Čtvrtek 20 únor 2020
Masové šílenství švédské mládeže   
Pridal tk Čtvrtek 20 únor 2020 - 04:31:58 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Propaganda zvrácenosti přinesla hrozivé výsledky. Podle nové zprávy, ve Švédsku počet dívek s diagnózou genderové dysforie (psychická porucha) vzrostl za posledních deset let téměř o 1 500%.

Největší nárůst - o 1500% - byl zaznamenán u dospívajících ve věku 13–17 let, kteří byli při narození označeni za dívky, ale nárůst byl zaznamenán také u ostatních skupin švédské populace.

Ve stejném období mezi lety 2008 a 2018 se počet registrovaných mužů ve věku 18–24 let s diagnózou genderové dysforie zvýšil o 400%. Lékaři bijí na poplach, ale nechápou o co jde. Švédská mládež se zbláznila a to masivně. A bude jenom hůř.

Nyní Švédsko dostává v plné míře veškeré důsledky těchto experimentů. Proto je nutno pochopit obavy Vladimira Putina, že alespoň naše rodina by měla zůstat rodinou, ve které je otec a matka. Což celé progresivní lidstvo již odsoudilo jako diskriminaci sexuálních menšin a hrozný útok na svobodu člověka (sarkasmus).

Tak dlouho se chodí s genderovou zvráceností až.....

Zdroj: http://www.zvedavec.org/vezkratce/16799/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Jakou pozici zaujímá Turecko v konečné fázi syrské hry?   
Pridal tk Čtvrtek 20 únor 2020 - 04:19:39 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Západní a arabská mainstreamová média sice prohlašují, že mezi Ruskem a Tureckem jsou „vážné spory“ kvůli tureckým vojákům, kteří zemřeli v syrské ofenzivě v Idlibu, ale vůbec tomu tak není. I když se nedá popřít, že ruské a syrské zájmy se ne vždy plně shodují, a že existují určité sporné oblasti, poměrně to samé platí pro vztahy Turecka s USA/NATO. Proto očekávat, že Turecko se v důsledku takzvaného „vážného sporu“ s Moskvou/Damaškem otočí o sto osmdesát stupňů k USA/NATO, není jen velmi pravděpodobně mimo realitu, ale je to také geopoliticky nereálný předpoklad; protože hlavní neshody, tak jak se uvádí, nejsou mezi Ruskem a Tureckem per se, ale pokud vůbec existují nějaké neshody, tak mezi stále více asertivnější syrskou armádou, která se ambiciózně snaží opět získat kontrolu nad svou zemí, a tureckou armádou, která se snaží zabránit vzniku „Kurdistánu“ podél tureckých a syrských hranic.

Zatímco cílem Sýrie, Turecka i Ruska je zabránit zřízení „Kurdistánu“ podél syrsko-tureckých hranic, panují mezi nimi neshody ohledně toho, kdo tomu zabrání, tj. zda tomu učiní přítrž Turecko vojenskou přítomností, nebo syrská armáda přímým převzetím kontroly nad tímto územím.

Právě tento politický spor byl důvodem pro Putinovu návštěvu Damašku a Istanbulu na konci ledna 2020. Jak zprávy naznačují, Rusové „důrazně doporučili“ syrské armádě, aby zastavila ofenzívu a umožnila Turecku přemístit své jednotky. Asad sice souhlasil se zastavením ofenzívy, ale nechtěl narušit spád a intenzitu pozemních vítězných bojů. Zároveň Moskva si nemyslí, že jim bude k prospěchu, když umožní přidruženým skupinám Al-Káidy, aby nadále operovaly z Idlibu a útočily na syrské a ruské zájmy; proto taková reakce mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova na napětí, které pramení ze střetů mezi Tureckem a Sýrií.

Konkrétně uvedl: „Nesouhlasíme s tímto názorem [Erdogana o útoku na Idlib]. Rusko je ohledně zóny v Idlibu plně v souladu s dohodami ze Soči. Zároveň musíme s politováním sdělit, že situace není zdaleka ideální,“ a dále dodal, že „v oblasti stále zůstává velký počet teroristů, kteří pokračují v agresivních útocích na syrskou armádu a ruskou leteckou základnu Hmímím. Jsme tím velmi znepokojení.“

Samozřejmě, když Peskov hovořil o nepřetržité přítomnosti teroristů v Idlibu, narážel na neúspěch Turecka, které nedodrželo svou část dohody o Idlibu a neizolovalo „umírněné bojovníky“, kteří jsou podporováni džihádisty z Al-Káidy.

Otevřený nesouhlas a/nebo nedodržení dohody však nevedly k úplnému zhroucení samotného procesu ze Soči, což je proces, který nadále poskytuje hlavní rámec pro společné operace v Sýrii. Nicméně zatímco mainstreamová média vykreslila konflikt mezi Tureckem a Sýrií, pravděpodobně záměrně zapomněla uvést, že Rusko a Turecko provádějí další společné hlídky ve venkovských oblastech Al-Darbasijah a Ras Al-Ajn, v severovýchodním nejzazším bodě na turecko-syrských hranicích.

Nesmíme zapomenout, že tyto společné operace jsou součástí dohody mezi Tureckem a Ruskem o vytlačení bojovníků YPG z oblasti, hraničící se Sýrií a Tureckem.

Nicméně bez ohledu na spory ohledně toho, kdo bude kontrolovat a řídit Idlib a zbytek severovýchodního hraničního regionu Sýrie, faktem zůstává, že nejhlavnější zájem Turecka, tj. zamezení vzniku „Kurdistánu“ podél hranic se Sýrií, může být uskutečněn pouze prostřednictvím spojenectví s Ruskem a Tureckem, nikoli prostřednictvím spojenectví s USA/NATO.

