Pondělí 11 květen 2020
Putin o spiknutí Berlína a Varšavy proti Československu   
Pridal tk Pondělí 11 květen 2020 - 14:21:02 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Ruský prezident Vladimir Putin se v rozhovoru pro film „Válka a paměť“, který vysílala televize Rossija 1, zmiňuje také o rozbití Československa v roce 1938 a také spiknutí Berlína a Varšavy, které vedlo k anexi československého území rovněž Polskem.

Ruský prezident říká, že v letech předcházejících II. světovou válku Sovětský svaz bezúspěšně usiloval o vytvoření protihitlerovské koalice. V roce 1938 naopak Velká Británie a Francie uzavřely s III. Říší a Itálií Mnichovský pakt, ve kterém se dohodly na „rozbití Československa na střepy“. „A ať se to někomu líbí nebo ne, účastnilo se na tom také tehdejší Polsko, říká Putin. „Co víc, bezprostředně uzavřeli s Hitlerem spiknutí, osobně se domlouvali o tom, že Polsko zabere část území Československa,“ uvedl v rozhovoru Putin a dodal, že tento pakt měl psanou i nepsanou „tajnou část“. Podle jeho vyjádření jsou tyto skutečnosti potvrzeny dokumenty, které má Rusko v držení. „Sovětský svaz fakticky odsoudil tajnou část paktu Ribbentrop-Molotov na konci osmdesátých let. Proč naši kolegové nemohou dnes udělat to samé? Odsoudit rozbití Československa?“ - prohlásil ruský prezident v uvedeném rozhovoru.

Jan Urbach
Zdroj: Vaše vě
c
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



OSLAVOVÁNÍ USA V SOUVISLOSTI S II. SV. VÁLKOU JE PODLE ZÁKONŮ ČR TRESTNÝM ČINEM   
Pridal tk Pondělí 11 květen 2020 - 14:16:09 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Česká republika disponuje tvrdými politickými zákony. Z jejich znění je patrné, že je psali bolševičtí debilové. Jsou takzvaně gumové. To znamená, že je lze tvárně použít podle politické potřeby. Konkrétně se jedná o zákony uvedené v Trestním zákoníku jako Trestné činy proti lidskosti. Především jde o § 404 Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka a o §405 Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.

Na porážce nacionálně socialistického Německa se podílela koalice Stalin-Roosevelt-Churchill. V souvislosti s touto skutečností je vyzdvihována nebo snižována role jednotlivých spojenců. Obecně platí, že Sovětský svaz nesl největší tíži bojů a měl zdaleka největší ztráty na životech. USA se podílely především masovou produkcí a bombardováním Německa. Někdy se uvádí, že až třetina materiálního vybavení stalinských vojsk byla z USA. Bez masivního bombardování Německa a okupovaných zemí by nedošlo k zhroucení nacistické infrastruktury, což bylo také nutné k vítězství koalice. V každém případě je jasné, že pouze jako celek mohla koalice zvítězit. Kapitalistická strana se na vítězství podílela spíše materiální produkcí, komunistická strana zase masivním lidským nasazením.

V období do roku 1989 bylo v ČR de facto zakázané oslavovat účast západních Spojenců ve vítězství nad Německem. Sám autor glosy má s tímto osobní zkušenost. Dne 6. května 1989 byl na oslavné demonstraci USA v Plzni, a následně měl kvůli tomu problémy na střední škole. Hlavní důvod, proč byly popírány zásluhy USA, mnohé hodně překvapí. Vedlejší důvody samozřejmě spočívaly v tom, že komunisté vnímali západ v čele s USA jako vykořisťovatele a imperialisty. Hlavní důvod však ležel na marxistickém předpokladu, že kapitalismus nutně směřuje k nacismu. Podle standardní marxistické interpretace z dvacátého století je kapitalismus jen vývojovým stádiem směrem k nacismu. Celý tento marxistický mýtus je pak zabalen do totálního zmatení pojmů. V marxistickém ideologickém zmatku je nacismus spojen s fašismem, následně je imperialismus zaměňovaný s fašismem a kapitalismus s imperialismem.

Teď už je jasné, proč komunisté neoslavovali USA v souvislosti s porážkou nacistického Německa. Komunisté prostě vnímali kapitalisty jako mladší bratry nacionálních socialistů-fašistů. Jestli se teď někdo diví, za chvíli se bude divit ještě více. Komunisté z východního bloku v tomto vnímání západního kapitalismu nebyli osamocení. Nová levice na západě situaci vnímala stejně, možná v tomto smyslu ještě intenzivněji. Podle nich je třeba potlačit jakékoliv projevy, které by mohly směřovat k jejich pojetí nacismu. Tedy je třeba tvrdě trestat jakékoliv náznaky vlastenectví a nacionalismu. Je nepřijatelná podpora tradiční rodiny (tradiční rodina je podle nich malý fašistický stát) atd. Jinak by přece západní kapitalistická společnost podle bolševického dogmatu postoupila do stádia nacismu!

A právě tato bolševická mentalita se odráží v §404 a v §405. Neobolševičtí tvůrci těchto zákonů potřebovali, aby zákony trestaly jakékoliv projevy sympatií k německému nacionálnímu socialismu a k fenomenům, jež jsou podle marxistů s tímto spojeny (kritika židovské loby, nacionalismus, kulturní identita, pohlavní identita apod.). Jenže, aby zákony vypadaly, že nejsou psané politickou rukou bolševika, nic v nich není konkretizováno. Litera zákona se topí ve fluidních-gumových pojmech ‚schvalování‘ ‚sympatie‘ ‚popírání‘ ‚ospravedlňování‘.

A jak se ukazuje, nejenom německý nacionální socialismus a pravicový extrémismus pasují do skutkové podstaty uvedených politických paragrafů. Oslavování SSSR je zjevně trestné. Rudá vlajka odkazuje k dvacetimilionové genocidě spáchané bolševiky v Rusku. Už opačný názor je sám o sobě trestný (sympatie, popírání). Dvacetimiliónové genocidě v bolševickém Sovětském svazu musíme věřit a nelze tuto skutečnost popírat (§405). Stalinovo důsledné praktikování marxismu (likvidace tříd vykořisťovatelů- hlavně kulaků), bylo spojené s potlačováním práv a svobod (§404).

V případě SSSR je aplikace zákonů jasná. Nejinak je tomu však v případě USA. Americká ústava je sice neprůstřelná, ale vztahuje se pouze na Američany. V zahraničních záležitostech se Spojené státy chovají ryze pragmaticky. Pragmatismus ospravedlňuje prostředky cílem. Jenže v otázce genocid účel nesvětí prostředky. Nelze říct, že bombardování německých civilních čtvrtí bylo ospravedlněné cílem, jenž spočíval v porážce nacistického Německa. Tato věta totiž ideálně naplňuje skutkovou podstatu § 405 (ospravedlňování genocidy). Více jak milion Němců upálených fosforem a udušených v sutinách měl zlomit německou morálku. Ale to je v rozporu s politickými zákony ČR! V podstatě se v dějinách lidstva neodehrála genocida, kterou by pachatelé neospravedlňovali vznešeným cílem.

