Sobota 22 únor 2020
Dehermetizace   
Pridal tk Sobota 22 únor 2020 - 16:05:15 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
V české sbírce reakcí, komentářů a analýz letošní Mnichovské bezpečnostní konference jsem nenašel důležitý postřeh, odpověď: Proč se vše vyvíjí hůř, než se ještě před rokem oficiálně předpokládalo. Dokazuje to mimo jiné obsah názvu konference Nezápadnost a nesplněná naděje organizátorů a scénáristů konference na odpor k názvu. Obojí tvoří ještě větší bezradnost organizátorů a účastníků po ukončení konference, než byla ta, před zahájením.

Metastázující bezradnost se potvrzuje již třetím rokem. Její kořeny jsou ukotveny Západu vlastní lži, v pokrytectví a agresivitě. Kořeny jsou již obrostlé neschopností, neochotou, možná i nemožností naučit se rychle novému jazyku éry Trump, staré historické pravdě obsažené ve Velké šachovnici a v neposlední řadě i následkům studené války na poli vysokých technologiíí mezi USA – ČLR – RF.

Frank-Walter Steinmeier a Mike Pompeo

Spolkový prezident bez boxerek a ochrany ve starém zvyku – umyj mě, ale ať nejsem mokrý, chtěně – nechtěně vyzval do ringu svým referátem a tézí – pozápadnění světa není programem (Die Verwestlichung der Welt sei nicht das Programm) vyzbrojeného ministra zahraničí USA Mike Pompeo. Ten hned prvním úderem – vynecháním důležitého slova idea z referátu prezidenta, ho poslal na odpočívadlo, tím získal převahu a mohl dokazovat, že právě pozápadnění je programem.

Jako důkaz pro své tvrzení ministr použil základní instrument PR, o kterém se zmiňuje již Starý testament, středověká prezentace tzv. tančících medvědů (divokých zvířat) i novodobé disciplinování býků. Instrument představuje německý výraz an der Nase herumführen. Italsky - menare per il naso, francouzsky - mener quelqu'un par le bout du nez, rusky - водить за нос (vodít' za nos), česky zjednodušeně a jasně: obelhat nebo klamat.

Vítězné tažení Západu

Využitím schopnosti transformovat systémové selhání Evropské migrační politiky do výhody a důkazu vítězného tažení Západu Mike Pompeo umlčel všechny, kteří v minulosti obelhávali, obelhávají a klamou občany. Takového mistrovství v umění využit cynismus a pokrytectví v kontextu národního zájmu nejsou evropští politicky korektní zbabělci schopni. Svým mistrovským představením ministr Pompeo potvrdil směr pochodu a roli EU a NATO ve hře popsané nebožtíkem Brzezinski ve své Velké šachovnici. Prezentací jednoho z nástrojů americké diplomacie hned na začátku projevu ministr Pompeo oslabil na dlouhá léta Evropské politiky a diplomaty v jejich snaze budovat alternativní pozice na cestě ke spolupráci a soužití s Ruskou federací a ČLR. Emancipace EU ala Marcon, adieu!

Na tom nic nemění skutečnost, že prezident Steinmeier v žádném případě svoji formulací nepodezíral prezidenta Trumpa a jeho politiku v neochotě angažovat se ve světě. Ani skutečnost, že hospodářské úspěchy USA nikdy nemohou odstranit pochybnosti o demokracii

v USA, v NATO a ve vztahu USA – EU. Ministr Pompeo jako Hamlet: Be or not to be? Všichni aktivní a rádoby politici a diplomaté, včetně těch v záloze a přípravě by si měli konečně uvědomit, že se nejedná o jednu epizodu, ale o princip a obsah politiky America First, a že když káže liška, je nutno hlídat si své husy.

EU a NATO jako slouha nebo otrok

V Mnichově byla jasně a nekompromisně potvrzena dávno Spoejnými státy přidělená role EU a NATO jako slouhy v lepším případě, v horším jako otroka. Obě role obsahují mimo jiné obsluhu investic USA do vysokých technologií. O nich byla v Mnichově řeč po té, co v předdveří konference americký ministr Justicie William Barr (1950) vypustil testovací balon s velkým symbolem a významem. Většina médií české kotliny v místní turbulenci a makající politici s pohledem na cestu, kterou se bojí nebo nesmí z mnoha důvodů opustit, si nevšimli balonu letícího nad českou kotlinou. Podobně létaly opět utajované americké balóny v 50 létech. Pro snazší pochopení metafory s balonem a nejenom americké a české posedlosti se špionáží, společnostmi Huawei, ZTE a vůbec s čínskými technologiemi, uvádím zástupně i na konferenci v Mnichově zmíněnou problematiku 5G a doplňuji několika skutečnostmi.

USA t.č. nejsou schopny nezávisle provádět výstavbu mobilní sítě 5G, protože jsou závislé na cizí pomoci. Závislost na cizí pomoci, a je jedno, kdo ji nabízí, nemůže být částí obsahu America First. Huawei a ZTE, které již kontrolují 40% světového trhu síťového vybavení a skutečnost, že USA využívají IT společnosti pro globální dohled, a nyní se obávají, že by to Huawei a další mohly (za)brzdit, nabízejí logický důvod proč se stát pro USA a její vazaly nepřijatelnými partnery. Vedení Huawei, ZTE a podobných společností to mělo vědět přinejmenším již od roku 2015 - 2016. To samé platí i pro politické vedení ČLR, které by nemělo být překvapeno, pracují li jeho politicko - obchodní, vědecko – technická a podobná analytická oddělení tak, jak by měly a mohly.

