Středa 08 květen 2019
Ron Paul: Nukleární válka? Kvůli Venezuele?   
Pridal tk Středa 08 květen 2019 - 18:04:07 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Chystá se prezident Trump napadnout Venezuelu? Jeho poradci se stále větší rozhodností opakují, že „všechny možnosti jsou na stole“ a že „americký zásah k obnovení venezuelské ústavy“ se „může ukázat jako nezbytný“. Americký ministr zahraničí Pompeo pak v neděli večer v televizním vystoupení prohlásil, že „prezident Trump by vojenskou akci proti Venezuele mohl zahájit dokonce i bez souhlasu Kongresu“. Doslova řekl: „Jsem plně přesvědčen o tom, že jakákoli akce, kterou by prezident ve věci Venezuely podnikl, by byla zákonná“.

Takže zde ho máme v celé jeho velikosti. Zcela nedávno se chvástal, jak umí lhát, podvádět a krást, čímž v předstihu dal svému prohlášení o Venezuele tu nejpřesvědčivější vizitku. Ano, pravda je taková, že prezident bez souhlasu Kongresu žádné ústavní právo a zplnomocnění k zahájení války s Venezuelou či jakoukoli jinou zemí, která Spojené stát nenapadla a ani je neohrožuje, nemá. To je nevyvratitelný fakt.

A pak, jaká to ironie, když Pompeo a další neokonzervativci jsou hotovi napadnout Venezuelu, aby „obnovili její ústavu“, a přitom se ani v nejmenším neohlížejí na ústavu svou vlastní.

A vraťme se i o nějaký čas zpět. Zatímco Washington po dobu dvou let paralyzovala ničím nedoložená prohlášení o tom, jak se Rusko zasloužilo o zvolení Trumpa prezidentem, jak licoměrně se pak každému zdravě uvažujícímu člověku musí jevit snaha Washingtonu otevřeně do výsledků voleb v zahraničí zasahovat a tyto pak podle svých představ i revidovat? Demokraté samozřejmě hovoří od rána do večera o potřebě zbavit Trumpa prezidentského úřadu, ale určitě by si jako záminku k tomuto kroku nezvolili jeho nelegální válku. Protože jak oni, tak republikáni nelegální války milují. A bohužel, kdyby prezident Trump o něj stál, neměl by se souhlasem Kongresu k zahájení války s Venezuelou nejmenší problém. A americká současná média jsou zrovna tak, jak byla v r. 2003 před válkou v Iráku, pro vojenské řešení s Venezuelou rukama i nohama.

Skutečností nicméně zůstává, že dokonce i válka „ústavní“ proti Venezuele by nebyla válkou spravedlivou. Byla by to válka agresivní a hanebná, za kterou by Washington zbytek světa odsoudil – a to bez ohledu na to, jak usilovně americká mainstreamová média pumpují do světa své proválečné lži a média nezávislá se ocitají v palbě kritiky za to, že nejsou ve sporu s Venezuelou dost vlastenecká a proamerická.

I tak si však největší míru rozhořčení amerických médií sklidil až prezident Trump – a to za nejrozumnější věc, kterou kdy v poslední době učinil. A to když v průběhu minulého týdne telefonicky promluvil o situaci ve Venezuele s ruským prezidentem Putinem. A tak zatímco Trumpovi neokonzervativní poradci činí možné i nemožné, aby svého šéfa přesvědčili o tom, že válka je jediná možnost, která USA ve sporu s Venezuelou zbývá, musíme doufat, že prezident Putin dokázal Trumpovi vysvětlit, že tou možností je něco zcela odlišného: nechat totiž na Venezuelanech samotných, aby si svůj problém vyřešili sami mezi sebou.

Jistě, USA společně s Rusy by mohli umožnit diskuzi mezi venezuelskou vládou a opozicí, ale možnost druhá, jíž je americké napadení Venezuely, by naprosto jistě skončilo tak, jak skončily všechny předchozí války neokonzervativci vedené: to je totální katastrofou.

Americká média samozřejmě soptí zlostí nad tím, že si Trump dovolil s Putinem mluvit – a to i když si pro tento rozhovor vybral až okamžik nejnaléhavější: Totiž ten, kdy neokozervativci prosazují přímou konfrontaci, která by do konfliktu zatáhla i Rusko.

Opravdu tedy upřednostňují nukleární válku? Kvůli Venezuele?

Z článku na webu Global Research vybral a přeložil Lubomír Man
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Rudá armáda se topila v krvi, abychom my mohli žít!   
Pridal tk Středa 08 květen 2019 - 17:43:43 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Úžasné, jak si ruský národ váží svých hrdinů, kteří bojovali za svoji vlast, za svůj národ a za svobodu i u nás, v Evropě. Rudá armáda se topila v krvi, abychom my mohli žít.

Ztráty Rudé armády při osvobozování území Československa jsou následující:

Nevratné ztráty - padlí 139 918
Zranění 411 514
Celkem 551 432

Ztráty US ARMY při osvobozování území Československa jsou následující:

•116 mrtvých, z nich 107 padlo v boji, 7 zemřelo na zranění a 2 zemřeli v zajetí
•360 zraněných, z nich 7 zemřelo, 199 se vrátilo do služby

A opakujeme svou vážně míněnou výzvu

Kdo osvobodil podle České utajovací televize Československo?
Nikoliv západní Evropu, ale nás?

Ve druhé světové válce celkově padlo 23 200 000 občanů SSSR, 418 500 občanů USA

Písně z válečných let


Pro ty, kteří nechtějí poslouchat celý program pro válečné veterány jedinečných skladeb Eleny Vaengy, zaposlouchejte se do první a poslední skladby (1:06:47). Ten přerod hrdého národa, poděkování hrdinům, kteří si nenechají vzít svou zem až ve výzvy, kdy mír se musí ubránit a poslední skladbou, kdy válka už se nesmí vrátit.

Je něco jiného být hrdinou ve Vietnamu, upalovat ženy a děti jako to v roce 1968 dělala hrdinná americká armáda v My Lai a něco jiného je bránit svoji vlast, svoje ženy, svoje děti.

Po boku Rudé armády bojoval i generál Ludvík Svoboda



Při bojích na Dukle se Ludvík Svoboda dozvěděl, že jeho syn Miroslav byl ve svých necelých 18 letech zavražděn v koncentračním táboře Mauthausen. Tam byli popraveni i oba bratři Ireny Svobodové Jaroslav a Eduard a synovec Jan Doležal. V koncentračním táboře Ravensbrück byla zavražděna Anežka Stratilová, maminka Ireny Svobodové.

