Středa 23 říjen 2019
Hrozba korespondenčního hlasování visí už i nad Českou republikou, šéf ČSSD a ministr vnitra chystá razantní novelu volebního zákona....   
Pridal tk Středa 23 říjen 2019 - 06:19:11 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Hrozba korespondenčního hlasování visí už i nad Českou republikou, šéf ČSSD a ministr vnitra chystá razantní novelu volebního zákona, která může otevřít cestu pro stejné manipulace s volebními hlasy jako v Rakousku při prezidentské volbě! Získali jsme exkluzivní a přesný popis návodu z Rakouska, ovlivnění výsledků parlamentních voleb v ČR v roce 2021 skrze korespondenční systém je na stole! Schéma je naprosto dokonalé, nenapadnutelné a nezpochybnitelné! Podivné výpadky sčítacích serverů během voleb a lepidlo obálek, které nelepí, to není zdaleka ta největší hrozba! Známe podrobnosti!

Všichni si určitě pamatuje na podivnou taškařici před 3 roky v Rakousku. Tamní ústavní soud totiž dne 1. července 2016 zrušil předchozí výsledek prezidentských voleb. Svobodná strana Rakouska (FPÖ) podala ústavní stížnost na nesrovnalosti korespondenčního hlasování rakouských občanů, které měly za následek porážku Norberta Hofera ve druhém kole o necelých 31 tisíc hlasů, což vedlo k vítězství nezávislého kandidáta a bývalého předsedy Zelených, Alexandera van der Bellena. Prezidentských voleb se totiž korespondenčně zúčastnilo mamutí množství občanů, více než 570 tisíc Rakušanů hlasovalo korespondenčně. Jenže volby ve druhém kole provázely podivnosti a nesrovnalosti.

Když skončilo druhé kolo dne 22. května 2016, tak se ukázalo, že volby jsou natolik těsné, že se bude muset počkat na sečtení korespondenčních hlasů z domova a z ciziny. Během tohoto sčítání se ale přišlo na to, že tisíce obálek z rakouských konzulátů a ambasád po světě jsou rozlepené, resp. lepidlo jaksi nelepilo. Předplacené obálky pro zaslání volebního hlasu se rozlepovaly, což znamenalo porušení volebního soukromí a utajení, takže Ústavní soud Rakouska květnové volby zrušil a nové vypsal na prosinec roku 2016. V nich již s naprostým přehledem vyhrál Alexander van der Bellen, stal se zázrak a voliči po půl roce prý Norberta Hofera opustili. Alespoň tak to tvrdila rakouská média, ale nespokojení Rakušané objevili skulinu a obrovskou hrozbu, kterou ztělesňuje právě korespondenční hlasování. Vůbec totiž nejde o lepidlo a rozlepené obálky, to je pouze maskírovka a odvádění pozornosti. Ta skulina spočívá přímo v architektuře korespondenčního hlasování.

Volby v Rakousku rozhodují korespondenční obálky zasílané letecky z ciziny, které nemají odesílatele, logicky, protože volby jsou tajné… ale…

Do redakce jsme totiž dostali od naší čtenářky z Rakouska kompletní popis a schéma, jakým způsobem v roce 2016 probíhalo v Rakousku falšování výsledků obou prezidentských voleb a upozornila nás, jestli prý o tom víme, že ten samý model nyní chce v České republice zavést ministerstvo vnitra v chystané reformě volebního zákona. Tuto reformu má na starosti Jan Hamáček, předseda ČSSD a šéf resortu vnitra. Reforma mění počet volebních dnů, nově to bude už jenom pátek od 7:00 do 22:00 hodin, v sobotu se již volit nebude.

Jenže, k tomu přibude volení v předstihu, již v pondělí a ve středu po omezenou dobu několika hodin, kdy lidé budou moci vhazovat lístky do speciálních uren. To je ještě horší varianta, než byla dosud. To ale není to, o čem je tento článek. Když jsme v redakci zjistili, že novela volebního zákona v ČR má uzákonit dokonce i korespondenční hlasování, které vehementně propaguje na svém webu TOP 09, tak jsme si najednou uvědomili, k čemu se schyluje. Níže vás tedy seznámíme se způsobem, jakým se v Rakousku pomocí korespondenčních lístků údajně falšují volby.

Celé schéma spočívá ve znalosti počtu voličů, kteří nechodí k volbám. Celý podvod je vystavěný právě na tomto faktoru. V Česku např. pravidelně nechodí k volbám do parlamentu okolo 40% lidí. Je ale možné z nich udělat uměle “korespondenční hlasy” a za chvílí vám popíšu, jak to funguje. Rakousko rovněž nevede evidenci osob, které se fyzicky a dlouhodobě zdržují v cizině, ale nemá ani přehled o krátkodobých pobytech. Podle odhadů rakouského statistického úřadu je to dlouhodobě asi 1 až 1,2 milionu Rakušanů, anebo cizinců s uděleným rakouským občanstvím. Pokud by tito lidé volili v Rakousku ve volebních místnostech, museli by se osobně dostavit do místa svého volebního okrsku svého nahlášeného bydliště a tam by se prezentovali dokladem totožnosti a mohli by odvolit. Korespondenční hlasování ale funguje jinak.

