Neděle 03 březen 2019
Jaroslav Bašta vystupuje z ČSSD. Nechce být v partaji, kterou vedou „hloupí a neschopní“   
Pridal tk Neděle 03 březen 2019 - 05:30:44 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Plzeňský diplomat Jaroslav Bašta zastupoval ČSSD od roku 1994 až do této chvíle. Ve středu politik ze strany vystoupil. „Ze sociální demokracie udělali krachující podnik,“ s těmito slovy po pětadvacetileté době členství v ČSSD Jaroslav Bašta odevzdává stranický průkaz. Parlamentní listy včera zveřejnily rozhovor s tímto politikem.

Pro portál Bašta uvedl, že ho do sociální demokracie přivedl Miloš Zeman už na podzim 1993, kdy se stal odborným mluvčím bezpečnostní komise jako nestraník. Za rok vstoupil do ČSSD. Poslancem Sněmovny se Bašta stal až poté, co v roce 1996 strana získala pět poslaneckých mandátů. Po dlouhých letech diplomat jednoznačně říká, že nejlepším předsedou hnutí byl Miloš Zeman.

Jaroslav Bašta však říká, že už několik let to s ČSSD jde z kopce a to až dodnes. Za potížemi ČSSD v současnosti stojí její vedení. Dále to politik vysvětluje: „Jeho chování mi nápadně připomíná dobu, kdy se po privatizaci v podnicích objevili mladí manažeři, kteří si vysloužili označení kindermanagement. Jejich úkolem bylo získat pro akcionáře — většinou zahraniční — rychlý zisk a zároveň daný podnik přivést k úpadku. Když sleduji současné vedení a většinu poslanců, mám pocit, že definici kindermanagementu splňují nejen vzhledově. Jenom nevím, kdo jsou ti akcionáři, pro které pracují. Voliči ani členové ČSSD to nejsou.“ Diplomat tvrdí, že si významná část současného vedení strany myslí, že ona je jejich osobní výtah k moci.

„Zároveň jsou tak hloupí a neschopní, že ze sociální demokracie udělali krachující podnik. Chybí jim jakákoli sebereflexe. Místopředsedou strany se chce stát člověk, který v komunálních volbách ve svém obvodě získal 1, 87 % hlasů voličů. To mluví za vše,“ dodává Bašta.

Jako jeden z důvodů svého vystoupení ze strany, které zvažoval od voleb do Poslanecké sněmovny, diplomat uvádí zvolení kandidatury Petříčka na místopředsedu strany, což je podle něj spojeno s politickým vydíráním delegátů sjezdu.

Jaroslav Bašta vystudoval v letech 1967-1970 historickou archeologii na Univerzitě Karlově. V prosinci 1976 podepsal Chartu 77 a aktivně se podílel na práci v disentu. Po sametové revoluci se zapojil do politického života. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny za ČSSD. V letech 2000-2005 působil coby velvyslanec v Ruské federaci a pak v období let 2005-2006 jako náměstek ministra zahraničních věcí.

Zdroj: http://www.vlasteneckenoviny.cz/?p=217658

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Labutí píseň na Střelnici   
Pridal tk Neděle 03 březen 2019 - 05:23:53 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Dva sjezdy, stejné místo a přece každý jiný. Střelnice 1993 a 2019. Ten z února 1993 byl bojovný, plný odvahy a víry ve vítězství. Předsedou ČSSD se stal Miloš Zeman. Strana pod jeho vedením vystoupala do nejvyšších pater politiky. V té době ČSSD šla cestou razantní opozice, se silným sociálním programem. Veřejností byla i tak vnímána, což se projevilo i ve volebních výsledcích. ČSSD sestavovala vlády, její premiéři určovali politiku státu. Po 26 letech by se chtělo zvolat, „Kde ty loňské sněhy jsou…!“

Po 26letech jsou delegáti ČSSD opět na Střelnici. Strana má opět svá ministerská křesla. Přesto se doba radikálně změnila. O místa delegátů sjezdu se již nevedou tvrdé boje, delegačenky jsou spíše stranickou povinností. Prázdná místa v sále vypovídají o náladě ve straně. Také atmosféra sjezdu je zcela jiná, zmizela bojová nálada, řada osobností ze strany odešla, či byla vyhnána. Ke koloritu sjezdu patřila i „hymna“ EU, kterou si zkoprnělí delegáti vyslechli hned v úvodu jednání, tedy nejspíše, aby všem bylo jasno.

