Úterý 28 leden 2020
„Pokud Tálibán letoun sestřelil, tak čím?“ Tereza Spencerová okomentovala pád amerického letadla v Afghánistánu   
Pridal tk Úterý 28 leden 2020 - 19:49:29 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Česká novinářka a analytička Tereza Spencerová, v rámci pravidelného shrnutí aktuálních událostí ve světe, reagovala na portálu Prima na zprávu, že se na území ovládaném Tálibánem, v provincii Ghazní, zřítilo americké letadlo E-11A Bombardier. K útoku se přihlásilo radikální hnutí Tálibán.

Média o havárii letadla na východě Afghánistánu informovala v pondělí 27. ledna. Později se ukázalo, že odpovědnost za pád letadla na sebe vzalo hnutí Tálibán. Militanti tak tvrdí, že sestřelili americké vojenské letadlo. Jen několik hodin po havárii velení amerických sil v Afghánistánu oznámilo, že dané letadlo patřilo Američanům.

„Americký Bombardér E-11A dnes havaroval v afghánské provincii Ghazní,“ napsal na Twitteru plukovník Sonny Leggett.

Ten rovněž vyjádřil jisté pochybnosti, že by letadlo sestřelil Tálibán.

„Zatímco se příčina havárie vyšetřuje, neexistuje žádný náznak, že byla příčinou nehody nepřátelská palba. Další informace poskytneme, jakmile je získáme. Tvrzení Tálibánu, že havarovalo ještě další letadlo, nejsou pravdivá,“ zdůraznil.

Tereza Spencerová ve svém komentáři uvedla, že Spojené státy používají Bombardier E-11A k posilování radiových signálů a komunikace mezi jednotkami v terénu.

„Čili, stroje nad oblastmi bojů létaly takřka nonstop a stávaly se dokonalým terčem. Pokud jej opravdu Tálibán sestřelil, nyní v době, kdy ne a ne dotlačit USA k mírové dohodě a odchodu, znamená to, že mezitím získal rakety s větším doletem… Odkud asi tak?“ ptá se Spencerová

Na závěr komentáře ještě dodala, že USA loni na Afghánistán shodily nejvíce bomb v dějinách. V průměru vyšlo najevo, že zemi bombardovali dvacetkrát denně.

Mírová dohoda s USA

Dříve, s odkazem na agenturu Associated Press, bylo oznámeno, že členové radikálního hnutí Tálibán předali zvláštnímu zástupci USA pro Afghánistáu, Zalmaji Chalilzadovi, dokument, který navrhuje dočasné příměří v Afghánistánu po dobu sedmi až deseti dnů. Dne 17. ledna mluvčí hnutí Suhajl Šahín v Kataru potvrdil obnovení jednání mezi afghánským hnutím a americkou delegací vedenou Chalilzadem, aby podepsal příměří.

„Jednání pokračují... Pokud jde o podmínky dohod, není o čem diskutovat. Návrh dohody je připraven. Datum podpisu mírové dohody je jediný problém, který je třeba vyřešit. Nyní je to otázka několika dní. Doufáme, že dohodu můžeme podepsat nejpozději do konce tohoto měsíce,“ řekl Šahín.

Zdroj: https://sptnkne.ws/Bkfw
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Projev Reinharda Heydricha o plánech na likvidaci českého národa   
Pridal tk Úterý 28 leden 2020 - 19:30:00 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Pro všechny, co nám vnucují iluze o záměrech Německé Říše na území Čech a Moravy v době protektorátu, pro všechny, co si dodnes dělají iluze, že EU pod vedením Německa má záměry jiné než tehdy, doporučuji přečíst projev Reinharda Heydricha – zastupujícího říšského protektora. Někde stačí prostě nahradit slovo Říše pojmem EU. Tento projev pronesl Reinhard Heydrich v Sídle říšského protektora, v Černínském paláci, v Praze, 2. října roku 1941.

Příslušníci strany, pánové!

Z rozkazu vůdce jsem převzal před třemi dny vedení úřadu říšského protektora místo ochuravělého říšského protektora, říšského ministra von Neuratha.

Těší mne, že již dnes po třech dnech, mám příležitost pozdravit vás, spolupracovníky protektorátního štábu protektorátní vlády, úřednický sektor, především též představitele svrchovanosti strany v tomto bojovém prostoru – samozřejmě kromě svých užších spolupracovníků ve funkci náčelníka bezpečnostní policie a SD – také vás, páni vrchní zemští radové, kteří jste venku nositeli spásy a – jak doufám – bojových úkolů na poli správy.

Vůdcova směrnice, kterou jsem obdržel pro tento úkol, jejž považuji za omezený jak časově, tak i v jiném směru, tato vůdcova směrnice zní: Mám v tomto prostoru jednoznačně a se vší tvrdostí zajistit, aby obyvatelstvo, pokud je české národnosti, pochopilo, že se nelze vyhýbat realitě příslušnosti k říši a poslušnosti vůči říši; Němci musí vidět, že tato část říše je součástí říše a že zde na jedné straně požívá Němec ochrany a hraje vůdčí úlohu – má ji hrát, jak mu přísluší – ale že má i tomuto právu odpovídající povinnost chovat se a jednat jako Němec.

V politickém směru znamená to, co mi řekl vůdce, uznání linie, kterou zde až dosud udával z politického hlediska státní tajemník Frank. Znamená to současně samozřejmý, lidský, reálný a přátelský předpoklad pro spolupráci mezi kamarádem Frankem a mnou.

Ještě krátce úvodem, pánové! Vy ve mně vidíte všeobecně náčelníka bezpečnostní policie a SD. Vidíte ve mně – v každém případě jsem si zvykl, že tomu tak ve správě je – muže exekutivy, jenž hledí podle možností vyřešit všechno jen exekutivně. Tento názor je chybný a falešný a já bych chtěl, dříve než vám řeknu něco o problémech tohoto prostoru, aby bylo i zde, jako často už jinde, jednoznačně jasno o pojetí, podle něhož se chápu svých úkolů jako náčelník bezpečnostní policie, jako SSmann a spolupracovník říšského vůdce SS, jako nacionální socialista.

SS (SD a bezpečnostní policie jsou součástí SS) jsou úderným oddílem strany ve všech otázkách zajišťování nacionálně socialistické ideje. Být úderným oddílem znamená být vždy před masou, být zvlášť dobře vyzbrojen, být schopný nasazení a rozumět boji. Úderný oddíl však také nedělá nic, co by se dálo bez vůle a bez plánu celého vedení. Předpokladem úkolu zajistit ideu však není a nemůže být jen snaha vidět věci pouze po vnější, výkonné stránce a plnit úkoly a rozkazy je vniknout hlouběji do problémů, vmyslet se do nich a jednat se znalostí věci, nedívat se na ně jen povrchně, ale hluboce se jimi obírat a pochopit je. Tak jednáme jako výkonné orgány, jsouce si vědomi poslání vůdce i říše, onoho poslání, jež vede přes velkoněmeckou říši k říši velkogermánské. Vůdce mi při odchodu řekl: Mějte na paměti, že vždy tam, kde vidím, že je ohrožena jednota říše, vyberu jednoho velitele SS a vyšlu ho z pověření říše, aby zachoval jednotu říše. Můžete si tak z těchto vůdcových slov odvodit celkové poslání SS, a tím i mé zvláštní poslání zde.

Říkám předem: Nemám v úmyslu lpět nyní na svém místě na jednom úkolu proto, že je pěkný a souvisí s ním reprezentace, nýbrž chápu svůj úkol zde jako bojový úkol, který mám splnit v zastoupení jiného, abychom mohl, až jej splním, ohlásit vůdci: „Můj vůdče, splnil jsem jej. Nyní se mohu opět věnovat svému hlavnímu poslání.“ Neznám však dosud dobu, jež je mi vymezena; budou-li to týdny či měsíce, to závisí na vyřešení, na problémech tohoto úkolu, to závisí na rozkazu vůdce.

Hovořil jsem o úkolech SS jako celku. Mohl bych je shrnout do hesla: „Nepřítel všech nepřátel a ochránce všeho německého“, a to má platit zejména pro tento prostor. Úkol „nepřítel všech nepřátel“ obsahuje hlavní směrnici pro naše policejní a zajišťovací úkoly, nejen v užším, ale i v širším smyslu slova. Nevidím v tom jen úkol zatýkat a předávat k odsouzení a dohlížet, ale chápu to jako systematické zkoumání nepřátelských vlivů, ale i vlastních chyb v jednotlivých oblastech života.

Jsem povolán jako „ochránce všeho německého“

Druhá stránka tohoto úkolu, „ochránce všeho německého“, má své zdůvodnění již ve vnější formulaci skutečnosti, že vůdce ustanovil říšského vůdce SS říšským komisařem pro upevnění němectví. A když jsem nyní převzal tento úkol zde, v protektorátu, jsou oba tyto pilíře koneckonců též základy mé náplně úkolů: odrazit a potlačit vše nepřátelské a zajistit, avšak i plánovat pro budoucnost, všechny věci, které jsou dobré pro němectví a nutné pro budoucnost.

Nechte mne nyní trochu se rozmáchnout, abych právě celkové problémy také tohoto prostoru postavil do všeobecné souvislosti, abychom nebyli jako klapkami na očích omezeni jen protektorátními hranicemi.

Předpokladem pro válku, pro splnění této války, pro obsazení nutných prostorů a pro formování a utváření velkoněmecké a velkogermánské říše bylo vnitropolitické zabezpečení říše. Z toho především vyplývá a zde také začal původní vývoj úkolů SS a policie – kromě toho bylo naším úkolem plánovat podle osobních příkazů a směrnic vůdce v tehdejší cizině výzkumnou a průzkumnou metodou všechno to, co se během vývoje mohlo stát předpokladem pro mnohé politické, ale i vojenské úspěchy a události. K tomu pak přistupovala následkem politického vývoje v evropském prostoru nutnost a úkol zaměřit se na návrat Němců, řídit návrat občanů německé národnosti z prostorů, které jsou dnes na východě obsazeny našimi jednotkami, těch občanů německé národnosti, kterým by se bylo určitě stalo totéž, co se dnes děje občanům německé národnosti na Volze, kdyby vůdce nebyl rozkázal a dosáhl nanejvýš naléhavého převedení tohoto půl milionu občanů německé národnosti. A teď k samotné válce.

