ulicích a nejedná tak více v zájmu země, spisovatel odpověděl:

"Macron je technokrat. Myslí si, že má vždycky pravdu. Byl naprogramován, aby tak jednal. Pro něj Francie a Francouzi nic neznamenají. On slouží technokracii. Dělá přesně to, co chtějí technokraté a vyšší třída. Ti jsou zcela odloučeni od většiny obyvatel země ... Kdo to chce pochopit, musí si přečíst Christopha Guilluyho."

Geograf Christophe Guilluy vydal dvě knihy, v roce 2014 La France périphérique("Periferní Francie") a jen několik týdnů před vypuknutím protestů vyšla jeho kniha No society. La fin de la classe moyenne occidentale ("Žádná společnost. Konec západní střední třídy"). V obou knihách vysvětluje, že současná francouzská populace je rozdělena do tří skupin. První skupina je vládnoucí vyšší třída. Souzní s globalizací a skládá se z technokratů, politiků, vyšších státních úředníků, vedoucích zaměstnanců nadnárodních společností a novinářů pracujících pro mainstreamová média. Členové této třídy žijí v Paříži a ve velkých francouzských městech.

Druhá skupina žije na předměstích velkých měst a v no-go zónách ("Zones Urbaines Sensibles", "citlivé městské oblasti"). Skládá se převážně z přistěhovalců. Tito lidé přímo či nepřímo slouží francouzské vládnoucí vyšší třídě. Jsou špatně placeni, ale dostávají vysokou vládní podporu a stále více žijí ve své vlastní kultuře a podle vlastních zvyků.

Třetí skupina je obrovská, jedná se o zbytek populace. Právě tato skupina se nazývá "periferní Francie". Skládá se z nižších státních úředníků, současných i bývalých zaměstnanců dělnických profesí, řadových zaměstnanců, řemeslníků, drobných podnikatelů, obchodníků, zemědělců a nezaměstnaných.

Pro vládnoucí třídu nemá tato skupina žádný význam. Vnímá ji jako politováníhodné závaží a od jejích členů očekává jen to, že budou držet pusu a krok.

Členové "periferní Francie" byli z předměstí vytlačeni přílivem přistěhovalců a vznikem no-go zón. Z větší části žijí 30 a více kilometrů od velkých měst. Vědí, že s nimi vyšší třída nepočítá. Často mají problém vyjít s penězi do konce měsíce. Platí daně, ale musí sledovat, jak se stále víc prostředků využívá na podporu těch samých lidí, kteří je vyštvali z jejich domovů na předměstích. Když Macron snížildaně nejbohatším a naopak zdanění těchto "lidí na okraji" zvýšil prostřednictvím daně z pohonných hmot, bylo to společně s jeho přezíravým přístupem vnímáno jako poslední kapka.

V nedávném rozhovoru pro britský webový magazín Spiked Guilluy uvedl, že "hnutí Žlutých vest" je zoufalým probouzením "periferní Francie". Předpověděl, že navzdory Macronovým snahám problém odsunout, bude probouzení trvat a že buď Macron "přijme existenci těchto lidí, nebo bude muset zvolit cestu pozvolné totality".

V tuto chvíli se zdá, že Macron nechce uznat ani samotnou existenci těchto lidí.

Podle Françoise Martina, novináře magazínu Causeur, se Macron dostal do patové situace:

"Musí se rozhodovat a už nemá na výběr žádnou možnost, která by věci ještě nezhoršila... Macron by měl rezignovat, ale neudělá to. Půjde až do konce, až dokud nenarazí do zdi... Následující tři roky budou pro Žluté vesty a pro Francouze peklem."

Na závěr protestů v Paříži, které se uskutečnily 26. ledna, se tisíce "Žlutých vest" chystaly poklidně sejít na jednom z hlavních náměstí města Place de la République. Chtěli vést "dialog" a vyjádřit se k "debatě" organizované Macronem. Policie dostala nařízeno, aby je brutálně rozehnala. K tomuto účelu byly znovu použity gumové projektily a kuličkové granáty.

Jeden z vůdců "Žlutých vest", Jerome Rodrigues, byl střelen do obličeje při natáčení policistů na nedalekém náměstí Place de la Bastille. Přišel o oko a několik dní byl hospitalizován. Další protestující byli zraněni.

Na jaře roku 2016 organizovala na stejném místě debaty levice a bez zásahů policie zde mohla zůstat tři měsíce.

V článku popisujícím události z 26. ledna napsal v deníku Le Figaro novinář Ivan Rioufol: "Zdá se, že represe je jediným argumentem vládnoucí kasty, která čelí rozsáhlým a neochabujícím protestům."

