Neděle 10 listopad 2019
Přála bych si… aneb “2000 slov dnes” od obyčejné ženy   
Pridal tk Neděle 10 listopad 2019 - 06:42:04 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Za pár dnů oslavíme 28. října a 17. listopadu. Čeká nás mnoho frází, mnoho osočujících diskuzí a mnoho bojů o místa na slunci a o zásluhy pro kde koho. A tak bych také ráda přispěla. Tak nějak normálně… od srdce. Protože se mi už dlouho zdá, že obsah našich životů uniká jak těm na pódiích, tak těm pod nimi. Jako by nešlo o to, proč se křičí, ale že se vůbec křičí. Bez ohledu na smysl toho křiku a bez ohledu na pravdu. A hlavně bez ohledu na zdravý rozum. V tom bezduchém překřikování všech těch part včetně té bruselské se ztrácí obyčejný člověk. Občan. Máma. Táta. Děti. Babička a děda. Obce. Města. Domov. Naše země. Naše Evropa. Ztrácíme se v tom my všichni a začínáme být bezradní a zmatení. Protože o nás na těch pódiích přestalo jít. Bez ohledu na všechny proklamace.

Přála bych si, aby se vrátil zdravý rozum. Aby byl přítomen, když budeme rušit tisíce nesmyslných právních předpisů a nařízení, kterými jsme zaplaveni, a aby byl přítomen při přijetí srozumitelných zákonů, které patří do civilizované Evropy. Přála bych si, aby u soudů vítězila spravedlnost, ne otrocký výklad textu zákonů. Jde to – a někteří soudci to už umí. Jen tak tu vznikne důvěra ve stát.

Přála bych si, abychom zastavili obsazování Evropy lidmi, kteří tu nemají co dělat, a ti, kteří doposud nelegálně přišli, aby museli z Evropy odejít. Nemají tu právo být, nepatří sem, a jim nepatří Evropa. Nedejme si vnutit, že jsme odpovědní za jiné světadíly, protože tomu tak není.

Přála bych si, aby Evropská unie začala plnit roli, pro kterou byla založena, a pokud toho není schopna, ať raději skončí. EU nebyla zakládána proto, aby jedny státy diktovaly jiným, aby některé státy ekonomicky podváděly, nebo aby členové ztratili svou národní identitu. Od EU jsme očekávali bezpečné evropské hranice, bezpečné ulice, ekonomickou spolupráci rovnocenných států, volný pohyb a vzájemnou pomoc. Nevidím však dnes většinu z toho všeho.

Přeji si, aby se nám násilně nevnucovaly neuvěřitelné teorie o mnoha pohlavích. Máme dvě – muže a ženu, a pak jsou občas výjimky, které jako civilizovaní lidé budeme sice plně respektovat a ctít jejich jinakost, ale nebudeme kvůli nim měnit biologii. Máma je máma, táta je táta, a manželství je svazkem muže a ženy. To, že občas v ulicích teatrálně vystupují jiné skupiny, z výjimek nedělá většinu. Ta většina žije doma své klasické rodinné životy, a všechna ostatní tvrzení a teorie jsou znásilňováním přirozenosti.

Přála bych si, aby žena mohla být dále ženou, a aby měla po boku muže se vším, co je mezi nimi odlišné. Protože kdo tvrdí, že muž a žena jsou zcela stejní, je prostě hloupý. Muž a žena mají mít samozřejmě stejná práva, ale to z nich nedělá stejné bytosti – naopak. Na odlišnosti obou je založeno vše přirozené – láska, partnerství, mateřství a otcovství, jsou povolání ryze ženská, a povolání ryze mužská, například už kvůli tělesné konstituci – a ani občasné výjimky to nezmění. Odmítněme rušení oslovení dámy a pánové, odmítněme společné toalety, a odmítněme volby pohlaví jako čiré nesmysly proti přirozenosti.

