Čtvrtek 20 srpen 2020
Řecko hledá cestu z bruselské pasti   
Pridal tk Čtvrtek 20 srpen 2020 - 20:16:14 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Premiéři členských států EU včera na videokonferenci Evropské rady „poklábosili“ o situaci v Bělorusku a v Egejském moři. I když některé sdělovací prostředky tvrdí, že schválili sankce proti Bělorusku, k ničemu takovému ve skutečnosti nedošlo. V dokumentu z jednání je v otázce Běloruska pouze 8 bodů, které mají charakter deklarace o podpoře opozice, výzev k nenásilnému řešení konfliktu a upozornění, že EU bude situaci bedlivě sledovat.

Sankce proti Bělorusku se snaží prosadit Evropská komise, v současné době Radě předsedající Německo a stálý předseda Rady Charles Michel. Blokuje je skupina zemí na čele s Řeckem a Kyprem. Minulý týden na Radě pro všeobecné záležitosti řecký ministr zahraničí Nikos Dendias vetoval uvalení sankcí na Bělorusko. Mimořádné zasedání totiž bylo původně svoláno na žádost Řecka k řešení opakovaných tureckých ozbrojených loupeží plynu v řeckých a kyperských pobřežních vodách. Ministr zahraničí předsedajícího Německa Heiko Maas však na program tohoto jednání 14. 8. 2020 mimo schválený plán vložil i bod týkající se Běloruska.

Řecko a Kypr při svolání mimořádného zasedání Rady navrhovaly, aby EU uvalila ekonomické sankce na Turecko, které svými vojenskými fregatami doprovázejícími zlodějské vrtné lodě, ohrožuje i civilní plavidla. Zasedání bylo svoláno po srážce turecké a řecké fregaty. Řecká loď se snažila tureckému vetřelci bránit ve vniknutí do řeckých pobřežních vod. Protiturecké sankce vetovalo nejen předsedající Německo, ale i Itálie, Španělsko, Malta, Maďarsko a Bulharsko. Předsedající Německo současně spolu s Komisí navrhlo uvalit sankce na Bělorusko. Ty oplátkou vetovali Řekové a Kypřané. Jednoduchá logika: „Odmítáte pomoci nám – pak nemáme důvod se do vás nechat zatahovat do vašich sporů s Ruskem.“

Navrhované sankce proti Bělorusku jsou totiž jen taktickým nástrojem v rámci protiruské strategie. Cílem je dosadit do Běloruska prounijního „satrapu“, který by zpřetrhal ekonomické vztahy s Ruskem, vydal běloruský trh a podniky „v plen“ západním nadnárodním korporacím. A nakonec přivedl do Běloruska – tedy na ruské hranice - základny NATO.

EU opakovaně selhala při řeckých i kyperských žádostech o pomoc proti turecké agresi. Turecko již třetím rokem beztrestně narušuje pobřežní vody členských států EU – Řecka a Kypru - a krade v nich plyn a ropu. Od léta 2018 do podzimu 2019 dokonce turecké válečné lodi prováděly nelegální blokádu Kyperské republiky, což je podle mezinárodního práva akt vojenské agrese. Přestože turecké fregaty zastavovaly, prohledávaly a bránily v plavbě civilním lodím plujícím pod vlajkou řady členských států EU, nezmohl se Brusel nikdy na víc než „plané kecy“. Deklarace podpory Kypru a vyjádření znepokojení.

Sankcím za napadání dvou členů EU ze všech sil bránila minulá Komise vedená Jena-Claudem Junckerem. Brání jim i ta současná vedená Ursulou von der Leyenovou. Jménem frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i čeští europoslanci zvolení za SPD, jsem na plénu Evropského parlamentu navrhoval soubor ekonomických sankcí proti Turecku. Hlavními body bylo okamžité zastavení všech plateb z rozpočtu EU Turecku a pozastavení platnosti celní unie s Tureckem do doby, než ukončí vojenské napadání členských zemí EU a dokud se nevzdá územních nárokům vůči členům Unie. Komise k našemu návrhu vyslovila kategorický nesouhlas protože „Turecko je důležitým obchodním partnerem EU“. Pro nadnárodní korporace, které Brusel ovládají, je Turecko důležitější než 2 členské státy EU. V Radě pak sankce proti Turecku vždy blokovalo Německo.