Irena Svobodová s dcerou Zoe unikly zatčení a od listopadu 1941 do května 1945 se skrývaly u statečných a obětavých lidí na Moravě (mimo jiné s jejich ukrýváním pomáhal katolický kněz Jan Dokulil, působící v Uhřínově – švagr katolického básníka a spisovatele Jana Zahradníčka), z toho v letech 1943–1945 v obci Džbánice (blízko Moravského Krumlova). Dalších 15 členů z obou rodin manželů Svobodových bylo tři roky vězněno v internačním táboře.

Pokud národ dovolí, aby se toto zapomnělo, dokonce aby ve školách učili lidé, co přímo naše hrdiny uráží, národ si nezaslouží nic jiného, než aby byl rozpuštěn v jakési nicotě evropské.

P.S.

A skutečné svinstvo České utajovací televize - ústřední zpráva v předvečer dne osvobození Československa

Už za necelý měsíc se ve Francii uskuteční oslavy 75. výročí vylodění spojeneckých sil v Normandii, které přispělo ke konečné porážce nacistického Německa. A v České republice se už měsíc adoruje americká armáda v Plzni, aniž národ, který nejvíce trpěl, byl zmiňován.

Zaměňovat politiků vůdců a jejich dohod s utrpením lidu zbroceného krví v boji za svobodu a mír je svinsvo, neuvěřitelné svinstvo. Nás západní spojenci zradili, naše rodiče předhodili koncentrákům a my jim lezeme kam?

Zdroj: http://www.skrytapravda.cz/domaci/2466-ruda-armada-se-topila-v-krvi-abychom-my-mohli-zit

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Vláda zkouší nový fígl. Chce posílat vojáky do zahraničí za zády parlamentu i prezidenta   
Pridal tk Středa 08 květen 2019 - 10:15:02 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Česká vláda by chtěla sama posílat vojáky na zahraniční mise bez souhlasu parlamentu a prezidenta. Vidí se premiér vrchním velitelem české armády?

Čeští vojáci budou brzy k pronájmu? Takový dojem vzniká z vládní iniciativy. Premiér Andrej Babiš navrhuje, aby vládní kabinet mohl vysílat naše vojáky do zahraničí bez souhlasu parlamentu. Jinými slovy, zcela mimo rozhodnutí politických zástupců, které společnost delegovala do rozhodovacích orgánů. Jinými slovy, proti zájmu společnosti.

Andrej Babiš s tímto nápadem přišel během návštěvy elitní 601. skupiny speciálních sil generála Moravce v Prostějově. Babiš novinářům řekl, že problémy s legislativou se týkají třeba případného rychlého vyslání speciální jednotky do zahraničí. „Pokud by se něco stalo, bylo by potřeba rychle rozhodnout, tak je to dost složité, komplikované,“ poznamenal s tím, že nutnost vyslání jednotky může být v řádu hodin a může nastat i potřeba tajné operace. V současné době musí vyslání vojáků do zahraničí schválit obě komory parlamentu.

Možnost schválení takové mise by Babiš přesunul na Bezpečnostní radu státu. „Z hlediska operativnosti si myslím, že Bezpečnostní rada státu je na to dobré místo, jsou tam zastoupeny všechny zpravodajské služby, bezpečnostní struktury státu, vláda,“ podotkl. Dodal, že návrh bude nutné probrat v parlamentu. Ministr obrany Lubomír Metnar poznamenal, že potřeba vyslání vojáků by mohla být projednána na Bezpečnostní radě státu jako poradním orgánu vlády a následně by rozhodnutí přijala vláda.

Ne náhodou tato slova zazněla v Prostějově. Je to hezká ukázka toho, jak je česká armáda nasazena v zahraničí. Příslušníci 601. skupiny speciálních sil mají za sebou mise v Afghánistánu nebo na Mali. Byli tam nasazeni v rámci spojeneckých závazků vyplývajících z našeho členství v Severoatlantické alianci. Jenže, čí zájmy tam hájili? Afghánistán je krvácející rána Spojených států. Skoro dvacet let se Američané snaží potlačit terorismus ve vosím hnízdě, které sami podpálili. A Mali? Ještě před šedesáti lety byla tato africká republika francouzskou kolonií.

Nejde vůbec o to, že nemáme pomáhat svým spojencům a nebo se nepodílet na mezinárodní bezpečnosti. Jde o to, abychom kvůli spojeneckým závazkům nemuseli tahat horké kaštany z ohně za státy, které do plamenů současně lijí benzín. Místo, které bychom prvořadě měli bránit, je Evropa. Třeba pomáhat státům, které neustále čelí uprchlickým vlnám, i když se o tom už v tisku nepíše.

Ale vraťme se k nápadu premiéra Babiše. Nyní může vláda bez posvěcení parlamentu poslat české vojáky do zahraničí nejvýše na 60 dnů jen omezeně. Ústava hovoří o plnění závazků z mezinárodních smluv, o společné obraně proti napadení, o účasti na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace za souhlasu přijímajícího státu a o účasti na záchranných operacích při živelních pohromách a průmyslových nebo ekologických haváriích.

Taková formulace se jeví jako správná a zcela odpovídající požadavkům i naším spojeneckým závazkům. Cokoli, co by bylo navíc, jakákoli změna, by navodila na mysl, že vláda by mohla chtít obchodovat našimi vojáky. V uvozovkách by je pronajímala do zahraničních misí, aby si udělala oko u nějaké velmoci.

Potřebujeme se zavděčit Belgii? Šup s našimi hochy do Konga. Ve Východním Timoru se zase něco semlelo? Tak do bývalé portugalské kolonie narychlo pošleme Čechy. Přispěchá česká armáda na pomoc Turecku, až pučisté opět zkusí své štěstí?

Je to přitažené za vlasy? Možná ano, možná ne. Jedno je ale jisté. Společnost, ale i Poslanecká sněmovna, které se vláda zodpovídá, by s tím nemohla nic udělat. A vlastně ani vrchní velitel ozbrojených sil naší republiky, jak podotýká v komentáři pro Sputnik Jaromír Kohlíček, poslanec Evropského parlamentu za KSČM.