Ano, USA se chová slušně ke svým občanům, ale to neplatí o ostatních. I Hitler se choval relativně slušně k Němcům. Politické pronásledování se vztahovalo jen na komunisty, ti však houfně přebíhali na druhou stranu, když viděli nacistický hospodářský zázrak. Po skončení světové války Američané vedli přes čtyřicet válek. Šlo o zisk a mocenskou expanzi. Tímto potlačovali práva a svobody lidí. Možná to bylo jinak, ale to je jedno. Neobolševické zákony o tomto neumožňují diskusi. Žádná diskuse se totiž neobejde bez popírání, vyjadřování sympatií, ospravedlňování a hlavně zpochybňování. To vše je samozřejmě trestné podle platných zákonů ČR.

Možnost oslavy někoho z účastníků II. sv. války je znemožněna aktuálním zněním zákonů ČR. Každý má své špinavé prádlo. Špínu lze vytáhnout na Hitlera, Stalina i Roosevelta. Jinou věcí je, že samotná existence našich politických zákonů je rozporná. Tyto zákony samy totiž popírají práva a svobody, což je to, co by měly chránit. A už samotný bolševický nenávistný předsudek o tom, že západní civilizace nutně směřuje k nacismu, by měl být podle těchto zákonů trestný. A právě tento předsudek stál u vzniku těchto zákonů, jak bylo výše řečeno.

Vít Skalský

Zdroj: https://narodnidemokracie.cz/oslavovani-usa-v-souvislosti-s-ii-sv-valkou-je-podle-zakonu-cr-trestnym-cinem/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Pavel Novotný – představitel pravicové žumpokracie. Kdy už konečně dostane přes „roušku“?   
Pridal tk Pondělí 11 květen 2020 - 14:08:26 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Předem se omlouvám, že v článku použiji některá nepatřičná (neslušná) slova, či souvětí, ale v případě řeporyjského starosty Pavla Novotného to prostě nejde jinak. Vystupování a především jeho slovní vyjadřování je již dlouhou dobu za pomyslnou hranou etiky, slušnosti, tak běžného společenského vystupování mezi občany, kteří jej zvolili jako svého zástupce ve věcech veřejných, tedy občanských zájmů.

Pan Pavel Novotný byl občany Řeporyj zvolen a jen nemohu pochopit, kdo a proč jej zvolil, resp. pokud se tak už stalo, že voliči městské části Prahy7 jej ještě z funkce starosty
neodvolali. Důvodů by k tomu byla celá přehršel.

Neznám výsledky práce pana Novotného coby starosty ale říká se, že prý má snad i dobré výsledky, nicméně práce a výsledky je jedna věc, chování, vystupování a celková prezentace člověka v politické funkci na veřejnosti, je věc druhá. Mezi oběma funkčními dispozicemi by měla existovat když ne dokonalá, tak alespoň přiměřená koexistence, vyváženost a vůči veřejnosti také patřičný reprezentační postoj. Panu Novotnému, díky svému bezmeznému sebevědomí však uniká skutečnost, že je představitelem občanské veřejnosti v jemu svěřenému voličskému obvodu a tudíž, že by měl umět se také v těchto dimenzích pohybovat a vystupovat.

Zatím to vypadá, jakoby úřad starosty byla jeho soukromá záležitost, ne-li živnost, ve které si jako vlastník může dělat co chce. Nemůže a měl by mu to už někdo konečně s patřičným důrazem říct. V první řadě by to měli být občané. Nebo si máme myslet, že všichni voliči na Praze 7 jsou s eskapádami svého starosty zajedno, že mu všichni fandí a že, pardon, jsou všichni stejně omezení jako starosta Novotný? Možná se občané Řeporyj baví, když pan Novotný někoho hluboce uráží, ponižuje, dehonestuje, pomlouvá a zesměšňuje. Nevím, nerad bych se o občanech Řeporyj vyjadřoval nějak negativně, ovšem jejich nezájem, apatičnost a přehlížení extempore svého starosty mě k podobným úvahám chtě nechtě nutí.

Protože funkce starosty je, na rozdíl od předsedy Svazu holubářů, funkce politická a protože reprezentuje politický subjekt, tedy politickou stranu v tomto případě ODS, je či by mělo být také na vedení této partaje, aby vyjádřila jistou nespokojenost s vystupováním a jednáním svého člena, tedy starosty Řeporyj pana Pavla Novotného.

Dosavadní poznatky však nasvědčují tomu, že vedení strany ODS přijímá pejorativní, hluboce nespolečenské, netaktní a krajně nevhodné jednání a vystupování za přínos, neboť tím prý Novotný zvyšuje popularitu i ODS. Že opak je pravdou, ponechejme stranou. Je to smutné, ale nutno konstatovat, že jak občanům volících ODS v Řeporyjích, tak ODS samotné, starosta Novotný prokazuje medvědí službu. Jen zapomínají, že i medvědi se (stejně jako koni) občas střílejí, pokud jsou svému okolí nebezpeční.

K samotnému Pavlu Novotnému lze říct následující. Předně, že je mi líto manželky a dětí, kteří musí snášet (doufám, že bez podpory) společensky kritizované, krajně nevhodné a občany odsuzované jednání svého manžela a otce dětí. Je mí líto matky Pavla Novotného, že porodila, chce se říct zmetka, ale abych neurazil, že porodila dítě, které ve své dospělosti se morálnímu zmetku (pardon) víc než podobá. Nevím, zda také litovat otce, pana Petra Novotného, že se jim, jako rodičům, výchova zvrtla, byla zanedbána, nebo nedejbože tolerována, každopádně navzdory jeho úspěšné kariéře komika a baviče, se jeho syn, bohužel, nepotatil. Zda se chtěl stát také bavičem nebo komikem nevím, každopádně však vím, že jeho výstupy mají k žánru a produkci svého otce velmi daleko. Svými projevy a jednáním rozhodně nechce nikoho bavit, jeho jediným cílem je totiž někoho cíleně despoticky ponížit, urazit, zesměšnit, pomluvit, zdiskreditovat, znemožnit, jedním slovem „na*rat“! Vím, je to neslušné slovo, ale takový je skutečný celkový dojem a efekt z jeho vystoupení.

„Na*rat“ nejen svého oponenta, ale hned celou masu občanů (ne-li národ), kteří nesdílejí jeho žoviální hulvátství, bezmezné urážky a osočování, kterými častuje své spoluobčany, politické partnery, ale také nejvyšší představitele vlády a republiky. O Pavlu Novotném se říká, že je cholerik, nihilista, egocentrický egoista, despota, demagog a svým způsobem namyšlený člověk, který si (údajně) svými eskapádami posiluje svou popularitu (ve snaze dostat se do Parlamentu ČR jako poslanec, resp. jako senátor!), že jeho vystupování a projevy jsou důkazem ducha demokracie, uplatnění svobody slova, liberální přístup k realitě politického a veřejného života, konzervativní hájení principů rádoby demokratické politiky, podnikání, životního stylu, ovšem za použití naprosto nepřijatelných forem jejich projevu a aplikace. Podle předsedy ODS Petra Fialy je to pozitivní přístup, nová forma indoktrinace pravicové politiky, navzdory tomu všemu zůstává pořád jen hulvátem, který svpu společensky naprosto nepřijatelnou formou projevu, kterým veřejně, cílevědomě, s hlubokým sarkastickým uspokojením a radostí používá vůči svým oponentům.