Že je EU pro Tureckem soustavně napadané členské státy Řecko a Kypr „slepou uličkou“ jasně prokazují vyjádření ministra zahraničí předsedajícího Německa Heiko Maase, který tvrdí, že se obě země „budou muset o své nerostné bohatství rozdělit s Tureckem“. Německá kancléřka Angela Merkelová opakovaně označuje oblast bohatou na plyn nikoli za řecké a kyperské výhradní ekonomické zóny, jimiž jsou podle Úmluvy OSN o mořském právu, ale za „sporné vody“. Definitivního potvrzení, že EU je Řecku ve sporu s Tureckem k ničemu, se řecký premiér Kyriakos Mitsotakis dočkal právě včera při videokonferenci Evropské rady. Na summitu předložil nezávislý posudek vypracovaný experty na mořské právo ze španělské univerzity v Seville, který oblasti, v nichž Turecko krade plyn, jednoznačně označil za řecké a kyperské výhradní ekonomické zóny. Evropská komise je podle informací řeckého webu pronews.gr odmítla uznat pod trapnou záminkou, že „si tento posudek sama neobjednala“.

V rámci EU Řecko a Kypr zásadně podporují pouze Francie, Rakousko a Dánsko. Ostatní země raději „hledí jinam“ a tváří se, jako by se nic nedělo. Včetně české vlády premiéra Andreje Babiše, který je celý žhavý do sankcí proti Bělorusku, jež žádnou členskou zemi EU neohrožuje, zatímco turecké napadání Řecka a Kypru zcela ignoruje.

Řecké veto protiběloruských sankcí je logické. Řekové všemi prostředky hledají cestu z bruselské pasti. V okamžiku zatím největšího vyhrocení řecko-turecké krize, kdy na sebe na přelomu července a srpna u řeckého ostrova Kastellorizo mířily odjištěnými raketami skupiny řeckých a tureckých fregat, řecký premiér Mitsotakis telefonoval ruskému prezidentu Vladimíru Putinovi. Byl to první telefonát obou státníků po dlouhé době. Řada lidí se tehdy radovala, že Rusko konečně přijde situaci vyřešit a zachránit Evropu před Tureckem. Aniž si položila otázku, „proč by tu Rusko mělo dělat?“ Proč by mělo pomáhat někomu, kdo každého půl roku na Rusko uvaluje další ekonomické sankce?

Pro pochopení cesty, kterou Rusko nabízí k řešení současné řecko-turecké krize, je nutné si pozorně přečíst tiskovou zprávu, kterou o jednání obou lídrů vydala tisková služba Kremlu. Podle agentury TASS oba státníci jednali nejen o situaci ve východním Středomoří, ale i o problémech, které vyvolává v Libyi turecká vojenská spolupráce s džihádisty sdruženými ve vládě národní dohody (GNA), jejímž mluvčím je samozvaný premiér Faís al-Sarrádž. A též o dalších ohniscích napětí, z nichž hrozí vzplanutí nebo obnovení válečných konfliktů. Mimo jiné o Ukrajině a Sýrii.

Již na jaře požádal Rusko o vojenskou pomoc proti Turecku Kypr. V březnu oznámilo Turecko úmysl již poněkolikáté vyslat do kyperských pobřežních vod těžební loď Yavuz, aby tam nelegálně těžila plyn. Kyperská vláda požádala o pomoc EU, která se však dodnes nedohodla na uvalení jakýchkoli účinných sankcí proti Turecku. Vláda neutrální kyperské republiky proto v nouzi požádala o pomoc Rusko a nabídla mu prostor, v němž Turci chtěli krást plyn, k bezplatnému pronájmu za účelem vojenského cvičení. Ruské letectvo a námořnictvo v oblasti skutečně uspořádalo několikatýdenní cvičení s ostrými střelbami, které Turky spolehlivě odradily od plavby a těžby v tomto sektoru.

