Sobota 29 červen 2019
Ministr vnitra Hamáček a jeho spravedlnost   
Pridal tk Sobota 29 červen 2019 - 06:13:51 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
· Likvidace ministra kultury Antonína Staňka, sáhl snad na penězovody?
· Kdo chce odvolat ministra kultury, může mařit spravedlnost.
Nedivím se, že prezident Miloš Zeman má problém, takový krok vlády akceptovat. Vláda se deklaruje jako protikorupční, a ejhle, když upozorníš na lumpárnu, tak půjdeš od válu.

Již několik měsíců sledujeme nejen zvyšující se venkovní teploty, léto je takové, jak má být. Jen ti politici nám pocit z krásných dnů nějak kazí. Opomenu demonstrace, požadavek demonstrantů na nezávislost justice. Nevěřím tomu, že pod tímto „chabým heslem“ se skrývá „hluboká myšlenka“.

Ministr vnitra Jan Hamáček se v posledním období nechal slyšet v oblasti spravedlnosti hned několikrát. Obává se odvolání NSZ Pavla Zemana. Pokud by vláda přehlasovala a NSZ Pavla Zemana odvolala, odchází prý ČSSD z vlády (jako několikrát denně). Pozoruhodná výhrůžka, či podmínka pro setrvání sociální demokracie ve vládě. Čím je zavázána ČSSD (nebo jen Jan Hamáček) Pavlu Zemanovi, že ho brání vlastním tělem? Co říká pan ministr vnitra na to, že bylo na NSZ Pavla Zemana podáno trestní oznámení a rovněž podnět na zahájení kárného řízení za zfalšování důkazů předložených Nejvyššímu soudu? Nebo naopak čeho se pan Hamáček obává, při změně na některých postech státního zastupitelství? Že by se mohly řešit kauzy, které úspěšně spějí mílovými kroky k promlčení? Nebo to je pouze předem domluvené divadlo pro ubohé občany mezi Babišem a Hamáčkem? I to může být ve hře. Pokud se podíváme do zpětného zrcátka, kdo měl prospěch z pádu Nečasovy vlády? Přepsala se mapa politického složení našeho parlamentu a především vlády. V té době byl NSZ Pavel Zeman.

K moci se dostali ti, kteří byli u tvorby zákonů kolem solárního tunelu. A světe div se, pokračují v dalším nastavení podpor, které byly před více než sedmi léty zastaveny – to je podpora pro biometan. „Architekti nevalně známého projektu“ připravují zákony pro schválení desítek miliard korun dotací z veřejných financí a budou se ohánět EU. Ovšem jejich nezodpovědné počínání zaplatí zase jen český občan. Nečasova vláda další podpory vč. biometanu zastavila. ERÚ v čele s Vitáskovou na tom mělo hlavní zásluhu.

Poslanci jsou ubíjení hlasováním o důvěře, nedůvěře vlády, jeden skandál střídá druhý a pod pokličkou se připravuje další vysávání veřejných financí a našich kapes nesmyslnými dotacemi, které směřují k obohacení několika jedinců.

A Babišova vláda dosazuje za pomoci ČSSD na ERÚ zpět „znalce“ z neblaze známého období boomu fotovoltaických elektráren roku 2009 a 2010. Při jmenování předsedy rady ERÚ porušuje zákon, nevadí ji, že se ceny elektrické energie nedůvodně navyšují. Co si má obyčejný občan myslet o spravedlnosti a vymahatelnosti práva, co si má myslet o krocích, které v současné době můžeme sledovat. Opět je to stejný scénář?

„Taškařice“ s ministrem kultury Antonínem Staňkem by mohla být pozorným státním zástupcem vnímána jako maření spravedlnosti. Vyhodit ministra za to, že konal v souladu se zákonem, když byl auditory upozorněn na netransparentní – podivné čerpání státních financí, tak to je síla i pro otrlou povahu. Vyhodit ministra kultury, aby nemohl svoji práci při odhalování podivných finančních praktik dokončit, to považuji za neskutečnou aroganci moci Důvody jeho „vyhození“ by měly skutečně státní zástupce zajímat.