Bohužel nutno konstatovat, že všechny tyto Novotného projevy jsou (až na některé výjimky) kulturními, mravními, etickými, duchovními, právními, politickými a společenskými kapacitami (elitami) pardonovány přesto, že většina občanů ČR považuje Pavla Novotného za společenskou žumpu, politického hochštaplera, primadonu, egoistu, introverta, ale především (budiž mi prominuto) za představitele české pravicové žumpokracie, v řadách politiků a „umělců“ má nemálo následovníků co do projevu nenávisti, egoismu, demagogie a vulgárnosti vůči svým politickým oponentům. Vodopád sprostých a urážlivých slov, kterými častuje své protivníky či oponenty, vyjadřují všechno, jen ne slušnost, morálku, ohleduplnost, takt a úctu ke starším, notabene významnějším osobám. Jedním slovem fekál, alias sra*komet (sorry jako), který mezi lidmi šíří, neřku-li propaguje antikulturní a antispolečenskou morálku.
Nezájem kapacit z oblasti justice, politiky, kultury, ale také lidé z oblasti práva, policie, intelektuálů ostatních společenských odvětví však nasvědčuje , jako by senechtěli babrat ve „zvratcích“, kterými Pavel Novotný s nebývalou radost, vnitřním uspokojením „obšťastňuje“ své politické oponenty a také veřejnost a jakoby se báli, že budou mezi těmi, kteří budou tímto individuem rovněž napadáni. Navzdory tomu, že na starostu Novotného je podáno několik desítek trestních oznámení, převládá názor a obavy, že ze strany zainteresovaných orgánů nebude zájem osobnost pan Novotného řešit, exemplárně postihovat, pokud vůbec k nějakým postihům dojde.

Starosta Novotný (stejně jako ostatní starostové) nepožívá žádnou imunitu, ani jiné podobné výhody, přesto je (v souvislosti s jeho podporou profašistických vlasovců a jim věnované památní desky) současnými bezpečnostními a justičními orgány ČR nepochopitelně preferován přidělením policejní ochrany (včetně Koláře a Hřiba). Je totiž paradoxní, když pachatel vědomě spáchá trestný čin nebo jiný nezákonný akt, aby mu v následných obavách o svou osobu stát přidělil policejní ochranu. Starosta Novotný tohoto privilegia navíc zneužívá k dalším sprostým útokům na své oponenty, v neposlední řadě také vůči ženě, poslankyni, členky koaličního hnutí ANO. Ubohost, která celkově koresponduje s jeho egoismem a cholerickou žumpoidní morálkou.

Najde se konečně někdo, kdo najde odvahu a s tímto společenským póvlem, lidskou hnidou nevychovaným individuem učiní něco, co mu obrazně řečeno zlomí vaz, definitivně vezme vítr z plachet, srazí jeho ego a utne jeho neotřesitelně namyšlené sebevědomí? Nebo, donutí jej někdo akceptovat společenskou morálku, slušnost, ohleduplnost, respekt a úctu ke svému okolí? Nebo je to už jen otázka času, až půjde ODS do kopřiv a spolu se starostou Novotným skončí na smetišti (skládce politického odpadu) odeesáckých a Řeporyjských dějin? Ostatně, vůbec nejlepší by bylo, kdyby oba tyto subjekty skončili co nejdříve!

Jiří Baťa

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Jak zakrýt výročí německé porážky: Skeč v podání Páté kolony. Bondovka krachla. Zrzek z Dejvic se zhlédl v Bil’akovi. Zachraň mě, Lejnová! Vtrhne NATO do EP na obranu Babiše? Chybička se vloudila   
Pridal tk Pondělí 11 květen 2020 - 04:49:25 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Petr Hájek hodnotí kreativní nápady zdejších německých kolaborantů, kteří při výročí osvobození sní o dalším „Drang nach Osten“

Oslavili jsme dosti typicky významné výročí pětasedmdesáti roků od porážky Němců, kteří si chtěli podrobit svět a nás vyvraždit: kácením pomníků našim osvoboditelům, stavěním památníku zrádcům a Hitlerovým vojákům a zoufale zpackanou provokací proti Ruské federaci, jejíž důsledky zatím nelze ani odhadovat.

Ničím jiným není zpravodajská fraška, rozehraná nikoli náhodou právě v této době. Je hodna „dědiců“ odkazu Václava Havla, kteří ji jednak zkonstruovali, jednak si v ní rozdali hlavní role: Byla havlovsky absurdní, nepůvodní, umělecky mizerná – ale dostalo se jí obrovské pozornosti u nás i v zahraničí. S ambicemi stát se „světovou“, na což nepoučitelní architekti dalších válek proti slovanské velmoci rádi slyší.

Široká veřejnost se jí nezabývá, nebo si jen ťuká na čelo. Jako z chlupaté deky trčí totiž z této „bondovky“ její umělost a la teze, tak charakteristická pro zdejší havlistickou kavárnu: Smyslem bylo co nejvíc poškodit naše beztak již dlouhodobě narušované normální vztahy s Ruskou federací (včetně hospodářských). Tím nás učinit ještě více závislými na historicky i aktuálně nebezpečném západním sousedovi, který nás již opět pokládá za svůj protektorát (nejen v ČT už ČR říkají 17. spolková země), za montovnu a popelnici své produkce. Jenže v tomto šmíráckém skeči šlo bohužel ještě o víc.

Svědek: mrtvý taxikář

Rozehráli jej nikoli jen ze symbolických důvodů právě v době výročí zhroucení minulého pokusu o „evropskou integraci“, v níž měli historické státy a národy zaniknout ve Třetí říši. V té současné Čtvrté se Hitlerův krach proto nemá připomínat. Tím spíš, že globalisté v průběhu pandemie dál těžce ztrácejí své pozice. Jejich plán na Báječný nový svět pro vyvolené elity (ostatní budou zlikvidováni) dostává aktuálně podobné trhliny jako Hitlerovo tažení, když dospělo ke Stalingradu. Protože ignorují historické zkušenosti, opakují führerovy chyby – a jednají právě tak, jako tehdy on: otevírají další místa útoku na ruské frontě.

Proč k tomuto velkolepému plánu ovšem centrála německé Páté kolony v českých zemích musí používat bezvýznamné pražské komunální pičmundy? Jenže – co jí zbývá? Již zhroucením Topolánkovy, respektive Nečasovy vlády (a s ním i ODS) – a poté i pádem Merkelové podržtašky premiéra Sobotky (a s ním i ČSSD) – ztratili kolaboranti větší část vlivu na zahraniční politiku. Zčásti se do ní nakonec vklínili pražskými socialisty, jejichž kmotr, „Bruselan“ Poche (patrně z německého „pochen“) bušil do předsedy Hamáčka, aby ho na „zamini“ dostal. Zasáhl sice prezident republiky, který Pocheho (za zoufalého kvičení Páté kolony) odmítl jmenovat, ale už neměl dost politické síly, aby zabránil dosadit místo něj kmotrova bruselského „asistenta“ Tomáše Petříčka.

Že ovšem Poche ministerstvu zahraničí prostřednictví své loutky stále pevně velí, ukázal ostatně tragikomický incident z minulého týdne: Petříček zajel na „nalejvárnu“ za Pochem. Porada nad další koordinací protiruské provokace tajných služeb měla zůstat natolik utajena, že jel za kmotrem raději bez svého služebního vozu a policejní ochranky (BIS a policie přece jen pořád ještě není totéž). Když se nad ránem vracel domů, řidič taxíku havaroval (a zahynul), Petříček přežil – ale utajenou schůzku to vyzradilo. Bondovka s tajemným mrtvým svědkem tedy pokračuje v krásně nasvícených kulisách.

