Pondělí 17 srpen 2020
Vědí Bělorusové, co jim hrozí?   
Pridal tk Pondělí 17 srpen 2020 - 19:13:53 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Bělorusko je jako zámožná nevěsta, která nemá o nápadníky nouzi. NATO by tam rádo přesunulo svoje tanky a děla, aby měly Smolensk na dostřel, Polsko je touží pojmout do svého objetí, v němž kdysi bylo celých sto let, Rusko se už dlouho chystá, že spolkne Bílou Rus jako malinu, jenže Lukašenko je příliš tvrdý oříšek na strávení.

Co ve skutečnosti hodlají dosáhnout organizátoři demonstrací v Minsku a dalších městech kromě svržení Lukašenka? Pod pláštíkem svobody a demokracie se skrývá nastolení neoliberálního kapitalismu. Tato agenda zahrnuje mimo jiné odbourání odborových práv, zrušení regulace cen a některých nepohodlných ustanovení pracovního práva týkajících se ochrany dělného lidu.

Co ale je hlavní, jde o privatizaci národního majetku a jeho rozprodej do cizích rukou. Tady se jednota opozice hroutí. Prozápadní část chce prodat rodinné stříbro západním investorům, zatímco proruská část chce, aby je získali ruští oligarchové. Ve hře je osmdesát procent všeho běloruského průmyslu, které patří státu, a celé zemědělství, sestávající se převážně ze soukromých usedlostí.

Bělorusko není chudé, jeho průmysl byl zmodernizovaný stejně jako zemědělství. Obě odvětví vyrábí mnoho zboží a potravin na vývoz. Evropu moc nezajímají běloruské náklaďáky a salámy, protože mají svoje, ale v Rusku jsou velmi žádané, protože jsou dobré a levné. Běloruský nábytek a módní výrobky jsou „in“ i v Moskvě. Po určitou dobu, při nejmenším až do roku 2015, běloruská ekonomika rostla každoročně o deset procent. Nezaměstnanost se drží pod dvěma procenty už celá léta, lékařská a zdravotnická péče zdarma, lidem vysokoškolské vzdělání. Absolventi univerzit za to musí odpracovat dva roky tam, kam je pošlou. Kdo nepracuje je příživník a musí obci platit za každý prolenošený den pokutu nebo jít do chládku.

Průměrná daň činí třicet procent. Průměrná mzda v Bělorusku je kolem 500 dolarů měsíčně, což není moc, ale životní náklady jsou rovněž nízké. IT specialisté vydělají až 2.500 dolarů a platí jen sedmiprocentní daň. Člověk by řekl, že tito privilegovaní lidé by měli být spokojení a šťastní, ale nejsou. Mnozí z nich se účastní demonstrací. Chtějí svobodnější a rovnější společnost jako všichni ostatní. To je zcela přirozená lidská tužba snadno zneužitelná a mnohokrát také zneužitá.

Běloruští pracující lidé by si měli uvědomit, že když uměle vyvolaná barevná revoluce dosáhne svého cíle, jejich průmyslová a zemědělská základna bude rozbita a rozkradena, aby nemohla konkurovat západním výrobcům, jak se stalo v Rusku, Litvě, Polsku a řadě dalších zemí, včetně naší.

Bělorusům hrozí sešup z jednoho ráje do druhého. Pohled na sousední Ukrajinu by jim měl otevřít oči.

Jan Vítek

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Macron podpořil protesty v Bělorusku. Je to pokrytectví, reaguje ruské MZV   
Pridal tk Pondělí 17 srpen 2020 - 19:08:53 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Evropská unie by měla nadále podporovat mírové protesty v Bělorusku, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron.

V neděli se v Minsku konal mnohatisícový mítink odpůrců současné běloruské vlády, akce nebyla odsouhlasena městskými úřady. Účastníci shromáždění šli od stély Minsk – město hrdina k Domu vlády, uspořádali protestní akce u vazební věznice, kde se nacházejí někteří vůdci běloruské opozice. Podle odhadů médií mohl počet účastníků akce přesáhnout 100 tisíc lidí.

„Evropská unie musí nadále mobilizovat podporu stovek tisíc Bělorusů, kteří pokojně vystupují za dodržování svých práv, svobody a svrchovanosti,“ napsal francouzský prezident na Twitteru.

„Pokrytectví jaksepatří“. Zacharovová ohodnotila Macronova slova o Bělorusku.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharovová nazvala výzvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na adresu Evropské unie, aby podpořila účastníky pokojných demonstrací v Bělorusku, pokrytectvím a zeptala se, kdy on požádá EU, aby podpořila akce statisíců „žlutých vest“.

„Kdy požádá Evropskou unii, aby pokračovala v mobilizaci spolu se stovkami tisíc ‚žlutých vest‘, které se při pokojných demonstracích snaží dosáhnout respektování svých práv, svobod a svrchovanosti? Kdy Evropská unie přestane čekat na žádosti prezidentů členských států a začne se aktivně mobilizovat na podporu protestních akcí na svém prostranství?“ napsala Zacharovová na své stránce na Facebooku.

Zdroj: https://sptnkne.ws/Dv3m

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Tichanovská byla pozvána do KGB Běloruska, kde jí dáli poslechnout "zajímavou" zvukovou nahrávku   
Pridal tk Pondělí 17 srpen 2020 - 09:25:56 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Tichanovská byla pozvána do KGB Běloruska, kde jí dáli příležitost poslechnout zvukovou nahrávku, kde členy její volebního týmu jednají o jejím osudu se zahraničními kurátory za její zády.

Po její neúspěšném volebním výsledku, měla být Tichanovská fyzicky odstraněna, t.j. stala by sakrální oběti, aby byl důvod k rozpoutání toho, co se teď děje v Bělorusku.

Po poslechnutí nahrávky požádala, aby ji bylo umožněno opustit republiku a odjela do Litvy za dětmi, kam její děti byli převezené ještě před volbami. Nikdo ji v tom nebránil ...

