Sobota 16 březen 2019
16.března 1968: před 51 léty zmasakrovali vojáci mírové armády USA v My Lai děti a ženy, znásilnili je a upálili   
Pridal tk Sobota 16 březen 2019 - 18:40:24 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Ticho, hrobové ticho - okupace Vietnamu

A Česká televize mrazivě mlčí. Ta úžasná americká společnost se chovala brutálněji než nacistické zrůdy. Masakr ve Vietnamu: Společnost amerických vojáků brutálně zabila většinu lidí - žen, dětí a starých mužů - ve vesnici My Lai 16. března 1968.

Více než 500 civilních, mírumilovných lidí bylo zabito v masakru My Lai, včetně mladých dívek a žen, které byly nejdříve znásilněny, pak zmrzačeny, následně brutálně ubity či zastřeleny. Od 12. do 20.listopadu 1969 uveřejňoval americký investigativní novinář Saymour Hersh informace o masakru v časopisech Time, Life a Newsweek.

ORIGINÁL TEHDEJŠÍ TISK



Strašné, šílené, zvrácené a zamlčované: brutálně mučená, znásilněná, ubitá a upálená žena vzor demokracie z USA - ROK 1968

březen 1968, šílená zvěrstva - originál My Lai





Ta úžasná americká společnost se chovala brutálněji než nacistické zrůdy. A Brežněv to věděl. Bohužel my ne.




Americké trofeje - lebky ubitých lidí - zábava zvrácené US ARMY




Navíc pozdější vyšetřování ukázalo, že masakr v My Lai nebyl izolovanou událostí. Stejná zvěrstva je masakr vesničanů v My Khe,který je méně známý. Vojenská operace nazvaná Speedy Express zabila tisíce vietnamských civilistů v Deltě Mekongu a získala pro velitele operace generálmajora Juliana Ewella přezdívku "řezník Delty".

Samozřejmě vše se dá dohledat, když to bude střední a mladá generace tušit. Jenomže skoro nikdo i ze zkušenějších si nedělá chronologii z pohledu velmocí a jejich obrany. A že to myslely USA vážně vidíme dnes, jak si opět dělají zálusk na nerostné bohatství Ruska, obklíčeného základnami NATO (základny USA maskované za mezinárodní) a my jim děláme stafáž a klaku.

Stále se píše o cca stu zemřelých v důsledku okupace SSSR, který se tím jistil proti americké invazi z východu v srpnu 1968 . Ale tyto masakry vedené jako boj proti komunistům dávaly tušit, co by USA udělaly, kdyby obsadily SSSR. A tomu se musel Leonid Brežněv bránit, byť z našeho pohledu to byla jasná okupace. Zvrácená propaganda pod taktovkou USA nás však nutí, abychom ukázali všechna fakta a nejen ta, která se zvráceným Evropským hodnotám hodí včetně České televize!

Zdroj: http://www.skrytapravda.cz/zahranicni/2347-16-brezna-1968-pred-51-lety-zmasakrovali-vojaci-mirove-armady-usa-v-my-lai-deti-a-zeny-znasilnili-je-a-upalili

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



P.C.Roberts: Pracovníci Microsoftu protestují proti profitování z války (Budou propuštěni z práce?)   
Pridal tk Sobota 16 březen 2019 - 17:57:14 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Globální koalice zaměstnanců společnosti Microsof žádá, aby nejnovější kontrakt společnosti na práci pro armádu byl zrušen.

Někteří ze zaměstnanců – nevíme, kolik procent z nich – zaslali jak své koalici, tak prezidentu Microsofu otevřený dopis, vyjadřující znepokojení nad tím, že Microsoft poskytuje americké armádě zbraňovou technologii, čímž s použitím prostředků, které vyvíjíme, pomáhá vládě jedné země ohrožovat životy lidí ve světě.

„Nepodepsali jsme, že budeme vyvíjet zbraně a žádáme, abychom mohli říct své slovo jak a k čemu má být naše práce využita“.

Zmínění zaměstnanci dále uvádějí, že Microsoft už před časem poskytl americké armádě svou licencovanou technologii, avšak až do uzavření kontraktu posledního nespolupracoval s armádou přímo na vývoji zbraní. A právě to se teď s posledním kontraktem chystá. Aplikace systému IVAS je vyvíjena za účelem zabíjení lidí. Bude jej použito ve válce a jeho smyslem je přeměnit válečné hrůzy v cosi jako „videohru“. Budou se v ní jen tlačit tlačítka, což má vojáky oddálit od ponurých obrazů prolévání krve.

Zmínění zaměstnanci sdělují Microsoftu, že „úmysl zraňovat není takovým využitím naší technologie, který by bylo možno přijmout“ a že „ se nechtějí stát těmi, kteří z války profitují“.

Žádají proto, aby kontrakt na vývoj systému IVAS byl zrušen a aby Microsoft přestal vyvíjet zbraňové technologie. A dále aby ustavil externí komisi pro přezkum etiky, který by zajistil, aby Microsoft nezvyšoval schopnost americké armády způsobovat škody a násilí.

Trošku se člověk diví, proč se ve výzvě pracovníků Microsoftu mluví jen o americké armádě a mlčí se o zbrani letecké, námořní, o CIA nebo NSA (Národní bezpečnostní agentura). Je nicméně

povzbuzující, že po 20 letech vražedného chaosu, vytvořeného ve světě kriminálními režimy Clintona, Bushe, Obamy a Trumpa, se našli lidé dost odvážní na to, aby zvedli svůj hlas.

Překlad: Lubomír Man

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Oxymoron a chucpe v přímém přenosu. Když „válečná lady“ a „privatizátorka“ Kosova káže o demokracii a varuje před fašismem   
Pridal tk Sobota 16 březen 2019 - 07:16:51 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Prominentní členka klubu „humanitárních bombarďáků“ Madeleine Albrightová zavítala v rámci dvacetiletého výročí vstupu ČR do NATO do svého rodiště. A bývalé americké ministryně zahraničních věcí je (relativně pochopitelně) všude plno. Většina médií jde staré paní galantně na ruku a málokdo se odváží zmínit její „zásluhy“ na bombardování Srbska, privatizaci Kosova nebo její výrok, že půl milionu dětských obětí jí stálo za sankce proti Iráku. Tak to připomenu alespoň já.

Ze „studijních“ důvodů jsem prošel několik jejích aktuálních rozhovorů a taky si poslechl její projev na konferenci k výročí vstupu ČR do NATO. Všechny se prakticky točily neustále kolem toho stejného: NATO (vzhledem k výročí pochopitelné), demokracie, Havel, Clinton, hodnoty, USA, 2% výdaje na zbrojení, Putin, Rusko, moje kniha, nacionalismus... a stále dokolečka dokola.

Pro začátek bych vypíchl jednu citaci z rozhovoru pro Český rozhlas, v němž - jako prakticky v každém - nezapomene vyzdvihnout Václava Havla: „Já musím říct upřímně, že je pro mě hrozně smutný, že lidi tady si nevážej dost toho, co dělal Václav Havel. Protože když on se stal prezidentem, najednou to byla zase zlatá země a lidi si opravdu vážili toho, co on říkal a co on dělal. A když jsem se tak na to dívala, tak lidi nemluvěj dost o tom, co on přinesl Český republice. A tak proto jsem o tom psala. Protože tomu dobře nerozumím, jak je země, která měla někoho jako Havla jako prezidenta, co se to vlastně děje, co se to stalo, kdo jsou vlastně ti vůdci tady.“

Češi na mytizování a kult osobnosti moc nejsou, víme?

Víte, milá Madlenko, je to velmi prosté. Češi (možná na rozdíl od Američanů) nejsou zvědaví na zbožšťování, mytizování a kult osobnosti… A vzhledem k předraženým Havlovým byznys lavičkám, letišti, náměstíčku, zvonu, knihovně a medvědí službě Havlových bezmezných obdivovatelů jim už tak trochu leze krkem. Což, a to zdůrazňuji, v tomto případě není jeho chyba.

Nezaznamenal jsem v našich médiích v souvislosti s výročím vstupu naší země do aliance prakticky žádnou zmínku o „humanitárním bombardování“ Bělehradu, kdy NATO bez mandátu OSN bombardovalo mimo jiné srbskou infrastrukturu, elektrárny, systém rozvodu vody či vyloženě civilní cíle (státní televize, nemocnice, čínské velvyslanectví, vlak, autobus…) a v němž se Albrightová angažovala. Přičemž toto bombardování započalo 12! dní po našem vstupu do NATO. Jistě jen náhodičkou bylo následné povolení přeletů útočných, pardon obranných, letounů NATO na Srbsko přes naše území…

Teta skrblice Albrightová a doláče z privatizace Kosova

Vzhledem k podpoře a slabosti Albrightové ke Kosovské osvobozenecké armádě (separatistům a teroristům z UÇK v čele s Hashimem Thaçim – vůbec prvním premiérem a současným prezidentem Kosova, s nímž měla svého času nejprve tajně a později oficiálně vyjednávat) pak tato mírumilovná stará dáma měla možnost natřískat si kosovskou privatizací kapsy.

V roce 2012 o pletichách Albrightové psala dokonce Česká televize, což je ze současného pohledu až nemyslitelné.

