Čtvrtek 16 duben 2020
Jak se vyhnout ekonomickému kolapsu ( z interview P.C.Robertse pro Grega Huntera z USA Watchdog)   
Pridal tk Čtvrtek 16 duben 2020 - 19:00:50 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
G.H.: V říjnu 2019 jste vy coby náměstek ministra financí v někdejší Reaganově vládě zde na USA Watchdog předpovídal, že „oligarchové nového světového řádu učiní cokoli, aby prezidenta Trumpa vykopli z úřadu“. Máme zde od března t.r. období uzavírání hospodářských provozů v důsledku infekce koronavirem a jsme svědky masívního tisku peněz abychom zachránili všechno i každého. Jak tuto situaci vidíte vy?

P.C.R.: Problémem je, že jsme zadluženější, než aby se to dalo nějak spravit. A tak se pokoušíme spravit to tak, že se zadlužujeme ještě víc. Je to jako kdybyste kanystr s benzínem skopávali dolů z kopce tak dlouho a úsilovně, až vám nakonec bouchne. A kdy bouchne? Zatím nevybouchl ani s celkovým veřejným dluhem ve výši 4,5 bilionu dolarů, čili 4,5 milionu milionů dolarů. Vybouchne teprve až ten dluh vzroste na 10 bilionů dolarů, anebo to bude muset být až 15 bilionu dolarů? Anebo zahřmí teprve až částka převýší celý hrubý domácí produkt USA? (v roce 2018 činil tento 20,54 bilionů dolarů a v dalších dvou letech stoupal každoročně zhruba o tři procenta – pozn. LM). Tak tohle nevím, ale zato vím, že vyrovnávání dluhu dalším zadlužováním problém nevyřešíte.

G.H.: Co je tedy řešením?

P.C.R.: Potřebujeme dluhové jubileum. Dluhových jubileí se běžně využívalo ve starověku. I tehdy žili lidé, kteří se zadlužovali tak dlouho, až došli k bodu, kdy splatit všechny dluhy už prostě nedokázali. Pak buďto kolabujete, nebo se vám dluhy odepíši a vy můžete začít hospodařit znovu a od začátku. Nu a to je právě to, co myslím. Potřebujeme dluhové jubileum a dluhy se musí odepsat. Ale pozor: Není možno je odepsat všechny a šmahem, je třeba je odepsat na takovou úroveň, která by se ještě dala splatit.

A není přitom třeba se starat o dluh federální. Ti si mohou natisknout kolik peněz potřebují, třeba na vykoupení vládních dluhopisů a pod. Ovšem jednotlivci. společnosti, města atd. si vytisknout peníze, aby se dluhů zbavili, nemohou. Tady tedy platí: Buďto dluhy zčásti odepsat, nebo to bouchne.

Vybral a přeložil Lubomír Man

Zdroj: P.C.Roberts: How to avoid economic collapse
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Mluvčí ruského ministerstva zahraničí odhalila viníky odstranění pomníku Koněva v Praze   
Pridal tk Čtvrtek 16 duben 2020 - 09:53:51 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Rozhodnutí o demontáži pomníku sovětského maršála Ivana Koněva v Praze nepřijalo vedení ČR, prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.

„Nebylo to rozhodnutí českého lidu, dokonce to ani nebylo rozhodnutí českého nejvyššího vedení, které se jednoznačně vyslovilo proti tomuto vandalismu. Bylo to takové malicherné, podlé, hnusné rozhodnutí lidí, kteří jednají navzdory národním zájmům, historickým národním zájmům vlastního státu,“ řekla Zacharovová v přenosu pořadu Večer s Vladimirem Solovjovem na televizní stanici Rossija 1.

Americká stopa?

Dříve byla zveřejněna zpráva, že ruské velvyslanectví v USA prověří účast americké společnosti Squire Patton Boggs na demontáži pomníku maršála Ivana Koněva v Praze.

Podle ruského velvyslance ve Washingtonu Anatolije Antonova připravila firma Sguire Patton Boggs zprávu odůvodňující nutnost odstranění pomníku sovětského vojevůdce.

„Washingtonská kancelář firmy neodpověděla na naše dotazy. Mají zřejmě co skrývat. Doufáme, že pravda a míra účasti dané společnosti v tomto vandalismu bude zjištěna,“ prohlásil velvyslanec.

Demontáž pomníku

Městský úřad Prahy 6 na začátku dubna nechaly odstranit pomník Koněva odhalený 9. května 1980 za prostředky občanů českého hlavního města jako projev vděčnosti za to, že maršál zachoval vzhled města tím, že rozkázal nepoužívat při útoku těžké dělostřelectvo.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nazval odstranění pomníku „pobuřujícím a cynickým činem“. Vyšetřovací výbor RF zahájil trestní stíhání ve věci veřejného poskvrnění symbolů vojenské slávy Ruska. Asistent prezidenta RF, předseda Ruského vojenského historického společenství Vladimir Medinskij předal vyšetřovatelům seznam osob odpovědných za tento incident.

Zdroj: https://sptnkne.ws/CcHn
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Wall Street opět vyhrává   
Pridal tk Čtvrtek 16 duben 2020 - 08:52:22 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Tvrzením, že tohle je bezprecedentní období, bychom podceňovali toto století. I když se USA staly nejnovějším cílem hurikánu, zvaného COVID-19, pokračující šílenství spojené se zdravotními obtížemi na „žhavých místech“ po celém světě představuje ještě hlubší pád ekonomickou králičí norou.

Po celé planetě se objevila nařízení typu „zůstaňte doma“ - týká se to většiny Američanů, celé Indie, Spojeného království a velké části Evropy. V Číně se může začít objevovat druhé kolo zdravotních případů. Zároveň dochází k tomu, že malé a střední firmy, nemluvě o obřích korporátních entitách, začínají zažívat velké finanční bolesti.

Byla jsem v New Yorku v době útoků 9/11 a v následujících týdnech. Nejprve se objevil pocit obrovské paniky ohledně možnosti dalších útoků, když byl vzduch stále prosycený kouřem. Překvapivě mnoho životů bylo zmařeno a všichni jsme zažívali pocit, že jsme se navždy změnili.

