Sobota 28 prosinec 2019
Namalovat hákové kříže na Železný kříž vztyčený v roce 1943 v Jizerských horách na památku padlých Sudeťáků v řadách Waffen SS a Wehrmachtu při porážce Paulusovy armády u Stalingradu je prý špatné...   
Pridal tk Sobota 28 prosinec 2019 - 06:14:38 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Namalovat hákové kříže na Železný kříž vztyčený v roce 1943 v Jizerských horách na památku padlých Sudeťáků v řadách Waffen SS a Wehrmachtu při porážce Paulusovy armády u Stalingradu je prý špatné, ale polévat sochu osvoboditele a maršála Rudé armády červenou barvou je prý v pořádku! Neznámí aktivisté pomalovali u Štěpánky sudetský památník levotočivými hákovými kříži z Indie na znamení štěstí a lásky, nacisté používali svastiku pravotočivou na znamení pokroku a ducha času! Nejedná se náhodou o provokaci s cílem zdiskreditovat odpůrce přepisování dějin a revizionismu v Sudetské otázce? Aktivisté by byli, ale kádry nejsou!

Česká média včera přinesla informaci, že neznámý pachatel nebo skupina aktivistů pomalovala hákovými kříži památník sudetských Němců v Jizerských horách, kteří v letech 1941 až 1943 padli na východní frontě v Rusku a zejména při obléhání Stalingradu. Celá kauza s tímto památníkem se dostala do veřejného podvědomí před několika týdny, kdy české servery přinesly informaci, že nedaleko Kořenova v Jizerských horách a v blízkosti rozhledny Štěpánka se nachází památník sudetským Němcům, tedy za války občanů Říše.

Jak jsme přinesli informace v našem článku, památník byl na místě vybudován v letech 1943 až 1944 poté, co 6. armáda polního maršála Friedricha Pauluse upadla v Rusku do zajetí po porážce u Stalingradu. Památníku vévodí kamenný kříž, který ztvárňuje nejvyšší německé vojenské ocenění, Železný kříž. Místní spolek Jizeran již v roce 2011 památník obnovil a teprve nyní se o tomto památníku začalo mluvit, protože česká média zahájila proces revizionismu a propagace sudetských Němců. Bez článku na Novinky.cz na počátku prosince by se o tomto památníků česká veřejnost nedozvěděla.

Spolek Jizeran sudetský památník obhajuje, že prý připomíná obyčejné Němce, z nichž mnozí do války nechtěli, ale museli. K tomuto drzému tvrzení bych dodal, že nikdo nenutil Němce v Sudetech, aby volili Henleinovu Sudetoněmeckou stranu a nezdálo se, že by sudetští Němci kritizovali a bránili vyhánění českých občanů z pohraničí na podzim 1938 poté, co by podepsán Mnichovský protokol. Nikdo z těch Němců nechtěl žít v československém státě, nikdo z nich neuznával československou vládu, všichni Sudeťáci byli občany III. Říše a spadali pod brannou povinnost, s čímž museli počítat, když volili Konráda Henleina, který sliboval odtržení Sudet od ČSR a jejich připojení k Říši.

Sudeťáci tak dostali přesně to, co chtěli. A na konci války byli odsunuti z Československa mj. i proto, že všichni přijali občanství III. Říše a zřekli se československého občanství. Jelikož pohraničí ČSR po válce znovu patřilo Československu, mohli na jeho území zůstat jen občané Československa, což sudetští Němci již nebyli od roku 1938. Spolek Jizeran se tak dopouští dost možná vlastizrady a opečovává pomník nacistické moci v Sudetech, německých občanů, kteří odtrhli pohraničí spolu s Konrádem Henleinem od Československa.

Železný kříž pomalovaný hákovými kříži z Indie

Nelze se proto divit, že někdo z vlastenců vyrazil k pomníku a Železný kříž pomaloval. Bohužel, pomaloval ho úplně špatně, protože ty hákové kříže jsou levotočivé, což je indický symbol štěstí, lásky a prosperity. Nacisté používali pravotočivou svastiku, která symbolizuje pokrok, rozvoj, budoucnost a Ducha času, který bdí nad lidstvem a poskytuje mu prozřetelnosti. Symbol Adolfu Hitlerovi osobně schválil Heinrich Himmler, odborník a specialista na okultní procesy řízení ve III. Říši. Namalovat levotočivou svastiku na pomník sudetských Němců je opravdu přešlap, kterým je vysílán symbol o neznalosti dotyčného, který Železný kříž pomaloval.

Jenže na straně druhé mi to připadá, že by mohlo jít o provokaci, která má zesměšnit vlastence a udělat z nich takové naprosté hlupáky, že ani neumí nakreslit nacistickou svastiku a místo ní namalují indickou. Kdokoliv, kdo se o problematiku nacismu zajímá, by takovou chybu neudělal. Tohle zkrátka vypadá jako provokace s podtextem, že odpůrci sbližování se znovu s Němci a se Sudeťáky jsou hlupáci, kteří ani nevědí co kreslí, a to znamená, že ani nemohou vědět, k čemu se vyjadřují a nerozumí tomu. Říká se tomu relativizace opozičního názoru a jeho dopadu. Opoziční hlas prostě zdiskreditujete tím, že opozici vykreslíte jako hlupáky, kteří neznají ani rozdíl mezi levotočivou a pravotočivou svastikou.