Skutečnost s nahrávkou byla pro Tichanovskou šokující.
Identifikovala hlasy všech účastníků rozhovorů a také jejích jména.

V nejbližší době bude zahájeno trestní řízení podle článku „Vražda, příprava vraždy“....

Asi to bude zklamáním i pro naše "demokraty"...

‎Nadežda Mikulášková‎ pro Slovanský svaz - Славянский союз

Zdroj: ttps://nstarikov.ru/tihanovskoj-v-kgb-dali-proslushat-zapis-gde-soratniki-planirovali-ee-ubit-118032?fbclid=IwAR1_jQD0KebtR2FGwhumLpBM65A8ud1mB7JeC2SjDrDjBz2XkSvcwy55ChE
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Uprchlík v Mnichově napadl kolem jedoucí ženu (47) a s nožem na krku jí znásilnil   
Pridal tk Pondělí 17 srpen 2020 - 04:27:14 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Uprchlíci si při znásilňování žen a dívek v Německu letní dovolenou neberou. Přesvědčila se o tom žena z Mnichova (47), kterou srazil z kola agresivní uprchlík. Pak jí s nožem na krku brutálně znásilnil. Podle policejního pátrání je nyní hledán muž 20-30 let, “cizineckého vzezření, mluvící německy s přízvukem” (ausländischer Erscheinungsbild, sprach deutsch mit ausländischem Akzent). Převedeno do češtiny – policie hledá uprchlíka, pravděpodobně Araba, nebo Afgánce – tedy muslima, nemluvícího německy.

Kolik ještě bude muset být znásilněno a možná dokonce zabito dívek a žen zde v Německu, než se něco změní? Současné politické elity naopak přísun a agresivitu uprchlíků podporují a na Němce kašlou.

Milan v Německu
Česká věc


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Putin a Rusko čelí velmi vážné krizi v Bělorusku   
Pridal tk Pondělí 17 srpen 2020 - 04:25:23 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Moji dlouholetí čtenáři si zřejmě všimli, že jsem zřídkakdy (pokud vůbec!) psal o Bělorusku nebo prezidentu Lukašenkovi. Jako je tomu vždy v případě blogů, pokaždé existuje důvod, proč se o něčem zmiňuji, a proč o něčem nepíšu vůbec. V případě Běloruska nebo Lukašenka byl důvod, proč jsem o nich nepsal, úplně stejný jako ten, proč jsem nikdy nepsal o Ukrajině před rokem 2013: jednak jsem neměl inspiraci, a jednak jsem byl většinou znechucen tím, co se tam dělo. Také jsem se necítil na to, abych o těchto tématech psal. Ohledně Ukrajiny se to změnilo po Euromajdanu.

Nyní mě však události v Bělorusku přinutily zabývat se tímto velmi nepříjemným tématem: Bělorusko čelí složité a nebezpečné krizi, která by mohla vést k velké krizi uvnitř Běloruska a dokonce i ke ztrátě suverenity. Ale předtím, než se začneme zabývat tím, co se tam právě děje, začnu rychlými „miniaturními základními fakty“ o Bělorusku. Zde je to, co si myslím, že by měl každý o této zemi vědět:

- Bělorusko je zcela uměle vytvořené, dokonce více, než Ukrajina. Na Ukrajině byli alespoň „lidé ze západu“ (Galicia), kteří nebyli Rusové (můžete je považovat za „skutečné Ukrajince“, pokud chcete), a jejichž nenávist ke všemu ruskému byla zcela fanatická, asi jako Interahamwe ve Rwandě. V Bělorusku neexistuje žádný smysluplný ekvivalent k Banderovcům.
- Lukašenko nebyl více proruský, než Janukovič. To je zásadní. Lukašenko byl vždy svůj, ne pro Rusko. Západ i Lukašenko rádi říkají, že Bělorusko je jediný skutečný spojenec Ruska. To není pravda. Technicky vzato jsou Rusko a Bělorusko nadnárodní federální státy. Je však pravda, že Lukašenko se snažil využívat historické identity mezi ruským a běloruským lidem a neustále od Ruska žádat pomoc. Až doposud Rusko vždy pomohlo.
- Jako země je Bělorusko jakoby dokonalý policejní stát s extrémně schopnou a obávanou KGB (ano, v Bělorusku si ponechali stejný název), která ovládá všechno a všechny. To je také jedna ze zásadních věcí, důvody vysvětlím níže.
- Pokud jde o Kreml, ten se vždy snažil podporovat opětovné sjednocení s Běloruskem, ale tento proces nebyl nikdy zcela dokončen kvůli častým problémům a dokonce kvůli krizím mezi Moskvou a Minskem. Rusko nalilo obrovské sumy peněz do této země, aby zabránilo krachu běloruské společnosti.
- Koneckonců Bělorusko je opravdu chudá země s velmi omezenými zdroji. Pro Rusko je však Bělorusko rozhodujícím vojenským spojencem, který hraje ústřední roli v obranných plánech Ruska. Pokud se USA a NATO podaří úspěšně převzít kontrolu nad touto zemí, bude to pro bezpečnost Ruska zásadní strategická hrozba.
To je jen několik ukazatelů pro srovnání Běloruska s Ukrajinou.

Nyní mi dovolte shrnout, co se v současnosti děje.

Běloruské orgány prohlásily, že „stovky“ mužů (údajně Rusové) byly vyslány do Běloruska, a mají nekalé úmysly. Lukašenko oficiálně potvrdil, že obdržel tuto informaci od ukrajinské tajné služby SBU. Tito muži byli popsáni jako teroristé, povstalci, členové „Wagnerovy“ skupiny PMC, diverzanti, atd. Jejich cíle byly popsány jako zabití Lukašenka, vyvolání nového „majdanu“ v Bělorusku, vytvoření chaosu, atd.