Přála bych si, aby nám nediktovaly nátlakové skupiny, které jsou zneužívány k tomu, aby nás děsily, rozeštvávaly a unavovaly, aniž říkají něco užitečného nebo přinášejí jakákoliv řešení. Typickým příkladem budiž hysterická a nemocná Greta, které svět věnuje tolik pozornosti, až pochybuji o zdravém rozumu toho světa. Přála bych si, aby se Greta dostala do péče lékařů, kteří jí vrátí ono její dětství, a aby její rodiče byli popohnáni k odpovědnosti za to, co se svou dcerou nechali provádět. Ano, chraňme přírodu, chraňme náš svět, ale ne pod diktátem zmanipulovaných dětí křičících do mikrofonu nebo přilepujících se k asfaltu s nejnovějším mobilem v kapse a nechodících kvůli tomu do školy. Naslouchejme vědcům – těm, které neplatí žádná lobby, ale které si budeme platit sami.

Přála bych si, aby i v budoucnu vzdělání mělo stále svou hodnotu. To předpokládá, že zajistíme dobrý obsah studijních oborů a smysluplné zkoušky, ať odborné, maturitní nebo státnice, ať akademické nebo praktické, ať více či méně náročné podle typu studia, tedy napříč spektrem, aby každý mladý mohl sáhnout po tom, co ho baví a co zvládne. Nedevalvujme však studia rušením maturit, státnic a jakýchkoli zkoušek, protože ani jedny z nich sice nejsou všespásné, ale jsou motivací ke studiu a určitým stupínkem v osobní profesní kariéře, na které se dá stavět dál.

Přála bych si, abychom si vážili všech, kteří pracují, a nepreferovali ty, kteří nepracují a nikdy pracovat nebudou. Považuji za nespravedlivé, aby ti, kteří dnes a denně chodí do práce, vydělávali na ty, kterým se pracovat nechce, a ani se tím netají. Není správné, aby ti, co nejvíce křičí, měli výhody a privilegia na úkor těch, kteří křičet nemají čas, protože chodí denně do práce, starají se o děti, o domácnost, splácí své bydlení, uklízejí kolem svých domů… Je přece velmi jednoduché odlišit, kdo se ocitl v přechodné nouzi z jasných důvodů, a kdo má život na úkor ostatních jako životní program. Těm prvním je třeba podat pomocnou ruku, protože od toho jsme civilizovaná země, ale těm druhým je třeba říct jasné ne – protože civilizovaní nejsou oni. Není důvod, aby to bylo jinak.

Přála bych si, aby naši politikové měli úroveň. Aby netančili ve sněmovně na lavicích, aby nemluvili do mikrofonu sprostě, aby byli pokud možno u toho mikrofonu střízliví, aby hovořili jako vzdělaní lidé, aby se nenapadali v osobní rovině, tedy aby zvládali názorovou diskuzi jako lidé inteligentní, aby nevystrkovali svůj zadek na kameru, aby neuráželi prezidenta z důvodu jeho věku a zdraví, zkrátka aby byli více normálními a slušnými lidmi, protože normální a slušní lidé nic z toho nedělají, a když, tak ne do mikrofonu a ne před kamerami, ale v hlubokém soukromí.

Přála bych si, aby se v naší zemi nevyplácely ve veřejném sektoru mnohamilionové mzdy a odměny, jejichž výše je neomluvitelná. Naopak bych si přála, aby se finančně více podpořili jiní. Odborné profese, zejména lékaři, učitelé, a také starostové, hasiči apod., kteří nesou mnohem větší odpovědnost, než leckterý úředník a leckterý šéf veřejné instituce. Lékaři za naše zdraví, učitelé za kvalitní vzdělávání mladých, a starostové za dobrý výkon samosprávy, což je obrovsky důležité pro občany obcí a měst. Na těch šetříme, a manažeři státních institucí dostanou odměny leckde i desítky milionů korun – což je neodůvodnitelné.