Výron malého Bil‘aka

Jenže fraška kolem údajného příjezdu ruského špióna, jenž prý vezl „jed na krysy“ (ricin) k „popravě“ statečných svazáků TOPky, Pirátů a ODS, mezitím podlehla výsměchu i z některých mainstreamových médií. Britsko-americký agent v čele BIS musel pustit do oběhu trapnou historku o „anonymním udání“. Proto ani v Bruselu si té podřadné hříčky raději moc nevšímali. Ostatně přednost v takzvaném Evropském parlamentu zrovna mělo udání Hřibových Pirátů na Andreje Babiše. Že je moc prý bohatý na to, aby mohl být v politice. To se v bolševickém „liberálním“ socialismu pochopitelně nesmí. Soudruzi z centrály prostě nevědí, kam dřív skočit, kvůli dalším a dalším tvůrčím nápadům pražského „kinderkomunálu“.

Kalouskův starosta Kolář proto využil vzpomínek na výročí. Tehdy pražský rozhlas volal o pomoc a maršál Koněv se vydal z Berlína bojujícímu městu pomoci. A pomohl. Kolář to moc dobře ví, ač spolu s toxickým Hřibem a oplzlým Novotným tvrdí opak. A tatínek Kolář mu také nalil do hlavy, jak účinný byl dopis Vasila Bil’aka soudruhu Brežněvovi. A tak sedl a psal. Jeho květnové „Praha volá o pomoc“ velitelce bundeswehru Ursule von der Leyenové (kterou Merkelová pro neschopnost zbavila velení a „vykopla“ ji na šéfku bruselské „Komise“) má vysoké kvality svého vzoru: Na saka nepúšťať, chtělo by se říci:

Zachraň mě, Lejnová!

„Rusko obviňuje Západ z falšování historie a přepisování dějin, vede proti Evropské unii jednoznačnou hybridní válku, jejímž bojištěm se aktuálně stala Praha,“ píše zrzek z Dejvic, který jako nedostudovaný krejčí nezná rozdíl mezi obviňováním a konstatováním faktu.

Připomeňme tedy alespoň některá typická fakta: zářijová rezoluce Evropského parlamentu obvinila nikoli Německo, ale Sovětský svaz z rozpoutání druhé světové války. Ve falšování historie a v přepisování dějin pokračovala pak letos Evropská komise (již pod vedením dcery Franze Josefa Strausse) tvrzením, že koncentrační tábor v Osvětimi osvobodila spojenecká vojska, nikoliv Rudá armáda a maršál Koněv. Je tedy pochopitelné, že právě ji prosí o pomoc likvidátor Koněvovy sochy. Vyšetřování svého trestného činu, kterým porušuje mezistátní smlouvu (uzavřenou ostatně ještě jeho guru Havlem) rovnou vykládá jako další válku s Ruskem. Na pražském bojišti se právě hybridně rozhoduje o osudu světa, takže už je jasné, kdo bude v Dejvicích na podstavci místo Koněva.

„Chování, jaké známe z dob Sovětského svazu, je pro naši civilizaci neakceptovatelné a nesmí být tolerováno,“ buší statečně maršálskou holí hrdina protikomunistického odboje, kterému bylo při převratu pět roků. Proč říká „my“ není jasné, ale nejspíš jde o „pluralis majestatis“, královský plurál, kdy panovník, či jiný vysoký představitel státu o sobě mluví v množném čísle jako za časů římského císaře Diokleciána. Zvlášť půvabná je pak velikánova zmínka o „naší civilizaci“. Povýšit bruselskou diktaturu přímo na „civilizační okruh“, který vystřídal Sovětský svaz i v roli „kotle národů“ má ovšem krásou nechtěného už skoro něco do sebe.

Pojďme vlítnout do Ruska!

To hlavní však v maršálově zvacím dopise teprve přijde:

„Pokud budeme jako Evropa tomuto pseudovelmocenskému tlaku východního obra na hliněných nohách ustupovat, nebude to znamenat nic jiného než pomalé, ale jisté zhroucení liberální demokracie.“ Už aby to bylo. Spíš rychlé než pomalé – ale hlavně jisté. Třeba má soudruh od těch tajných kolem sebe nějaké validní informace. Ale hlavně opět to „my, Evropa“ – v tomto případě tedy zřejmě on a Lejnová. Kdepak ustupovat! To si myslel Hitler také. Jenže oni je poženou ještě rychleji než jeho, jestli si chce pán Evropa z Dejvic hrát s nějakou další válkou. A on by tak rád:

„Vím, že EU není NATO a nedisponuje ničím, jako je článek 5. Washingtonské smlouvy, který zajišťuje členům aliance kolektivní obranu, ale jsem toho názoru, že v případech útoku na samotnou podstatu demokracie a svobody ze strany totalitních režimů by měla Evropa jasně dát najevo, že jakýkoliv takový útok na kterýkoli z členských států nebo jeho občany považuje za útok na svou podstatu a měla by jej jednoznačně odsoudit.“

Odpusťme soudruhovi hluboké neznalosti práva, ostatně dostal dekret z vyhlášené fakulty v Plzni… EU totiž ve svých zakládacích smlouvách článek o „kolektivní obraně“ svých členů má – a je to ostatně velmi nebezpečné ustanovení. Malí Bilakové s ním mohou kdykoli „pozvat“ Německo, aby ve své 17. spolkové zemi zasáhlo. Jenže on míří svou „žádostí a výzvou“ o pomoc jinam. Tam, kde nejspíš celou tuhle tupou šarádu zorganizovali.

Pomůže NATO Babišovi?

Lejnová zatím příliš nereagovala, tak to za ní vzal skutečný adresát Kolářova dopisu. Šéf NATO Jens Stoltenberg ochotně sdělil České televizi:

„Volení lidé ve volených pozicích mají právo rozhodovat a činit rozhodnutí, o kterých jsou přesvědčeni, že jsou správná. Samozřejmě se můžeme lišit v názorech, ale využívat výhrůžek a zastrašování ve snaze podkopávat jejich mandát demokraticky rozhodovat, to je něco, co je naprosto nepřijatelné. Jakýkoli pokus o použití síly či zastrašení zvolených zastupitelů je pokusem o podkopání demokracie jako takové. A proto na něco takového musíme silně reagovat a jasně říct, že to je neakceptovatelné.“

Měla to být výhrůžka Rusku, způsob, jak znehodnotit pětasedmdesáté výročí dobytí Berlína vojsky Rudé armády a ukončení druhé světové války na evropském kontinentě pražskou operací maršála Koněva. Jenže jak nevědí, kam dřív skočit, chybička se vloudila:

Jak již zmíněno, právě v té chvíli se totiž Evropský parlament obvyklým neslýchaným způsobem vměšoval do vnitřní politiky České republiky. Vyzval premiéra Andreje Babiše, aby buďto prodal Agrofert (což ani technicky nelze dříve než v horizontu roků), nebo odstoupil z funkce předsedy vlády. A teď, babo Lejnová, raď: platí tedy i pro tento případ slova generálního tajemníka NATO, když pseudovelmocenský tlak západního obra na hliněných nohách diktuje zvolenému zastupiteli členské země EU, aby odešel z politiky, protože je kapitalista?

Rozežene NATO Evropský parlament? Že by nakonec přece jen bylo k něčemu?

No prostě – oslavili jsme výročí, jak je v protektorátu Böhmen und Mähren tradicí, kterou ani pětasedmdesát roků nezměnilo: klaníme se okupantům a poštěkáváme na osvoboditele.