Upřímně řečeno, běloruské orgány nikdy nic nesdělují přímo, ale po pravdě řečeno, to na věci nic nemění. Zde jsou dvě věci, které považuji za nesporné:

1. Rusko by nikdy neuvažovalo o použití síly nebo nezákonných tajných operacích proti Lukašenkovi a/nebo Bělorusku.
2. Běloruská KGB ví o všem důležitém, co se v Bělorusku děje.
Dokonce bych tvrdil, že argument č. 2 hodně podporuje argument č. 1.

V každém případě se zdá, že nějaká běloruská firma si najala skupinu členů bezpečnostní ochranky z Ruska, aby zajistila bezpečnost v různých zemích (často jsou zmiňovány Súdán a Venezuela). Cestovali do Běloruska a měli naplánováno odletět z Minska do cílové lokality. Opozdili se, zřejmě úmyslně, zmeškali svůj let a bylo jim řečeno, aby si šli odpočinout do hotelu, který se náhodou nachází nedaleko Lukašenkovy rezidence. V noci do hotelu vnikl zásahový tým KGB s bleskovými granáty a se zbraněmi, který brutálně všechny muže zatkl, přestože žádný z ospalých Rusů nekladl odpor. Nebyly u nich nalezeny žádné zbraně, ani žádné důkazy o tajných plánech, ale orgány prohlásily, že jelikož tito muži nepili ani neobtěžovali servírky, a byli jen sami pro sebe, je to jasný důkaz, že jsou na tajné misi (nedělám si legraci!).

Vše z toho, co bylo výše uvedeno, je absolutní a naprostý nesmysl, a my bychom se neměli nechat rozptylovat podrobnostmi této zcela jasně vykonstruované záminky.

Zde je to, co se skutečně stalo:

Vypadá to, že ukrajinská tajná služba SBU (která nedělá nic bez souhlasu strýčka Sama) rozběhla složitou tajnou operaci s cílem dostat Bělorusko a Rusko do vzájemné konfrontace. Celá operace, včetně naverbování, koupě letenek, atd., byla ve skutečnosti řízena z Ukrajiny. To byla také největší chyba, kterou Ukrajinci udělali: akci nezakryli dostatečně, takže ruským speciálním službám netrvalo ani 24 hodin a zjistili celý plán a předali jej médiím (v Rusku). Drobné detaily se stále prošetřují, ale to hlavní je toto: Ukrajinci předstírali, že jsou z bezpečnostní firmy a hledají muže s bojovými zkušenostmi, především muže, kteří bojovali na Donbasu proti ukrajinským silám. Jakmile byli naverbováni na plnění docela obyčejných strážných povinností, měli tito muži letět do Minska, kde měli zmeškat letadlo a čekat na další příležitost, jak opustit Bělorusko. V tento moment SBU kontaktovala běloruskou KGB a „varovala“ je před ruskými „žoldáky“, kteří byli vysláni z Ruska, aby zabili Lukašenka nebo ho alespoň svrhli.

Nyní je rovněž evidentní, že SBU požadovala speciálně takové ruské občany, kteří mají bojové zkušenosti z Donbasu, aby následně požádala Bělorusko o jejich předání Kyjevu. V případě většiny mužů z této skupiny byl tento požadavek vznesen téměř jako první.

Zatím se to vyvíjí „dobře“ (ne tak docela, ale víte, jak to myslím), poté se však Bělorusové a samotný Lukašenko začali chovat opravdu divně.

První logický krok běloruských orgánů měl být ten, že Lukašenko měl zatelefonovat Putinovi a požádat ho o vysvětlení. Případně mohl šéf běloruské KGB zavolat šéfovi FSB a požádat ho o objasnění. Místo toho však běloruská KGB zorganizovala tento směšný „zátah“ na ruské „žoldáky“, kteří poklidně spali v hotelu a vůbec netušili, co se děje.

Poté místo toho, aby Lukašenko spolupracoval s Rusy, poskytl dlouhé interview Dmitrijovi Gordonovi, jednomu z nejtalentovanějších a morálně nejodpornějších ukrajinských novinářů (který hrdě prohlašuje, že je agentem SBU).

Poté se to začalo jen zhoršovat.

Lukašenko se chopil příležitosti a opět spustil svou typicky zdlouhavou tirádu proti Rusku. Zašel tak daleko, že dokonce naznačil, že by Bělorusko mohlo vydat několik těchto ruských mužů Ukrajině (která, jak nyní víme, poskytla seznam hledaných mužů běloruské KGB). Na základě tohoto počínání bylo Rusům okamžitě jasné, že Lukašenko hrál v těchto posledních dnech - před prezidentskými volbami, které se konaly v neděli - nějakou špinavou hru.

Takže co by mohlo vysvětlit toto zcela bizarní chování Bělorusů?

Důvod č. 1: Jednoduše řečeno - Lukašenkova popularita klesá stejně rychle, jako čistý příjem Bělorusů.

Důvod č. 2: USA jsou nepochybně zapojeny do hlavní strategické psychologické operace (PSYOP), aby se zmocnily kontroly nad Běloruskem.

Důvod č. 3: Běloruský stát ve svém současném stavu není prostě schopný fungování, a ani nikdy nebyl.

Rozeberme nyní tyto důvody jeden po druhém:

Ačkoli nikdo nepochybuje o výsledku jakýchkoli voleb v Bělorusku, je také docela nesporné, že většina Bělorusů podporuje Lukašenka. Není to o tom, zda Lukašenko vyhraje, ale kolik hlasů mu zajistí vítězství. Včerejší volby přinesly Lukašenkovi nejnižší možný, avšak přijatelný výsledek: 80%. Tato cifra je opravdu bezvýznamná, ukazuje pouze to, jak dobrý je Lukašenkův režim ve vítězství u voleb. Tentokrát se však zdá, že probíhá více protestů, než v minulosti, a na rozdíl od toho, co se v minulosti událo, protesty se neomezují pouze na hlavní město Minsk, ale nyní se rozšířily i do dalších měst. Takže i když Lukašenkovi nikdy nehrozilo, že oficiálně prohraje volby, protesty v majdanovském stylu mu dělají velké starosti.