„Pan premiér hýří zajímavými myšlenkami. Jednou z nich je snaha o rázné řešení vstupu České republiky do krizových situací, a nebo i jindy? Tak tedy vláda má mít pravomoc vysílat vojáky dle svého uvážení na ‚mise‘. Nu, pokud jsme již tak daleko v uvažování o rozšíření pravomocí vlády, pak by to chtělo ‚něco‘ udělat s ústavou. Podle Ústavy ČR je totiž hlavním velitelem armády prezident. Navíc, v demokratických státech je zvykem, že do těchto otázek mluví zásadním způsobem parlament. Tak nevím, třeba se brzy dočkáme ‚správného výkladu‘ této myšlenky a ti, kteří se ozvali, budou ospravedlněni. Osobně si nedovedu představit toleranci vlády směřující za světlými zítřky po vzoru například prezidenta Erdogana v Turecku, případně jiných patentovaných demokracií. Pan premiér má jistě hvězdný vzor za velkou louží. Přesto bych rád protestoval proti příliš neotřelým návrhům. Věřím, že se v tomto smyslu vše vysvětlí a půjdeme dál vstříc novým neotřelým myšlenkám. Dosavadní zkušenosti nasvědčují tomu, že jistě brzy přijdou,“ říká evropevropský poslanec.

Alena Novotná

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Živnostenský úřad zakázal Adamu B. Bartošovi provozovat živnost s prodejem knih!   
Pridal tk Středa 08 květen 2019 - 06:23:22 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Živnostenský úřad zakázal Adamu B. Bartošovi provozovat živnost s prodejem knih! Předsedovi Národní demokracie rozbíjejí okna v autě, zakazují mu nakupovat knihy a teď už mu zakázali dokonce i zdroj obživy z provozu online knihkupectví! Adam B. Bartoš se proti rozhodnutí odvolá. Norimberské zákony v2.0 v České republice jsou inspirovány nacistickým Německem, kde byla Židům rozbíjena okna, v obchodech jim nic neprodali a nesměli ani provozovat živnosti!

Včera jsme na Aeronetu informovali o tom, že předsedovi Národní demokracie Adamu B. Bartošovi odmítl majitel antikvariátu Arco v Jeruzalémské ulici v Praze prodat knihu. A dnes tady máme pokračování. Živnostenský úřad v Kadani dnes zrušil Adamu B. Bartošovi jeho živnost s prodejem knih a provozem online knihkupectví ABB Knihy. Úřad to zdůvodňuje tím, že živnostník byl pravomocně odsouzen a není tak již způsobilý k provozu živnosti. Adam B. Bartoš byl před časem odsouzen v celkem dvou kauzách k podmíněným trestům, první rozsudek se týkal údajných antisemitských nápisů na demonstraci v Polné při projevu o smrti Anežky Hrůzové a tzv. Hilsneriádě, a druhý rozsudek se týkal prodeje antisemitské literatury. A právě tento rozsudek použil Živnostenský úřad jako důvod ke zrušení živnosti, protože prý došlo k trestnému činu v souvislosti s provozem živnosti.

Oznámení, které přišlo Adamu Bartošovi z úřadu.



Minulý rok v listopadu dostal Adam B. Bartoš dva roky vězení s podmínečným odkladem na tři roky za vydávání protižidovských knih, článků a komentářů a za protižidovské, protimigrantské a protiislámské projevy. Dopustil se tak prý trestných činů popírání a schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa. Je zajímavé, že proti migraci demonstrují i jiné politické strany v ČR, včetně parlamentní SPD, ale nikdo je neodsuzuje za protimigrační a protiislámské projevy. V minulosti jsme viděli pouze útoky státní moci v ČR jen proti dvěma subjektům na politické scéně, proti Dělnické straně (ta byla dokonce rozpuštěna soudem a přejmenovala se na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti) a proti Národní demokracii. Ostatní politické strany zjevně nepředstavují pro mocenský režim v ČR problém.

Norimberské zákony 2.0 v Česku

V České republice probíhají skryté fašizační procesy, které garantuje justiční křídlo moci. Minulý týden Ústavní soud v Brně de facto institucionalizoval diskriminaci zákazníků v obchodním styku a flagrantně tak pošlapal zákony nejen na ochranu spotřebitele, ale především mezinárodní úmluvy proti diskriminaci. Ústavní soud totiž v kauze ostravského hotelu Brioni uvedl, že provozovatel hotelu má právo diskriminovat zákazníky podle svého politického uvážení. A hned včera se ukázalo, že podnikatelé se tímto judikátem inspirují a přestávají prodávat zboží vytipovaným lidem na základě jejich politického přesvědčení, jako právě v případě antikvariátu Arco v Praze.

Situace v České republice začíná připomínat nacistické Německo v září 1935, kdy byly přijaty tzv. Norimberské zákony a také připomíná situaci po Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938. Norimberské zákony byly namířeny proti etnickým Židům v Německu. Tyto zákony se tak vůbec nevztahovaly na chazariát a na členy tehdejšího světového sionistického hnutí, které již tehdy v Evropě mělo centrum řízení v Londýně z Domu Rothschild. Proto etničtí Židé byli první na ráně a jako první čelili útokům, a to zejména v mnoha případech od svých vlastních soukmenovců z řad sionistů.

Sionistické procesy řízení stály za rozvratem Sovětského svazu zevnitř, protože zvenčí to nešlo

Právě tehdy vznikl počátek vleklé a skryté války mezi Židy a židy, protože celá druhá světová válka byla financována ze zdrojů britských a amerických bank v rukách světových sionistů a vítězem II. sv. války byl Dům Sion, jehož banky poté získaly kontrolu nad celou západní Evropou a Severní Amerikou. Jediný, kdo do tohoto plánu vhodil vidle, byl J. V. Stalin. Studená válka, která se po roce 1945 rozpoutala, byla válka Domu Sion o získání kontroly nad Sovětským svazem a jeho obrovskými nerostnými zásobami. To, co nedokázal Adolf Hitler zajistit pro světové sionisty, tedy poražení SSSR, měly dokázat USA po roce 1945. Ale nepodařilo se. Ne tak, jak bylo zamýšleno.