Pane ministře kultury Staňku, neznám Vás, ale buďte rád, že vás nezačali stíhat, třeba za zneužití pravomoci úřední osoby, nebo cokoliv jiného. Ale to možná ještě přijde. Vždyť vy přece musíte vadit, na lumpárny se neupozorňuje a nedej bože, když se chce něco napravovat.

Ing. Alena Vitásková
předsedkyně INSTITUT ALENY VITÁSKOVÉ z.s.
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Ředitel České televize si více než dvoumilionovou odměnu nepochybně zaslouží   
Pridal tk Sobota 29 červen 2019 - 06:11:26 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Rada České televize odsouhlasila tento týden generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi roční odměnu v maximální možné výši 2,4 milionu korun. A pan ředitel Dvořák si ji nepochybně zaslouží.

Za dobře vykonanou práci by měl každý být dobře zaplacený, a pracuje-li mimořádně kvalitně, má nárok i na mimořádně vysokou odměnu. Proto jistě nejenom mně udělalo radost, když jsem si na internetu přečetl, že generální ředitel České televize Petr Dvořák obdrží za loňský rok odměnu ve výši 2,4 milionu korun. Jak jsem se dočetl zde, Rada ČT mu ji tento týden schválila, když pro vyplacení tohoto finančního bonusu v maximální možné výši zvedlo ruku devět z deseti přítomných radních.

Jak je ve zmíněném článku uvedeno, kritériem pro schválení finančního bonusu se mimo jiné staly hospodářské výsledky naší veřejnoprávní televize včetně dodržení vyrovnaného rozpočtu či kvalita a úroveň jejího vysílání. A s tím přece musí každý soudný člověk zákonitě souhlasit. Vždyť výše koncesionářských poplatků je již přes 10 let pouhých 135 korun měsíčně, a i za tak směšně nízké příjmy dokáže vedení naší veřejnoprávní televize připravit pro své diváky vynikající programovou nabídku.

Vezměte třeba televizní seriály. Někteří diváci sice reptají, že v programové nabídce je málo seriálů nových, ale sledovat například úspěšný seriál Jaroslava Dietla Nemocnice na kraji města se přece nikdy nemůže omrzet. A od července pak bude na hlavním programu ČT1 opět možno zhlédnout i úspěšný kriminální seriál z 80. let Malý pitaval z velkého města, který zcela jistě trumfne nejenom novodobé české detektivní seriály, vysílané na komerčních stanicích, ale i veškeré německé, francouzské či americké kriminálky.

Pochvalu nepochybně zaslouží i sportovní redakce České televize. Proč vyhazovat peníze za zápasy fotbalové Ligy mistrů, která stejně skoro nikoho nezajímá, když je možné sportovní příznivce potěšit například přenosy ze softbalového mistrovství světa, ze vzpírání, futsalu a dalších atraktivních sportů. Přičemž o vysoké kvalitě všech sportovních redaktorů ČT či jejich expertů-spolukomentátorů (zvláště pak těch, co komentují přenosy ze sjezdového lyžování) nemůže být sebemenších pochyb.

A co je pak v dnešní době úplně nejdůležitější, naše veřejnoprávní televize nás vždy informuje objektivně, vyváženě a rychle. Zvlášť velké oblibě se těší její publicistické pořady, moderované takovými osobnostmi jako jsou například Nora Fridrichová či Václav Moravec. Snad jenom ten, kdo je nepřítelem demokracie, může po této stránce Českou televizi kritizovat.

Proto nechápu, jak někdo může výši roční odměny pro generálního ředitele ČT kritizovat a argumentovat tím, že jeho plat ve výši 240 tisíc měsíčně je dostatečně vysoký i tak. Vždyť dělal by někdo z těch kritiků takto náročnou a zodpovědnou práci za takto směšný peníz?

Autor: Josef Nožička

Zdroj: https://nozicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=719098

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Andrej Babiš a konflikt zájmů   
Pridal tk Sobota 29 červen 2019 - 06:09:28 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Andreje Babiše nemám rád. Jeho působení ve vrcholné politice považuji za velice nešťastnou věc. O to horší pro mne je muset se ho zastávat.