Obsah balonu, který vypustil ministr Justicie William Barr během čtvrtečního referátu na půdě CSIS lze shrnout do jedné věty: USA a její spojenci by měli společně postupovat, aby vyloučili, že jejich hospodářský osud se dostane do rukou Číny. Větu doplňuji o vlastní překlad citátu z referátu: Měli bychom si rozmyslet, jakým způsobem posílit dva velké poskytovatele, Ericsson a Nokia, kteří nedosahují velikosti a moci Huawei, nemohou se spoléhat na pomoc státu a nemají za zády trh, který představuje domácí trh Číny. Podle slov ministra Barr Huawei je s kontrolou 40% světového trhu první společností ve světě, kromě USA, zatímco finská Nokia a švédký Ericsson obsadily 17% respketive 14% trhu. Nebudu se dále rozepisovat o referátu ministra a pokusím se odpovědět, co znamená vypuštění balonu ministrem Justicie a s jakými následky by měli evropští politici a podnikatelé počítat.

Balon představuje ideu, tj. myšlenku a ne konkrétní návrh. Návrh obyčejně nedělá žádný ministr Justicie. Idee ministra ale představuje možnost přiblížení se USA společnostem Nokia a Ericsson s cílem získání kontroly nad (evropskými) společnostmi. Přiblížení se s následnou kontrolou se může podle platných zákonů realizovat pouze přímo nebo via konsorcium amerických společností, případně s účastí prověřených společností spojenců-vazalů. Jinými slovy: USA si levně vytisknou dolary, EU to vše draze zaplatí, protože nebude konkurence.

Ministr Pompeo mistrně klamal a současně mluvil pravdu: Pozápadnění Evropy je programem. Neřekl ale, že výlučně podle not Trumpova hitu - Amerika First.

To není vše

Oddělené posouzení si zasluhuje skutečnost, že ministr Barr se nezmínil ani slovem o společnosti Samsung. To indikuje nutnost hlubšího hodnocení idee prezentované členem vlády z bezpečnostněpolitických důvodů. Nehledě na skutečnost, že USA nejsou nakloněny účasti státu v privátních společnostech, a že výjimka potvrzuje pravidlo, je nezbytné se podívat do nedávné historie vysokých technologií. Již první pohled do ní potvrzuje, že to, co udělal ministr Barr, odpovídá epizodě z 80 let minulého století. Tehdy povolil US-Kongres stovky milionů dolarů na financování konsorcia Sematech. To mělo za cíl udržet na laně a vzít pod kontrolou japonskou konkurenci vyrábějící polovodiče. Jak to dopadlo, víme.

Víme také o druhé idei pana ministra Barr: Vývoj technologie OpenRAN. Tato technologie představujue Open Radio Access Network, odděluje hardware od software a sídlí plnohodnotně ve virtuálním systému. Tím se podle mé omezené znalosti technologií 5G standard transformuje do formy podobné softvérovému update. Barr, vědíc více než já díky svým poradcům a asistentům označil ideu jako pie in the sky, tj. nerealistickou a časově náročnou. Otázka zní: Proč zmiňuje ministr justicie technologii RAN, kterou současně hodnotí jako pie in the sky, a kterou t.č. nemůže nabidnout žádná americká společnost?

Ve výsledku lze hodnotit vystoupení ministra Barr jako bezmocnost, zoufalství a výzvu k národní mobilitě. Tu naposledy umožňovala studená válka. Dnes je jiná doba. V případě vládou USA iniciovaného angažmá s následnou kontrolou společností Ericsson a Nokia je v součaných podmínkách ve světě možné očekávat s pravděpodobností hraničící s jistotou, že obě společnosti zmizí nejenom z čínského trhu. To i proto, že již probíhající technologická studená válka dotlačila Rusko a Čínu k užší spolupráci. Ta může opravdu ohrozit výměnu zpravodajských informací a spolupráci v oblasti americké bezpečnosti se spojenci, podkopat technologickou dominanci Západu a zvětšit bezradnost i v kontextu špionážního skandálu švýcarské Crypto – společnosti. Chtěně nechtěně se tak Huawei stává mostem mezi Moskvou a Pekingem. Účast v diskusích na úrovni státu o vývoji hardwaru a softwaru neruší přípravy zavedení sítě G6 již k roku 2030 s následky pro EU, které si dnes nechci ani představit.

Další role EU a NATO

Velká šachovnice (The Grand Chessboard: American Primacy and Its Geostrategic Imperatives, New York: Basic Books (October 1997), ISBN 0-465-02726-1) popisuje role slouhů a otroků USA a mluví jasně. Potvrzuje to i skutečnost, že od historického projevu prezidenta Putina na Mnichovské konferenci v roce 2007 můžeme pozorovat a ročně konstatovat, že Západ - vědomně či nevědomě neporozuměl, nerozumí a nechce rozumět obsahu proejvu. Proč tomu tak je? Zástupně uvedu tři důvody ze života a profesionální praxe.

1) Existuje principiální nedostatek potřeby rozumět tomu, co představuje Rusko, jeho historie, Ruská federace a její funkce jako suverénní civilizace v srdci Eurasie. 2) Ruské elity

požívali celá desetiletí především Francouzi ovlivňovanou výchovu a výuku cizích jazyků, vzdělání v historii kultury Západu a Východu a významu tradicí, včetně evropského humanismu. 3) Desetiletími, ba staletími v Evropě udržovaná nízká úroveň potřeby a zájmu pochopit specifiku Rusi, jejího obyvatelstva a role ve světě umožnila redukovat vztah Rusko – Evropa na úroveň kulturně – historických otázek. Ty se s pomocí ducha času (Zeitgeist) a quasi privatizací obsahu pojmu Evropa Západem dále redukují až na primitivní srovnávání demokracie, lidských práv a hodnot, tam i zde. Včetně paradoxní snahy Západu udělat z RF více evropský stát a trestat ji, když neposlechne, co současná nesuverénní Evropa, jako hlásná trouba chce. Vinu na tomto procesu mají obě strany. O vině, její velikosti, kdo, kde, jak a proč se šíří, a zda je možné proces zastavit nebo alespoň zpomalit, nebude dnes řeči.