Musí nám být jasno, že všechny události posledních let, všechny vojenské a politické otázky, mají úžasnou organickou souvislost. Musíme mít také jasno v tom, že předpoklady této války a její následky vyžadují – při naprosto tvrdém vedení této války až do konce – aby se zachovala a dále vytvářela tato říše a aby byla dovedena k velikosti. Neboť všechny politické mezihry, ať diplomatické, zahraničně politické či jiné povahy, byly jen přípravnou prací velkých, jasných věcí, totiž těch, že nepřátelé říše, vedeni židy a svobodnými zednáři, si koneckonců kladli za cíl, že toto Německo, snažící se o vzestup svým vnitřním ideovým vedením nacionálního socialismu, že toto Německo je nebezpečím pro světové plány židovstva celého světa. Že proto bylo uděláno vše, aby se Německo stalo malým a aby je zničili. To proto, že poznali, že v dějinách Německé říše vždy, když už žid věří, že nás má na zemi, povstal odněkud z německého prostoru, z německých lidí, někdo, jenž dal dohromady Němce neslýchanou ideovou silou a svou osobností, stmelil je v jednotu a potom je vedl k velikosti a překonání nebezpečí a viděl, že jen tehdy mohl být německý vývoj rušen a brzděn, jestliže mohla přijít rána dýkou z německého prostoru.

Nyní jsme v Evropě obsadili pod vůdcovým vedením velmi mnoho prostoru, což je vojenským předpokladem pro další vedení války a její vítězné ukončení. Musíme si říci jasně, že obsazení tohoto prostoru v každém případě nebude v mnoha zemích přechodným, nýbrž konečným obsazením, přičemž je lhostejno, jaká bude forma kontaktu těchto prostorů s námi. To však znamená, že budoucnost říše závisí na ukončení války, na schopnosti říše a na schopnosti lidí této říše získané prostory udržet, ovládnout a popřípadě s říší spojit. Závisí tedy na způsobu, jak jsme schopni s lidmi zacházet, vést je a spojit s námi. Musíme zde však rozlišovat velké skupiny, jednu skupinu tvoří prostory s germánskými lidmi, to je s lidmi, kteří jsou naší krve, a proto jsou vlastně našeho charakteru. To jsou ti, kteří špatným politickým vedením a vlivem židovstva jsou nějak pokřiveni, kteří teprve pomalu musí být dovedeni k základním prvkům současného myšlení. Jak to vidím, jsou to tyto prostory: Norsko, Holandsko, Flandry, později i Dánsko a Švédsko. Jsou to ty prostory, jež jsou osídleny Germány a které nějakým způsobem, a musíme si zde udělat jasno, zda v konfederaci, jako župa či nějak jinak, budou patřit k nám. Je jasné, že musíme nalézt vůči těmto lidem docela jiný způsob jednání než vůči národům jiné rasy, slovanským či podobným národům. Germána se musíme chopit tvrdě, spravedlivě, ale musíme jej vést lidsky, podobně jako vedeme náš národ, jestliže ho chceme udržet natrvalo v říši a chceme-li, aby s ní splynul.

U Slovanů je dobrota chápána jako slabost

Druhou skupinou jsou východní prostory, jež jsou zčásti osídleny Slovany, to jsou prostory, kde je třeba vědět, že dobrota bude chápána jen jako slabost, to jsou prostory, kde sám Slovan vůbec nechce, aby se s ním zacházelo jako s člověkem rovnoprávným, a je zvyklý, že pán si s ním nezadává. To jsou teda prostory, které máme nyní na východě vést a udržet. Jsou to prostory, v nichž musí jednou vládnout německá horní vrstva, po dalším vojenském vývoji budou sahat až hluboko do Ruska, až daleko k Uralu; tyto prostory musí být naší surovinovou základnou, jejich obyvatelé se stanou pracovníky pro velké, i kulturní, úkoly, a mám-li to říci docela drasticky, musí nám sloužit jako otroci. Jsou to prostory, s nimiž budeme vlastně nakládat, jako když se obepíná nová země na pobřeží hrází, tím způsobem, že se tam na východě vybuduje ohromný val z branných rolníků, aby se toto území už jednou uzavřelo proti bouřlivému přívalu z Asie, pak bychom je rozdělili příčnými valy, tuto půdu bychom postupně pro sebe získávali tím, že na okraji vlastního Německa, jež je osídleno německou krví, se pomalu bude vysouvat vždy jeden německý val za druhým, abychom tak postupovali s německým osídlováním na východ prostřednictvím německých lidí, kteří jsou německé krve. Z tohoto hlediska je třeba vidět všechny úkoly na východě, které tam musíme splnit. První val, o protektorátním území budu mluvit až potom, tvoří na východě obě provincie Gdansk – západní Prusko a župa Warta, které spolu s východním Pruskem a slezskými částmi ještě asi před rokem byly vcelku plně osídleny téměř 8 miliony Poláků; to jsou prostory, které se nyní musí osídlovat zcela systematicky Němci, aby se polský živel kousek po kousku, krok za krokem vytlačil. Jsou to prostory, jež musí být jednou celé osídleny Němci. Pak stále dál na východ, k Baltu, jenž jednou bude muset být osídlen jen Němci, přičemž musíme uvážit, které pokrevní části Lotyšů, Estonců a Litevců jsou schopny regermanizace či germanizace. Rasově nejlepší živly jsou Estonci, na nichž jsou patrny švédské vlivy, pak přicházejí Lotyši a nejhorší jsou Litevci.

Dále se jedná o velkopolský prostor, jenž je nejbližší oblastí, která se musí zcela pozvolna osídlit Němci a z které se polský živel musí postupně zatlačit na východ. Pak přijde Ukrajina, jež má též žít především pod německým velením jako velká surovinová a vyživovací základna, když nejprve jistým přechodným řešením bude postupně vyloučena z velkoruského prostoru s tím, že se použije a využije jistých, v podvědomí ještě dřímajících, vlastních národních myšlenek, aniž dáme tomuto národu kulturní posilu či oporu, aniž bychom tam chtěli vypěstovat silnou inteligenci, aby tak nevznikla v pozdějších dobách nějaká opozice. Taková inteligence by se pod slabým vedením mohla po létech opět chtít odpoutat. Vcelku vzato platí tedy zde v prostorech na východě starý kolonizační princip, jenž však v protikladu k dřívější kolonizaci řádových rytířů a baltských baronů sleduje tu myšlenku, že jejími nositeli jsme my, naše krev, a že se na východě probouzí stará idea, idea řádových rytířů, jako stupeň k opanování prostoru, který nemůžeme úplně osídlit. A nyní, když máte před sebou celkový obraz, musí vám být jasné, že se českomoravský prostor natrvalo nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by vůbec umožňoval Čechům tvrdit, že to je jejich prostor. Zde jde pouze o jedno, a to, že si nejdříve připomeneme, co je životně důležité a přednostní, jaké má tento prostor historické základy, že se rozhodneme, co tu vlastně jednou uděláme. Z čeho vyrostl tento prostor. Odkud jsou lidé, kam patří atd.

Čechy a Morava byly historicky citadelou Evropy

Chtěl bych se ještě dotknout jedné věci, doufám, že to nebude pro vás nic nového, ale přece jen bych to chtěl načrtnout. Musí vám být jasné, že v německých dějinách byly Čechy a Morava srdcem říše, srdcem, jež bylo v příznivých dobách vždy pevností němectví, že v dobách kolonizace byly stráží proti východu, že koneckonců – jak to dokumentuje i vývoj na kulturním poli – bývaly v dobrých dobách vždy pevností, a jak to řekl Bismarck, „citadelou Evropy“. To je odůvodněno i tím, že první říšská univerzita před Krakovem a před Vídní byla založena zde v Praze. Když se na to nyní podíváte pozorněji, bude vám bezesporu naprosto jasné, jakou osudovou dynamiku má tento prostor pro Německo a německé dějiny. V létech německých dějin, jež chceme nyní trochu probrat, přicházely rány dýkou ohrožující říši většinou z tohoto prostoru. Tedy právě v tom okamžiku, kdy říše vítězí, v tomto okamžiku je možné, aby se tady zasazovala rána dýkou dějinám a vývoji říše; ať to je třeba – ať už líčím kteroukoli etapu němectví – ať už to je třeba Marbod (Marobud) z Čech, který postupoval proti Arminovi z kmene Cherusků, ať to jsou slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří chtěli odtrhnout tento prostor pod pláštíkem náboženských církevních myšlenek východních církví a církevní cestou jej přivést k byzantské myšlence, ať již to byly vnější počátky třicetileté války s pražskou defenestrací nebo ať je to v současné době pokus ohrozit říši ilegálním hnutím odporu a vpadnout tak říši do zad v jejím rozhodném osudovém boji proti bolševismu.

Pánové! To vše jsou věci, které mají zcela jasný logický sled týchž myšlenek a událostí, to jsou stejné rány dýkou z tohoto prostoru.

Avšak stejně tomu bylo i opačně, vždy když vedení říše poznalo, že tento prostor je rozhodující, že Čechy a Morava mají zároveň účast, osudový, rozhodující podíl na pozitivním plánování dějin. Známe jména, která zasáhla do kolonizace východu. Ať je to král Otakar, který nakonec při kolonizaci východu dospěl jako úderný oddíl proti východu až ke Královci a toto město založil, ať je to doba Karla IV. nebo boje Bedřicha Velikého, bitva u Hradce Králové nebo i dnes nekonečná, dějinná a osudově rozhodná vůdcovská síla Adolfa Hitlera, jenž teď ve dvou etapách definitivně získává tento prostor, když z něho, z nepřátelské základny, dělá pevnost pro naše nasazení a naše boje proti bolševickému nepříteli.