Ale fakta jsou fakta a jejich pochopení je důležité pro pochopení toho, o co opravdu jde, co se opravdu a ne jen zdánlivě děje. Tak se pojďme podívat na fakta, abychom porozuměli tomu, oč opravdu jde, co je opravdu v sázce, jaké jsou skutečné motivy těch skutečných hráčů velké hry „Babiš musí odstoupit protože ....“

Andrej Babiš byl majitelem Agrofertu, rádia Impuls a novin Dnes a vstoupil do velké politiky.

Následně byla přijata aktualizace Zákona o střetu zájmů (Zákon č. 159/2006 Sb.). https://zakonyprolidi.cz/cs/2006-159

Milá čtenářko, milý čtenáři – přečti si sám znění tohoto zákona.

Napíšu svůj názor, který nemusíš akceptovat, milá čtenářko nebo milý čtenáři. Ale nejprve si zákon přečti a vlastním rozumem se nad ním zamysli – nepřejímej tupě a bez přemýšlení ani názor můj ale ani „názor“, který halasně vytrubuje propaganda probíhající barevné „revoluce“ (převratu).

Podle mého názoru tento zákon o střetu zájmů poměrně jasně říká, že politik ve vrcholné funkci se musí zdržet jednání, ze kterého by měl on nebo nějaká jeho firma majetkový nebo jiný prospěch. (HLAVA II STŘET ZÁJMŮ § 3) Logicky se musí zdržet takového jednání, ze kterého by jeho firma nebo on měl takový majetkový prospěch, který by neměl bez politické funkce daného politika. Takže když Agrofert dostává dotace, jako je dostával před vstupem Babiše do politiky a jaké by dostával podle existujících pravidel i bez (přímé) účasti Babiše na politice, neznamená to střet zájmů a Babiš nijak neporušuje tento zákon. Zákon přeci neznamená, že když politik XY, majitel třeba truhlářství vstoupí do politiky a stane se Veřejným funkcionářem ve smyslu Zákona o střetu zájmů, pak toto truhlářství nesmí odečítat třeba odpisy ze základu daně, protože tím by dotyčný veřejný funkcionář, resp. jeho firma, získávala majetkový prospěch. Zákon v tomto smyslu znamená, že dotyčný Veřejný funkcionář nesmí přijít s novými pravidly, například se zákonem, že truhlářství v severních Čechách (kde sídlí jeho vlastní truhlářství) nemusí odteď platit daně. Ale pokud před vstupem daného člověka do politiky takový zákon existoval, pak nemusí jeho truhlářství začít platit daně ani po vstupu svého majitele do politiky.

Dle paragrafu 3, odst. 2

(2) Dojde-li ke střetu řádného výkonu funkce ve veřejném zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit.

Dotace pro Agrofert, stejně jako pro jakoukoli jinou firmu v ČR, jsou veřejným zájmem, alespoň to tak tvrdí Brusel a všichni ostatní neomarxisté a neo-komunisté. Takže tedy Babiš nijak neupřednostnil žádný svůj osobní zájem nad veřejným zájmem, protože dotace EU jsou přeci veřejný zájem a naopak je zločin těmto dotacím bránit, odmítat je nebo je zpochybňovat jako škodlivé.
Dle odstavce 3 pak

(3) Veřejný funkcionář nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že

a) využije svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jinou osobu,

b) se bude odvolávat na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho osobními zájmy, zejména s jeho povoláním, zaměstnáním nebo podnikáním, nebo...

Ale nic z toho Babiš neučinil. Nevyužil svého postavení, aby zavedl nová pravidla, která by zvýhodnila jeho firmu Agrofert. Agrofert pouze nadále užíval existujících pravidel a pravidel výhradně definovaných Evropskou Unií. (Kde je Babišův vliv nulový.)

Další omezení pro politika přináší HLAVA III OMEZENÍ NĚKTERÝCH ČINNOSTÍ VEŘEJNÝCH FUNKCIONÁŘŮ A NESLUČITELNOST VÝKONU FUNKCE VEŘEJNÉHO FUNKCIONÁŘE S JINÝMI FUNKCEMI.

Tato ustanovení Babiš přesně naplnil. Přestal být ‚členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, která podniká (dále jen „podnikající právnická osoba“)‘ a stejně tak přestal být zaměstnancem Agrofertu nebo jakékoli jiné firmy.

Takže i zde Babiš naplnil požadavky zákona.