Stalo se toho však ještě mnohem víc.

USA se nyní, po setkání Lukašenka s Pompeem, chystají otevřít (velmi důležité) velvyslanectví v Minsku. Již dlouhé roky nemohl Západ přijít Lukašenkovi na jméno, a nyní jsou náhle všichni „samý úsměv“.

Je to opravdu shoda okolností?

Velmi o tom pochybuji.

Ale je to ještě mnohem horší: USA pošlou jednoho z nejschopnějších a nejnebezpečnějších představitelů, aby rozvrátil Bělorusko: Člověk, o němž mluvím, je Jeffrey Giauque, představitel Zpravodajské služby ministerstva zahraničí, který má za sebou dlouhou řadu destabilizačních misí.

Poslechněte si, jak se sám představil běloruskému lidu:




Ve skutečnosti je nyní zcela zřejmé, že celou provokaci s ruskými „teroristy“ pečlivě vytvořily a zrealizovaly USA společně s Ukrajinou. Kdyby ukrajinská SBU veškeré zorganizování tak neodbyla (ruské FSB to trvalo méně než 24 hodin, než získala úplný a přesný obrázek o tom, co se stalo), tento plán mohl vyjít. Ve skutečnosti se to ale ještě může stát.

Pokud budeme ze všeho jen obviňovat USA, SBU a Lukašenka, nebudeme znát celý příběh.

Pravdou je, že Bělorusko je zcela umělý stát, mnohem více, než Ukrajina, a zároveň je to stát, který jednoduše nemůže sám přežít. Nemůže ani doufat, že přežije díky neustálé pomoci Ruska. Zatímco náhled na kořeny ukrajinského nacionalismu je důležitý a zajímavý, v případě Běloruska je to zbytečné, protože běloruský nacionalismus je něco opravdu nehistorického a umělého, co skutečně nemá žádný základ vně západních ideologických dogmat.

Zatímco marxismus Sovětského svazu a obecně rusofobní ideologický režim vždy podporovaly vznik místního nacionalismu (a dokonce vytvořily dříve neexistující „národnosti“), běloruský nacionalismus byl něčím, co nikdy moc netáhlo. Není to nijak překvapivé, protože jakákoli odlišnost mezi Rusem a Bělorusem je mnohem menší, než jaké jsou rozdíly mezi Rusy, kteří nyní žijí ve velmi rozmanité a skutečně multietnické společnosti. Avšak z pohledu strany Nomenklatura a jejích západních správců neodtržení Běloruska od Ruska - když takové země, jako Ukrajina nebo Kazachstán, vyhlásily svou nezávislost - bylo nemyslitelné, tak bylo dosaženo jakéhosi podivného kompromisu, který měl uklidnit jak lid Ruska, tak Běloruska. Bylo uzavřeno několik dohod, některé dohody se donekonečna projednávaly (zejména o energetice!), a výsledkem toho všeho byl nakonec tento podivný a umělý státeček, který má pouze 10 milionů obyvatel. Pokud jde o jeho vůdce, ten prohlásil, že Bělorusko se bude držet „mnohovektorové“ zahraniční politiky, kterou bych shrnul následovně: čerpat co nejvíce peněz z Ruska a současně hledat podporu u anglosionistického impéria.

Nyní také dochází k dalšímu, velmi znepokojivému vývoji: v této celé záležitosti byla běloruská KGB buď zcela nekompetentní (což není!), nebo ji infiltrovali západní agenti. Druhé vysvětlení se mi zdá mnohem pravděpodobnější.

Pokud budeme předpokládat, že byla běloruská KGB infiltrována a kompromitována, byla by to pro Lukašenka velmi špatná zpráva, neboť by se mohl ocitnout ve stejné situaci, jako např. Nicolae Ceaušescu, který byl zrazen vlastními tajnými službami (můžeme si také připomenout, kolik amerických/ izraelských agentů zastávalo vysoké pozice v okruhu Bašára Asada, dokud je válka v Sýrii nedonutila vybrat si, na jaké straně stojí).

Upřímně řečeno, zatímco agentura CIA a ty další nejsou v některých věcech příliš dobré, jsou skutečnými mistry světové úrovně v umění zkorumpovat představitele, a to se právě mohlo stát v Bělorusku.

Právě nyní jsou v Minsku a dalších městech nepokoje, a zatímco v hlavním městě má pořádková policie téměř vše pod kontrolou, již byly zaznamenány případy, kdy příslušníci pořádkové policie si jen útěkem zachránili život, jinak by je dav zlynčoval. V době psaní tohoto článku (pondělí 21:50 UTC) běloruská KGB prohlásila, že chytají nejhorší buřiče a vzbouřence, ale vzhledem k tomu, jak snadno ukrajinská SBU obelstila (nebo, ještě hůře, infiltrovala) běloruskou KGB, nejsem těmito prázdnými řečmi příliš uklidněn: tajné služby jsou zde proto, aby se postaraly o nebezpečné problémy, nikoli aby měly velká prohlášení.

Poslední zpráva, kterou jsme od běloruské KGB slyšeli, je ta, že zabránili zavraždění hlavní opoziční kandidátky Světlany Tichanovské. Kruci, to by mohla být dokonce pravda, vzhledem k tomu, že (bezradná) Tichanovská by byla dokonalým „obětním beránkem“ (a hroznou političkou, kdyby byla někdy zvolena). Ale také to vypadá, že nějaké zájmové skupiny uvnitř běloruské KGB se ucházejí o přízeň Tichanovské. Domnívám se, že obě verze jsou stejně špatné.

Jak moc je tohle všechno závažné?

Velmi!

