Neděle 24 listopad 2019
Redaktorka Deníku N se svým fyzickým útokem na reportéra Sputniku dopustila výtržnictví a předsudečné nenávisti vůči osobě s jiným přesvědčením a názory   
Pridal tk Neděle 24 listopad 2019 - 22:42:00 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Redaktorka Deníku N se svým fyzickým útokem na reportéra Sputniku dopustila výtržnictví a předsudečné nenávisti vůči osobě s jiným přesvědčením a názory, soudí podle svého názoru policista! Násilí redaktorky našlo pochopení u bývalého spolupracovníka StB a rovněž u režiséra Pelíšků, podporu násilí vyjádřili i Alexandr Mitrofanov, Pavel Šafr a Jindřich Šídlo! Když kulturní a havlistické frontě dojdou argumenty, přichází ke slovu facky a předsudečná nenávist!

Všichni jste zřejmě už včera zaregistrovali skandál Petry Procházkové, reportérky Deníku N, která v pátek fyzicky napadla reportéra serveru Sputnik Vladimíra Frantu na konferenci Mediální fórum 2019, jenž proběhla ve dnech 20. až 22. listopadu v pražském hotelu Grand Majestic Plaza. Celá konference, která měla charakter širokého fóra, hostila mnoho účastníků a rovněž novinářů a vzhledem k tomu, že konferenci připravil ruský časopis, dalo se předpokládat, že na ní dorazí i ti čeští novináři, kteří Rusko nesnáší do morku kostí. A přesně k tomu došlo a začaly se dít věci.

Není vůbec jasné, zda-li nešlo o provokaci Deníku N s cílem zvýšit prodeje a tzv. mediální impresi v médiích, protože je logické, že pokud se na takové konferenci objeví novinářka zrovna z Deníku N, bude z toho mela. Konferenci pořádal totiž ruský časopis Mezinárodní život (Международная жизнь) a účastníci diskutovali v jednotlivých sekcích s tématickými názvy jako

•Suverenita osobnosti, suverenita médií, suverenita státu
•Dohodnou se Západ s Východem?
•Regionální a korporátní média
•Nová média vs. tradiční média
•Vliv postmoderní kultury na média.

Telefon odletěl, facka přiletěla, pravda a láska dostala přes hubu od lži a nenávisti?

Celý incident nastal v momentě, kdy se Vladimír Franta ze Sputniku a Ludvík Hradílek v pozici fotografa Deníku N vzájemně natáčeli. Oba dva se fotili a natáčeli, měli z toho zjevně legraci, nikde se nezdá, že by mělo dojít k incidentu. Jenže v tom okamžiku přichází Petra Procházková a začíná na Vladimíra Frantu slovně útočit, že co si to dovoluje natáčet společenský raut na konferenci. Vladimír Franta přitom zastupuje ruský server Sputnik a konferenci pořádá ruský časopis, takže je naprosto bizarní, že zrovna česká novinářka jako pozvaný host říká redaktorovi Sputniku, že nemá točit. Jenže, tím to nekončí. Vzápětí Procházková přichází s dalším obviněním, že prý Vladimír Franta o ní píše lži. A tady se musíme zastavit a probrat si, co měla Petra Procházková na mysli.

Jednalo se totiž o článek popisující vystupování Petry Procházkové právě na této 4-denní konferenci, kde podle Vladimíra Franty si redaktorka Deníku N stěžovala na úpadek tradičních médií, protože lidé prý začínají konzumovat tzv. nová média, tedy rozumějte alternativní servery, které dezinformují a matou veřejnost. A nejhorší prý je, že tomu podléhají nejen obyčejní lidí, ale i samotní novináři, kteří jsou touto novou vlnou zpravodajství pohlceni.

Andrej Babiš prý zneužil migrační hysterii v Evropě k politickému profitu v Česku, kde nelegální migrace prý skoro není. Potom se spletla v počtu Romů v ČR o celý jeden řád

Rovněž tvrdě kritizovala Andreje Babiše, že přenáší dezinformace z globální úrovně do prostoru České republiky a profituje z toho. Tím myslela problém migrace, která je prý dezinformací v prostoru ČR, protože v Česku je naprosté minimum nelegálních migrantů. Daleko větší problém je prý s Romy. Andrej Babiš prý zneužívá veřejných obav z migrace a těží z toho. Jenže, klíčový okamžik ve Frantově článku přichází hned poté. Franta totiž obvinil Petru Procházkovou z šíření hoaxů ohledně počtu migrantů a Romů.

Co napsal Vladimír Franta tak špatného?

Máme tu všehovšudy 20 uprchlíků, řekla novinářka. Nejsme zemí, která by byla na cestě či kam by někdo směřoval. Nikdo sem nejezdí, čeština je k ničemu, česky nikdo neumí. Že se z dětí syrských uprchlíků stalo záležitost č. 1, za to může PR tým prezidenta Zemana a premiéra Babiše. ČR má spíše zajímat integrace Romů, který je tu 1000krát více než uprchlíků.“

Zde byla novinářka „přistižena“, jak šíří fake news. Podle statistiky je v ČR nikoli 20 000 Romů, jak si myslí, nýbrž zhruba 250 000 tisíc a dokonce více. Romů je u nás tedy 12,5krát více, než soudí novinářka s třicetiletou praxí v Lidovkách, které navíc nemluví pravdu, jak sama uvedla. Pokud by se Procházková spletla o týž poměr se syrskými uprchlíky, mohlo by jich u nás být 12,5krát více. Pak bychom jich tu měli 250. Kdyby se mělo jednat o radikály, pak je to množství více než malé. Procházková však nezvážila tranzitní islamisty, kteří přes naše území (ČR) cestují, jak se o tomu tu a tam lze dozvědět z našich TV kanálů. V roce 2016 jeden z migrantů málem znásilnil zdravotní sestru v Nemocnici Na Bulovce. Novinářka Procházková řečnila na Media Fóru 2019, které se zabývalo technologií „fake news“. Rozhodla se neteoretizovat a uvést praktický příklad. Možná šlo zvolit nějaký více šťastný příklad, nějaké lépe spočítané exemplum.