A teď k současné situaci. Řekl jsem, že dnes rozhodně vývoj spěje k nové ráně dýkou. V posledních týdnech prožíváme vývoj, charakterizovaný sabotážemi, teroristickými skupinami, ničením úrody, zpomalováním práce, což zcela jasně organizuje velká odbojová organizace. Tento vývoj, i když nevede k aktivnímu povstání, přece jen zcela systematicky připravuje všechno, co má být připraveno pro okamžik, až přijde čas uvrhnout toto území ke škodě říše do nebezpečného neklidu. I kdyby to bylo jen to, že nepřítel vede a chce české obyvatelstvo vést ke vzpouře, chce, abychom utrpěli citelnou ztrátu, že jde o pracovní výkon ve zbrojním průmyslu a citelný neklid, což nakonec může být vzorem pro ostatní obsazená území. Stav v posledních týdnech byl takový, že se už dalo říci, že jednota říše byla jednoznačně ohrožena, tento prostor pod povrchem tak vřel, že se jedině dá říci, tady se musí včas zasáhnout. A chtěl bych říci zcela otevřeně, že vinu nenese jen protivník, vinu máme také my, Němci, neboť v tomto prostoru ne všichni Němci, kteří sem přišli, si uvědomili, že to je bojová oblast, bojový prostor, kde každý jednotlivý Němec, bez ohledu na kompetenci, musí též jako bojovník pro němectví zvítězit. Každý Němec, jenž zde vyniká, musí se cítit politickým vojákem vůdce, musí vidět zcela jasně základní linii v tomto prostoru, musí vědět, že základní linií je zajištění tohoto prostoru, boj proti veškeré české samostatnosti, a musí při zacházení s jednotlivci chápat, že Čech je Slovan a že také Čech si vykládá každou měkkost jako slabost. Že je to šílenství povolit v jednotlivých případech, protože ten druhý to neuzná, ihned toho využije a vyloží si to jako slabost; jakmile se mu povolí, přijde podruhé s větším požadavkem. Na víc je však v tomto prostoru třeba, aby si nikdo nemyslel, což Němec velmi často dělá, že je v německém prostoru, že je to právě taková provincie jako v říši a že je možné zde spravovat od stolu stejnými správními metodami, což naprosto nikdy nepůjde. Správní rozdělení tohoto prostoru, viděno z německé strany, je pouze jedním z prostředků a metod, jak tento prostor definitivně ovládnout a vést. Je to systém, který nemůžeme srovnávat se správním rozdělením a metodami správy, jež platí v říši, vůči německým lidem. K tomu však přistupuje ještě základní myšlenka: veškeré počínání německých lidí v tomto prostoru musí být v tomto okamžiku usměrňováno naprosto jednoznačně, totiž tak, že vzhledem k válce a z taktických důvodů nesmíme připustit, aby se Čech v jistých věcech rozzuřil a vybuchl, i když musíme být v tomto okamžiku z jistých taktických důvodů tvrdí, musíme přesto jednat tak, aby si Čech, nemá-li žádné jiné východisko, nemyslel, že teď právě musí vyvolat povstání. Základní linie však musí, ač nevyslovena, i při takovém jednání platit: tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady nemá už koneckonců co pohledávat. To jsou věci, které můj úkol zde rozdělují na dvě velké a jasné etapy a oblasti činnosti. Jedna je blízká – zaměřená na válku – druhou začíná dalekosáhlý konečný úkol. První, blízká, je diktována potřebami vedení války. Potřebuji v tomto prostoru klid, aby dělník, aby český dělník zde nasadil pro německé válečné úsilí plně svou pracovní sílu a abychom nezdržovali při zdejším obrovském válečném průmyslu přísun a další rozvoj zbrojního průmyslu.

Dej pozor, jsou to Češi!

K tomu patří i to, že se přirozeně musí dát českým dělníkům tolik žrádla, mám-li to tak zřetelně říci, aby mohli splnit svou práci. Ale i to, abychom dávali pozor, aby Čech nevyužil podle svého zvyku tohoto nouzového stavu říše, aby si nevydobyl pro sebe soukromé a vlastní české výhody. Tento blízký úkol předpokládá, že Čechovi nejprve ukážeme, kdo je pánem v domě, aby věděl přesně, že zde diktuje německý zájem a že zde koneckonců má rozhodné slovo říše, říše zastoupená vedením na tomto území, tedy též vámi, pánové. Říše nenechá se sebou žertovat a je prostě pánem v domě, to znamená, že ani jediný Němec nic Čechovi neodpouští, asi tím způsobem, jako je tomu v říši se židovstvem, aby neexistoval jediný Němec, jenž by řekl, ale ten Čech je přece slušný. To byl problém židovské otázky v říši, a můžete si představit, jak by takhle dopadlo řešení židovské otázky. Když všichni nebudeme zjevně držet pospolu a navenek nevtvoříme vůči češství jedinou frontu, bude Čech hledat stále zadní vrátka, jimiž vyklouzne chytrácky ven. O otázce, zda můžeme o jednotlivci říci, to je skutečně slušný chlap, se bude uvažovat teprve tehdy, až přistoupíme k tomu, abychom začali s dalekosáhlým konečným řešením úkolu, tedy při otázce poněmčování a podobných problémech. Přitom nesmíme zapomenout na jedno: že navenek, co se týká kultury, a to zejména důležité, si nesmíme zadat, aby si Čech nemohl dělat legraci z toho, jak se Němec chová. Němec si nemůže dovolit, aby se v lokálu ožral; tady musíme být zcela otevření: jestliže se někdo sežere, jestliže si popustí uzdu, proti tomu nikdo nic nemá, ale má to dělat mezi svými čtyřmi stěnami nebo v kasinu. Čech musí vidět, že Němec, ať ve službě, či v soukromí, se umí chovat, že je pánem od hlavy až k patě. A proto jsem nařídil, abychom dostali zde v Praze německou ústřední policejní stráž, která se bude starat především o to, aby se též Němci v tomto prostoru chovali řádně. Neboť Němec, který není vychován, jak se na vůdcovskou úlohu sluší, ten se sice cítí jako pán v domě, ale ve falešném směru, a vede si ke škodě říše hůře, než si sám dovede představit.

Dále očekávám, že vám bude při zacházení s Čechy jasné, že je třeba též jistých taktických předpokladů. Když např. vydám nařízení tisku, musí napsat bez reptání to, co potřebuji. Přesto budu samozřejmě udržovat s Čechy korektní společenský styk, přičemž musím vždy dávat pozor, abych nepřekročil hranice, abych si v každém okamžiku říkal: Dej pozor, jsou to ale Češi! Rozumíte? Stýkáme-li se z taktické nutnosti s Čechy, kteří nám slouží, i pak je nutno se vždy vracet k myšlence: Jsou to ale Češi.

Něco jiného je, a to je nejpodstatnější, že při vší tvrdosti se opravdu staráme o věci, které skutečně nejsou v pořádku. Neboť nemá žádný význam, když Čecha mlátím a se vší námahou a působením policie přivádím k tomu, aby pracoval, když on skutečně nedostává to, co potřebuje, aby měl fyzickou sílu vykonávat svou práci. V tomto směru se konala na návrh státního tajemníka Franka porada u vůdce, na níž byl přizván tajemník Backe, a my pravděpodobně přistoupíme, prosím, abyste si toto vše nechali pro sebe, než to bude uveřejněno, neboť se to musí náležitě propagačně upravit, pravděpodobně přistoupíme ke zvýšení přídělu tuku pro české dělníky, tak okolo 400 gramů, to je množství, o němž se už dá mluvit. Abych to šikovně využil k propagačním účelům, spojím to s myšlenkou: vy, čeští dělníci venku, buďte raději zticha, jinak by se mohla také stát, že bude příděl tuku opět menší. To vše jsou věci, které se musí správně psychologicky uchopit. A nyní k otázce celé propagandistické linie. Viděno ve velkých obrysech, musí se stále více zdůrazňovat myšlenka o svatém Václavu v jejím dějinném vývoji, neboť jestliže Češi svatého Václava oslavují, nemusíme jej líčit jako svatého Čecha, nýbrž tak: svatý Václav byl mužem, jenž pochopil, že český národ může žít jen spolu s německým prostorem. To se musí správně psychologicky uplatnit a obrátit zbraň; když tedy Češi oslavují svatého Václava, vlastně dokazují, že měl pravdu. To je to, co se dá historicky využít.

Myslet si můžeš co chceš, ale pracovat budeš pro nás!

Za druhé je třeba pro nejbližší dobu války jasně Čechům ukázat: ať nás miluješ nebo ne, ať pomýšlíš na samostatný stát později nebo ne, důležité je, že přinejmenším teď uznáváš, že by to bylo pro tebe v tomto okamžiku jen škodlivé, kdybys vyvolal povstání anebo kladl odpor. To je taktika a linie, kterou, myslím, musíme v tomto okamžiku sledovat. Ty lidi nezískáme, to nechceme, a ani by se nám to nepodařilo. Budeme jen prakticky všem vysvětlovat – propagandou a opatřením atd. – docela jasně, že pro Čecha je reálně nejpříznivější, když v tomto okamžiku hodně pracuje, i když si tajně myslí, půjde-li to s říší přece jen dolů, pak budu mít opět svou svobodu. To nám může být úplně jedno; hlavní věc je, že je klidný, neboť my potřebujeme klid a ticho pro konečné získání tohoto prostoru. Základní linie musí být jasná, avšak i taktika musí být jasná, každý Němec, který tuto základní linii nemá, a základní linie může být jen nacionálně socialistická, musí pryč. Kdo v taktickém jednání s Čechy opět ustupuje, toho zde nepotřebujeme, takoví Němci zde nemají co pohledávat.

Prosím vás zcela otevřeně, pokud se to týká vás či vašich spolupracovníků, řekněte mi zcela otevřeně: Tak, jak jsi to tu řekl, tak to nemohu dělat, prosím, nech mne odejít domů. Pánové, pustím bez reptání každého, aniž ztratí svou kvalifikaci, jenž je dost poctivý, aby to řekl. Ale velice tvrdě zasáhnu, jestliže během mé činnosti tyto myšlenky neuzná a nebude se jimi řídit. K tomu přistupuje i přísný dohled nad těmi říšskými Němci, kteří zde z důvodů osobní touhy po zisku při arizaci jen škodí vážnosti říše. To jsou ti, kteří udávají, že zde pracují v zájmu němectví, mají však na zřeteli ve skutečnosti pouze svůj měšec a svůj mamon.

Když se budeme na věci dívat takto, platí jako nejbližší úkol toto: základní linie je jasná, taktika je jasná, tedy všechna opatření závisejí jen na užitku pro vedení války říší, závisejí na tom, aby byla zachována základní linie, na tom, že to při taktice nepřeženeme a základní linii neuškodíme. Závisejí koneckonců na tom, abychom měli zcela jasně před očima, že vše, co se zde musí stát, je právě jen řešení pro nejbližší budoucnost, čímž nesmí utrpět konečné řešení.