Tři fáze hry

Letošní 56. Mnichovská bezpečnostní konference přinesla praktické potvrzení vývoje tří fází hry popsané ve Velké šachovnici: 1) V krátkodobé perspektivě (přibližně 5 let) USA mají zájem udržet a upevnit geopolitický pluralism na mapě Eurasie…vyloučit nepřátelskou koalici, o to více nepřátelských států schopných výzvy. 2) Ve střednědobé perspektivě (do 20 let) předem uvedené ustoupí své místo důležitějšímu i ve strategickém smyslu, tj. společných partnerů, kteří by měli pod vedením USA vytvořit transeurasijský bezpečnostní systém sjednocující velké množství zemí. 3) V dlouhodobé perspektivě (od 20 let dále) vše předem uvedené by mělo přejít k vytvoření světového centra s jednotnou politickou odpovědností.

Ve skutečnosti se začalo intenzivně mluvit a psát o vícepolárním světě přibližně před pěti roky v kontextu představ Brzezinského: Geopolitický pluralismus, to není cíl, ale prostředek k řešení střednědobého úkolu. Jinými slovy: pod rouškou vícepolárnosti konsolidovat vazalské státy USA tak, aby věřily, že se stávají subjekty vícepolárnosti. Tímto způsobem by bylo možné kompenzovat skutečnost, že USA nejsou Eurasijskou velmocí. S pomocí kopie britské blended isolation, manipulace s prakticky neřešitelnými kontinentálními protiklady a s pomocí prověřené Palmerstonovy praxe (Rozděluj a panuj. Anglie nemá trvalé přátele nebo nepřátele, ale trvalé zájmy) by USA mohly udržet pozici hegemona. Na jak dlouho, nevím.

Ruská federace

Protože není neochotná se stát více evropsko – americko - západní nebo dokonce plnohodnotným vazalem USA začala opět pečovat a léčit kořeny své civilizace. Koná tak již po několikáté a vždy po nezdařeném pokusu páté kolony prodat Rus(ko). V ruské civilizaci je ukotven primát veřejného zájmu nad zájmem individua. Respekt před vlastní suverenitou a hodnotami a suverenitou a hodnotami jiných států a specifický vztah jedince a společnosti ke kultuře, vědě, historii a umění, tvoří trojici. Stůl o třech nohách se nikdy nekývá! RF je proto logicky z hlediska Západu hromosvodem a viníkem všeho možného. Podobně jako dnes i Huawei a další čínské společnosti a samotná vláda ČLR. Nejsem daleko od pravdy s tvrzením, že RF a ČLR, které nevyužívají kriminální organizace, různé NGO, nezákoné sankce, exteritoriální akce a sofistikované formy vydírání ke změně režimů nejenom u nepřátel a konkurentů, ale i spojenců – vazalů mají větší šance na dožití se Novus ordo seclorum, indikativně popsaného ve stjenojmenném příspěvku z 12. ledna t.r. než má EU.

Mezivýsledek

Analýza referátů prezidenta Steinmeiera a ministra Pompeo přesvědčivě indikuje dvě věci:

1) Plán Brzezinského se nachází v přechodné fázi ze střednedobé do dlouhodobé perpsektivy. V přechodné fázi mizí a budou ještě rychleji mizet z veřejné scény známí lídři, aby mohlo být ohlášeno světové centrum jednotné politické odpovědnosti. Centrum má podobnou strukturu jako Trilaterální komise roku 1973. Jejím prvním ředitelem byl sám Brzezinski. V kontextu se nachází mj. vztah RF – Japonsko. To ztrácí jemu původně zamýšlenou roli. Nová role ČLR po prvním samostatném kroku během krize 2008 – 2009, po odmítnutí amerického návrhu velké dvojky G2 a v neposlední řadě přístup k řešení teritoriálních sporů ČLR v Jihočínském moři (s Vietnamem a Filipinami) dělají škrt v plánech USA podobně jako ukončení smlouvy o vojenské spolupráci mezi USA a Filipinami.

2) V přechodné fázi ze střednedobé do dlouhodobé perpsektivy neexistuje a nebude v představitelné budoucnosti moci existovat proamerické světové centrum. Proč? RF se nerozpadla, USA dluh roste jako houby po dešti a ČLR se nepodčinila a nehodlá se podčinit USA. To nehledě na komplexní výzvy, včetně koronaviru a dalšíc, širší veřejnosti neznámé události. Již proto USA jako pragmatický hegemon dnes nepočítají se součanou RF a ČLR v zamyšleném světovém centru jednotné politické odpovědnosti. Dokazuje to referát šéfa Pentagonu doplňující ministra Pompeo. Mark Esper (1954) obvinil RF a ČLR z pokusu podčinit si světový řád narušováním suverenity sousedních států, a vyzval Evropany připravit se na konflikty vysoké intenzity.

Turbulence a dehermetizace

Deficit analýzy referátu šéfa Pentagonu v příspěvku nemění nic na celkovém hodnocení Mnichovké bezpečnostní konference a tvrzení, že Brzezinského světové centrum jednotné politické odpovědnosti nepředstavuje nic jiného než kamufláž monopolu a monopolarity v jejímž čele nebudou stát USA, jak je známe, ale stínová centra s privatizovanou státní mocí.

Široká reakce na vystoupení ministrů zahraničí ČLR Wang Yi (1953) a RF Lavrova (1950) na výzvu Evropanům (šéfa Pentagonu) ukončila Mnichovskou bezpečnostní konferencí předstíraný souhlas RF a ČLR s americkou formulací vícepolarity. Reakce nabídla možnost zabývat se alternativním obsahem vícepolarity v pojetí RF a ČLR (jako si konkurujících různých systémů schopných sebeobrany nebo obrany v koalici) a v neposlední řadě, reakce představila odhodlání RF a ČLR se postavit čelem hegemonu v odcházení.