Neexistuje žádné spárování mezi korespondenčními hlasy z ciziny a skutečnými žijícími Rakušany v cizině. Není to možné spárovat, kvůli absenci živého člověka s lístkem v ruce u volební urny

Rakouský občan v Rakousku požádá svůj volební okrsek o zaslání volební obálky pro korespondenční hlasování. Obálka přijde v doporučeném dopise, tedy zabalená v jiné obálce, protože adresa nesmí být uvedena na samotném hlasovacím dokumentu, protože volby jsou samozřejmě tajné. Příjemce vyjme hlasovací obálku z poštovní obálky, hlasovací obálku rozloží (je totiž skládací), označí zvoleného kandidáta nebo stranu a celé blanket znovu složí a zalepí. Je to tzv. wrapper. Tato hlasovací obálka je předplacená rakouskou vládou a lze ji poslat odkudkoliv z Rakouska.

V případě zahraničí je to jinak. Zatímco korespondenční obálky vydávají v Rakousku jednotlivé okrsky, v cizině to jsou potom rakouské ambasády. Poštovné potom hradí rakouské velvyslanectví v dané zemi. Zatímco korespondenční obálka odeslaná v Rakousku jde zpátky na volební okrsek, kde se započte hlas, tak obálka obdržená z ambasády pro korespondenční hlasování se posílá letecky předplacenou poštou do okrsku v Rakousku, kde má údajný volič trvalé bydliště.

Celý rakouský korespondenční systém má jeden zásadní a vysoce nebezpečný faktor. Zatímco vydané korespondenční lístky na okrscích svým občanům, kteří cestují v den voleb po Rakousku, jsou dokonale spárované v poměru 1:1 a nelze nic vymýšlet, v případě korespondenčních hlasů z ciziny nastává problém. Není totiž možné dokázat, prokázat a prokazatelně doložit, že hlasy započtené z rakouských ambasád jsou hlasy živých osob, a že nejde o mrtvé duše.

Návod na falšování voleb totiž uvádí, že rakouské ambasády nearchivují žádné kopie dokladů totožnosti rakouských občanů žádajících o korespondenční hlasovací lístky, protože je to zakázané. Nic tak nebrání rakouské vládě falšovat výsledky voleb skrze korespondenční lístky ze zahraničí, protože volební okrsky v zahraničí nejsou žádné okrsky ale rakouské ambasády, z jejíchž členů se skládají volební komise na rakouských ambasádách. A tito zaměstnanci ambasád jsou zaměstnanci rakouského státu. A jak je možné, že to funguje?

Volební hlasy z ciziny se integrují do volebních okrsků údajného bydliště údajného žadatele, který si od ambasády vyžádal leteckou korespondenční obálku. Výsledkem je účast přes 100% ve vybraných obvodech

Celý systém funguje díky tomu, že volby jsou tajné a hlasovací lístky nesmí nést žádná jména nebo identifikátory voličů. Aby byla zaručena tajnost volby, nesmí být volební lístek zpětně dohledatelný ke konkrétnímu voliči. Jenže, tahle výhoda tajné volby je i její hlavní nevýhodou, snadnou manipulovatelností výsledků voleb. Ambasáda v cizině totiž může do Rakouska nahlásit jakékoliv údaje o počtu vydaných korespondenčních lístků, které si vymyslí, protože uvede, že na ambasádu napsalo a rovněž osobně přišlo tolik lidí, kteří uvedli při kontrole totožnosti svá trvalá bydliště v Rakousku tam a tam. Rakouská volební komise nemá právo po ambasádách požadovat důkaz, např. kopie pasů těch osob, to by bylo dokonce protiústavní. A tím se vysvětluje, proč některé rakouské volební okrsky měly volební účast 103 nebo dokonce 127% a nedávalo to smysl.

Tato volební účast přes 100% je způsobena právě situací, kdy volič v cizině, který tam údajně žije již dlouho, nahlásí své trvalé bydliště v daném okrsku, i když okrsek v Rakousku již občana neeviduje v evidenci voličů. Jediné, co se archivuje v rakouských volbách, jsou hlasovací lístky. Není tedy možné zpětně dohledat, jestli opravdu rakouské ambasády ve světě vydaly ty desítky a stovky tisíc korespondenčních hlasovacích lístků živým a skutečným žijícím rakouským občanům v cizině, anebo ambasády vydaly hlasovací korespondenční lístky na tzv. mrtvé duše, které nikdy ambasádu o vydání lístků nepožádaly. Není totiž podle rakouských zákonů ukotveno, že ambasády musí vést archiv ofocených pasů žadatelů o vydání korespondenčních lístků. I kdyby však rakouské ambasády takové archivy vedly, tak nemají žádnou hodnotu a vypovídající záruku, protože ambasády mají přístup k evidenci pasů rakouských občanů a můžou si ty pasy vytisknout, resp. ofotit z databáze.