„Společnost Albright Capital Management, jejímž vlastníkem je Albrightová, se s dalšími osmi společnostmi účastní privatizace kosovského Telekomu. Podle zákulisních informací je prý výběrové řízení ušité na míru právě firmě Albrightové, která se v řešení otázky nezávislosti Kosova výrazně angažovala…“

„Albrightová už loni vydělala 20 milionů eur (485 milionů korun) díky prodeji vlastnického podílu v kosovské telekomunikační firmě Ipko slovinskému Telekomu…“

„Například generál NATO Wesley Clark, který velel spojeneckým operacím při kosovské krizi v roce 1999, se chystá koupit hnědouhelné lignitové doly a zabývat se výrobou kapalného paliva z tohoto méně kvalitního uhlí. Kosovo je páté ve světovém žebříčku nalezišť lignitu…“

Půl milionu mrtvých dětí za sankce proti Iráku? Stálo to za to

A rád bych tedy znovu připomněl některé okamžiky spojené s touto ryzí demokratkou, humanistkou a prominentní členkou klubu „humanitárních bombarďáků“ (autorův vyfabulovaný klub).

V roce 1996 moderátorka pořadu CBS 60 minut vznesla dotaz ohledně devastujícího vlivu sankcí uvalených USA na Irák po válce v Perském zálivu (1990-1991).

Reportérka: „Slyšeli jsme, že tam zemřelo půl milionu dětí. Mám na mysli, to je více dětí, než umřelo v Hirošimě. A víte, stálo to za takovou cenu?“

Albrightová: „Myslím, že jde o velmi náročnou volbu, ale ta cena – myslíme, že ta cena za to stála.“




Posouzení ponechávám na vás.

Tož tak o Madeleine Albrightové „Válečné lady“ alias „Balkánské řeznici“, jak ji nazývají její odpůrci, taky trochu z jiného politicky nekorektního pohledu.

Autor: Tomáš Vyoral

Zdroj: https://prima.iprima.cz/novinky/komentar-tomase-vyorala-oxymoron-a-chucpe-v-primem-prenosu-kdyz-balkanska-reznice-a


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Piráti všech barev a pohlaví   
Pridal tk Sobota 16 březen 2019 - 07:11:07 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Politický vývoj v naší republice spěje mírovými kroky k pravdě, lásce, lidským právům a blahobytu. V posledních týdnech se u nás předvedli především všemožní mládežníci, kteří stále více okupují českou politiku a plní ji svazáckým nadšením i kampaňovitostí. Jejich hlavními reprezentanty jsou Piráti, ale oranžoví bojují ze všech sil. Mají úspěch především díky nemyslícím voličům postiženým sebevražedným nadšením a primitivní vírou. Můžeme konstatovat, že čeští voliči se dělí na ty, kteří myslí a ty, kteří nemyslí, zato věří, především lžím, propagandě a primitivním heslům.

Mezi věřící se propadla i nemalá část důchodců s dlouhými životními zkušenostmi, kteří slepě podporují oligarchizaci naší země. Nadějí tedy zůstává především zhruba pětina mladší generace, která ještě dokáže číst a používat vlastní mozek. Věřit je samozřejmě pohodlnější, než myslet, takže myslících je bohužel menšina, což ukazují více, či méně upravené grafy volebních preferencí, kde vítězí ANO a Piráti. K smůle nejen myslících i těch věřících, ale slušných a pracujících občanů obecně.

Je v podstatě lhostejné, pod jakou firmou, či vlajkou se euromarxističtí mládežníci předvádějí. Piráti s černou vlajkou a černým muslimským šéfem v Bruselu, Zelení s vlajkou, která je také vlajkou islámu, což dokazuje jejich zapálená podpora afroislámské invaze, nebo socialisté s oranžovou, kteří s původními ideály sociální demokracie nemají v praxi téměř nic společného. Myslím, že by piráti všech barev mohli používat i růžovou, nebo duhovou pro více pohlaví a pod ní se všichni spojit. Konec konců, Hamáčkovým chráněncem na ministerstvu vnitra je nositel evropských hodnot Jakub Janda.

Všichni jsou euromarxisté a všichni škodí, především z hlediska naší země a národa a jejich budoucnosti. Všichni jsou v podstatě piráti, kteří se svazáckou drzostí arogantně lžou a snaží se parazitovat na voličích, ať jsou oranžoví, zelení, nebo černí. Všichni se ohánějí levičáckými hesly a přitom beze studu podlézají cizákům a oligarchům, kteří jsou nejhorší možnou pravicí, pokud nějaké rozdělení na levici a pravici ještě existuje. Dnešní dělení světa je spíš na vlastence bojujícím za svoje země a rodiny a euromarxisty posluhující globálním oligarchům. Všichni piráti, bez rozdílu barev patří do pražské havlérky, která dlouhodobě posluhuje cizákům, podporuje bruselský byrokratický teror, německou kolonizaci, islamizaci a afrikanizaci naší země, sexuální úchylnost, narkomafii, parazitování, ničení bílé heterosexuální rodiny a likvidaci školství dávajícího smysluplné vlastenecké vzdělání. Dokladem spojení ČSSD a pražské havlérky je nadšená chvála knížepána Schwarzenberga na oranžového piráta Petříčka, oporu politiky ČSSD. Šéf chválí slouhu a určitě se přidá s pochvalou i vrchní oligarcha Babiš. Je evidentní, že oligarcha a jeho kritici se v důležitých otázkách lehce shodnou. To je doklad jejich pokrytecké komedie, kde hrají navenek nepřátele a mimo veřejnost úspěšně spolupracují v pražské havlérce na zotročení českého národa a plnění svých kont za podpory a na úkor jak věřících voličů, tak myslících občanů.

Ilustrativním dokladem podlosti pirátské politiky je, mimo jiné, vystoupení Piráta a pražského primátora Hřiba, kterému by spíš sedlo mykologické jméno Prašivka na shromáždění k výročí bitvy u Sokolova. Začal tam blábolit o tom, že čeští vojáci na východní frontě vlastně bojovali proti komunismu. Možná ti, kteří zradili vlast, se stali německými občany a vstoupili do wehrmachtu, nebo SS. Arogantní levičácký antikomunista, což je samo osobě úžasné spojení, a zároveň euromarxista beze studu šířil nesmysly. Dokonce i takzvaní kulaci a vězňové z gulagů bojovali ve Velké vlastenecké válce pod vedením Stalina za vlast proti německým nacistům a různým fašistům v rámci spojenecké koalice a dostávali komunistická vyznamenání. Stalin byl brutální diktátor, ale zároveň vlastenec, za jehož vlády se zaostalé Rusko přesunulo vlastními silami z pozice kolonie francouzských bank do pozice velmoci a od dřevěných pluhů k letům do kosmu. Hitler chtěl vyhladit Slovany a udělat z jejich zbytků otroky a mnoho lepší nebyl ani jeho přístup k západním zemím. Například Holanďany chtěl přestěhovat na Ukrajinu. Když se podíváme na to, co provádí EU v rámci multikulturalismu a genderismu pod vedením Německa, není v tom z dlouhodobého hlediska velký rozdíl. Oloupení, ponížení, zotročení, islamizace, afrikanizace a likvidace v nějaké agresivní jaderné válce, kdysi pod prapory nacionálního socialismu, dnes pod hesly svobody, demokracie, lidských práv, pravdy a lásky. Nicméně vždy ve prospěch cizáckých oligarchů. Kam taková politika vede, vidíme na dnešní Ukrajině, kde počet obyvatel poklesl od roku 1991 téměř na polovinu, což je v Evropě nepřekonatelný historický rekord.

Od arogantního reprezentanta strany, která se nazvala podle zločinců (kdo nevěří, ať se podívá ne heslo Pirát do naučného slovníku) mne nedostatek základních historických znalostí ani neudivuje. Aspoň neuvedl, že si svoje moudra přečetl na Masarykově internetu. Opět si musím vzpomenout na slova Winstona Churchilla, který označil muslimské Araby za skupinu, v níž se hloupost s arogancí snoubí. A globálním šéfem pirátských stran je muslim žijící v Bruselu, i když se tím čeští euromarxističtí dredaři vůbec nechlubí. Když se pravda před věřícími zatají, nemusí se lhát a mohou se pomocí levičáckých hesel vesele propagovat drogy a likvidace státu, národa a bílé heterosexuální rodiny.

Volby oranžové a růžové party

Volby vedení ČSSD byly přímo vzorovou ukázkou socialistické demokracie v praxi. Oranžový pirát a euromarxista Hamáček z Aspen institutu, stejně jako jeho sklépkový poskok Onderka neměli vyzyvatele, takže nemohli prohrát. Po tomto vítězství se Hamáček nadýmal jak po dvojité dávce luštěnin. Už to mluví za vše o stavu ČSSD. Zvítězil počtem hlasů, který připomínal výsledky voleb před listopadem 1989. Ostatní mladí sociální demokraté mu při tom bezuzdně podlézali, podle nejlepších tradic socialistické demokracie. A co na to staří členové ČSSD, mnohdy slušní a inteligentní lidé? Drží ústa, chodí jako telata na schůze a volí oranžové mládežníky, kteří je vedou do hanby, podlézání Germánům, ekologickým zlodějinám a euromarxistického pirátského pekla drog a úchylností. Zde bych připomněl Špidlu, ikonu mladých socánků. V době, kdy byl premiérem, navštívil Rakousko a vyznamenal se tam výrokem, který poslankyně tamních svobodných Daniela Raschhoferová označila za senzační. Špidla prohlásil, že je pro to, aby byly vyšetřeny zločiny proti lidskosti, pokud byly na sudetských Němcích spáchány. Tím předstihl i Havla, který se jen podlézavě omlouval. Zde vidíme, že právě oranžoví piráti vedou v lezení do zadků v koženkách a boji proti vlastnímu národu a jsou dlouhodobě pevnou součástí pražské havlérky. A prezident chodí na jejich sleziny a nestydí se.