Kavárníci budou v sobotu v Praze skandovat před sochou Koněva, asi se jim stýská po nacistech a plánovaném odsunu českého národa do lágrů za Ural

V sobotu uplyne 122 let od narození osvoboditele Ivana Stěpanoviče Koněva a česká lumpen kavárna svolala na 15. hodinu ke Koněvově soše na Praze 6 protestní demonstraci s názvem “Běž domů, Ivane Koněve, a všechny komunisty vezmi s sebou!” a lidé si prý mají přinést píšťalky. Pokud by sovětská armáda počátkem roku 1943 nezastavila 6. armádu maršála Pauluse, žádné demonstrace v Praze by dnes nebyly, nebyli by tam žádní čeští občané, protože Německo plánovalo po skončení II. sv. války prostor Střední Evropy etnicky vyčistit od slovanského obyvatelstva v rámci programu Generalplan Ost.

Jenom díky obětem Rudé armády a lidu SSSR byla III. Říše poražena. Západní vojska mají jen marginální a zanedbatelný podíl na osvobození Evropy, protože veškerou tíhu bojů nesla Rudá armáda na východní frontě, která vázala 87% veškerých vojskových sil Německa po celou dobu II. sv. války. Kde berou dnes Američané, Britové a Francouzi tu nehoráznou drzost přivlastňovat si zásluhu na vítězství ve II. sv. válce?

Problém je v tom, že již uběhlo 75 let od konce války a Duch času opět prověří naše národy. Pamětníci již prakticky vymřeli, na zvěrstva nacistů se plánovaně zapomíná, protože když zemřou pamětníci, už nebude problém s přepisováním školních učebnic. Bez živých pamětníků, kteří to zažili, už nikdo nebude moci zpochybňovat změny ve školních učebnicích, které budou vykreslovat důstojníky Waffen SS a vojáky Wehrmachtu jako hrdiny, kteří bránili Evropu před tím zlým bolševismem a komunismem. Zatímco sochy sovětských maršálů budou odstraňovány, různé spolky českých vlastizrádců budou nejen v Jizerských horách obnovovat staré a zbourané pomníky, které původně byly vybudovány během okupace za Protektorátu anebo na území Říše v Sudetech. Kreténi a chátra nejhrubšího zrna bude nadávat na osvoboditele a bude velebit esesáky, že kdyby vyhráli válku, tak by v roce 1948 nepřišli v Československu k moci komunisté.

Když zemřou pamětníci, začne úřadovat Duch času ve společnosti a podrobovat národy zkoušce

To je ovšem skutečně pravda, to by opravdu komunisté k moci v Československu nepřišli, protože by nebylo žádné Československo a nebyl by žádný národ. Proces rehabilitace nacismu zasáhl Českou republiku s plnou intenzitou. Přestože občané Říše a obyvatelé Sudet se podíleli na válečném úsilí Říše proti spojencům a tedy i proti československému odboji, tak přesto se dnes po celých 75 letech od války najednou znovu objevují čeští vlastizrádci, kteří nepříteli obnovují a opečovávají pomníky. Úroveň idiocie se měří tím, nakolik je národ schopen velebit a uctívat svého kata a mistra popravčího. Když občané Protektorátu otrocky dřeli a umírali v Říši během Totálního nasazení, tak tihle Sudeťáci nedaleko Kořenova stavěli památník v podobě Železného kříže svým padlým synkům u Stalingradu. Takové chucpe! Takový kreténismus je znamením, že český národ je znovu po 75 letech připraven na svůj rozvrat a zánik zevnitř.

Duch času (německy Zeitgeist) je filosofický model hegelismu a dialektiky, jehož autorem je německý filosof Georg Wilhelm Friedrich Hegel. Tento myšlenkový model de facto uplatňuje tvrzení, že veškeré dění lidstva a jeho kroky jsou podrobovány zkoušce času a pokud zkouška dopadne selháním, potom národ nebo lidstvo jako celek je donuceno lekci dějin opakovat tak dlouho, dokud zkouškou času lidstvo nebo národ neprojde. Národ je potom podle Hegela tak silný, jak silný je jeho Duch času, který se projevuje prozřetelností těch, kteří drží moc a vládu v národě. Hegel dochází k závěru, že Duch času přebývá a ukrývá se v rodině a ve výchově potomků v rodině, protože ve knihách podle Hegelova názoru se nachází jen otisk a stín tohoto ducha. Sebelépe napsaná kniha je jenom stínem nositele. Všechno zlé, co se národu stane, je tak podle Hegela dopředu dané a předurčené, protože Duch času nakládá svoji zkoušku na bedra mladých potomků starého národa, nikoliv do knih.

Když národ začne bourat sochy osvoboditelům a začne stavět pomníky kolaborantům a nacistům, potom národ ve zkoušce Ducha času selhal a bude nucen si historickou lekci celou znovu zopakovat

Když dnes vidíme, co se děje v Evropě a v USA, kde se znovu oslavují nacisté, esesáci a vojáci Wehrmachtu, kde se rozvědčíci z Langley snaží přepisovat české učebnice dějepisu a literatury, když vidíme renovované pomníky vojáků Wehrmachtu a děti národa, jak špiní a plivají na sochy osvoboditele, tak to znamená, že zkouškou Ducha času náš národ neprojde a bude nucen si onu drsnou lekci z historie zopakovat. Už znovu máme v národě zrádce, kteří nejen staví pomníky katům našeho národa z dob Protektorátu a bourají pomníky osvoboditelů, ale už znovu se nacházíme v alianci a v souručenství národů, kteří spřádají úklady proti Rusku a plánují znovu válečné tažení do Ruska.

Nic se nezměnilo, znovu tak opakujeme lekci a Duch času nás znovu podrobí zkoušce. Národ a jeho přežití a prosperita je uložena v rodině, ve vnitřním kruhu, ve kterém se předává prozřetelnost Ducha času z rodiče na potomka. To je ten proces, který jako jediný rozhoduje o přežití národů. Hegelovská dialektika, která v podstatě stojí na tom, že v dialogu na každé dobré tvrzení A lze mít jakoukoliv špatnou odpověď B, kterou lze korigovat a dopátrat se pravdy, je tak jenom částí tohoto konceptu.