Prezident Putin již udělal první krok: vyzval k setkání a jednání trvalých členů Rady bezpečnosti OSN. Ve výzvě leží mnohé týkající se osudu EU a NATO a jejich členských států. Organizace neschopné si za celá desetiletí vypěstovat svoji identitu, vyformulovat rozdíly k USA a vlastní ideologickou platformu a definovat, kdo je vlastně opravdovým nepřítelem a kdo opravdovým přítelem nejsou již dnes považovány RF a ČLR jako suverénní prvky vícepolarity. V zamýšleném americkém světovém centru jednotné politické odpovědnosti mají EU a NATO roli pěšáka ve hře s minimálním kombinančím potenciálem,

za to s velkým potenciálem být obětován, když bude potřeba prodloužit hru. V Mnichově se nemohl nejednotný Západ dostat do bouřlivých vod. Nachází se v nich totiž již mnoho let. Nedostal se ani do turbulencí. Ty trvají také léta a neprobudily ho. Západ se ale nachází v procesu poruchy hermetizace, tj. dehermetizace. V ní končí legrace. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell
21.02.2020



Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Kremlu (Rusku) hrozí do roka bankrot! Hrůza!   
Pridal tk Sobota 22 únor 2020 - 04:49:21 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Trpělivosti má chudnoucí ruský občan zhruba tak ještě na rok. Euforie z připojení Krymu pominula, nastoupila takzvaná krize vnímání reality. Rusku tak hrozí do roka masové protesty, možná i bankrot.

Tak to není fantasmagorie: toto skutečně napsala Petra Procházková stejně jako Votápek a skorohladomoru v Rusku. A právě za tyto zhovadilosti jsou uznávanými experty České televize, Deníku N, zatímco my, co jsme se těm fantasmagoriím smáli, dostali jsme se na piedestal "konspirátorů a dezinformátorů"...

Kde je ten bakrot Ruska všichni víme. A dle BIS toto je skvělá redaktorka a komentátorka, stejně tak jako je uznávanou dámou partou Moravce a Vrábela.

Můžete klidně dohledat

BIS zahájila boj s dezinformacemi, Elfové vyrazili do útoku a Jourová zasílá na dezinformace hromy a blesky a prominentní analytik Vrábel vyhrožuje, že sebere dezinformátorům peníze a dá je těm ne-dezinformátorům. Schválně, kdo je lhář a podvodník a kdo je dle selského rozumu ten, co informuje dle své cti a svědomí?¨

A kdo jste si tipli na tuto dámu z Denníku N a Deníku N, tak jste tipovali správně. Je nositelkou Peroutkovy novinářské ceny. To nemá chybu. A takto píše stále. Už mnoho let. Je to prostě hvězda mainstreamu...

Autor: Petra Procházková

Zatím se bouří jednotlivé skupiny obyvatel jako řidiči kamionů, důchodci nebo studenti. Pokud nebude většina problémů, z nichž některé mají na občany fatální dopad, řešena, lze masové protesty očekávat začátkem roku 2017.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/depresi-rusu-muze-vystridat-zlost-kremlu-hrozi-do-roka-bankrot.A160210_124331_ln_zahranici_msl


Tak přesně tyto záhadné "chytrosti a demagogie" vycházely v těch "kvalitních médiích", zatímco my jsme tvrdili, že je to nesmysl a Rusko je na tom lépe, než tito skuteční konspirátoři tuší. A naše slavná BIS oznámila, že my, co píšeme o Rusku a Procházkové, že lžou, dostali jsme nálepku "dezinformativní weby".

A ve vzduchu visí otázka: je název dezinformativní web vykřikovaný z České televize pochvala, nebo ne?

Dle kvality ano, dle nenávisti těch demokratických médií ne. Tak si milí čtenáři vyberte.

Každopádně je pravda, že " Rusko do roka a do dne" byla kolosální lež, hoax a dezinformace.

Dnes běží šílené obviňování, kdo rozpoutal nenávist, až terorismus v Evropě. A stačí se podívat na tyto nenávistné texty, které jsou veskrze prolhané a provokující. Procházková je beztrestná, i kdyby vytvořila lynč. Breivik, masový vrah, šílenec a zrůda má fešácké věznění a zábavní koutek a ještě si stěžuje a chudákům pozůstalým se vysmívá. Pokud si pamatujete, tato zrůda postřílela děti. Ale prý má právo na humanitu. A co ty děti? Ani život nezačaly a ta zrůda je zabila. A když tyto zločiny Procházkové, Breivika a dalších vidí všichni občané, a vidí jejich ochranu místo trestu, je jasné, že se radikalizují a vyšinutí jedinci se pak mstí. Přitom by stačilo málo: Breivikovi nechat ocelové dveře a 2x2 metry do konce života, Procházkovou za provokace a nenávist vyloučit ze všech médií. A nechat zvítězit spravedlnost.

Přitom je opak pravdou, že Breivik se nám a hlavně maminkám a tatínkům zastřelených dětí vysmívá stejně jako Procházková smí donekonečna lhát. A místo nich se potrestají ti, co jim nadávají.

Proti lžím bojujeme pravdou, proto jsme dezinformátoři. Komedie? Ne, terminologie 2020 - Orwell 1980

Zdroj: http://www.skrytapravda.cz/zahranicni/3065-kremlu-rusku-hrozi-do-roka-bankrot-hruza
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Měli bychom být prý povinně solidární   
Pridal tk Sobota 22 únor 2020 - 04:35:18 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
I tak by se dal přeložit z jazyka evropských mandarínů do jazyka českého, nápad, se kterým k nám přišla paní eurokomisařka pro vnitřní věci, Ylva Johanssonová...

Podle ní už by napříště neměly členské státy EU akceptovat nějaké relokační kvóty stran migrantů(říkat jim – „uprchlíci“ nebudu, oni už v drtivé většině před ničím neutíkají, oni prostě migrují...), napříště by totiž měly členské státy EU být povinně solidární...

A s kým že to máme být solidární? No přeci hlavně se zeměmi, které trpí migrační vlnou nejvíce. A které to jsou?

Odpověď na tuto otázku je velice, ale opravdu velice jednoduchá – to jsou země, které, ač to vyplývá z jejich povinnosti hraničních států EU, na své povinnosti v době, kdy to ještě šlo, zvysoka kašlaly. To jsou země, jako Řecko, nebo Itálie, které nebyly schopny ohlídat své hranice před nájezdy stovek tisíců migrantů.