Miloš Zeman se úspěšně ztrapnil svojí účastí i vystoupením na oranžové a růžové slezině a podporou ČSSD ovládané oranžovými euromarxistickými pirátskými svazáky. Zbytečné poučné blafy do neslyšících uší a ubohá kapitulace jak jeho, tak jeho přátel a slušných sociálních demokratů. Nelze se divit, že Foldyna, nebo Škromach se volební komedie ani aktivně nezúčastnili. Ke konci se prezidentovi dělala na hlavě boule, jak se srazil s „reformátorem“ ČSSD Haškem mezi Hamáčkovými půlkami. Nicméně to určitě vydatně oslavili, věrni tradici lihového domu, kterou staronový předseda udržuje ze všech sil, což je o něm všeobecně známé. Mohu to potvrdit z vlastní zkušenosti. Když jsem se s ním před léty v lihovém domě setkal, nezajímal se o to, co budeme probírat, ale co budeme pít. Moje cola ho tak rozladila, že se začal starému vojákovi předvádět jako vojenský odborník.

Po trapasu s Venezuelou by si měl pan prezident uvědomit, že se stává stále více trapným svým podlézáním ČSSD, oligarchovi a panstvu v Bruselu a Berlíně. Aktuálně verbuje do války v Afghánistánu. Zeman a Babiš, protekční soudruzi a držitelé modrých knížek, kteří nikdy nebyli na vojně, si hrají na vojáky. Američané odcházejí s ostudou z Afghánistánu a Zeman by tam poslal další naše vojáky. Měl by tam vyrazit sám se svými oranžovými a růžovými kamarády a hlavně si nezapomenout dobré plenky, aby po něčem neuklouzl, až odhodí hůl a bude prchat před Talibanem jak laňka. Bojový tým Zeman s generály Hamáčkem, Petříčkem, Sobotkou, Onderkou, Dienstbierem, Špidlou a dalšími celoživotními levičáckými válečníky, či povaleči, a zezadu by je jistili Janda a Prouza.

Oranžovým soudruhům nějak nedochází, že cílem sedmnáct let trvající války NATO a EU v Afghánistánu nebyl boj proti islámským teroristům a narkomafiánům, ale jejich podpora, stejně jako kdysi v Bosně, Kosovu a v současnosti v Sýrii. Kdyby tomu bylo naopak, už by v Afghánistánu žádný terorista nebyl. Na závěr jen chybí, aby se Zeman podlézavě klaněl, jako Babiš, před demokratickou bojovnicí za balkánský muslimský mír, euromarxistkou, multikulturalistkou a muslimkou Allbrightovou, kamarádkou Babiše, Bakaly, Hamáčka a Pavla. Je vidět, že oranžoví piráti na Zemana mají silnou páku a na konci bude nebetyčná ostuda. Možná mu ani nevadí se ztrapňovat a ponižovat, za ty peníze. Jeho hodnota je v současnosti už pouze v tom, že zabírá křeslo na Hradě, aby si na něj nesedl nějaký ještě nechutnější slouha cizáků, generálem Hanbou počínaje a Fischerem, či Hilšerem konče. I to je v naší kolonii pozitivní, bohužel.

Budovatelé vzdušných zámků

Nejkomičtějším vystoupením na slezině oranžových a růžových pirátů byla stavba oranžového domečku z prázdných krabic. Tu prázdnotu bych zdůraznil, protože oranžové programy jsou dlouhodobě pouze prázdné žvásty. Býk Onderka to sotva zvládl. Naštěstí se známí oranžoví celoživotní pracanti neživí opravdovým stavebnictvím, takže nám nehrozí neštěstí ve formě zhroucených budov a mostů. Stačí, že přisluhují ziskovým opravám D1 na věčné časy pod taktovkou oligarchovy ANO. Jiní by za takovou dobu a peníze postavili novou dálnici z Prahy až do Košic a kvalitněji. V smysluplnosti existence a přínosnosti práce pro společnost si oranžoví a růžoví s černými i zelenými euromarxistickými piráty mohou podat ruku. Dovedete si představit Hřiba, Bartoše, Petříčka, Dienstbiera, či Bursíka s „Biomasou“ a jim podobné se zednickou lžící? A přitom se všichni tváří jako levičáci, téměř reprezentanti dělnické třídy a bojovníci za práva pracujících. Političtí povaleči, mnozí ve druhé generaci, kteří nikdy nepracovali a vojenští experti, kteří nikdy nebyli na vojně, ale mnozí experti v podlézáním cizákům už od dob rakouské monarchie. A věřící jim stále věří. Evropská unie lži korupce, zlodějiny, svobody a lidských práv v praxi.

Nicméně do současných amerických demokratických euromarxistek mají ještě daleko. Tam chtějí přejít za pět let ze 100 % na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, používat pouze elektrická auta a platit nicnedělání a povalečství. Vzorový americký euromarxistický domek z prázdných krabic. Typický socialistický sen na téma, když budete méně pracovat, budete mít víc peněz. Nejvíc jich poté budou mít ti, kteří nedělají nic. To vidíme už dnes u mnohých volených zastupitelů v parlamentu i jejich chráněnců v Chánově. Pobírači evropských dotací, nebo pobírači sociálních dávek pro vyvolené, ono to vyjde nastejno. Oligarcha, zelený, oranžový, či jinak barevný neziskovkář, migrant i obyvatelé Chánova, všichni se pakují na našich penězích a věřící jim věří, někteří přímo oslavují.

Ve vztahu k různobarevným pirátům mne zaujala především zelená komedie, kterou realizují ekologisty poblbaní puberťáci pod vedením profesionálních organizátorů. Vcelku chápu, že je pro ně zajímavější demonstrovat v podstatě za cokoli, než jít do školy. Nebyli jsme jiní. Kdyby jejich demonstraci organizoval někdo na neděli ráno, počítali bychom bez problémů účastníky na prstech. Kolikrát byli hlupáčkové bojující za čistotu vzduchu demonstrovat proti tomu, že jsme se stali tranzitní zemí, přes niž se valí kamiony z Turecka a Balkánu do Německa a zpět a likvidují ve velkém kyslík. Přitom by se většina zboží mohla vozit ekologičtěji vlaky a loděmi. Jenže to by si zelení piráti, neziskovkáři a profesionální vůdcové demonstrací mohli naštvat sponzory z naftové, solárnické, větrníkové a řepkové lobby. Právě oni platí organizátorům ekologických demonstrací za to, že jejich organizovaná zlodějina kvete a můžeme mít k radosti oligarchů nejdražší elektřinu, telefonní tarify a benzín v Evropě. A taky by odpadla velká část vysoce ziskových oprav dálnic ničených především přetíženými kamiony ke škodě účastníků korupce.

Kolik z nemyslících a trapně zmanipulovaných hrdinných demonstrantíků vozili rodiče do školky či školy autem, místo MHD? V kolika případech se rodičové spojili a vozili dvě děti jedním autem, místo dvěma? Kolik z jejich rodičů má pro předvádění pubertálního ega nesmyslně velká SUV, někdy i dvě v rodině, která požírají a znečišťují stejné množství vzduchu jako menší náklaďáky, přestože obvykle vezou jednu osobu? Pokud chtějí puberťáci a jejich vlůdcové z neziskovek, pobírající od oligarchů výplaty na úrovni podnikových ředitelů, udělat něco pro ekologii, mám pro ně ekologický návrh. Mohli by se chopit lopat a vidlí a jít vykydat desítky a stovky tun odpadu kolem sídlišť obývaných takzvanými nepřizpůsobivými profesionálními pobírači královských sociálních dávek a odvozit to na skládky ekologicky na ručních vozících. Jenže to by smrdělo prací a té se jejich vůdcové bojí víc, než afroislámské invaze, bez ohledu na barvu vlajek a obsah levičáckých hesel. Z uvedeného příkladu vyplývá evidentní poučení. Je třeba zvýšit věk aktivního a pasivního volebního práva, protože nemyslící a zmanipulovaní puberťáci ve volbách znamenají katastrofu pro všechny a především pro svoji budoucnost jako voliči i jako volení zastupitelé. Stačí se podívat, jaký užitek nám přinesl takový studentík Feri, který je dokladem faktu, že euromarxisté vládnou i v takzvaně pravicové TOP 09.