Jenže, právě Hegel se na sklonku života zabýval tím, kdo nebo co je to arbitr pravdy. Dialektika jako forma rozhovoru tvrzení a protitvrzení je potom garantem sama sobě, což Hegel odmítal, protože by tím šlo vyrábět vlastní tvrzení, nepravdivá, ale doložitelná jako pravdivá. Hegel se proto rozhodl pravdivostní axiom posuzovat z pohledu času jako nejvyššího arbitra. Pouze čas podle Hegela dokáže prověřit, co je pravda a co není. Příkladem toho, jak funguje princip Ducha času, je tvrzení o zbraních hromadného ničení v Iráku.

Pravda o zbraních hromadného ničení v Iráku vyplula na povrch až spolu s časem, hegelovský princip tedy platí, ale k národům je neúprosný a tvrdý

Americká vláda, americká armáda, americké tajné služby, diplomaté, britské tajné služby, britská vláda a vlády západních zemí tvrdily v roce 2002, že Saddám Hussein v Iráku má zbraně hromadného ničení. Žádné neměl, ale byla to záminka k invazi do Iráku. Alternativa na to upozorňovala již v roce 2002. Pravda vyšla najevo o 5 let později v roce 2007, kdy Pentagon ve zprávě přiznal , že důkazy z roku 2002 o zbraních hromadného ničení v Iráku byly zfalšovány s cílem získat záminku pro americkou vládu pro invazi do Iráku. A bylo to venku.

Nikdo se neomluvil, nikdo nespustil vyšetřování v americkém kongresu za rozpoutání války na základě zfalšovaných důkazů rozvědky, nikdo nebyl zatčen za rozpoutání útočné války, ticho po pěšině. Jenže, něco se potvrdilo. Pravdivostní axiom byl potvrzen na základě času, kdy pravda vyšla najevo. Tedy tento Duch času v hegelovském pojetí je jako jediný arbitrem toho, co je pravda a co ne. Na Ducha času se odkazuje i jedno české přísloví: “Čas ukáže, jak to je doopravdy!” Pokud jste někdy něco takové řekli, tak jste se odkázali nevědomky na Ducha času a na Hegelův koncept Zeitgeist.

Problém s Duchem času a jeho Prozřetelností je právě v tom, že prověřuje národy a procesy řízení a pokud neobstojí v čase, národy jsou odsouzeny si procesy zopakovat. A když vidíme, co se děje v Evropě, stojí celá Evropa před zopakováním si hrůz, které již v minulosti několikrát zažila. Znovu se národy Slovanů štěpí, kdy jedna část jich chce patřit k nacistům na západě, druhá část k Rusům na východě. Znovu na to národy doplatí. Vnitřní kruh rodiny je znovu rozbíjen a učebnice přepisují rozvědčíci, kteří varují před zlem z Ruska, zatímco vojáci slovanských armád jsou generály ze západu posíláni na hranice s Ruskem ve jménu NATO. V konečném důsledku tak pomníky nacistům pouze odhalují procesy, jak dalece již národ ve zkoušce času propadl.

-VK-
Šéfredaktor AE News


Zdroj: https://aeronet.cz/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Výsledky roku 2019: Válka proti pomníkům byla ostřejší, než boj proti teroristům   
Pridal tk Sobota 28 prosinec 2019 - 06:00:43 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
V době vánočních a novoročních svátků jsme naladěni na radostnou a klidnou vlnu. Ale ani v těchto svátečních dnech neutichá nenávist v pomatených hlavách vandalů. Tento týden Židovská náboženská obec SR oznámila, že neznámí pachatelé ve městě Rajec znesvětili starodávný židovský hřbitov.

Jedná se přitom již o druhý útok vandalů v kraji. Nedávno byl totiž znesvěcen židovský hřbitov v Námestově.

„Domníváme se, že jde o koordinovanou akci extremistických odpůrců dobrého občanského soužití v naší zemi,“ uvádí se ve stanovisku Židovské organizace B’nai B’rith a Židovské náboženské obce v Bratislavě.

Připomeňme, že na hřbitově v Námestově vandalové poničili celkem 59 pomníků, ve městě Rajec pak 20. Většina zničených náhrobků však pochází z 19. století a začátku 20. století. Policie nyní pátrá po útočnících. Vandalský čin odsoudila i slovenská prezidentka. Zuzana Čaputová uvedla, že cílem vandalů je destabilizovat situaci v zemi a vyvolat napětí ve společnosti.

V české společnosti takové napětí už existuje, a to kvůli rozhodnutí přesunout pomník maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva. Kam? Bývalý předseda vlády SR Ján Čarnogurský nabízí…

Slovensko, tedy srdce Slovenského národního povstání v Banské Bystrici nebo přímo na Duklu. Svůj návrh vysvětluje tím, že maršál Koněv velel karpatsko-dukelské operaci, kterou v horách Slovenska zahájila Rudá armáda na pomoc povstalcům. Významný slovenský politik odsuzuje rozhodnutí vedení Prahy 6 přesunout sochu sovětského vojevůdce.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová poděkovala Čarnogurskému za tento návrh, který se obrátil na zastupitelstvo Prahy 6 s návrhem vykoupit pomník maršála Koněva za účelem jeho přemístění a instalace na Slovensku. Zacharovová také dodala, že spolu s tím MZV potvrzuje svou pozici ohledně památníku. Dle jejích slov si památníky zachovávají svůj smysl ve vztahu k těm místům, kde se konaly historické události, na jejichž počest byly vztyčeny.

Pomník sovětského velitele na náměstí Interbrigády v Praze však není jedinou obětí českých bojovníků s památkami, které připomínají sovětské osvoboditelé. V říjnu neznámí vandalové postříkali červenou barvou pomník Rudé armády, který byl postaven v Komenského sadech v centru Ostravy v roce 1946, a tím poškodili kulturní památku oficiálně uznanou v České republice.