Tak jednoduché to Řecko jako členský stát NATO nemá. Je otázkou, jestli by Rusko bylo ochotno nasadit svoji armáda na pomoc jednomu členu NATO v boji s jiným členem NATO? Jestli by to nevedlo k zapojení US Army po boku Turecka a tím ke vzniku světové války? Řecko proto hledá rafinovanější cesty z této šlamastyky. Již při červnovém jednání Rady ministrů zahraničí EU pohrozil řecký ministr Dendias vetem proti prodloužení protiruských sankcí, pokud Unie nepomůže Řecku a Kypru v jeho sporu s Tureckem. Jasně deklaroval, že to může být naposledy, kdy Řecko pro protiruské sankce zvedá ruku.

Unie Řecku a Kypru zatím nijak nepomohla a spíše se jako organizace staví na stranu nečlena Turecka proti dvěma svým členům. Zablokování protiběloruských sankcí Řeckem a Kyprem je proto logickým vyústěním této situace. Brusel se řešení turecké agrese proti Řecku a Kypru snaží stále odsouvat. Včera Evropská rada problém odložila na podzim. S tím, že nutí napadené Řeky a Kypřany, aby si sedli za stůl s agresorem a jednali spolu jako „rovný s rovným“. Unijní papaláši spoléhají na to, že během turistické sezóny Turecko nespustí „horkou válku“. A potom, že se nějak uvidí, jak Řeky a Kypřany přinutit "k povolnosti".

Uvidíme, jestli řecký premiér bude mít dost sil a odvahy dotáhnout „řeckou rebelii“ do důsledků. Považuji za vysoce pravděpodobné, že pokud by se Řecko a Kypr odhodlaly k ukončení protiruských sankcí, nezůstalo by to bez odezvy. Nejen té negativní ze Západu. Rusko má totiž řadu způsobů, jak pomoci nepřímo. Oficiálně se např. neúčastní konfliktu v Libyi. Ruská vojska tam nebojují. Místo nich v poli působí žoldnéřská firma Wagner. Ruská obdoba US firmy na špinavou práci Blackwater. Rusko formálně dodržuje embargo OSN na vývoz zbraní do Libye. Přesto ruské zbraně nějak oklikou vždy dorazí k jednotkám Libyjské národní armády (LNA) vedené polním maršálem Chalífou Haftarem.

Na jaře Rusko prodalo nejnovější verze MiGů 29 syrské armádě, která pak ty trochu olétané mohla předat Haftarovcům. V pondělí libanonská tisková agentura Al-Masdar přinesla informaci, že LNA aktivovala na frontě několik souprav ruských protiletadlových raket S 300. Pro úplnost dodávám, že tento komplex během napadení Jugoslávie vojsky NATO v roce 1999 dokázal sestřelit americkou stealth stíhačku.

Ivan David
Nová republika


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Zapamatujme si: Až poteče krev, geopolitický střet EU s Ruskem vyvolaly země V4…   
Pridal tk Čtvrtek 20 srpen 2020 - 20:12:58 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Každý ví, jak v posledních desetiletích končili barevné revoluce, které provokovaly Rusko. Vždy tragédií, ztrátou území dotčených bývalých satelitů, napětím mezi Západem a Východem… Gruzie a hlavně Ukrajina by o tom mohla povídat. Ta poslední už se z toho nikdy nevzpamatuje, byť zaslouženě. Díky rusofóbii poloviny svého obyvatelstva, ale hlavně polofašistických elit, které převzaly vládu v zemi a naopak rusofilství té druhé části se už objektivně nikdy nemohou znovu stmelit.

Je také dobré si připomenout maximální finanční i osobní nasazení západních politiků, Obamy, Bidena, Merkelové atd. A vina za katastrofu běží za nimi.

Mám pocit déjá vu. Marně jsem tehdy varoval a upozorňoval, že Ukrajina bude na konci rozvrácena a utopena v krvi. Byla a je. Je to zhroucená země.