Otočení Turecka o sto osmdesát stupňů k USA/NATO a EU, navzdory různým pokusům přiblížit se k EU, se proto ze strategických důvodů nezdá možné. Spojenectví s USA/NATO by bylo kontraproduktivní, neboť jak USA, tak NATO upřednostňují zřízení „Kurdistánu“ a nadále vyzbrojují a pomáhají kurdským milicím, aby odhodlaně bojovaly za svůj vlastní národní stát.

Pokud by tedy Turecko souhlasilo s plánem USA, pomocí něhož by byly ruské a syrské síly vytlačeny ze (severní) Sýrie, a americké síly by se opět zapojily, byla by to pro Turky pouze nevýhoda, neboť by to znovu aktivovalo síly, jako je YPG, s cílem prosadit větší podíl kontroly nad některými částmi Sýrie, ne-li se zcela podílet na založení Kurdistánu.

Kurdský faktor dostatečně prohlubuje sbližování mezi Ruskem/Sýrií a Tureckem, které může snadno unést neshody, jež vyvstaly kvůli syrským operacím, zabití tureckých vojáků a vlně uprchlíků, ohledně nichž se Turecko domnívá, že se o ně bude muset postarat kvůli syrské ofenzivě v severovýchodní části Sýrie. Již byl zaveden mechanismus kontroly škod, který má kontrolovat nejen škody a opravy, ale také má zabránit tomu, aby USA lovily v neklidných vodách.

Salman Rafi Šejk

Where does Turkey stand in the Syrian Endgame? vyšel 13. února 2020 na journal-neo.org. Překlad Zvědavec.

Zdroj: http://www.zvedavec.org/komentare/2020/02/8203-jakou-pozici-zaujima-turecko-v-konecne-fazi-syrske-hry.htm


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Konec Židů v Evropě? Téměř všechny vraždy Židů ve Francii byly spáchány muslimskými antisemity   
Pridal tk Čtvrtek 20 únor 2020 - 04:11:48 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
"Ačkoli Židé představují méně než jedno procento populace, tak polovina rasistických činů spáchaných ve Francii byla spáchána proti Židům." — Meyer Habib, poslanec francouzského parlamentu.

•Antisemitismus sílí napříč celým evropským kontinentem a jeho protagonisty jsou často imigranti ze Středního východu. Úřady se však přesto stále zmiňují pouze o "pravicovém antisemitismu".

•Levicový antisemitismus kvete po celé Evropě. Levičáci se všude snaží zamést pod koberec antisemitismus imigrantů ze Středního východu.

•Demografická transformace probíhající ve Francii se šíří také po celé západní Evropě a vládnoucí orgány téměř všude potichu přijímají rostoucí podvolení se islámu.

3. prosince 2019 odhlasovalo francouzské Národní shromáždění usnesení, kterým přijalo definici antisemitismu podle Mezinárodní aliance paměti holocaustu. Usnesení zdůraznilo, že definice "zahrnuje projevy nenávisti vůči Státu Izrael jen proto, že to je židovská komunita." Poslanec Meyer Habib, který toto usnesení podpořil, přednesl vášnivou a dojemnou řeč, ve které zdůraznil rozsah antisemitské hrozby v dnešní Francii a úzkou vazbu mezi nenávistí vůči Židům a nenávistí vůči Izraeli:

"Od roku 2006 bylo ve Francii zavražděno dvanáct Francouzů, jen proto, že to byli Židé. Ačkoli Židé představují méně než jedno procento populace, tak polovina rasistických činů spáchaných ve Francii byla spáchána proti Židům. Antisionismus je ideologie posedlá démonizací Izraele zneužívající antirasistickou a antikoloniální rétoriku mající za cíl zbavit Židy jejich identity."

Dodal, že získání dostatečného počtu poslaneckých hlasů pro přijetí tohoto usnesení bylo kvůli všeobecnému nedostatku "politické odvahy" nesmírně obtížné. Pokud jde o antisemitismus a Izrael, tak tato odvaha bohužel ve Francii chybí všeobecně.

Francouzští političtí lídři často prohlašují, že boj proti antisemitismu je pro ně nanejvýš důležitý a říkají to pokaždé, když je v zemi zavražděn Žid. Zdá se však, že jsou připraveni bojovat výhradně s pravicovým antisemitismem. Tito politici naprosto odmítají připustit, že všichni Židé zavraždění nebo napadení ve Francii od roku 2006 byli oběťmi muslimských antisemitů. O tom francouzští političtí lídři nikdy nemluví. Zdá se, že jsou úmyslně slepí vůči islámskému antisemitismu, který je zakořeněný v koránu a v hadísech a ve 30. letech minulého století byl značně posílený přátelstvím mezi nacisty a Velkým jeruzalémským muftím Hadži Amínem al-Husajním. Údajně "legitimní" muslimská nenávist kvůli "sionistickým zločinům" od té doby maskuje muslimskou nenávist vůči Židům všeobecně.

Francouzští političtí lídři také zdánlivě odmítají vidět další formu antisemitismu, která je nyní na vzestupu: levicový antisemitismus. Právě tento levicový antisemitismus úspěšně používá masku antisionismu k šíření protižidovské nenávisti.