Polská média již začala šířit (falešné) zprávy o tom, že Lukašenko uprchl z Běloruska ve svém letadle. Tato fáma je jednoznačně vymyšlena tak, aby vytvořila (špatný) dojem, že Lukašenko je další Janukovič: nemám rád ani jednoho z těchto mužů, ale Lukašenko je mnohem tvrdší, než byl Janukovič.

Kromě toho je mediální kampaň, kterou nyní vedou západní, polská a ukrajinská média, co do rozsahu bezprecedentní a pro režim bude velmi obtížné znovu získat nad zemí kontrolu.

Pokud jde o Lukašenka, zdá se, že nyní nějak otočil: poté, co obvinil Rusko z toho, že nezachází s Běloruskem jako s bratrem, ale jako s partnerem, nyní tvrdí, že mluvil s Putinem a obdržel pětistránkový dokument, který celou záležitost vysvětluje, a také říká, že Rusko a Bělorusko budou přece jenom bratři.

Není to příliš přesvědčivé, mírně řečeno.

Je zcela logické, že Lukašenkova popularita v Rusku, která nikdy nebyla tak vysoká, nyní rychle klesá a mnoho analytiků, kteří v minulosti chválili Lukašenka za jeho (údajně) „pevnou“ politiku vůči Západu, nyní otevřeně vyjadřuje své znechucení. Stále větší počet Rusů se nyní otevřeně podivuje nad tímto celým konceptem „nadnárodního federálního státu“. Pokud jde o Lukašenkovu tolik vyzdvihovanou „mnohovektorovou politiku“, ta nyní vypadá jako zcela banální případ snahy sedět na dvou židlích.

Nyní je zcela zřejmé, že lídři impéria přestali nenávidět Lukašenka na dobu nezbytně nutnou k tomu, aby ukázali krátkodobé a napůl důvěryhodné zdání shovívavosti; nyní již zase mluví o znovuzavedení sankcí vůči Bělorusku a Lukašenkovi osobně.

Tohle všechno je pro Rusko extrémně nebezpečné, a to z následujících důvodů:

1. Lukašenko je absolutně strašný „náš čubčí syn“ (tito lidé jsou vždy takoví!), který necouvne. A jeho poslední šaškárny jen ukázaly Kremlu, že Lukašenko je do značné míry součástí problému, nikoli řešením.
2. Pokud Lukašenko zůstane u moci, bude to jen díky jeho (většinou velmi účinnému) represivnímu aparátu, který by mohl postačit k umlčení opozice, ale už nebude stačit k tomu, aby byl Lukašenko skutečně populární.
3. Samotný Lukašenko je zcela zřejmě nečestný a bezcharakterní, nemorální. Nezáleží mu ani trochu na Rusku (nebo v tomto ohledu Bělorusku), dbá jen o sebe. Jinými slovy, dokud zůstane u moci, bude Bělorusko dělat velké starosti Rusku.
4. Pokud bude Lukašenko svržen, ať už půjde o spiknutí KGB nebo násilné povstání podobné majdanu, můžeme si být zatraceně jistí, že kdokoli bude u moci, 1) bude prověřen Spojenými státy a 2) bude fanaticky zaměřen proti Rusku.
5. Bělorusko nemá pro Rusko velký ekonomický význam, ale z hlediska bezpečnosti, a ještě více z vojenského hlediska, je Bělorusko naprosto nepostradatelná země pro bezpečnost Ruska.

Tento poslední bod je třeba objasnit. Nejen, že se Bělorusko nachází na strategicky klíčovém místě, běloruské ozbrojené síly jsou velmi dobře vycvičené a vybavené (nedají se srovnat s ukrajinskými vojenskými složkami), a představují pro Kreml velký vojenský přínos. V Bělorusku jsou také rozmístěny ruské vojenské síly. Také je nutno dodat, že kontakty mezi běloruskou a ruskou armádou jsou velmi přátelské a velmi hluboké. Pokud by měla aliance NATO převzít velení nad Běloruskem, byl by to pro Rusko skutečně velký problém (s nímž by se Rusko sice vypořádalo, ale vyžadovalo by to zásadní přehodnocení hrozby ze Západu).

Kam to povede?

Zdá se mi, že pokud Putin udělá „víceméně to stejné“, Rusko bude riskovat ztrátu Běloruska, což by byla v této době, kdy se ukrajinský Banderastán rozpadá, opravdu strašná hanba. V současné době musí Rusko zabránit šíření „ukrajinské infekce“ a zároveň se připravovat na dobu po Lukašenkovi (než bude příliš pozdě). Lukašenko samozřejmě jen tak neodstoupí, takže Rusko musí najít vhodný nástroj, jak ho k tomu donutit.

Osobně stále věřím tomu, že úplné opětovné přičlenění Běloruska k Rusku by nejen vyřešilo „běloruský problém“, ale také by to vyřešilo „Lukašenkův problém“. Jsem si jistý tím, že Rusko má v Bělorusku více než dostatečný vliv a zdroje, aby si vynutilo tyto změny. Ano, bylo by to obtížné i nebezpečné, ale pokud k tomu nedojde, mohlo by to vést k mnohem horšímu výsledku. Rusko musí jednat. Rychle a rozhodně.

The Saker

Putin and Russia are facing a very serious crisis in Belarus vyšel 12.8.2020 na ICH. Překlad Zvědavec.


Zdroj: http://www.zvedavec.org/komentare/2020/08/8406-putin-a-rusko-celi-velmi-vazne-krizi-v-belorusku.htm

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Zdeněk Jemelík: Co nedořekl Pavel Zeman   
Pridal tk Pondělí 17 srpen 2020 - 04:17:28 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Splynutím do jedněch rukou obrovské hospodářské moci oligarchy s politickou sílou vrcholného představitele výkonné moci vzniká postava, připomínající orientálního vezíra.

Vezír může spustit circulus vitiosus beztrestného zneužívání moci : využitím politické a správní moci opatřuje svému impériu neoprávněné výhody, takto zmnoženými finančními prostředky ovlivňuje média a jejich prostřednictvím voliče. Získá-li dostatečnou podporu voličů, prakticky vyřadí ze hry kontrolní moc parlamentu. Vezír tak potenciálně ohrožuje fungování demokratických mechanismů výkonu správy státu.