Budoucnost v oranžových a růžových barvách

Závěrem můžeme porovnat oranžové řeči a fakta. Reprezentant Aspen institutu Hamáček se na oranžové slezině rázně opřel do šmejdů, kteří podle něj parazitují na rozporech a přiživují strach a nenávist, až se mu podbradek rozkmital. Šmejdy myslí české vlastence, kteří brání tomu, abychom se dále propadali do koloniální závislosti na Německu a EU a odmítají změnit naši zemi na kontejner naplněný primitivními a agresivními afroislámskými migranty z Německa. Oranžoví piráti kritizují Babiše a přitom se dusí v tlačenici mezi jeho půlkami. Patrně to má účinek jako rajský plyn, který vzbuzuje iluze. Hamáček se považuje za diplomata. Možná i abstinenta a velkou politickou osobnost typu Šmerala, s nímž si jsou na fotce ze Šmeralova mládí velmi podobní. Šmeral byl rakušácký socialista, který podlézal režimu, zrazoval vlastence, kde mohl, u císaře byl jako doma. Proto ještě v létě 1918 hájil celistvost Rakouska vedl propagandu proti vzniku republiky. Následně republiku rozvracel, podlézal sudeťákům a stal se komunistou. Kdyby se dožil současnosti, byl by z něj určitě muslim, jako z ikony západoevropských trockistů (euromarxistů) Rogera Garaudyho, věrného následníka vypitého Sergeje Uljanova (Leninova bratra), a především zloducha Trockého.

Onderka, kterému v Brně nemohou přijít na jméno kvůli různým aktivitám, nikoli však sexuálním, se v záchvatu iluzí považuje za testosteronového býka. Rád bych slyšel názor jeho partnerky, či partnera (u oranžových a růžových pirátů člověk nikdy neví). Hlavně aby se nezasekl rohy mezi něčími půlkami a někdo se v té chvíli nepostaral o jeho odbýkování pořádnou holí, nebo řetězem, aneb jak se kdysi říkalo po slovensky RCG. Petříček se už určitě vidí minimálně jako vrchní eurokomisař, ne-li jako nový Soros. Kam patří, ukázal na vídeňském plesu v Opeře, kde se tradičně scházejí různí arogantní zbohatlíci, oligarchové a jejich vybraní slouhové. Kdysi proti nim levice tvrdě demonstrovala, dnes se s nimi euromarxisté paktují, ovšem v pozici slouhů. Slouha ve fraku na plese zůstává stále slouhou. K tomu si pro pobavení zvou různé komedianty, šašky a zrůdy. Letos dominoval odpudivý umělý hermafrodit, známý jako Conchita Wurst, vzorová evropská mužena budoucnosti podle představ EU. Prostě oranžový pirát Petříček byl mezi svými.

Oranžoví piráti se prohlásili také za vlastence, ale jen kulturní. Přesně tak to navrhovali pangermáni pro Čechy a Slovany již v devatenáctém století. Otroci si budou moci po práci v německé oligarchické fabrice zatancovat v beranici při dudách před hledištěm naplněným afroislámskými Germány. Rovněž heslo stabilita, prosperita a svoboda slouží především k obveselení. Prosperitu mají u nás především cizáci, oligarchové a jejich slouhové. Dokladem stability jsou opakující se hospodářské krize, na nichž opět vydělávají především oligarchové a povaleči u politických koryt. Růst svobody v EU vidíme především v Německu, vzoru všech euromarxistů, kterému oranžoví piráti podlézají pod vedením Špidly už téměř třicet let. Tam už se většina lidí bojí nejen říkat pravdu a vlastní názor, ale i myslet.

Oranžoví jsou prý proti rozdělování společnosti. Proto vlastence označují za šmejdy. Mluví o důstojné mzdě za práci. Co pro ni za téměř třicet let udělali, když lezli do zadku lidovcům, germánským otrokářům vlastnícím montovny s českými levnými pracovními silami a v současnosti oligarchovi toužícím po svém soukromém státečku. Podporují prý digitalizaci a robotizaci. V realitě digitální demenci a robotizaci levných pracovních sil v cizáckých montovnách aut. V posledním období poklesl prodej aut v západní Evropě a USA o 20 % a to ještě nenastoupily Trumpovy sankce. Evropa vyváží auta a pivo, USA patenty, autorská práva, technologie a zbraně. Kdo asi vyhraje v celní válce? To bude asi ta prosperita, kterou nám oranžoví piráti slibují pod vedením oligarchy za cenu likvidace domácího průmyslu a podnikání ve prospěch cizáckých zájmů.

Ze všeho nejlepší je jejich velebení domova a občanské společnosti. Na těch se nesmrtelně podepsaly především oranžové ministryně školství. Buzková, které bůh bohatě nadělil fyzicky to, co ubral na intelektu, podporovala legalizaci drog jako uřvaná hokyně. Marxová se ukájela ve své feminismu a prosazování euromarxistické ideologie. Zakyslá Valachová, oblíbená Zemanem, kterou učitelé hodnotí, jako nejhorší ministryni od roku 1990 se zasloužila o zničující inkluzi a vpád politických neziskovek, multikulturalismu a sexuální úchylnosti do školství. Absolventi takového školství budou opravdu platnými členy společnosti, tvůrci domova pro civilizované bílé děti a obránci vlasti a svobody.

Oranžoví, růžoví a další piráti si budoucnost naší země pravděpodobně představují jako evropský Protektorát Čechy a Morava pod přísnou vládou místodržitele Babiše, kde budou vykonávat role Háchy, Moravce a jim podobných ve prospěch nadnárodních korporací, Agrofertu a svých kont. Někteří věřící nad tou představou přímo jásají. Oligarcha prý zavede pořádek. V době protektorátu prý tu byl taky a s ním vláda strachu, koncentráků a popravišť. Aktuálně nám hrozí nějaká evropská armáda a policie. Koncentráků EU zatím netřeba, propaganda, zastrašování a vyhazování z práce zatím fungují. Zatím. Oranžoví piráti prý chtějí společnost právě bez toho strachu. Asi jako v nacistickém a současném Německu. Odkud se ta podoba bere? Na závěr bych připomenul, že oranžová je barva revolucí, které ve prospěch oligarchů organizuje po celém světě Soros. A hned víme, kam Hamáčkovi oranžoví piráti patří.

Martin Koller

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Jiří Krutina: 80 let od okupace Německem   
Pridal tk Sobota 16 březen 2019 - 07:05:45 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Je tomu teprve 80 let od okamžiku, kdy náš západní soused, tehdy nacistická Třetí říše, za tichého souhlasu západních velmocí Francie a Británie vojensky obsadil zbylé české a moravské země a učinil z nich tzv. Protektorát.

Události Mnichova 1938, uloupení čs. pohraničí našimi tehdejšími sousedy Německem, Maďarskem a Polskem (viz mapka výše) s požehnáním evropské čtyřky (Německo, Itálie, Británie, Francie), vyhlášení samostatného Německu podřízeného Slovenského státu s fašisticko-klerikální vládou v čele a následná okupace 15. března 1939 zbytku znásilněných zemí dřívější Koruny České je jednou “spojitou nádobou” a jedním válečným tažením hitlerovského Německa proti Československu a skutečným počátkem druhé světové války v Evropě.

Na jejím počátku byla cílená snaha nacistického Německa o likvidaci Československa jako samostatného státu, které Hitler považoval za výsledek Versailleského diktátu velmocí po 1. světové válce.

http://www.ceskenovinky1.eu/domains/ceskenovinky1.eu/wp-content/uploads/2019/03/Výstřižek-2-300x123.png 300w">

Cílem zničení ČSR jako samostatného státního útvaru a okupace jeho zemí nebyla proklamovaná “ochrana pořádku”, ale plánovaná postupná germanizace celého prostoru a tzv. vyřešení “české otázky”. A to cestou částečné likvidace, částečného vysídlení a částečné asimilace za současného efektivního využití ekonomických, surovinových a lidských zdrojů v rámci německé válečné ekonomiky, viz nucené pracovní nasazení mladých ročníků Čechů (moji prarodiče) v Německu apod.

Plánování germanizace, rasová kvalifikace obyvatel protektorátu a částečné její provádění probíhalo už během války. Mimo jiné tyto skutečnosti byly i usvědčujícím důkazním předmětem během Norimberského procesu s představiteli Třetí říše. Samozřejmě hlavním přínosem pro Německo byla průmyslová a dělnická základna protektorátu, a proto nacisté neprováděli svou politiku tak otevřeně jako třeba na jiných územích východní Evropy. Obsazením českých a moravských zemí, se o celou ⅓ zvýšila zbrojní kapacita třetí říše.

Podívejme se ve stručnosti na předcházející události, které vedly k okupaci Německem a k nejtemnější části naší novodobé národní historie, neboť ty nám poskytují celkový obraz daných událostí.

Po odtržení československého pohraničí na základě bezprecedentního porušení mezinárodního práva tj. Mnichovské dohody (30. září 1938) ze strany západních velmocí (Británie, Francie, Německa a Itálie) na základě propagandy o utiskovaných tzv. “sudetských” Němců a zrady ze strany našich spojenců v případě naší války s Německem, vznikl z principu neživotaschopný státní útvar tzv. “druhá republika”. Již plně přizpůsobující se německé politice a zájmům, která jenom plnila, co po ní požadoval Berlín.