Francouzští političtí lídři nikdy nemluví o tom, jak francouzská mainstreamová média popisují Izrael, ani o důsledcích těchto článků a zpráv. Izrael je neustále - a falešně - popisován jako zločinná země, jejíž vojáci dennodenně bezohledně zabíjejí Araby a jejíž občané "ilegálně okupují" území (které je již déle než 3 000 let židovskou domovinou), které by mělo patřit jinému národu, a který je tak krutě připraven o všechno.

Francouzští političtí lídři nekritizují protiizraelské články a zprávy: Způsob, jakým většina z nich mluví o Izraeli, je stejně protiizraelský jako ty nejhorší protiizraelské články. Vláda sama o sobě není o nic lepší. Když jsou při teroristickém útoku zavražděni izraelští Židé, francouzská vláda zveřejní prohlášení, ve kterém útok "odsuzuje" a naléhá na Izrael, aby "projevil zdrženlivost" a vyhnul se "zahájení cyklu násilí". Pokud dojde k útoku ve východní části Jeruzaléma nebo na Západním břehu, tak francouzská vláda prohlásí, že "Východní Jeruzalém" a Západní břeh jsou "palestinská území, která Izrael nezákonně okupuje." Tím ovšem francouzská vláda říká, že by tam Židé neměli být, že vina je na straně židovských obětí a že ti, kdo na ně zaútočili, k tomu měli dobrý důvod.

Když ministr zahraničí USA Mike Pompeo 12. listopadu 2019 řekl, že židovské osady nacházející se na sporných územích nejsou v rozporu s mezinárodním právem, francouzská vláda okamžitě vydala prohlášení, že "izraelská politika kolonizace palestinských okupovaných území je nezákonná podle mezinárodního práva, a zejména podle mezinárodního humanitárního práva."

Tato reakce je v souladu s postoji francouzské vlády v posledních letech: Když prezident USA Donald J. Trump uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele a přesunul tam velvyslanectví USA, francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že tento jeho krok je "zásadní omyl" a zdůraznil, že francouzské velvyslanectví zůstane v domnělém hlavním městě Izraele - Tel Avivu. V oficiálním prohlášení se dále uvádí, že Francie je "přítelem Palestiny" a podporuje "vytvoření palestinského státu s Jeruzalémem jako jeho hlavním městem". Francie neuznává Jeruzalém jako součást izraelského území: Francouzský konzulát v Jeruzalémě je ve francouzských oficiálních dokumentech označován jako "francouzský konzulát v Jeruzalémě"; slovo "Izrael" tam chybí. Když francouzští občané žijící v Izraeli odevzdávají své hlasy ve francouzských volbách, volební hlasy z Jeruzaléma se ve Francii počítají odděleně od ostatních hlasů francouzských občanů žijících v Izraeli.

V Institutu arabského světa, který byl otevřen v centru Paříže v roce 1987 a byl financován arabskými zeměmi a francouzskou vládou, se konají konference a výstavy, které se často zalykají nenávistí k Izraeli. V současné době mohou návštěvníci na výstavě nazvané "AlUla, zázrak Arábie" vidět mapu, kde je celý stát Izrael označen jako "palestinská území". Slovo "Izrael" tam bylo připsáno vedle "palestinských území" až po protestu židovských organizací.

Téměř všechny vraždy Židů ve Francii byly spáchány muslimskými antisemity, kteří naprosto nespravedlivě identifikují francouzské Židy se "zločinným Izraelem". Mohamed Merah, který v Toulouse zavraždil židovské školáky, řekl policistovi, že zabil židovské děti, protože "Židé zabíjejí palestinské děti", a že "to mnohokrát viděl ve zprávách francouzské televize." Francouzskou vládu ale ani nenapadlo, aby požádala francouzské televizní stanice, aby byly opatrnější a aby se vyhnuly čemukoli, co by mohlo být považováno za podněcování k nenávisti a k vraždám francouzských Židů.

V současné době je Meyer Habib téměř jediným francouzským poslancem, který odsuzuje antisemitismus, antisionismus, antiizraelskou zaujatost francouzských médií a antiizraelské postoje francouzské vlády a mnoha politiků. Meyer Habib musí se svou rodinou žít pod nepřetržitou policejní ochranou, protože často dostává antisemitské výhrůžky smrtí. Zastupuje francouzské občany žijící v zahraničí - v Izraeli, Itálii a Turecku; nikde ve Francii samotné by nebyl zvolen.

Meyer Habib také řekl, že usnesení z 3. prosince 2019 je jen nezávazné usnesení. Hlasovala pro něj pouze menšina poslanců. Jediným důvodem, proč bylo schváleno, bylo to, že se mnoho poslanců rozhodlo zdržet hlasování. Někteří hlasovali proti a znovu hrdě prohlásili, že jsou "antisionisty". V každém případě se toto usnesení nestane zákonem a nebude mít žádný praktický dopad.

Je téměř jisté, že francouzská média, političtí vůdci a vláda své nepřátelské postoje vůči Izraeli nezmění. Žádný francouzský politický lídr nepodpoří Meyera Habiba a neodváží se nesouhlasit s prohlášeními francouzské vlády týkajícími se Izraele, až na to, že by řekl, že francouzská vláda je stále příliš proizraelská.

Ve Francii rychle dochází k demografické změně, a média, političtí lídři i vláda se podle toho chovají. Židé tvoří stále se zmenšující podíl francouzské populace - 0,6 % - a nemají žádnou politickou váhu. Francouzská muslimská populace závratně roste a již tvoří více než 12 % z celkového počtu obyvatel. Bez hlasů muslimů je dnes ve Francii již téměř nemožné vyhrát volby.