Redaktor Sputniku se dočkal facky za článek, ve kterém žádné lži nebyly, jenom nepohodlná pravda. Co přijde příště? Vytáhne někdo na reportéra z alternativy pistoli a zastřelí ho jako Kuciaka?

Tento článek ze čtvrtka 21. listopadu neobsahuje naprosto žádné lži, ani pomluvy, ani dehonestace, ani diskreditace, nijak neuráží a nenapadá Petru Procházkovou, pouze věcně a fakticky upozorňuje na nesrovnalosti v jejích tvrzeních. Nic více, nic méně. Jenže právě tento článek se stal spouštěčem pro to, co na konferenci v pátek 22. listopadu vyvrcholilo. Na zmíněném rautu redaktorka Deníku N si všimla, jak se fotograf Deníku N a reportér Sputniku natáčí, přistoupila k Vladimíru Frantovi a nejprve mu vyrazila mobilní telefon z ruky a potom mu dala facku.

Inzultace byla nevyprovokovaná ve směru k podezřelé, oběť inzultace v době útoku neprojevovala k podezřelé žádné výroky. Podle policisty a současně našeho čtenáře by jeho obvodní oddělení PČR tuto situaci vyhodnotilo jako tr. č. fyzického napadení v souběhu s tr. č. výtržnictví podle § 358 s podezřením motivu realizace založené na základě předsudečného jednání vůči osobě zastupující skupinu, v tomto případě média, která jsou podezřelou v médiích identifikována jako “nová”, resp. alternativní. Podezřelá tím prý definuje skupinu, kterou předsudečně označuje jako “nová” v podkreslené negativní pejoraci s realizací odsudku a předsudečného jednání, šíření předsudečných postojů vůči skupině a příslušníkům členů skupiny, uzavírá náš čtenář jednání Petry Procházkové.

Potlesk pro “fackující Petru” přišel nejen od režiséra propagandistických a protirusky stereotypních Pelíšků, ale dokonce i od bývalého spolupracovníka StB a dalších protibabišovských a protizemanovských figur z mediální scény

Paradoxně se tak redaktorka Deníku N, který vznikl ve spolupráci se Zdeňkem Bakalou a bývalými zaměstnanci z jeho vydavatelství Economia, může stát první mediálně známou osobností, která bude čelit obvinění z šíření předsudečné nenávisti. Nenávist proti všemu ruskému je totiž rovněž předsudečnou nenávistí. Co je však alarmující, to je redakce Deníku N, která se za redaktorku postavila, nijak se za její útok a výtržnictví neomluvila a dokonce obvinila server Sputnik z dezinformování, přičemž si nezapomněla kopnout do internetové televize Raptor TV, která o tom jako první přinesla video. Jenže, to není všechno.

Režisér Jan Hřebejk na svém Twitteru zašel ještě dál, když otevřeně schvaloval inzultaci Vladimíra Franty, že si to prý zaslouží. Tím se ale podle policisty stává podezřelým ze schvalování trestného činu podle § 365 Tr. Z. a zdaleka to není jenom Jan Hřebejk.

Podporu fyzické inzultaci a schvalování výtržnictví projevil i bývalý europoslanec Jaromír Štětina na svém Twitteru, který si pochvaluje, že redaktor Sputniku dostal přes hubu. Jaromír Štětina má s těmito praktikami asi své zkušenosti, protože před rokem 1989 byl ve svazcích StB registrován pod krycím jménem “Plavec” a tudíž asi nepřekvapí, že po 30 letech nám tento plavec schvaluje fackování a fyzické útoky na novináře. Zamysleme se na okamžik, co kdyby napadla novinářka píšící pro ruské médium českého novináře? To by byl řev a nepřetržité ječení z České televize od rána do večera. Když ale redaktorka Deníku N mlátí redaktory ruských serverů, je to v pořádku a dokonce jí někteří ještě tleskají. A to Vladimír Franta nenapsal nic špatného, nikoho neurazil v článku, pouze popsal fakta a nesrovnalosti.

Demise tradičních médií bude mít nedůstojný konec plný facek a útoků na představitele Nových médií. Dříve či později to skončí těžkým ublížením na zdraví a střelbou jako na Slovensku, redaktoři alternativy se musí mít na pozoru

Pavel Šafr z anti-Babiš úderného serveru Forum24 rovněž Petru Procházkovou podpořil se slovy, že škoda každé rány, která padne vedle. Alexandr Mitrofanov přirovnal redaktora Sputniku k hovnu a Jindřich Šídlo na svůj Twitter napsal, že Petra Procházková má pravdu, tedy asi s tou fackou, nebo tak vůbec. Takže, situace se začíná vyostřovat. Po obrovské demonstraci na Letné z minulého víkendu najednou pražské havlérce narůstají nejen křídla, ale dokonce i ruce a pěsti.

Tomu se říká havlistická demokracie. Když nám někdo sáhne na novináře od Bakaly, je z toho ohrožení nezávislosti médií, když ale někdo fyzicky napadne reportéra alternativního serveru, je to pomalu záslužný čin, který je vychvalován. Už se jenom bojím, až v Česku dojde k nějaké podobné kauze typu českého Jána Kuciaka, jak se budou novináři radovat, že někdo zastřelil proruského redaktora nebo konspiračního novináře.