A nyní, pánové, několik myšlenek o konečném řešení, musí s sebou přinést toto:
1.Tento prostor musí být jednou definitivně osídlen Němci. Tento prostor je srdcem říše a nemůže trpět, to ukazuje německý vývoj v historii, aby z tohoto prostoru přicházely znovu a znovu rány dýkou proti říši. Nechci však snad říci o konečném poněmčení tohoto prostoru: pokusíme se tedy teď podle staré metody poněmčit českou verbež, nýbrž říkám docela střízlivě: začíná to věcmi, s nimi můžeme už dnes maskovaně začít. Abychom získali přehled o tom, kdo z lidí v tomto prostoru je schopen poněmčení, musím provést soupis v rasově národnostním smyslu. To tedy znamená, že musím získat nejrůznějšími metodami, nejrůznějšími oklikami příležitost, abych jednou ohodnotil veškeré obyvatelstvo z hlediska rasového a národnostního. Ať už pomocí rentgenu, prohlídkami ve škole, nebo tím, že rasově přezkoušíme mládež při zdánlivém uložení pracovní služby. Musím mít celkový obraz národa a pak mohu říci, tak a tak vypadá obyvatelstvo. Jsou to takovíto lidé: jedni jsou dobré rasy a dobře smýšlející, to je pak jednoduché, ty můžeme poněmčit. Potom máme ostatní, co stojí na opačném pólu: jsou to lidé špatné rasy a špatně smýšlející. Ty musíme dostat ven. Na východě je hodně místa. Uprostřed zůstává střední vrstva, kterou musím přesně vyzkoušet. V této vrstvě jsou dobře smýšlející lidé špatné rasy a špatně smýšlející lidé dobré rasy. U těch dobře smýšlejících špatné rasy se to asi musí udělat tak, že je nasadíme do práce někde v říši jinde a budeme se starat o to, aby už neměli děti, protože je nechceme v tomto prostoru dále rozvíjet. Ale nesmíme je odradit. To vše je řečeno jen teoreticky. Pak zůstávají špatně smýšlející lidé dobré rasy. Ti jsou nejnebezpečnější, poněvadž je to rasově dobrá vůdcovská vrstva.

Musíme uvážit, co s nimi uděláme. U jedné části špatně smýšlejících lidí dobré rasy nezbude nic jiného, než se pokusit usídli je v říši, v čistě německém prostředí, poněmčit je a převychovat jejich smýšlení nebo, když to nepůjde, postavit je nakonec ke zdi; poněvadž vystěhovat je nemohu, neboť by tam na východě vytvořili vedoucí vrstvu, která by se postavila proti nám.

To jsou zcela jasné, zásadní myšlenky, které musí být vodítkem. Kdy se to stane, to je otázka, kterou musí rozhodnout vůdce. Ale plánovat a shromažďovat materiál, to jsou věci, s nimiž už můžeme začít. Musíme materiál přezkoušet, musíme využít možností, které tu jsou. Např. Pozemkový úřad, když ho nasadíme správně politicky opačným směrem, než to udělali kdysi Češi, může nám už dnes v jakési kostře dát nekonečně mnoho, takže věřím, že za krátkou dobu, kterou tu asi budu, mohu již položit v mnohém základ pro národností záležitosti. K tomu přistupuje ještě toto: musí nám být jasno, že tyto věci je možné uskutečnit v celém tomto plánovacím období, v této nejbližší době boje, jen jestliže budou také jednotně řízeny a plánovány. Je samozřejmě jasné, že např. různí krajští vedoucí, kteří nyní patří do čtyř žup, sami uvažují a plánují v rámci celkové linie, která prospívá též župě. Ale přece bych rád, abyste nejprve viděli jedno: primárním je ovládnutí a definitivní podmanění tohoto prostoru, na pozdější dělení – pánové a příslušníci strany – je času dost později. Nejprve musí být tento prostor zvládnout, což nedokáži, nebude-li řízen z jednoho ústředí. Nemohu s Čechy zacházet podle čtyř různých dílčích metod. To je též smyslem kancléře strany, kterou zde zřídil styčný úřad kancléře strany pod vedením župního vedoucího dr. Juryho a pod praktickým pracovním vedením příslušníka strany Schulte-Schomburga. Určitě budu vycházet vstříc všem přáním a potřebám žup ve všech záležitostech. Pouze v jediném nenajdete u mne slyšení, a to tam, kde to bude narušovat to primární, totiž nutnost podmanění a koneckonců upevnění tohoto prostoru. Avšak předpokládám, že jste nacisté, a nacista konečně ví, že celkový zájem říše je primární a že teprve pak přicházejí zájmy vlastní.

Sídlo říšského protektora, Černínský palác, Praha, 2. října 1941

Literatura:

© Václav Král: Chtěli nás vyhubit, Praha 1961, str. 125 až 137
© Zdeněk Veselý: Dějiny českého státu v dokumentech, Victoria Publishing a.s., 1994, ISBN 80-85605-95-3, str. 367 až 373

Zdroj: http://www.isstras.eu/cs/2018/05/18/3143/projev-reinharda-heydricha-o-planech-na-likvidaci-ceskeho-naroda/?fbclid=IwAR0shzP85zK0AwrWHvmCMRu5Cb81Pu-PRe5yuCSx4VgoVdWNNyuwFH3KA7A
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Uklízet se musí: U Paříže vyklízejí ilegální tábořiště o stovkách imigrantů   
Pridal tk Úterý 28 leden 2020 - 19:09:38 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Francouzské vnitro ministra Castanera dnes nad ránem spustilo další masívní akci na vymístění ilegálního imigrantského ležení na severu Paříže v Aubervilliers. Vnitro ani nemá přesná čísla, kolik stovek imigrantů se v táboře nachází – odhady se pohybují mezi 900 až 2000 imigranty. Ti jsou právě policií vymísťováni a autobusy převáženi do tělocvičen a detenčních center.

A ještě něco po zkušenostech z minula – už si zde tábor nepostaví. Součástí akce jsou opatření na zabránění návratu a opětovného imigrantského táboření. V listopadu zlikvidovalo vnitro podobný tábor v Porte de la Chapelle .

No, hlavně asi, ať si je tam nechaj...

Zdroj: https://www.france24.com/fr/20200128-france-paris-camp-migrants-demantelement-aubervilliers-bidonville
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Během dneška dorazilo do čínské provincie Hubei přes 6000 zdravotnických pracovníků   
Pridal tk Úterý 28 leden 2020 - 19:02:41 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Zástupkyně Čínského národního zdravotního výboru Jiao Yahui (Ťiao Ja-chuej) dnes na tiskové konferenci v Pekingu řekla, že do večera 28. ledna dorazí do čínské provincie Hubei (Chu-pej) více než 6000 zdravotnických pracovníků, aby pomáhali při prevenci a kontrole epidemie nového koronaviru. Kromě toho město Wuhan (Wu-chan) co nejdříve zajistí přes 10 tisíc lůžek.

Jiao Yahui dále řekla, že dnes ráno dorazilo do provincie Hubei celkem 30 lékařských týmů a 4130 lidí. Později dnes večer dorazí do Wuhanu přibližně 1800 lidí ve 13 lékařských týmech. Dodala, že členové zdravotnických týmů jsou z oddělení respiračních, infekčních a vážných nemocí, jsou mezi nimi lékaři a zdravotní sestry, z oblasti jak západní, tak tradiční čínské medicíny. Lze říci, že složení lékařských týmů pokrývá téměř všechny zdroje a síly v Číně.

Prevence a kontrola epidemie koronaviru je zrcadlem ochrany lidských práv

V současné době se epidemie koronaviru neustále šíří, čínský lid proti ní právě bojuje, všichni jsou sjednoceni společným cílem a preventivní a kontrolní opatření, která přijali, jsou rychlá, účinná, otevřená a transparentní a získala mezinárodní porozumění a podporu mezinárodního společenství. Existuje však několik západních médií, která na Čínu útočí za „přehnanou reakci" nebo i dokonce „porušování lidských práv". To je typický příklad využití nebezpečí, které ohrožuje lidské životy, k očerňování Číny. Jedná se o případ stigmatizace Číny ve jménu lidských práv, který ukazuje ztrátu základní lékařské etiky.

Nedávná situace ukazuje, že nový koronavirus má poměrně velkou schopnost mezilidského přenosu. Kromě toho k epidemii v Číně došlo před celostátní dopravní špičkou v souvislosti s oslavami Svátků jara, což urychlilo šíření viru a rozšířilo rozsah přenosu, a přímo to ohrožuje životy a zdraví lidí. Do 24 hodin dne 27. ledna bylo ve 30 provinciích a městech v Číně potvrzeno celkem 4.515 případů onemocnění novým typem koronaviru, a onemocnění bylo hlášeno i z několika dalších zemí po celém světě. V tomto případě, jak říkají lékařští odborníci, je velmi důležitou strategií prevence, kontrola a snižování toku lidí, zvyšování mezilidské vzdálenosti a omezování kontaktu mezi lidmi, čímž se přeruší přenosová cesta viru a účinně se zamezí vzniku nových případů. To je nejen ochrana bezpečnosti a zdraví domácího obyvatelstva v Číně, ale jde také o vysokou odpovědnost za celosvětovou bezpečnost veřejného zdraví v souladu s mezinárodně platnými pravidly pro prevenci a kontrolu epidemií. Z tohoto důvodu mezinárodní společenství obecně potvrzuje čínská preventivní a kontrolní opatření.


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Lavrov prohlásil, že žádné slitování s teroristy z Idlibu nepřichází v úvahu   
Pridal tk Úterý 28 leden 2020 - 18:58:12 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
„Příslušníci ozbrojených útvarů musí přerušit jakékoli kontakty s teroristy, teroristé se musí vzdát, protože žádné slitování s nimi nepřichází v úvahu,“ prohlásil Lavrov na společné tiskové konferenci s ministryní zahraničí Jižního Súdánu Awut Deng Acuilou.