Nicméně tento šok byl chvilkový. Malé firmy, a to i v sousedství původních budov Světového obchodního centra, byly znovu rychle otevřeny, a přestože lidé stále zažívali psychický chaos, prezident George W. Bush vyzval Američany, aby se nebáli létat, chodili do obchodů a dokonce i do zábavního centra Disney World.

Zkuste přemýšlet o koronaviru, jako že to je něco obdobného, jako byly útoky 9/11. Koneckonců, žádné letecké společnosti nelétají, restaurace a mnoho dalších obchodů jsou zavřeny, centrum Disney World je také přísně uzavřeno a počet obětí již dávno překonal počet obětí z 9/11, a čísla jdou rychle nahoru. Koncept „sociálního odstupu“ je nyní všudypřítomný, zatímco nemocnice jsou ochromené a lékařský personál je přetěžován. Snahy o zamezení šíření pandemie pozastavily globální ekonomiku. Tentokrát opravdu dojde k tomu, že se navždy změníme.

Údaje o snižování počtu pracovních míst a uzavírání podniků by mohly brzy zastínit data, která následovala po finančním kolapsu v roce 2008. Míra nezaměstnanosti v USA by mohla ve druhém čtvrtletí 2020 dosáhnout 30%, jak uvedl James Bullard, prezident Federální rezervní banky v St. Louis, což by znamenalo, že mluvíme o tak velké úrovni nezaměstnanosti, kterou jsme nezaznamenali od velké hospodářské krize ve 30. letech. Mnoho malých firem už nebude moci otevřít. Jiné nebudou moci splácet dluhy a vyhlásí bankrot.

Přibližně polovina všech malých podniků ve Spojených státech měla v době, kdy začala koronavirová pandemie, vyčleněnou hotovost na méně než jeden měsíc, a zaměstnává téměř polovinu soukromých zaměstnanců. Po pravdě řečeno, rodinné obchody, a nikoli obří korporátní entity, jsou páteří ekonomiky. Samotný restaurační průmysl by mohl přijít o 7,4 milionu pracovních míst, zatímco odvětví cestovního ruchu a maloobchodu bude zažívat chaos ještě po dobu několika dalších měsíců, ne-li let.

Během prvního týdne koronavirového ekonomického šoku podalo žádost o podporu v nezaměstnanosti rekordních 3,3 milionu Američanů. Tato cifra je téměř trojnásobná v porovnání s vrcholem recese v roce 2008, a to se ještě o týden později zdvojnásobila na 6,6 milionu, přičemž se očekává, že nadále tato čísla prudce porostou.

Přestože jsou tato čísla alarmující, ministr financí Steve Mnuchin, přezdívaný „král exekucí“, je označil za „nepodstatná“. Pro mnoho lidí je však realita taková, že jakmile se zmírní dopady koronavirové pandemie, bude trvat několik měsíců, než se budou moci vrátit do práce. Některá zaměstnání, možná dokonce i podsektory ekonomiky, nebude možné znovu realizovat.

Tato katastrofa přiměla Kongres, aby schválil největší balíček fiskální pomoci v dějinách. Přestože to bylo nezbytně nutné, tento zákon o masivních výdajích je zároveň připomínkou toho, že naléhavá potřeba nabízet korporacím mega obrovské finance, které nejsou dostupné běžným občanům, je výrazně celoamerický fenomén.

Paralely s finanční krizí v roce 2008

Katalyzátor této krize je evidentně z jiné kategorie, než ten v roce 2008, protože virovou pandemii lze stěží považovat co do povahy za ekvivalent nestandardního kolapsu. Jelikož je ale ekonomický systém již na pokraji zhroucení, jedna věc bude podobná: nestabilitu pro zranitelnou většinu bude možné porovnat s téměř neomezeným přístupem k penězům pro finanční elity, které budou s ohromnými dotacemi prosperovat bez ohledu na to, kdo půjde ke dnu.

Jakmile bude pandemie ustupovat, akciové a dluhové bubliny, nafouknuté za posledních 12 let, začnou pravděpodobně znovu narůstat, a budou poháněné, stejně jako tehdy, politikou centrálních bank a federálním protežováním. Jinými slovy, tohoto scénáře jsme již byli svědky, ale nazvěme tento další díl: Střet nakažlivé choroby s Wall Street.

Na rozdíl od roku 2020 se na začátku finanční krize v roce 2008 začaly šířit ekonomické důsledky mnohem pomaleji. V době mezi polovinou září téhož roku, kdy zbankrotovala investiční banka Lehman Brothers, a 3. říjnem, kdy Kongres schválil Program pomoci při problémech s aktivy (TARP), včetně balíčku Wall Street a plánu na stabilizaci finančního systému ve výši 700 miliard dolarů, byly banky zděšené nad ohromným množstvím jejich vlastní špatné volby.

Avšak nikdo neměl být tehdy překvapený, neboť nejen já, ale i další autoři jsme psali o tom, že výše finanční síly nebo dluhu ve finančním systému je skutečným nebezpečím, zejména vzhledem ke všem těm toxickým rizikovým hypotečním aktivům, která banky vytvořily a poté na ně vsadily. Poté, co zkrachovala banka Bear Stearns v březnu 2008, protože si půjčila příliš mnoho od jiných velkých bank a promrhala to na riziková hypoteční aktiva, ujišťovala jsem posluchače na Democracy Now!, že to je jen začátek -- a opravdu to tak bylo. Daňoví poplatníci nakonec byli zárukou pro společnost JPMorgan Chase, která skoupila zkrachovalou investiční banku Bear Stearns, a poté následovala ještě další finanční pomoc -- nejen od vlády.

Šéfové Federálního rezervního systému podobně poskytli finančnímu systému biliony dolarů v půjčkách, levných penězích a programech na nákup dluhopisů. A to převýšilo vládní stimulační balíčky v době prezidentování George W. Bushe a Baracka Obamy, které byly určeny pro obyčejné lidi.

Jak jsem napsala v knize Drancování: Epický příběh o moci, podvodu a nesčetných bilionech, místo toho, aby Fed skupoval ty biliony dolarů v toxických aktivech od bank, které je nemohly nikde jinde prodat, bylo by levnější přímo pokrýt splátky rizikových hypoték po stanovenou dobu. Lidé by si tak mohli ponechat své domovy a ekonomické důsledky by byly z velké části zvládnuté. Kvůli predispozici Washingtonu poskytovat korporátní blahobyt, se tak nestalo -- a neděje se to ani teď.