Tohle je typický znak radikalizace ve společnosti. Upadající tradiční média ztrácejí čtenáře, vliv, impresi, a tak jim nezbývá nic jiného, než ty redaktory těch alternativních médií mlátit. A mlátí je za to, že píšou pravdu. Protože to je jediné, čeho se Vladimír Franta v článku o Petře Procházkové dopustil. Naše redakce proto vyjadřuje redaktorovi Sputniku plnou podporu a vyzýváme jej, aby se nenechal zastrašit. Facka od redaktorky Deníku N je totiž ve skutečnosti facka od Zdeňka Bakaly, který se ukrývá v Ženevě v luxusní vile na břehu Ženevského jezera, zatímco Deník N složený z jeho (bývalých) zaměstnanců se snaží zviditelnit tím, že mediálně podporuje redaktorku, která místo novinařiny vyráží telefony z rukou jiných novinářů a fackuje je za články, které se jí nelíbí. Čím více facek, tím méně argumentů. To je nové krédo tradičních médií? Milion chvilek se tak brzy může změnit na Milion facek. Mikuláš Minář a jeho hnědá košile dělá divy, radikalizace na kulturní a mediální frontě zesiluje.

-VK-
Šéfredaktor AE News


Zdroj: https://aeronet.cz/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



„Petra Procházková nám předvedla v praxi ‚chvilku pro demokracii‘.“ Okamura se postavil za redaktora Sputniku   
Pridal tk Neděle 24 listopad 2019 - 07:20:59 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Český politik a předseda strany SPD Tomio Okamura okomentoval incident, ke kterému včera došlo na mediální konferenci v Praze. Okamura sdílel video zachycující útok Petry Procházkové z Deníku N na redaktora Sputniku Vladimíra Frantu a zkritizoval chování novinářky.

„Novinářka sluníčkářského Deníku N (přezdívaného Deník nenávisti) Petra Procházková nám předvedla v praxi ‚chvilku pro demokracii‘ a zákeřně fyzicky napadla redaktora Sputniku Vladimíra Frantu jen pro to, že se jí nelíbí jeho komentáře,“ napsal Okamura s tím, že se podle něj Vladimír Franta choval inteligentně.

Následně se předseda SPD obul do dalších českých médií, která podle jeho názoru nesnášejí kritiku a dokonce za ni mstí. „Takže, když oni každodenně lžou, rozeštvávají lidi, provokují, vyhrožují a občansky likvidují názorově nepohodlné lidi, tak to je podle nich v pořádku, a máme to trpět. Ale když někdo o nich napíše něco kritického, tak se kolektivně hned mstí nebo přistupují k násilí. A využívají k tomu i Českou televizi a Český rozhlas. Je to nastupující nová totalita,“ uvedl.

Okamura dále odsoudil reakci samotného portálu. „Třešničkou na zkaženém dortu je vyjádření samotného Deníku N, který tento bezdůvodný fyzický útok neodsoudil a naopak ho schvaluje,” napsal s tím, že pokud Deník N nezmění svou pozici ohledně napadení, strana SPD s ním spolupracovat nebude.

Ve svém příspěvku Okamura také připomenul reakci exposlance TOP09 Jaromíra Štětiny a režiséra Jana Hřebejka, kteří Procházkovou podpořili. „Jak můžou schvalovat násilí?“ diví se Okamura.

Závěrem politik přemýšlí, zda by další česká média informovala své diváky o incidentu, který se šíří na sociálních sítích. „Připomínám, že Deník N hojně propaguje také Česká televize stejně, jako propaguje ‚provařený‘ web Hlídací pes. A jsem zvědavý, jestli zase budou ČT a další sluníčkářská média o tomto incidentu mlčet a cenzurovat, protože se jim to nehodí, nebo toto násilné jednaní konečně odsoudí? Nedělám si iluze, ruka ruku myje…,“ podotkl Okamura.

Video publikoval YouTube kanál Raptor TV Live. Na něm je vidět, jak Petra Procházková nejdříve verbálně útočí sprostými slovy na korespondenta Sputniku. O několik okamžiků později mu nejdříve vyrazila z ruky mobilní telefon a následně korespondentovi dala facku.

K události došlo na novinářské konferenci Media 2019, která probíhala od 20. do 22. listopadu v pražském hotelu Grand Majestic Plaza. Petra Procházková tak dala najevo svoji nespokojenost s tím, jak korespondent Sputniku referoval o jejím vystoupení na fóru.

Reakce tiskového oddělení agentury Sputnik

K útoku na redaktora Sputniku Vladimíra Frantu se vyjádřila i tisková služba zpravodajské agentury: „Domníváme se, že jakékoliv rozpory se mají řešit cestou civilizovaného dialogu. Agrese a urážky nemají nic společného ani s žurnalistikou ani s normami společenského chování. Tento incident nijak neovlivní naši činnost, budeme i nadále poskytovat českému publiku důvěryhodné, aktuální a operativní informace podle norem a principů novinářské etiky a celkové lidské morálky.“


Zdroj: https://sptnkne.ws/A3sg
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Čekání na první ránu? Novinářka z Deníku N už začala   
Pridal tk Neděle 24 listopad 2019 - 07:00:31 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Že doba už tak nějak pod povrchem bobtná, že se z části podařilo zlovolníkům, zhrzencům, co prohráli volby, nenávistným nespokojencům, zasít tu svoji vlastní nespokojenost a nenávist z ní vyvěrající do veřejného prostoru, je už nějakou dobu zřejmé. Především z toho, jak na různých akcích politických aktivistů, demonstracích, ale i ve výstupech některých novinářů zhrubla rétorika, je dán volný prostor vulgarizmům, sprostotám, přáním i výhrůžkám smrtí politickým oponentům, nejvyšším ústavním činitelům. Beztrestně, bohužel.

Vůbec nešlo o nějaký osobní, ryze soukromý spor, ale o první veřejný násilný střet, lépe a přesněji řečeno fyzický útok na jiného novináře, který, dle útočnice, novinářky Petry Procházkové z Deníku N, píše něco, co se jí nelíbí. Video v článku je serozumitelné a všeříkající.