Nikdo nemůže zpochybnit ověření úředníka a zaměstnance ambasády, že špatně ověřil totožnost, anebo vyrobil mrtvou duši

Rakouské ambasády mohou vyžadovat ověření totožnosti oskenovanou kopií pasu připojenou do emailu nebo do dopisu ambasádě, pokud rakouský občan v cizině požádá o vystavení a zaslání korespondenčního hlasovacího lístku na dálku, a to právě na základě žádosti podané dopisem nebo emailem, ale při osobní návštěvě ambasád a konzulátů nic takového potřeba není a nikdo na přepážce žádné pasy nefotí a neskenuje, dokonce ani nesmí, ale pouze je úředník zkontroluje a vydá korespondenční hlasovací lístek. Ambasáda ve Washingtonu tak např. zašle do Vídně 50 tisíc korespondenčních hlasů, většina z nich volila trockistu Alexandera van der Bellena. Neexistuje způsob, jak zjistit, kolik Rakušanů si přišlo doopravdy vyzvednout na rakouské konzuláty a ambasády ve světě korespondenční lístky, jestli jich bylo fyzicky opravdu přes 570 tisíc, anebo to bylo desetkrát méně a ambasády prostě vyrobily hlasy pro Alexandera van der Bellena.

Nelze totiž zpátky dohledat nic jiného, jenom ty hlasy, nikoliv osoby, které hlasovaly. Jelikož rakouské ambasády v cizině řídí výdej korespondenčních lístků pro leteckou poštu a rovněž jejich příjem od Rakušanů žijících v dané zemi, pokud je osobně odevzdají na ambasádu, a vzhledem k tomu, že nejsou známy přesné počty žijících občanů v těchto zemích, tak nelze zjistit, kolik skutečných občanů Rakouska si na konzulátech o vydání korespondenčních lístků zažádalo doopravdy, a kolik z nich jsou mrtvé duše vyrobené ambasádami a státními úředníky na ambasádách, kde úředník napíše do výkazu, že za dnešní den si přišlo vyzvednout korespondenční lístek 400 rakouských občanů, totožnosti jsem ověřil, richitg. Dalších 800 občanů zažádalo písemně, totožnosti jsem ověřil, richtig. Ale ve skutečnosti nepřišel nikdo a nikdo nenapsal a nikdo si nepožádal o vydání korespondenčních lístků. Slovo a zápis úředníka nikdo nemůže zpochybnit. Ten člověk tu byl, já ho viděl, ověřil jsem ho a vydal jsem mu korespondenční lístek.

Hlasy z ciziny v roce 2017 pomohly i TOP 09, lidé ale přišli osobně volit na české ambasády. Korespondenční hlasy však vytvoří úplně jiné výsledky voleb a jinou realitu

Vzhledem k tomu, že korespondenční lístek není vhazován do urny skutečnou a živou fyzickou osobou, představuje korespondenční hlasování nebezpečný nástroj státu pro falšování hlasů, navyšování počtů hlasů pro strany, které by se jinak hlasy z domova nikdy nedostaly do parlamentu, je to nástroj pro měnění výsledků voleb, protože korespondenční hlasy do voleb mohou dodat přes půl milionu hlasů a tím rozhodnout a změnit volby. V roce 2017 se např. TOP 09 dostala do parlamentu rovněž i díky hlasům ze zahraničí, kde lidé přišli na ambasády a tam prý volili TOP 09. Kalouskova strana ovšem nejvíce těžila v Praze, díky hlasům z Prahy zůstala strana v parlamentu. Velké obavy vzbudil i DDoS útok na volební sčítací servery ČSÚ při volbách do sněmovny v roce 2017. Tomu sice můžeme věřit, že TOP 09 byla tak úspěšná v cizině, ale důkaz pro to nenajdeme. Stejně tak ten výpadek serveru nemusel být jen předmětem DDoS. A každému je jasné, že Miloš Zeman by se nikdy nestal prezidentem, pokud by bylo již v době jeho druhé volby v roce 2018 zavedeno korespondenční hlasování.

Rakousko má jen 8,8 milionu obyvatel a v roce 2016 ve volbách korespondenčně hlasovalo údajně 570 tisíc lidí. Mnoho okrsků mělo více jak 100% volební účast po přiřazení korespondenčních lístků z ciziny do jednotlivých okrsků. Doufám, že už chápete, proč Jan Hamáček a hroutící se ČSSD chce prosadit korespondenční hlasování. Naše redakce tímto vyzývá SPD, KSČM a Hnutí Ano k vypuštění korespondenčního hlasování z návrhu novely volebního zákona. Doufám, že každý chápe, jaké hlasy a pro koho a hlavně proti komu by chodily z ciziny na korespondenčních lístcích. Toto odhalení z Rakouska je nejvýbušnějším materiálem vůbec o tom, jak snadno, lehce a naprosto čistě lze měnit stovky tisíc hlasů z ciziny. Tak snadno lze měnit výsledky voleb, až se z toho tají dech. Kontaktujte své poslance, aby usilovali o vypuštění korespondenčního hlasování z reformy!