Musím pochválit tentokrát západoevropské politiky, zejména Angelu Merkelovou a Emanuela Macrona, kteří rozhodně nehýřili touhou jakkoliv zasahovat, i když tam byly sporné momenty. A přiřadil bych k nim i předsedu Evropské rady Charlese Michela, který se snažil oddálit telekonferenci premiérů a hlav států EU, někdy na konec září (řekl bych na dobu, až hlavy vychladnou a věci budou jasné)

A když už tedy Andrej Babiš hrdě přibližuje svou úlohu a roli V4, jak včera učinil ve Sněmovně, rádi ji zaznamenejme. Možná už za rok bude litovat toho, co udělal pro rozpoutání nového geopolitického konfliktu mezi EU a Ruskem či potažmo i Čínou, která má v Bělorusku mimořádně silné ekonomické i strategické zájmy. A bude dělat, že on nic, on muzikant.

Nuže co řekl náš drahý pan premiér:

Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já bych s dovolením využil tuto příležitost, abych vás informoval o Bělorusku. Zaznamenal jsem aktivitu poslanců a dostal jsem dopis od předsedy Senátu pana Vystrčila, což budeme řešit tady s panem místopředsedou vlády Hamáčkem, který dá - nebo možná už dal - příkaz rozvědce, aby pana předsedu Senátu informovala o situaci. Ta situace je samozřejmě dynamická a já si myslím, že Česká republika, česká vláda a já osobně se v této záležitosti aktivně angažujeme.

Tu hlavní roli v našem regionu převzalo Polsko. Polsko už před časem požádalo Charlese Michela o svolání mimořádné rady Evropské rady k Bělorusku. Tehdá to Charles Michel neakceptoval, odkazoval na září. Já jsem se do toho zapojil minulý týden, podpořil jsem premiéra Morawieckého. Já se potom ze Sněmovny omluvím, …. A ve 12 hodin dneska proběhne videokonference Evropské rady, to znamená všichni premiéři a prezidenti Evropské unie.

My jsme v tom byli velice aktivní. Já jsem komunikoval s kancléřkou Merkelovou, ta mi volala v neděli. Mluvil jsem opakovaně s premiérem Morawieckým, s Orbánem, s Macronem . A nakonec V4 přesvědčila Charlese Michela, aby zkrátka dneska ta videokonference proběhla. A je dobře, že jsme v tom byli aktivní, nás se to týká . Historicky si myslím, že tam máme vztahy - já osobně ty lidi i znám - takže je důležité, že se v tom angažujeme.

Hlavní teze je, že běloruští občané mají dostat šanci vyjádřit se ve svobodných volbách a říct, co si pro svoji zemi přejí. My bychom neměli dopustit, aby se v našem těsném sousedství na schengenské hranici dělo něco podobného jako zmanipulované volby, ostré potírání svobody slova, blokování internetu.

Co je nejdůležitější z mého pohledu, je, že my jasně říkáme, že Bělorusové si mají sami rozhodnout, kde chtějí civilizačně být a kam chtějí jít. A na tom my trváme. To znamená, nikdo jim nemá vnucovat, kam patří, co by měli dělat. Tady jde skutečně jenom o to, aby proběhly svobodné a demokratické volby a aby vlastně oni si rozhodli. Rozhodně by se neměla opakovat situace, která proběhla na Ukrajině.

Znovu opakuji, že Česká republika skutečně v této záležitosti byla velice aktivní a dá se říct, že společně s premiérem Morawieckým jsme prosadili, že ta videokonference se neodkládá, ale že Evropská rada je akční, Evropská unie je akční. Nemáme to ve zvyku, ale tentokrát se to povedlo, proběhly různé rozhovory. Kancléřka Merkelová - Německo má předsednictví - mluvila i s prezidentem Putinem. I prezident Macron, a tak dále.

Takže v tomhle směru si myslím, jak jsem pochopil i v rámci našeho politického spektra, že máme na to stejný názor. Takže určitě budeme rádi, když i, pokud tady nastane nějaká situace - já se potom musím rozloučit - a bude nějaké usnesení, že nás Sněmovna podpoří, naše aktivní kroky. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců hnutí ANO.)