Co nutí vandaly takhle se chovat? Odpověď je jednoduchá – je to nenávist, hněv a zjevně absence argumentů pro hájení vlastního názoru.

Přečtete si několik dalších incidentů z války s pomníky v Evropě, ke kterým došlo v letošním roce 2019.

Například v Kyjevě neznámí pachatelé nakreslili hákový křiž na pomník židovského spisovatele Šoloma Alejchema.

V dalším ukrajinském městě, v Poltavě, vandalové posprejovali červenou barvou pomník hrdinům Sovětského svazu, generála armády Nikolaje Vatutina. Jeho iniciály byly zamalované a bylo na něm napsáno slovo Nepřítel. V listopadu tohoto roku ukrajinští vandalové znesvětili pomník maršála Žukova v Charkově a v Oděse byla pamětní deska Georgije Žukova polita barvou.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navrhl, aby dotyční nesli odpovědnost za znesvěcení válečných pomníků, a to i v zahraničí.

„Přijetí takového zákona přispěje k účinnějšímu boji proti vandalům a jejich patronům,“ zdůraznil ministr na schůzi výboru pro zachování paměti o Velké vlastenecké válce.

Nicméně, netrpí jen památky spojené s druhou světovou válkou.

V Kanadě ku příkladu vandalové znesvětili památník vojákům první světové války. Ve francouzském městě Bandol zamalovali vandalové černou barvou arménský kříž, který byl umístěn na pomníku obětem arménské genocidy.

V samotném hlavním městě Francie zase neznámí pachatelé znesvětili pomník Kytice tulipánů od sochaře Jeffe Koonse. Tento památník byl postaven na památku obětí teroristických útoků v Paříži v listopadu roku 2015. Fanoušci švédského fotbalového klubu Malmö zase letos znesvětili sochu bývalého útočníka Zlatana Ibrahimoviče

Bohužel, na seznamu vandalismu za rok 2019 je i Rusko. Na začátku prosince naházel dorostenec v Petrohradě sníh na Věčný oheň na Marsově poli. Proč to udělal, není známo. Můžeme jen předpokládat, že „bacil“ iracionální nenávisti, který má za následek boj s pomníky v Evropě, je nakažlivý, může mrzačit psychiku a dokonce způsobit značné poškození vztahů mezi zeměmi. Zda bude Česká republika a Rusko v nadcházejícím roce 2020 schopno překonat nedávné vzájemné ochlazení, bude do značné míry záviset také na výsledku kauzy pomníku maršála Koněva. Tak jako tak, tento názor dnes otevřeně zastávají v Moskvě.

Jana Petrova

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Kříže na kříži   
Pridal tk Sobota 28 prosinec 2019 - 05:50:31 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Německý vojenský symbol byl zhanoben nacistickými symboly, jak jsem se dozvěděl z rozhořčené reakce na pomalování německého pomníku ve tvaru německého vojenského vyznamenání železného kříže hákovými kříži. Pomník po druhé světové válce shozený z vrcholu kopce obnovili čeští aktivisté: „Rozhodně nejsme žádní nacisté ani fašisté. Jsme Češi, kteří ale žijí v domech po Němcích. Chodili jsme do škol, které stavěli... Znovu postavením pomníku jsme chtěli poukázat na skutečnost, že v Jizerkách kdysi žili Němci a Češi vedle sebe. Vzájemně si pomáhali, protože v horách byste jinak ani nepřežili. Ano, byli to Němci, ale byli to taky obyčejní lidé jako vy a já.“

Až se jiným českým aktivistům podaří prosadit zrušení Benešových dekretů ZDE:
http://www.rukojmi.cz/clanky/9561-babise-nemam-rad-zemana-taky-zrovna-nemiluju-ale-soucasna-situace-veli-stat-za-nimi-a-oddelit-zrno-od-plev , tito hodní čeští aktivisté se jistě rádi zase vystěhují z domů, kteří jejich dědové zabrali při dosídlování pohraničí po odsunutých Němcích. Zatím probíhá ideologická příprava, kdy se hodně hovoří o zvěrstvech proti vyháněným Němcům po válce (ano to je pravda), zatímco válka rozpoutaná Němci proti "úpadkovému Západu" a "méněcenným" Židům a Slovanům se jaksi opomíjí.

Možná ze mě mluví vliv historie vlastní rodiny, kdy i můj pradědeček s rodinou byl vyhnán ze Sudet. Byl ovšem jako Čech vyhnán Němci. Ono je to ve střední Evropě trochu problém, pradědeček měl zkomolené německé příjmení, takže nějaký praprapradědeček asi nebyl Čech. Mnoho Němců se jmenovalo Wenzel z českého Václav- více slávy a zase počeštěno na Vencl. Být Čechem v Sudetech nebylo na začátku války jaksi výhodné. Tak jako po válce být Němec. V místě, kde žil pradědeček tvořili Češi menšinu, děti měly do české školy hodně daleko. S Němci vycházeli dobře. Ostatně je-li soused dobrý nezávisí na národnosti - za stabilní situace ovšem.

Předseda české sociální demokracie za první republiky se jmenoval Antonín Němec, předseda německé sociální demokracie se jmenoval Ludwig Czech a byl dlouholetým ministrem zdravotnictví, sociální péče a veřejných prací v meziválečné ČSR. Pak ovšem Hitler vysvětlil Němcům, kdo odpovídá za jejich ponížení, že Germáni jsou "panská rasa" a potřebují "životní prostor". Dal Němcům vizi arizace židovského majetku a vlády nad slovanskými otroky. To se dobře poslouchá a proto se podobná argumentace stále opakuje. Také muslimové vědí že jsou jim nemuslimové povinni sloužit, neboť jsou méněcenní.