-VK-
Šéfredaktor AE News


Zdroj: https://aeronet.cz/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Bakalova televize útočí na Zemana   
Pridal tk Středa 23 říjen 2019 - 06:05:22 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Mamuti v porcelánu z pražské radnice, primátor Hřib a spol., rozšlapali partnerskou smlouvu mezi Prahou a Pekingem úplně zbytečně. Primátor Prahy zcela nepochopitelně trval na vynětí jednoho jediného ustanovení z partnerské smlouvy, které je pouhopouhým konstatováním základního výchozího principu zahraniční politiky ČR a EU a sice toho, že se ve vzájemných vztazích vychází ze zásady jediné Číny. Tedy žádný Tibet, žádný Tchajwan...

Bakalova DVTV si pozvala na podporu Hřiba a spol. známého sinožrouta, bývalého zcela tendenčního zpravodaje ČT v Pekingu Tomáše Etzlera, který se pustil do prezidenta republiky. Ten, aby zahladil nepříjemný odér tohoto protičínského gesta pražských radních, napsal do Číny dopis, ve kterém uvádí věc na pravou míru. Vyjadřuje nesouhlas s dopisem pražských radních a konstatuje, že ČR nadále vychází ve svém vztahu k Číně z principu jediné Číny. Tím celou záležitost pochybného protičínského gesta pražských radních uzavřel a je to jen dobře.

Samozřejmě, že pokud by Číňané shledali, že se jedná o změnu přístupu české politické reprezentace k Číně, mohli by dospět k závěru, že například není potřeba, aby do Prahy směřovalo z Číny tolik leteckých linek, jako je tomu v současnosti (tři). Když se o tyto linky ucházejí jiná středoevropská města. Například Budapešť, ale i některá německá města. Do ČR v tomto roce, a to zejména do Prahy, přicestuje kolem 700 tisíc Číňanů. Čínští turisté podle statistik Czech Tourismu patří k nejlépe utrácejících turistům, kteří k nám jezdí a to nejen v hotelích a restauracích, ale také v obchodě a ve službách. Je dobře, že v pátek v minulém týdnu na celou věc upozornila také ministryně pro místní rozvoj Dostálová.

Lidem jako je Etzler prostě chybí soudnost. Zeman "to" vyřešil dobře...

Jiří Paroubek

Zdroj: Vaše Věc

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Další profesní zločin ČT   
Pridal tk Středa 23 říjen 2019 - 05:46:41 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Další profesní zločin České televize, Události komentáře 17. 10. 2019, rozhovor o schvalování výročních zpráv Rady České televize. V improvizovaném „studiu“ na Malostranském náměstí za třemi kecpulty tři poslanci. Miroslava Němcová z ODS, Barbora Kořanová z ANO a Radim Fiala z SPD. A s nimi kmenový moderátor UK Martin Řezníček.

Kdyby Česká televize provozovala skutečně pluralitní, objektivní, vyvážené a všestranné zpravodajství, jak jí to ostatně předepisuje zákon, byl by přístup moderátora ke všem pozvaným hostům stejný. Dlouhodobým problémem zpravodajství České televize ovšem je, že není ani pluralitní, ani objektivní, ani vyvážené, ani všestranné. A Martin Řezníček to předvedl i tentokrát.

Jeho přístup k pozvaným hostům byl opět zcela různorodý. Zatímco poslankyně Miroslavu Němcovou a Barboru Kořánovou, které ve svých odpovědích šly zájmům České televize víceméně na ruku (Němcová zcela, Kořánová jen o trochu méně), nechával moderátor volně hovořit, Radimu Fialovi, který byl k České televizi kritický, neustále skákal do řeči a nenechal jej dokončit jedinou myšlenku.

Ba ještě hůř. V určité fázi Řezníček opustil roli moderátora a přerodil se ve čtvrtého diskutéra. Diskutéra, jenž namísto aby nestranně moderoval, se zoufale bije za „svoji“ instituci. Jenže od toho tam moderátor není. Aby spolu polemizovali, od toho tam jsou hosté. Navíc skutečně profesionální moderátor musí ke všem hostům přistupovat stejně.

Suma sumárum. Prostě další z nekonečné plejády profesních zločinů, které aktivističtí redaktoři České televize páchají den co den. Co k tomu říct? Už Dostojevskij věděl, že po zločinu má následovat trest. Schválit výroční zprávy instituce, jež se den co den dopouští podobných profesních přehmatů, přičemž ono schválení nelze chápat jinak než jako jakýsi generální poslanecký pardon, je jen a jen další zločin. I po něm by měl následovat trest. Tentokrát od voličů.