Jak víme, Emanuel Macron i Angela Merkelová si uvědomovali rizika celé operace a věděli, že tak jako onak z toho vznikne napětí s Ruskem a do jednání Evropské rady se jim nechtělo. A tak volali s Putinem, dohadovali se a dlužno dodat, že se jim na rozdíl od dávných událostí kolem euromajdanu podařilo alespoň prosadit, že žádná politická úderka z EU či USA nevyrazila směr Minsk a nezačala organizovat nábor pro vstup do EU či NATO a odpor proti Rusku.

To je rozhodně oproti událostem v Gruzii (velká angažovanost např. McCaina) a o Ukrajině ani nemluvě, protože tam si podávali ruce jeden západní politik za druhým (i od nás Schwarzenberg, Zaorálek, Štětina a prakticky celá protiruská západní elita)

Tomu samozřejmě napomáhá, že prezident Lukašenko je poučen a ví, jak ukrajinský prezident Janukovyč na spolupráci se Západem doplatil a kdyby jej před smrtí nezachránili na poslední chvíli jednotky specnaz Putina, nebyl by už mezi živými.

Evropská unie včera prohlásila, že neuznává prezidentské volby, čímž na jedné straně přestala uznávat prezidenta Lukašenka za hlavu státu, ale zároveň schizofrenně jej vyzvala, aby s opozicí navázal dialog.

A proč by to jako dělal. Ze svého úhlu pohledu je platně zvolen a co si přejí nějací marbulínkové na západ od hranic Běloruska, kteří chtějí ukládat sankce jemu a jeho lidem, tak by byl hlupák, kdyby se s nimi chtěl sejít.

A odpověděl po svém. Ještě včera v 19:00 hodin jmenoval novou vládu včetně staronového premiéra i ministra vnitra, který logicky odpovídá za události minulých dnů.

Stejně tak vydal rozkaz k zákazu dalších násilných shromáždění. No proč ne? Bělorusko nejsou USA, kde na násilí a nekonečný vandalismus Black jsou Američané zvyklí…

Jak se ovšem věci budou vyvíjet nikdo neví a představy, že skončí nějak harmonicky jsou nepravděpodobné.

Ať tak či onak, s výjimkou velmi státotvorných sil SPD a KSČM, které včera při projednávání současné běloruské krize vystupovali skvěle, moudře a zdrženlivě, zbývající politické síly a zejména Andrej Babiš se odpovědnosti za možné budoucí krveprolití nezbaví. Stejně jako se celoevropské odpovědnosti nezbaví V4.

Asi tak…

Jiří Vyvadil

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Uprchlík řádil na německé dálnici, 3 Němci jsou těžce zraněni. Měl ale prý dříve “psychické problémy”   
Pridal tk Čtvrtek 20 srpen 2020 - 07:53:33 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Německá dálnice A100 (v oblasti Berlína) se stala svědkem dalšího dílu multikulturního obohacení v nekonečném německém seriálu. Irácký uprchlík Sarmad A. (30) najížděl v černém Oplu Astra do ostatních aut s cílem způsobit co největší havárii. Podařilo se mu vrazit do dvou aut se smutným výsledkem, 6 zraněných Němců a z toho 3 těžce.

Policie sice nevyloučila islámský terorismus, ale hned dodala, že prý měl uprchlík v minulosti “nespecifikované psychické problémy”. To ve skutečnosti znamená, že bude brzy v tichosti propuštěn a dál bude terorizovat nebohé německé nevěřící. Sice je aktuálně vyšetřován, ale to je jen divadlo pro německé obyvatelstvo.

Sarmad A. je v Německu v režimu strpění. To znamená, že mu byl sice zamítnut nárok na azyl, ale nemusí Německou opustit. Částo je to případ kriminálních živlů, kterým doma v Iráků hrozí trest za trestnou činnost. V trestné činnosti pokračoval i v Německu a má policie ho dobře zná.