Nic z toho přitom není tak složité: když je systém namočen do tak velkého dluhu, že společnosti nemohou splácet ani nízké dluhy, a nemají dostatečné úspory pro mimořádné situace, mohou zkrachovat -- rychle. Na tohle všechno se ale rychle zapomnělo kvůli různému manévrování Wall Street, rekordním korporátním zpětným odkupům a velmi nízkým úrokovým sazbám v letech poté, co se po finanční krizi celosvětově pozvedly akciové trhy.

Pod povrchem však opět rostla epická dluhová bublina, částečně podporovaná rekordní úrovní korporátních dluhů. V roce 2009, kdy ekonomika začala vykazovat první známky vynořování se z Velké recese, průměrná americká firma dlužila dva dolary za každý jeden dolar, který si vydělala. Když se rychle přesuneme k dnešku, tento poměr je již asi 3 dolary za 1 dolar. Pro některé společnosti to je až 15 dolarů za 1 dolar. Pro společnost Boeing, druhého největšího příjemce federálních financí ve Spojených státech, je to 37 dolarů za 1 dolar.
Co tohle znamená, je jednoduché: cokoliv, co narušilo systém, bylo exponenciálně ničivé. Dosaďte si tam koronavirus, který nyní vytváří obrovskou bouři na Wall Street, jež se zaručeně přežene přes Main Street (drobné investory).

Fed, kasino a biliony jsou v sázce

Zákon „CARES Act“, který Kongres schválil, nabízí vládní úlevy v celkové výši zhruba 2,2 bilionu dolarů. Jak však poznamenal prezident Trump při podepisování tohoto zákona, celková vládní podpora během koronavirové pandemii by se nakonec mohla vyšplhat na 6,2 bilionu dolarů. To je úžasná částka. Bohužel vás asi nepřekvapí, že vzhledem k Trumpově administrativě a Fedu tímto příběh nekončí.

Více než 4 biliony dolarů z tohoto předběžného odhadu zcela závisí na tom, že se 454 miliard z CARES Act použije na podporu korporátních půjček, založených na Federálních rezervách. Fed má kouzelnou moc využít finanční páku nebo znásobit peníze, které obdrží ze státní pokladny, až desetkrát. Nakonec, podle prezidenta, by to mohlo znamenat 4,5 bilionu dolarů na podporu velkých bank a korporátních subjektů versus zhruba 1,4 bilionu dolarů pro obyčejné Američany, malé firmy, nemocnice a místní a státní vlády. Tento poměr 3,5:1 signalizuje, že stejně jako v roce 2008 se státní pokladna a Fed zaměřují na velké banky a velké korporace, nikoli na obyčejné Američany.

Kromě radikálního snižování úrokových sazeb na nulu Fed oznámil spoustu iniciativ pro pumpování peněz („likvidita“) do systému. Celkově jsou jeho životně důležité programy zacíleny v prvé řadě na banky, velké společnosti a trhy, přičemž něco málo zbude i na malé firmy a městské úřady.

Jejich arzenál se skládá z 1,5 bilionu dolarů v krátkodobých půjčkách bankám a vládním agenturám v rámci dalších výhod a programů. Například 15. března Fed oznámil, že restartuje program kvantitativního uvolňování (QE). Tímto způsobem vytváří americká centrální banka peníze elektronicky, které může použít k nákupu dluhopisů od bank. Ve snaze udržet shon na Wall Street, umožní počáteční program QE skoupit až 500 miliard ve státních dluhopisech a 200 miliard dolarů v cenných papírech, zajištěných hypotékou -- a to je jen začátek.

O dva dny později Fed vytvořil nástroj pro financování cenných papírů, s jehož pomocí bude poskytovat ještě více krátkodobých půjček bankám a korporacím, a zároveň opráší program „Term Asset-Backed Securities Loan Facility“ (TALF), který umožní nakupovat cenné papíry, zajištěné studentskými půjčkami, půjčkami na auto a půjčkami na kreditních kartách. TALF obdrží 10 miliard dolarů při počátečním financování z nouzového rezervního Stabilizačního fondu Exchange (ESF) Ministerstva financí USA.

To není všechno. Fed vybral obrovskou investiční korporaci BlackRock pro spravování nákupních programu Fedu (samozřejmě za poplatek), včetně komerční hypotéky a dvou korporátních, skupujících dluhopisy (z nichž každý dostane počáteční kapitál ve výši 10 miliard dolarů z fondu ESF). BlackRock bude také moci nakupovat korporátní dluhopisy prostřednictvím různých fondů obchodovatelných na burze, přičemž právě tato společnost je jejich největším poskytovatelem.

Fed, který překonal opatření, zavedená během krize v roce 2008, prohlásil 23. března, že bude pokračovat v nákupu státních cenných papírů a cenných papírů zajištěných hypotékou „v částkách, potřebných k podpoře bezproblémového fungování trhu“. Jinými slovy, jde o neomezené kvantitativní uvolňování. Jak prohlásil šéf Fedu Jerome Powell pro deník Today Show: „Pokud jde o půjčky, nedojde nám munice, to se nestane.“ Jinými slovy, Fed bude rozdávat peníze, jako by to mělo vyjít z módy -- ale ne skutečným lidem.

Do 25. března se bilance Fedu vyšplhala na 5,25 bilionu dolarů, což je více, než když došlo k vrcholu -- 4,5 bilionu dolarů -- v důsledku globální finanční krize, a nezastaví se to ani na této částce. Jinými slovy, začíná se odehrávat scénář z roku 2008, pouze rychleji a ve větším měřítku, kdy je rozdáváno neúměrné množství peněz do nejvyšších pater obchodního světa a vládní finanční prostředky se využívají k tomu, aby se tyto peníze dostaly ještě dál.

Záchranný balíček, ale pro koho?

V době této unikátní pandemie se zde objevilo něco až příliš známého. Je to stejné, jako v roce 2008, ta nejpříznivější strategie a financování budou směřovat do bank na Wall Street a do obřích korporací. Mnohem méně se dostane přímo k americkým pracujícím prostřednictvím skutečných grantů, levnějších půjček nebo jakékoli formy odpuštění dluhů. Dokonce i odklad studentských půjček (pouze těch federálních, nikoli soukromých) na šest měsíců jen odsune tyto splátky.