Těch několik lidí, kteří ještě stále kritizují islám a muslimský antisemitismus ve Francii, je nemilosrdně napadáno islámskými organizacemi a francouzské soudy jim ukládají tvrdé tresty. 4. prosince 2019, požádal státní zástupce soud, aby odsoudil Christine Tasin, prezidentku antiislámského hnutí "Republikánský odpor". V červnu 2017 napsala Christine Tasin článek obsahující tato prohlášení: "Protimuslimské činy rozhněvaných lidí jsou v krátkodobém nebo střednědobém horizontu nevyhnutelné ve Francii i ve všech evropských zemích, které nyní zažívají muslimskou invazi" a "islám je zřejmě neslučitelný se západní civilizací". Christine Tasin byla obviněna organizací "Kolektiv proti islamofobii ve Francii" (CCIF) z podněcování "terorismu proti muslimům". CCIF je organizace založená francouzskými muslimy a je francouzskou pobočkou Muslimského bratrstva. Prokurátor uvedl, že obvinění vznesené hnutím CCIF je "naprosto opodstatněné" a že Christine Tasin "musí dostat lekci". Christine Tasin by se tak mohla stát první osobou ve Francii, která bude poslána do vězení za "zločin islamofobie".

Mnoho účastníků islámské a levicové demonstrace proti "islamofobii" v Paříži 10. listopadu 2019 vykřikovalo výslovně antisionistické slogany, například "Izrael vraždí" a "Palestina vyhraje". Několik demonstrantů neslo vlajky Palestiny a Hamásu. O týden později se na demonstraci odsuzující islámský terorismus sešlo méně než 2 000 lidí.

30. října 2019 otevřel prezident Macron v Paříži Evropské středisko pro judaismus a při této příležitosti četl jména všech Židů, kteří byli v posledních letech ve Francii zavražděni. Vrahy však nejmenoval. Pouze odsoudil "odpornou bestii", výraz vymyšlený Bertoltem Brechtem, který se nyní ve Francii často používá jako nálepka pro sympatizanty nacismu. Macron se zmínil o hrozbě, kterou představují "ti, kteří chtějí zasít nenávist a rozpory", a vyjádřil podporu muslimům zraněným při neúspěšném útoku na mešitu ve městě Bayonne v jihozápadní Francii. A pak se Macron pozitivně rozhovořil o době, kdy byla velká část Španělska muslimská, a řekl, že v Andalusii "Židé navzdory svému občanskému statusu dhimmi vybudovali neobyčejnou kulturu."

Spisovatelka Barbara Lefebvre vidí v Macronově projevu chválu židovského přijetí dhimmikracie (přijetí statusu "tolerovaného" občana pod vládou islámu, někdy platícího "ochrannou" daň - džizju) a podvolení se, které s tím souvisí. Napsala, že "vyvolávání hnědého moru a temných hodin naší historie k popsání hrozby, kterou Židé žijící ve Francii čelí, je historickou a politickou urážkou", a že Macronova řeč připravila cestu pro budoucí odsouzení francouzských Židů k volbě ze dvou možností: "Odstěhujte se ze země nebo se uzavřete do své komunitní bubliny jako občané dhimmi v zemi islámu."

Francie není v Evropě výjimkou. Antisemitismus sílí napříč celým evropským kontinentem a jeho protagonisty jsou často imigranti ze Středního východu. Úřady se však přesto stále zmiňují pouze o "pravicovém antisemitismu".

V Německu provedl Spolkový úřad pro ochranu ústavy analýzu muslimských útoků spáchaných proti Židům v roce 2017 - výslovně se však odmítl zmínit o tom, že tyto útoky byly antisemitské, a místo toho je připsal "náboženským a kulturním vzorcům, které si s sebou muslimští imigranti přinášejí do Německa."

Německý ministr zahraničí Heiko Maas dodal, jako by to mohla být omluva, že muslimové přicházející do Německa "pocházejí ze zemí, v nichž mocní lidé podněcují k nenávisti vůči Židům a Izraeli." Studie provedená ve Spojeném království Institutem pro výzkum židovské politiky (Institute for Jewish Policy Research) ukázala, že antisemitismus převládá mezi britskými muslimy daleko víc než mezi ostatními občany země - studie však byla citována pouze v britském židovském tisku.

Levicový antisemitismus kvete po celé Evropě. Levičáci se všude snaží zamést pod koberec antisemitismus imigrantů ze Středního východu.

Ve Spojeném království umožnilo ultralevicové křídlo Labouristické strany (poznámka překladatele: hnutí "Momentum") velkému počtu antisemitů vstoupit do strany. Lídr Labouristické strany Jeremy Corbyn byl nedávno obviněn britským vrchním rabínem Ephraimem Mirvisem z "protižidovského rasismu".

Většina hlavních evropských médií je orientována stejně antiizraelsky jako hlavní francouzská média. Josef Schuster, prezident Ústřední rady Židů v Německu, označil v červenci 2019 článek vydaný časopisem Spiegel za článek plný "antisemitských klišé" hanobících Izrael. A to nebyl jediný článek takového zaměření v německém tisku. Shuli Davidovich, izraelská tisková atašé v Londýně, řekla před deseti lety:

"Některé noviny rozhodně nikdy nepřiznají Izraeli jakoukoliv zásluhu... pro některé lidi, zejména v redakcích novin jako je The Guardian, Izraelci nemají lidskou tvář. Jsou to pro ně jen přilby, pušky, agresoři, okupanti."