„Všechny dohody o zastavení palby a humanitární koridory byly vytvořeny pro civilní obyvatele, aby mohli z této zóny odejít. Mimochodem teroristé na tyto humanitární koridory i nadále útočí ve snaze zabránit odchodu civilistů, aby si je zachovali jako živý štít,“ podotkl ruský ministr.

Na Ministerstvu obrany RF připomenuli, že podle dohody ruské a turecké strany platí od 14.00 hodin 9. ledna 2020 na území Idlibské zóny deeskalace „příměří“.

Lavrov také prohlásil, že se Rusko a Turecko dohodly na organizování přesnější práce na oddělování ozbrojené opozice od teroristů v Sýrii.

„S odchodem ozbrojenců z Idlibské zóny se vliv radikálů ještě více zesiluje. Proto jsme to včera důkladně projednali telefonicky s ministrem zahraničí Turecka Mevlütem Çavuşogluem. Domluvili jsme se, že bude přece jen organizována přesnější práce na plnění dohod o oddělení ozbrojené opozice, která je vlastenecká a ochotná se účastnit politického procesu, od teroristů, kteří byli uznáni za teroristy Radou bezpečnosti OSN. Tyto dohody je třeba plnit,“ prohlásil Lavrov na společné tiskové konferenci s ministryní zahraničí Jižní Súdánu Awut Deng Acuilou.

Ozbrojené konflikty v Sýrii pokračují od roku 2011. Koncem roku 2017 vyhlášeno vítězství nad teroristickou skupinou IS (Islámský stát) v Sýrii a Iráku. V jednotlivých oblastech země pokračuje likvidace teroristů. V současné době vystupuje do popředí politické urovnání, obnova Sýrie a návrat uprchlíků.

Zdroj: https://sptnkne.ws/BkdD
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Situace ve škole v Bílině se zhoršuje a je neúnosná. Učitelé i zaměstnanci jsou unaveni, navíc problémy dělají i rodiče   
Pridal tk Úterý 28 leden 2020 - 18:48:40 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Situace na základní škole za Chlumem v Bílině, jež se nachází ve vyloučené lokalitě, je už neúnosná. Tamní vedení i učitelé jsou zoufalí, jelikož ve škole narůstá agresivita jak žáků, tak i jejich zákonných zástupců. Chtějí tedy situaci řešit a rozhodli se, že pomocí otevřeného dopisu obrátí na ministerstvo školství, předsedu vlády i na poslance.

Ředitelka dané školy Barbora Schneiderová uvedla, že se atmosféra na základní škole nelepší, spíše naopak – je kritická.

„Situace už je kritická, kázeňské problémy a agresivita žáků jsou tu na denním pořádku. Od začátku školního roku nebyl jediný den, kdy bychom neměli některého z žáků v ředitelně nebo bychom nemuseli přivolávat jeho rodiče,“ nastínila.

Z tohoto důvodu chce vedení školy spolu s jejími učiteli okamžité řešení situace, a sice změnu legislativy. Celou věc neusnadňuje ani to, že škola v boji s neposlušnými žáky a jejich agresivními rodiči nemůže nic dělat. Žáci si navíc z kázeňských opatření nic nedělají: „Naši zaměstnanci čelí vulgárním útokům denně. Kázeňská opatření jako třídní či ředitelská důtka nebo trojka z chování pro ně nejsou žádný trest. Berou to jen jako číslo na papíře.“

Svou roli v celé věci hraje i to, že se škola nachází ve vyloučené lokalitě, a tak do ní chodí hodně žáků ze sociálně slabých rodin. Některé rodiny sice se školou spolupracují, jiné to však zcela odmítají.

„Děti na prvním stupni by se přitom mnohdy chtěly něco naučit, rodina jim ale často neumožňuje, aby chodily poctivě do školy, měly pomůcky nebo s námi jezdily na výlety,“ řekla ředitelka.

Schneiderová tak poukazovala na skutečnost, že problém někdy spočívá právě v rodičích. „Máme spoustu dětí, které vycházejí už v 7. ročníku a říkají nám, že nikam dál nepůjdou, že nemají důvod, máma s tátou přece také tak fungují. Je to opravdu pocit zmaru,“ konstatovala.

Problémy trvají už dlouho

V daném případě je také nutné zmínit, že všechny tyto problémy trvají dlouhodobě. Připomeňme například loňský případ, který byl i medializován. Jedna z tamních žákyň dala facku svému učiteli, za což následně dostala trojku z chování.

Dalším příkladem nesnadné situace je i případ, kdy žáci ničí vybavení školy – o přestávce například „oloupali“ obklady na stěnách toalety. Přitom si byli dost dobře vědomi toho, že právě toalety jsou místem, kam učitelé nevidí.

„Na záchody nemůžeme a ani nechceme nijak vstupovat, je to intimní zóna, ale žáci moc dobře vědí, že je to místo, kam učitel nevidí. Často se nám stávalo, že tam docházelo k šikaně. Od loňska jsme proto zavedli opatření, kdy má jeden z učitelů dozor před toaletami a pouští tam děti postupně,“ dodala k věci ředitelka.

Jakési vyvrcholení a pomyslná „poslední kapka“ přišla loni v prosinci. Tehdy totiž žáci do třídy přinesli petardy a nechali je tam úmyslně explodovat. „To pro nás byla poslední kapka. Uvědomili jsme si, že tento problém vlastními silami nevyřešíme,“ přiznala smutně ředitelka.

Škola žádá o pomoc

Z tohoto důvodu se základní škola rozhodla obrátit se s žádostí o pomoc na město. Před několika dny se tak za tímto účelem v Bílině uskutečnila schůzka, na níž se sešli zástupci školy, rady města, policie, sociálního odboru, OSPOD a úřadu práce. Cílem bylo najít řešení problému.

„Chceme škole pomoci. Rada města odsouhlasila, že jí poskytne sociálního pedagoga, který bude s problémovými dětmi pracovat. Legislativa nám toho ale povoluje velmi málo,“ prozradila místostarostka města Marcela Dvořáková.

Řešení – vzít část finančních příspěvků?

Dvořáková dále připouští, že škola navíc nemůže problémové žáky vyhodit. Stojí si také za tím, že se na věci nic nezmění, a to minimálně do doby, dokud rodiče problémových dětí nepřijdou o část finančních příjmů. Na mysli má přitom třeba sociální dávky.

„Zákon škole umožňuje maximálně opatření v podobě snížené známky z chování, ale to pro tyto žáky není žádný trest, ještě se pak učitelům vysmívají. Jenže vzdělání je povinné a problémové žáky škola vyhodit nemůže. A na finanční prostředky rodičům nikdo nesáhne,“ uvedla Dvořáková s tím, že jde o začarovaný kruh.

Změna legislativy a problémy s rodiči

Dle místostarostky by mohla pomoci i změna legislativy. Dvořáková poukazuje na to, že existuje spousta věcí, které zákon neřeší, ale řešit by je měl. „Děti, které se dnes opravdu chtějí učit, jsou bité na tom, že učitelé musí neustále pracovat s lajdáky. Ti přesně vědí, jaká mají práva, ale už je nezajímá, jaké mají povinnosti,“ míní.

I přesto, že se škola snaží pro vzdělání žáků dělat maximum, zřejmě to nestačí. Na základce dokonce funguje i školský parlament či nejrůznější preventivní programy. Proč o to však není zájem? „Vždy ale můžete pracovat jen s těmi, kdo o to stojí. Vše je na bázi dobrovolnosti,“ vysvětlila.

Vedení školy a učitelé však neřeší jen problémy s dětmi. Neusnadňují jim to často ani jejich rodiče, které je mnohdy velmi těžké dostat do školy. „Přitom situace už se zdaleka netýká jen školy, ale nás všech, kteří v Bílině žijeme. Když to na půdě školy zvládneme a problém vyřešíme, děti se domluví a sejdou se před ní, kde třeba někomu ublíží. Vznikají tady různé dětské gangy, zejména na sídlišti, a tam už jako škola nedosáhneme,“ varuje ředitelka školy..

Tyto party žáků, které ředitelka označila za gangy, mnohdy samy vyhledávají konflikty. K věci se vyjádřil i ředitel městské policie Radim Bartoš.

„Většinou jde o verbální útoky, ale někdy dochází i ke strkanicím. Často se o tom dozvíme od vedení školy nebo od rodičů, kteří se s tím svěří na sociálních sítích. Že bychom tam ale museli denně zasahovat, to zase ne,“ nastínil situaci.

Problém kromě „gangů“ představuje také časté stěhování rodin, kvůli kterému děti mění školy nebo do nich vůbec nechodí.

Ředitelka závěrem uvedla, že vidí, že jsou učitelé i další zaměstnanci celou situací unaveni. „Často si říkám, kdo z nich přijde, že končí. Mají vysokoškolské vzdělání a třikrát denně jim někdo nadává. Naše jediná výhoda je, že mají ke škole vztah. Nic ale nefunguje donekonečna,“ dodala a podotkla, že právě proto chce co nejdříve odeslat otevřený dopis na ministerstvo školství.

Zdroj: https://sptnkne.ws/Bkdg
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Coronavirus má účinnost nakažlivosti 83% v populaci a míru úmrtnosti 15% ze skupiny nakažených osob!   
Pridal tk Úterý 28 leden 2020 - 05:00:02 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Coronavirus má účinnost nakažlivosti 83% v populaci a míru úmrtnosti 15% ze skupiny nakažených osob! Výbušné parametry odhalila první odborná vědecká studie lékařů a virologů publikovaná na uznávaném vědeckém serveru! Primární inkubační doba je podle nových údajů jen 3 až 6 dnů, ale do plného rozvinutí příznaků a nemoci uplynou až dva týdny! Nemoc má identické projevy jako chřipka, rozdíl v nemoci poznají lékaři s běžným vybavením až v poslední fázi, kdy osobě selže organismus a zhroutí se na ulici! Každý 50. nakažený člověk vůbec nevykazuje příznaky zvýšené teploty a snadno tak proklouzne kontrolami na letištích a nádražích!