Záchranný koronavirový balíček v historické výši 2,2 bilionu dolarů je silně zaměřený na korporace. Čtvrtina, tj. 500 miliard dolarů, půjde na pomoc velkým korporacím. Nejméně 454 miliard dolarů se použije na podporu korporátních půjček (4,5 bilionů dolarů) od Fedu a zbytek bude určen pro přímé státní půjčky velkým společnostem. Kdo dosáhne na to, co je z větší části volba ministra financí Mnuchina? Nezapomeňte, že zřejmě nikdy nebudeme znát podrobnosti, protože prezident Trump se zavázal, že celý tento proces bude co nejméně transparentní.

Dalších 50 miliard dolarů má dostat letecký průmysl, z čehož 25 miliard bude poskytováno v přímých grantech těm leteckým společnostem, které nenařídily svým zaměstnancům nedobrovolnou nucenou dovolenou, nebo přerušily letové služby na letištích až do září. Hned poté, co byl návrh zákona schválen, letecký průmysl oznámil, že očekává další snížení počtu zaměstnanců (jakmile obdrží peníze).

Dalších 17 miliard dolarů je určeno pro „společnosti, důležité pro udržování národní bezpečnosti“, přičemž jednou z těchto společností by nakonec mohl být Boeing, miláček Bílého domu. Také je zde korporátní daňový úvěr v hodnotě asi 290 miliard dolarů pro korporace, které udržují zaměstnance na výplatních listinách a mohou prokázat ztráty ve výši 50% v poměru k tržbě před koronavirovou pandemií.

Přes 370 miliard dolarů z tohoto kongresového balíčku půjde na půjčky pro administrativu malých firem, určené k pokrytí stávajících půjček a také provozních a mzdových nákladů. Avšak získání takovýchto půjček bude pro zoufale malé týmy znamenat složitý proces. A velkým bankám jsou placeny poplatky za spravování tohoto programu.

Asi 150 miliard dolarů je určeno pro zdravotnictví, včetně 100 miliard dolarů ve formě grantů pro nemocnice, které jsou v první linii v době koronavirové krize, a dalších fondů na urychlení výroby zoufale potřebných (a dlouho po termínu splatnosti) zdravotnických potřeb pro lékaře, zdravotní sestry a pacienty. Dalších 27 miliard dolarů je přiděleno na vakcíny a zásoby zdravotnického materiálu.

Dalších 150 miliard dolarů půjde do měst a států na podporu jejich rozpočtu, který je již tak našponovaný. Ti, kteří pobírají dávky v nezaměstnanosti, budou po dobu čtyř měsíců dostávat navýšení o 600 dolarů, což způsobí nárůst o 260 miliard dolarů.

Nakonec slibovaná pomoc nepokryje základní potřeby většiny obyčejných Američanů. Vzhledem k tomu, že se ekonomika Main Street (drobných investorů) právě potápí, pomoc nepřijde dostatečně rychle. Kromě toho bude velmi propagovaná část kongresového záchranného balíčku, který slibuje až 1 200 dolarů na osobu, 2 400 dolarů na rodinu a 500 dolarů na dítě, sotva dostačující na pokrytí měsíčního nájemného a poplatků za služby, opomineme-li další nezbytnosti pro typickou pracující rodinu, až jim tedy finance konečně dorazí. Vzhledem k tomu, že finanční částky budou založeny na informacích, které má americký daňový úřad (IRS) o každém jednotlivci a rodině, a pokud někdo v posledním roce nepodal daňové přiznání nebo jej poslal poštou, může obdržet peníze s velkým zpožděním. Nezapomeňte, že úřad IRS čelí vlastním pracovním potížím, způsobeným koronavirem.

Nejlepší útok je dobrá obrana

Globální ekonomické zmrazení, způsobené koronavirem, dopadlo na více lidí v kratším časovém úseku, než jakákoli jiná krize v minulosti. Pracující lidé budou potřebovat mnohem větší pomoc, než při posledním ekonomickém kolapsu, aby se uživili, ale zároveň aby se rozběhly samotné základy světové ekonomiky.
Jedinou skutečnou cestou pro takovou podporu jsou národní vlády. Centrální banky jsou stále „dealery“ volby pro závislé velké korporace, soukromé banky a trhy. Jinými slovy, s ohledem na kongresovou (a od Trumpa) sponzorovanou finanční pomoc a prakticky neomezený přístup k penězům od Fedu bude na tom Wall
Street nakonec dobře.

Pokud nebudou přiškrcená řešení, která mají pomoci obyčejným Američanům a malým podnikům, přijata v mnohem širším měřítku, lze předvídat jednu věc: jakmile bude tato krize „zvládnuta“, budeme se muset připravit na větší krizi ve světě, který bude mnohem nesourodější. Až se rozestoupí mračna po koronavirové bouři, tato finanční pomoc a veškeré korporátní deregulace, které nyní probíhají, vytvoří bankovní a korporátní dluhové bubliny, které budou ještě větší, než předtím.

Skutečné ekonomické poučení, které bychom si měli (což se nestane) z této krize vzít, by bylo, že nejlepším útokem je dobrá obrana. Abychom z této recese nebo ekonomické krize, kterou jsme sami navodili, nepřešli do horšího světa, vyžadovalo by to skutečné investice do infrastruktury a plánování. Znamenalo by to zaměřit se na vytváření lepších nemocnic a sítě veřejné dopravy, na výzkum a vývoj, školství a mnohem adekvátnější ubytování pro bezdomovce.

Jinými slovy, akce, nabízející větší ochranu pro většinu populace, by restartovaly ekonomiku skutečně udržitelným způsobem, přineslo by to více pracovních míst a lidé by získali důvěru. To by však vyžadovalo smělou a odvážnou politickou odezvu, která by lidem poskytla skutečný a úměrný stimul. Bohužel, vzhledem k 1% náklonnosti Washingtonu a empatii prezidenta Donalda Trumpa je tohle všechno v současné době nemyslitelné.