Dále v odstavcích 4a a 4b zákon stanovuje, že politik nesmí vlastnit média (ani prostřednictvím jím ovládané osoby) a že nesmí vlastnit firmy, které by dostávaly veřejné zakázky. O tom, že by neměl vlastnit firmy, které dostávají dotace EU, o tom zákon mimochodem nehovoří, i kdyby Babiš vlastnil nadále Agrofert.

Ale Babiš Agrofert ani Dnes nevlastní. Byl vytvořen Svěřenský fond, který převzal vlastnictví Agrofertu i dalších firem z původního vlastnictví Andreje Babiše.

Právní postavení Svěřenského fondu po vzoru anglosaského práva upravuje nový

Občanský zákoník v části Díl 6 Správa cizího majetku (https://zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#cast3 ) Svěřenský fond rozeznává správce, kterou je fakticky třetí osoba, která má ale povinnosti vůči beneficientovi, a dále má Svěřenský fond právě beneficienta, který je majetkově majitelem, aniž by vykonával všechna vlastnická práva přímo, zejména neřídí přímo daná aktiva (například firmy) a neřídí přímo jejich správu. Babiš svoje podnikání převedl do této formy a tím zcela naplnil ustanovení Zákona o střetu zájmů. To, že se to některým nezdá dostatečné, dokud Babiš Agrofert neprodá nebo nezlikviduje, to je věc jen pouhé nenávisti vůči Babišovi a nikoli věc práva ba ani morálky. Právě různé formy Svěřenského fondu jsou běžně a široce používanou formou oddělení správy majetku od vlastnictví majetku – zcela běžné v EU (Lichtenštejnsko například jich bude mít tisíce, možná deseti nebo statisíce) i v USA, tedy ve vzorech hlasitých kritiků Andreje Babiše.

A je zcela bezpředmětná debata o tom, že stejně to vlastní, protože výnosy jsou jeho (nebo jeho rodiny, podle toho, kdo je a jakým poměrem beneficient dotyčného nebo dotyčných Svěřenských fondů.) Je to stupidní „argumentace“. Tohle je prostě právní rámec převzatý z právních systémů vyspělých (nebo „vyspělých“) západních zemí, kde tyto instituty fungují desítky a desítky let a byly zavedené a dlouhá desetiletí respektované už v době, kdy ještě Mirek Kalousek s červeným šátkem na krku salutoval u pionýrské standardy.

Co je ale zcela zásadní, je skutečnost, že Andrej Babiš přesně dodržel nejen ustanovení českého Zákona o střetu zájmů, ale dokonce i doporučení Evropské Unie. Evropská Unie Babišovi dala doporučení, jak vše řešit, a to dopisem evropského komisaře pro rozpočet Günthera Oettingera. Dopisem, který jistě jen náhodou získal v plném znění Bakalovsko-Schwarzenbergovský časopis Respekt.
https://www.respekt.cz/politika/exkluzivne-jak-vyresit-stret-zajmu-brusel-nabizi-babisovi-tri-reseni

Podle tohoto doporučení EU měl Babiš:

1. Buď vytvořit Trust (u nás Svěřenský fond), u kterého bude zajištěno, že Babiš
nebude vědět, zda on a jeho rodina nějak finančně profitují z rozhodnutí přidělujících fondy firmě ve skupině; s tím, že zda jde o naplnění tohoto požadavku, mají rozhodnout výhradně české orgány

2. NEBO zajistit, že Agrofert (a tedy prakticky celé české zemědělství) přestane dostávat jakékoli EU dotace, což by se rovnalo likvidaci českého zemědělství, které už tak je hluboce znevýhodněno ve výši dotací a státních subvencí proti francouzským nebo německým nebo dokonce i polským zemědělcům (díky „výhodným“ podmínkám dojednaným Teličkou);

3. NEBO, jak uvádí Schwarzenbergo-Bakalův respekt, zdržet se všech (politických, vládních) aktivit ve vztahu k rozhodování o přidělení EU strukturálních fondů.