Jen to „my“ sem teď už naštěstí nepatří. Jen to tak vypadá, protože mají v rukou hlavní média – ta veřejnoprávní na místě prvním: Oni.

Autor: Petr Hájek

Zdroj: https://www.protiproud.cz/politika/5096-jak-zakryt-vyroci-nemecke-porazky-skec-v-podani-pate-kolony-bondovka-krachla-zrzek-z-dejvic-se-zhledl-v-bilakovi-zachran-me-lejnova-vtrhne-nato-do-ep-na-obranu-babise-chybicka-se-vloudila.htm

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Limity ministryně spravedlnosti   
Pridal tk Pondělí 11 květen 2020 - 04:43:26 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Vládní protipandemická opatření zasáhla mimo jiné do příjmové situace jak firem, tak jednotlivců a jejich domácností. Někteří kritici proto předpokládají, že soudy v brzké budoucnosti zahltí žaloby poškozených o náhradu škody. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová se v roztomilém vystoupení v Interview ČT24 dne 5.května (stojí za poslech ze záznamu) vyjádřila k věci s nadneseným sebevědomím sobě vlastním v podstatě v tom smyslu, že stát škodu nezpůsobil, tu způsobil coronavirus a náhradu škody má hradit ten, kdo ji způsobil.

Podle ní nelze souhlasit s nároky na náhradu „virtuálních“ škod a musí se dbát zachování dobrých mravů. A podnikatelé mají mít „vatu na přežití“, což asi dle jejího mínění oslabuje jejich nárok na odšodnění. Předpokládá, že žalob nebude mnoho a pokud budou, má pochyby o jejich úspěšnosti. Velký počet žalob prý předpovídají hlavně advokáti, kteří se již těší na tučné palmare. Pokud by ale nápad žalob skutečně přetížil soudy, je připravena reagovat a poradila by si hravě. Novináři přepsali zúženě její představu řešení takto: "Já bych soudce z trestního úseku přesunula na ten úsek, kde to bude potřeba, aby řešili tyto škody, nové bych nenabírala". „Jednoduché“ řešení opřela o upozornění, že máme přes tři tisíce soudců, což je ve srovnání s Německem „na tak malou zemi hodně“ a kriminalita klesá. Přeloženo do „lidštiny“: máme zbytečně moc soudců a část trestních soudců není plně využitá, takže je lze vytížit jinou prací. Je s podivem, že paní ministryně o nevyužití části trestních soudců ví, ale nebýt koronavirové krize by se o ní nikdy nezmínila.

Odezva z justice byla nevlídná: ministryně prý nemůže rozhodovat o změnách přidělení agend soudcům. Je to výlučná pravomoc předsedů soudů, kteří sestavují rozvrhy práce, jimiž se soudcům přiděluje agenda.

Problematika proti sobě jdoucích názorů paní ministryně a justice je vícevrstevná. Především její obecný postoj o nepřípustnosti uplatnění nároku na náhradu škody neobstojí. Názor, že původcem škod není stát, ale coronavirus, skutečně navozuje představu beznadějnosti uplatnění nároků, protože coronavirus nelze žalovat. Vláda ale velmi dobře ví, že z nezbytí škody způsobila a průběžně přijímá opatření k jejich mírnění, což je v zásadě v pořádku. Čistými stěžovateli mohou zůstat ti, kteří zůstali mimo dosah vládní péče. Např. pendleři, kteří přišli ze dne na den o chleba, by asi nárok na odškodnění mít mohli. Ale nemůže být v rozporu s dobrými mravy, budou-li odškodnění žádat ti, jimž současná opatření pokryla jen nepatrnou část způsobených škod. Samozřejmě, každý občan bez výjimky bude doplácet na škody, způsobené pandemií, ale odškodnění každého subjektu by mělo být spravedlivě přiměřené velikosti přímého dopadu opatření na jeho ekonomickou situaci.

S paní ministryní souhlasím, že nápad žalob o odškodnění nemusí dosáhnout katastrofických rozměrů. Ale přesto její přístup k této problematice navozuje různé otázky, především po reálnosti jejích představ o dopadech vládních opatření na ekonomiku a do sociálních poměrů občanů, dále o úrovni jejího přehledu o situaci v resortu a tedy o uskutečnitelnosti vyhlášených záměrů. Žaloby podle odškodňovacího zákona se prvostupňově podávají u okresních soudů, příslušných podle sídla úřadu, jenž odmítl poskytnout odškodnění. Jejich nápad rozhodně nezasáhne plošně celou soustavu soudů. Nejspíš dopadne hlavně na tři pražské obvodní soudy. Ty jsou poměrně malé a nedisponují zástupy trestních soudců. Není vůbec jisté, že by bylo možné provést změnu přidělení agend jednotlivých soudců v takovém rozsahu, aby se zvládlo odškodňovací řízení a současně nedošlo ke katastrofickému zpomalení trestního řízení. Poměry se mohou lišit soud od soudu a úvahy o řešení stavu přetížení mohou být v tuto chvíli jen hypotetické. Paní ministryně by mohla zasáhnout pouze zprostředkovaně přes jednání s předsedy postižených soudů.

Paní ministryně se ale dotkla i otázky, která přesahuje rámec současné situace, a to přiměřenosti počtu soudců potřebám státu. Její poznatek, že máme v poměru k počtu obyvatel více soudců než Spolková republika Německo, není novinka. Srovnávací šetření poměrů v Evropě proběhlo již v době, kdy v čele Nejvyššího soudu ČR stála Iva Brožová. Při posuzování na základě počtu soudců na 100 tis. obyvatel je na tom Česká republika hodně špatně. Je zajímavé, že stejně jsme na tom s počtem vězňů. Vzniklo podezření, že vydržováním přebujelé soudcovské komunity dochází k bezuzdnému plýtvání státními prostředky. Ale vyslovením podezření to skončilo, dále nikdo nešel. Pokud se skutečně plýtvá, odpovědní činitelé nepovažují za potřebné to napravit. Však z peněz daňových poplatníků krev neteče. Není mi ale známo, že by někdo zkoumal poměr počtu soudců a napadnuvších žalob u nás a ve srovnávaných zemích. Takový průzkum by ozřejmil, zda jsou naši soudci přiměřeně vytížení, či zda je jejich pracovní výkonnost nižší než u jejich kolegů v jiných státech. Pustit se ale do zkoumání přiměřenosti počtu soudců s náznakem úvah, že by případně mohlo dojít k zeštíhlení justice, by bylo totéž jako strkat hlavu do sršního hnízda. To si žádný ministr spravedlnosti nedovolí.

Závažnějším problémem, přesahujícím rámec současné situace, jehož se paní ministryně dotkla, jsou hranice soudcovské nezávislosti. Sebevědomé prohlášení Marie Benešové, že v případě potřeby přesune soudce odněkud někam jinam na jedné straně svědčí o jejím nadhodnocujícím dojmu o vlastní pravomoci, ale současně má racionální jádro: ministr spravedlnosti je nejvyšším úředníkem státní správy soudů a předsedové soudů jsou mu jako úředníci státní správy soudů podřízeni. Pokud považujeme sestavení rozvrhu práce soudu za správní úkon, pak by soudci museli přistoupit na to, že ministryně by mohla případně předsedům soudů uložit, aby rozvrhy práce upravili podle jejích představ. Avšak je zřejmé, že soudce takové pojetí pravomoci ministra při výkonu státní správy soudů vůbec nenapadá. Zřejmě jsou přesvědčeni, že jakékoli jednání soudce lze podřadit pod pojem soudcovského nezávislého rozhodování. Připustíme-li takový výklad soudcovské nezávislosti, státní správa soudů se stane nesmyslným prázdným pojmem. Řízení úkonů státní správy bez respektování vztahu nadřízenosti a podřízenosti by bylo nefunkční.