K celé věci si připomeňme základní skutečnosti. Německo připravovalo vojenskou agresi proti Československu, německý generální štáb připravoval vojenské varianty přepadení ČSR. Cílem Hitlera nebylo zachránit “sudetské Němce”, kteří byli domněle utlačováni na svých národnostních právech v demokratickém Československu, ale samo Československo jako takové. Považoval jej za “lži-stát”, za “versailleský zmetek”, který mu připravili na potupu Francie a Británie po první světové válce. Navíc Hitlerovi ležel osobně v žaludku Beneš, který byl u mírových jednání s poraženým Německem a který opakovaně poukazoval na mocenské ambice nacistického Německa a fašistické Itálie v meziválečném období. Byl to právě Beneš, který odsoudil první v organizaci spojených národů například italskou agresi a okupaci Etiopie v roce 1935, kde mimo jiné Italové s tichým požehnáním Britů a Francouzů bombardovali etiopské obyvatelstvo yperitem. To jistě nepřidalo Benešovi na “popularitě” ani u některých západních politiků.

Sudetští Němci byli jenom vhodnou záminkou. Hitler rozhodně touto “dohodou” nechtěl skončit se svými územními požadavky v Evropě, jak proklamoval. Přesto tehdejší západní Spojenci Francie a Británie šli s Hitlerem. Proč? Stále mnohé kruhy na západě doufaly, že Hitler se nakonec vrhne pouze na východ proti SSSR. Mnichovem 1938 začala ve skutečnosti okupace českých historických zemí, 15. březen byl jenom technickým dokončením.

Co se stalo v odtrženém československém pohraničí, které bylo připojeno přímo k třetí říši?

České obyvatelstvo, které neuteklo do vnitrozemí, se okamžitě dostalo do pozice národnostní menšiny bez jakýchkoliv práv. Byly zrušeny všechny české politické strany a spolky, jejich majetek byl zabaven, v úředním styku byl zakázán český jazyk, česky se nesmělo mluvit ani na veřejnosti a v dopravních prostředcích. Byly zrušeny všechny české noviny, byl zakázán tisk českých knih, do kin nesměl přijít žádný český film, bylo zrušeno české vysílání v rozhlasu. Zakázána byla i česká divadelní ochotnická představení, fotbalová utkání, taneční zábavy, poutě, veřejná procesí. Jaký to propastný rozdíl oproti údajnému “utlačování” českých Němců pražskou vládou, kterou hlásala německá propaganda v Evropě! Němečtí nacisté současně rozpoutali v pohraničí hon na Židy a začali zatýkat politické odpůrce z řad sociálních demokratů a komunistů.

Edvard Beneš s přijetím Mnichovské dohody abdikoval a odletěl do exilu se svými nejbližšími. Tím skončilo demokratické směřování republiky. Novým státním prezidentem se stal E. Hácha. Nová “druhá” republika trvala pouze 167 dní do okupace a vyhlášení “protektorátu” 15.3.1939.

Na tento zbytkový stát byl neustále veden nátlak ze strany Německa a Maďarska. Dále docházelo k zabíjení čs. vojáků na nových hranicích. Současně probíhala jednání mezi Německem a představiteli Maďarů a Slováků směřující k úplnému rozbití státu a vytvoření samostatného slovenského státu. Například už 12. února 1939 navštívil Německo slovenský politik Tuka, který „odevzdával osud slovenského národa do Hitlerovy péče“.

Česká národní banka musela pod nátlakem odevzdat 481 milionů korun ve zlatě jako výdaj za “uloupení” pohraničí, neboli zajistit příslušné pokrytí oběživa v ukradeném pohraničí. Tato částka nebyla nikdy v rámci přiznaných nároků na válečné reparace vrácena. Nová politická reprezentace už jenom vykonávala příkazy z Berlína. Německé menšiny ve vnitrozemí dále stupňovali své provokace a na řadě míst docházelo k šikanování Čechů ze strany znacizovaných nyní “sudetských” Němců. Bylo otázkou času, kdy v této dále “houstnoucí” atmosféře dojde k “protektorátu” ze strany Německa.

Už počátkem března získala pražská vláda informace od své rozvědky, konkrétně od našeho agenta působícího přímo v německé rozvědce Abwehru, o připravované okupaci českých a moravských zemích 15. března.

Současně nacionalističtí slovenští představitelé pokračovali se svými námluvami s Hitlerem. 13. března 1939 na Hitlerovo pozvání odletěli slovenští předáci Jozef Tiso a Ferdinand Ďurčanský do Berlína. Ty postavil Hitler před hotovou věc – buď vyhlásí samostatný Slovenský stát, jehož hranice bude Německo garantovat nebo bude Slovensko okupováno Maďary. Tiso předložil ihned tento Hitlerův požadavek Snemu Slovenskej krajiny, který ho následující den 14. března krátce po 12. hodině schválil. Tím byl osud zbytkového státu zpečetěn. Bylo již jen technickou otázkou, co se zbytkem českých a moravských zemí.

Už 14. března 1939 vstoupili jednotky wehrmachtu na naše území v oblasti Frýdku-Místku. Zde dislokované čs. jednotky v kasárnách v Místku začali s ozbrojeným odporem a zahájili boj. V několikahodinovém boji proti přesile zabili dvě desítky Němců s pouze několika zraněnými. Nakonec byl boj zastaven na rozkaz z vyšších míst. Velitel posádky kapitán Pavlík, který se svými muži naprosto vzorně, odhodlaně a směle splnil vlasteneckou povinnost, byl posléze nacisty umučen v koncentračním táboře Mauthausen. Jinými slovy, ani tato okupace nebyla “bez výstřelu”, jak se často říká a je důkazem, že tehdejší čs. vojáci i jejich velitelé byli připraveni bojovat i s přesilou, a i za zcela nevhodné a defakto neřešitelné vojenské situace bez pohraničního opevnění.

Za této situace proto Hácha zcela pragmaticky společně s doprovodem své dcery 14. března v 16 hodin odjel zvláštním vlakem z Prahy do Berlína.

O hodinu později odstartovalo z Ruzyňského letiště letadlo s plk. F. Moravcem a deseti zpravodajskými důstojníky druhého oddělení Hlavního štábu čs. armády se svými rodinami, kteří odváželi nejdůležitější věci z tajného archivu, aby připravili s Benešem základy pro zahraniční odboj, neboť věděli, že teď přichází jejich chvíle.

Můžeme si dnes už jenom představit, co opravdu probíhalo v noci na 15. března 1939, když Hácha s ministrem zahraničí Chvalkovským předstoupili před Hitlera, Goeringa a další představitele Třetí říše.

Faktem zůstává, že Hitler prostě oznámil své rozhodnutí o zítřejší okupaci zbytkových českých a moravských zemí s tím, že jakýkoliv případný odpor bude krvavě potlačen.

Hácha byl vystaven nátlaku a vyhrožování – bombardováním Prahy, represím proti obyvatelstvu a dokonce během jednání zkolaboval zřejmě na zástavu srdce. V ten okamžik nastala možná “historická” chvíle. Co by se stalo, kdyby Hácha například zemřel? Jak by to nacisté vysvětlovali světu? A zejména okupaci hned následný den? Hácha obdržel od Hitlerova osobního lékaře jakousi “injekci” s povzbudivými “vitamíny”. Vzhledem k dalším historickým skutečnostem je velkou pravděpodobností, že šlo o tehdy v Německu populární amfetamin. Hácha se údajně natolik “probudil”, že opět odmítal podepsat jakékoliv prohlášení s tím, že jej Hitler s Goeringem doslova honili kolem stolu s perem v ruce. Jistě to musel být bizarní pohled, jak stařičký chudák Hácha je honěn tlustým Göringem kolem stolu, pokud s trochou nadsázky můžeme fabulovat, že toto setkání probíhalo takříkajíc “na perníku” v hlubokých nočních hodinách.

Nicméně před 4 hodinou ranní podepsali Hácha a Chvalkovský „prohlášení německé a česko-slovenské vlády“, kde se mimo jiné praví: „Čs. prezident prohlásil, že… klade osud českého národa a země s plnou důvěrou do rukou vůdce Německé říše.“ Současně musel Hácha zavolat do Prahy a zajistit, že čs. armáda nebude klást odpor a nechá se poslušně odzbrojit. Vše se mělo před světem tvářit jako konstruktivní logické vyřešení “problémové” situace v “německé” střední Evropě. No prostě Hitler jako “mírotvůrce”, “ochránce utlačovaných” a “udržovatel pořádku”.

Současně v ranních hodinách německý wehrmacht začal s obsazováním českých a moravských zemí. Druhý den ráno už Háchu, který se vrátil na hrad postranním vchodem, čekal na Pražském hradě jeho nový pán Hitler, kde vyhlásil “protektorát”. Okupace jako výsledek dlouhodobého úsilí a nátlaku ze strany nacistického Německa proti českým zemím byl dokonán. Záměr zničení Československa byl od začátku zřejmý a byl i potvrzen samotnými nacisty během přelíčení v Norimberku. Šlo o výsledek dlouhodobě plánované agrese ze strany tehdejšího Německa za tiché podpory západních velmocí.

Osobně míním, že jakákoliv snaha obviňovat z této situace například Edvarda Beneše, je nepochopení celé situace. I on jednal a působil v poli možného. On si Hitlera nevymyslel. Odhodlání jít i do případné z počátku izolované války s Německem a Maďarskem za jisté pomoci spojenců prokázal. Současně nebyl fanatikem, aby hnal situaci do krajnosti za těch nejméně vhodných podmínek z mezinárodního pohledu, kdy nám hrozilo obvinění z rozpoutání války. Silně prožíval pocity čs. generálů i prostých vojáků, kteří chtěli jít do války za všech podmínek. To “husitské” vzepnutí prostě tehdy bylo ve vzduchu cítit, podobně jako bezprostřední lidská sounáležitost během “pražského jara 1968”.