Ano, v Jizerkách kdysi žili Němci, podobně jako na mnoha dnes muslimských územích žili křesťané, a na mnoha místech národy dávno zapomenuté. Možná za sto let si někdo vzpomene, že mezi Labem a Rýnem kdysi žili Němci. Kříže jim tam muslimové vztyčovat nebudou. Káfir je podle wikipedie právním označením pro nemuslima, jinověrce. To slovo je nejhorší nadávkou ZDE: https://www.ivcrn.cz/kafir/ Káfir může přijmout islám, přijmout roli otroka nebo být mrtev. Němci ve své velké většině konformní s nacistickou ideologií nabídli Židům jen smrt, někteří Slované si mohli vybrat, čím více na východ, tím méně.

Sudetští Němci byli většinou hodní obyčejní lidé, sedláci, dělníci, živnostníci. Proto někteří bolševici v Rudé armádě navrhovali: "Jsou to dělníci a rolníci jako my, nechámeje přijít blíž, nebudeme na ně střílet, domluvíme se s nimi." Všichni Němci nebyli nacisté, tak jako všichni muslimové nejsou "zradikalizovaní" džihádisté. Dobrý Němec ale nezklame, když jde o blaho jeho národa. Udělá vše, co je potřeba. Také dobrý byť "nezradikalizovaný" muslim ví, že musí stát na straně služebníků Alláha. Radikálů nemusí být mnoho. Ti, kteří zklamou, špatně skončí. Ludwig Czech zahynul v koncentračním táboře v Terezíně. Byl Němec, ale také Žid.

Kdysi jsem četl o německém turistovi, který navštívil Volgograd (Stalingrad), kde padl jeho otec. Nechápal, proč tam také Němci nemohou mít svůj pomník "vždyť také bojovali statečně".

Pomníky jsou symbolické objekty. S nimi to vždy začíná. A končí.

Evropská unie nám (zatím) neukládá odstraňovat pomníky sovětským vojákům a velitelům, zatím jen z iniciativy našich občanů, zejména těch náležitě aktivních, se stavějí pomníky Němcům. To je první fáze. Jsme povinní žádat válečné reparace, ale větší šanci na úspěch má pátá kolona na zrušení Benešových dekretů. Jsou v podmínkách "demokratické Evropy" nepřípustné. Pomáhají politici "demokratického bloku" i sociální demokraté. Vrácení majetku potomkům odsunutých Němců včetně aktivních nacistů spolupracujícími soudy už běží. Pak nastane "usmíření".

Ivan David

Zdroj: Nová republika
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Kanadská policie chtěla použit snajpery proti protestujícím   
Pridal tk Sobota 28 prosinec 2019 - 05:44:02 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Guardian obdržel dokumenty prokazující brutální záměr kanadské policie použít ostřelovače a zatýkat všechny domorodé protestující aktivisty, bez ohledu na věk.

Jedná se o šokující poznatek, že země poučující ostatní z „demokracie“, tvrdě kritizuje například potlačení demonstrací v Rusku a ušlechtile hovoří o svobodě projevu a lidských právěch, ale v domácí praxi na tento propagandistický balast suše kašle – zvláště když jde o byznys a peníze.


Použitím odstřelovačů totiž plánovala kanadská jízdní policie potlačit pokusy domorodců zabránit výstavbě plynovodu přes území obyvatel Wetsuwitenů v Britské Kolumbii.

Kanadská policie byla připravena zahájit palbu na domorodé obyvatele, kteří překáželi výstavbě plynovodu v severní Britské Kolumbii, uvedl The Guardian s odvoláním na dokumenty, které má k držení, podle kterých byli k jejich potlačení poslání snajpeři.

V očekávání průlomové operace, kterou zorganizovali wetsuwetiští lidé a jejich příznivci, přikázala královská kanadská jízdní policie svým důstojníkům, aby „použili tolik násilí proti bodu odporu, kolik chtějí“.

Jeden příslušníků bezpečnostních orgánů v Kanadě označil zatýkání za nutnost „sterilizace na místě“. Navíc by se měla rozšířit na všechny, bez ohledu na věk.

„Neexistují žádné výjimky, všichni budou v oblasti zákazu zatčeni," uvádí jeden z dokumentů. Další dokument také zmiňoval možné zadržování dětí sociálními službami.

Kromě toho policie zablokovala přístup novinářů do oblasti operace a zajistila také zakrývání zbraní na cestě ke kontrolnímu bodu.

To vše se publikace dozvěděla z přepisů schůzek konaných před zahájením operace, informací po operaci, a stejně tak i zvukových a obrazových souborů.

Jeden z dokumentů uváděl, že domorodí zástupci měli k dispozici „lovecké zbraně“. Podle policejních informací však nic nenaznačovalo, že by tyto zbraně chtěli použít.

Guardian připomněl, že v prosinci 2018 zřídili Wetsuwitenové bod pro kontrolu přístupu na jeho území a zabránění výstavby plynovodu Coastal GasLink.

7. ledna policisté ozbrojení útočnými puškami demontovali kontrolní bod a zatkli 14 lidí.

Podle Fredy Husonové, oficiální představitelky správy skupiny domů obyvatel Wetsuwiteniů, byla královská kanadská jízdní policie původně vytvořena federální vládou, aby připravila domorodé obyvatele o jejich území.

„Dokázali to svým útiskem mého lidu, aby podpořili plynovod Coastal GasLink při invazi na naše území," řekla Husonová.

Samotné orgány činné v trestním řízení odmítly komentovat obsah dokumentů a poznamenaly, že vyhověly pouze soudnímu rozhodnutí v Britské Kolumbii, které prohlásilo výstavbu kontrolních bodů Indiány nezákonnými. Současně byly do oblasti převedeny další policejní síly, aby se zachoval klid v nepředvídatelném prostředí.