Sovětský svaz nakonec sice padl a jeho východní satelity se připojily na západ pod kontrolu Domu Sion a jejich plánu světové globalizace, ale nikdy by k rozpadu SSSR nedošlo, pokud by sionisté neinfiltrovali nejmocnější orgán v Sovětském svazu, tzv. Nejvyšší sovět. To bylo hlavní politbyro veškerých procesů v SSSR a jeho řady infiltrovali sionisté skrze jedinou cestu, která přicházela v úvahu, skrze KGB. Sovětská rozvědka jako jediná měla čilé kontakty na západě a postupná korupce kádrů KGB umožnila Domu Sion začít měnit procesy v Nejvyšším sovětu.

Architektem rozpadu SSSR byl bývalý šéf KGB, který se stal generálním tajemníkem ÚV KSSS

Právě KGB totiž kontrolovala od nástupu Jurije Andropova v roce 1982 do funkce gen. tajemníka ÚV KSSS. Andropov byl totiž bývalým šéfem KGB a právě on zahájil v prezídiu Nejvyššího sovětu změny, které vedly k dosazení infiltrovaných kádrů, jejichž úkolem bylo přivést Sovětský svaz k postupnému a manažovanému rozpadu a k odchodu země od Stalinovy národní doktríny Sovětů směrem k divoké privatizaci zdrojů SSSR a svazových republik. Právě za Andropova byl takový kádr vytipován a přesunut do Moskvy, ten kádr se jmenoval Michail Gorbačov.

Tím jsme se ale dostali někam úplně jinam, ale chci pouze objasnit, proč Norimberské zákony jsou dodnes úmyslně vydávány za zákony, které útočily proti všemu židovskému. To prostě není pravda. Byly to zákony namířené proti etnickým Židům, kteří své židovství neskrývali a nechtěli se ani po stránce rodových linií mísit s gójskými rody, na rozdíl od chazariátu, tedy nesemitských židů, kteří prosazovali už tehdy myšlenku světového sionismu, tedy vytvoření světové vlády židů nad celým světem.

Abyste pochopili, kam tím mířím, tak chci prostě vysvětlit, že stejně tak, jako nacistům nevadili sionisté, tak ani dnes režimům nevadí protimigrační hnutí a organizace. Nacistům vadili ti Židé, kteří se k židovství hlásili a nijak se s ním netajili. Stejně tak dnes vadí režimu jen ti protimigrační a protiislámští politici, kteří se nebojí nahlas říkat a publikovat, kdo ve skutečnost řídí migraci do Evropy, tedy sionisté a nikdo jiný.

Globalizace je jako letadlo, ze kterého se nedá vyskočit tak snadno, jako se do něho nasedlo

Nikdy neuslyšíte od Tomia Okamury nebo jiných politiků na alternativě, že za migrací stojí Dům Sion a světoví sionisté, tedy židé. Neuslyšíte to od nich, protože mnozí z nich buď jsou přímo rodově ukotveni v chazarských rodových liniích, anebo jsou pro změnu zasvěceni a zaritováni v některých okultních organizacích, jako jsou např. Svobodní zednáři, anebo v organizacích zasvěceného technologického řízení moci, jako jsou např. Rotary kluby.

Všechny tyto organizace spadají pod kontrolu světových sionistů a oltářem jejich víry je potom Talmud. A pozor, ne každý, kdo pracuje pro chazariát, má tušení o Talmudu. Je to stejné, jako když sednete do letadla. Nemusíte být pilot, nemusíte znát letový manuál, nemusíte být letecký mechanik, abyste mohli létat. Prostě si sednete, posloucháte povely letušky, připnete si pásy, posloucháte pokyny pilota z intercomu. Netušíte o fungování letadla naprosto nic. Vystoupit však nemůžete, protože to prostě nejde. V globalizaci jsou často procesy jednosměrné a jakmile jsou započaty a zahájeny, již je nelze snadno zvrátit. Naopak, společnost se na procesech jednosměrného charakteru stává závislou.

Stejné je to se světovými sionisty a chazariátem. Kdokoliv nasedne do projektu globalizace pod řízením světového sionismu, nemůže už jen tak vystoupit. Existují myšlenky, jak z letadla globalizace vystoupit. Buď se dá vystoupit bez padáku, anebo se dá vyskočit s padákem, který ale nemá jasnou podobu, nikdo s jeho použitím nepočítal a vyskočení se stává čím dál tím méně pravděpodobným, čím déle si to pasažér rozmýšlí. Pokud vám to připomíná Brexit, tak vám to připomíná naprosto správně. Globalizace je řízena lidmi vpředu v kokpitu, které nevidíme, neznáme je.

Víme, že tam sedí a drží kniply, ale to je tak všechno, co víme. Letušky jsou spojky pilotů. Jejich úkolem je uklidňovat pasažéry a někdy i lhát, že všechno je v pořádku, ty rány od motorů a otřesy jsou prý úplně v pořádku. Globalizace je de facto jako to letadlo: sednout do takového letadla má smysl jen tehdy, pokud se někam dostanete z bodu A do bodu B, a ten bod B není horší než ten, ze kterého jste vyletěli. Když totiž pasažéři vidí, kam let míří, chtějí raději z letadla vyskočit, než dorazit do plánovaného cíle, který se záhadně během letu navíc podivně změnil. Do letadla globalizace mnoho pasažérů nastoupilo za podmínek X, během letu se podmínky změnily na Y a nakonec se cíl trasy dokonce změnil na Z. Není divu, že mnoho pasažérů hledá Exit.

Diskriminace a likvidace nepohodlné opozice, která odhaluje pravdu o světové nadvládě vyvoleného národa

A proč o tom píšu? Protože všechno to, co se děje okolo Adama B. Bartoše mi připomíná události z roku 1935 v Německu. Adam si již nemůže v antikvariátu koupit knihu. Je nežádoucí zákazník, “děkujeme vám, že už u nás nebudete nakupovat…,” napsal mu majitel antikvariátu. Stejně jako Židé v Německu po 15. září 1935 nemůže chodit do obchodů, kde si to majitelé nepřejí, protože Adam má jiné politické názory a postoje. Stejně jako Židé v Německu po roce 1935 nemůže provozovat živnost, protože je nežádoucí osoba, vyznává nežádoucí politické postoje.