Andrej Babiš naplnil variantu 1, žádné české autority neshledaly a podle mého názoru ani nemohou shledat porušení tohoto požadavku. Evropskou islamizační komisí objednaný a zaplacený audit není vůbec relevantní, i kdyby nešlo jen o návrh auditní zprávy, tedy kdyby nešlo jen o plané žvanění bez váhy a bez závažnosti. (Do návrhu auditu lze napsat i to, že existuje podezření, že Babiš žere děti, protože návrh auditu se – na rozdíl od auditu, od finální auditní zprávy - nemusí nijak dokazovat nebo obhájit před soudem.) K tomu stačí posouzení podle Zákona o střetu zájmů.

A jak jsem již psal, celé řešení pro Babiše jistě připravovali špičkoví právníci a ne jeho uklízečka nebo šofér. Tito špičkoví právníci jistě připravili takové řešení, které plně naplňuje požadavky Zákona o střetu zájmů. A podle vlastního tvrzení EU, jen české autority jsou oprávněné posoudit adekvátnost řešení prostřednictvím Trustu (Svěřenského fondu) a žádný audit EU s tím nemá co dělat, i kdyby nešlo jen o cíleně zveřejněný manipulativní blábol „návrh auditní zprávy“.

Navíc Andrej babiš v prosinci 2018 odstoupil z rady pro Evropské Strukturální a investiční fondy a tak naplnil kromě varianty 1. i variantu 3. zmíněného doporučení EU. https://archiv.ihned.cz/c1-66394530babis-ustupuje-tlaku-evropske-komise-kvuli-stretu-zajmu-odchazi-z-rady-fondu

Co je ze všeho zřejmé?

Že tu nejde o žádný střet zájmů Andreje Babiše. Ani o „slušnou politiku“. Jde o neurvalý a hrubý nátlak Evropské Unie, resp. jejich neo-totalitních byrokratických struktur na naši zemi. Jde o snahu o převrat, ze zahraničí podporovanou a zřejmě i iniciovanou, o snahu o změnu politické scény mimo rámec demokratických procedur, mimo institut demokratických, svobodných voleb.

Jde o snahu dostat k moci „politiky“, kteří nejsou schopni uspět v řádných svobodných a demokratických volbách. Jde o pokus dostat k moci zbabělce a lokaje, kteří nemají na to, vyhrát ve volbách v otevřené politické demokratické soutěži a tak mohou být k moci instalováni jen za pomoci neo-bolševických metod a za pomoci hrubého nátlaku cizích zemí a cizích „orgánů“ (jako je byrokratická, neo-totalitní struktura EU).
Jde o snahu zoufalých a frustrovaných voličů TOP09, KDU, ODS, STAN a spol. kteří nejsou dostatečně dospělí a dostatečně inteligentní, aby dokázali unést to, že jejich strana, jejich volební program ve volbách neuspěl. Rozmazlení frackové na pískovišti – jak nevyhrávají, hned chtějí měnit pravidla. Nedospělí, hloupí, rozmazlení frackové, kteří uvěřili ve vlastní „výjimečnost“, „morálnost“, „vzdělanost“ a „inteligenci“, i když to vše postrádají v míře, kterou převyšuje jen jejich deficit schopnosti sebereflexe a deficit schopnosti kritického sebehodnocení.
Když neo-marxisté, vítači, multikulturalisté, eurohujeři (TOP09, KDU, STAN, ODS, Piráti atd) nemohou vyhrát volby, tak je EU aparátčíci zkouší dostat k moci nedemokratickými metodami. Když Janukovyč na Ukrajině souhlasil s předčasnými volbami, které by zřejmě opět vyhrál, tak rychle organizátoři ukrajinské barevné revoluce sehnali odstřelovače, kteří postříleli desítky nevinných lidí a desítky nevinných policistů a tím jakákoli možnost klidného demokratického rozuzlení skončila. Protože demokratická politická soutěž organizátorům podobných převratů nesedí, neumí v ní uspět se svými loutkami. TOP09, Fialova ODS, KDU, ČSSD, STAN a spol se mohou dostat k moci jen jako dosazené loutky zahraničních zájmů, jako pamprlíci zahraničních organizátorů převratů z pimprlového divadýlka „barevná revoluce, po dvěstěpadesáté“.