Míním, že už díky tomuto faktu, je pouze rádoby “psychologickou” konstrukcí, že nám ono “nebojování” zlomilo jakousi pomyslnou “národní hrdost”, jak se nechávají slyšet často nejrůznější “morální kazatelé” našeho národa. Místo neustálé kritiky našich předků a obviňování je z “nebojování”, bychom si mohli spíše uvědomit prostou skutečnost: ti, co měli bojovat = vojáci, k tomu byli připraveni a odhodláni do toho jít, ti, co tehdy vedli národ, se rozhodovali vždy v rámci možného, ale hlavně celý český národ jako celek byl ve stavu ochoty jít do války za svou zemi a svobodný život svých dětí a připravoval se na ní za současného běžného občanského života, přestože se vědělo, že to bude “těžké”. A to není málo. Byli jsme tehdy jediní v Evropě, kdo mobilizoval takřka 1 200 000 mužů ve zbrani (pro srovnání naše dnešní “profesionální” armáda čítá asi 23 000 mužů/žen ve zbrani) a byl připraven vést asymetrickou válku s několika protivníky na hranicích. To rozhodně není málo.

I když já osobně si kladu otázku, co by se skutečně stalo, kdyby v momentě rozmístěné mobilizované armády v místech nástupu by prostě Beneš jenom vyčkal – prostě by nic neudělal a čekal. Skutečně by Němci tehdy byli odhodláni nás napadnout a riskovat válku na dvou frontách? Plně připravený stát k válce s mobilizovanou a boj očekávající armádou na hranicích se napadá hůře, než později vždy nepřipraveného protivníka teprve uprostřed začínající mobilizace jako to bylo v Polsku a na Západě. Byli v daný okamžik Němci skutečně psychologicky i logisticky připraveni k válce? Mnohé skutečnosti i z výpovědí samotných německých generálů ukazují, že zde byli reálně i jiné možnosti vývoje.

Náš aktuální svět samozřejmě nezná “kdyby”. Nastalo šest let okupace. Jen heslovitě, s detaily odkazuji na historické práce.

Prvně došlo k naprostému ekonomickému vykradení, zabavení aktiv, zlatého pokladu, jeho rozdělení s Britskou centrální bankou, umělé zavedení nevýhodného kurzu koruny k marce, tím okamžité snížení životní úrovně obyvatel protektorátu. Arizace ekonomických subjektů, v praxi prostě likvidace majitelů, převážně židovského původu a nucená správa pod německým ekonomickým vedením. Programová likvidace “elit” jako byli vysocí důstojníci armády, představitelé Sokola, vědy a společenského a kulturního života. Uzavření vysokých škol, přepsání učebnic dějepisu z německého pohledu. Zavedení úředního jazyka Němčiny a postavení českých obyvatel protektorátu do postavení druhořadých občanů.

Plánovaný cíl německých nacistů na našem území byl jimi jasně formulován a také prováděn. Vystupňován byl pak vyhlazením celých vesnic jako Lidice, Ležáky, Javoříčko a další.

Část obyvatelstva, které tzv. rasově nevyhovovalo, mělo být vysídleno někam na východ, kde by zřejmě sloužili jako otroci plánovaným farmám německých osadníků, část fyzicky zlikvidovaná a část prostě “přenárodněna”, postupně rozpuštěna se svým folklorem v lůně německého národa, čemuž se tak dlouho ve své historii Češi bránili.

Sami nacisté podle vyjádření jejich špiček chápali “dobití” českých zemí jako historickou událost. Blouznili o tom, jak z této “vražedné dýky”, vražené do srdce Německa, vždy přicházel zákeřný útok bránící světodějnému poslání Němců.

Stručně to vyjádřil Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor ve svém projevu v Černínském paláci 2. října 1941:

“Tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady nemá už koneckonců co pohledávat. Primárním je ovládnutí a definitivní podmanění tohoto prostoru.”

Ještě v březnu 1944 na shromáždění sudetských Němců, K. H. Frank, jeden z vrcholných představitelů henleinovců, prohlásil:

“Cílem říšské politiky je úplné zničení Čechů. Tento úkol musí být proveden sudetskými Němci.”

360 tisíc zabitých, umučených, popravených jako přímý následek této německé okupace a ekonomické oloupení a rozkradení hodnoty, která byla i vyčíslená v rámci nám přiznaných válečných reparací a nikdy nevrácena ani nesplacena. Je přitom zajímavá prostá otázka. Jak to, že reparace “západním spojencům” byly vyplaceny? To jsou prostě fakta a nezodpovězené otázky. Šest let atmosféry, ve které se vědělo, že pokud Němci vyhrají válku, není osud dále Čechů na jejich území žádoucí. Celkový národnostní útlak a šikana ve vlastní zemi.

Ano, české země byli pro nacisty důležité z hospodářského pohledu válečného průmyslu, proto u nás nebyl zaveden nacistický režim jako třeba v Polsku nebo na dobytých východních územích. Přesto šlo pro většinu obyvatelstva o stresující a traumatizující dobu, která se samozřejmě žádnými “reparacemi” nedá splatit, ale je minimálně zajímavé, jak v jiných případech se požaduje “plnění účtů”, “vrácení dluhů” apod., ale v jiných případech se jenom ozvání se s touto otázkou dnes označuje za “nacionalistický populismus”.

Dodejme také, že mnoho z těchto zabitých bylo padlých v boji. Výročí okupace je neoddělitelné od čs. zahraničního odboje vedeného právě Edvardem Benešem. Právě vyhlášení protektorátu bylo pro mnohé příslušníky bývalé čs. armády impulsem k odchodu za hranice bojovat. Čs. vojáci bojovali na všech frontách v řadách armád Spojenců i Rudé armády. Účastnili se už bojů o Polsko, ústupových bojů ve Francii, Británii. Nejúspěšnějším stíhačem letecké bitvy o Británii byl Čech Josef František. Později s Rudou armádou i spojenci se čeští vojáci probíjeli do vlasti a podíleli se na jejím osvobozování. Míním, že to není “málo”, když to srovnáme s podobně velkými státy Evropy.

Například jako jediná okupovaná jsme nepostavili dobrovolné jednotky SS podobně jako jiné národy v Evropě, které bojovali na východě proti SSSR. Pouze v jediné okupované zemi Němci byl popraven předseda její vlády, a to u nás – Alois Eliáš za spolupráci s odbojem.

Skutečnost, že vlivem poválečného předpokládatelného vývoje jsme po válce patřili do sféry sovětského vlivu a zájmů s postupně nastolivším se komunistickým režimem jedné strany řízeným z Moskvy, na který si tak stěžujeme, není výsledkem nějakých “našich komunistů”, ale výsledkem druhé světové války a rozhodování všech jejích aktérů od doby Mnichova až do porážky Německa. Kdyby se tehdy Němci pod vedením Hitlera nerozhodli naplňovat cíle nacistů bez prvotní sekundace západních velmocí, nebyl by Stalin s Rudou armádou v celé východní Evropě.

Nicméně i tak jako po první světové válce jsme stáli na straně “vítězů”. Výsledkem první světové války byl mimo jiné vznik našeho státu. Výsledkem druhé světové války, která začala válkou Československa s nacistickým Německem o pohraničí, bylo nakonec zrušení Mnichovského diktátu a obnovení samostatného ČSR v předválečných hranicích byť menší o Stalinem “ukradenou” Zakarpatskou Rus.

Osobně míním, že počátek druhé světové války není v přepadení Polska Německem 1. září 1939, ale právě v tažení a otevřené válce Německa proti Československu. 15. března 1939 nacisté přes všechny své proklamace porušili Mnichovskou dohodu a pod vylhanou záminkou hroutící se situace, kterou sami připravili obsadili české a moravské země s ca 7 miliony Čechů.

Do té doby se všechny akce německých nacistů mohli vysvětlovat jako pouhé vyvázání z “versailského” diktátu, nicméně tímto aktem Hitler dal otevřeně najevo své cíle, což následující události potvrdili. Tímto agresivním aktem ve skutečnosti začala válka. Ihned následujícího dne Edvard Beneš zaslal hlavám států USA, Británie a SSSR, že tímto porušením Mnichovské dohody a okupací českých a moravských zemí, se staví do čela čs. odboje a exilové vlády a že se s tímto stavem Československo nesmíří do vítězného konce. Historie dala za pravdu Benešovi, nikoliv Hitlerovi a tehdejším spojencům.

Jaká je situace dnes 80 let od této historické zkušenosti našeho národa?

Objektivně historicky můžeme říci, že poslední skutečnou válku v její “horké” podobě vedli naši předci, kteří ještě stále mnozí žijí mezi námi právě proti nacistickému Německu a jeho spojencům. Její průběh, konkrétně proti naší zemi, měl několik fází a je poučný ze studijního pohledu “moderních válek”.