Na čele strany je od posledního sjezdu nová mladá krev strany, přesto bojovnosti nepřibylo, naopak ČSSD je jen tou kulhající součástí vládní koalice. Pokud se ministři delegátům chlubí, tak je to většinou cizím peřím….

Sociální demokracie již několik let vyklízí své historické pozice, ztrácí tak i své tradiční voliče. V malých městech, na venkově, v průmyslových centrech, …. Strana opouští priority české politiky, dokonce usilovně plave v bruselském rybníčku. Její představitelé již nejsou těmi tvrdými bojovníky za sociální a národní zájmy. Hledají si svá korýtka.

Volební průzkumy nastavily ČSSD zrcadlo, strana se dnes pohybuje kousek nad hranicí 5%. Nedávné senátní volby 2018, byly toho dokladem. ČSSD obhajovala v senátu 13 míst z roku 2012, loni ve 27 okrscích uspěl jen jediný kandidát ČSSD v tradičním hornickém obvodě v Karviné. I to dokládá propad strany. Také mnohá politická vyjádření pánů Petříčků a jim podobných, posílají stranu pod břeh volitelnosti. Tradiční volič ČSSD pak zmateně pobíhá po volebním kolbišti, jednou volí Věci veřejné, podruhé Piráty či SPD, nebo sází na jistotu u ANO…. Jen ČSSD jeho hlas nedostává.

Před 141lety se v Břevnově zrodila česká sociální demokracie, nejstarší česká politická strana. Přežila mnohé doby, nadechla se v roce 1989, v roce 1993 vyšla z hradeckého sjezdu vítězně a s nadějí, přesto ten letošní sjezd se může stát tou smutnou „písní labutí “.

Přemysl Votava

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



O majetku nejen katolické církve   
Pridal tk Neděle 03 březen 2019 - 05:21:05 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Prvním protikomunistickým činem polistopadových mocnářů bylo vyvlastnění majetku Komunistické strany Československa. Postačoval k tomu jediný argument, který zněl. KSČ svůj majetek má neoprávněně, protože jej získala v době, kdy měla hospodářskou, politickou a všespolečenskou, alias totalitní moc. Z toho pohledu byly jen o málo pozdější restituce majetku šlechty a katolické církve nejabsurdnějším počinem stejné polistopadové, vládnoucí vrstvy. Jmenovaná církev a tím víc i šlechta totiž získaly svůj majetek v dobách, kdy měly celospolečenskou, politickou a ekonomickou moc, tedy absolutní moc.

Jakýpak byl tedy rozdíl v nabývání majetku mezi KSČ, a na druhé straně šlechtou s církví? Jen ten, že na KSČ nemuseli poddaní povinně robotovat. Myslí si někdo, že jde jen o dvojí metr, tak běžný to přístup dnešních presstitutů, leč i politiků k realitě? Ani náhodou. Jde o učebnicový příklad celodějinného, dominantního, společnostního konfliktu, který nejen marxisté označovali slovy třídní boj. Dovolím si proto první závěr. Vyvlastnění majetku KSČ bylo z toho zorného úhlu prvkem všesvětového sociálního boje projeveného ve formě revanšistické pomsty nově zkonsolidované moci.

Převrat zahájený v listopadu 1989 nebyl, jak hlásali jeho viditelní aktivisté, návratem do Evropy. Byl především, ne-li naprosto úplně, návratem do široce strukturované minulosti. Především návratem do minulého kapitalistického hospodářství, čili systému, kdy výsledky práce všech si usurpuje ke svému prospěchu až mikroskopická menšina. Dále pak návratem do bývalého politického režimu zastupitelské demokracie, čti spolehlivého zajištění nadvlády tradičních mocenských vrstev. Byl ale také, ne-li nejvýznamněji, návratem do celé škály právních systémů různě vzdálené minulosti. O čemž si dovolím napsat trochu víc.

Návrat do nejvzdálenějšího právního řádu minulosti představují restituce majetku šlechty a katolické církve. Návrat majetku těmto společenským vrstvám a institucím totiž nejen akceptoval, ale do polistopadového právního systému de facto implantoval prvky dokonce dávného, ba až středověkého práva z dob absolutistických monarchií. Náš současný právní řád tím fakticky zlegalizoval dávné, minimálně nemravné, mnohdy dokonce zločinné, formy nabývání majetku feudální a klerikální vrchností.