A stejně jako v listopadu 1938 v Německu, tak i Adam Bartoš se dočkal své Křišťálové noci, když mu neznámý pachatel v noci rozbil skla u jeho auta. Jaký je rozdíl mezi tím, když Němci házeli kamení do oken židovských výkladů v obchodech a házením kamenů do oken automobilu? Není v tom žádný rozdíl. Můžeme tak říct, že v České republice byly přijaty Norimberské zákony v2.0 v roce 2019, jenom si toho jaksi nikdo nevšiml. Na základě těchto zákonů je možné diskriminovat hosty v hotelu, diskriminovat zákazníky antikvariátu, zakazovat provozy živností a zdroje obživy a rozbíjet skleněné výplně oken automobilů.

Situaci ohledně Adamovy živnosti jsme již řešili, poradil jsem mu několik variant, jak zachovat plynulý provoz jeho online eshopu Knihy ABB, jedno z těchto řešení si určitě vybere v případě, že odvolání proti rozhodnutí Živnostenského úřadu neuspěje, každopádně se ale ukazuje, že v ČR existují dva druhy opozice. Jedna, která režimu nevadí, protože je postupně infiltrována kádry ze systémových stran jako je ODS, TOP09 a ČSSD, a druhá opozice, která je vláčena po soudech a její leader je diskriminován, kriminalizován a dokonce je zbavován práva na vlastní obživu a živnost. Jde o formu sociální popravy. A to všechno kvůli tomu, že Adam B. Bartoš si dovolil vydávat knihy, které odhalují vliv a moc židů a Židů na národní a globální procesy řízení. Proto nikomu nevadí opozice, která má na kandidátkách zednáře, ale vadí opozice, která se nebojí ukázat na ty, kteří řídí národy a celý svět.

-VK-
Šéfredaktor AE News


Zdroj: https://aeronet.cz/news/zivnostensky-urad-zakazal-adamu-b-bartosovi-provozovat-zivnost-s-prodejem-knih-predsedovi-narodni-demokracie-rozbijeji-okna-v-aute-zakazuji-mu-nakupovat-knihy-a-ted-uz-mu-zakazali-dokonce-i-obzivu/


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Jiří Vyvadil: Díky Rusko   
Pridal tk Středa 08 květen 2019 - 06:11:54 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Uprostřed protiruské nenávistné propagandy České televize, zařazujících inovativně hrůzné příspěvky o mnohaletých dezinformačních kampaních Ruska proti EU a NATO, uprostřed stejné propagandy protiruských politiků a činitelů Jana Hamáčka či ředitele BIS, uprostřed bombastických oslav z údajného osvobození Plzně americkou armádou, ačkoliv si Plzeň osvobodili plzeňští vlastenci sami a Američané jen přijeli na dobytá místa a vůbec uprostřed křečovité snahy Západu na porážku Ruska a Putina, sluší se jen prostě konstatovat:

Bez tehdejšího Sovětského svazu by nacismus nebyl poražen, bez Sovětského svazu a jeho obětí, kdy jen na našem území jich bylo cca 140 000, což je tisíckrát více než 116 Američanů, by zřejmě neexistovala Česká republika, neboť Češi by byli z části poněmčeni, a z větší části likvidováni či vysídleni kamsi na Sibiř, neboť podle Adolfa Hitlera i Reynharda Heydricha v tomto území konec konců Češi nemají co pohledávat, neboť je to území německé.

Ale to pořád není vše.

Nikdo nechce a ani nemůže znehodnocovat oběti i úsilí západních spojenců, i když jsou nesrovnatelně menší. Průběh II. světové války v Evropě ukazoval, jak lehce si Hitler poradil se Západem. Prohrál až tehdy kdy napadnul Sovětský svaz. Tam se odehrály klíčové bitvy, tam se zrodila Hitlerova porážka.

Svět poznal stovky válek, I. světová byla také krutá.

Ale II. světová válka byla charakterizována jednoznačnou akceschopností a dominancí hitlerovského Německa, které nikdo ze Západu nebyl schopen porazit a západní státy byly poráženy rychlostí padajících hrušek ze stromu. Jediný, kdo byl schopen se postavit, byl Sovětský svaz. Byl ještě akceschopnější a ještě důraznější.

Kdo to nechce uznat, ať to neuznává.

I ti dnešní rusofobové by zřejmě nežili, kdyby v roce 1945 Sovětský svaz jako rozhodující činitel spojenců fašisty neporazil.

Že následně ne vše bylo ideální, to asi víme. Svět nebyl jásavý, ale nebyl také černobílý, jak se nám nyní snaží vnucovat liberálně demokratická propaganda. Že Sovětský svaz jako supervelmoc nechtěla ztratit své vazaly, je zřejmé. Zatímco ovšem Sovětský svaz zanikl, USA po roce 1990 pokračuje ve sledu válek a převratů. Nikdy v historii Sovětského svazu a Ruska jich nebylo tolik, jako jich zorganizovaly USA. A že byly mnohem brutálnější a jejich důsledky neseme dodnes. Humanitární bombardování Jugoslávie, nelegitimní a nelegální válka v Iráku, nelegální válka v Afghánistánu, válka proti Libyi, válka proti Sýrii, zorganizování puče na Ukrajině, která vedla k občanské válce.

A teď přímo před očima sledujeme puč ve Venezuele.

A to je možná i dobrý příklad, jak skončit můj příspěvek.

Rusku došla trpělivost a nepřipustí, aby jeho spojenci byli Západem likvidováni.

A USA už také nejsou tak silní, aby se odvážily jít na hazard.

Ve Venezuele se dnes hraje poslední dějství střetu mezi Západem (USA a západní státy, včetně naší trapnosti) a Východem (Rusko, Čína, Turecko a spol.), o tvář a uspořádání světa

No řeknu to jinak : Rusko se nevzdá. A můj osobní dojem je takový, že Trump to z telefonátu s Putinem jasně pochopil. Konečně zrovna k Venezuele řekl, že je s Putinem zajedno.

Díky Rusko. Díky za vše.

Je naděje, že zase budeme mít vyvážený mír.

Jiří Vyvadil

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Marné volání o pomoc: Máme tu zase německý protektorát...   
Pridal tk Středa 08 květen 2019 - 06:04:10 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Marné volání o pomoc: Máme tu zase německý protektorát. Rozhlas opět plný kolaborantů. Soudruh estébák v boji o „víru“ v náš stát? Paní Jourové z úplatků konečně přeskočilo. Vědce i Piráty už Putin také dostal. Co s tím?