Vinu však nenesou jen tyto země samy, to bychom jim samozřejmě křivdili. Vina za neutěšený stav, kdy dnes máme v Evropě doslova statisíce nelegálních migrantů ať už z Afriky, nebo z Asie, nesou právě tací politici EU, jakým je i již výše zmiňovaná paní eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.
Tací politici od začátku, respektive od chvíle, kdy už bylo každému jasné, že to, co se na Evropu valí, nepůjde řešit běžnými postupy, totálně zanedbali povinnosti, které mají především k občanům svých členských zemí EU. Jakákoliv „povinnost“ vůči lidem z jiných kontinentů, musí být naprosto logicky vždy až druhá v pořadí právě za povinnostmi vůči vlastním obyvatelům.

Evropské politiky, kteří zasedají v europarlamentu, volí občané členských zemí proto, aby se starali primárně o ně, ne o lidi, kteří jsou z jiných kontinentů, ne o lidi, kteří je nevolí, kteří v ně neskládají svou důvěru a kteří nemají žádné právo po takových politicích cokoliv vyžadovat.

Situace se zadá být obrácená vzhůru nohama – namísto toho, abychom my, jako občané EU úkolovali své zaměstnance – námi zvolené zastupitele, jsou to naopak oni, kteří mají tu drzost úkolovat, nařizovat, nutit k něčemu nás, k něčemu, co si minimálně u nás, a podle všeho ještě nejméně v zemích V4, přeje málokdo.

Jako důkaz totálně mimózního uvažovaní některý evropských politiků(viz třeba namátkou právě paní eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová) může posloužit fakt, že dodnes nedokázal nikdo z nich přijít za maďarským prezidentem Orbánem a nepoklepal mu na rameno s tím, že tehdy, když nechal postavit plot proti průniku migrantů dále do Evropy, že udělal dobře. Nebýt totiž toho plotu, tak už by bylo migrantů například v Německu tolik, že by tam museli stát jeden druhému na hlavě nejméně ve dvou vrstvách.

Ne, někteří evropští politici svou chybu nikdy neuznají, ti se budou nadále točit jako káča na svých dosavadních nesmyslech, stále dokola budou plácat nesmyslné proklamace a politické žvásty, stále neuznají, že pokud chceme něčemu skutečně zabránit, musíme se tomu postavit s plnou parádou, se vším, co máme k dispozici.

EU má k dispozici armády členských států, námořnictvo a letectvo. Proč tyto složky aktivně neplní své povinnosti, totiž ochranu území členských států?
Proč do Řecka stále tečou miliardy eur na to, aby už konečně vznikl takový systému obrany proti průniku nelegálních migrantů na evropskou půdu, aniž by byly vidět výsledky?

Jo, pardon, tuhle jsem vlastně četl něco o nějaké bariéře v moři, která bude prývybudována u ostrova Lesbos a která bude mít (prosím, nesmějte se, je to spíše k pláči...) na délku 2,7 km a výšku nad hladinou nějakých, pozor, teď to přijde... celých a nepřekonatelných 50 centimetrů – slovy PADESÁT CENTIMETRŮ!!!

To je tak blbý, až si člověk říká, že to snad nemohli vymyslet ani lidé při smyslech, natož lidé, odpovědní za životy svých občanů...

Ještě se vrátím k onomu slovnímu spojení – „povinná solidarita“. To se paní eurokomisařce pro vnitřní věci také moc povedlo. To je asi tak na stejné úrovni, jako ten vtip, co se kdysi vyprávěl v časech Brežněva. To takhle přijede americký prezident na návštěvu do Moskvy a Brežněv ho hostí. Americký prezident se napije piva, zamlaská a povídá –„to je výborné pivo, Leonide Iljiči, co je to za pivo, odkud je?“

„To je plzeňské pivo, Ronalde Ronaldoviči, to máme z Československa, vozí nám ho sem sami každý týden.“Pak americký prezident vezme do pusy kus něčeho růžového a voňavého a zase zamlaská –„co to jíme, Leonide Iljiči, to je výborné jídlo“.

„To je šunka, pražská šunka, Ronalde Ronaldoviči, z Prahy, také z Československa, tu nám sem do Moskvy vozí dokonce každý druhý den...“
Americký prezident pozvedne k přípitku sklenici s pivem a ptá se opět Leonida Iljiče –„ to je krásné sklo, Leonide Iljiči, odkudpak ho máš?“
„To je český křišťál, také z Československa“.

„Poslyš, Leonide Iljiči, to vás ale musejí mít ti Čechoslováci rádi, když vám vozí až pod nos takové krásné a dobré věci...?“

A Leonid Iljič se usměje a praví –„Ano, musejí, Ronalde Ronaldoviči, to oni opravdu musejí...“

Vladimír Kroupa
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přestaňme tleskat umanutým nedospělým dětem   
Pridal tk Sobota 22 únor 2020 - 04:28:27 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Taky tak "milujete" vztekající se děti, které sebou mrsknou na podlahu v obchodě, řvou a vynucují si, aby bylo po jejich?

Občas to zahlédnete. A pak pozorujete maminku, jak situaci zvládá. V zásadě jsou dva přístupy - maminka více či méně razantně zavelí, sem tam sekne dítko výchovně po zadku, a dá jasně najevo - tak takhle, můj drahý, moje drahá, ne, a mazej. A potomek maže. Ještě chvíli zamračeně posmrkuje, ale když vidí, že je to k ničemu, přestane, a za chvíli je opět v pohodě, a co víc, maminku s respektem hltá. Zkusí to jednou, dvakrát, pětkrát, a když zjistí, že jsou mu jeho hysterické scény k ničemu, přestane ho to bavit.

Pak je tu maminka tzv. demokratická, která začne se vztekajícím se dítkem diskutovat, vysvětlovat, přemlouvat až prosit, aby dítko nakonec milostivě přestalo vyvádět, a středem odkráčelo jako vítěz. Často tak dosáhne svého, maminka koupí či udělá, co chtěl, a tak si může být více než jista, že podobná scéna ji čeká zanedlouho zas. Protože dítko zjistí, že umanutost a vztek fungují. Nekoupíš? Mrsknu sebou na zem, a budeš mít divadlo.