Navíc, po událostech v lednu 2019, jedno z oddělení nadále hlídá oblast a snaží se zabránit jakémukoli odporu vůči výstavbě plynovodu.

Mluvčí nasazené policie poznamenal, že policejní síly zůstanou na území „tak dlouho, dokud to uznají za vhodné“.

Podle The Guardianu byly podrobnosti o přípravách na operaci zahájeny v očekávání rozhodnutí Nejvyššího soudu zemského soudu Britské Kolumbie, kterým se zakazuje přístup Wetsuwitenům na pracoviště na plynovodu.

Vůdci domorodého lidu prohlašují, že chrání pouze své právo na ochranu sebe a budoucích generací před nenapravitelnou újmou, protože plynovod bude položen přímo podél dna řeky Maurice, na kterou se spoléhá několik obcí.

Doplňuje to temnou, rasisticko-genocidní minulost Kanady ve vztahu k původnímu obyvatelstvu. Ještě před 20 lety totiž existoval program odebírání dětí indiánským rodinám církevními institucemi na „převýchovu na správné Kanaďany“. Výsledkem této 115 let trvající praxe, jejíž součástí bylo sexuální zneužívání, týrání a těžká práce, jsou hroby více než tří tisíc těchto obětí. Celkem bylo za uvedenou dobu odebráno až 150 tisíc dětí!

Zdroj: kou, prvnizpravy.cz, theguardian.com, foto: arch.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Jak zneužít ve volbách dětskou naivitu   
Pridal tk Sobota 28 prosinec 2019 - 05:26:26 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Slovo liberál v průběhu času nabíralo různé významy. Předvedlo i celkem slušný veletoč, když v minulosti dokázalo obrátit svůj význam prakticky o 180 stupňů.

Ovšem dneska většina lidí vnímá liberály jako ty, kteří boří dosavadní společnost.

Liberálové si myslí, že bořením mění společnost k lepšímu. Konzervativci v dnešním významu toho slova si zase myslí, že ji boří k horšímu. Asi se oba se shodnou, že společnost se v současnosti mění rychleji než před dvaceti lety. A tak – v rámci toho nového fičáku – čím dál častěji od liberálů slyšíme, že bychom měli změnit volební systém a „pustit“ do něj i mladé lidi. Ostatně adorace mládí a opovrhování stářím, adorace měst a opovrhování venkovem, adorace emotivnosti a opovrhování rozvahou jsou znakem doby.

„Dobrým“ argumentem pro změnu je, že v Rakousku volí lidé už od 16 let. A demokracie tam patrně neutrpěla. Asi není překvapivé, že o Rakousku jako o inspirativním příkladu často mluví předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Byť podobnost jména je čistě náhodná, pan Rakušan se stal hlavním bojovníkem za mladé voliče. V dubnové tiskové zprávě STAN prohlašoval: „V českém volebním systému by měli mít právo volit i šestnáctiletí. Náš návrh bude směřovat primárně ke komunálním volbám (...) Mladá generace se navíc dnes lépe orientuje v záplavě informací, protože v takovém světě vyrůstá.“

Když se podívám na volební preference STAN, celkem mu rozumím. Není jisté, že se hnutí znovu dostane do Sněmovny. Ale mladí lidé by STAN znovu volili. V květnu totiž proběhly na školách po celé České republice Studentské volby do Evropského parlamentu. Tento projekt uspořádal již pojedenácté Jeden svět na školách pod záštitou organizace Člověk v tísni. A jak myslíte, že „volby“ dopadly?

Česká pirátská strana získala 24 %, na druhém místě se umístili právě Starostové s 12 % a na třetím místě recesistické hnutí Ano, vytrollíme europarlament s 10 % hlasů. Byl by to Pirát či Starosta sám proti sobě, který by toho nechtěl využít.
V těchto „volbách“ by STAN získal možná třikrát, možná i čtyřikrát víc hlasů než v realitě. Že by ale výsledky voleb prokázaly to, co STAN tvrdí, tedy že mladí lidé volí odpovědně...? Moc se mi to nezdá, když jsou ochotni dát 10 % recesistům.

Pro mě poněkud dětinské a nedospělé. Odpovědný volič si z voleb srandu nedělá.
Jistě, lze namítnout, že volby neberou vážně ani mnozí dospělí. Recesistické hnutí získalo i v reálných volbách víc než procento a získalo dokonce i státní příspěvek přes milion korun. Ale i tak je zřejmé, že takových lidí, kteří si dělají z voleb psinu, je mezi dospělými méně. A možná, že kdyby se čistě hypoteticky věk voličů posunul na 21 let jako kdysi, výsledky recesistického hnutí by byly poloviční.

Dost možná by STAN taky změnil názor, kdyby si uvědomil, že studentské volby proběhly hlavně na gymnáziích. Trochu se bojím, že kdyby volby proběhly na všech školách, výsledek by byl dost odlišný a pro STAN nepříjemný. Mladí lidé jsou totiž z podstaty věci snadněji manipulovatelní než zkušení voliči.

To, že mohou středoškoláci volit až od osmnácti, má svůj smysl. Stejný smysl jako stanovení plnoletosti. Jestliže soudy přihlížejí u mladistvých k jejich věku, má to důvod. Tak jako má důvod, že řídit nemůže desetiletý špunt. Že nemůže držet střelnou zbraň. V některých případech dokonce ani prostá plnoletost nestačí.

Soudce, senátor či prezident musí mít ještě vyšší věk. A je to tak dobře, protože tací lidé potřebují kromě vzdělání také životní zkušenost. A tu vás ve škole nikdo nenaučí.