To vše sice může dělat a dosáhnout, ale nemusí. I zde platí biblická zásada „podle skutků jejich poznáte je“.

V našich poměrech se s obrazem Vezíra samozřejmě kryje pouze postava trojjediného Andreje Babiše, jenž politickou dovedností dospěl až k ovládnutí Poslanecké sněmovny. Jeho moc prakticky přesahuje rámec obvyklé pravomoci předsedy vlády, takže neformální označení Vezírem by jej nemělo urážet ani zesměšňovat. Opozice zatím ze sebe nevydala osobnost, jež by mu ve vlivu na voličskou masu dokázala konkurovat, ani nepředstavila program, jenž by byl protiváhou k jeho bezbřehému populismu. Proto jen donedávna ječela, že držení úřadu předsedy vlády trestně stíhaným politikem je nesnesitelná nepřístojnost, která je ostudou České republiky i na mezinárodní úrovni. Když to jeho pozicí neotřáslo, nastolila domněle slibnější klišé o jeho střetu zájmů, rozšířené o neověřené tvrzení o neoprávněném přijímání dotací Agrofertem. A chodí na něj žalovat i do Bruselu v naději, že bruselští úředníci svedou to, co jim se nedaří: mimoparlamentní cestou svrhnout Vezíra.

Pochybnosti o důrazu, který kladou Vezírovi odpůrci na jeho údajný střet zájmů, jsem v minulosti vyjádřil opakovaně, např. v článku „O Babišově střetu zájmů jinak“ z 6.prosince 2018, který si jen na serveru Security Magazin otevřelo více než 160 tis. čtenářů. I dnes pojem „Babišův střet zájmů“ považuji za prázdné klišé. Jeho trvalé používání považuji za útok proti autoritě legitimně ustaveného předsedy vlády, nepřímo na stát jako takový. Pohoršuje mě, že vedle bůhvíkým řízených novinářů a nevládních organizací, přisátých na státní rozpočet, se do nich zapojil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Učinil tak prostřednictvím státního zástupce NSZ Zdeňka Snášela, přes kterého vzkázal senátorovi Lukáši Wagenknechtovi a organizaci Transparency International, že sice Andrej Babiš je ve střetu zájmů, ale přesto nevyhoví jejich podnětům k podání správní žaloby ve veřejném zájmu proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, podle něhož jednání ve střetu zájmů nebylo Andreji Babišovi skutkově prokázáno.

Dopis měl ohromný ohlas. Nebylo snad média, jež by nepřineslo 4. srpna 2020 článek, v titulku oznamujícím, že podle nejvyššího státního zástupce Andrej Babiš nadále ovládá Agrofert a je ve střetu zájmů. Rozpoutala se debata o správnosti postoje Pavla Zemana, který na jedné straně potvrdil Vezírův hřích, ale současně odmítl podat správní žalobu ve veřejném zájmu, jejíž úspěch by znamenal jeho nezpochybnitelné uznání Nejvyšším správním soudem a přiměl by jej zaplatit pokutu 200 tis. Kč. Příznačný pro reakce laiků je dotaz čtenářky, kde že je tedy spravedlnost, když na jedné straně se konstatuje nezákonnost, ale na druhé straně zákrok proti ní se neuskuteční. Debata se pak přenesla i do odborného prostředí. Například v článku na České justici z 13.srpna 2020 se k problematice použití správní žaloby ve veřejném zájmu vyjádřili představitelé správního soudnictví.

Jako laik ovšem připouštím, že Pavel Zeman z vrozené skromnosti nepřiznal, že si není jist úspěchem správní žaloby, protože odůvodnění stanoviska Krajského úřadu středočeského kraje absencí důkazních zjištění v prvostupňovém rozhodnutí vyhovuje zdravému selskému rozumu.

Nicméně s výtkami Pavlu Zemanovi kvůli nepodání správní žaloby bychom zřejmě neuspěli. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, určený k nápravě právních vad správních rozhodnutí mimořádného významu. Je výlučným právem nejvyššího státního zástupce rozhodnout, zda je skutečně ve veřejném zájmu žalobu podat. Ani soudy nesmí jeho názor zkoumat, je prostě daný. Pokud se rozhodne, že neoprávněná ochrana Vezíra proti nařčení ze střetu zájmů a zaplacení pokuty 200 tis. Kč je banalita, pak o veřejný zájem nejde a přes názor Pavla Zemana „vlak nejede“. Nesouhlas s takovým přístupem k právu by mohla pouze projevit vláda, dotlačená rozhořčenou veřejností k jeho odvolání, ale takové nebezpečí v daných poměrech vskutku nehrozí.

Nemění to nic na tom, že Pavel Zeman se zachoval jako chytrá horákyně, když se rozhodl nevyhovět podnětům, ačkoli nesouhlasil s právním hodnocením případu, které provedl Krajský úřad Středočeského kraje, tedy s navrhovateli se v podstatě ztotožnil.

Názor, že rozhodnutí úřadu bylo nesprávné, vychází z ustanovení zákona o střetu zájmu, podle něhož veřejný funkcionář se dopouští přestupku, je-li současně s výkonem své funkce ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku. Podle Pavla Zemana Andrej Babiš takovou osobou je, neboť může v Agrofertu vykonávat přímo či nepřímo rozhodující vliv, například prostřednictvím správce svěřenského fondu nebo ovlivňováním rozhodnutí Rady protektorů.