Petr Štěpánek

Zdroj: www.petrstepanek.cz

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Ten hnus primárně vytéká z médií DeníkN, Aktuálně a Respekt... Novinářská kreatura Fendrych   
Pridal tk Středa 23 říjen 2019 - 05:41:50 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Bouchnout si do Jakla. Když už ne fyzicky, pak aspoň sprostým útokem v médiích.

Echo24 opsalo z aktivistických médií (až o den později doplnilo několika vytrženými slovy z následujícího mého vyjádření) povídání o tom, že Státní zástupce odmítl mou stížnost na nedostatečně vyšetřený útok na mou osobu v metru, a opatřilo ji titulkem: Jaklova rvačka byla vzájemnou potyčkou. A že to prý potvrdil státní zástupce. Fakt není nikomu blbé použít obratu „Jaklova rvačka“ o události, u níž nebyl a o které ani policie neví, jak proběhla? Jak ví redakce, že šlo o vzájemnou potyčku? Že by od státního zástupce? píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Ladislav Jakl.

Státní zástupce nic takového nepotvrdil a ani potvrdit nemůže. Titulek lže. Není v kompetenci SZ pronášet výroky o samotném případu, pouze výroky o tom, zda považuje námitky vůči postupu policie za důvodné či ne. Podle mne policie neprovedla všechny důkazy, neprošetřila dostatečně kamerové záznamy ani následnou mou i pachatelovu korespondenci, nekonfrontovala ho se mnou, aby bylo možné snadno vyvrátit jeho lži ohledně údajného nějakého našeho dřívějšího kontaktu, neporovnala viditelné rozsáhlé následky na mém těle s jeho tvrzením o „jedné ráně do ramene“.

Podle SZ policie dělala, co mohla, a ani v tom, že informovala o ukončení šetření vybrané novináře a ne mne, prý nepochybila. SZ v žádném případě ale nepotvrdil, že šlo "o vzájemnou potyčku", to by musel vést nějaké vlastní šetření, což nemůže. Ani policie nemůže tvrdit, že šlo o "vzájemnou potyčku", protože to neví.

Jediný závěr policie je, že se jí nepodařilo vypátrat, jak konflikt vznikl. To je vše. Ani nevím, co termín "vzájemná potyčka", znamená, to se jako dva domluví, že si na veřejnosti natlučou? Někdo přece musel začít. Napadl mne třicetiletý sportovně založený muž, Daniel Rubín z Roztok, s výkřiky, že jsem ten Jakl, ten lídr SPD. Já jsem pak musel na pohotovost, mám z toho následky dodnes, on šel po svém řádění tančit na koncert umělce jménem Omar Sulejman.

Po poradě s právníky se po týdnu přihlásil a poslušně vykládal naučenou verzi, že mi prý nadával, ale údajně ne kvůli politice. Jistě, musel si vymyslet nějaký důvod, proč bych měl zničehonic uhodit o polovinu mladšího muže, a hlavně chtěl zatajit svou politickou motivaci. Svědci? Jeho partnerka, která na jeho podporu řekla, že prý viděla první ránu ode mne, a pak že se celou dobu dívala na druhou stranu. Tomu policie věří? Že se její milý válí v metru po podlaze s nějakým rváčem a jeho milá kouká pořád jinam? Evidentně jí bylo blbé spojit svou osobu s jeho fabulacemi.

Další dva "svědci" se vyklubali po měsíci, prý taky neviděli, jak to začalo, viděli až konec a prý jsem měl agresivní pohled. No, spíš dávali najevo, jestli jsem jim sympatický, nic reálného ale neviděli. To je z vyšetřování vše. Já jsem věděl, že to bude těžké dokazování, proto jsem to ani nehlásil, nahlásili to až lékaři z pohotovosti. Ale aby mne, který z toho má vážnou újmu, ještě někdo smyšleně líčil jako člověka, který se "vzájemně potýká", a dal do titulku „Jaklova rvačka“, je hnus.

Ten hnus primárně vytéká z médií DeníkN, Aktuálně a Respekt. Tyto redakce spolupracují s útočníkem Danielem Rubínem, znají se s ním, scházejí se s ním, mediálně hrají v jeho prospěch, patrně mu i radí další postup. Novinářská kreatura Fendrych rovnou sprostě napálí, že prý jsem lhal, dá to do titulku a pak fabuluje další své nenávistné konstrukce. Coby lháře mě prý usvědčuje právě státní zástupce, protože tvrdí, že šlo o vzájemnou potyčku, zatímco já tvrdím, že jsem byl napaden. Co ale opravu říká státní zástupce (nemluvím o jeho svévolných větách pro spřátelené Aktuálně, mluvím o oficiálním dokumentu)?