Paradoxní ovšem je skutečnost, že i ministerstvo vyznává zásadu, že soudce je ve svém jednání nezávislý za jakýchkoli okolností, a proto nemůže být volán k odpovědnosti za zlé skutky. Jako příklad uvádím rozhodnutí paní ministryně o zamítnutí mého podnětu ke kárnému řízení s předsedkyní kárného senátu Nejvyššího správního soudu, která účelovou selekcí listinných důkazů vytvořila předpoklady pro smířlivé, pro kárně žalovanou příznivé, vyhodnocení kárné žaloby. V daném případě jsem v prvé etapě nabídl listinné důkazy ke kárné žalobě kárnému žalobci, jímž byl sám předseda Nejvyššího soudu ČR prof. Pavel Šámal. Vzkázal mi písemně po panu místopředsedovi Romanu Fialovi, že kárnou žalobu již odeslal, a proto mi doporučuje, abych listiny zaslal přímo na Nejvyšší správní soud. Učinil jsem tak. Jeho dopis jako projev vůle kárného žalobce jsem přiložil.

Kárný žalobce žaloval kárně žalovanou za to, že rozhodla v nějaké věci, i když ji ve vztahu k ní Ústavní soud uznal za podjatou a vrchní soud jí případ odebral. V listinách, jež jsem soudu zaslal, byla mimo jiné stížnost na nakládání s dvěma svědky z daleké Dunajské Stredy, na jejichž výslech paní soudkyně zapomněla a poslala je domů s tím, že do protokolu nechala zapsat, že strany neměly o jejich výslech zájem. Strany ovšem možnost k vyjádření názoru vůbec nedostaly.

Do podkladů pro posouzení žaloby soudci kárného senátu předsedkyně senátu zařadila výlučně listinné důkazy, jež byly pro kárně žalovanou příznivé. Bylo mezi nimi například vyjádření státní zástupkyně, která je přímo kamarádkou paní kárně žalované, čili šlo o projev přátelství, vykonaný z moci úřední. Soud vyhověl kárnému žalobci jen částečně: místo navrženého půlročního krácení platu uložil jen čtvrtletní. Předsedkyně senátu přinejmenším ovlivnila pohled soudců na paní kárně žalovanou v její prospěch zastřením nepříznivých poznatků o jejím jednání. Aktivně jí pomohla. V odůvodnění rozsudku se o paní kárně žalované hovořilo pouze jako o svědomité, svrchovaně spravedlivé soudkyni. Ani slovo o tom, že právě probíhá projednávání žádosti o povolení obnovy procesu odsouzeného, jehož odsoudila s použitím pachové stopy jako důkazu k vysokému trestu za zločin, spáchaný někým úplně jiným, a postižený část trestu odpykal.

Na rozhodování kárného senátu se vztahuje zásada soudcovské nezávislosti. Ale předsedkyně senátu sama o sobě rozhodovací pravomoc nemá, nemůže proto požívat výsadu beztrestné nezávislosti. Výběr podkladů pro jednání kárného senátu proto považuji za správní úkon, na který se nevztahuje výsada beztrestnosti jako na nezávislé soudcovské rozhodování. Ministerstvo má ale názor stejného druhu, jaký mají někteří soudci na záměr paní ministryně přesouvat soudce. Projevilo se to například v rozhodnutí o mém podnětu ke kárnému řízení s výše zmíněnou předsedkyní kárného senátu. Vedoucí oddělení justičního dohledu ministerstva Ivana Borzová mě z pověření paní ministryně vyrozuměla, že podnětu nevyhoví. Poučila mě, že to, co označuji za administrativní postup, je ve skutečnosti procesním postupem soudce ve věci a „…ani podnětem k zahájení kárného řízení se nelze domáhat toho, aby orgány státní správy soudů přezkoumávaly správnost postupu soudu při výkonu jeho nezávislé rozhodovací pravomoci“.

Paradoxně právě v této době leží na ministerstvu další podnět k zahájení kárného řízení s výše zmíněnou kárně žalovanou soudkyní. Její provinění má spočívat v tom, že nezajistila eskortování vězněného obžalovaného k zahájení hlavního líčení, ač o účast měl zájem, ale kvůli jeho nepřítomnosti vyloučila jeho věc do samostatného řízení a v něm pak jeho trestní stíhání zastavila (samo rozhodnutí o zastavení stíhání nenapadám). V dalším průběhu pak sloužil jako svědek obžaloby proti původně spoluobžalovaným. Jeho vytržení z kolektivu spoluobžalovaných působí potíže v pokračujícím soudním řízení. S ohledem na výše zmíněné vysvětlení Ivany Borzové musím očekávat, že paní ministryně pojme opomenutí zajištění účasti vězněného obžalovaného při hlavním líčení a následné vyloučení věci do samostatného řízení jako úkon v soudcovské nezávislosti, a tedy beztrestné jednání.

Běda obviněným, které budou soudit soudci, přesvědčení o své absolutní nezávislosti a beztrestnosti dokonce i při provádění pomocných úkonů správní povahy.

Kritici záměru ministryně spravedlnosti využít pravomoci hlavy státní správy justice zastávají stejně jako ona sama názor, že soudce je v rozhodování absolutně nezávislý, ať dělá cokoli, a nemůže být volán k odpovědnosti za jakékoli pochybení. Vedou tak soudce k přesvědčení o právu na beztrestnou libovůli. Jako laik si myslím, že je na místě chránit soudcovskou nezávislost při vyhodnocování důkazů, speciálně v trestním řízení při rozhodování o vině a trestu, ale absolutní, bezbřehá beztrestná nezávislost je pro společnost nebezpečná. Je na místě vytýčit hranice soudcovské nezávislosti, a o to by se měla paní ministryně zasadit, neboť její neurčitost oslabuje také její pravomoc nejvyšší představené státní správy justice.

Zdeněk Jemelík


===============================================

Blíží se vydání „papírové“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU, dosud dostupné pouze v digitální podobě na adrese http://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1389 . Knihu jsem zasvětil památce dobrého člověka JUDr. Pavla Kučery. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků , postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky pouze s iniciálami. Kniha bude dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele OLYMPIA na adrese sklad©iolympia.cz nebo info©iolympia.cz.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Rozzuřené NATO a USA: Srbsko má od Ruska nové protiletadlové zbraně   
Pridal tk Pondělí 11 květen 2020 - 04:36:15 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Verze „Pancir-S1“, kterou získala Srbská republika, je vybavena novým typem SOC rychlého skenovacího radaru.

Radar také pracuje s pásmem S a je zvláště účinný při detekci a sledování širokého spektra vzdušných cílů tváří v tvář aktivnímu a pasivnímu rušení protivníky. Jedná se o sofistikovaný radar, který má extrémně vysoké schopnosti detekovat, rozpoznávat a automaticky sledovat vzdušné objekty v zónách až 40 kilometrů daleko, píše Informer.