Přála bych si, aby neziskové organizace mimo těch, které poskytují sociální a podobnou péči, neměly právo čerpat z veřejných peněz ani korunu. Ať si najdou sponzory, ať přispívají členové, ať si to odpracují. Nevidím důvod, proč bychom je měli financovat z peněz nás všech. Dokud to tak bude, budou vznikat obskurní a nesmyslné projekty, jejichž šéfové budou brát vysoké platy a vykazovat činnost, která je leckdy k pousmání – kdyby nestála miliony. Chce-li někdo provozovat spolkovou činnost, ať si ji provozuje – ale za své, ne za naše. Evropa je tam, kde je, právě proto, že začala financovat podobné party lidí, kteří si z toho udělali vlastní byznys – aby nemuseli, nedej bože, do normální práce, jako my všichni, které jim tu „legraci“ platíme.

Přála bych si, abychom dokázali podporovat jasné talenty bez ohledu na to, zda na to rodiče mají, nebo ne. Ať jde o sport, o múzy, o studium. Na to by měly být budovány fondy, aby se talentovaným dětem dostalo takové podpory, jakou potřebují. Ne každé dítě má to štěstí podpory své rodiny jako úžasná Ester Ledecká; věřím přitom tomu, že talentů je u nás dost, a že podepřít je by mělo být otázkou národní cti.

Přála bych si, abychom se zasadili sebevědomě o návrat rodinného stříbra do našich hranic – ať je to zemědělství či jiné obory. Tedy aby existence EU nebyla překážkou pro schopnosti a aktivitu našich zemědělců, farmářů a podnikatelů, kteří tu odjakživa byli, a náhle se nám vnucuje, abychom se jich zbavili. Vzali nám názvy, vzali nám často i obsah, a já s tím nesouhlasím. Kooperace napříč Evropou je dobrá věc, ale nesmí být záminkou k diktátu.

Přála bych si, abychom neničili podnikavost a kreativitu drobných živnostníků nebo prostě šikovných lidí. Dnes se boji vyšívačka prodat ubrus, aby nemusela mít za chvíli EET, o drobných pěstitelích nemluvě. Každý, kdo uživí vlastní prací byť jen sebe a svou rodinu, by si zasloužil podporu státního aparátu, ne naopak.

Přála bych si akceschopnou profesionální armádu, která by mohla zasáhnout v případě potřeby na hranicích i jinde. Peníze, které putují po miliardách do neziskových organizací a někam do Afriky, by měly být nasměrovány právě sem, abychom byli soběstační v otázce bezpečnosti. Co nebylo nutné kdysi, je nutné dnes, kdy některé členské státy bez souhlasu ostatních členských států EU sem pozvaly, pustily a živí tisíce našich přirozených nepřátel. Lidé v tísni nebudou za chvíli za našimi hranicemi, ale v našich hranicích – tedy tady doma. Je třeba se na to připravit.

Přála bych si více samostatné obce a města, jejichž orgány se budou volit většinovým systémem. To znamená, že lidé, kteří dostanou početně nejvíce hlasů od občanů obce či města, by vytvořili zastupitelstvo. Tedy žádné přepočty podle procentuálního zisku stran, což vytváří zastupitelstva tak, že to neodpovídá skutečné vůli lidí. Je to důležitější změna, než přímá volba starosty, která sama o sobě nic neřeší.

Přála bych si, aby byl výrazně zredukován formalismus ve prospěch zdravého rozumu. Například zákon o zadávání veřejných zakázek nutí zadávat firmám, které ve skutečnosti nechceme, jen proto, že nabídly nejméně, zatímco důraz by měl být dáván na kvalitu. Složitý proces brzdí termíny, a my jezdíme po tom, po čem jezdíme – nebo spíše stojíme. Čtyři sta žádostí o informace za tři měsíce od jednoho člověka je důkazem o tom, že zákon o svobodném přístupu k informacím už dávno neplní roli, pro kterou vznikl, ale stal se nástrojem šikany a politického, a někdy obchodního, boje. Jsme tak „buzerováni“ zákonnými ustanoveními, že už ani nemáme čas přemýšlet proč.