Návrat majetku podnikatelům, a dalším byl zase uznáním způsobů nabývání majetku v celé dlouhé éře nadvlády kapitalistických forem nabývání bohatství a kapitálu, včetně zločinů v koloniích a zisků z dobyvačných válek, kterým obvykle neopomněl požehnat katolický klérus. Naše současné právo tím vším uznává za oprávněné nabývání majetku v dobách divokého kapitalismus Dickensovy éry. Náš současný právní řád zmíněnými restitucemi legitimizoval rovněž majetek získaný v období koloniálního vytěžování mimoevropských území, ba až korsárských loupeží a misijního šíření křesťanské víry.

Dovolím si tedy druhý závěr. Návrat majetku katolické církvi byl aktem, kterým se až zločinné formy nabývání majetku de jure zakomponovaly do právního řádu nově se konsolidující, tedy současné moci v naší, ale nejen v naší zemi. Řečeno bezohledně, a jadrněji. Současný právní řád České republiky uznává všechny metody porušování lidských práv, které se udály v minulosti. Kromě samozřejmě těch, kterých se dopustila KSČ. Takže všechny zločiny proti lidskosti za celou minulost, samozřejmě kromě éry reálného socialismu, jsou nejen podle současné moci akceptované, ale našim právem dokonce právoplatné.

Majetek, bohatství, a hlavně jeho transformace v kapitál jsou samou podstatou veškeré moci. Lze proto definitivně konstatovat, že restituce a samozřejmě pak privatizace, byly úhelným kamenem pro reálné vytvoření vrstvy disponující jedinou skutečnou mocí. Všichni politici, novináři a další, pro systém se angažující aktivisté, jsou pak jen a jenom poslušní sluhové oné mocenské vrstvy, kterou svým „převratovým“ právem zlegalizovali. Důkazem pseudorevolučnosti uvedeného práva je fakt, že výkonná a zákonodárná moc zakázala soudní moci právo na přezkoumání svých rozhodnutí, čti machinací. Úplným závěrem k celému procesu lze tvrdit, že nešlo o žádnou nápravu některých minulých křivd, jak tvrdili reprezentanti polistopadové politické moci. Šlo o prodloužení životnosti privilegií tradičních, až celodějinných mocenských struktur.

Co dál s majetkem církve

Tvrdím-li, že levicová politika je zásadní alternativou k současné mocenské struktuře, pak z tohoto hlediska si dovolím prezentovat názor na poněkud jinou nápravu majetkových křivd, než jakou provedli polistopadoví mocipáni.

I ti, kdo neuznají můj poněkud zkrácený exkurs do právní problematiky týkající se církevního majetku, nemohou popřít, že církevní hodnostáři, ba ani ti všichni snaživí mniši a mnišky, nejsou tvůrci všeho současného majetku katolické církve. Dokonce ani přičiněním všech věřících minulosti by nebylo vytvořeno to nesmírné, lidským představám unikající bohatství Vatikánské majetkové říše jíž, pode kanonického práva, veškerý majetek církevních obcí de jure patří. Bohatství katolické církve bylo minimálně podle vyššího principu mravního získáno nucenou prací všech poddaných, nejen věřících. Na jeho velikosti se dále nemalou měrou podílel i manipulační vliv víry, která byla poměrně často zneužívána k závětím, jimiž si mnozí majetní v minulosti zajišťovali očistu svého svědomí. Absurdní mnohdy bylo, že z různých osobních příčin odkázali raději svůj majetek církvi, než vlastním dětem. Obrovskou část bohatství církve představuje především donátorství panovníků a vysokých šlechticů, kteří prostředky na takové velkorysé dary získali z daní, často i loupeživým způsobem vybíraných, z roboty, povinných „desátků“, další práce a plateb poddaných a později dokonce i z církevních daní. Shrnuto. V žádném případě nebyla církev tvůrkyní všeho svého bohatství, což nikdo nikdy a nikde nemůže popřít. Proto onen závratný majetek, nejen podle vyššího principu mravního církvi nepatřil, nepatří a nikdy patřit nemá.