Avšak v tomto bodě Pavel Zeman neříká všechno, má-li ovšem co říci. Vykonávání vlivu se neděje samo. Uskutečňuje se prostřednictvím různých řídících úkonů. Je možné, že nejvyšší státní zástupce má poznatky o tom, že navzdory zákonu o střetu zájmů koná Vezír porady se správcem svěřenského fondu, nebo mu posílá písemné pokyny či oslovuje členy Rady protektorů nad rámec doporučení a pokynů, které posílá prostřednictvím manželky. Má-li Pavel Zeman takové konkrétní poznatky, měl by je zveřejnit. Možná by tím pouze přivedl k vystřízlivění část Vezírových věrných voličů a postavil by jej na začátek skluzavky postupného pádu, ale i to by bylo užitečné. Pokud by věděl o řídících úkonech velké intenzity a dosahu, měl by uvážit oslovení orgánů činných v trestním řízení. Pokud ví, a přesto mlčí, musíme se ptát po příčině. Avšak neví-li o čemkoli konkrétním, měl by si posypat hlavu popelem a resignovat.

V této souvislosti by bylo významné i zjištění, že není prázdné klišé o zneužívání moci přihráváním dotací Agrofertu, na které by firma neměla nárok, kdyby nebyla majetkem Vezíra. Finančních operací, jimiž do Agrofertu přitékají dotace, určitě není nekonečný počet a každou z nich by mohla zkontrolovat finanční správa, nebo Finančně analytický útvar, nebo Nejvyšší kontrolní úřad nebo policie. Zatím se pouze veřejnosti předkládá k věření, že Agrofert by snad bez dotací zkrachoval, ale žádnou nezákonnou transakci dosud nikdo neodhalil. Provedení příslušné prověrky je ale ve veřejném zájmu, jde jen o to, kdo najde odvahu ji provést.

Využívám příležitosti k vyjádření mínění, že také ve vztahu k trestnímu stíhání Andreje Babiše mi chování Pavla Zemana připadá úhořovité. K naplnění skutkové podstaty trestných činů dotačního podvodu a poškozování ekonomických zájmů Evropské unie by v případě Čapího hnízda mohlo dojít pouze uvedením nepravdivých údajů v žádosti o dotací. Andrej Babiš nebyl akcionářem, statutárním orgánem ani manažerem žádající obchodní společnosti, neměl tedy ve vztahu k ní žádnou pravomoc. Není mi jasné, jak za těchto okolností mohl naplnit skutkovou podstatu. Přesto jeho trestní stíhání pokračuje, zatímco odpovědní statutární zástupci obchodní společnosti včetně paní Moniky Babišové jsou za vodou. Díky Pavlu Zemanovi získali výhodu proti nevinným obětem orgánů činných v trestním řízení, jako jsou například Alena Vitásková a Michaela Schneidrová, jež musely přežít sedmileté pronásledování. Předpokládám, že v blízké budoucnosti pan nejvyšší státní zástupce navíc připraví Vezíra o možnost očistit se před soudem před očima celého národa z obvinění, jež na něj někdo vytáhl, aby zvrátil výsledek parlamentních voleb.

Na okraj této kauzy podotýkám, že státní zástupci a policisté, kteří se vyšetřováním kauzy Čapí hnízdo dlouhá léta zabývají, protahujíce ji do nekonečna, zasluhují zvláštní vyznamenání za dlouholeté zneklidňování vnitropolitické scény v ČR.

Ze všeho výše uvedeného vyplývá nejistota o tom, komu vlastně Pavel Zeman slouží: zda právu a spravedlnosti, Vezírovi, nebo jeho odpůrcům.

Zdeněk Jemelík

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



„Kdy vyrazíte, pane generále?“ Petr Pavel vyzval k maximální podpoře běloruské opozice, ale schytal výprask   
Pridal tk Pondělí 17 srpen 2020 - 04:11:41 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Na to, co se v posledních dnech odehrává v Bělorusku, reaguje celý svět. Výjimkou není ani Česko a čeští politici. Po premiérovi a dalších předních politicích se k věci vyjádřil také generál Petr Pavel, který na sociální síti vyjádřil běloruské opozici maximální podporu.

Vypadá to, že dění v Bělorusku nenechává chladným ani bývalého předsedu vojenského výboru NATO. Ten se k věci vyslovil pomocí svého Twitteru.

„Samotný fakt, že Lukašenko s Putinem vážně uvažují o vojenském řešení nenásilných protestů proti neregulérnosti běloruských prezidentských voleb a nepřiměřeným represím, jasně ukazuje na podstatu jejich režimů. Je správné poskytnout běloruské opozici maximální podporu,“ napsal Pavel na Twitteru.

​Kdo by však čekal, že se generál dočká jen podpory od svých sledujících, tak by se mýlil. Na jeho hlavu se totiž snesla i pořádná vlna kritiky.

„Tak kdy vyrazíte, pane generále? Ať nezůstane jen u velkohubých keců na Twitteru,“ reagoval na jeho slova uživatel Vojtěch Srnka.

​„Soudruh Pavel se ozval...“ měli narážky ostatní a přidávali se další: „Fake news od Petra a Pavla.“

Do Pavla se pustil i poslanec a předseda hnutí Jednotní – alternativa pro patrioty Lubomír Volný, který mu vzkázal: „Vy byste v roce 1989 střílel do lidí. Stačilo by vám jediné. Rozkaz!“

Další poukazovali na to, že jsou jeho informace lživé a požadovali po něm relevantní zdroje. Jiní však generála za jeho slova chválili a vzkazovali mu, že mu děkují „za vyjádření od budoucího prezidenta“.

Zdroj: https://sptnkne.ws/DuYu

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



„Pokud spolu žijí dva muži, je to něco jiného než ‚manželství‘.“ Ombudsman Křeček natvrdo o stejnopohlavních sňatcích   
Pridal tk Pondělí 17 srpen 2020 - 03:59:28 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Ombudsman Stanislav Křeček v rozhovoru pro portál ParlamentníListy.cz promluvil o hojně diskutovaném tématu „manželství pro všechny“, tedy o úpravě, díky které by klasické sňatky mohly uzavírat i osoby stejného pohlaví. Křeček zdůraznil, že není proti sňatkům jako takovým, ale myslí si, že by pro takové svazky měl být vymyšlen samostatný název.