Zde cituji z vyrozumění SZ:

„… zejména se nepodařilo prokázat, kdo byl iniciátorem inkriminovaného jednání – fyzického konfliktu mezi Vámi a D. Rubínem.“
„… závěr policejního orgánu spočívající v tom, že se nepodařilo objektivně zjistit okolnosti iniciace fyzické konfrontace a její přesný průběh … je věcně správný a odůvodněný.“

Shrnuto: stěžoval jsem si, že policie neprovedla všechny důkazy a věc neprošetřila dostatečně. Státní zástupce stížnost odmítl s tím, že policie dělala, co mohla, ale přesto nezjistila, jak útok proběhl a kdo ho začal. A z toho že plyne nějaký závěr, že šlo o Jaklovu rvačku? Že šlo o vzájemnou potyčku? Nebo dokonce že Jakl lže? Nikoli. Plyne z toho pouze to, že to policie ani státní zástupce nevědí a už ani zjišťovat nebudou. Jenže když novinář nenávidí, nenapíše, že policie ani státní zástupce nevědí, jak to bylo. Napíše, že jsem rváč, že jsem se vzájemně potýkal a že lžu. Cílem je přispěchat si taky bouchnout. Zbaběle, od klávesnice.

Autor: Ladislav Jakl

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Proč vadí Nohavicova ruská cena za kulturu a nevadí Halikova politická cena za kolaboraci s německou říši?   
Pridal tk Středa 23 říjen 2019 - 05:35:50 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Skoro na den přesně se před rokem strhl velký křik okolo vyznamenání Jarka Nohavici Puškinovou medailí v Rusku. Celý skandál byl o tom, že se jedná o cenu ruskou, navíc předávanou Vladimírem Putinem. Ihned se na stánkách MSM začaly vypočítávat domnělé Putinovy prohřešky proti demokracii a humanitě od sestřelení letu MH 17, až po ovlivňování voleb v USA. Pro pořádek podotýkám, že ani jedna z uvedených věcí se nás vůbec netýkala.

V pondělí převezme Tomáš Halík Kříž za zásluhy 1. třídy Záslužného řádu SRN za jeho údajný přínos k česko-německému usmíření (na kterém se i dle vlastních slov podílel hlavně v 90. letech). Pokud použijeme na toto ocenění stejnou metodiku, jakou použila Havlérka před rokem na Jarka Nohavicu, zjistíme, že:

- na rozdíl od Puškinovy ceny, která je cenou za kulturu, literaturu a umění, je Záslužný kříž vyznamenáním za práci, která přispívá k "mírovému růstu" Spolkové republiky Německa (Er wird verliehen für Leistungen, die im Bereich der politischen, der wirtschaftlich-sozialen und der geistigen Arbeit dem Wiederaufbau des Vaterlandes dienten, und soll eine Auszeichnung all derer bedeuten, deren Wirken zum friedlichen Aufstieg der Bundesrepublik Deutschland beiträgt), takže cenou čistě politickou;

- pokud se bavíme o osobnosti udělovatele vyznamenání, tedy Spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, sluší se jistě připomenout, že byl v letech 2013-2017 ministrem zahraničních věcí kancléřky Merkelové, kdy se významnou měrou podílel na tvorbě její neblahé migrační politiky a byl nejhlasitějším zastáncem vstupu Turecka do EU. A to jsou témata, která se České republiky naprosto bytostně dotýkají;

- Německo je naším bezprostředním sousedem, jehož pokusy o dominanci v rámci střední Evropy, jsme pravidelně okoušeli už od 9. století, kdy jsme ještě ani nevěděli, že bude nějaká obávaná velkoříše i na východ od nás. Ostatně panslavisté a slavjanofilové (z nichž nutně ne všichni zdůrazňovali vedoucí úlohu Ruska) u nás začali zvedat hlavu až v 19. století, tedy přesně o 1000 let později;

- na rozdíl od písničkáře Nohavici, který nikdy neměl a nemá osobní politické ambice (a v umění si může dělat srandu prakticky z čeho chce), je Halík osobou, která se v politice angažuje a neskrývá své politické aspirace, ani snahu o ovlivňování veřejného mínění z pozice jakéhosi "morálního etalonu", na který si tak rád hraje. Jeho ocenění za cosi, co měl údajně vykonat před, 25-30 lety nutně vyvolává pachuť ovlivňování obsazení postu pražského arcibiskupa, ke kterému může dojít v řádu několika měsíců. Halík, sám velký příznivec nelegální migrace a další integrace do EU pod vedením Německa, by se tak stal velmi užitečným nástrojem našich západních sousedů a jejich politiky.

A teď si řekněme - kde jsou česká média, spisovatelé, publicisti, "svědomí národa"? Jak je možné, že ještě nebijí na poplach a nevykřikují do světa své mantry o ohrožení, podřízení, vlastizrádcích a užitečných idiotech?

Autor: Peter Markup

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Johnson pozastavil projednávání návrhu zákona o brexitu   
Pridal tk Středa 23 říjen 2019 - 05:23:44 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Britský premiér Boris Johnson pozastavil projednávání návrhu zákona o brexitu v parlamentu země poté, co poslanci odmítli dokument projednat během tří dnů.

„Musím vyjádřit zklamání kvůli tomu, že poslanci hlasovali za odložení, a ne za jednání podle plánu, který by garantoval, že Velká Británie opustí EU k 31. prosinci s dohodou. Nyní jsme opět v nejistotě,“ řekl.