Když církev přišla o svou světskou moc, měla zákonitě přijít i o část svého majetku. Vždyť byl prokazatelně vytvořen všemi obyvateli. Pokud se tak dosud nestalo, stojí před společností opravdová, jedině historicky oprávněná, náprava majetkových křivd. Což je jeden z úkolů skutečně levicové moci. Když bude levicová moc budoucnosti jednat s velkorysou spravedlností, pak majetek katolické církve rozdělí mezi věřící a nevěřící v poměru jejich počtu v období nápravy nespravedlivého stavu. Věřícím ponechá budovy a další předměty k provádění jejich rituálů a ostatní majetek předá do všeobčanského vlastnictví. Umělecké předměty muzeím, obrazy a sochy galeriím, unikátní písemnosti knihovnám a archivům a konečně zbytné budovy, půdu, rybníky, lesy a ostatní produkční majetek obcím. Církev nepotřebuje ke svému duchovnímu poslání nic víc, než jsem vyjmenoval. Co nad to jest, od ďábla jest, řečeno biblicky. Není žádný důvod podivovat se nad prezentovaným řešením. Ve Francii byl veškerý majetek církve zestátněn a církev se nezhroutila. Takže mnou navrhované řešení je vůči církvi opravdu velkorysé.

Není argumentem pro církev ani to, že majetek potřebuje ke své charitativní a vzdělávací činnosti. Levicová praxe charitu odmítá, protože obce, a stát jsou povinny se postarat o své obyvatele. A pokud přechodně charitu neruší, pak církev o prostředky k ní může získávat v soutěži s jinými institucemi. Totéž v ještě větší míře platí o školství jak všeobecném, tak čistě náboženském.

Stanislav A. Hošek

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Elita národa   
Pridal tk Neděle 03 březen 2019 - 05:16:43 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Podle idealistických představ by volby do Evropského parlamentu měly být exkluzivním výběrem těch nejlepších osobností, které naše (i jakákoli jiná členská) země vysílá do epicentra společného evropského vládnutí. Za pár týdnů se nám naskytne pohled na štůsek kandidátek, které se budou ucházet o náš hlas v eurovolbách, snad vůbec poprvé považovaných za opravdu podstatné. A protože jsem přítelem historických poučení, zalistoval jsem v análech a vylovil odtamtud kandidáty eurovoleb, jež se konaly před pěti lety. Představa o elitě se velice rychle rozplynula a na její místo naskočila opět ta strohá nudná skutečnost.

První významnou množinu adeptů bruselské kariéry tehdy tvořili (a není důvodu se domnívat, že by to mělo být letos jinak) bývalí. Bývalí poslanci, senátoři, ministři, partajní funkcionáři. Přicházeli z různých koutů, společný však měli minulý neúspěch, pád, debakl. Třeba Daniel Kroupa, tehdy kandidující za SNK-ED, býval protagonistou Občanské demokratické aliance. Tato strana se zasloužila o rozklad koaličních poměrů ve druhé polovině 90. let, načež se odporoučela na smetiště dějin. Zleva pochodoval Vladimír Dryml, někdejší sociální demokrat, poté agilní zemanovec, v roce 2014 kandidoval za Suverenitu. Hned několika příspěvky do kolbiště přispěli někdejší Zelení. Za účelově založenou stranu Les kandidovala exministryně Džamila Stehlíková, odbornice na biomasu Kateřina Jacques i její partner Martin Bursík - jemu ke cti je třeba dodat, že se nechal zapsat až na poslední místo. Zelená bývala rovněž Olga Zubová, mezitím absolvovala neúspěšný pokus o vlastní stranu, nu a posléze ji na archivních volebních lístcích nacházíme opět v řadách Suverenity. Skoro už nemá smysl komentovat jednoho z nejzdatnějších převlékačů stranických dresů Jaromíra Štětinu, který začal jako komunista, aby v sobě posléze objevil antikomunistu, pak Zeleného a konečně konzervativce - před pěti lety shlížel z plakátů TOP 09, pro letošek ohlásil další přestup, tak se nechme překvapit. A kvůli komu že ten přestup je? Inu kvůli Jiřímu Pospíšilovi, tehdejšímu partajnímu pobratimovi. Témuž, který se historicky ještě dříve urazil, když se nestal předsedou ODS, ze strany vystoupil, stejně jako dříve z ODA, a nyní tedy konečně našel hlavní roli v politické tragikomedii s názvem TOP 09. Asi nejzajímavěji kandidátku pojaly Věci veřejné. Jejich lídr Radek John v předvolebním čase přivedl do kin svůj nový film Bony a klid 2, jehož režisér Vít Olmer byl na 4. místě kandidátky a Olmerova partnerka Simona Chytrová dokonce na druhém. Zřejmě zúčastnění věřili, že to zůstane v rodině a ještě se kulturní rubriky postarají o bezplatné píárko. Jejich omyl se pak promítl do skutečných výsledků - o své věci přesvědčili necelých 7 tisíc voličů, což odpovídalo výsledku vskutku opulentnímu: 0,46%.