Řada odborníků z východu i ze západu považuje tento systém za jeden z nejlepších na světě, pokud jde o systémy protivzdušné obrany krátkého dosahu. Systém protivzdušné obrany Pancir S1 také podstoupil významné bojové zkušenosti v Sýrii, kde se podílel na pádu více než 100 leteckých cílů, hlavně z řízených střel a bezpilotních letounů. Je to velmi vyhledávaná bojová zbraň na světovém trhu se zbraněmi a vojenským materiálem.

Srbská verze „Pancir-S1“ je vybavena novým typem SOC rychlého skenovacího radaru sestávajícího z oboustranné antény. Radar také pracuje s pásmem S a je zvláště účinný při detekci a sledování širokého spektra vzdušných cílů tváří v tvář aktivnímu a pasivnímu rušení protivníky. Je to vysoce sofistikovaný radar s extrémně vysokou detekcí, detekcí a automatickým sledováním leteckých objektů do 40 kilometrů. Díky pokročilým schopnostem tohoto radaru ve srovnání s předchozí verzí (mod. 1RS1-1E), zejména pokud jde o rychlost skenování vzdušného prostoru, jakož i schopnost zachytit malé vzdušné cíle s vysokou manévrovatelností, jako jsou např. protiradarové rakety nebo bomby, tento typ radaru je začleněn do sériových modelů hybridního raketového kanónového systému Pancir-S1 pro potřeby ruské armády, ale v poslední době exportní verze (Alžírsko).

Prezident Republiky Srbska Aleksandar Vucic se seznámil s novými systémy protivzdušné obrany při návštěvě členů 3. raketové divize 250. raketové brigády pro protiletadlové operace při příležitosti 21. výročí, kdy tehdejší srbské ozbrojené síly sestřelily americké multifunkční letadlo F16, které se účastnilo agrese NATO proti SRJ.

96K6 Armored S1 je protiletadlový hybridní raketový systém krátkého doletu určený k ochraně civilních a vojenských objektů před útoky všemi moderními a slibnými prostředky vzdušného útoku., s masivním využitím nepřátelských antielektronických systémů. Rakety mohou sestřelit cíle ve vzdálenosti 20 km / nadmořská výška 15 km, zatímco děla pokrývají dosah až 5 000 metrů. Systém řízení palby umožňuje současný útok na čtyři různé cíle.

Odhaduje se, že pro potřeby srbských ozbrojených sil je vyžadováno minimálně 5 raketových baterií s přibližně 30 jednotkami samohybného systému protivzdušné obrany 96K6 "Panzer S1".

Zdroj: pz.cz
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Imigrantský sirotek znásilnil 13-letou a dohodil ji kumpánům   
Pridal tk Pondělí 11 květen 2020 - 04:33:37 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
V západní multikulturní společnosti děti a mladiství dorůstají do totálně jiného světa, než byl ten za jejich rodičů. Brutálně predátorského, kuplířského, otrokářského. A liberální kultura z nich ostatně dělá lákavé a snadné sousto.

Toho jsou si vědomi zejména uprchlíci, kteří prakticky všichni pocházejí z morálně upjatých kultur, a Evropa s jejími pro ně bezcennými barbarskými hodnotami je jim opravdové eldorádo. A tak se mnozí předhánějí, kolik si z něho urvou, kolik si v něm užijí.

Ve Švédsku nyní stanul před soudem 16-letý imigrantský sirotek z Jordánska, kterého obžaloba viní z desítky kriminálních činů. V nejzávažnějším z nich, vylákal na Snapchatu 13-letou dívku na schůzku znásilnil ji a zavlekl do bytu svých kumpánů, kterým ji dohodil, jak je v kmenových pospolitostech obvyklé. Ti ji znásilnili a natočili si vše na video a mámili z ní peníze, nebo video zveřejní. Posléze dívčina matka nahlásila na policii, že se nevrátila domů. Když arabští kumpáni umožnili dívce kontaktovat matku, ještě matku vydírali o další peníze, že dívku pomohli nalézt.

Nezapomenutelný příběh na celý život. Pro všechny zúčastněné. A snad memento pro ty, kdo jej čtou... Politici z východních zemí EU už nemohou říci, že to nevěděli a nepředvídali. Vše již dělají s nepochybným vědomím toho všeho..

Zdroj: https://www.friatider.se/ran-misshandel-och-valdtakter-ledare-arabiskt-ungdsomgang-som-harjat-i-liljeholmen-doms
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



V sázce je bilion: Čína se připravuje na odprodej státního dluhu USA   
Pridal tk Pondělí 11 květen 2020 - 04:31:03 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Washington hrozí Pekingu odmítnutím plnit dluhové závazky. Podle Bílého domu by to měla být cena Číny za šíření koronaviru a za utajování informací o pandemii. Jak uvádí média, Čína, jakožto druhý největší držitel státního dluhu USA, plánuje na trh vypustit velký objem státních dluhopisů.

Ekonomové jsou přesvědčeni, že to způsobí ohromnou ránu celému trhu s americkými cennými papíry a kurzu dolaru.

Na konci března senátoři Marsha Blackburnová a Lindsey Graham požadovali, aby byl Peking potrestán za „skryté informace o vypuknutí epidemie ve Wu-chanu, která způsobila začátek krize ve zdravotnictví v celosvětovém měřítku“. Podle jejich názoru je nutné, aby část amerického dluhu, který se nachází v rezervách Čínské centrální banky, byla odepsána. V podstatě to znamená default cenných papírů amerického ministerstva financí.
„Je to už třetí pandemie z Číny. Přichází z těch špinavých trhů, kde mají myši a opice s virem, který se pak přenáší skrz jídlo,“ uvedl Graham v rozhovoru pro Fox News. Senátor zdůraznil, že proto „by měl celý svět vystavit účet za pandemii“ a donutit Peking „aby se hluboce plácl přes kapsu“.

V Kongresu USA předložili návrh zákona o nutnosti mezinárodního vyšetření činů Pekingu v době vypuknutí koronaviru a vytvoření „ mechamismu vyplácení kompenzací“. Ke kampani se připojili i nejvyšší vládní činitelé a americký prezident Donald Trump tuto myšlenku také podpořil.

„Zatím jsme nestanovili konečnou sumu, ale bude významná, Čína udělala strašlivou chybu a snažila se ji skrýt,“ uvedl prezident.

Jak však čínská média varovala, Peking zadlužen nebude. Druhý největší zahraniční věřitel Spojených států je připraven začít prodávat své obligace. Podle nejstarších anglicky píšících noviny v Hongkongu South China Morning Post je možné, že k tomu dojde v blízkých měsících v závislosti na tom, jak se bude rozvíjet situace s požadavky na odškodnění.

„Bílý dům diskutuje o prominutí celého nebo části amerického dluhu vůči Číně ve výši 1,1 bilionu dolarů. Takové extrémní opatření je velmi nepravděpodobné, ačkoliv samotný fakt o diskusi může donutit Peking, aby se ochránil před rizikem a snížil jeho americký státní dluh,“ píší noviny.
Jak uvádějí analytici, výsledek bude pro Spojené státy krajně nepříjemný: Čína zasáhne trh státních dluhopisů přesně v ten moment, kdy Washington prudce zvýšil své emise, aby financoval programy na boj proti pandemii a jejím ekonomickým následkům.

„Odepsání dluhu je takový šílený nápad, že kdokoli, kdo to nabízí, ať už je to kdokoli, by měl vážně přemýšlet o své profesní způsobilosti,“ řekl Cliff Tan, vedoucí oddělení analýzy trhů ve východní Asii MUFG.