Prvně začal vystupňovanou propagandou a vměšováním do vnitřních záležitostí druhého státu. Využití ať už jakkoliv oprávněné nespokojené skupiny k vnitřnímu rozvratu cestou apelace na “práva sebeurčení” a současně nerespektování práv většinové společnosti. Vyzbrojení teroristů z území jiného státu a přepadávání ze zálohy státních složek s cílem vyvolat dojem nezvládnutí situace. Proti terorismu se samozřejmě obtížně bojuje pravidelnou armádou. Vytvoření “mezinárodního” problému a jeho eskalace s cílem navrhnout řešení, aby nedošlo – jak jinak – k blíže nespecifikovanému nejhoršímu, nejlépe v zájmu těch či oněch “lidských práv”. Vnější zásah “velkých kluků”, kteří “hasí” situaci každý podle svých individuálních velmocenských zájmů. Nepřipomíná nám tento scénář, který se tak osvědčil v případě rozbití Československa, i jiné pozdější události v moderních dějinách?

A co dnešní vztah Německa a Čech a Evropa vůbec 80 let od této události?

Podle oficiálních prohlášení politických představitelů máme ty nejlepší vztahy v dějinách. Rozhodně nepochybuji, že vztahy mezi běžnými lidmi, Němci a Čechy jsou dobré, prostě lidské.

Němci i Češi dnes v podstatě žijí ve stejném politicko-ekonomickém systému, byť jistě v průměru s různou mírou ekonomické moci a síly. To se oficiálně vysvětluje tak, že jde o vliv jakési naší blíže neurčené “zaostalosti”, často sváděné na minulý režim. Nicméně jeden rozdíl mezi naší zemí a Německem je a ten spočívá ve vlastnické struktuře ekonomiky, ze které ten který stát získává daně na svůj provoz, případně i samostatnou politiku.

Ve vztahu k Německu jsme podle slov některých ekonomických odborníků v podstatě “ekonomickou kolonií” Německa. Má osobní zkušenost z mnoha “českých” podniků to potvrzuje – jsou plně vlastněné a řízené svými zahraničními “matkami” či mnohdy spíše “macechami”. Základním problémem je, že většinově české podniky netvoří koncové ceny svých výrobků a nedodávají na trhy, ale slouží pouze jako “výrobní kapacity” pro cizí, převážně německé, francouzské či jiné korporace. Stát se tak stále více posouvá do roviny pouhého správce “pracovních sil” a zdrojů pro nadnárodní korporace. Z republiky dochází k odlivu kapitálu skrze dividendy a vnitřní optimalizaci účetnictví nadnárodních společností působících u nás – dnes se už otevřeně o tomto hovoří. Už i premiér Babiš otevřeně upozorňuje na tento jev, že ve skutečnosti není pravdou, že jsme pouhými příjemci dotací EU, jak se nám opakovaně tvrdí, ale že ve skutečnosti česká ekonomika, a tedy lidé v ní pracující, tedy převážně Češi, ve skutečnosti pracují a podílejí se třeba na pozitivní finanční bilanci a přebytcích například Německa. Současně lidem u nás jsou jejich zahraničními vlastníky vypláceny až třetinové mzdy oproti stejným pracovním profesím například v Německu. Jak toto lze uspokojivě vysvětlit, když se pracuje na stejných technologiích stejných firem s potřebou stejné kvalifikace? Jaký je asi tak reálný rozdíl mezi stejně odvedenou prací Čecha nebo Němce nebo kohokoliv jiného? Tento fakt může přinášet zákonitě frustrace.

Jsou způsobené obecně klimatem neoliberálního kapitalismu, kde vládne nadnárodní kapitál a s ním spojené vlastnické převážně běžně veřejnosti neprůhledné nadnárodní struktury v čele s centrálním finančním systémem a jejich politické projekty typu EU.

Češi i Němci, stejně jako všichni obyvatelé EU dnes žijí ve stejném politicko-ekonomickém klimatu, nicméně vlivem míry zapojení v něm se pak tato společná “poroba” projevuje asymetricky v různé míře ekonomické a tím i reálné politické moci jednotlivých států a celkové životní úrovni jejich obyvatel.

V této souvislosti se mi vybavují slova našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka, které pronesl už v roce 1918:

“Svobody trhu může být využito silnějším k nemenší porobě slabšího než války; ba k porobě horší, demoralizující.”

Aktuálně můžeme slyšet hlasy z Německa o bundeswehru, který se otevírá vojákům i z cizích států a o budování jakési “evropské” armády. Prostě, když na to máme peníze, nabídneme za peníze sloužit v naší armádě i občanům jiných států. Třebaže se tvrdým jádrem EU stále více prosazuje jakýsi jeden nadnárodní superstát, a každý, kdo s touto politikou nesouhlasí, je označován za “nepřítele Evropy”, viz nedávné prohlášení prezidenta Francie, tak současně Německo s Francií uzavírají jakési “těsnější” podoby spolupráce.

V každém případě i před 80 lety šlo německým nacistům v principu ve skutečnosti o pokus o sjednocení Evropy pod vládou Berlína a jak hlásala německá propaganda, obranou před bolševismem tehdejšího SSSR a tzv. “židovskou plutokracii”.

Dnes se opět usiluje o “sjednocenou Evropu” pod jednou centrální vládou, existují ambice s jednou společnou armádou a všechny hlasy kriticky vyjadřující se k tomuto směřování jsou umlčovány jako “politicky nekorektní” nebo rovnou prohlašovány v oné “Evropě” za nepřátelské. Současně je opět největší stát na východě se svým obrovským nerostným bohatstvím – dnešní Rusko – prezentován jako potenciální nepřítel Evropy.

Současně se na Ukrajině aktuálním místním loutkovým režimem adorují bývalé jednotky SS a válečný zločinec Bandera.

Ptám se, vyřešila druhá světová válka skutečně otázky, které k ní vedly nebo se jenom opět vynořují v přeskládaných kulisách Evropy?

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Zbláznil se Okamura? Do eurovoleb jeho SPD vede dlouholetý sociální demokrat a obdivovatel marxismu Ivan David ...   
Pridal tk Sobota 16 březen 2019 - 07:01:12 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Čekal jsem, že letošní eurovolby budou zajímavé, ale až takové bizarnosti, které se dějí, jsem nečekal. Poté co ohlásila kandidaturu v eurovolbách Klára Samková s koalici protibabišovských uskupení a brněnských vlastenců z hnutí Slušní lidé, tak jsem čekal na Okamurovu reakci a ta mne vysloveně šokovala. Okamura totiž učinil hlavní postavou své kandidátky do eurovoleb dlouholetou šedou eminenci ČSSD (člen ČSSD v letech 1993 až 2015) a předního marxisticko-socialistického aktivisty, a také ministra české vlády za premiéra Miloše Zemena. Tímto mužem je Ivan David.

Je nepochybné, že Ivan David je vzdělaný a chytrý muž. Osobně jsem si nevšiml, že ve špinavé české politické aréně na něm ulpěl nějaký korupční skandál, což je velice pěkné, ale ... Ale Ivan David patří mezi nejskalnější české socialisty a marxisty. Jak může Okamura tvrdit, že chce bojovat s marxisty a socialisty v EU, když si jednoho dobrovolně dal do čela eurokandidátky??!!!

Na Wikipedii se můžete v životopise pana Ivana Davida dočíst například toto: "Ivan David se aktivně zúčastnil nebo i spoluzakládal různé nezávislé iniciativy jako např. Levicová platforma,[13] SPaS,[14] kde se zúčastnil v rámci Evropské levicové platformy .. V roce 2016 obdržel cenu levicové Unie českých spisovatelů, jejímž předsedou je bývalý komunistický kádr Karel Sýs."

K levicovému aktivismu se i sám Ivan David veřejně hlásí, například zde: http://vasevec.parlamentnilisty.cz/uzivatel/ivan-david , takže je to fakt velice šílené. Dokonce jsem se dočetl, že v roce 1989 se Ivan David hlásil k radikální marxistické Levé alternativě, v ČSSD pak patřil k radikalně socialistické části strany. Okamurova SPD zlikvidovala moravskoslezskou krajskou organizaci SPD, jejíž předseda Volny aspiroval na vedoucího kandidátky do eurovoleb, aby pak Okamura postavil do čela kandidátky SPD významného socialistů Davida. To se jako Okamura rozhodl spáchat politickou sebevraždu? Vždyť spousta lidí nebude jeho SPD volit, když uvidí, že ji ve volbách vede bývaly socan a extrémní levičák ...

Tak jsem zvědav, jaké šílenosti nám tyto eurovolby ještě přinesou?

Autor: Lukáš Lhoťan / eurabia

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Rodiče zavražděné a znásilněné německé dívky si nechávají "srát na hlavu". A teď je za to ještě ocenili ...   
Pridal tk Sobota 16 březen 2019 - 06:51:50 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Tohle je nová doba. Rodiče německé dívky Marie Ladenburgové brutálně zavražděné a znásilněné muslimským uprchlíkem Husseinem Khavarim dostali ocenění od obhájců multikulturalismu. Byli oceněni za to, že po zavraždění své dcery se nijak veřejně neprojevili proti politice přijímání uprchlíků v Německu. Rodiče také nijak nekritizovali systém pomoci uprchlíků, který umožnil tomu, že zhruba třicetiletý uprchlík se mohl vydávat za mladistvého a nikdo neřešil, že se již o vraždu pokusil v Řecku, přes které šel do Německa. Tak za to vše byli rodiče ocenění, že přijali smrt své dcery jako nutnou (lidskou) oběť na oltář politiky přijímání muslimských imigrantů/uprchlíků do Evropy.