Dodnes se nic nezměnilo. Deník The Guardian často publikuje články podporující ekonomický a kulturní bojkot Izraele. Komentátor Manfred Gerstenfeld zaznamenal rostoucí počet antisemitských karikatur, které nyní doprovázejí protiizraelské články v evropském tisku. Upozornil na to, že antisemitskými karikaturami oplývá například Norsko – země, kde žije pouhých 700 Židů. Mnoho těchto karikatur, řekl, zobrazuje Židy jako "parazity", přesně tak jako v médiích muslimských zemí.

Většina evropských politických lídrů je vůči Izraeli stejně nepřátelská jako političtí lídři ve Francii. Evropská unie tvrdohlavě hájí myšlenku, že se Izrael musí vrátit do hranic dohody o příměří z roku 1949, často označovaných jako "hranice z roku 1967". EU tvrdí, že Izrael nelegálně okupuje "palestinská území". Pokaždé, když Federica Mogherini, politička která byla do listopadu 2019 místopředsedkyní Evropské komise, mluví o Blízkém východě, popisuje Izrael jako "okupační mocnost". Její nástupce Josep Borrell se zasazuje o jednostranné uznání palestinské státnosti. "Írán chce Izrael vyhladit," řekl. "To není nic nového. S tím se nedá nic dělat." Devět z 28 členských států Evropské unie - Švédsko, Kypr, Malta, Maďarsko, Polsko, Česká republika, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko - uznávají "stát Palestinu", a ignorují fakt, že palestinská samospráva se nikdy nevzdala svého snu vymazat Izrael z mapy a obsadit jeho území, a že nikdy nepřestala páchat teroristické činy.

Demografická transformace probíhající ve Francii se šíří také po celé západní Evropě a vládnoucí orgány téměř všude potichu přijímají rostoucí podvolení se islámu. Politické strany, které jsou proti islamizaci, jsou tlačeny na okraj. Někteří středoevropští lídři - maďarský premiér Viktor Orbán, premiér Mateusz Morawiecki v Polsku a prezident Miloš Zeman v České republice - jsou jediní, kdo výslovně odmítají islamizaci svých zemí a přijímají opatření k omezení muslimské imigrace. Často jsou odsuzováni západoevropskými lídry, kteří je chtějí přinutit, aby do svých zemí přijali tisíce imigrantů.

Není žádným překvapením, že zprávy v médiích potvrzují, že nárůst počtu muslimských imigrantů vede k širokému vzestupu antisemitismu.

V roce 2018 se Agentura EU pro základní práva dotazovala Židů ve 12 evropských zemích s největším podílem Židů v populaci. Zpráva zjistila, že "28 % dotázaných zažilo nějakou formu obtěžování kvůli tomu, že jsou Židé", "47 % se bojí antisemitských slovních urážek nebo obtěžování a 40 % dotázaných se obává fyzického útoku", "38 % dotázaných uvažovalo během posledních pěti let o emigraci kvůli obavám o svoji bezpečnost."

Další studie, kterou provedla německá Univerzita v Bielefeldu v roce 2011, ukázala, že 40 % dospělých Evropanů souhlasilo s tvrzením: "Izrael se chová vůči Palestincům jako nacisté vůči Židům."

V článku nazvaném "Judenrein Europe" ("Evropa bez Židů") napsal americký politický komentátor Joel Kotkin, že všechna dostupná data ukazují, že protižidovská nenávist a protiizraelské předsudky se budou i nadále šířit po celé Evropě a že to může znamenat konec přítomnosti Židů na evropském kontinentu:

"Po tisíciletí, po zničení Druhého chrámu a začátku diaspory, byla Evropa domovem většiny Židů. Tato kapitola historie končí. Podle toho jak Židé z evropského kontinentu prchají, můžeme očekávat, že do konce tohoto století zůstanou v Evropě jen židovské hřbitovy."

Dr. Guy Millière je profesor Pařížské univerzity a autor 27 knih o Francii a o Evropě.

Překlad původního textu: The End of a Jewish Presence in Europe?
Překlad: Helena Kolínská, Libor Popovský


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Jedině vzdělání v problematice islámu nám pomůže islám porazit   
Pridal tk Čtvrtek 20 únor 2020 - 04:07:32 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Jsem přesvědčen, že jediný způsob, jak zastavit šíření islámu v České republice, je získat vzdělání v islámské problematice. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk kladl důraz na vzdělání. I díky němu jsme měli ještě donedávna zákon nařizující mít knihovnu v každé obci. Díky této kulturní politice za naší první republiky se Češi vypracovali mezi nejvzdělanější národy světa. A to nedokázaly zvrátit ani německá okupace a komunistická diktatura.

Bohužel dnes a denně vidím mezi českými obyvateli šíření mnoha nesmyslů o islámu. Šíří je nejen obhájci islámu, ale občas i jeho odpůrci.

V době, kdy se mnozí ostatní čeští antiislamisté vrhli na politická kolbiště v rámci spolku Blok proti islámu, jsem se proto já sám vrhl na vydávání knih věnujících se do hloubky islámské problematice.

Stále více ale cítím snahu některých muslimů a obhájců islámu umlčet k islámu kritické knihy tím, že organizují nátlakové (až mnohdy vysloveně vyděračské) akce proti knihkupectvím prodávajícím tyto publikace. Je tedy zřejmé, že cílem těchto milovníků islámu je dosáhnout toho, aby v knihovnách a knihkupectvích byly dostupné pouze k islámu vstřícné a nekritické knihy.

Proto vás, čtenáře těchto řádků, prosím: pomozte mi šířit mezi našimi spoluobčany necenzurované informace o islámu.