Lékaři a výzkumníci se zaměřením na virologii z Číny a Hong Kongu publikovali o víkendu vůbec první klinickou studii nové nákazy z Wuhanu, která se zatím nedostala do evropských a západních médií. Studie publikovaná na prestižním a uznávaném vědeckém serveru The Lancet přináší nové a do značné míry šokující informace o parametrech Coronaviru z Wuhanu. Jediná kritika studie se týká relativně malého posuzovaného vzorku pacientů. Problém mají výzkumníci v tom, že čínská vláda nedovoluje publikovat skutečná čísla o počtu nakažených, neumožňují to čínské národní bezpečnostní zákony, které povolují publikovat tyto informace pouze se souhlasem čínského ministerstva zdravotnictví. A čínské ministerstvo zdravotnictví se omezuje pouze na strohá konstatování, že situace je monitorována a současný počet nakažených je k dnešnímu dni přibližně 1840.

To je ovšem v ostrém rozporu s realitou a popisem toho, co se děje ve Wuhanu. Místní samospráva povolala na pomoc armádu, která přímo ve městě za pouhých 6 dní vybudovalo mohutnou nemocnici pro dalších 1 000 pacientů. To je v ostrém rozporu s tím, co dosud o počtu nemocných tvrdí čínské ministerstvo zdravotnictví, které tvrdí, že nemocných jsou v celé Číně necelé 2 tisíce.

Uniklé informace z Wuhanu jsou natolik děsivé, že se podobají doslova hollywoodským filmům. Všechny nemocnice ve Wuhanu jsou plné tisíců nemocných a dalších tisíců mrtvých. Celé město uzavřela armáda a těžké bagry na okraji města kopou hromadné hroby. Nad městem přelétávají helikoptéry čínské armády a rozsypávají jakýsi bílý prášek, který připomíná svým skupenstvím spíše plyn. Toto ukazuje na něco jiného, že se jedná dekontaminaci města, které je zasaženo bojovou biohazard látkou.

Každý 50. prudce nakažlivý člověk nemá žádnou vysokou teplotu a projde v pohodě screeningem na letišti a nádraží

O víkendu unikla na internet videa, jak pracovníci v biohazard oblecích rozprašují a stříkají z rozprašovačů v ulicích jakýsi bílý plyn, jistý druh kouře nebo dýmu. Tyto činnosti naznačují, že Coronavirus ve Wuhanu může být weaponizovanou variantou kmenu viru, který je odolný a přetrvává v otevřeném prostředí. Znamená to, že virus se nepřenáší z člověka na člověka jen kapénkově, tedy formou aerosolu, který vykašlávají nemocní lidé, ale tyto záběry ukazují, že tento vykašlaný aerosol může infikovat osoby i prostým dotykem.

Ulice Wuhanu jsou naprosto vyprázdněné jako z nějakého postapokalyptického filmu a nad městem přelétávají helikoptéry a rozprašují bílý plyn, to samé provádí pracovníci v biohazard oblecích dole v ulicích. Čína podle posledních informací drží v karanténě 56 milionů osob v několika městech, přičemž Wuhan se svými 11 miliony obyvatel je uzavřený úplně celý. Výstavba nemocnice ve Wuhanu pro 1 tisíc pacientů se asi zapíše do Guinessovy knihy rekordů jako nejrychleji postavená nemocnice v dějinách. Na všech čínských letištích a nádražích probíhají screeningy cestujících a měří se jim tělesná teplota na čele. Jenže zmíněná klinická studie přináší šokující informaci.

Ve studii se uvádí, že z nasbíraných údajů vyplývá, že každý 50. nakažený člověk, který šíří virus, nevykazuje zvýšenou tělesnou teplotu, takže bez problému projde na letištích a nádražích kontrolními screeningy. Stejně tak projdou lidé, kteří sice již jsou nakaženi, ale zatím se u nich nemanifestovaly příznaky nemoc, ani teplota, ani slabost, ani kašel. Toto zjištění klinické studie je vůbec největší bombou, protože to znamená, že screeningy na letištích nezachytí zdaleka všechny nemocné a nakažené lidi, a to jenom kvůli tomu, že se u nich neprojevuje symptom vyšší teploty, anebo jsou zatím ve stadiu inkubačního okna.

Toto všechno potvrzuje skutečnost, že varovná slova čínské lékařky Dr. Jinhui z videa, které jsme přinesli zde: http://infokuryr.cz/news.php?extend.27133.3 jsou podle všeho opravdu validní a pravdivá. Studie rovněž upozorňuje, že klíčové teď budou následující dva týdny, které odhalí, nakolik je Čína zamořená, protože právě během těchto 2 týdnů dojde k manifestaci příznaků nemoci u nakažených osob z první vlny, z tzv. prvního inkubačního okna.

Do celé kauzy okolo nakažlivého viru z Wuhanu se začala zapojovat izraelská vojenská rozvědka Aman

Velkou pozornost je třeba věnovat dezinformační kampani izraelských tajných služeb, které o víkendu zahájily na internetu dezinformační kampaň, na kterou skočilo i mnoho českých alternativních serverů. Podle těchto informací prý za rozšířením viru stojí Wuhan National Biosafety Laboratory, která prý vyvíjí biologické zbraně. Tuto dezinformační kampaň pohotově převzala i Česká televize . Za rozšířením hoaxu stojí bývalý člen izraelské vojenské rozvědky AMAN, pplk. Dany Shoham, izraelský expert na biologické zbraně z Begin-Sadat Center for Strategic Studies na Bar Ilan University v Izraeli. Tuto univerzitu sponzoruje nejen izraelská vláda, ale je to líheň kádrů Mossadu, Šinbetu a Amanu, tedy všech 3 hlavních izraelských tajných služeb.

Dany Shoham uvádí, že americké tajné služby podezřívají Čínu z výroby biologických zbraní. Tyto informace se objevily ihned poté, co o víkendu unikla na veřejnost informace z Hopkinsova centra pro zdravotní bezpečnost, které dopředu varovalo před novou pandemií a žádalo více peněz od americké vlády na výrobu vakcín v USA. Americká vláda si nechala lidský kmen Coronaviru patentovat v roce 2003 a několik farmaceutických společnosti zakoupilo licenční patentová práva od americké vlády na výrobu vakcín a léčiv. Jakmile se začalo poukazovat na účast a podíl americké strany na existenci kmenu viru, vypustila izraelská vojenská rozvědka ihned tuto dezinformaci, která má veškerou odpovědnost svrhnout na Čínu a Národní biologickou laboratoř ve Wuhanu. Server Behold Israel [4] doslova uvádí toto:

Podplukovník izraelského Amanu obvinil čínskou vládu, že Čína vyvíjí zakázané biologické zbraně, protože pracuje na látkách dvojího určení. Jenže, to je při výrobě vakcín jaksi naprosto nezbytné

Izraelský odborník na biologickou válku jménem Dany Shoham, který je nyní v Centru strategických studií Begin-Sadat na Univerzitě Bar Ilan v Izraeli, věří, že smrtící virus ve Wuhanu je pravděpodobně spojen s jednou z tajných čínských laboratoří biologické války; v tomto případě s Wuhanským institutem virologie. I když v tomto bodě existuje spekulace, existuje i několik pravd, které potvrzují jeho obavy. Shoham uvedl: „Některé laboratoře ústavu se z hlediska výzkumu a vývoje pravděpodobně angažují ve výrobě čínských biologických zbraních, přinejmenším kolaterálně, ale nikoli jako hlavní zařízení pro vývoj čínských biologických zbraní.“

Dany Shoham byl podplukovníkem a vyšším analytikem izraelské vojenské zpravodajské služby Aman pro biologické a chemické boje a uvádí, že biologické testy prováděné v těchto laboratořích jsou „skryté“. Kromě jeho podezření se rovněž americké ministerstvo zahraničí domnívá, že se Čína podílí na skrytých operacích biologické války. Přesto však Čína popírá jakékoli zvěsti o zapojení do těchto aktivit.

Ministerstvo zahraničí USA vydalo v roce 2019 zprávu, v níž uvádí, že „Informace naznačují, že Čínská lidová republika se během sledovaného období zapojila do biologických činností s potenciálními aplikacemi dvojího užití, což vzbuzuje obavy ohledně jejího souladu s BWC – Smlouvou o zákazu biologických zbraní,“ uvedla zpráva a doplnila, že Spojené státy mají podezření, že Čína nedokázala eliminovat svůj biologický válečný program, jak vyžaduje smlouva. Spojené státy mají obavy z dodržování předpisů, pokud jde o výzkum a vývoj toxinů čínských vojenských zdravotnických zařízení kvůli možným aplikacím dvojího užití a jejich potenciálu jako biologické hrozby.“


Všiml jsem, si že mnoho českých alternativců skočilo na tuto protičínskou kampaň izraelského Amanu, na to si musíte dávat velký pozor, protože jestli někdo umí weaponizovat viry, jsou to výhradně americké vládní laboratoře, které mají tolik zdrojů, že si nechávají v USA patentovat izolované kmeny těch nejnakažlivějších virů a bakterií, a to kvůli tomu, aby bylo možné následně z izolovaných kmenů derivovat vakcíny, aby nikdo nemohl vakcíny vyrábět zadarmo, grátis, aby i ty nejničivější viry a bakterie šly léčit jen licencovanými, patentovanými a drahými vakcínami.

A nemusím vám vysvětlovat, jaký styl obchodu to znamená a odkud pochází historicky styl a způsob obchodování, kdy nejprve vás přivedeme na buben, na pokraj smrti, likvidace, ale když nám zaplatíte, když se zadlužíte, zachráníme vás. Nejprve zaplatíme vůdce, šílence, který vžene svět do II. sv. války. A po válce vám půjčíme na obnovu vašich zničených zemí. A z těch dluhů se už nevyhrabete. Zaplatili jsme nejprve válku a její vznik, abychom potom všechny národy zadlužili během obnovy.

Další útok amerických a izraelských tajných služeb proti Číně? Nejprve Huawei hoax o špehování, potom obchodní válka proti Číně, teď hoax o viru, který utekl ze špičkové čínské Národní laboratoře ve Wuhanu

Čína potřebuje vlastní vakcíny, aby je nemusela kupovat v USA od amerických farma firem s napojením na izraelské vlastnické struktury. Alternativci, copak to nechápete? Drtivá většina amerických farma firem má izraelské vlastnické struktury! A proto je jasné, že izraelská tajná služba udělá cokoliv proto, aby obvinila Čínu, že vypouští své viry z laboratoře na své vlastní obyvatele, aby Čína byla vykreslena jako zločinná země, kde vláda testuje viry na vlastních obyvatelích v ulicích. Takové vděčné chucpe, když bývalý podplukovník izraelského Amanu se odvolává na tvrzení amerických bratří z rozvědek, že za virem ve Wuhanu stojí jinak špičková a od roku dokonce 2017 mezinárodně certifikovaná Národní virologická a bakteriologická laboratoř.