Proč to píšu?

Greta, Patočka, Minář a spol.

Umanuté „děti“, které sice nechtějí čokoládu nebo hračku (i když u Mináře si nejsem jista, maxipsa Fíka by asi bral), ale princip je stejný. Umanutě se snaží diktovat (všechny), hystericky křičet (Greta), teatrálně trhat Ústavu (Minář), blokovat vchod (Patočka), zkrátka mediálně "dupat, kvílet, dělat kravál" - a jak není přes všechen tento humbuk po jejich, jsou viditelně vzteky bez sebe, ujíždějí jim nervy a mají až nenávistné projevy… Vzpomínám si na hlášku Zdeňka Svěráka coby otce ve filmu Obecná škola: „Oni prej uměj bejt i panovačný... A proto je volit nebudu.“ Mluvil o komunistech. Jak trefné...

Ale vraťme se k našim umanutým „dětem“. Ony mají totiž tak nějak pocit, že jsou na této planetě nejchytřejší, všechno ví, všude byly dvakrát, vždy ví, co mají dělat jiní, kdo kam má kandidovat, kdo má být zvolen, kdo zvolen být nemá, kdo vůbec nemá být ani nominován, kdo je moc starý, a tak formulují ze dne na den nové a nové požadavky, co prostě chtějí, chtějí, chtějí, chtějí... a ti, kteří jim jejich přání nesplní, jsou nenáviděni a zatracováni a odsuzováni, a komentováni hrubým až urážlivým způsobem. Ať je to kdokoli. Neberou ohledy na věk, zda je to žena, zda má ten člověk vzdělání, zda něčeho dosáhl… Zkrátka neberou ohledy na nic. Není po našem, útočíme.

Tyto „děti“ prostě nerespektují nic a nikoho, pouze sebe, neakceptují jiné názory než své, a znají jen jednu pravdu, a to také jen tu svou. Takové rysy mají ty vztekající se děti, a pak... diktátoři.

Bylo by to až směšné, kdyby nebylo tak vážné, o co se tu hraje. Třeba o to, zda se necháme stále sekýrovat těmi nedemokraticky diktujícími "dětmi", nebo jim prostě zavelíme, ať laskavě zklidní své vášně, nebo bude zle, protože už toho jejich vztekání a ultimát máme akorát tak dost.

Chvilkaři nechtějí Babiše a Benešovou (v politice), pak by také spolu s dalšími škrtali Xavera, Pikoru či Lipovskou (z nominace do rady ČT), nově hulákají kvůli Křečkovi (ombudsman), a ještě více nově se distancují dokonce od Polska a Maďarska, tedy chtějí patrně útočit na jednotu V4, momentálně naši jedinou jistotu ve střední Evropě. Nevědí nic o jejich systému justice, samosprávy, legislativy, ale na tuty ví, že je to tam špatně. Protože někdo jim asi řekl, že rozbít V4 by bylo dobré. To máme být podle nich Germáni?

Zapomeneme, že máme s Maďarskem společnou historii? Zapomeneme, že jsme Slované? A kdy začne vadit Rakousko? To se funkce a spojenectví s okolními státy budou obsazovat na základě diktátu hrstky hlasitých mladíků, co si z toho být kdykoli proti čemukoli udělali placenou živnost, anebo ještě platí, že rozhodovat budou občané na základě svobodných voleb? Ano, už Churchill řekl, že demokracie má mnoho vad, a ne vždy se nám musí líbit, kdo volby vyhraje, ale že nikdo ještě nic lepšího nevymyslel, takže demokracie je zatím ta nejlepší volba. To, co předvádějí ony "děti", však není demokracie.

A nestačí už křik a hysterie. JUDr. Stanislavu Křečkovi bylo bráněno fyzicky hrstkou lidí, kterou média nezávisle přejmenovala na dav, v nástupu do úřadu ombudsmana. Svým tělem mu bránil aktivista Patočka, a pozval k tomu další lidi, kterých se tam skutečně pár sešlo. Tedy abych to upřesnila, vyzval je k trestnému činu, a ten také naplnil. Tomu máme tleskat? To máme podporovat? Budeme zemí, kde k nástupu do funkce bude potřeba policejní ochranky, a to jen proto, že lidé, kteří s jeho volbou nesouhlasí, ho tam prostě nechtějí? Budou tak bránit aktivisté také vstupu starostům na radnice, protože bez ohledu na volby tam chtějí jiného? Kde jsou všichni ti mravokárci a moralisté, kteří mají plná ústa demokracie?

Takže si to shrňme. Mladí a neklidní si usmysleli, že jejich povolání bude aktivista. Ok. Chvilkaři to dovedli k dokonalosti, protože za to být aktivistou na Letné a jinde skutečně berou plat. Ostatním kážou, jak všechno musí být průhledné a čisté, ale sami výdaje jednoho ze svých účtů tají, a to včetně těch svých platů - a to přesto, že nejde o žádnou soukromou firmu (skutečně?), a přesto, že tvrdí, že jejich mzdy jsou hrazeny z darů veřejnosti. Volají po demokracii - ale popírají všechny její základní mechanismy - volby, svobodné nominace, svobodné kandidatury, svobodu názorů. Odsuzují Rusko, ale zavádějí s dalšími podobnými kádrování a cenzuru, podle jejich diktátu by někteří lidé neměli mít právo nejen kandidovat, ale nikdo by je neměl právo ani nominovat, někteří lektoři by neměli mít možnost přednášet a říkat své názory, a některé kapely by neměly mít právo hrát a zpívat.