Nomi Prins

Wall Street Wins -- Again vyšel 6. dubna 2020 na ICH. Překlad Zvědavec.

Zdroj: http://www.zvedavec.org/komentare/2020/04/8278-wall-street-opet-vyhrava.htm
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Poděkování a omluva osvoboditelům   
Pridal tk Čtvrtek 16 duben 2020 - 08:32:50 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Včera se mi dostal do ruky starý časopis. V něm byla fotografie, jak prezident Beneš hovoří s maršálem Koněvem a generálem Jeremenkem poté, co je na pražském hradě vyznamenal. Tak jsem si v té souvislosti říkal, jak by náš prezident, který byl oficiální hlavou odboje proti německé okupaci a zasloužil se tím o národ, vnímal odstranění sochy maršála Koněva.

Sovětský svaz byl v době druhé světové války jednou ze tří hlavních spojeneckých zemí takzvané protifašistické koalice a zásadním způsobem se podílel na porážce ozbrojených formací nacistických států v Evropě. Výrazně se podílel na porážce Japonska a osvobozeneckém boji čínského lidu. Zároveň se stal jednou ze zakladatelských zemí OSN. Socha maršála Koněva je symbolem osvobození naší republiky po šesti letech teroru.

Nemá smysl rozebírat povstání, či občanskou válku v Maďarsku. To bychom mohli požadovat odstranění pomníku Churchilla, protože v době, kdy zasedal ve vládě, pobili britští kolonizátoři tisíce domorodců v Asii a Africe a udržovali tam rasistický koloniální systém. K tomu bychom mohli připočítat britské nálety na závody na území Československa koncem druhé světové války, které neměly žádný vojenský smysl. Stejně bychom mohli požadovat odstranění pomníku generála Pattona z Plzně, protože jeho vojáci opakovaně povraždili neozbrojené zajatce a americké letectvo ničilo český průmysl efektivněji, než německý program ARLZ.

Maršál Koněv byl jedním z předních reprezentantů spojenecké koalice za druhé světové války a zároveň velitelem divizí Rudé armády, které rozhodly v občanské válce v Maďarsku, a to ve prospěch zájmů tehdejšího SSSR. Podobných akcí ve světě, kde zasahovala armáda proti civilistům cizích zemí, kterých se zúčastnily USA, Británie, Německo a Francie po celém světě, jsou od konce 19. století jsou desítky. Výsledkem jsou miliony mrtvých, zničené země a chudoba jejich obyvatel pod pokryteckými hesly svobody, demokracie a lidských práv. Patří mezi ně rovněž útok proti Lybii, jehož následkem je válka v Mali, která se šíří do okolních států, umožňuje masovou migraci z Afriky do Evropy a stane se evropským Vietnamem.

Odstranění sochy maršála Koněva lze hodnotit jako pokryteckou účelovou sprostotu a porušení smlouvy mezi naší republikou a Ruskem z roku 1993, jejímž cílem je provokace vůči Rusku, vyvolávání nenávisti proti Rusům, které lze srovnat s rasismem a snaha vyvolávat válečné napětí v Evropě. Spolu s vyvoláváním nepřátelství vůči Číně se jedná destabilizaci mezinárodní bezpečnosti s ekonomickými následky, a především s možností dopadu na střední Evropu ve formě války, která by byla s největší pravděpodobností jaderná. Účelové a provokativní odstranění sochy maršála Koněva lze považovat za nízké a sprosté jednání ve vztahu k minulosti občanů ČSR a urážku všech vojáků, kteří v rámci Rudé armády osvobozovali naše území a znemožnili tak další německé žalářování, mučení a vraždění obyvatel Československa, pokračování v holocaustu, ničení měst, vesnic, průmyslu a infrastruktury. Zároveň je urážkou vojáků armády Rumunska, která osvobozovala jižní Moravu a západní Slovensko a armády Polska, která osvobozovala část severozádních oblastí Čech. Tyto formace byly podřízené Rudé armádě. Na území ČSR padlo zhruba 128 000 příslušníků Rudé armády a 62 000 příslušníků armády Rumunska. Různé zdroje uvádějí i jiná čísla. V rámci Rudé armády bojovali proti Německu Ukrajinci, Bělorusové a příslušníci mnoha dalších národů SSSR. I tito vojáci a jejich rodinní příslušníci jsou uráženi, přestože jejich současným politickým reprezentantům to nevadí. Odstranění sochy maršála Koněva je samozřejmě urážkou příslušníků 1. ČS armádního sboru v SSSR, bez ohledu na jejich národnost.

Z výše uvedených důvodů by měl urážlivý čin starosty Prahy 6 Koláře, podporovaný pražským primátorem Hřibem a starostou vesnice Řeporyje Novotným odsoudit každý slušný člověk. Je zcela lhostejné, jaký má kdo vztah k současné ruské vládě a ruskému prezidentovi. Jedná se o minulost a dobu války mnoha národů Evropy proti německému nacismu, rasismu, holocaustu a snaze o genocidu Slovanů a ponižování a olupování dalších etnik. Jedná se o úctu k bojovníkům za vlast a národ a vyjádření odporu k staletému německému kolonialismu, revanšismu, rasismu, nacismu, jejich koncentračním táborům, genocidám a ponižování národů. Jedná se o odmítnutí předsudečné nenávisti k Rusku a jeho obyvatelům a v podstatě ke Slovanům obecně.

Dodávám, že stejně bych vystoupil, kdyby někdo odstraňoval pomník americkým vojákům, kteří padli při osvobozování části našeho území, i když takový pomník vlastně neexistuje. Dost ubohý doklad hlasité lásky k USA. Stejně neexistují pomníky vojákům armády Rumunska a Polska, kteří padli v boji proti okupačním ozbrojeným formacím Německa, včetně různých cizineckých divizí SS na území ČSR.