Podle jeho slov vláda musí jít „po jediné rozumné cestě“ a zesílit přípravu k výstupu bez dohody k 31. říjnu.

Johnson prohlásil, že jedná s lídry Evropské unie a řekne jim, že vystupuje proti odložení brexitu.

Evropská unie a Velká Británie minulý čtvrtek, po několika týdnech intenzivních a neprostých jednání, odsouhlasily obnovenou dohodu o podmínkách brexitu. Ji následně schválil summit hlav 27 zemí EU, které zůstanou v unii. Nyní ji má ratifikovat parlament Velké Británie. Na tom závisí další osud „rozchodu“ země s EU.

Sobotní hlasování v Británii ovšem nepřineslo výsledky, stejně jako to, které mohlo proběhnout v pondělí.

Předchozí varianta smlouvy byla třikrát odmítnuta britskými poslanci kvůli tomu, že datum výstupu země z EU bylo přeneseno z 29. března na 31. říjen. Velká Británie nyní prosí o další odložení, do konce ledna. Rozhodnutí o poskytnutí této doby musí učinit summit lídrů zemí, které zůstávají v EU. Ovšem do 31. října zatím nebyl naplánován žádný summit hlav států EU.

Výstup Británie z EU bez dohody může vést k ekonomickým ztrátám, a to jak na straně Londýna, tak i na straně zbylých evropských států. Důvodem je skutečnost, že od chvíle oddělení od EU na území země přestanou platit normy Evropské unie.

Evropská komise k brexitu

Evropská komise v současné době čeká na informace od britské strany o dalších krocích ohledně brexitu, informovala na svém Twitteru.

„Evropská komise bere na vědomí výsledky dnešního večera a očekává, že vláda Velké Británie informuje o dalších krocích. Předseda Evropské rady Donald Tusk provádí konzultace s lídry (zemí EU – red.) ohledně požadavku Velké Británie o odložení do 31. ledna 2020,“ stojí v Tweetu.

Referendum o brexitu

Referendum o vystoupení z Evropské unie se konalo v roce 2016 a Britové v něm těsnou většinou rozhodli o vystoupení. Brexit se ale několikrát odkládal a způsobil pád dvou vlád konzervativců. Premiér David Cameron po uveřejnění výsledků referenda v roce 2016 rezignoval a na konci července rezignovala také Theresa Mayová. Stalo se tak poté, co se jí nepovedlo realizovat brexit.

Zdroj: https://sptnkne.ws/AgxY

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Ruská a syrská vojska vstoupí do zóny za hranicemi turecké operace   
Pridal tk Středa 23 říjen 2019 - 05:21:22 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Po odvodu kurdských jednotek domobrany od syrsko-turecké hranice začne rusko-turecké patrolování směrem na západ a na východ od oblasti turecké operace Pramen míru, kromě města Kámišlí, stojí v memorandu na základě výsledků jednání ruského prezidenta Vladimira Putina s tureckým kolegou Recepem Tayyipem Erdoganem v Soči.

V dokumentu se zvláště zdůrazňuje důležitost zachování Adanské dohody „v současných podmínkách“.

„Počátkem 12té hodiny 23. října roku 2019 na syrskou stranu syrsko-turecké hranice za hranicemi zóny operace Pramen míru bude přivedena ruská pohraniční policie a syrské pohraniční služby. Budou spolupracovat při odvodu jednotek KOS a jejich zbraní na 30 kilometrů od syrsko-turecké hranice,“ stojí v
memorandu. Jeho text přečetl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov.


Zmiňuje se, že odvod má být dokončen v průběhu 150 hodin po 12té hodině 23. října. Z toho momentu začne společné rusko-turecké patrolování do hloubky 10 kilometrů od hranice na západ i na východ od oblasti operace Pramen míru, kromě města Kámišlí.

Přitom v bodu 9 memoranda se praví, že Moskva a Ankara vytvoří společný mechanismus monitoringu a verifikace pro možnost dozoru a koordinace plnění této dohody.

Zdroj: https://sptnkne.ws/AgxU

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Putin promluvil o osudových rozhodnutích Ruska a Turecka ohledně Sýrie   
Pridal tk Středa 23 říjen 2019 - 05:17:14 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Vladimir Putin po více než 6 hodinách jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem prohlásil, že Moskva se s Ankarou dohodla na řadě věcí ohledně situace na turecko-syrské hranici.

Ruský prezident tato jednání označil za „velmi důležitá, jestli ne osudová“.

„Rozhodnutí (…) umožní vyřešit dostatečně ostrou situaci, která se dnes složila na syrsko-turecké hranici,“ prohlásil Putin.

Samotné memorandum ve dvou jazycích vyhlásili ministři zahraničních věcí Sergej Lavrov a Mevlüt Cavusoglu.

Moskva se s Ankarou dohodla, že do zóny, která se nachází za hranicemi turecké operace, od středy vstoupí ruská vojenská policie a syrští vojáci.