Jsou hlasitě proti diskriminaci - ale stejně hlasitě by nejraději diskriminovali už podle věku (ovšem i v tom selektují, neboť Karel nevadí, zatímco Stanislav ano). A nevyhověli jste nám v našem diktátu? Tak prostě dotyčného nepustíme na úřad. Tedy „sekneme sebou o zem a začneme se vztekat“ – obrazně řečeno. Nevyhovíte našemu diktátu? Budeme demonstrovat. A Polsko a Maďarsko vám prostě zakazujeme, tudy prostě ne. Protože my zralí a zkušení (!!!!) jsme to rozhodli.

Nám, kteří jsme zažili, kdy soudruzi, často rozumu mdlého nebo pokřiveného, rozhodovali, že ten ano, a tenhle už ne, a s tímto se "kamarádit" budeme, a s tímto ne, nám prostě běhá mráz po zádech. To už není spontánní protest proti premiéru Babišovi, to už je něco těžce za hranou, něco velmi nebezpečného nám všem.

Měli bychom proto najít důslednost oné první maminky, chytit ty rozmazlené a vztekající se a předůležité „děti“ za flígr, jak by řekla moje babička, a jasně jim říct - tak vážení, the end. Pitomce z nás dělat nebudete, vztekat se nám tu za naše peníze taky nebudete, diktovat nám taky nebudete, a pokud se vám co nelíbí, naučte se konečně něco pořádného, než jen křičet, jak to ti druzí dělají špatně, a pak nám sami ukažte, jak se to dělá lépe – třeba si založte volební stranu, a vyhrajte volby. Protože zatím houby umíte, houby znáte, a hlavně se vám evidentně nic, co zavání jakoukoli prací včetně studia, dělat nechce. A ještě máte tu drzost brát si za to diktování u mikrofonu a kádrování nás všech plat neveřejné výše.

Pevně však věřím, že dr. Křečkem a Polskem a Maďarskem boom chvilkařů a spol. skončil.

Protože to přepískli. Lidi pochopili, že to už není o Babišovi, o Benešové, že to už není o složení rady ČT, kde poprvé lidi zaváhali, ani o Křečkovi, což už nepochopil opravdu skoro nikdo, ale už je to o snaze napadat V4, což už je jasné zadání z Bruselu. A pokud byli Češi ochotni přijet na Letnou a chtít odstoupení Babiše, na což je chvilkaři populisticky a chytře nalákali, nejsou rozhodně připraveni kádrovat radu ČT, útočit na dr. Křečka jako ombudsmana, a už vůbec nechtějí odsuzovat naše sousedy, s nimiž nás pojí minulost i současnost, a to i proto, že silná V4 se vzdorujícím Orbánem a důsledným Polskem je naší oporou proti čím dál více diktátorské EU.

Je mi proto z těch hochů, kteří tu vyvolávají nenávist nejen vůči konkrétním lidem, ale už i vůči okolním zemím, čím dál víc zle.

Toto není boj za demokracii, ale proti ní. A dovolím si tvrdit, že to dělají už jen proto, aby si zasloužili ten plat, protože nic pořádného se jim dělat nechce, a musí si přiznat, že zatím se jim vlastně vůbec, ale vůbec nic nepodařilo, protože ani tu plnou Letnou neuměli využít – protože na to prostě ještě nemají. Věk, zkušenosti, inteligenci ani moudrost, kterou by občany pod pódii oslovili.

Ano - bylo by to celé úsměvné, kdyby nešlo o tak vážné věci, jakými jsou demokracie a právní a svobodný stát. Tedy kdyby nešlo o náš domov uprostřed těžce zkoušené Evropy, která, ohrožena okolním světem, řeší se vší vážností vlaječky na stolech.

A tak, jako schází osobnosti Bruselu, tak scházejí těm našim aktivistům. Dokázali sice za štědré finanční podpory zvednout ze židlí národ, vykřičet své výhrady… zaplnit Letnou... ale nic víc. A lidé to víc prostě chtějí. Ne víc protestů, ale víc řešení. Chtějí výsledek. A ten je zatím nula, protože jiný ani být nemůže. Proto dnes byla u sídla ombudsmana jen hrstka lidí. A děkujme Bohu za to. Nic horšího, než pouliční strkanice, které už se dějí na jihu Evropy, by se nám nemohlo stát. A rozdmychávání nenávisti nevede k ničemu jinému.

Chceme změnu k lepšímu? Tak to lepší pojmenujme, a dosáhněme. Demokratickou cestou, prací a úsilím. Jen tomu, kdo toto bude schopen nabídnout, bychom dnes měli tleskat. Ne těm umanutým, vztekajícím se a diktujícím „dětem“, které nemají žádné řešení mimo porušování zákona před vchodem do úřadu, který, přiznejme si, není zase ten nejdůležitější. Bránit někomu vejít kamkoli není program ani řešení, ale zoufalý dětinský akt těch, kteří prostě neumějí víc a nemají na víc.

Na lídry této země bychom měli mít sakra jiné nároky.

Jana Zwyrtek Hamplová

Zdroj: http://blog.aktualne.cz/blogy/jana-hamplova.php?itemid=35901&fbclid=IwAR2hZeWQGf_sH7Uyfvz_xr2eF4Cx2v7wy1XIoT1idQQi0cfSahIF2kaoADk
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Krach mimořádného summitu v Bruselu. EU stále nemá nový rozpočet   
Pridal tk Sobota 22 únor 2020 - 04:22:09 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Mimořádný summit Evropské unie o novém víceletém rozpočtu skončil nezdarem. Lídři 27 členských zemí ani po dvou dnech jednání v Bruselu nedokázali nalézt shodu. Český premiér Andrej Babiš již před zahájením summitu vyjádřil nespokojenost nad počínáním svých kolegů.

Hlavy států a předsedové vlád zemí EU se nedokázali shodnout na celkové výši rozpočtu pro období 2021 až 2027. V pátek večer to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel.

„Bohužel jsme zjistili, že nejsme schopni dosáhnout dohody a potřebujeme více času… Bylo to složité vyjednávání, zvláště po brexitu,“ prohlásil Michel.

Babiš krátce po svém příletu do Bruselu vyjádřil své nepříjemné překvapení nad tím, že Michel nedomluvil shodu nad příjmy rozpočtu. Uvedl, že neví, o čem se za takové situace bude na summitu diskutovat.