Tak takové chování je přece potřeba ocenit, že? Já osobně bych ovšem to cele pojmenoval velice jednoduše. Rodiče jsou idioti, kteří si nechají srát na hlavu jen, aby nepopřeli své multikulturní přesvědčení ... Není tedy divu, že takové magory dávají zastánci multikulturalismu za vzory ...

Zdroj: welt.de

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Co víme o střelbě v mešitách na Novém Zélandu   
Pridal tk Sobota 16 březen 2019 - 06:25:53 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Během útoku na dvě mešity v Novém Zélandu zahynulo 49 osob a několik desítek lidí bylo zraněno. Incident, který již byl označen za teroristický útok, se odehrál ve městě Christchurch v centrální části země. Policie zadržela tři muže a jednu ženu. V osobním vozidle měli zbraně a výbušniny.

Jak masakr začal

Podle dostupných informací za útokem stál 28letý Australan Brenton Tarrant (jeho identitu však musí ještě potvrdit policie). Ten v pátek v 13:40 místního času vstoupil do mešity Al Noor ve městě Christchurch a začal střílet na věřící, kteří se tam shromáždili na páteční modlitbu. V budově bylo kolem 300 lidí. Útočník nejprve střílel v mužské části a pak přešel do ženské části mešity.

K dalšímu útoku došlo v mešitě Linwood. Policie uvedla, že se jí podařilo zatknout tři muže včetně Tarranta a jednu ženu.

Střelba v přímém přenosu

Tarrant svůj čin natáčel na kameru a živě vysílal na sociální síti. Na video nejdříve natočil množství zbraní a munice a pak, jak se vyzbrojuje a jde do mešity a střílí po lidech. Kameru měl nejspíše umístěnou na přilbě. Na videu je vidět, jak střelec stojí ve dveřích a brání lidem utéci.

Poté, co vyplýtval veškeré náboje, Tarrant jde zpět do svého auta pro další munici. Nato se vrací do mešity, kde hledá přeživší a střílí po lidech, kteří leží na podlaze.

Sedmnáctiminutové video končí tím, jak střelec ve svém autě odjíždí vysokou rychlostí z místa činu. Policie vyzvala uživatele internetu, aby video nešířili. Celý záznam byl natočen bez přerušení.

Zveřejněný manifest

Před útokem Tarrant zveřejnil na Twitteru a online fóru 8cha manifest, kde vysvětluje, proč se k činu odhodlal.

V 73stránkovém manifestu, který má titul Velké nahrazení, píše, že chtěl pomstít oběti útoků muslimských radikálů. O sobě tvrdí, že je obyčejný bílý muž narozený v Austrálii v dělnické rodině s nízkými příjmy.

Dále tvrdí, že zvolil střelné zbraně záměrně, aby vyvolal nepokoje ve Spojených státech kvůli druhému dodatku ústavy, který zaručuje práva občanů nosit zbraň.

Tarrant píše, že chtěl nejprve zaútočit na mešitu v Dunedin, ale rozhodl se pro mešity Al Noor a Masjid, neboť je v nich mnohem více „vetřelců“.

„Ze své podstaty, ano, je to teroristický útok. Domnívám se ale, že se jedná o partyzánskou akci proti okupační síle,“ napsal. Dále dodal, že původně neplánoval provést útok na Novém Zélandu, ale brzy zjistil, že Nový Zéland je nejlepším místem pro útok.

Dále píše, že se inspiroval Andersem Breivikem a Dylannem Roofem.

„Četl jsem texty Dylanna Roofa a mnoha dalších, ale skutečnou inspiraci jsem získal od Anderse Behringa Breivika,“ napsal Tarrant.

Norský pravicový extremista Breivik v červenci 2011 při atentátech v Oslu a okolí zabil 77 lidí. Nejprve ve vládní čtvrti odpálil nálož, která zabila osm lidí, a krátce nato postřílel 69 členů letního tábora mládežnického křídla Dělnické strany na nedalekém ostrově Utöya. Breivik kritizoval tehdejší vládnoucí Dělnickou stranu z podpory multikulturalismu a ohrožování norské identity.

Dylann Roof zase v roce 2015 v kostelu ve městě Charleston v americkém státě Jižní Karolína zastřelil devět černošských věřících.

Extrémista a terorista

Australský premiér Scott Morrison uvedl, že střelec je australský občan. Označil ho za extrémistu a pravicového násilného teroristu.

Dříve novozélandská premiérka Jacinda Ardernová označil událost jako teroristický útok. Prohlásila, že se jedná o nejčernější den její země. Podle ní se jedná o nebývalý akt násilí.

„Teď jsou mé myšlenky, a jsem si jistá, že i všech Novozélanďanů, s těmi, kdo se stal obětí (pozn. útoku) a jejich rodinami,“ prohlásila Ardernová.

Starostka Christchurchu Lianne Dalzielová uvedla, že je střelbou šokována.

„Nikdy bych nic takového v Christchurh nečekala. Nikdy bych nečekala, že se může něco takového stát na Novém Zélandu,“ cituje starostku deník Stuff.
Zdroj:https://sptnkne.ws/kW2c

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Celosvětová míra podpory globálního vedení Číny překonala USA   
Pridal tk Sobota 16 březen 2019 - 06:20:16 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Celosvětová míra podpory globálního vedení Číny dosáhla 34 % a u USA pouhých 31 %. Po vypuknutí mezinárodní finanční krize v roce 2008 Čína opět překonala Spojené státy. Vyplývá to z nejnovější zprávy vydané proslulou americkou agenturou pro průzkum veřejného mínění Gallup.

Průzkum veřejného mínění ohledně světového vedení Číny, Spojených států, Ruska a Německa proběhl ve 134 zemích a regionech celého světa. Ve zprávě se také uvádí, že míra uznání Číny v Evropě, Asii a Africe je vyšší než míra uznání USA. Míra uznání Číny je nejvyšší v Africe, kde dosáhla 53 %.

Americká hypoteční krize vyvolala v roce 2008 nejhorší světovou finanční krizi. Ve stejném roce se Čína díky politice reforem a otevírání se světu stala hybnou silou na podporu světového hospodářského růstu. Průzkum veřejného mínění Gallup v roce 2008 poprvé ukázal, že světový vliv Číny překonal vliv Spojených států.

Svět nyní prochází obrovskými změnami, země nejen potřebují mírový rozvoj, ale také silné vedení. Proto svět opět věnuje pozornost Číně.

Čína v posledních letech dodržuje nový rozvojový koncept v rámci inovace, koordinace, šetrnosti k životnímu prostředí, otevřenosti a sdílení a každoročně pomáhá desítkám milionů chudých lidí vymanit se z chudoby. Čína vytvořila největší globální platformu vzájemného prospěchu, 123 zemí a 29 mezinárodních organizací podepsalo s čínskou stranou dokumenty spolupráci při výstavbě Pásma a stezky. Čínský ministr zahraničí Wang Yi nedávno uvedl, že díky projektu v rámci Pásma a stezky má východní Afrika první rychlostní silnici, Maledivy mají první most přes moře a Bělorusko má svůj vlastní automobilový průmysl.

Známý americký think-tank Brookings Institution vydal v minulém roce zprávu, která citovala průzkum 4300 čínských investičních projektů ve 138 zemích, a ukázala, že čínské pomocné projekty přinášejí nárůst dividend zemí, ve kterých tyto projekty probíhají. Odborníci se domnívají, že čínské projekty nejen podporují místní ekonomickou prosperitu, ale také přispívají k rozvoji okolních oblastí.

Tato fakta dokazují, že čínské myšlenky o globálním řízení, například „vybudování nových mezinárodních vztahů" a „vytvoření společenství lidského osudu", jsou široce vítány mezinárodním společenstvím a představují základní hodnotu globálního vedení Číny.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Britská dolní sněmovna podpořila odložení „odchodu z EU"   
Pridal tk Sobota 16 březen 2019 - 06:19:02 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Dolní sněmovna britského parlamentu 14. března v hlasování rozhodla o podpoře odložení britského „odchodu z EU". Zda ale bude odchod Velké Británie z EU nakonec opravdu odložen, záleží na postoji dalších členských zemí EU.

Podle vládního návrhu pokud dolní sněmovna schválí dohodu o „odchodu z EU" do 20. března, britská vláda bude jednat s EU o odložení konečného termínu „odchodu z EU" z původního 29. března na 30. června. V opačném případě bude britská vláda pokračovat v jednání s EU o odložení „odchodu z EU", ale o konečném datu „odchodu z EU" rozhodne EU. Britská premiérka Theresa Mayová před hlasování varovala, že pokud nastane druhá varianta, „odchod z EU" bude odložen o mnohem víc než 3 měsíce.

Dolní sněmovna parlamentu téhož dne před hlasováním o vládním návrhu zamítla většinou hlasů návrh, který žádá uspořádání 2. referenda o „odchodu z EU".

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přejít na stranu  [1] 2
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2485 sec,0.0690 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,663kB