Proto navrhuji všem občanům naší republiky, ale rovněž občanům Slovenska, všem, kterým zůstala čest, slušnost a vlastenectví, případně trochu osobní odvahy aby napsali pražskému zastupitelskému úřadu (velvyslanectví) Ruska mail, případně dopis, kterým vyjadřují nesouhlas s činy českých politiků, především Koláře, Hřiba a Novotného. Mailová adresa zastupitelského úřadu Ruska v Praze je: embruscz©mid.ru

Já posílám mail v následujícím znění:

Vážení přátelé,

nesouhlasím s odstraněním sochy maršála Koněva a nenávistnou protiruskou kampaní vedenou v částí českých médií a některými českými politiky proti Rusku. Děkuji všem příslušníkům Rudé armády, bez ohledu na národnost, kteří se podíleli na osvobozování území Československa, ukončení holocaustu, věznění tisíců občanů ČSR, protislovanské genocidy, rozkrádání a ničení českého majetku. S úctou se skláním před památkou těch, kteří v boji proti nesvobodě a teroru položili život v naší, pro ně daleké a cizí zemi. Zároveň se omlouvám jejich rodinám za nízké a sprosté jednání některých současných českých politiků a médií. To se zároveň jeví jako účelová snaha o rehabilitaci a zakrývání válečných zločinů Německa, takzvaných sudetských Němců, evropských fašistických satelitních režimů a jejich ozbrojených formací, a především jejich českých a slovenských přisluhovačů a kolaborantů z doby druhé světové války a jejich rodin. Budoucností Evropy by měli být slušní lidé jako reprezentanti svobodných, nezávislých a civilizovaných států a národů, realizujících historickou praxí osvědčenou, tvůrčí mírovou spolupráci bez kolonialismu, rasismu, nenávisti a války.

S přátelským pozdravem

Ing. Martin Koller
Praha

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Turecko prodloužilo vojenskou službu a vojáci odesílají migranty na pobřeží   
Pridal tk Čtvrtek 16 duben 2020 - 08:29:10 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
V Turecku je v plném proudu příprava námořní invaze migrantů do Řecka. Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu nařídil vyklizení internačních táborů pro migranty. Včera večer bylo armádou vyklizeno zatím 9 uprchlických táborů v různých částech země. Některé až na hranicích se Sýrií a Irákem. Vojáci migranty pomocí autobusů, které najala vláda, převážejí na pobřeží. Podle satelitních snímků armáda migranty sváží na turecké pobřeží na místa, odkud je to lodí blízko na řecké ostrovy.

Podle řeckého serveru pronew.gr jsou v přístavech a v letoviscích naproti řeckým ostrovům připraveny desítky tisíc migrantů.

Tentokrát je však situace ještě vážnější než před měsícem, kdy v řecké oblasti Evros probíhaly střety mezi řeckými pohraničníky a migranty snažícími se dostat do EU, které v pokusu o proražení blokády podporovala turecká armáda. Včera turecký ministr obrany Hulusi Akar (na prvním obrázku) na návrh generálního štábu rozhodl o prodloužení vojenské služby 53 tisíc vojáků v základní službě. Vojna byla končícím vycvičeným vojákům prodloužena zatím o měsíc. Další prodloužení může následovat. Turecké ministerstvo obrany to oficiálně zdůvodnilo potřebou chránit vojáky proti COVID-19. Návrh již schválil i turecký prezident Recep Erdogan, který je vrchním velitelem armády.

V Turecku bylo ke včerejšku oficiálně evidováno více než 60 tisíc nakažených koronavirem. Úřady oficiálně přiznávají asi 1.200 zemřelých na COVID-19. Situace je však podle lékařů pracujících v Turecku mnohem horší. Nemocnice jsou přeplněné a řadě infikovaných se nedostává péče. Počet nemocných je tedy zřejmě mnohonásobně větší. Infikována je i značná část migrantů, které autobusy pod dohledem armády sváží na pobřeží. Řecké tajné služby varují, že při spuštění námořní invaze mohou nakažení migranti působit jako biologická zbraň. Cílem jejich vyslání do Řecka může podle tamního ministerstva obrany být nakažení strážců hranic a civilního obyvatelstva. Řecku se zatím s pomocí karantény daří držet nízký počet nemocných. Podle úřední evidence bylo včera potvrzeno testováním 2.100 lidí. Z toho 100 jich zemřelo.

Přípravu námořní invaze migrantů zaznamenal i německý list Die Welt. Alfred Hackenberger ve svém článku dospěl k závěru, že Erdogan chce z EU vydírat ještě více peněz. Připomíná, že EU mu sazbu migračního výpalného letos již jednou zvýšila při březnovém pokusu o protlačení migrantů do Řecka pozemní cestou. Před měsícem dostalo Turecko přidáno 1,3 miliardy eur. V článku „Erdogan posílá tisíce migrantů opět do EU“ Die Welt připomíná hrozbu tureckého ministra vnitra Süleymana Soylu (na druhém obrázku), který po vyklizení pozic před řeckou řekou Evros pohrozil: „Až skončí epidemie korony, nezabráníme migrantům v návratu na turecko-řeckou hranici.“

„Epidemie zdaleka není u konce, ale zdá se, že ministr vnitra už svou hrozbu nyní provádí. Autobusy převáží migranty ke Středozemnímu moři, aby se mohli přeplavit na jeden z řeckých ostrovů. Turecko se nyní snaží vyvíjet tlak na EU na této nové trase.“, konstatuje Die Welt.“ I podle německého zpravodaje z místa je tento postup s ohledem na koronavirovou krizi vysoce nebezpečný.

Řekové jsou si nebezpečí dobře vědomi. V neděli Řecko posílilo lodě pobřežní stráže dalšími plavidly vojenského námořnictva. K pobřeží Turecka byla vyslána velká část vojenských lodí. Zatím se jim daří vracet zpět do Turecka všechny čluny, které se vypravily k řeckým ostrovům. Řekové je odmítají vpouštět do svých pobřežních vod s odůvodněním koronoavirové krize. Všichni námořníci však vědí, že tohle je teprve začátek. Něco jako průzkum.

Ivan David
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



P.C.Roberts: Spor nad otázkou kdo je za koronavirus zodpovědný, nabírá na síle   
Pridal tk Čtvrtek 16 duben 2020 - 08:18:15 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Jen doufejme, že neokonzervativci ke svým probíhajícím virovým a ekonomickým výhrůžkám nepřipojí též válku s Čínou:
https://www.foxnews.com/world/state-department-cables-coronavirus-origin-chinese-lab-bats 
https://www.dailymail.co.uk/news/article-8211291/U-S-government-gave-3-7million-grant-Wuhan-lab-experimented-coronavirus-source-bats.html

Základní otázky: První: Je virus biologickou zbraní? Druhá: Kdo je za něj zodpovědný?