Představují-li si takto demokracii právě ti "hlídací psi" demokracie, potěš koště.

Vůbec není důležité, jaký světonázor, politické preference zastávají oba aktéři fackovačky, tady jde o ten precedens, příklad, model chování do budoucna.

Máš jiný názor - fláknu ti jednu a jako bonus jseš "hajzl, prase"!

Tak, jako jsou pro některé lidi příkladem politici, kteří si nevidí do úst, kulantně řečeno, a na veřejnosti se vyjadřují jako nevychovaní smradi, tak jsou příkladem i jiné veřejně známé osoby, novináře nevyjímaje. Ty transparenty plné vulgarit a nechutností na demonstracích, ale i ty excesy, do krajností až dovedené vyjadřování některých politiků opozice (výhrůžky podřezáním, oběšením) jsou jenom ovocem té podsouvané, předsudečné (!) nenávisti, kterou šíří. Demonstrující občan nabyde pocitu, že takto je to správně, takto se to smí a má dělat.

Začnou-li padat facky na veřejnosti, začne-li se drsně a hrubě verbálně z blízkosti, tváří v tvář, útočit na politické oponenty, ale i nositele jiných názorů, je tuze blízko k prvnímu výstřelu a rozžehnutí Majdanu ala Kyjev.

Paní novinářka Procházková, zřejmě zvyklá na drsné způsoby "komunikace", odkoukané a naučené Čečenskými a Afgánskými teroristy, mezi kterými se dlouho pohybovala a žila s nimi, překročila nejenom nepsané elementární zásady slušnosti, ale vnesla svou fackou do naší společnosti otevřeně fenomén násilí.

Kdy a kdo jí začne napodobovat?

Ano, jsme diametrálně odlišná společnost, než nelítostní zabijáci v Čečensku, Afgfánistánu atd. Drsná paní novinářka by si to měla zavčasu uvědomit, než tady začne škrtat sirkou násilí a dávat příklad frustrovaným nespokojencům, schopným všeho.

Společenství slušných novinářů, a věřím, že se i tací se u nás najdou, by mělo toto jednání odsoudit a distancovat se od praktik, které sem chce zavádět tato paní.

Zbystřit by měli i státní instituce, které mají ve svém programu a poslání, nejenom v nápisech na autech, pomáhat a chránit občany. Bez rozdílu názorů a politických preferencí. Protože tento incident nebyla obyčejná partnerská, hospodská ani sousedká fackovačka. Tady byl fyzicky napaden člověk, občan, za své názory a publikační činnost, která není v rozporu se zákonem. A i kdyby byla, jsou jiné způsoby, jak se proti nim ohradit, než facky a sprosté nadávky. To si může paní Procházková aplikovat mezi svými přáteli a partnery v Čečensku nebo Afgánistánu. My jsme, naštěstí, někde jinde.

Růžena Chrastekova
Řadová občanka, zajímající se o politicko - společenské dění v naší zemi

Zdroj: Vaše Věc
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Vučič oznámil, že Srbsko odmítá vstoupit do NATO nebo OSKB. A vyzval EU, aby si přestala hrát s Balkánem jako s loutkou   
Pridal tk Neděle 24 listopad 2019 - 06:57:34 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Srbsko nemá v úmyslu vstupovat do NATO nebo OSKB, země se hlásí k politice vojenské neutrality, prohlásil srbský prezident Alexandr Vučič. "Svou politiku vůči Rusku nezměníme. Zachováme bratrské vztahy, nebudeme měnit politiku, nevstoupíme do NATO nebo OSKB", cituje jej TASS. V dubnu Vučič, když komentoval odmítnutí země vstoupit do Severoatlantické aliance, uvedl, že Bělehrad nyní může pravým jménem nazývat agresi NATO v roce 1999 a považovat ji za zločin proti lidu, nikoli za "vojenskou operaci".

Vučič vyzval EU, aby si přestala hrát s Balkánem jako s loutkou
Srbský prezident Alexandr Vučič během setkání v Bělehradě se svým severomakedonským protějškem Stevo Pendarovským poznamenal, že Evropská unie manipuluje s přáním balkánských zemí vstoupit do aliance, a vyzval k ukončení této praxe.

Vučič varoval makedonského vůdce, že i když Evropská unie přijme kladné rozhodnutí ohledně připojení země k alianci, "tato radost bude trvat 15 dní", a potom vyvstanou otázky ohledně dalších akcí.

"Dosud jsme neviděli výsledek. (EU, pozn. RT) má právo se zabývat sama sebou, svými problémy, metodologií ... Ale pokud teď já řeknu svému národu tady, v Srbsku: lidé, zítra, pozítří víme přesně, co bude, tak to ve skutečnosti nebude záviset na nás", cituje Vučiče agentura RIA Novosti.

Srbský vůdce připomněl, že když se zástupci balkánských zemí účastní jakéhokoli fóra EU, jsou neustále nuceni zdůrazňovat, jaký význam pro ně má evropská integrace, a stěžovat si na sousední státy.

"Naučil jsem se to u naší kanceláře pro evropskou integraci, jako veršík, a všichni ostatní se to také naučili ... A tehdy nám tito "tátové a mámy" z Evropy říkali - vidíte, jaké problémy dělají ti ve Skopje nebo ti v Bělehradě?", řekl Vučič.

Podle jeho vyjádření si tak Evropská unie s nimi hrála "jako s loutkami", a nastal čas s tím skončit.

"Ode mě už nikdy neuslyší nic špatného o někom z regionu. Já jim budu přímo říkat, co si myslím ... aby si už s námi nehráli jako s loutkami, jako tomu bylo doposud", zdůraznil srbský prezident.

19. listopadu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil, že Severní Makedonie by mohla do aliance vstoupit začátkem roku 2020.