Podle Xaviera Lemoina, starosty města Montfermeil, města ve východní části metropolitní oblasti Paříže, kde v roce 2005 proběhly obzvlášť násilné nepokoje, jsou současné události opravdu nechutné z následujících důvodů:

"V roce 2005 byli policisté zcela zjevně cílem útoků výtržníků a snažili se zdržet použití násilí, aby situace neeskalovala. Dnes většina protestujících na policii neútočí. Naopak policisté místo aby se snažili násilí omezovat, dostávají rozkazy, aby ho mezi protestujícími vyvolávali. Já z toho neviním policisty. Obviňuji ty, kteří tyto rozkazy vydávají."

Následující den, v neděli 27. ledna, uspořádali demonstraci Macronovi příznivci, kteří si říkají "Červené šály". Demonstrace měla ukázat, že na Macronově straně je stále ještě působivý počet lidí. Organizátoři uvedli, že přišlo deset tisíc lidí. Videa však ukazují, že jejich počet byl pravděpodobně mnohem nižší.

Dr. Guy Millière je profesor Pařížské univerzity a autor 27 knih o Francii a o Evropě.

zdroj: https://cs.gatestoneinstitute.org/13804/nepokoje-francii
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Rusko a Sýrie vyzvaly USA ke stažení svého vojska   
Pridal tk Čtvrtek 28 únor 2019 - 03:58:39 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Rusko a Sýrie vyzvaly USA ke stažení svého vojska ze Syrské arabské republiky, uvádí se ve společném prohlášení meziresortních koordinačních štábů obou zemí pro návrat uprchlíků na území Sýrie o maření USA opuštění syrských občanů táboru Rukban.

„Vyzýváme USA, jejichž vojenské jednotky se nezákonně nachází na území Sýrie, aby opustily zemi," uvádí se v prohlášení.

„Velení skupiny USA v zóně Al Tanfu brání opuštění táboru, navíc mate uprchlíky o nemožnosti opuštění táboru, šíří fámy, že na syrskou vládou kontrolovaném území je čeká rozvrat, násilné povolání do armády a tresty," uvádí se v prohlášení.

Uvádí se, že během druhého humanitárního konvoje v únoru 2019 se zástupci OSN a Syrského arabského červeného půlměsíce (SČP) zeptali uprchlíků v táboru Rukban, jak by ohodnotili situaci v táboře a jak vidí svoji budoucnost.

„Výsledky průzkumu ukázaly následující: 95 % dotázaných chce opustit tábor, 83 % respondentů by se chtělo vrátit domů, přitom 80 % na území, které je kontrolované vládou, a pouze 3 % jednoznačně do oblastí mimo kontroly syrských orgánů, 17 % se nerozhodlo," uvádí se v prohlášení.

Ozbrojený konflikt v Sýrii trvá od roku 2011. Na konci roku 2017 bylo informováno o vítězství nad v RF zakázanou skupinou Islámský stát v Sýrii a Iráku. V jednotlivých oblastech Syrské arabské republiky pokračují čistky od teroristů. V současné chvíli je prvořadá politická regulace, obnovení Sýrie a také návrat uprchlíků.

Zdroj: https://sptnkne.ws/kPEe

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



„Situace je výbušná.“ Pákistánský expert promluvil o možnosti vojenského konfliktu s Indií   
Pridal tk Čtvrtek 28 únor 2019 - 03:56:25 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Konfrontace mezi dvěma jadernými mocnostmi nadále eskaluje. Ve středu si Indie a Pákistán vzájemně sestřelily vojenská letadla. Podle bývalého šéfa Komise lidských práv v Pákistánu Nadžáma U Dina obě dvě strany mají mnohem vážnější problémy, které je nutné řešit.

Ve středu 27. února Pákistán oznámil, že sestřelil dva indické vojenské letouny. Jeden z pilotů byl zajat. Další podle dostupných zpráv zahynuli. Indické vzdušné síly později prohlásily, že sestřelily pákistánský stíhací letoun F-16.

„To, že použití zbraní pouze vyhrotí situaci a přiměje další zemi k reakci, se dnes ráno stalo zcela jasné," uvedl U Din.

Podle něj obě země mají mnohem vážnější problémy než řinčení zbraněmi nebo naopak propagandu zdrženlivosti.

„Toto napětí může růst do té doby, než se vymkne kontrole. Nastala doba, kdy oba národy potřebují státníky. Bohužel však obě strany mají bojovné živly, které mohou zajít poměrně daleko, aby neztratily tvář před svým vnitřním publikem," řekl expert. „Je nutné pochopit, že situace může vždy explodovat, pokud nebude vyřešen problém Kašmíru v rámci dialogu," dodal.

Expert se obává, že v současné době panují obavy o tom, že otázka Kašmíru opět zmizí z pořadu dne a opět začne dominovat logika konfrontace. „Doufám, že až to všechno skončí, nároky vůči Kašmíru se opět obnoví," poznamenal U Din. Podle něj jedinou cestou vpřed je civilizovaný dialog o všech otázkách.

Krize se vyostřila po 14. únoru, kdy se sebevražedný atentátník odpálil u kolony indické polovojenské policie. 45 lidí zemřelo. K útoku se přihlásila islámská skupina Džaíš-e-Muhammad. Indie dlouhodobě obviňuje Pákistán, že poskytuje teroristickým skupinám na svém území útočiště.