Česká věc
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Vykonstruovaný soudní proces s Julianem Assangem   
Pridal tk Čtvrtek 20 srpen 2020 - 07:35:23 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Krutá pseudosoudní fraška

Nedávné slyšení v Londýně ukázalo, pokud bylo nějakého dalšího důkazu zapotřebí, že trestní řízení s Julianem Assangem je ostudný a ponižující vykonstruovaný soudní proces, který má dostat nevinného muže do vězení nebo do cely smrti kvůli tomu, že odhalil zločiny amerického imperialismu.

Soudní řízení bylo naprosto zpackané. Assange nebyl na začátku přiveden do video místnosti, aby se připojil k řízení; američtí žalobci byli špatně informováni o čase slyšení, takže se nedostavili včas; do soudní síně byl umožněn přístup pouze pěti pozorovatelům; žádným novinářům a právním pozorovatelům, kteří se snažili poslouchat slyšení z dálky, nebyl povolen vstup.
Assangeovi, světově nejproslulejšímu politickému vězni, byl od března odepřen přístup k jeho právníkům, od té doby neviděl svou rodinu, ani své děti.

Nejodpornějším a do nebe volajícím opatřením bylo to, že pouze dva dny před tímto slyšením americké ministerstvo spravedlnosti, jehož hlavou je pravicový a autoritářský ideolog William Barr, vydalo proti Assangeovi zcela nové obvinění, které si obviněný dokonce ani nemohl před tímto slyšením přečíst.

„Zdá se, že americká vláda chce pokaždé změnit obvinění, když se sejde soud, avšak bez toho, aby tyto důležité dokumenty viděla obhajoba, nebo sám Julian,“ uvedla šéfredaktorka WikiLeaks Kristinn Hrafnssonová.

Méně než 24 hodin před zahájením závěrečného procesního jednání a méně než čtyři týdny před obnovením extradičního řízení podepsal Barr novou 33stránkovou žádost, aby byl Assange převezen ze Spojeného království do USA.

Náhradní obžaloba, na níž je založena nová žádost o extradici, byla vydána 24. června, avšak američtí státní zástupci ji odmítli potvrdit v průběhu dvou slyšení, 30. června a 28. července, tedy přesně v době, kdy by měla být předložena v britském soudním řízení.

Nová žádost o extradici byla podána poté, co Assangeův tým právníků předložil všechny své důkazy. Obhajoba prohlásila, že pokud se bude pokračovat na základě nového obžaloby, bude se to v podstatě rovnat zneužití řádného procesu. Soudkyně Baraitserová tuto žádost obhajoby zamítla, místo toho umožnila, aby si požádali o odložení jednání.

Assangeův tým právníků nyní čelí rozhodnutí, zda akceptovat další sabotáž případu svého klienta, nebo prodloužit ohrožení jeho života pobytem ve vězení po dobu několika dalších měsíců.
Přestože pandemie covid-19 řádí i v britském vězeňském systému, Assange zůstává ve věznici Belmarsh. Lékařští odborníci, kteří ho vyšetřovali, tvrdí, že jeho zdraví se neustále zhoršuje, a že by mohl ve vězení zemřít.

Nové obvinění zvětšuje rozsah toho, co je označováno jako trestná činnost. Obvinění z „neoprávněného zveřejnění informací o obraně“ předtím Assangeho obviňovalo jednoduše ze „zveřejňování [válečných záznamů z Afghánistánu a Iráku a kabelogramy ministerstva zahraničí] na internetu.“ To bylo nyní rozšířeno o „distribuování“ dokumentů, například do jiných mediálních organizací.

Blízcí spolupracovníci Assangeho - Sarah Harrisonová, Jacob Applebaum a Daniel Domscheit-Berg, bývalý zaměstnanec WikiLeaks - byli také vybráni za cíl jako „spoluspiklenci“. Úsilí spojené s pomocí získat pronásledovanému informátorovi (Edward Snowden) azyl nebo dokonce mluvit na jeho obranu je kriminalizováno, stejně jako nejobecnější prohlášení na podporu transparentnosti vlády.

Z těchto podrobností jasně vyplývá, že zatímco byl Julian Assange izolován ve vězení a nemohl se setkat se svými právníky, americká vláda budovala případ extradice a rozšiřovala rozsah vendety proti všem osobám, které pomohly WikiLeaks odhalit pravdu a sdělit ji celému světu.