Petr Hájek s uznáním hodnotí další lekci „výuky“ od šéfa našich čučkařů, kroutí hlavou nad přemrštěnou sebekritikou soudružky komisařky – a má za to, že nás nikdo neosvobodí, pokud si nepomůžeme v eurovolbách sami

Praha volá o pomoc! Právě tato slova zazněla před čtyřiasedmdesáti roky z protektorátního rozhlasu, když se v něm k mikrofonu místo kolaborantů na chvíli dostali vlastenci. Pražské povstání proti po zuby ozbrojeným německým okupantům bylo nerovným střetem. Rozhlas prosil Rudou armádu, aby nám přišla na pomoc. Kupodivu ne americkou, která stála u Plzně, ale sovětskou, které se dnes říká ruská. A ona skutečně přišla a Prahu osvobodila, jak dokládají i dlouhé řady hrobů vojáků, kteří za naši svobodu padli vlastně už po konci války.

Nebyly ty oběti ale marné? Necelého tři čtvrtě století poté jsme opět součástí německého protektorátu. Říše to sice už není „třetí“, ale „čtvrtá“ a formálně nevládne Evropě z Berlína ale z Bruselu. U mikrofonů pražského protektorátního (veřejnoprávního) rozhlasu a (tehdy neexistující) televize jsou ovšem opět roty oddaných kolaborantů. A Rusko – na rozdíl od milovaného Německa – je v jejich podání opět tím nejhorším nepřítelem a nebezpečím naší velmi specifické podoby „svobody a demokracie“, tentokráte s přízviskem „liberální“.

Což je zhruba tak jediné, čím se v ideologické rovině liší od demokracie „lidové“, jež se u nás zahnízdila po „sametovém“ státním převratu v roce 1948, aby byla obdobným „sametovým“ státním převratem vystřídána v roce 1989. Bolševici se přesunuli z Moskvy do Bruselu – a jedeme dál. Převzali skoro všechno včetně názvosloví: máme zase komisaře (ne rudé, ale modré) a rady (sověty) a unii (sojuz) a tak dále. A proto samozřejmě rovněž bojujeme jako tehdy proti ideologické „diverzi“. I ten „boj“ je jako přes kopírák: ubohý a falešný – a skončí stejně jako ten před ním. Ale těch neštěstí a zmaru a vyhozených peněz, než se toho zase dočkáme.

Protiútok

Místodržící, ideologové a všechna ta mediální parazitní chamraď, jež má založené luxusní existence na tom, že propagandisticky zdůvodňuje existenci protektorátních institucí (a svou vlastní), začíná mít ovšem problém. Sociálně-inženýrská socialistická diktatura (nejen) otevřením bran muslimské migrační invazi překročila „mez pevnosti“ pák k rozbití států a likvidaci historických národů bruselského impéria. Stále významnější část veřejnosti pochopila, že se láme chleba, že jde o život, a pořád zřetelněji a hlasitěji říká diktátorům NE. Zatím ještě pokojně u voleb, které nám formálně zachovali, neboť musejí vytvářet zdání demokracie. Jedny takové se právě blíží – a pro „elity“ to v nich nevypadá dobře. Tak přešli do útoku, jenž v rámci lži coby základní metody vládnutí nazývají protiútokem:

Zavádějí cenzuru, kriminalizují svobodný projev, skandalizují a dehonestují každého a všechny, kdo se pokusí postavit se jim v politické soutěži. Pochopitelně, jakápak soutěž v diktatuře? Vždyť se již v revolučním poklusu podařilo legalizovat spoustu zničujících „hodnot“ pro totální mravní a společenskou destrukci: už docela malé děti učí ve školkách onanovat, znejišťovat, jestli jsou vůbec kluk, či holka, jestli jsou normální, či deviantní. Ty větší ve školách vystavují útokům ideových „letek“ svazáků z neziskovek, aby si nevážili vlastního státu a národních tradic. Ještě větší ženou v době vyučování do ulic, aby „protestovali“ proti Slunci v rámci náboženství „klimatické změny“. Aby ne, vždyť jsou v ní stamiliardy zisku nadnárodních korporací přisátých na daně a státní rozpočty. Mládí vpřed (za školu)!

Nepřítel

Tím nejdůležitějším je ale „nepřítel“. Ten je v diktaturách klíčem ke všemu. Boj proti nepříteli přece právě umožňuje odůvodnit všechny ty zákazy, policejní odposlechy, kriminalizaci „disentu“ – ale především, je-li správně organizován, vyděsí občanstvo a nažene je do houfu ke společné podpoře tyranie. Právě tak to stojí v bolševických příručkách „ideologického boje“. V katastrofální podobě to předváděli vládci „reálného socialismu“ především v druhé polovině svého vládnutí, kdy už jim nikdo nevěřil. I s „chlupama“ to po nich převzali jejich dnešní následovníci. A tak svolali před eurovolbami konferenci. Do Prahy.

Nazvali ji „Evropské volby v kontextu hybridních hrozeb“. Už ten orwellovský „newspeak“ by stačil sám o sobě. Ale nestačil. Tak pálili ostrými. Soudruh Koudelka (ředitel současné StB) „překvapivě“ označil za hlavního nepřítele Rusko. Je prý „hlavním státním aktérem pokusů ovlivnit volby a demokratické procesy“na Západě – a tedy také u nás, neboť i my jsme přece jako zázrakem Západem, ač jsme byli dříve Východem, přestože jsme skoro přesně uprostřed. Tak už to v ideo-diverzních pohádkách chodí. Vždyť i ten magnetický pól se zase naopak přesouvá z Kanady do Ruska!

Diverzanti za každým rohem

A proč to ti Rusové dělají? No chtějí přece ochromit, nebo aspoň ohrozit obranyschopnost německé Evropské unie a Evropy jako takové – zrovna jako před těmi čtyřiasedmdesáti lety. Prý se na tom shoduje celá zpravodajská a bezpečnostní komunita demokratického světa. Jenže ti naši špióni a policisté tohohle nepřítele skvěle odhalili a rozebrali. Vědí o něm všechno. Rusko prý útočí ze tří směrů, ale hlavní je „manipulace s informacemi“: cílené zasílání e-mailů vytipovaným skupinám obyvatel, zakládání falešných identit na sociálních sítích a hackování a následné zveřejňování nelegálně získaných informací (o svinstvech politiků, pozn. PP), které poškozují určitou skupinu nebo určitého kandidáta.