Bizarnostem však zdaleka nebylo konce. Věděli jste o existenci Strany práce - Nespokojených občanů? A přece se ucházela o váš hlas. Stejně jako uskupení Antibursík - stop ekoterorismu, Česká strana regionů, Fair Play, Moravani, Evropané, Občané 2011 či Vize 2014. Za tu poslední jmenovanou kandidoval například herec Zounar nebo fotbalista Šmicer. Tušil někdo něco o jejich politickém programu? To vzpěrač Zaremba byl aspoň silák z profese, a tak se k Vandasově Dělníkům docela hodil.

Ještě o kategorii jinde byla k vidění další známá jména. Hnutí sociálně slabých vedl do voleb neslavný hrdina listopadu 1989 Ludvík Zifčák, zatímco Aktiv nezávislých občanů poskytl místo na kandidátce poldovákovi Vladimíru Stehlíkovi a lžiasistentovi Jana Kavana Lukáši Kohoutovi. Mimo kategorie si dovolím závěrem obrátit vaši ctěnou pozornost ke kandidátovi, který vystupoval pod jménem Mário Alessandro de Bikavér a tvrdil o sobě, že je básník, filosof a trenér bojových sportů. Proti tomu je Petr Cibulka se svou stranou, jejíž název zabírá už celých třicet řádků, vyložený břídil.

Zdálo by se, že je to celé docela dobrý důvod k zasmání, ale jen do okamžiku, než si uvědomíte, že tito lidé chtěli - a za jistých okolností by i mohli - rozhodovat o vašich životech. A že by se mohli stát onou elitou evropského vládnutí. To pak úsměch ze rtu mizí. Pokud to ovšem není tak, že právě takové elity Brusel potřebuje, vyhledává a vsazuje do funkcí. Soudě podle toho, co z evropských rozhodovacích útrob obvykle vychází, by ani nebylo divu. Inu, stále platí stará dobrá píseň věčné pravdy - teď, když máme, co jsme chtěli...

Petr Žantovský

Zdroj: https://prima.iprima.cz/komentare/komentar-petra-zantovskeho-elita-naroda

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Tříkrálová sbírka, ale...   
Pridal tk Neděle 03 březen 2019 - 05:10:32 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
V Katolickém týdeníku č. 2 a v Diecézním zpravodajství č. 2 jsou reklamní fotografie a články propagující Tříkrálovou sbírku. Letos katolická církev zorganizovala více než 70 000 dětí. Opravdu mimořádná horlivost!

S jakou horlivostí ale reaguje na katastrofální ohrožení českých dětí?

Dnes je vyvíjen enormní nátlak na ratifikaci Istanbulské úmluvy. Oč jde? Znamená to zavedení mechanismu likvidace rodiny a kradení dětí z pokryteckého důvodu – prevence domácího násilí. Ukradené děti přednostně „adoptují“ homo-manželé a pedofilové. S tím souvisí i prosazování zákona o tzv. homomanželstvích a zákona o právu na změnu pohlaví, a to už od 12 let.

Proč vedení církve nevyužilo chození koledníků dům od domu k tomu, aby sbírali na petiční archy podpisy proti zločinným zákonům a proti ratifikaci Istanbulské úmluvy, tedy k záchraně českých dětí?

Programovaně vnucovaná demoralizace dětí má otřesný následek – nový fenomén: děti sexuálně zneužívají děti! Pachatelé jsou ve věku 8 až 15 let a oběti 4 až 8 let. Policie ve Velké Británii oznámila, že v roce 2018 přijala hlášení o 40 tisících případů dětí sexuálně zneužitých jinými dětmi, přičemž 2626 případů se událo přímo ve škole... (https://www.vaticannews.va/cs/svet/news/2018-12/novy-fenomen-deti-sexualne-zneuzivaji-deti.html) Podobná krize je v USA. Tato vlna se val&i acute; i na Česko. Co dělá ČBK?

Ptáme se: Kdy ČBK zorganizuje před parlament 70 000 dětí, aby úpěnlivými prosbami žebraly o vlastní záchranu před uzákoněním zločinných mechanismů na kradení dětí rodičům, jejich psychickému traumatizování a sexuálnímu tyranizování? Dosavadní postoj církve proti Istanbulské úmluvě je pouze alibistický.

Hanbou je, že Brnem procházel průvod v čele s králi na koních, ale kající průvod k odčinění hrozné urážky Pána Ježíše v brněnském divadle církev nezorganizovala!