Nemám problém s tím, když velmi mladý a nezkušený člověk rozhoduje jen o sobě. Ve volbách ovšem volič nerozhoduje jen o sobě, ale i o jiných. A člověk, který se ještě nikdy nemusel o nikoho starat, nikdy nepracoval, nikdy nevydělával peníze a neplatil daně, může jen těžko říkat jiným, jak má být s jejich daněmi a životy naloženo.

Ne, nepodepisuju diskuse typu: „Ať klidně volí děti špatně, vždyť důchodci volí také špatně.“ Představa, že šestnáctiletý člověk je chytrý a starý blbý, se mi příčí. To, že do parlamentů a do OSN dnes chodí řečnit děti, neznamená, že tyhle děti jsou chytřejší než dospělí. Znamená to, že tyhle děti se nechaly ovládnout svým dospěláckým PR týmem a jsou ochotné číst dospělými napsané proslovy. Není to důkaz dětské síly a vyspělosti. Je to odraz slabosti politiků, že jsou ochotni nechat se manipulovanými dětmi manipulovat.

Markéta Šichtařová

Zdroj: https://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=740413
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Každopádně jde o další prvotřídní ukázku toho, že evropští centralisté ve svém snažení neznají oddech...   
Pridal tk Sobota 28 prosinec 2019 - 05:23:13 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Sotva skončila tříletá diskuse o budoucnosti pobrexitové EU-27, která přinesla další prohloubení integrace, už se plánuje svolání konference o budoucnosti Evropy. Zdá se, že zastánci „stále užší unie“ si nikdy nedají pauzu.

Po britském referendu Evropská unie tři roky vězela v těžkopádné diskusi o reformách právního a institucionálního rámce, která se završila v červnu 2019. Její výsledky jsem shrnul v letním Newsletteru IVK; Unie zůstala pevně ve vyjetých kolejích na svém centralistickém a levicovém kursu, který byl zvýrazněn některými novými výdobytky, jako jsou předně Evropský pilíř sociálních práv a stálá strukturovaná spolupráce v oblasti obrany (PESCO).

Pro zastánce „stále užší unie“ byl dosažený posun příliš málo ambiciózní. A tak se zrodila myšlenka svolání konference o budoucnosti Evropy.

Když Ursula von der Leyenová vyjednávala podporu pro své zvolení mezi frakcemi Evropského parlamentu, přislíbila iniciovat takovou akci. Ve svém kandidátském projevu 16. července 2019 pak prohlásila: „[Ch]ci, aby evropští občané hráli vedoucí a aktivní roli při budování budoucnosti naší Unie. Chci, aby se mohli vyjádřit na konferenci o budoucnosti Evropy, která bude zahájena v roce 2020 a potrvá dva roky.“ V materiálu o svém politickém programu doplnila: „Na konferenci by se jako rovnocenní partneři měli sejít občané, včetně hojného zastoupení mladých lidí, občanská společnost a evropské orgány. Konferenci bude třeba dobře připravit a jasně vymezit její záběr a cíle, na nichž se dohodnou Parlament, Rada a Komise. Jsem připravena přijmout opatření v návaznosti na to, co se dohodne, a to případně i prostřednictvím legislativních opatření. Nebráním se ani změně Smlouvy. Pokud by měl být jako předseda konference navržen poslanec Evropského parlamentu, rozhodně bych takovou myšlenku podpořila.“

Přípravy na straně nově ustavené Komise a Evropského parlamentu jsou již v plném proudu. Německo a Francie předložily společný pracovní dokument. Co je zásadní, 12. prosince pak myšlenku podpořila Evropská rada, v jejíchž závěrech stojí:

14. Evropská rada se zabývala myšlenkou konference o budoucnosti Evropy, jež by započala v roce 2020 a byla završena v roce 2022. Žádá chorvatské předsednictví Rady, aby pracovalo na vymezení postoje Rady ohledně obsahu, rozsahu, složení a fungování takové konference a aby na tomto základě navázalo kontakty i s Evropským parlamentem a Komisí.

15. Evropská rada připomíná, že prioritou by mělo být provedení strategické agendy schválené v červnu a dosažení konkrétních výsledků ve prospěch našich občanů. Konference by měla přispět k rozvoji našich politik ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, abychom mohli lépe řešit současné i budoucí výzvy.

16. Konference by měla navázat na dialogy s občany úspěšně pořádané v uplynulých dvou letech a v průběhu celého procesu by se mělo počítat s širokými konzultacemi občanů. Rada, Evropský parlament a Komise do ní musejí být zapojeny při plném respektování interinstitucionální rovnováhy a jejich jednotlivých úloh, jak jsou vymezeny ve Smlouvách. Evropská rada vyzdvihuje potřebu inkluzivního procesu, do nějž se rovným dílem zapojí všechny členské státy. Odpovědnost by měla být sdílena unijními orgány a členskými státy, včetně jejich parlamentů.

Od plánované konference bychom si nic dobrého slibovat neměli. Uvědomme si, kdo jsou její iniciátoři, a jaké představy o reformách Unie mají. K žádné obnovené příležitosti pro ty, kteří v uplynulých třech letech neúspěšně prosazovali přehodnocení nynějšího modelu integrace, se rozhodně neschyluje. Bude to akce těch, kteří tento model chtějí naopak posunout mnohem dále a centralizační výdobytky z cesty do Sibiu považují za nedostatečné. Můžeme předpokládat, že ožijí témata, jako jsou model „spitzenkanditátů“ pro výběr předsedy Komise, nadnárodní kandidátní listiny ve volbách do Evropského parlamentu, snahy o rozšiřování hlasování kvalifikovanou většinou na úkor jednomyslnosti využitím tzv. pasarel a že bude dán prostor pro úvahy o tom, jak dále prohlubovat integraci v jednotlivých oblastech.