Doktor historických věd Arťom Uluňan v rozhovoru s NSN vysvětlil rozhodnutí Makedonie změnit název jejím úsilím zajistit si plnou integraci země do NATO a EU.

Zdroj: Nová republika vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Kdo chce zabít Peruna   
Pridal tk Neděle 24 listopad 2019 - 06:54:40 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Výběrová řízení pro vyzbrojování a vystrojování naší koloniální armády, součásti německého bundeswehru, jsou za posledních třicet let, až na výjimky, jednou velkou přehlídkou odborné i morální ostudy resortu obrany a mnohých vedoucích politiků. Ti jsou dlouhodobě evidentně zcela nepoučitelní. Jedním z důvodů je záměrná nesystémovost při vyzbrojování armády, která se v rámci NATO stává opravdovou exotikou. Tento článek je rozšířenou a upravenou verzí článku zaslaného na Parlamentní listy.

Na rozdíl od většiny civilizovaných a demokratických zemí, nemáme Národní úřad pro vyzbrojování. Přesněji, existoval jen krátce a ministr Stropnický za Babišovo ANO ho zrušil. U herce, který ani nebyl na opravdové vojně, pouze ideologicky posiloval předlistopadový režim v rámci armádního uměleckého souboru, se nemůžeme divit ničemu. Nicméně, jako Babišova pravá ruka zrušil Národní úřad pro vyzbrojování logicky s Babišovým vědomím. Pokud by se náhodou premiér tvářil, že o tom nevěděl, připomněl bych mu svoji informační zprávu k resortu obrany, kde jsem na tento problém výrazně upozorňoval. Dostali ji Babiš i Stropnický, oběma jsem ji předával osobně. Podobnou informaci dostal velvyslanec při NATO Šedivý (bývalý ministr obrany za ODS, nikoli stejnojmenný generál), který nakonec všemožně podporoval právě zájmy zahraničních firem. Dnes bojuje na ministerstvu slouhy cizáckých zájmů Petříčka proti nepřátelským dezinformacím. Kozlů ve funkcích zahradníků máme u plných koryt české politiky opravdu početná stáda.

V současnosti prožíváme boom ve vyzbrojování. Do resortu obrany se valí miliardy z našich daní, případně vypůjčené v cizině. V některých případech oprávněně, například nové radary Elta a Retia, kolové obrněné transportéry TITUS, pušky BREN, různé speciální verze nákladních automobilů Tatra, pasivní systémy Věra. Jiné jsou značně diskutabilní, jako nákup vrtulníků UH-1Y a AH-1Z. Vydávání peněz by mělo být obezřelé a hospodárné. Jednoznačným požadavkem je preference domácích výrobců, což dělají prakticky všechny státy NATO, v první řadě USA. I v případě mírně vyšší ceny se to vyplatí ve srovnání s nákupem ze zahraničí. Pozitivním výsledkem je podpora zaměstnanosti a výběru daní a zároveň v řadě případů i technologický vývoj. V opačném případě jsme v pozici křováků, nakupujících od koloniálních pánů rezavé muškety. Je třeba přiznat, že díky politickému vývoji za posledních třicet let, který zahájil Havel, jenž nebyl nikdy českým, natož slovenským vlastencem, došlo k výraznému omezení možností našeho obranného průmyslu. Nicméně i v případě mezinárodní spolupráce, protože již některé typy zbraňových systémů nedokážeme vyvíjet, je důležitý podíl českého partnera. Bohužel, už od devadesátých let si kdekdo, včetně vrabců na střechách štěbetá o faktu, že zahraniční firmy mají podstatně větší černé fondy na úplatky, než české.

Národní úřad pro vyzbrojování obvykle zohledňuje a realizuje akvizice takzvaného speciálního materiálu, definovaného v naší republice od roku 1994 zákonem č. 38/94 Sb. Pokud by se jednalo o nezávislý úřad, jak je dobrým zvykem v zahraničí, omezovala by především možnost korupčních vlivů, ať již politických ze zahraničí, nátlaku zahraničních, či domácích zájmových politických skupin, nebo všeobecně čistě finančních. To vše bez ohledu na fakt, že korupce patří společně se lží k hlavním pilířům německé euromarxistické EU. Lze předpokládat, že právě to byl důvod, proč došlo ke zrušení úřadu, přestože nebyl ideální, neboť tvořil součást Ministerstva obrany. O zřízení nového úřadu nemá euromarxistická vláda Babiše a spol. evidentně zájem, protože akvizice pro armádu tak zůstávají zcela pod partajní, tedy Babišovou, kontrolou. Lze bez velké nadsázky konstatovat, že se řadíme mezi rozvojové země kdesi daleko na jihu, či jihovýchodě, nejen z důvodu absence všenárodního referenda k nejdůležitějším otázkám zahraniční politiky, ale rovněž absencí nezávislého odborného úřadu, který by koordinoval vyzbrojování a vystrojování silových resortů (obrana, vnitro, finance). A to se nedávno s velkým povykem oslavovala svoboda a demokracie. Zdá se, že hlavně pro ty, kteří ji využívají v rozporu se zájmy státu a národa k nestydatému obohacování a podlézání cizáckým zájmům.

Na nedávném velitelském shromáždění armády, kam se dostavili Babiš i Metnar se oba bili v atletická prsa a oháněli statistikami, jak podporují český obranný průmysl. Realita je však poněkud jiná. Metnarovo ministerstvo evidentně protěžuje především německé výrobce a služby, které reprezentuje z velké části firma německých zájmů GLOMEX. Stačí se podívat na ostudný vývoj kolem výběrového řízení na bojová vozidla pěchoty. Dělá se vše pro to, aby uspěl německý typ Puma, a to bez ohledu na cenu a bojovou, případně užitnou hodnotu.