Podle ombudsmana by zahrnutí párů stejného pohlaví do pojmu „manželství“ mohlo z právního hlediska vést ke zbytečnému naplňování jiným obsahem, který to bude činit nesrozumitelným.

V současné situaci Křeček nevidí žádnou nerovnost a nepovažuje lidi s homosexuální orientací za občany druhé kategorie. Podle něj je to otázka pojmu.

„O jaké potřebě zrovnoprávnění to mluvíme? Odkdy se různá pojmenování různých lidských vztahů a různých činností považují za nerovnoprávná? V atletice kdo běhá, je běžec, kdo skáče, je skokan, a kdo vrhá koulí, je koulař. Jakápak druhá kategorie a nerovnoprávnost?“ reaguje Křeček.

Veřejný ochránce práv prohlásil, že „právní pojem „manželství“ již mnoho let znamená vztah muže a ženy“, a tak je v jiných případech třeba vymyslet nový název pro jiné partnerství. Následně vysvětlil proč.

„Pokud spolu žijí dva muži nebo dvě ženy, je to něco jiného, jde o jiný vztah a bylo by, jak si myslím, dobré, aby tento vztah měl jiné pojmenování. Aby bylo zřejmé, o co ve skutečnosti jde. A že vztahy muže a ženy jsou jiné než vztahy dvou mužů nebo dvou žen, to snad nebude popíráno. Nebo ano?“ uvedl.

Žádné kategorizování občanů s tím podle něj nemá nic společného.

„Je v zájmu občanů, aby právní řád byl přehledný a aby každému bylo zřejmé, co který institut ve skutečnosti znamená,“ podotkl v rozhovoru.

Na otázku, jak homosexuální sezdaný pár může zničit heterosexuální manželství, odpověděl, že o zničení rodiny lze hovořit pouze ve smyslu, totiž tak, že nikdo nebude vědět, co to ta „rodina“ vlastně znamená.

„Vím, že práva všech občanů mají stejnou váhu, ale stojí ta další společnost rozvracející ‚kulturní válka‘ vůbec za to?“ ptá se Křeček.

Připomeňme, že v průběhu minulého festivalu Prague Pride v Praze LGBT-aktivisté sbírali podpisy za uzákonění manželství pro všechny. Pod papírovou petici se již podepsalo přes 70 tisíc lidí. Manželství by mělo poskytnout lidem větší práva než současná právní norma registrovaného partnerství, včetně vdovského důchodu nebo alimentů na dítě.

Zdroj: https://sptnkne.ws/DuZ4
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Štefec: Jak Petříček hodlá vysvětlit, že uvolnil 45 milionů na podporu „vzbouřenců“ v Bělorusku?   
Pridal tk Pondělí 17 srpen 2020 - 03:57:29 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec se ve svém statusu na Facebooku věnuje tomu, co se děje v Bělorusku a dodává, že je mu srdečně jedno, jestli někde nechávají ústřední vlády mydlit a zatýkat své občany a cizince. Zajímá ho však především to, jak šéf české diplomacie Tomáš Petříček hodlá vysvětlit, že uvolnil 45 milionů na podporu „vzbouřenců“.

Jaroslav Štefec bez servítek na sociální síti napsal, že je mu „srdečně jedno, jestli nechávají ústřední vlády Španělska, Francie, Běloruska, USA nebo Číny mydlit a zatýkat své občany a cizince, vyvolávající nepokoje a snažící se destabilizovat sociální, politickou a ekonomickou situaci v jejich zemích“. Stojí si za tím, že na to mají právo.

„Pokud to považují za nezbytné pro udržení stability, je to jejich právo, vtělené zpravidla do konkrétních zákonů. Konec konců, právě proto si stát drží represivní orgány jako je policie, armáda a tak podobně,“ vysvětlil svůj pohled na věc.

V této souvislosti se zmínil také o tom, jak to funguje u nás. Podle jeho slov si totiž v naší zemi prakticky kdokoli dělat cokoli… A bez postihu.

„V ČR si může kdokoliv roztrhat veřejně ústavu, prohlásit prezidenta republiky za ovata, nebo mu dokonce veřejně vyhrožovat vraždou, organizovat tažení na Hrad nebo čtvrtmilionové demonstrace proti vládě kvůli úplným pitomostem a ... nic! Žádné pendreky, žádné zatýkání, žádná armáda v ulicích,“ nastiňuje situaci.

V závěru svého postu se pak ptal, zda je to tím, že jsme až tak demokratický stát, tím, že vláda nemá „koule“ na to, aby ukázala, že není jen onuce, nebo tím, že to považujeme za naprosté prkotiny.
„Nevím. Ať tak nebo tak, je to asi dobře. Přesto by mě zajímalo, jak šéf zamini Petříček hodlá vysvětlit fakt, že uvolnil 45 milionů na podporu „vzbouřenců“ v suverénním Bělorusku, zatímco francouzské Žluté vesty, Katalánci ve Španělsku nebo hnutí BLM v USA přišly zkrátka,“ zajímalo ho v závěru.
Jeho příspěvek však na Facebooku vyvolal vlnu reakcí. Někteří po něm požadovali, aby poskytl více podrobností k informaci o Petříčkovi. Další v souvislosti s touto zmínkou psali, že šéf české diplomacie nic vysvětlovat nemusí. Proč?

„On nic nemusí vysvětlovat, o příkazech z Washingtonu se nediskutuje. Pompeo věděl, kdy má přiletět,“ podotýkali.

Jiní rovněž poznamenávali, že jde o hrubé vměšování se do záležitostí daného státu a že 45 milionů zrovna není málo peněž.

Další uživatelé pak psali, že to Štefec napsal hezky, jiní mu však vytýkali jisté nepřesnosti v jeho sdělení.

Zdroj: https://sptnkne.ws/DuWw

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2020
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.1902 sec,0.0420 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,585kB