Přestože nemá jít o mezivládní konferenci či konvent (podle čl. 48 Smlouvy o Evropské unii), které by měly připravit změnu zakládacích smluv, ale spíše o jakousi volnější diskusní platformu, celý tento podnik bychom rozhodně neměli přehlížet. Půjde v něm o pokračování rozprav o citlivých tématech, které se vedly v uplynulých let na cestě do Sibiu, a z nichž mnozí odešli neuspokojeni.

Každopádně jde o další prvotřídní ukázku toho, že evropští centralisté ve svém snažení neznají oddech. Když jednoho dne dosáhnou průlomu ve směru „více unie“ na tom či onom úseku, druhého dne nebudou slavit, ale budou lačnět po dalších průlomech. S jídlem roste chuť.

Autor: Tomáš Břicháček / eportál

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Zdechovský bije na poplach: Masakrování křesťanů se už blíží genocidě, ale česká media o tom mlčí   
Pridal tk Sobota 28 prosinec 2019 - 05:14:06 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Křesťané se dlouhodobě vystavují systematickým perzekucím v zemích třetího světa. Útoky proti nim se odehrály i během vánočních svátků. Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský obvinil česká média, že přehlížejí masakrování křesťanů, které se blíží úrovni genocidy.

Zdechovský tímto způsobem reagoval na poslední zprávy o útocích na křesťany v západoafrické zemi Burkina Faso, kde islámští radikálové na Štědrý den povraždili 35 lidí, z toho 31 žen.

Problematiky pronásledování křesťanů se ve svém středečním poselství Urbi et orbi dotkl i papež František I. Kromě konfliktů na Blízkém východě a v Severní Africe, na Ukrajině nebo krize ve Venezuele, které jsou již dlouhodobě v hledáčku světových médií, zmínil i subsaharskou Afriku.

„Ať je (Bůh, pozn. red.) oporou těm, kdo jsou pronásledováni kvůli své náboženské víře, zejména uneseným misionářům a věřícím laikům, a těm, kdo se stávají obětí útoků ze strany extremistů, zejména v Burkina Faso, Mali, Nigeu a Nigérii,“ pravil papež František.

Podle Zdechovského se ale násilí, které je pácháno na křesťanech, ve většině médií ignoruje. Jako příčinu, mimo jiné, vidí i roli komunistické ideologie za minulého režimu.

„Pronásledování a masakrování křesťanů dosáhlo v některých oblastech světa takové intenzity, že se blíží genocidě. Jenže většina českých médií o tom mlčí. Narativ vytvářený dlouhá léta komunisty o zlé @CirkevCz je u nás hluboce zakořeněn. @KrestanDnesCZ,“ napsal na svůj Twitter.

Genocida křesťanů

Podle letošní zprávy Open Doors Watch, která dlouhodobě monitoruje porušování práv křesťanů po celém světě, bylo v roce 2018 pro svou víru zabito 4 136 křesťanů a přes 245 milionů z nich čelilo perzekuci. Nadace rovněž zaznamenala 1 266 útoků proti kostelům. Podle některých pozorovatelů se rozsah těchto útoků blíží genocidě.

„Čísla ukazují nejen geografické šíření křesťanského pronásledování, ale také jeho rostoucí intenzitu. V některých oblastech se úroveň a povaha pronásledování blíží mezinárodní definici genocidy OSN,“ tvrdí v doprovodném textu zprávy biskup Truro.

Tu OSN definuje jako činy, jejichž úmyslem je „zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou“.

Na Blízkém východě, který je kolébkou křesťanské civilizace, dochází k dramatickému poklesu křesťanského obyvatelstva. Například křesťanská komunita v Iráku poklesla ze 1,5 milionu před rokem 2003 na méně než 120 tisíc. V Sýrii před osmi lety, kdy v zemi vypukla občanská válka, žilo 1,2 milionu křesťanů, zatímco dnes jich tam zbylo necelých 450 tisíc. Na západním břehu Jordánu, kde leží Betlém, klesl podíl křesťanů pod 1,5 %.

Islamistické teroristické skupiny usilují o celkové vyhlazení křesťanství a chtějí zničit i památku na jeho existenci.

„Cíl vymazat všechny důkazy křesťanské přítomnosti v těchto zemích dokládají činy, jakými jsou likvidace křížů a církevních staveb i jiných křesťanských symbolů. Časté vraždy nebo únosy duchovních jsou útokem na strukturu a vedení církve,“ uvádí zpráva Open Doors Watch.

Přesto se nejtvrdší pronásledování křesťanů odehrává v Severní Koreji, kde místní režim razí ideologii čučche, v rámci které se důraz klade na až téměř náboženské uctívání místních vůdců.

Zdroj: https://sptnkne.ws/AQQ9

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



V Pekingu byla zveřejněna Modrá kniha: Zpráva o rozvoji zemí střední a východní Evropy 2018-2019   
Pridal tk Sobota 28 prosinec 2019 - 05:04:14 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Pekingská univerzita zahraničních studií a Nakladatelství pro dokumenty společenských věd 27. prosince v Pekingu společně zveřejnily Modrou knihu: Zpráva o rozvoji zemí střední a východní Evropy 2018-2019.

Tato kniha všestranně prezentuje rozvoj zemí střední a východní Evropy v oblasti politiky, ekonomiky, společnosti, kultury a dalších v roce 2018. Nová kniha uspokojí naléhavou poptávku v rámci spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy.

V knize se uvádí, že politická situace v oblasti střední a východní Evropy se stabilně rozvíjela. V mnoha zemích proběhly prezidentské nebo parlamentní volby. V některých zemích se změnil vládní kabinet.

Většina zemí dosáhla v roce 2018 stabilního hospodářského růstu a průměrný hospodářský růst byl 3,6 %. Ze šestnácti zemí střední a východní Evropy zaznamenalo nejvyšší hospodářský růst Polsko, jehož ekonomika vzrostla o 5,1 %.

tk
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2262 sec,0.0517 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,855kB