Ostatně, jak si liboval staro- i neo-komunista Pithart v rozhovoru pro neomarxistický Seznam.Zprávy – volně citováno – ‚co, nějaké volby, ale demonstrace lidí, kteří mají názor jako já, to je ta pravá demokracie, na volby na...t‘ – Aneb Milion chvilek pro demokracii, únor 48: http://svornost.com/wpcontent/uploads/1lidove-milice.jpg Jen ty pušky zatím těm dnešním neo-lidovým milicionářům chybí. Zatím.

Jak trefně napsal Petr Štěpánek – milionchvilkaři v naivní iluzi, že opakují listopad 1989, ve skutečnosti opakují únor 1948.

Shrnuto:

Babiš naplnil požadavky Zákona o střetu zájmů

Babiš dokonce naplnil a přeplnil návrhy EU na řešení, když ze tří možností naplnil hned dvě, i když by stačila jedna.

EU stupňuje požadavky a mění pravidla uprostřed hry s cílem dosáhnout změn politické scény České republiky nedemokratickými, mimo parlamentními nátlakovými formami. Dříve stačilo posouzení českými orgány, nyní si EU k likvidaci vítěze demokratických voleb v naší republice objednala „nezávislý audit“, který je náhle Evropskou komisí i domácími aktéry pokusu o převrat vyhlášen za rozhodující, i když předtím byl za rozhodující vyhlášen výhradně názor českých autorit.

Autor: Michal Brand

PS: Zde je velice solidní rozbor návrhu auditní zprávy, návrhu zcela nezávazného a jako všech návrhů auditních zpráv NE zcela vážně míněného: http://blog.aktualne.cz/blogy/jiri-chyla.php?itemid=34221

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Zlatá strategie Ruska zapůsobila. Ostatní si berou příklad   
Pridal tk Sobota 29 červen 2019 - 06:04:38 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Rusko vytrvale akumulovalo zlato a vytlačovalo z rezerv americký dolar – tato strategie se pokládala za pochybnou. Nyní, když cena zlata dosáhla šestiletých maxim, je už jasné, že v Moskvě dělali všechno správně, konstatuje americká informační finanční společnost Bloomberg.

Udělali všechno správně

Po zavedení sankcí Rusko kardinálně změnilo strukturu svých mezinárodních rezerv. Nyní má Centrální banka RF 2 190 tun zlata v hodnotě asi 90 miliard dolarů. To je rekordní objem za celé postsovětské období. V posledních deseti letech se zvýšil podíl drahého kovu ve valutových rezervách ze 3,5 na 18,6 procenta. A podíl dolaru se snížil skoro o jednu čtvrtinu – na 21,9 procenta.

Nepředvídatelnost Trumpovy administrativy, nezkrotná snaha Federálního rezervního systému o půjčky a geopolitická nestabilita umožňují, aby zlato vypadalo lákavěji než americké státní obligace.

Ještě v roce 2010 přesahovaly investice Centrální banky RF do treasures 176 miliard USD. Od roku 2014 úměrně růstu sankčního nátlaku z Washingtonu snižovala Centrální banka RF portefeuille americký aktiv a do začátku roku 2019 z těchto papírů zůstalo jen 14 miliard dolarů.

„Rusko ukázalo celému světu, že země s velkou ekonomikou a pátými největšími zlatými a valutovými rezervami na světě se může zbavit větší části dolarových aktiv a cítit se přitom výborně,“ podotýká Bloomberg.

Berou si příklad

Podle příkladu Ruska světové centrální banky stále aktivněji nakupují zlato. Údaje Světové rady pro zlato (WGC) svědčí o tom, že objem drahého kovu na bilanci centrálních bank se zvýšil za minulý rok o 651 tun, což je nejvyšší ukazatel od roku 1971, kdy se USA vzdaly zlatého standardu.

Po ruské bance, která si koupila téměř polovinu celého zlata, se stala druhým největším kupcem Čína. Disponuje zásobou v objemu 1 853 tuny za 76 miliard USD. Koncem minulého roku Peking po více než dvouleté přestávce prudce zvýšil nákupy zlata, což způsobilo růst jeho ceny na půlroční maximum – 1300 dolarů za unci.

Dalším velkým zákazníkem drahého kovu se stalo Turecko – v minulém roce se jeho zlaté rezervy zvýšily o 51,5 tuny. Do tohoto klubu se snaží vstoupit také Indie. V minulém roce zvýšila Rezervní banka této země zásoby zlata o téměř 42 tun na rekordní úroveň 600,4 tuny.