Přála bych si konec všech dotací. Dotace křiví všechno včetně charakterů, a zpětně se stávají nástrojem destrukčních kontrol dotovaných. Důvody následných sankcí, a často 100% jejich lichvářské penalizace, jsou až neuvěřitelné příběhy. Navíc se šlape po malých, zatímco k velkým se přistupuje nesmírně velkoryse. Dejme peníze přímo obcím do rozpočtového určení daní, a nenuťme je prosit o milodary. Obce nejsou poddanými, aby prosily. Na podporu veřejné správy mají právo, protože právo na samosprávu je ústavně chráněné. A chce-li stát, aby za něj pracovaly, měl by je zaplatit o to víc. O dotacích do soukromého sektoru vůbec nehovořím – to pro mne úplný protimluv, který nemá žádnou logiku ani opodstatnění.

Přála bych si, abychom se v rámci Evropy spoléhali na ty kolem nás, kteří nás respektují, ne na ty, kteří se nám snaží diktovat, nebo jednají bez ohledu na nás. Nesnažme se s naší malou zemí dělat velkou politiku, ale mysleme právě a jen na tu naši malou zemi, aby nedoplácela na rozhodování a bezohlednost těch velkých. Velmoci si hrají své hry, kterých my budeme vždy pozorovatelem, a proto se snažme hájit si své, ne světové. To své si ale obhajujme a chraňme důsledně, s hrdostí, sebevědomím a ve spojenectví s těmi, kteří o toto spojenectví budou stát. Nepodlézejme velkým, kteří nás kdykoli budou ignorovat. Naučme se být sami sebou, kteří hájí své území, své občany a své hodnoty. Odmítejme, že je to nacionální, protože to tak prostě není. Na svoji zemi a svůj domov máme právo, a nedejme si to nikým brát.

Přála bych si, abychom na školách hovořili s dětmi napřed o České republice, a až potom o Evropské unii. Přála bych si, abychom nemanipulovali zcela nelogicky už od jeslí děti panenkami tmavé pleti, protože tmavá pleť je v Evropě stále výjimečná, stejně jako v Africe je zase výjimečná pleť bílá. Nechci, aby na půdu škol měli přístup politikové, a nechci, aby tam měla přístup jakákoli církev. Když budeme děti učit o církvích, pak to musí být pravdivě, a v rámci hodin dějepisu. A tak, jak nelze vynechat u katolické církve čarodějnické procesy, tak nelze u islámu vynechat teroristy. Škola má přinést informace, nemá vnucovat názory.

Přeji si toho hodně. Ale měla jsem pocit, že doba na 2000 slov je zase tady. Tak jsem je zkusila po svém napsat.

Jana Hamplová

Zdroj: http://www.zvedavec.org/naokraj/2019/11/8084-2000-slov-dnes-od-obycejne-zeny.htm

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



„Tak už je to černé na bílém.“ Vláda za zády občanů přijímá do ČR migranty, tvrdí Okamura. Čtete, co se děje   
Pridal tk Neděle 10 listopad 2019 - 06:16:04 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Šéf strany SPD Tomio Okamura ve svém příspěvku na Facebooku varoval před růstem nelegální migrace v České republice a také před její nevyslovenou podporou vládnoucími stranami. Jako důvod mu posloužil nedávný výrok europoslankyně za KDU-ČSL Michaely Šojdrové o počtu migrantů, jež v roce 2018 ČR přijala. Okamura poukázal i na alarmující statistiku.

Michaela Šojdrová ve zpravodajském pořadu České televize Události, komentáře dne 31. října uvedla, že Česká republika v roce 2018 udělila 47 azylů a doplňkovou ochranu 117 žadatelům, z toho asi 50 syrským uprchlíkům, kteří přišli do České republiky de facto ilegálně. Následně tyto informace potvrdila i v rozhovoru pro iDNES.cz a dodala, že se jednalo o Iráčany, Syřany a Afghánce.

Podle europoslankyně by se stát měl podřídit kvótám EU týkajících se migrantů a měl by je „naplnit bezpečně“.