Za vaši pomoc vám předem děkuji. Jako poděkování vám nabízím slevu 10 %, kterou získáte při zadání slevového kódu KNIHOVNA při objednávce do 1. března 2020.

Web našeho eshopu je www.lukaslhotan.cz

Lukáš Lhoťan, nakladatel a islamokritik

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



České ministerstvo obrany vyhrožuje expertovi, který upozornil na možné tunelování české armády!   
Pridal tk Čtvrtek 20 únor 2020 - 04:03:56 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Přiznám se, že v poslední době poněkud zanedbávám sociální sítě. Má to jediný důvod – velmi intenzivní pracovní vytížení. Přesto jsem si našel čas, abych se vyjádřil k jedné z reakcí na můj poslední příspěvek, v němž jsem možná tak trochu dryáčnicky spojil dohromady dvě kauzy, hýbající aktuálně českým mediálním (a politickým) prostředím.

Před pár dny jsem zveřejnil na svém Facebooku úvahu na téma potenciálních souvislostí nákupu „předraženého“ systému placení daně z používání dálnic formou digitálních dálničních známek ministerstvem dopravy a (také) finančně značně „předimenzovaného“ nákupu pasivního sledovacího systému Věra NG Omnipolem vlastněné firmy ERA ministerstvem obrany. Co čert nechtěl, tuto úvahu údajně převzal (a uveřejnil) dezinformační rusofilní web Sputnik.

Není to ani první, a doufám že ani poslední médium, které převzalo mé příspěvky z FB. To přebírání ostatně ani nemám možnost ovlivnit. Jenže tohle „převzetí“ má zajímavou dohru. Ne snad v tom, že jsem byl citován v ČR serverem Sputnik (citují mě ostatně i v Bolívii, v Číně a dokonce i v USA), ale v tom, že můj příspěvek byl jako ze Sputniku převzatý článek citován na oficiálním Facebooku ministerstva obrany. Což je ostatně, vzhledem ke kvalitě a hlavně formě „ohýbání“ zveřejňovaných informací, také dezinformační server. Z mého pohledu určitě.

Že šlo o příspěvek se silně dehonestujícím komentářem vůči mé osobě momentálně pominu. Můj právník mi sice radí, abych podal žalobu, ale pro mě je to v tenhle moment spíše velice dobrá reklama, za kterou tímto pánům z tiskového odboru MO srdečně děkuji. Způsob komentování článku, plané výhrůžky a snaha otevřít „odsuzující“ diskusi nejen mě, ale i mnoho dalších lidí utvrdila v přesvědčení, že na celé kauze skutečně něco silně páchne.

Ten zápach začal navíc výrazně vynikat na pozadí doslova před pár hodinami „provalených“ kauz předraženého servisu vrtulníků Mi-117 a tanků T-72. A pro mě také v očekávání vývoje zatím „neprovalených“ kauz předraženého nákupu protiletadlových raketových systémů velmi krátkého dosahu, za které ČR „dokázala“ cestou ministerstva obrany firmě SAAB zaplatit více než 2,5 x více, než za stejné systémy v lepší konfiguraci zaplatila Argentina, kauzy kolem snahy vytlačit české SW firmy z informačního prostředí MO a nápadu prosadit do resortu obrany nákup německého účetního systému SAP a propojit ho na účetní systém Bundeswehru atd., atd.

Tahle zoufalá akce ukazuje, že někteří lidé na MO ze mě mají opravdu vítr a používají všech prostředků, aby mě umlčeli. Přitom ten příspěvek na FB nebyl žádná analýza, spíše tak trochu „konspirativní“ uvažování. Ostatně jsem svou ůvahu v tomto smyslu také uvedl. Vzhledem k hysterické a neadekvátní reakci MO ale začínám mít naprosto neodbytný pocit, že jsem se trefil hodně blízko skutečnosti. Jak v ceně, tak v úvaze o tom, čemu bude celý systém sloužit a proč ho vlastně platíme celý my, občané ČR.

Víte, co je na tom největší legrace? Že mě nemůžou zavřít za vyzrazování utajovaných skutečností. Já jen kombinuji veřejné (a občas i ty jen víceméně veřejné) zdroje. A využívám svoje bohaté, těžce vykoupené znalosti prostředí ministerstva obrany, lidí v něm, lidí za jeho kulisami a také lidí, kteří si tyto lidi v pozadí „vodí“ ku prospěchu sebe a svých kamarádů. Nikoliv ku prospěchu obrany naší země a bezpečnosti nás, jejích občanů.

Autor: Jaroslav Štefec
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



USA přidělí 38 milionů dolarů na výuku „hodnot demokracie“ pro Ukrajince   
Pridal tk Čtvrtek 20 únor 2020 - 03:56:39 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) plánuje přidělit 38 milionů dolarů (874,87 milionu Kč) na vzdělávání ukrajinské mládeže o „demokratických hodnotách“.

Tato agentura realizuje program „Opatření k posílení národní identity prostřednictvím mládeže“ (UNITY). Dokument agentury uvádí, že cílem tohoto projektu je „posílit smysl pro odpovědnost za evropskou budoucnost Ukrajiny“.

Potenciálními adresáty programu jsou Ukrajinci ve věku od 10 do 35 let. Předpokládá se, že projekt bude tvořit „společný soubor hodnot a postojů“ mezi mladými lidmi a posílí „národní sebevědomí“.