Proto se experti kloní spíše k tomu, že se jedná o politický trik v rámci předvolební kampaně za znovuzvolení Trumpa. Tento krok totiž „úplně zničí zdroj financování deficitu rozpočtu USA“.

Opačný efekt

Ekonomové varovali: jakýkoliv pokus Washingtonu neplnit dluhové závazky vůči Číně bude mít bumerangový efekt. Skutečný default prudce oslabí důvěru investorů ve schopnost americké vlády platit účty, v důsledku toho i dolarová aktiva.

Výnos státních treasures se tak prudce zvýší, což také zvýší náklady na financování jak pro americkou vládu, tak i pro americké společnosti a spotřebitele. Navíc k tomu dojde v době extrémní slabosti americké ekonomiky, u které se předpokládá největší čtvrtletní pokles v historii – až 50 % HDP.

V ČLR opakovaně uvedli, že americký veřejný dluh považují za riskantní a snižují dolarové rezervy ve prospěch japonského jüanu a jihokorejského wonu. Peking může teoreticky provést obrovský prodej. A bude to katastrofa: hodnota treasures se propadne, na akciovém trhu vznikne panika a dolar se zhroutí.

Jiná věc je to, že se to Peking zřejmě neodváží udělat: čínský export poroste v důsledku oslabení americké měny. Kromě toho dumping amerických státních dluhopisů bude vážně omezovat schopnost řídit kurz jüanu.

„Čína je schopná vyvolat kolaps dolaru a finančních trhů tím, že je zaplaví americkými státními dluhopisy. Treasures se budou znehodnocovat a jejich ziskovost se bude výrazně zvyšovat. Není vyloučena ani globální finanční katastrofa, která zasáhne také Čínu,“ vysvětluje ekonom.

A přesto s největší pravděpodobností upřednostní Peking méně tvrdou variantu: jednoduše přestane kupovat emise amerického státního dluhu. A bude postupně snižovat tato aktiva jako znehodnocování treasures.
Kvůli obchodní válce se Spojenými státy se Čína systematicky zbavovala těchto papírů. Výsledkem bylo, že k červnu 2019 přešlo vedení mezi zahraničními držiteli amerického státního dluhu do Japonska: Tokio má treasures v hodnotě 1,12 bilionu.

Jak ukázala poslední zpráva Ministerstva financí USA, do února kleslo portfolio amerických státních dluhopisů v Číně na 1,09 bilionu z 1,32 bilionu v listopadu 2013.

Zdroj: https://sptnkne.ws/CtWT
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Trump se obává, že vypuknutí covid-19 bude bránit jeho volebnímu vítězství   
Pridal tk Pondělí 11 květen 2020 - 04:26:42 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Americký prezident Donald Trump se obává, že možné vypuknutí koronaviru na podzim by mohlo bránit jeho znovuzvolení. Píše Washington Post s odkazem na poradce amerického lídra.

Podle poradců je Trump nyní „pochmurný a šokovaný“ svou klesající popularitou.

„V soukromých rozhovorech se snažil pochopit, jak se jeho osud dramaticky změnil: od přesvědčení, že byl na cestě k znovuzvolení, až do poznání, že prohrává pravděpodobnému demokratickému kandidátovi, bývalému viceprezidentu Joe Bidenovi, v téměř všech průzkumech veřejného mínění, včetně interního anketování jeho štábu,“ píše deník.

Podle většiny hodnocení měl Joe Biden v dubnu před Donaldem Trumpem náskok v průměru o 6 % (48 % oproti 42 %), což zhruba odráží převahu demokratů oproti republikánům.

Podle vydání Washington Post chce Trump v rámci volební kampaně v červnu obnovit shromáždění svých příznivců a jeho tým začal diskutovat o možnosti jejich organizace.

Prezidentské volby, stejně jako do obou komor Kongresu, jsou naplánovány na 3. listopadu.

Republikáni musí nominovat Trumpa na druhé funkční období. U demokratů během primárních voleb zvítězil Biden.

Kongresy stran, na nichž budou kandidáti nominováni, jsou naplánovány na srpen.

V dubnu Trump prohlásil, že americká strana posuzuje verzi o tom, že nový typ koronaviru, který nese označení covid-19, vznikl v laboratoři v čínském Wu-chanu, a hodlá zjistit jeho původ.

„Znamená to, že se dějí divné věci a že probíhá mnoho vyšetřování. A my hodláme (původ viru) zjistit. To je všechno, co mohu říci. Ať už vznikl kdekoli, pochází z Číny, a v jaké formě, to není důležité. Sto osmdesát čtyři zemí jím nyní trpí,“ řekl Trump na briefingu, když odpovídal na otázku, jak aktivně se vyšetřují verze o tom, že ve městě Wu-chan došlo k úniku viru.

Kandidát na prezidentský úřad za Demokratickou stranu Joe Biden již obvinil Trumpa z toho, že nedokázal hnát Čínu k zodpovědnosti za pandemii koronaviru.

„Nepříjemnou pravdou je, že Donald Trump nechal Ameriku otevřenou a zranitelnou vůči této pandemii. Nebral ohled na varování zdravotních expertů a zpravodajských agentur a místo toho věřil čínským vůdcům,“ prohlásil Biden na videu, které umístil na sociálních sítích.

Zdroj: https://sptnkne.ws/CtXR
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



P.C.Roberts: Šlo o falešné obvinění - FBI přiznává, že generál Flynn byl obviněn bezdůvodně   
Pridal tk Pondělí 11 květen 2020 - 04:22:33 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Dokumenty získané z rukou FBI dokazují, že tažení proti dřívějšímu prvnímu poradci prezidenta Trumpa v otázkách Národní bezpečnosti generálu Michaelu Flynnovi bylo nezákonné a neopíralo se žádné důkazy, takže ministerstvu spravedlnosti nezbylo nic jiného, než věc odložit.

Presstitutky vyvolaly obrovský skandál z dřívějšího Flynnova přiznání, že agentům FBI lhal. Ovšem zamlčely, že se tak stalo až poté, co tito generálovi pohrozili, že pokud on neobviní sám sebe, obviní oni jeho syna. Čili že šlo o lež vynucenou. https://www.forbes.com/sites/jacobfrenkel/2017/11/27/will-michael-flynn-plead-guilty-and-cooperate-to-protect-his-son/#2f2cd62514fe ).

Publicista Tucker Carlson poukazuje i na to, jak se dnes oficiální lživá média pokoušejí naznačit, že za odložením případu generála Flynna se může ukrývat jakýsi politický (prezidentův) vliv, když je naprosto jasné, že případ byl odložen proto, že od samého začátku šlo o zcela průhlednou fabrikaci.
Otázkou tak zůstává už jen tato: Jak je možné, že agenti FBI, kteří se záměrně snažili obvinit zcela nevinnou osobu nebyli dosud sami obviněni a postaveni před soud?

Peter Strzok je zneuctěným činovníkem FBI, který stál v čele úsílí falešnou konstrukcí pošpinit pověst Trumpova prvního poradce v otázkách Národní bezpečnosti. Což činí Strzoka a jeho milenku Lisu Pageovou vinnými ze zločinu pohrdání spravedlností.

Proč nebyli oba dosud zadrženi? Kdo tyto kriminálníky chrání?
A jak si může FBI dovolit, aby se z této své odpovědnosti dosud vyvlékala?

Překlad: Lubomír Man

Zdroj: P.C.Roberts: the FBI admits there was no legislative case against general Flynn
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2020
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.1964 sec,0.0403 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,522kB