To stojí za překlad: Soudruh chce říci, že nám tu prostě vedou ideologickou diverzi. Tomu rozumím, znám to z mladších let, akorát, že tehdy StB tvrdila, že ji vede proti nám naopak Západ. Mezi hlavní nástroje diverzantů patřilo „zasílání literatury vybraným skupinám“ (e-maily tehdy nebyly). A vysílání desinformačních stanic jako Hlas Ameriky či Svobodná Evropa financovaných Spojenými státy. Teď je to naopak televize Russia Today a web Sputnik. „Tyhle instituce šíří v zahraničí ruskou propagandu, tyhle instituce šíří v zahraničí ruské dezinformační kampaně,“vysvětlil zasloužilý bistébák Koudelka.

No ona to fakt není legrace. Třeba ve Spojených státech museli televizi Russia Today úplně zakázat, protože podle průzkumu ji už denně sledovala třetina Američanů. To se západním diverzantům nepodařilo u nás ani v době vrcholící studené války, kdy Hlas Ameriky a „Svobodku“ poslouchalo asi osm procent lidí – a to dokonce i tehdy, když už nebyla (zbytečně a neúčinně) rušena. Jak to dělají s těmi, kdo ji i tak sledují na internetu, nechci raději vědět. Mám své zkušenosti.

Chtějí oslabit víru!

„Celá demokratická zpravodajská komunita je přesvědčena, že cílem je oslabit a narušit vnitřní integritu Evropské unie, oslabit demokratické instituce zemí evropských zemí, oslabit víru obyvatel těchto zemí ve svůj stát, ve své instituce, způsobovat sociální napětí, oslabovat jednotlivé země, a tak oslabovat Evropskou unii jako celek s výsledkem paralyzovat nebo aspoň ohrozit obranyschopnost Evropské unie a Evropy jako takové,“vysvětlil plukovník Koudelka, který za svou aktivitu a neohroženost dostal před pár dny vyznamenání v samotné centráleCIA. No nevěřte mu pak!

Jenom jestli to nemá soudruh přece jen v té hlavě kapánek pomíchané. Vždyť přece „víru ve svůj stát“ šíří především kremelští agenti jako Okamura a spol., o dezinformačních webech jako je Protiproud ani nemluvě. Brusel chce přece naopak „odstátnit“ členské země a učinit z nich jediný pozemský ráj – superstát. A sociální napětí (žluté vesty, Katalánci, nezaměstnané hordy mládeže především v jižních státech apod.) Russia Today zařídit nedokáže. Nebo ano? No, on ten Putin má prsty ve všem. Tak třeba jo. Hlavně je přece specialista nu tu víru. Měli bychom vyučujícího soudruha estébáka Koudelku brát vážně. Ta jeho organizace přece především určuje školám, co mají učit.

„My chceme, aby volby, a nejen ty evropské, byly soutěží reálných lidí, reálných politických subjektů s průhledným financováním, aby to byla soutěž lidí a myšlenek,“vzala si pak slovo soudružka eurokomisařka Věra Jourová. Volby prý nesmějí být soutěží „produkce umělé inteligence, špinavých peněz a špinavých metod“. No já vám nevím. Já bych to zase s tou sebekritikou nepřeháněl. Ona je soudružka sice v tom Bruselu už dlouho, ale zase ne tak, aby jí z těch miliónů, co jí tečou každý měsíc na konto jako úplatky za boj proti vlastní zemi, úplně zešílela. Sebekritiku ano, ale všechno má své meze. Nebo jestli ona není také už víc Putinova než Babišova…

Oslava

Je to vážné, protože zatímco takhle soudruzi mudrovali v českém Senátu, Putin nezahálel. Do pražských ulic vyslali jeho trollové hned dva rozvratné protestní průvody současně: Jeden se jmenoval Pochod za vědu. Jeho smyslem bylo ochránit prý stále víc potírané výsledky vědeckého výzkumu, který nás například bezpečně vede k umoření občanstva povinným očkováním. Druhý zase bojoval za legalizaci drog, konkrétně marihuany. V jeho čele šel Hřib (konečně má pražský primátor přiléhavé jméno) a s ním také jeho šéf – pokud jde o Pirátskou stranu. Jak to ten Putin dělá?!

Rozhlas před těmi čtyřiasedmdesáti roky volal o pomoc zjevně marně. Dostali nás – a teď si nás ještě porcují.

A ještě při tom mlaskají.

Zdroj a převzetí: http://www.protiproud.cz/politika/4410-marne-volani-o-pomoc-mame-tu-zase-nemecky-protektorat-rozhlas-opet-plny-kolaborantu-soudruh-estebak-v-boji-o-viru-v-nas-stat-pani-jourove-z-uplatku-konecne-preskocilo-vedce-i-piraty-uz-putin-take-dostal-co-s-tim.htm



Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Čína zachytla americký kód kybernetické zbraně   
Pridal tk Středa 08 květen 2019 - 05:39:17 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Čínští agenti zachytili hackerský kód americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) a použili jej při útoku proti americkým spojencům a soukromým evropským a asijským společnostem.

S takovou zprávou přichází The New York Times s odkazem na zjištění IT společnosti Symantec.

Tato epizoda je důkazem, že Spojené státy ztratily kontrolu nad svým nejdůležitějším kybernetickým vybavením.

Analytici se domnívají, že Číňané byli schopni zachytit hackerský kód během útoku NSA na své počítače v roce 2016. Skupina čínských hackerů Shadow Brokers, která získala přístup ke kódu, jsou odborníky společnosti Symantec a uznávána jako jedna z nejnebezpečnějších.

Podle NYT služby této agentury používají různé země, například KLDR. Deník poznamenává, že původ skupiny hackerů není znám.

Zachycení kódu hackery vyvolává otázku, zda by Spojené státy měly pokračovat ve vývoji nejmodernějších tajných typů kybernetických zbraní, pokud je nemohou udržet pod kontrolou.

Zdroj: The New York Times

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hrozba pro celosvětovou ekonomiku! Ředitelka MMF je znepokojena obchodem USA a Číny   
Pridal tk Středa 08 květen 2019 - 05:34:52 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová vyjádřila svou znepokojenost kvůli obnovení obchodního napětí mezi USA a Čínou.

Podle ředitelky MMF tlak v čínsko-amerických vztazích ohrožuje světovou ekonomiku, cituje ji RT.