Zdroj: https://sptnkne.ws/kPEd

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Ukrajinský prezident zopakoval důležitost spolupráce mezi Ukrajinou a USA v oblasti bezpečnosti   
Pridal tk Čtvrtek 28 únor 2019 - 03:50:12 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Ukrajinský prezident Petro Porošenko jednal 26. února v největším přístavním městě Oděse na jihu Ukrajiny s americkým zástupcem pro ukrajinské záležitosti Kurtem Volkerem a u této příležitosti zopakoval důležitost spolupráce mezi Ukrajinou a USA v oblasti bezpečnosti.

Tiskový úřad ukrajinského prezidenta zveřejnil 26. února zprávu, že Porošenko jednal s Volkerem na palubě amerického torpédoborce Donald Cook. Porošenko uvedl, že spolupráce mezi Ukrajinou a USA se aktivně rozvíjí a přináší úspěchy, zvláště má důležitý význam v oblasti bezpečnosti a obrany.

Porošenko dále řekl, že návštěva amerického námořnictva svědčí o těsné spolupráci mezi Ukrajinou a USA, a že vítá posílení přítomnosti amerických vojenských sil v Černém moři.

Kurt Volker uvedl, že USA věnují pozornost situaci v Černém moři a doufají, že různé strany nezvýší intenzitu situace v tomto regionu, USA budou nadále pomáhat Ukrajině upevnit obrané síly na moři.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Čína a EU v rámci Rady OSN pro lidská práva poprvé společně uspořádaly konferenci o právech osob se zdravotním postižením   
Pridal tk Čtvrtek 28 únor 2019 - 03:48:42 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Delegace Číny a EU dne 26. února během 40. kola konference na nejvyšší úrovni Rady OSN pro lidská práva v Ženevě společně uspořádaly tematickou konferenci s názvem Důležitost Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.

Stálý čínský vyslanec v Ženevě Yu Jianhua (Jü Ťien-chua) uvedl, že KS Číny a čínská vláda věnují velkou pozornost práci se zdravotně postiženými osobami. Čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) opakovaně zdůraznil, že při realizaci všestranné výstavby blahobytného společenství nelze zapomenout na zdravotně postižené osoby. V roce 2020 v Číně bude zlikvidována absolutní chudoba, do té doby Číňané, včetně 85 milionů zdravotně postižených osob společně vstoupí do blahobytného společenství.

Stálý čínský vyslanec v Ženevě Yu Jianhua (Jü Ťien-chua) dodal, že je to poprvé, kdy se Čína a Evropa společně setkaly v rámci Rady pro lidská práva, což má pro obě strany velký význam pro posílení výměny a spolupráce v oblasti lidských práv. Čína je ochotna spolupracovat s EU na podpoře Rady pro lidská práva, aby hrála roli mostu mezi různými civilizacemi a sloužila jako platforma pro výměnu zkušeností v oblasti ochrany lidských práv.

Stálý vyslanec EU v Ženevě Stevens uvedl, že jako dva velké ekonomické celky na světě Evropa a Čína čelí mnoha globálním výzvám. Evropská strana je ochotna s Čínou upevnit výměnu a spolupráci v různých oblastech, včetně rozvoje zdravotně postižených osob.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Britská premiérka: Britský parlament rozhodne, zda odloží „odchod z EU"   
Pridal tk Čtvrtek 28 únor 2019 - 03:47:45 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Britská premiérka Theresa Mayová‎ dne 26. února řekla, že pokud by dohoda „odchodu z EU" nebyla schválena hlasováním dolní komory britského parlamentu v březnu, pak bude dolní komora parlamentu hlasovat, aby rozhodla, zda odloží „odchod z EU".

Theresa Mayová téhož dne slíbila, že parlament bude mít druhé hlasování o dohodě „odchod z EU" před 12. březnem. Pokud dohoda nebude schválena, bude druhý den hlasovat dolní komora parlamentu, aby rozhodla, zda lze „odstoupit z EU bez dohody". Pokud je „odchod z EU bez dohody" také vetován dolní komorou parlamentu, pak bude parlament nadále hlasovat, aby rozhodl, zda odloží „odchod z EU". Theresa Mayová nechce, aby oficiální datum „odchod z EU" bylo zpožděno.

Podle plánu dolní komora britského parlamentu měla uspořádat dne 27. února druhé hlasování o dohodě „odchod z EU". Britská vláda předtím dospěla společně s EU ke smlouvě o „odchodu z EU". Dolní komora britského parlamentu ale 15. ledna tuto smlouvu v hlasování odmítla. Parlament požádal premiérku, aby pokračovala v jednáních s EU o revizi části dohody. V současnosti Velká Británie a EU stále vyjednávají.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přejít na stranu  [1] 2
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2365 sec,0.0389 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,639kB