„Já jsem velice nepříjemně překvapen, že to není domluveno. Není možno, že pan předseda Michel navrhne odvody a ukáže se, že ty hlavní země jsou proti. A kdyby se mělo ještě snižovat, tak budeme velice křičet,“ uvedl Babiš.

Pro Českou republiku je klíčové dosažení pružnosti v čerpání peněz z EU pro kohezní politiku. Doposud členské země mohly mezi Evropským sociálním fondem a Evropským fondem pro regionální rozvoj přesunovat nejvýše pět procent prostředků, Michel však navrhl, aby se hranice posunula na 10 %. Pro Babiše to však stále není přijatelné.

„Důležitá je pro nás flexibilita, chceme 25 procent. Pan předseda Michel se sice posunul z pěti na deset procent, ale stále je to nedostatečné. A pokud mají zemědělci 20 procent, tak nechápu, proč u koheze a investic nemůžeme mít 25 procent. Ale hlavní problém je, že (neznáme) příjmy rozpočtu,“ vysvětlil Babiš.

Výsledky dnešního summitu ale podle českého premiéra neohrozí českou ekonomiku, ani firmy. Česká republika totiž může čerpat peníze z unijních fondů v rámci stávajícího období do roku 2023.

Babiš vyjádřil zklamání nad postojem Nizozemska, Švédska, Dánska a Rakouska, které odmítly příjmy rozpočtu navržené předsedou Evropské rady Charlesem Michelem ve výši 1,074 procenta hrubého národního důchodu a požadují maximálně jedno procento HND.

„Jsem zvědav na pokračování Evropské rady. Jestli bude skupina čtyř bohatých zemí Švédsko, Dánsko, Nizozemsko a Rakousko dál trvat na svém, můžeme jet rovnou domů. Navrhují, aby do rozpočtu odvedly všechny státy o 75 mld. eur méně, než navrhuje,“ napsal na svém Twitteru ještě před koncem pátečního jednání.

Skupina států západní a severní Evropy během jednání požadovala snížení navrhovaného objemu rozpočtu s odůvodnění, že letos EU opustila Británie. Brexit totiž způsobí příjmový propad přes deset miliard eur (250 miliard korun) ročně, což podle původně předložené varianty měly z větší části kompenzovat bohaté země.

Lídři sedmadvacítky mají teoreticky čas jednat o rozpočtu až do podzimu. Avšak vzhledem k tomu, že chtějí poskytnout dost času na jeho schvalování Evropskému parlamentu, usiluje Michel o rychlejší dohodu.

Zdroj: https://sptnkne.ws/B2mw

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Putin a Erdogan jednali o situaci v Idlibu   
Pridal tk Sobota 22 únor 2020 - 04:11:55 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Prezidenti Ruska a Turecka, Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan, telefonicky prodiskutovali situaci v syrském Idlibu. Informovala o tom turecká vláda ve svém prohlášení.

Uvádí se, že se telefonický rozhovor uskutečnil na podnět turecké strany. Turecký lídr hovořil například o potřebě omezit syrský režim a zabránit humanitární krizi.

„Erdogan prohlásil, že je zapotřebí omezit syrský režim v Idlibu a zabránit tamní humanitární krizi. Náš prezident rovněž poznamenal, že by urovnání v Idlibu mělo proběhnout na základě úplné realizace dohody v Soči,“ stojí v daném prohlášení.

Ankara také dodala, že oba vedoucí představitelé potvrdili svůj závazek vůči všem předchozím dohodám o Sýrii.

Putin vyjádřil znepokojení nad činy extremistů v Idlibu

Ruský prezident během telefonického rozhovoru se svým tureckým kolegou vyjádřil vážné obavy z agresivních akcí extremistických skupin v syrském Idlibu. Uvedla to tisková služba Kremlu.

„V centru pozornosti vyla opět situace v deeskalační zóně v Idlibu. Vladimir Putin vyjádřil vážné obavy z probíhajících agresivních akcí extremistických skupin. Zdůrazňuje se potřeba bezpodmínečného respektování svrchovanosti a územní celistvosti Sýrie,“ stojí ve zprávě.

Podle informací se navíc prezidenti Ruska a Turecka dohodli na zintenzivnění oboustranných meziresortních konzultací o Idlibu s cílem snížit napětí, zastavit palbu a neutralizovat teroristickou hrozbu. Kromě toho potvrdili, že kontakty mezi vojenskými útvary budou v intenzivním režimu pokračovat.

Jak uvádí tisková služba Kremlu, oba prezidenti během telefonického rozhovoru diskutovali také o situaci v Libyi a zdůraznili význam realizace rozhodnutí berlínské mezinárodní konference.

Jednání o Idlibu

Na konci minulého týdne a na začátku tohoto týdne se v Ankaře a v Moskvě uskutečnily dvě kola rusko-tureckých jednání o Idlibu. Na základě jejich výsledků Erdogan prohlásil, že Ankara nedosáhla uspokojivého výsledku a že je připravena zahájit vojenskou operaci v Idlibu.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov to však označil za ten nejhorší scénář.

Již dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Ankara nesplnila řadu klíčových povinností v rámci Idlibu. Viceprezident Turecka Fuat Oktay však zastává opačný názor.

Zdroj: https://sptnkne.ws/B2eT
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Tedros Adhanom Ghebreyesus: Je důležité nepodléhat fámám a využít příležitost k zastavení viru   
Pridal tk Sobota 22 únor 2020 - 04:08:24 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Světová zdravotnická organizace (WHO) včera uspořádala ve svém sídle v Ženevě tiskovou konferenci a představila nejnovější situaci epidemie koronaviru Covid-19. Generální tajemník WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval před spekulacemi a šířením zvěstí o epidemii. Uvedl, že v Číně je nyní mezinárodní skupina odborníků, která spolupracuje s čínskými protějšky na výzkumu účinných způsobů zastavení šíření viru.



Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2020
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2021 sec,0.0692 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,493kB