„Pro nás v MMF je velmi důležité, aby obchodní napětí bylo vyřešeno takovým způsobem, aby to všem vyhovovalo. Protože je zřejmé, že napětí ve vztazích mezi Spojenými státy a Čínou je hrozbou pro světovou ekonomiku,“ řekla Lagardeová novinářům v zákulisí konference na Ministerstvu financí Francie.

Ředitelka MMF zdůraznila, že poslední fámy a tweety nepřispívají k jakékoliv dohodě. Podle ní je pro USA a Čínu velmi důležité, aby se zbavily nynější nejistoty v této otázce a přešly k přijetí jasné právní a regulační struktury, díky čemuž by zapojené korporace mohly pokračovat v obchodování.

Dříve americký prezident Donald Trump pohrozil, že zavede nová cla na čínský import, jako důvod uvedl nynější stagnaci v jednáních o vzájemném obchodu. Podle Trumpa USA ztrácejí kvůli obchodování s Čínou miliardy dolarů, a proto vyhrožoval, že v pátek zvýší cla na čínské zboží z 10 na 25 %.

Kvůli těmto výrokům čínská strana údajně posuzovala možnost, že by odstoupila z dalšího kola jednání se Spojenými státy. Peking a Washington jsou v obchodním sporu od června 2018. Dříve se země snažily vypracovat vzájemně přijatelnou dohodu, která by ukončila téměř celní válku mezi největšími ekonomikami světa. Jak Peking, tak Washington upozorňovaly na pokrok v jednáních a americký prezident dokonce odložil zvýšení cel, které měly vstoupit v platnost 1. března 2019.

Zdroj: https://sptnkne.ws/mwfy

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Čínské devizové rezervy se v dubnu snížily o 3,8 miliardy dolarů, na rozdíl od března letošního roku   
Pridal tk Středa 08 květen 2019 - 05:30:42 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Podle údajů čínské Státní správy devizových rezerv dosahovaly na konci dubna letošního roku čínské devizové rezervy 3094,953 miliard amerických dolarů, což znamená pokles o 3,808 miliardy amerických dolarů, na rozdíl od března letošního roku. Devizové rezervy tak ukončily trend růstu za posledních pět po sobě následujících měsíců. Odborníci se domnívají, že i když je v budoucnu na mezinárodních ekonomických a finančních trzích stále mnoho nejistot, stále existuje pevný základ pro celkovou stabilitu devizových rezerv Číny.

Přestože devizové rezervy Číny v dubnu mírně poklesly, mluvčí a hlavní ekonom čínské Státní správy devizových rezerv Wang Chunying (Wang Čchun-jing) ví, že devizový trh v dubnu zůstal stabilní. Řekla, že na mezinárodním finančním trhu index amerického dolaru mírně vzrostl o 0,2% a index globálních dluhopisů byl v podstatě plochý. Mírný pokles objemu devizových rezerv je kombinací faktorů, jako je přepočet směnných kurzů a změny cen aktiv.

Vedoucí čínského výzkumného ústavu pro devizové investice Tan Yalin (Tchan Jalin) se domnívá, že pokles objemu devizových rezerv má větší vztah k zisku exportu. Řekla, že údaje o zahraničním obchodu jsou relativně nižší než v předchozím období. Vzhledem k tomu, že zdroj deviz je spojen především s výnosností vývozu.

Od listopadu roku 2018 devizové rezervy Číny vzrostly, a to pátý měsíc po sobě. Mírný pokles nejnovějších údajů znamená, že údaje o devizových rezervách se rozcházely s předchozím vzestupným trendem. Hlavním faktorem ovlivňujícím očekávání je nejistota vnějšího prostředí.

Tan Yalin se domnívá, že v současné době je Čína v kritickém období strukturálních změn a kolísání řady ekonomických indexů včetně devizových rezerv je normální. Očekává, že údaje o devizových rezervách budou v druhé polovině letošního roku upraveny lepším směrem.

Wang Chunying také uvedla, že i když na mezinárodních hospodářských a finančních trzích je stále mnoho nejistot, Čína si zachovává dlouhodobě pozitivní trend hospodářského růstu a bude i nadále podporovat reformu a otevírání se světu. V budoucnosti přeshraniční kapitálové toky pod vedením stabilizačních faktorů jako domácí ekonomiky a politiky si zachovají základní rovnováhu a poskytnou pevný základ pro celkovou stabilitu devizových rezerv Číny.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Stane se Nový Zéland centrem pro dopravu mezi Čínou a Latinskou Amerikou?   
Pridal tk Středa 08 květen 2019 - 05:28:42 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Nový Zéland je jedna z prvních Západních zemí, která podepsala s Čínou dohodu o volném obchodu, a také první rozvinutá země, která se stala zakládajícím členem Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB).

Letos v březnu dosáhl objem celkového novozélandského vývozu nového rekordu ve výši 5,7 miliardy novozélandských dolarů (asi 86,5 miliardy Kč). Podle novozélandského statistického úřadu je příčinou tohoto růstu zvýšení vývozu do Číny. Ve skutečnosti Čína v posledních letech předběhla Austrálii a stala se největším obchodním partnerem, největším vývozním trhem a největším dovozcem Nového Zélandu. Objem bilaterálního obchodu Číny a Nového Zélandu přesáhl 30 miliard novozélandských dolarů (asi 455 miliard Kč).

Nový Zéland se také začal velmi brzy podílet na iniciativě Pásmo a stezka. V posledních letech Nový Zéland uvažuje o ambiciózním projektu – výstavbě leteckého a námořního centra pro přepravu mezi Čínou a Latinskou Amerikou. Díky tomuto odvážnému nápadu se Nový Zéland stane důležitým dopravním střediskem v rámci Pásma a stezky mezi Asií a Latinskou Amerikou. Pokud se podaří tuto myšlenku realizovat, přinese Novému Zélandu obrovské příležitosti.

Čínský velvyslanec na Novém Zélandu Wu Xi (Wu Si) nedávno uvedl, že iniciativa Pásmo a stezka vytvořila rámec spolupráce mezi Čínou a Novým Zélandem a obě země jsou silně komplementární v hospodářské a dalších oblastech. Spojení znamená společný rozvoj a aktivní rozvoj čínsko-novozélandských vztahů znovu dokazuje, že nezávislá a spravedlivá diplomatická filozofie přináší víc šancí pro spolupráci a vzájemné výhody.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přejít na stranu  [1] 2
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2083 sec,0.0468 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,456kB