Budoucnost Ukrajiny je podle USAID spojena s „evropskými hodnotami“ a znamená rozpor se „sovětskou minulostí“. Rovněž poznamenávají, že v tuto chvíli mají mladí lidé jedinečnou příležitost vést přechod k „demokracii“, protože vůdci této země jsou mladí: prezident Volodymyr Zelenskyj a nejmladší parlament v ukrajinské historii. Průměrný věk poslanců se snížil o sedm let na 31 let, přičemž se 80 % poslanců stalo členy Nejvyšší rady.

„Ukrajinská mládež jako celek je aktivnější než zástupci starší generace, obhajuje reformy a díky vedoucí úloze mládeže v občanské společnosti a hospodářských inovacích se jí otevírá důležitá příležitost k dalšímu posílení koncepce hodnotového ukrajinského občanství,“ uvádí se v dokumentu.

Mladí na Ukrajině

Co se týče již zmíněného „mladého parlamentu“, který na Ukrajině je, připomeňme, že parlamentní volby proběhly v zemi v minulém roce v červenci. Tehdy parlamentní volby na Ukrajině vyhrála strana prezidenta Volodymyra Zelenského Sluha lidu. Jeho strana získala přes 42 procent hlasů. Za ní na druhém místě skončila Opoziční platforma s asi 12 procenty.

Volby jsou pro bývalého prezidenta Porošenka ostudnou prohrou. Ránou jsou i pro extremisty, kteří po převratu v roce 2014 usedli v parlamentu. Teď z něj totiž vypadli. Lidé si po pěti letech válečných a ekonomických útrap přejí jiné směřování země. To jim má zajistit strana prezidenta Zelenského Sluha lidu.

Po sečtení výsledků hlasování sdělil několik slov i samotný prezident Zelenskyj. Ten poděkoval voličům za důvěru a sdělil, že prioritou jeho strany v novém parlamentu bude ukončení konfliktu na východě země, návrat ukrajinských zajatců a boj s korupcí. „Není to jen velká důvěra, je to velká odpovědnost pro mne osobně i pro celý náš tým,“ řekl Zelenskyj a dodal, že „Ukrajince nezradí“.

Zdroj: https://sptnkne.ws/ByHM
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



18. února začalo v Ženevě druhé kolo zasedání společné vojenské komise pro libyjskou otázku   
Pridal tk Čtvrtek 20 únor 2020 - 03:49:58 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
18. února místního času začalo v Ženevě druhé kolo zasedání společné vojenské komise 5+5 pro libyjskou otázku. Cílem tohoto zasedání je hledat zásady trvalého příměří prostřednictvím mírového jednání a urychlit politický proces.

Zvláštní vyslanec generálního tajemníka OSN pro libyjskou otázku a vedoucí podpůrné mise OSN v Libyi Gasan Salam téhož dne uvedl, že zasedání společné vojenské komise pro libyjskou otázku 5+5 představuje příležitost pro Libyi a doufá, že různé strany zaujmou odpovědný a pozitivní postoj a dohodnou se na trvalém příměří.

„Situace tam by se dala označit jako křehká, úspěch není zaručen, v přístavu v Tripolisu dnes (18. února) došlo k novým útokům. Přestože k tomu dochází, nikdo zatím nepopřel přijetí zásady trvalého příměří a podporu politického procesu. Jsem rád, že se vracím do Ženevy, kde se koná druhé kolo zasedání společné vojenské komise pro libyjskou otázku. Delegace z obou stran dorazily do Ženevy včera (17. února) a schůzka bude zahájena dnes v 18:00 (18. února). Doufáme, že během tohoto kola jednání se dohodneme na trvalém příměří v Libyi," řekl Gasan Salam.


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Epidemie neovlivní zavedenou spolupráci mezi Čínou a EU, potvrdil vedoucí čínské mise v EU   
Pridal tk Čtvrtek 20 únor 2020 - 03:48:39 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Vedoucí čínské mise v Evropské unii velvyslanec Zhang Ming (Čang Ming) 18. února v Bruselu vysvětlil čínským i zahraničním novinářům podrobná opatření, která přijala Čína na prevenci a kontrolu epidemie zápalu plic způsobeného novým typem koronaviru. Uvedl, že přijatá opatření přináší pozitivní výsledky a epidemie nebude mít dopad na zavedené projekty spolupráce mezi Čínou a EU.

Zhang Ming téhož dne v Bruselu na tiskové konferenci řekl, že poslední statistiky ukazují, že čínské úsilí v posledních několika týdnech je efektivní. Čína má plnou důvěru, že epidemii brzo dostane pod kontrolu a porazí. „Situace v oblastech mimo provincii Hubei byla obecně stabilní a neobjevila se žádná koncentrovaná ohniska epidemie. Mimo Čínu bylo v 25 zemích potvrzeno 794 případů, z nichž 36 bylo hlášeno ze 7 zemí EU, což představuje asi 1 % z celkového počtu nakažených na celém světě. To plně ukazuje, že izolační opatření, která přijaly úřady provincie Hubei a město Wuhan, účinně omezují přenosový řetězec virů, brání šíření epidemie do dalších částí Číny a snižují riziko dovozu do dalších zemí. V současné době nenastala globální pandemie," dodal Zhang Ming.

Zhang Ming mimo jiné uvedl, že Čína a EU stále urychlují jednání o investičních dohodách. V posledních dvou měsících proběhla dvě kola intenzivního jednání a došlo k průlomovému pokroku. Zdůraznil, že epidemie nebude mít letos dopad na zavedené projekty spolupráce mezi Čínou a EU.