„Je často i v zájmu České republiky, aby i druhé členské státy plnily společnou evropskou legislativu, společné právo,“ uvedla Šojdrová.

Celá věc však pobouřila českého poslance Tomia Okamuru, který obvinil vládu ze lži. Ze židle ho zvedla především konkrétní čísla.

„Přitom nám vláda a média stále tvrdily, že je u nás jen oněch pověstných „12 uprchlíků“. No, stačí se projít večer po Václavském náměstí v Praze plném černošských drogových dealerů, a všichni víme, že to není pravda,“ prohlásil.

Dále poukázal na to, že i politici ostatních stran „potvrzují, že u nás nelegální imigranti ve skutečnosti jsou, a dokonce to podporují“. Jako příklad pak zmínil KDU-ČSL.

Připomněl navíc i to, že podle ČTK policie v celém Česku loni odhalila 4992 cizinců, kteří v naší zemi pobývali nelegálně. Je to tedy o 254 více než tomu bylo v roce 2017.

Dále v příspěvku na Facebooku Okamura zmínil i několik kauz spojených s nelegálními migranty v Česku, k nimž došlo letos. Například připomněl odmítnuti plzeňským soudem vyhostit nelegální imigrantku, která se živila jako striptýzová tanečnice. Dále popsal případ nelegálního afrického migranta Abdallaha Ibrahima Dialla, který podle všeho znásilnil českou dívku u na Litoměřicku.

„Drogy v centru Prahy jsou distribuované africkými imigranty. Policie zadržela v okolí Václavského náměstí během osmi měsíců více než sto dealerů – v drtivé většině šlo o Afričany. Byli mezi nimi i žadatelé o azyl v zemích EU. Policisté u nich našli kokain, extázi i marihuanu,“ napsal Okamura.

Ve svém příspěvku se poté obrátil na ministra vnitra ČR Jana Hamáčka. Požadoval po něm vysvětlení faktu, že se podle výroční zprávy německé spolkové policie za rok 2018 počet migrantů, kteří nelegálně překročili hranice z Česka do Německa, zvýšil.

„Zatímco v roce 2017 jich bylo 4035, vloni to bylo 4295, což je nárůst o 6,5 procenta!“ alarmuje politik a dodává, že se podle německé policejní statistiky do Česka vrátilo 942 nelegálů.

Zdroj: https://sptnkne.ws/Atum
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Ukrajina a DLR zahájily další odsun vojáků v Donbasu   
Pridal tk Neděle 10 listopad 2019 - 06:01:18 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Síly neuznané Doněcké lidové republiky (DLR) se začaly stahovat z oblasti města Petrovske v Donbasu. Informoval o tom zpravodaj agentury Sputnik.

V 13:00 povstalci odpálili signální světlice, což je znamením toho, že začali stahovat své síly od dělící linie. Ukrajinské ozbrojené síly nato odpálily vlastní světlice. Tímto odstartovalo další kolo odsunu vojáků v Donbasu.

Zpravodaj z místa události informuje, že povstalci nastupují do vozidel a odjíždějí z dělící linie konfliktu. Celý proces monitorují pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Na místě odpoutávání jednotek se nachází šéf zastupitelstva DLR při Společném středisku pro kontrolu a koordinaci režimu zastavení palby Ruslan Jakubov, pozorovatelé zvláštní mise OBSE a zástupci velení sil DLR.

Odpoutávání sil

Kontaktní skupina pro řešení situace na Ukrajině podepsala rámcovou dohodu u odpoutání sil znepřátelených stran v konfliktu v Donbasu ještě v roce 2016. V Doněcké a Luhanské lidové republice však obviňovali Kyjev, že místo odsunu ukrajinští vojáci obsazují nové pozice.

K prvnímu stažení sil letos došlo v červnu u obce Stanycja Luhanska. Další odsun ale zkrachoval kvůli tomu, že se strany vzájemně obviňovaly ze střelby.