Příčinou zvýšeného zájmu o univerzální akumulační prostředek je snaha o diverzifikaci rezerv a o snížení závislosti na americkém dolaru, tvrdí analytici. Zlato nabývá stále většího významu jako pojistka před defaultem USA.

Zlato prudce zdražilo

Ruskou strategii nakupování zlata řada odborníků pokládala za mylnou. Ještě před čtyřmi lety německý deník Die Welt podotýkal, že Putin zahnal svou zemi do pasti zlatých rezerv. Od roku 2013 zažil drahý kov řadu prudkých poklesů. K jednomu z takových poklesů ceny došlo v létě roku 2018. Během jednoho měsíce se snížila burzovní cena zlata z 1260 na 1170 USD za unci.

A v březnu 2019 se snížily kotace z 1324 na 1285 USD, což ovlivnilo cenu rezerv Centrální bank RF. Později pozorovatelé uznali, že se Rusko chová jako pragmatický investor a chladnokrevně nakupuje na burze za výhodnou cenu zboží, které jiní aktivně prodávají.

Letos v květnu si Rusko koupilo dalších šest tun (200 tisíc uncí) zlata. Centrální banka to udělala přímo před červnovou rallye: drahý kov se zdražil z asi 1280 USD na šestileté maximum a překonal rekordní cenu 1400 USD. V tomto týdnu přesáhla cena jedné unce zlata na Londýnské burze 1428 dolarů.

Odborníci jsou přesvědčeni, že se cena zlata bude i nadále zvyšovat. „Reálná výnosnost blízká nule sníží poptávku po cenných papírech nominovaných v USD a může zvýšit poptávku po zlatu. A posun sázky Fedu směrem záporných čísel zaručeně vyprovokuje růst cen drahého kovu,“ poukazuje ve své předpovědi Goldman Sachs.

Zdroj: https://sptnkne.ws/mMwJ


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Kdo si koupí íránskou ropu schytá sankce, hrozí USA   
Pridal tk Sobota 29 červen 2019 - 06:00:37 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Spojené státy hodlají uvalovat sankce na jakýkoli stát, který nakoupí íránskou ropu. V pátek to prohlásil zvláštní zmocněnec Spojených států pro Írán Brian Hook. Stalo se tak několik dní poté, co Washington uvalil dodatečné sankce proti Íránu v reakci na sestřelení amerického dronu v Ománském zálivu.

Hook, který se nachází v Londýně, připomněl, že veškeré výjimky ze sankcí na nákup íránské ropy byly zrušeny.

„Uvalíme sankce na jakýkoli zakázaný nákup íránské surové ropy,“ řekl Hook novinářům.

Americký zmocněnec dále varoval, že Washington bude zpřísňovat sankce proti Islámské republice, „dokud se nerozhodne, že se bude chovat jako normální stát“. Podle Hooka Washington chce připravit Írán o 50 miliard dolarů, které by získal exportem ropy.

Kromě toho Hook uvedl, že se podívá na informace médií o tom, že íránská ropa byla dodána do Číny. V úterý analytici portálu TankerTrackers.com informovali, že tanker SALINA patřící Íránské národní tankerové společnosti (NITC) dodal ropu rafinérskému komplexu poblíž Pekingu.

Jaderná dohoda v ohrožení

V pátek mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví uvedl, že Teherán příjme opatření, pokud evropští signatáři jaderné dohody neochrání Írán před americkými sankcemi. Jedná se v první řadě o evropský mechanismus, který má umožnit obchodní transakce mimo americký finanční systém, ale jehož spuštění se odkládá.

Spojené státy v minulém roce odstoupily od jaderné dohody s Íránem a uvalily na Teherán tvrdé sankce. Rok nato 8. května Írán předložil evropským zemím 60denní ultimátum, podle kterého odstoupí od jaderné dohody, pokud nepřijmou opatření proti americkým sankcím.

Vyhrocení vztahů s USA

Vztahy mezi oběma zeměmi se vyhrotily 20. června, kdy Íránské revoluční gardy sestřelily americký bezpilotní letoun, který operoval v oblasti Perského zálivu. Teherán tvrdí, že stroj vnikl do vzdušného prostoru země, USA toto tvrzení ovšem odmítají. Podle nich se dron pohyboval v mezinárodním vzdušném prostoru.