Půjde výtěžek sbírky na podporu pronásledovaných křesťanů na islámském území?

Vláda Maďarska se rozhodla podporovat pronásledované křesťany v Iráku, Jordánsku, Sýrii... Vynaložila už více než 17 milionů eur na provoz nemocnic a rekonstrukcí křesťanských kostelů. Mnohé např. irácké rodiny se už mohly vrátit do svého domova. Aktivita Maďarska je velkým příkladem i pro českou vládu. Kéž i Charita v tom následuje maďarskou iniciativu: Ať zveřejní celkovou sumu Tříkrálové sbírky a předá ji maďarské vládě, aby byla jistota, že bude skutečně použita na pomoc trpícím křesťanům. Jinak je velké nebezpečí, že Charita velkou část sbírky použije na islamizac i Česka pod rouškou pomoci „uprchlíkům“!

+ Metoděj OSBMr
+ Timotej OSBMr

Biskupové sekretáři Byzantského katolického patriarchátu
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Venezuela přesouvá sídlo své státní naftařské společnosti do Moskvy   
Pridal tk Neděle 03 březen 2019 - 05:06:41 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Americe navzdory. Vprezidentka Venezuely, Delcy Rodríguez, při čtvrteční návštěvě Moskvy podepsala desítky dohod o spolupráci, přečemž bezkonkurenčně jednou z nevýznamnějších z nich, je převedení evropského sídla státní petrolejářské společnosti PDVSA z Lisabonu do bezpečí Moskvy.

USA a EU svým zmrazením venezuelských účtů a sankcemi ztratily důvěryhodnost a ukázaly, že investice v jejich hospodářském prostoru nejsou nijak chráněny proti politickým turbulencím a excesům.

zdroj: http://www.eluniversal.com/politica/34488/venezuela-trasladara-oficina-de-pdvsa-en-lisboa-a-moscu-para-afianzar-cooperacion-con-rusia

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Francie bude bránit potrestání islámských teroristu v Iráku, pokud je odsoudí k trestu smrti   
Pridal tk Neděle 03 březen 2019 - 05:03:10 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Francie zasáhne, pokud by někdo z jejích občanů, kteří byli zajati protože bojovali v řadách Islámského státu, byl v Iráku odsouzen k trestu smrti. To se mi ulevilo. Je fajn že máme v Evropě priority jasně srovnané.

Už aby se v EU o zahraniční politice rozhodovalo většinovým hlasováním a zaostalé východní země nemohly dál tohle správné šíření humanity blokovat.

Autor: Martin Gust

Zdroj: leparisien.fr

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Ruská fregata a americký torpédoborec se setkaly v Černém moři   
Pridal tk Neděle 03 březen 2019 - 04:59:17 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Na internetu se objevilo video setkání ruské a americké válečné lodi v Bosporu při odchodu z Černého moře. Jedná se o ruskou fregatu Admirál Essen a torpédoborec Donald Cook.

Pětiminutové video ukazuje, jak se dvě lodě pohybují za sebou doprovázené loděmi turecké pobřežní stráže. Jak poznamenává portál Aydinlik Gazetesi, posádky byly ve službě na bojových stanovištích. Turci také upozornili na řízené střely, jimiž jsou tyto lodě vyzbrojeny.

Setkání se uskutečnilo přibližně v 8:00. Torpédoborec Donald Cook první vstoupil do úžiny, následovaný ruskou fregatou Admirál Essen.


Zdroj: https://sptnkne.ws/kQRX
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Rusko chce rozšiřovat praktickou spolupráci s Venezuelou   
Pridal tk Neděle 03 březen 2019 - 04:53:43 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
V pátek se setkal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s venezuelským viceprezidentem Delcy Rodriguezem. Obě strany uvedly, že chtějí rozšiřovat praktické spolupráce v oblasti obchodu, investic, průmyslu, financí a dalších.

Podle informace webové stránky ruského ministerstva zahraničí na tiskové konferenci po setkání Sergej Lavrov uvedl, že Rusko považuje Venezuelu za dlouhodobého a spolehlivého partnera Ruska. V současnosti je nejlepší způsob podpory Venezuely rozšířit pragmatickou a vzájemně prospěšnou spolupráci. Rusko bude nadále pomáhat Venezuele při řešení sociálních a ekonomických problémů, včetně poskytování legální humanitární pomoci.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
PoÚtStČtPaSoNe
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
 
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.1348 sec,0.0544 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,177kB