Nelze se divit, jestliže Babišův Agrofert je extrémně zadlužený právě u německých bank. Rovněž nelze přehlédnout obrovský zájem, a tlak z Německa na včlenění naší armády jako kanonenfutru do Bundeswehru. Samozřejmě nikoli pro obranu před afroislámskou invazí, nebo německou kolonizací, ale pro připravovanou agresi proti Rusku, která se změní na jadernou válku v Evropě. O nákupu amerických námořních vrtulníků UH-1Y společnosti Bell, jednoznačně nevýhodném z taktického hlediska i provozních nákladů ve srovnání s typem UH-60M nemá smysl se znovu rozepisovat. Babiš si dvěma stovkami k důchodu koupil tlupu nemyslících voličů, a proto si dělá, co chce, případně co má nařízeno od Allbrightové, bez ohledu na zájmy státu a národa. V tom ho podporují ČSSD a KSČM. Takzvaná opozice svými šaškárnami nahání Babišovi další voliče. Vůbec bych se nedivil, kdyby si Minář chodil pro úkoly do Babišova velitelství v Praze na Chodově. Připomíná mi to dobu tahanic o americký radar v Brdech. Zeptal jsem se tehdy premiéra Topolánka, zda tu stupidní a komickou kampaň na podporu radaru neplatí Putin.

Minulý rok jsme slavili sté výročí naší republiky, která se po třech stech letech osvobodila z německé okupace. Píšu záměrně německé, protože Rakousko bylo vždy německá země dislokací, jazykem i zájmy. Historicky Rakousko není nic jiného, než bývalá východní marka Bavorska, která se osamostatnila. Masaryk, Štefánik, Beneš, legionáři i odbojáři, piloti z Británie, dělostřelci od Tobrúku, tankisté z ČS armádního sboru, o vězních v koncentrácích nemluvě, by se nestačili divit, jak současní domácí slouhové německých euromarxistů a sudeťáků v čele s Babišem slučují naši armádu s německou a všemožně posilují německou kolonizaci. Takzvaná opozice je v tom nadšeně podporuje a prý spolu bojují.

Babiš tvrdí, že je podnikatel, a to bez ohledu na totálně zadlužený AGROFERT, stejně jako ostudné neúspěchy s miliardovými ztrátami v zahraničí. V podstatě je pouze úspěšný pumpař dotací z EU neboli parazit na našich penězích. Euromarxistická německá EU nám nikdy nic nedala. Opravdu je někdo tak naivní (slušně řečeno) a myslí si, že by Němci dávali něco Čechům? Za tisíce let se nic takového nestalo. Z Německa přicházela vždy lež, pokrytectví, agrese, nepřátelství, ponižování a kolonizace. Všechny takzvané dotace z EU pocházejí z našich peněz, které byly buď převedeny jako stabilní dohodnuté platby do Bruselu a dalších, nebo je vydřeli cizáčtí kolonizátoři z našich lidí ve svých ve svých výrobních i obchodních firmách, ale zdanili v zahraničí. Ani pitnou vodu už nemáme v Praze a na dalších místech svoji. A to Babiš vykřikuje, že pracuje pro to, abychom se měli lépe. V německé kolonii pod vládou sudeťáků a pangermánské šlechty. Německá východní Afrika-Česko jako splátka za dluhy AGROFERTU.

Perun vs Supacat

V dohledné době se dá očekávat soud mezi českou rodinnou firmou SVOS Přelouč a resortem obrany, který řídí Babišův ministr Metnar. Už to samo o sobě je obrovská ostuda resortu obrany, především jeho ministra, který je pravou rukou premiéra. Nehodlám se zabývat detaily sporu, mezi firmou a resortem z hlediska průběhu výběrového řízení a smlouvy na nákup terénních obrněných vozidel Perun, kdo co porušil, či neporušil atd. To ať rozhodne soud. Důležitý a zajímavý je jiný faktor. Vozidla Perun byla primárně vyvinuta firmou SVOS pro potřeby 601. skupiny speciálních sil dislokované v Prostějově. Zde bychom si mohli připomenout podivnou likvidaci podobné elitní jednotky, známé jako SOG (Special Operations Group) vojenské policie a důvody k jejímu zrušení. Oficiálně se jednalo o podivné využívání svěřených financí, včetně nákupů.

Již delší dobu nelze přehlédnout konkurenční boj mezi dodavatelem vozidla Perun a typem Gepard od společnosti Dajbych. Tento střet v zásadě nemá smysl, možná je dokonce uměle vyvolaný, protože se jedná o vozidla rozdílné technické koncepce a hmotnostní kategorie. Reálně by se armádě hodila obě. Původní smlouva ostatně předpokládala nákup pouze čtyř vozidel Perun. Základem vozidla Gepard je osvědčený terénní automobil Toyota, který by zároveň mohl systémově nahradit dosluhující víceúčelové terénní automobily UAZ i Land-Rover Defender, prakticky v plném spektru. Nicméně se potvrzuje přísloví, které říká, že když se dva perou, třetí se směje.

Původně vstřícný přístup resortu obrany k českému vozidlu Perun se změnil poté, co velitel 601. skupiny vyslal dva svoje podřízené na služební cestu do Anglie k výrobci vozidel Supacat. Je to vozidlo obdobné kategorie, jako Perun a slouží již několik let v britské a australské armádě. Cestu obou vojáků samozřejmě muselo schválit a financovat ministerstvo obrany. Zde je třeba připomenout, že vozidlo Supacat bylo prezentováno již roku 2012 v armádním výzkumném ústavu ve Vyškově za přítomnosti skupiny reprezentantů vojáků, včetně zástupců 601. skupiny. Nejednalo se o prezentaci pro veřejnost. Perun v té době neexistoval a v současné době ho lze v úzké kategorii tří typů považovat za nejlepší na světě.