V reakci na tento incident Trump nařídil úder proti vojenským cílům v Íránu. Na poslední chvíli ale svůj rozkaz zrušil. Podle něj by při útoku zemřelo 150 íránských vojáků, což považuje za neproporcionální odvetu. Na Twitteru však napsal, že varianta útoku na Írán trvá.

Spojené státy následně uvalily další sankce, které míří na nejvyššího vůdce Íránu ájatolláha Sajjida Alí Chameneího a jeho okolí včetně osmi důstojníků Íránských revolučních gard a íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa.

Zdroj: https://sptnkne.ws/mM2Y

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Indie nakoupí ruské systémy S-400 za eura. Chce se vyhnout americkým sankcím   
Pridal tk Sobota 29 červen 2019 - 05:56:51 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Nové Dillí plánuje nákup ruských systémů protivzdušné obrany S-400. Proti obchodu však vystupují Spojené státy, které hrozí, že na Indii uvalí sankce. Indické ministerstvo obrany však oznámilo, že se navzdory americkým hrozbám svého rozhodnutí nevzdá.

Indický deník Economic Times v pátek s odvoláním na svůj zdroj informoval, že Indie může za dodávky ruských systémů S-400 zaplatit eury místo dolary. Tím se pokusí vyhnout případným americkým sankcím, jejichž uvalením Washington vyhrožuje.

Zdroj dále uvedl, že část platby již proběhla prostřednictvím mechanismu pro transakce v rublech a rupiích. Teď údajně ruská banka VTB souhlasila, že zbylou částku přijme v eurech.

Bývalý finanční poradce indického ministerstva obrany Amit Kovšíš Sputniku v pátek ale sdělil, že transakce prostřednictvím evropské měny hrozbu sankcí neodstraní.

Tento rok má Indie vyplatit Rusku čtyři miliardy dolarů za dodávky zbraní a vojenského vybavení. Největší indickou zakázkou je systém S-400 a pronájem ruské ponorky Chakra III a nákup čtyř fregat. Zástupci Moskvy a Nového Dillí mají rovněž podepsat dohodu na dodávky útočných pušek AK-203 a vrtulníků Ka-226.

Sankce na ruské systémy

Americké ministerstvo zahraničí varovalo Indii před nákupem systémů S-400 a vyzvalo, aby zvážilo nákup jiných zbraní.

„Co se týče S-400 vyzýváme naše spojence a partnery včetně Indie, aby odmítli transakce s Ruskem, které mohou aktivovat sankce CAATSA (pozn. zákon o odporu protivníkům Ameriky prostřednictvím sankcí), uvedlo v prohlášení americké ministerstvo zahraničí. „Teď vyzýváme Indii, aby zvážila alternativy,“ stojí dále v prohlášení.

Zákon CAATSA z roku 2017 umožňuje Washington uvalit sankce na jakýkoli stát, který si pořídí ruský vojenský hardware.

Svůj záměr nakoupit systémy S-400 Nové Dillí oznámilo ještě v roce 2015. Samotná dohoda v hodnotě 5,43 miliardy dolarů byla podepsána v roce 2018 během návštěvy ruského prezidenta Indie. Dodávky mají začít po roce 2020.

Kromě Indie S-400 hodlá nakoupit i Ankara. I v jejím případě se Spojené sáty snaží obchod zastavit a pohrozily vyloučení Turecka z projektu víceúčelového stíhacího letounu F-35. Agentura Bloomberg informovala, že Washington uvažuje o uvalení sankcí v souladu se zákonem CAATSA i na Turecko. Ankara stejně jako Nové Dillí ale trvají na tom, že se obchod uskuteční.

Indický ministr zahraničí Vijay Keshav Gokhale v japonské Ósace, kde se koná summit G20, potvrdil, že Indie od nákupu S-400 nehodlá odstoupit.

Vijay Keshav Gokhale dále uvedl, že americký prezident Donald Trump a indický premiér Naréndra Módí na pátečním setkání v Ósace o dodávkách S-400 nemluvili.

Zdroj: https://sptnkne.ws/mMvB

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2873 sec,0.1562 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,405kB