Důrazně napomínám českou alternativu, aby se nestávala součástí užitečné idiotské kohorty na prohlubování anti-čínské hysterie, která nejprve začala u hysterie kvůli Huawei a údajného špehování telefonů a 5G sítí, pokračuje to Trumpovou obchodní válkou proti Číně a nyní dokonce už dochází i na vytažení obvinění a karty o výrobě biologických zbraní čínskou vládou, přičemž to chucpe spočívá v tom, že jediné země na světě, které mají viry, bakterie a jejich lidské kmeny patentované, jsou právě USA a farmaceutické firmy v rukách izraelských investičních skupin. To prostě nevymyslíš. To je prostě zase další chucpe, když podplukovník izraelského Amanu obviňuje Číňany, že provádí s viry něco nekalého ve své mezinárodně certifikované laboratoři.

-VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: https://aeronet.cz/

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



60 českých žoldnéřů do Afriky. Proč? Ohrožuje nás Mali, Niger či Čad?   
Pridal tk Úterý 28 leden 2020 - 04:46:15 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Vyslání až šesti desítek vojáků do Mali, Nigeru a Čadu schválila vláda. „Návrh bude nyní předložen Parlamentu České republiky. Pokud dojde k jeho schválení, získáme tím mandát na zapojení do operace Barkhane v maximálním počtu 60 osob s platností do 31. prosince 2022,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.

Nevšiml jsem si, že nás tyto země ohrožovaly. Tedy pominu-li skutečnost, že z nich pocházejí mnozí okupanti. Není vůbec jasné, proč tam naši žoldnéři budou. Článek píše něco o "potvrzení pozice země, která hodlá bojovat všemi formami proti terorismu". Úžasný důvod!

A víte, kolik ta sranda stojí? 598 milionů. A víte, kdo to zaplatí? Zkuste hádat.

Zdroj: http://www.zvedavec.org/vezkratce/16756/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Rodina je základ státu   
Pridal tk Úterý 28 leden 2020 - 04:43:03 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 

Rodina je základ státu, jak říkal i zakladatel české obnovené státnosti a první prezident Tomáš G. Masaryk. Pokud chcete ovládnout státy a národy, zaměříte se na rodiny i děti, ideologicky ovlivníte školství a kulturu. Český národ to ve svých dějinách zažil už mnohokrát.


V období od 10. do 12. století došlo k naprostému potlačení starých indoevropských tradic ve jménu nového náboženství a ideologie, která byla obyvatelstvu často vnucena násilím.

Málokdo dnes ví, že pohádka o princezně se zlatou hvězdou na čele byla keltská, Popelka je hrdinkou z daleké Asie, kde dodnes trvá ideál krásných dívek, cupitajících malými krůčky na drobných nohách.

Smysl mnoha svátků, kulturních tradic byl změněn, historii přepsali vítězové a z poražených ideologických odpůrců udělali barbarské pohany.

Slycháme často o křesťansko-židovských kořenech, stojících v základech Evropy. Slova jako bratr, sestra, anděl, Marie, Ježíš, však mají původ v sanskrtu a jejich význam byl duchovně trochu jiný, než dnes. I legenda o prvním knížeti Přemyslovi odkazuje spíše k dávnému slovanskému duchovnímu dědictví, prastaré duchovní podstatě, pramysli, na což se dnes zapomíná, než k nějaké reálné postavě. Slované nebyli jen primitivními obyvateli Evropy.

Stojíte-li na Petříně v Praze, na Nebozízku, kde pradávní duchovní pozorovali hvězdy, zírali do nebe, podíváte se na Pohořelec, kde Slované pohřbili spálením poslední slovanskou kněžnu Drahomíru, otočíte se k Michli, kde odjakživa foukalo, (Miechle byl slovanský bůh větru, srovnejte třeba se slovem měch), nebo se zahledíte na výškovými budovami zastavěný Pankrác, Pan Goratz, kde byla snad i za Keltů soudní stolice, vidíte, že vše bylo trochu jinak, než se lidu po staletí ideologicky vykládalo.

Propaganda je slovo, které vzniklo uvniř katolické církve, Sacra congregatio de propaganda fide - posvátná kongregace pro šíření víry.Pod tlakem lidí chtivých moci a peněz můžeme pozorovat, jak zplanělo v češtině například slovo bohatý. Bohatýr byl kdysi člověk, obdařený od boha ušlechtilými vlastnostmi, dnes je z něj postava s tučným bankovním kontem. Materialismus a konzum, honba za ziskem, se stal novým náboženstvím.

Podle archeologických nálezů lidských koster vidíme, že příchod feudalismu a jiné ideologie přinesl lidem v Čechách spíše bídu a utrpení. Nedostatek potravy a nemoci zapříčinily, že populace byla celkově menší a slabší, než před tím.

Po Bílé Hoře začala násilná rekatolizace a jednou z hlavních metod prosazení bylo ideologické ovládnutí školství a inteligence. Ne náhodou musel odejít velikán světového humanismu Jan Amos Komenský z Čech do emigrace.

Útlak a úpadek národa, nesený na vlně jezuitského tvrzení o účelu, jež světí prostředky, zastavila až reforma Marie Terezie pro zavedení povinné školní docházky. Byla vyvolána hospodářským zaostáváním rakouské monarchie za světem, neschopností financovat armádu a mocenské výboje rakouské říše. Její války stály život mnoha Čechů. (Specialisté na problematiku pomníků, radní Prahy 6, ji staví pomník nad Prašným mostem. Časem k němu nejspíše přibude dovysvětlující tabulka s jejím výrokem: “Česká koruna se podobá šaškovské čepici.“)

Učíme se o velkých postavách českého obrození, ale pravými strůjci neuvěřitelného českého návratu mezi vyspělé kulturní národy Evropy byli obyčejní, venkovští kantoři, vzdělávající děti často v zoufalých podmínkách. Vzpomeňte si na to, až budete poslouchat Rybovu Českou mši vánoční.

Po relativně krátké době trvání samostatného československého státu, vzniklého po 1. světové válce, přišla doba německé totalitní nadvlády ve jménu ideologie nacismu. Opět první německé útoky na národ byly zacílené na české školy, došlo k uzavření českých vysokých škol a na likvidaci řady představitelů české inteligence. Vše pod hesly o budování nové Evropy, lepšího světa.

Ve smutné praxi pokračoval i další totalitní systém, který byl u nás budován po roce 1948, podle sovětského vzoru. Zejména počátek padesátých let minulého století se nesl zase ve jménu budování lepších zítřků, hesel typu .“ Kupředu, levá, zpátky ni krok“, „Mládí vpřed, stáří na svá místa“,“Když se kácí les, létají třísky.“ V šedesátých letech pak nastalo uvolnění poměrů, svobodnější prostředí, které se okamžitě projevilo. Učíme-li se dnes o slavných osobnostech českého filmu té doby, o jejich filmových dílech, můžeme za tím vidět i práci vysokoškolských učitelů nově založené FAMU, unikátní vysoké školy v rámci střední Evropy.

Jak nás učí dějiny, v Čechách svobodnější období zpravidla netrvá přiliš dlouho. Okupace vojsky Varšavského paktu a husákovská normalizace opět přinesla již známý mocenský postup. Opět byly oběťmi školy, inteligence, opět odcházela do emigrace řada významných osobností a školství se zatížilo ideologickými doktrínami, které bránily svobodnému myšlení a rozvoji. A znovu tento postup skončil tím, že blok států, budovaný na základě socialistických dogmat, přestal být ekonomicky i politicky schopný konkurence a nakonec se zhroutil během krátkého času.

Historie se stále opakuje, jak říká klasik, a proto i v dnešní době můžeme znovu najít pokusy o ovládnutí školství i nezávislého myšlení národa ve jménu různých politických zadání. Budování Evropské unie jako unifikovaného superstátu s dominantní rolí velkých národů je řízeno z pozadí nedemokratickým způsobem.

Vidíme podobnosti v útocích na rodiny i školství. Jezuitský páter Koniáš, který pálil nevhodné knihy, bolševický Pavlík Morozov, jenž ve jménu ideologie udal vlastního otce kulaka, dnes mohou být nahrazeni například reformátorem českého školství Bobem Kartousem, udávajícím na internetu a označujícím se přitom hrdě za elfa a vyzývajícím k progresivistické přeměně českého školství. To, že nikdy neučil na základní škole, ani na střední, mu nebrání, z pozice člena Bakalova Aspen institutu a vlivné neziskovky EDUin, útočit na mnohem zkušenější a vzdělanější učitele, než je on sám.

Aktivistický starosta Čižínský na Praze 7 najal EDUin na výběr nových progresivistických ředitelů. První obětí boje za lepší progresivistickou školu se stala ředitelka ZŠ Fr. Plamínkové. Jak píše časopis Reflex: „přestože školu nedávno pozitivně hodnotila školní inspekce a odvolání ředitelky nedoporučila školská rada. Učitelé i rodiče ostře protestují, školu známou pro nošení uniforem a vysokou úroveň jazyků má podle městské části nový ředitel vést progresivně. V Holešovicích tak možná sledujeme zmenšenou verzi souboje o podobu českého vzdělávání.“

Naprostá nechuť naslouchat jiným názorům, ideologická zaslepenost a víra v ničím nedoložené lepší zázračné metody vzdělávání, bezohledná likvidace oponentů, označování oponentů za konspirátory, dezinformátory atd. dala vzniknout celkem přesnému označení těchto lidí: neomarxisté.

Otázku, kde se vzali a hlavně, kdo a proč je platí, jsme si už historicky nastínili. Snahy o rychlou likvidaci národních států a tradic vycházejí z myšlenek globalistů. EU je globalistickým projektem. Jestliže se během krátké doby například změní dresy reprezentačních fotbalistů z národních barev na jakousi žlutozelenou, pokud národní hokejisté mají místo státního znaku nevzhledný vyplazený lví jazyk na prsou, jestliže olympijský výbor si zadá takovou verzi národní hymny, že by ji původní autor ani nepoznal, tenisté přestanou hrát Davisův pohár před svým národním publikem, stejně jako tenistky Fed Cup, coby pozorovatel pochopíte, že to není náhoda, ale řízený proces, neboť národní cítění se v konzumní době nejvíce projevuje právě na sportovních stadionech, kam ještě chodí lidé s národními vlajkami, které jinak už nevyvěsí do oken ani při státních svátcích. Národní vlajky byly mimochodem nyní zakázány i v Evropském parlamentu na stolech poslanců.