Dva zdroje už konstatovaly, že virus je zbraní biologickou. Prvním z těchto zdrojů je Francis Boyle, který sepsal doplňující právní předpisy pro Konvenci o biozbraních, která se v USA stala zákonem tuším v r. 1989. Boyle tvrdí, že americká vláda tento zákon porušuje a že dnes je v USA do výzkumu biozbraní zapojeno 13 000 vědců. V únoru Boyle prohlásil, že rozhodující práci na viru odvedli výzkumníci laboratoře Univerzity Severní Karolíny. Nicméně práce na něm pokračovala i v Austrálii, kde k němu byl přidán vir HIV a kde se práce zúčastnil i jeden vědec z čínského Wu-chanu. Poté vzali uvedení vědci výsledky své práce zpět na svá původní pracoviště – a výsledkem byl COVID-19.

Zdrojem druhým je pak zpráva indického vědeckého časopisu z února t.r. uvádějící, že virus je výtvorem lidským. Časopis byl stažen z oběhu bez vysvětlení.

Ze zpráv tisku je známo, že USA přispěly miliony dolarů wu-chanské laboratoři čtvrté úrovně na výzkum, který měl co do činění s netopýry a s koronavirem. Stejně jako je známo tvrzení čínských oficiálních činitelů i čínského tisku, že virus přenesli do Číny Američané, když se ve Wu-chanu účastnili zde pořádaných vojenských her. Číňané zdůrazňovali, že tím nemyslí, že se tak stalo úmyslně, ale že prostě někdo z amerického týmu mohl být virem infikován, aniž by příznaky nemoci projevoval.

Kromě toho se v USA vedla i diskuze, v níž se někteří z amerických zdravotních činitelů zdáli být náchylní myšlence, že virus mohl být v USA aktivní ještě předtím, než ve své masové podobě svět zaplavil.

Víme též, že Trump a nyní též neokonzervativní váleční štváči viní Čínu z toho, že zprávu o výskytu víru dlouho zamlčovala. Avšak z toho, co o věci vím, soudím, že jde o obviňování falešné a spíš protičínskou propagandu.

K uším se nám donesla i zpráva, že Obamův režim ještě v době své vlády uzavřel americkou vojenskou laboratoř v Texasu, a to z obavy před jakýmsi patogenem.

Jak tohle vše do sebe zapadá či nezapadá, nevím.

Demokraté viní za virus Trumpa a Trump zas za něj viní Čínu.

Čímž se demokraté staví do stejné řady s „nepřítelem „ Čínou, protože možnou vinu „komunistické Číny“ převádějí na amerického prezidenta. Vypadá to zkrátka tak, že poitika už navždy znemožní pravdě o viru vyplavat na povrch.

Vybral a přeložil Lubomír Man

Zdroj: P.C.Roberts: the Controversy over who´s responsible for Coronavirus is heating up
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Připravte se na kolaps   
Pridal tk Čtvrtek 16 duben 2020 - 08:13:14 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Jedním ze tří hlavních cílů České národní banky je péče o finanční stabilitu, ale český finanční systém je už tak křehký, že v krizovém období, které nás čeká, může pád i relativně malé nebankovní instituce (pojišťovny, penzijního fondu, investiční společnosti) vyvolat nebezpečné dominové efekty.

Kdybychom toto napsali, mohli bychom být oprávněně nařčeni z šíření paniky. Parafrázovali jsme ale slova guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, kterými minulý týden v Parlamentu přesvědčoval poslance o potřebě přidělit ČNB nové pravomoci k zabránění takových nebezpečných dominových efektů.

Jeho kolegové z ČNB Vojtěch Benda a Jakub Matějů přilili včera olej do ohně, když v Hospodářských novinách napsali, že HDP zřejmě letos klesne výrazněji než v krizovém roce 2009 a že budeme rádi, když meziroční pokles nebude dvouciferný. Leč oficiální prognóza ministerstva financí je pouhých minus 5,6 %. Když někdo takovou zastrašovací taktiku používá k získání moci, můžeme mu věřit, že ji nebude zneužívat, až ji získá?

Erik Best

Zdroj: http://www.fsfinalword.cz/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



M.C.Miller: Ze dvou tisíce dotázaných lékařů 65 procent odhlasovalo, že by pro záchranu svých rodin volilo lék hydroxychlorochin   
Pridal tk Čtvrtek 16 duben 2020 - 08:08:52 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Všichni tito lékaři jistě vědí, že „náš svobodný tisk“ nechce, aby lidé věděli. Mediální organizace „Demokracie nyní“, vyrukovala dnes s příběhem, že Brazílie zastavila své pokusy léčit koronavir protimalarickým hydroxychlorochinem, protože 11 nemocných zemřelo.

https://www.democracynow.org/2020/4/13/headlines/chloroquine_study_in_brazil_halted_after_patients_develop_irregular_heart_rate 

Stejné dva pokusy, a to jeden ve Wu-chanu a druhý ve Francii, takovéto fatální důsledky nezaznamenaly, a to nepochybně proto, že byly správně prováděny. Avšak tuto nuanci nenajdete ve zprávě „Demokracie nyní, protože ta tluče na stejný buben jako New York Times: Prezident Trump opakovaně lék hydroxychlorochin pochválil, takže ten tím pádem fungovat nemůže. A to tedy proto, že on řekl, že funguje.

Se všemi těmi 65 procenty lékařů, kteří hydroxychlorochin svým pacientům předepisují a jehož účinnost byla pokusy ve Wu-chanu a ve Francii potvrzena, se vynořuje následující otázka: které z uvedených dvou stanovisek má tedy větší váhu? Stanovisko Trumpa, který lék „opakovaně pochválil“, nebo tisk, který je rozhodnut znalost lidí o tomto léku potlačit?

Zopakujme si: 65 procent lékařů by členu své rodiny lék podalo a jen 11 procent by tak neučinilo.