Výsledek prezentace byl takový, že Supacat by se vojákům líbil, podobný typ se nikde nevyskytoval, ale vyvstaly následující námitky. Řidič a spolujezdec sedí přímo nad přední nápravou, takže absorbují veškeré účinky exploze pod předními koly. Pohonná jednotka umístěná ve středu vozidla je obtížně přístupná. V případě kolize se automaticky blokují brzdy, takže vozidlo je nepohyblivé a odblokování může být v boji časem mezi životem a smrtí. Jako největší problém se ukázal jednoznačný požadavek výrobce, aby se veškeré závady opravovaly ve výrobním závodě v Anglii. To v praxi znamená cestu z například Afghánistánu do Anglie a zpět, kvůli několika ohnutým plechům, které by dokázala opravit vojenská dílna na místě. Zde je třeba doplnit, že v internetových diskuzích britských vojáků dostal Supacat jméno pojízdná rakev, především na základě nasazení v Afghánistánu. Cena Supacatu je nejistá, ale sotva bude nižší ve srovnání s vozidlem Perun.

V porovnání se Supacatem má Perun ve své kategorii světově nejvyšší prokázanou odolnost z hlediska explozí pod a kolem vozidla. Motor nad přední nápravou je dobře přístupný a zesiluje balistickou odolnost při nastřelení zepředu. Řidič a spolujezdec sedí až za ním. Firma SVOS má přátelský přístup k uživatelům, takže jim v podstatě předává značnou část servisu a oprav. Tím výrazně klesají provozní náklady. Naopak vývojové náklady vozidla Perun, včetně testů odolnosti u renomované německé firmy stály údajně kolem 180 milionů korun. Proto je zcela na místě otázka, zda se v rámci resortu obrany nepřipravuje další podivná akvizice v rozporu v rozporu se zájmy našeho státu, zodpovědným využívání peněz z našich daní a samozřejmě i bezpečnosti vojáků. Jako vždy je na místě otázka, kdo z toho má prospěch. Především to koliduje s řečněním ministra obrany i premiéra na téma podpory českého obranného průmyslu. Babiš není a nikdy nebyl český vlastenec, on ostatně nikdy nebyl ani slovenský vlastenec, stejně jako kdysi Havel. Ani Metnar nepůsobí dojmem, že by se rval za české zájmy, například v Marákeši. Kdo zná tuto dvojku, tak se nediví.

Martin Koller

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Imigranti s noži přepadávají cestující v londýnském metru   
Pridal tk Neděle 24 listopad 2019 - 06:48:35 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Tak tu máme další kulturní obohacení. Londýnská policie pátrá po mladých imigrantech, kteří s noži přepadávají cestující, zejména své vrstevníky.

Na záznamech kamerového systému z podzemky trio černochů s kapucemi bitím a nožem vyhrožují mladým lidem a olupují je obvykle o chytré mobily.

Jen tak dál k lepším zítřkům.

Zdroj: nhttps://www.standard.co.uk/news/crime/police-hunt-for-tube-thugs-targeting-passengers-for-phones-a4289611.html

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Švédská kontrarozvědka se připravuje na islámistické deportanty z Turecka   
Pridal tk Neděle 24 listopad 2019 - 06:43:43 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Švédská kontrarozvědka Säpo, podobně jako francouzská a dalších zemí, mají na pilno. Turecko jim začíná vracet islámisty-bojovníky z Islámského státu, které Švédsko přijalo jako tzv. uprchlíky a rozdalo jim azyly a občanství (za to je někdo zodpovědný!).

Navracení islámistických teroristů Ergogan totiž západním zemím ještě osladil: vrací jim je jako civilisty aniž by je extra niformoval. Profesionálně vycvičení, bojem zakalení teroristé tak mohou nepozorovaně zapadnout do islámistického podsvětí a připravovat předsunuté operace Islámského státu.

Turecko oznámilo, že jich pochytalo na tisíc, a spolu s rodinnými příslušníky je vrátí do jejich hostitelských evropských zemí. Legitimním způsobem tak paradoxně odesílá teroristy do Evropy (žádné Guantanamo), kteří tam sotva zesluníčkaří, ale nejspíš budou diverzní teroristickou činností podvracet evropské země zevniř.

Zdroj: https://www.hurriyet.de/news_schweden-bereitet-sich-auf-anhand-228-nger-des-is-vor_143528203.html
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



V USA se domnívají, že Damašek není připraven na ochranu ropných nalezišť   
Pridal tk Neděle 24 listopad 2019 - 06:38:34 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnosti Robert O´Brien pochybuje o tom, že orgány Sýrie dokáží ochránit ropná naleziště za Eufratem před teroristickou organizací Islámský stát.

Na fóru o bezpečnosti v kanadském Halifaxu byl O´Brien požádan, aby vysvětlil slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který oznámil, že USA na východě Sýrie ponechávají vojska na ochranu ropných nalezišť před IS.

„USA jsou tam, protože nechceme, aby se tato ropná naleziště vrátila do rukou IS. Naposledy, když syrský režim držel tato naleziště, je IS dokázal znovu obsadit asi za 15 minut,“ uvedl O´Brien.

Zároveň poznamenal, že „poměrně nevelké příjmy“ z ropy, která je těžena v této oblasti Sýrie, jdou na podporu nikoliv USA, ale syrských Kurdů, aby mohli nadále bojovat proti IS a řešit problémy uprchlíků.

Syrská ropa

Okolo 90 % syrské ropné těžby je soustředěno na východním břehu Eufratu. V říjnu americký prezident Donald Trump informoval o stažení amerických vojsk z území na severu arabské republiky, brzy poté však oznámil, že část vojáků tam zůstane.

Podle něj je cílem USA ochrana ropy před teroristy Islámského státu*, jelikož dříve těžba ropy byla jejich hlavním zdrojem příjmů. Americký lídr poznamenal, že možná nastal čas, aby Kurdové přešli do tohoto ropného regionu, protože potřebují peníze.