V pozadí všech snah o prosazení inkluze ve školství byla příprava na masovou integraci cizinců, směřujících ve velkém do Evropy. V zájmu jednoho procenta nejbohatších lidí, globalistů, našly tyto procesy synergii s ekonomickým modelem Číny, která má už dlouhou dobu naprosto impozantní růst HDP a dere se na místo první světové supervelmoci. Jak se říká: „Exempla trahunt - příklady táhnou“.

Společnost s vymýcenými kulturními kořeny, postavená na konzumu, lidé bez opravdového soukromí, s dohledem státu, svázaní s počítačovými sítěmi prostřednictvím platebních karet, elektronických občanských průkazů, dálničních známek, zdravotní evidence atd., stále ve větším případě omezováni v možnosti platit hotovými penězi a tudíž bez nutnosti odevzdávat bankám informace o sobě, poskytující na letištích biometrické údaje, otisky prstů, což bylo v minulosti jen údělem zločinců, za nějaký čas budou, tak jako v Číně, nuceni bojovat o „elektronický sociální kredit“, což ve stručnosti znamená naprostou povinnou oddanost vládnoucímu systému a jeho elitám.

Dětem elit je přitom umožněno studovat na prestižních školách, kde se žádná inkluze ani počítače neprovozují. Jsou zcela jiné. V článku listu New York Times: „Lidský kontakt jako luxusní obrazovky“ se píše o tom , že nejbohatší vrstvy dávají své děti do soukromých drahých škol bez technologií. „Chtějí, aby si jejich děti hrály se svými vrstevníky. Viditelná lidská identifikace-život bez telefonu během dne a odchod ze sociálních sítí, se staly symboly vyššího stavu.“

Jinými slovy, iPhony a život s počítači jsou určeny pro chudé.

Pokud chcete co nejvíce většině lidí omezit svobodu, podle hesla, že vaše práva končí tam, kde začínají práva někoho jiného, budete vytrvale vytvářet ve společnosti práva mnoha dalších a dalších menšin, ať na náboženském, etnickém, sexuálním a jiném základě.

Praporem neomarxistické politické korektnosti je potom máváno všude tam, kde je potřeba omezit tradice, svobodu vyjadřování. Řada slavných filmů a uměleckých děl by dnes vůbec nemohla vzniknout. Mizí humor, za vtip na nevhodné téma může být autor profesně zlikvidován, jak to pamatují ti, co zažili kdysi totalitní systém u nás. Pokud v archívu Univerzity Karlovy najdete jako diplomovou práci genderový rozbor filmu o Sněhurce, kde se píše“ "... Sněhurka a lovec tak nejenže vypráví o archetypálním příběhu zasvěcení a dospívání ženy, nýbrž také ukazuje, že pouze rovnocenná spolupráce mužů a žen povede ke svržení patriarchálního řádu," vidíte, jaké lepší zítřky, lepší školy a lepší lidé na vás za pár let v praxi čekají.

V článku: „Inkluze je opředena mýty, svádí se na ni všechny problémy školství říká odbornice“, se můžete dočíst názory pracovnice z Národního institutu pro další vzděláváni Jany Odstrčilové, například: „Osobní zkušenost je mnohem cennější než nějaká teoretická školení.“ Na síti Linkedln pak si ověříte, že zmíněná odbornice nikdy ve školství nepracovala, ani neabsolvovala žádnou pedagogickou školu.

Slabina neomarxistů je totiž v tom, že většinou, jako správní revolucionáři, chtějí bořit to, co nevybudovali, a o čemž příliš nevědí.

Opět je omezována svoboda vyjadřování, skrývající se za vágní právní pojmy, jako je „předsudečná nenávist“, opět jsou zakazovány byť jen pochybnosti o určitých tématech. Správná interpretace historie pro lid je opět v duchu hesla o dějinách, které píší vítězové, schvalovaná v parlamentech, psaná v zákonech a usneseních. Slavný výrok francouzského osvícence „Myslím, tedy jsem“, není interpretován celý. Celý výrok vědce totiž zněl : „Pochybuji, tedy myslím, myslím, tedy jsem.“ Jenže o zákonech a nařízeních pochybovat nesmíte.

Součástí útoků na rodinu je i vznik mnoha mezinárodních dohod a předpisů, které v podstatě ovládly naše rodinné právo. Vypadají, jako ušlechtile míněná snaha zlepšit život dětem. Zesnulý předseda senátu J. Kubera pro to stvořil přiléhavý český termín“dobroserství“. Dítě má zaručeno mnoho a mnoho práv, kromě práva se dětsky mýlit a spolehnout se na své milující rodiče. Děti se proto dnes vyjadřují před soudy od svých 12 let, s kým z rozvádějících se rodičů a jak chtějí trávit čas. Běda tomu rodiči, který chce po své ratolesti více povinností, než ten druhý. Malé děti jsou tázány, v jaké školce chtějí být. Rodičům je ponechávána často jen formální zodpovědnost a práva, jež ale v praxi nelze nijak vymoci. Norský Barnevernet se stává výkladní skříní progresivistického neomarxismu.

Ve všech totalitách si stát přisvojoval práva přímo zasahovat do rodin a výchovy. Od starověké Sparty do komunistické Severní Koreje vidíme podobný příběh zneužití moci. Opět vás může dítě udat, jako kdysi Pavka Morozov, na základě nesmyslných a stále se množících právních předpisů, které už nikdo ani nespočítá.

Stvořit nového „komunistického člověka“chtěli komunisté, nacisté toužili vytrénovat „nového árijského superčlověka“, fráze o lepších zítřcích mohli lidé slyšet asi po celou dobu civilizace, většinou od těch, kteří je chtěli využít a ovládnout.

„Naše děti budou jiným lidským druhem.“ praví v jednom z rozhovorů progresivista Bob Kartous.

Ideál neomarxismu tak vidíte sami před sebou.

Autor: Lukáš Fišer

Zdroje:

Inkluze je opředena mýty, svádí se na ni všechny problémy školství, říká odbornice
https://video.aktualne.cz/dvtv/kartous-nase-deti-budou-jinym-lidskym-druhem-musime-se-zamys/r~b0d73232fc1c11e9926e0cc47ab5f122/
Human Contact Is Now a Luxury Good
Genderová analýza filmu Sněhurka a lovec
Jan Kozák:“Kořeny indoevropské duchovní tradice“

Převzato: http://www.zvedavec.org/komentare/2020/01/8176-rodina-je-zaklad-statu.htm

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Evropská unie se stala prostorem hospodářské stagnace, nezaměstnanosti, sdílených dluhů, snížené úrovně bezpečnosti, těžkopádné regulace, byrokracie, klimatického třeštění, sociálního inženýrství...   
Pridal tk Úterý 28 leden 2020 - 04:36:56 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Antická báj, která se promítla do názvu našeho kontinentu, pojednává o únosu půvabné princezny Európy bohem Diem proměněným do podoby býka.

Tento výjev od nepaměti inspiroval malíře a sochaře; jedno hezké ztvárnění najdeme také ve Vinohradské nemocnici v Praze. Co je zásadní, a často to připomínám, jde také vhodný příměr pro politickou situaci v dnešní EU. Evropa je znovu obětí únosu. Její jméno si bez ustání nárokují ti, kteří ho ztotožňují se spojením evropských zemí do jednoho nadstátního útvaru, s vládou z jednoho centra, s mocí společných institucí, s expanzí jednotné regulace. Pod touto hlavičkou si Unii projektují jako supervelmoc („Europe puissance“) s jednotnou zahraniční a obrannou politikou, jako globálního hráče, který udává směr, a funguje jako protipól Spojených států, Ruska nebo Číny. S tímto zabarvením pak používají také odvozená slova a koncepty jako „proevropský“ (rozuměj prointegrační, prounijní), „Evropan“ nebo „více Evropy“ (ve smyslu více integrace, více moci pro unijní orgány, bujení unijních struktur apod.). „Protievropský“, „euroskeptik“, nebo „eurofob“ je v tomto manipulativním jazyce potom ten, kdo s takovým politickým programem nesouhlasí.

Proti tomuto neoprávněnému přivlastňování si jména Evropy ze strany unijních centralistů, se kdysi velmi případně ohradila Margaret Thatcherová. Ta v jednom svém projevu v dolní sněmovně britského parlamentu v roce 1991 prohlásila: „Neměli bychom nechat ty, kteří podporují myšlenku federativní Evropy, předstírat, že jsou jaksi více evropští než my ostatní. To nejsou; jsou jen více federalističtí. Na federativní struktuře není nic specificky evropského – je tomu ve skutečnosti naopak: jestli je něco evropské, pak je to národní stát.“

Pojem „Evropy“ nesmíme zuřivému býku unijního centralismu bez boje vydat, stejně jako Evropu samu a svébytnost jejích zemí. Platí to obzvlášť v době, kdy se ukazuje, že centralismus přivedl celý integrační projekt do havárie. Dluhová a migrační krize, stejně jako nebezpečné plány unijních institucí zahrnuté pod tzv. evropský zelený úděl, jsou nejflagrantnější projevy toho, že stále a bezhlavě se zrychlující motor integrace se zavařil a vytváří dnes více problémů než užitku. Unie se stala prostorem hospodářské stagnace, nezaměstnanosti, sdílených dluhů, snížené úrovně bezpečnosti, těžkopádné regulace, byrokracie, klimatického třeštění, sociálního inženýrství a řady dalších neduhů. Tam, kde jsme, nás přivedlo právě volání po „více Evropy“ v onom pokřiveném smyslu.

Chraňme vznešené jméno Evropy před těmi, kdo si je svévolně usurpují, a budují pod touto osvědčenou značkou něco, co se starou Evropou nemá nic společného.

Autor: Tomáš Břicháček
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přejít na stranu  [1] 2
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2020
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2655 sec,0.0736 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,780kB