Prezidenti také potvrdili podporu územní celistvosti Sýrie, zajištění národní bezpečnosti Turecka a vyjádřili podporu Adanským dohodám.

Putin o separatismu v Sýrii

„Jsem také znepokojen, jako turecká strana, kvůli rostoucí hrozbě terorismu a růstu etnických a konfesních neshod v daném regionu,“ řekl Putin po jednání s Erdoganem.

Ruský prezident dodal, že neshody a separatistické tendence v poslední době uměle přiživovaly obě strany.

O pomoci běžencům

Putin se také věnoval otázce pomoci běžencům, aby se mohli vrátit do své vlasti.

„Samozřejmě, dotýkali jsme se i humanitárních otázek. Považujeme za nezbytné i nadále pomáhat syrským běžencům vrátit se do vlasti, což umožní výrazně snížit sociálně-ekonomickou zátěž, kterou nesou země, jež souhlasily s přijetím Syřanů,“ řekl ruský prezident po jednání s tureckým prezidentem.

Pramen míru

Devátého října turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil zahájení operace Pramen míru na severu Sýrie, která byla zaměřena proti Straně kurdských pracujících a Islámskému státu. Ankaru podporuje v regionu syrská ozbrojená opozice.

Mnozí západní partneři Turecka, včetně USA, Erdoganovo rozhodnutí odsoudili. Přitom Washington, který dříve podporoval Kurdy, informoval o stažení vojsk.

Kurdové to vyhodnotili jako porušení dohod a uzavřeli s Damaškem dohodu o společném vzdorování Turkům. Syrská armáda měla obsadit území podél severní hranice. Vládní vojska vstoupila do řady osad v guvernorátu Rakka a na severu Aleppa, a kontrolují pohraniční kontrolní stanoviště ve městě Ajn al-Arab (Kobaní).

Ve čtvrtek bylo oznámeno, že turecká operace byla na 120 hodin pozastavena. Objevily se informace o stažení kurdských oddílů o 30 kilometrů do vnitrozemí Sýrie, a to kvůli vytvoření nárazníkové zóny, které budou Turci kontrolovat samostatně. Nicméně, i přes dohodu o příměří se objevovaly zprávy o pokračujících bojích.

Zdroj: https://sptnkne.ws/AgxS
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Francouzský prezident Emmanuel Macron se setkal s čínským ministrem zahraničí Wang Yi   
Pridal tk Středa 23 říjen 2019 - 05:13:03 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Francouzský prezident Emmanuel Macron se 21. října místního času setkal v Elysejském paláci v Paříži s členem čínské Státní rady a ministrem zahraničí Wang Yi (Wang I).

Emmanuel Macron při setkání uvedl, že čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) uskutečnil v březnu tohoto roku úspěšnou státní návštěvu ve Francii a obě strany dosáhly významného konsensu ohledně dalšího rozvoje vztahů Francie a Číny. Minulý týden telefonicky hovořil s prezidentem Xi Jinpingem a vyměňoval si názory na dvoustranné vztahy a pragmatickou spolupráci. Znovu navštíví Čínu a zúčastní se 2. čínského mezinárodního dovozního veletrhu, posune komplexní strategické partnerství mezi Francií a Čínou na novou úroveň a podnikne nové kroky ve spolupráci v oblastech hospodářství, obchodu, zemědělství, financí, civilní jaderné energie a humanitních věd. Francouzská strana se aktivně zavázala podporovat rozvoj vztahů mezi EU a Čínou a je ochotna posílit koordinaci a spolupráci s Čínou v mezinárodních mnohostranných záležitostech s cílem společně řešit globální výzvy, jako je změna klimatu a ochrana biologické rozmanitosti.

Wang Yi uvedl, že čínská strana vítá nadcházející návštěvu prezidenta Macrona v Číně, která bude další důležitou strategickou komunikací mezi oběma světovými mocnostmi a zástupci východních a západních civilizací. V současné době je mezinárodní situace komplikovaná, proto je nezbytné, aby Čína a Francie společně dodržovaly základní normy mnohostrannosti, autoritu OSN a mezinárodních vztahů, což je mezinárodní odpovědnost, kterou by tyto dvě země měly převzít. Čína je ochotna nadále posilovat výměnu na vysoké úrovni mezi oběma zeměmi a prohlubovat spolupráci společných výhod. Čína rozšíří své otevření do zemí po celém světě, včetně Francie, a uvítá prezidenta Macrona, aby se zúčastnil 2. čínského mezinárodního dovozního veletrhu a propagoval více francouzských vysoce kvalitních produktů.

Wang Yi uvedl, že Čína vždy pevně podporovala proces evropské integrace. Čína podporuje jednotu EU a podporuje Evropu v tom, aby hrála důležitější roli v mezinárodních záležitostech. Čína rovněž oceňuje aktivní a důležitou roli Francie při prosazování evropské integrace a při řešení změny klimatu a ochraně biologické rozmanitosti.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2185 sec,0.0794 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,524kB