Zástupce Pentagonu Jonathan Rath Hoffman také uvedl, že příjmy ze syrské ropy putují právě Kurdům, nikoliv Američanům.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se domnívá, že USA peníze z ropy směřují na podporu loajálních jim ozbrojených skupin. Zdůraznil, že to poškozuje regulaci situace a zachovává to dodatečný vážný podnět. Navíc ruský ministr poznamenal, že se Washington snaží oddělit území na východním břehu řeky Eufrat a dělá vše proto, aby tam vznikl kvazistát.

Zdroj: https://sptnkne.ws/A36g

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



V Egyptu tlak USA kvůli Su-35 považují za porušení norem diplomacie   
Pridal tk Neděle 24 listopad 2019 - 06:36:04 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Tlak USA na Egypt v souvislosti s jeho nezávislou zahraniční politikou a touhou rozvíjet vojensko-technickou spolupráci s Ruskem a také poslední americké hrozby porušují diplomatické normy a jsou nepřijatelným zasahováním do vnitřních záležitostí, oznámil Sputniku člen parlamentního výboru Egyptu pro národní bezpečnost generál Yahya al-Kidwani.

Noviny Wall Street Journal dříve oznámily, že Pentagon a americké ministerstvo zahraničí ve společném dopise varují Egypt o nebezpečí sankcí v případě nákupu ruských letounů Su-35. Minulý pátek vysoce postavený zástupce amerického ministerstva zahraničí novinářům oznámil, že Washington „pracuje“ s Egyptem, aby nepřipustil nákup ruských letounů.

„Rozhovor o zavedení amerických sankcích proti Egyptu kvůli vojenské spolupráci s Ruskem, uzavření obchodu na vyzbrojení a zařazení do výzbroje moderních letounů, podobné prohlášení jsou za hranicí diplomatických norem a jsou nepřijatelné. Považujeme je za nepřijatelný zásah do vnitřních záležitostí Egypta,“ uvedl politik.

Připomněl také, že „Egypt je suverénní stát, který samostatně rozhoduje o mechanismech vojensko-technické spolupráce s různými státy v závislosti na potřebách ochrany svých zájmů“.

Al-Kidwani zdůraznil, že strategie Egyptu spočívá v diversifikaci zbrojení. Podle něj v této oblasti země spolupracuje s Ruskem, Čínou, Německem, Francií a USA.

„Egypt se nepodřídí tlaku USA, nebude měnit svoji politiku ve prospěch USA, nemá v úmyslu se vzdávat posílení spolupráce s Ruskem ve všech oblastech, včetně vojenské,“ poznamenal. Dodal také, že jde o společná cvičení, zbrojení a výměnu informací.

„Egypt je velký stát, který koná v souladu s vlastními zájmy a nepřijme diktát zvenku,“ uzavřel generál.

Americké hrozby

Egyptský nákup ruských stíhaček by mohl Káhiru vystavit hrozbě amerických sankcí. Uvedl to náměstek ministra USA pro politické záležitosti Clark Cooper na mezinárodním letecko-vesmírném salonu Dubai Airshow 2019.

Podle mluvčího ministerstva zahraničí by nákup ruských stíhaček mohl zpochybnit také možnost dalšího nákupu amerického vybavení ze strany Egyptu. Cooper rovněž prohlásil, že Washington Káhiru o rizicích informoval při uzavírání dohody s Ruskem.

Zdroj: https://sptnkne.ws/A36f
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Írán očekává od Ruska půjčku ve výši dvou miliard dolarů   
Pridal tk Neděle 24 listopad 2019 - 06:33:18 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Írán očekává od Ruské federace půjčku ve výši dvou miliard dolarů na realizaci řady projektů, přičemž při zohlednění dřívějších rozhodnutí by celková půjčka mohla činit zhruba pět miliard dolarů. Řekl to dnes novinářům ruský ministr energetiky Alexandr Novak.

„Opravdu přišli s řadou projektů… potřebují rozpočtové a vládní půjčky. Ministerstvo financí RF tuto otázku zvažuje, můžete se obrátit na ministerstvo financí," řekl Novak, který je také spolupředsedou rusko-íránské mezivládní komise.

„Přibližně dvě miliardy dolarů, pět miliard - to zohledňuje předchozí rozhodnutí. Říkají, že jim bylo v roce 2015 přislíbeno celkem pět miliard dolarů… Žádají, abychom to dotáhli do pěti miliard dolarů,“ řekl Novak.

„Je tam výstavba tepelných elektráren, vodních elektráren, železnice, dodávek vozů metra,“ vysvětlil Novak, když komentoval otázku, na které projekty chce Írán využít úvěrové prostředky.

Elektrárna Sirik a železnice Incheburon-Garmsar

16. září íránský ministr energetiky Reza Ardakanian oznámil, že mezi ministerstvy financí jeho země a Ruska byly upřesněny formality týkající se půjčky ve výši 1,2 miliardy dolarů.

Dodal, že Teherán použije tyto peníze na vybudování elektrárny Sirik v jižním Íránu a stavební práce začnou již za dva měsíce.

Oznámení bylo učiněno necelý měsíc po cestě iránského ministra do Moskvy, aby prodiskutoval energetické otázky s ruskými úřady.

Během cesty Ardakanian uvedl, že očekávaná ruská půjčka pro elektrárnu Sirik bude brzy poskytnuta.

Dodal, že Írán také využije ruské finanční prostředky na významný železniční projekt spojující Incheburon na severovýchodě s Garmsarem, který se nachází jihovýchodně od Teheránu.

Íránský madžlis v únoru schválil rozhodnutí získat půjčku od Ruska. Změny zákona o rozpočtu zahrnovaly ruské peníze do seznamu zdrojů státních příjmů za fiskální rok, který začal 21. března (1398 v perském kalendáři).

Zdroj: https://sptnkne.ws/A3x4

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přejít na stranu  [1] 2
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2972 sec,0.1435 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,590kB