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Rusko dočasně zakáže vstup některých čínských občanů   
Pridal tk Čtvrtek 20 únor 2020 - 03:47:16 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
V Rusku byla přijata nová opatření proti pneumonii koronaviru. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Geng Shuang (Keng Šuang) se k tomu dnes vyslovil v tom smyslu, že Rusko informovalo Čínu předem diplomatickou cestou. Čína se těší a věří, že mezinárodní společenství včetně Ruska zaujme objektivní a racionální pohled na epidemickou situaci, co nejdříve upraví příslušná omezení a zajistí, aby nebyla ovlivněna výměna personálu a spolupráce v různých oblastech.

Vzhledem k novým rizikům epidemie v Číně zakáže Rusko od 20. února dočasně vstup některým čínským občanům. Geng Shuang poukázal na to, že Rusko a Čína jsou vzájemně největší sousedé. Čína přikládá velký význam řadě opatření přijatých Ruskem v reakci na epidemii. Současně Čína rovněž poznamenala, že Rusko opakovaně vyjádřilo svou podporu a poskytlo Číně velkou pomoc v boji proti epidemii.

Geng Shuang řekl, že Rusko zdůraznilo, že je pevně přesvědčeno, že Čína vyhraje tuto válku proti epidemii, ale přijalo některá omezující opatření a dočasná opatření k prevenci a kontrole epidemie. To nezakazuje výměnu personálu mezi oběma zeměmi. Jakmile se epidemická situace zlepší, budou tato opatření upravena nebo dokonce zrušena.


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



P.C.Roberts: Převálcuje první dodatek americké Ústavy cenzura   
Pridal tk Čtvrtek 20 únor 2020 - 03:44:09 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Pamatuji si dobu, kdy cenzura v Americe byla ojedinělým jevem. Uplatňovala se za války. Uplatňovala se proti pornografii. Proti zobrazování násílí ve filmech. I tam jste sice násílí mohli vidět, ale nešlo o jev, který by byl běžný tak, jako je dnes.

Dnes je cenzura všudypřítomná. Je všude. V USA je buď nakládana institucím shora, nebo tryská ode dna nahoru. Ta cenzura nakládaná shora směřuje např. k televizním společnostem, k tištěným médiím, ke googlu, facebooku a twitteru. A též k 28 státům Americké unie, a to v podobě zákonů, zakazujících kritiku Izraele či účast na jeho bojkotu. A též v podobě Trumpova vládního nařízení, zakazujícího federální podporu těch výchovných institucí, které připouštějí kritiku Izraele.

Nu a cenzura, která tryská ode dna nahoru? To je případ lidí ochraňovaných ras či lidí s odlišnými sexuálními preferencemi, kteří si stěžují, že jsou pronásledováni.

Ona všudypřítomná cenzura, která je dnes pro Spojené státy charakteristická, je cenzura, která ukončila kariéru herců komediálních rolí. Která zatočila s kritikou nebělochů, homosexuálů, transgenderů, feministek – a Izraele. A přitom lze všudypřítomnou cenzuru v USA označit za prazvláštní úkaz, protože svobodu vyjadřování a svobodného tisku zaručuje americkým občanům Ústava USA.
Vyjadřujeme vděčnost novinářce Abby Martinové za to, že nám připomněla naše právo svobodné řeči. Abby totiž žaluje stát Georgia, jeden z 28 shora zmíněných států, které porušily ústavní ochranu svobodného vyjadřování.

Abby byla pověřena pronést hlavní projev na konferenci na georgijské Jižní univerzitě. K čemuž však byla připojena žádost, aby nejdřív podepsala slib, že se ve svém projevu zdrží kritiky státu Izrael. Což Abby odmítla a plánovaná konference se proto nekonala.

Zde tedy máme stát Georgia, blokující volné vyjadření, protože toto nepodporuje izraelský pohled na Palestínu.

https://www.lewrockwell.com/2020/02/no_author/journalist-abby-martin-sues-state-of-georgia-over-law-requiring-pledge-of-allegiance-to-israel/ .

Also: https://www.timesofisrael.com/filmmaker-who-wouldnt-sign-georgias-oath-not-to-boycott-israel-sues-us-state/

Na okamžik se nyní zamysleme. Více než polovina z 50 států, tvořících USA, vydala zákony, které jsou jasnými porušeními Ústavy USA. A navíc těchto 28 států uplatnilo cenzuru ve prospěch cizí země. Co tedy mají Američané v ústech jiného než roubíky, když 28 státních vlád upřednostňuje zájem Izraele nad První dodatek ústavy USA? Když sama vláda nepodporuje volnou řeč, co se stane s demokracií a zodpovědnou vládou?

Proč 28 států vydává zákony, které jsou s Ústavou USA v rozporu? Jednou z možných vysvětlení je, že izraelská lobby USA si ty státy koupila za peníze předané pod stolem, za sliby sponzorských darů ve volbách, anebo za výhrůžky, že podpoří kandidáty opoziční. Jak jinak si lze totiž představit, že 28 státních vlád zavádí cenzuru ve prospěch cizí země?

Abby Martinová je osobou, která se proti takovémuto stavu věcí postaví. Vstoupila do soudního sporu a jestliže Nejvyšší soud je stále ještě obráncem Prvního dodatku ústavy USA, pak výrokem soudu bude, že 28 státních zákonů a Trumpovo vládní nařízení budou zrušeny.

Výsledek soudního sporu Abby Martinové nám ukáže, je-li či není Ústava USA stále ještě živým dokumentem.

Překlad: Lubomír Man

Zdroj: google-P.C.Roberts-official homepage-Recently published articles-Wil censoship prevail over the first Amendment?

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2020
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.1906 sec,0.0506 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,532kB