Dne 1. října tohoto roku se kontaktní skupina dohodla na obnově procesu odpoutání sil, který měl začít 9. října. Zatímco povstalci potvrdil, že jsou ochotni odsunout část svých jednotek, Kyjev s reakcí vyčkával. Nakonec odsun sil v oblasti Zolote byl zahájen dne 29. října a byl dokončen 1. listopadu.

Stažení sil a vytvoření nárazníkové zóny mezi bojujícími stranami je předpokladem svolání summitu normandské skupiny, do které patří Ukrajina, Rusko, Německo a Francie. Na summitu se mají projednat další kroky, které mají přivést k definitivnímu vyřešení ozbrojeného konfliktu v Donbasu.

Konflikt na Ukrajině

Minulý týden OSN zveřejnila statistiku obětí války na východě Ukrajiny, která vypukla v roce 2014. Za tu dobu bylo zabito více než 3330 civilistů a 9000 bylo zraněno. Zhruba 1,3 milionu obyvatel muselo opustit své domovy a 3,5 milionu potřebuje humanitární pomoc.

Ozbrojený konflikt v Donabsu začal v dubnu 2014, kdy se Kyjev pokusil vojenskými prostředky potlačit pokus o samostatnost části oblastí na východě země, které vyhlásily dvě lidové republiky – Doněckou (DLR) a Luhanskou (LLR). Tyto republiky neuznaly novou vládu v Kyjevě, jež vznikla po revoluci na majdanu.

Problém řešení krize na východě země je projednáván během schůzek kontaktní skupiny v Minsku, ale i po uzavření dohod o příměří pokračovaly přestřelky mezi stranami konfliktu.

Zdroj: https://sptnkne.ws/AsZN

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



V Řecku se promítal film z přímého přenosu ve formě 4K Velké vojenské přehlídky 2019   
Pridal tk Neděle 10 listopad 2019 - 05:55:22 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Podle zprávy Čínské ústřední mediální skupiny se dne 8. listopadu promítal na Athénské univerzitě v Řecku film z přímého přenosu ve formě 4K Velké vojenské přehlídky 2019 při příležitosti 70. výročí založení Čínské lidové republiky. Jde o světovou premiéru tohoto filmu v řeckém jazyce. Tento film způsobil nadšenou reakci vysokoškolských učitelů a studentů.

Zmíněné filmové dílo ve formě 4K Velké vojenské přehlídky 2019 natočila Čínská ústřední mediální skupina a ukazuje v něm velikolepé úspěchy čínské reformy a otevření se světu v uplynulých sedmdesáti letech. Film byl přeložen do více než čtyřiceti cizích jazyků včetně řečtiny a bude promítán po celém světě.

Athénská univerzita byla založena v roce 1837 a je první státní vysokou školou v Řecku. V současné době na ní studuje 14 tisíc registračních postgraduálních studentů a 40 tisíc vysokoškoláků.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Bělorusko je země nesvobodného internetu   
Pridal tk Neděle 10 listopad 2019 - 05:50:54 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Mezinárodní organizace pro lidská práva Freedom House zveřejnila zprávu hodnotící úroveň svobody internetu ve světě (Freedom on Net 2019). V tomto hodnocení je Bělorusko stále zařazeno na seznam zemí s bezplatným internetem, informuje Rádio Svaboda.

Zpráva odhaduje svobodu internetu v 65 zemích a představuje 87 procent všech uživatelů internetu.

Freedom House hodnotí svobodu na internetu devíti způsoby, mezi nimi - případy blokování sociálních sítí, blokování politického, sociálního nebo náboženského obsahu; počet zákonů, které zvyšují státní cenzuru; počet zatčených a usvědčených internetových bloggerů a také přítomnost „trollů“, kteří v online diskusích vyjadřují pro-power postoj.

Připomeňme, že Lukašenkovy režim zablokoval nezávislý informační zdroj Charter97.org.

Aliaksandr Pashaliuk

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.1870 sec,0.0796 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,535kB