„Práce ve zdravotnictví nás poučila, že nejlepší cestou k získání skutečně zodpovědného názoru lékaře na jakýkoli lék, je zeptat se ho: podal byste jej i členu své rodiny?“ řekl prezident firmy Jackson and Coker, která hlasování 2000 lékařů napříč Spojenými státy zorganizovala. „ Nu a ta odpověď je jasná!“

Vybral a přeložil Lubomír Man


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Umělec s nezapomenutelně podmanivým hlasem   
Pridal tk Čtvrtek 16 duben 2020 - 08:03:44 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Alfred Strejček se narodil 24. listopadu 1941 v Praze a již v letech středoškolských studií se věnoval divadlu a uměleckému přednesu. Měl jsem i možnost se s ním seznámit na sklonku 50. let (přesněji 1956 – 57), kdy studoval průmyslovku a já jsem byl tehdy frekventantem abiturientského učitelského kurzu v Kutné Hoře. Pod vedením prof. Marie Lipské se stal mladý Alfred (řečený Fred) umným recitátorem a spolu se studentkou Eliškou Pipkovou z pedagogické školy vyhrávali recitační soutěže, a to nejenom v místních, okresních, krajských, ale i v ústředních kolech. Ve školním orchestru PŠ,kde jsem působil i já (2. housle, zpěv), zvícím dobrých dvaceti studentů,hrál A. Strejček na basu za doprovodu převážně houslistů.Velký zájem měl i o divadlo, v kutnohorském Tylově divadle ho spolu s dalšími studenty hrál pod vedením prof. Ladislava Znojemského, zakladatele nádherného časopisu Krásné město. Bylo by toho, samozřejmě, víc, ale podívejme se na jeho umělecký vývoj, coby divadelního a filmového herce, moderátora a recitátora v dalším období.

V roce 1964 absolvoval studium herectví na brněnské JAMU, během studia již také profesionálně zpíval ve sboru olomoucké operety v sekci 2. basu. Po návratu do Prahy hrál v Divadle Jiřího Wolkera, potom se stal členem souboru Divadla Za branou, nejdéle (v letech 1971 – 1988) byl angažován v Divadle E. F. Buriana, recitoval v Poetické vinárně Viola, ale i v televizním pořadu Chvilka poezie.Po kratším působení v Divadle Za branou II byl na volné noze.

Alfred Strejček připravil známý komponovaný pořad hudby a mluveného slova o J. A. Komenském Vivat Comenius, jako koncert pro kytaru (Štěpán Rak), housle, violoncello a lidský hlas z textů díla Obecná porada o nápravě věcí lidských. Pořad byl proveden v třiceti zemích světa v pěti jazykových mutacích. Za tento pořad získal ocenění UNESCO. Na Mezinárodním hudebním festivalu F. L. Věka v Dobrušce vystoupil spolu s violoncellistou P. Nouzovským (ten zařídil hudební podobu pořadu) již v roce 2012,když došlo potom na další reprízy. Z nezveřejněné Smetanovy korespondence z jeho plzeňského období připravil projekt nazvaný Bedřichu Smetanovi s láskou a též Putování Cyrila a Metoděje s hudbou Štěpána Raka.

A.Strejček je rovněž znám jako přední interpret klasické poezie. Za všechny básníky jmenuji K. H. Máchu, K. J. Erbena, R.M. Rilkeho, W. Shakespeara, J. Seiferta či J. Kainara.

Patřil mezi hlavní tvůrce festivalu Ortenova Kutná Hora a v roce 2011 byl jmenován čestným občanem Kutné Hory. Nemohu zapomenout na uvádění festivalu Foerstrovy Osenice, čehož se A. Strejček zhostil, jako moderátor, s veškerou vehemencí a noblesou.Vždy mu k obsahu programu jednotlivých pěveckých sborů stačila jakási „kostra“, tedy určité povědomí, které dokázal obohatit vším potřebným, co bylo dlužno říci. A byl zde z oněch 18. ročníků mnohokrát! Stoprocentně potvrzuji, neboť jsem zde s PSPU Praha, SPS Foerster z Jičína a Rychnovským pěveckým sborem rovněž vystupoval. Byl jsem tedy též aktivním divákem a posluchačem.

Do Guinessovy knihy rekordů by zajisté také patřila Strejčkova spolupráce s Československým(dnes s Českým) rozhlasem, když archiv obsahuje přes 1000 pořadů, na kterých se podílel.Úctyhodné číslo!

Na závěr jsem si ponechal smutnou skutečnost o tom, co se umělci nenadále a záhadně stalo v roce 2018. Ze dne na den totiž onemocněl virovou nemocí, zvanou Guillain – Barré syndrom,když po večerním kondičním běhu dostal v noci takové bolesti, z kterých ráno nebyl schopen pohybu. Tři čtvrtě roku byl napojen na plicní ventilaci, po několik měsíců pobýval v Rehabilitačním ústavu v Kladrubech a nyní je v Sanatoriu Charlotte v Prosečnici u Týnce n. S.

Jeho stav se postupně zlepšuje a jsem přesvědčen, že bude zase v lepší kondici. Moc mu to přeji!


Miloslav Samek


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Prohlášení Světové rady míru k zničení pomníku maršála Koněva v Praze   
Pridal tk Čtvrtek 16 duben 2020 - 07:58:23 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Světová rada míru co nejrozhodněji odsuzuje hanebné zničení pomníku maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva, velitele Rudé armády, jež před 75. lety osvobodila Prahu a přinesla mír.

Tato ostudná akce uskutečněná vedením Městské části Praha 6 je aktem pomsty a antikomunismu, přičemž jde o jeden z dalších pokusů o vymazání historické paměti a přepisování dějin.

Je třeba zdůraznit, že tento čin byl proveden v době koronavirové pandemie, kdy bylo lidem nařízeno zůstat doma - fakt, jež byl využit k zabránění masových demonstrací u památníku. Tento zbabělý čin nebude tolerován mírumilovnými lidmi a antifašisty v Praze ani v celé České republice. Stejně tak antiimperialistické mírové síly ve světě nebudou tolerovat takovéto akce, jež zásadně odmítají.

Falšování dějin a faktů nesmí převládnout! Světová rada míru proto také vyjadřuje svou solidaritu a podporu Českému mírovému hnutí.

Sekretariát Světové rady míru

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přejít na stranu  [1] 2
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2020
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2008 sec,0.0458 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,664kB