Julian Assange, který čelí 175 letům ve federálním vězení za to, že odhalil válečné zločiny USA v Iráku a Afghánistánu, které si vyžádaly desítky tisíc životů, je pronásledován v rámci mezinárodního úsilí vládnoucí elity kriminalizovat informátory, novináře a politický disent.

Státní spiknutí proti Julianu Assangeovi je hlavní součást nepřetržité ofenzivy proti demokratickým právům, zaměřeným na pracující třídu. Assangeův zločin v očích jeho pronásledovatelů je to, že odhalil imperialistické válečné zločiny a diplomatické intriky, což vyvolalo masovou opoziční náladu po celém světě.

Nové obvinění sestavil Barr, který se šest dní předtím objevil ve vysílání Fox News, kde veřejně odsoudil široký zástup Trumpových politických oponentů, které označil za „revolucionáře“ a „bolševiky,“ odhodlané „zbořit systém“. Barr podporuje skutečný rozsah Trumpových plánů na zavedení prezidentské diktatury.

Tento vývoj je palčivým obviněním všech politických sil, které buď mlčely, nebo podporovaly Assangeovu perzekuci. Jde o Demokratickou stranu ve Spojených státech, která vedla útok proti WikiLeaks v rámci neo-mccarthyovské protiruské kampaně.

Demokratičtí kandidáti ve volbách, které proběhnou v roce 2020, Joe Biden a Kamala Harrisová, jsou nadšenými účastníky této reakcionářské a antidemokratické vendety.

Pokud jde o liberální média, v jejichž čele jsou Guardian a New York Times, ta předhodila Assangeho vlkům. Za vše mluví to, že žádná velká zpravodajská organizace v USA se ani neobtěžovala tím, aby podala zprávy o včerejším slyšení. Ani žádné pseudolevicové časopisy, jako je Nation nebo Jacobin, neinformovaly o útoku na základní práva, k němuž došlo v londýnské soudní síni.

Jak se dalo očekávat, samozvaní socialisté Bernie Sanders, Jeremy Corbyn, Alexandria Ocasio-Cortezová a Rashida Tlaibová se k včerejší pseudosoudní frašce vůbec nevyjádřili.

Politická zodpovědnost za schopnost Trumpovy administrativy v USA a Johnsonovy vlády ve Velké Británii pokračovat ve společném úsilí umlčet Assangeho spočívá na celistvém pseudolevicovém bratrstvu, které se postavilo proti Assangeovi, opětovně použilo očerňování a lži ministerstva zahraničí, Pentagonu a CIA o falešném obvinění ze Švédska, „neschopné redigovat“, a další lži.

Účastníci oficiální kampaně kolem WikiLeaks, kteří se snaží směrovat Assangeovu obhajobu k britské labouristické „levici“, odborovým byrokratům a hlavnímu perzekutorovi Assangeho, tj. Demokratické straně ve Spojených státech, se dopouštějí politického podvodu, který brání skutečnému hnutí za osvobození Assangeho.

Webová strana „World Socialist Web Site“ opět vyzývá k tomu, aby mezinárodní dělnická třída obhajovala Juliana Assangeho. Dělnická třída si musí ujasnit základní spojitost mezi perzekucí Assangeho, obranou demokratických práv a bojem proti kapitalistickému systému, který vhání svět do války a barbarství.

Boj za osvobození Assangeho je neoddělitelný od mobilizace masového politického hnutí v boji za socialismus proti imperialistické válce, sociální nerovnosti a tendencím diktátorských forem vládnutí.

Thomas Scripps

The show trial of Julian Assange: A cruel and pseudolegal farce vyšel 15.8.2020 na ICH. Překlad Zvědavec.

Poznámka editora

Neuvěřitelná fraška kolem stíhání Assangeho překročila už všechny možné meze trapnosti, ubohosti, pomstychtivosti, malosti a křupanství současných západních režimů. Tohle by si nevymyslel ani William Shakespeare, ani Christian Andersen. Ten napsal krásnou pohádku Čísařovy nové šaty, ale i v ní je císař byť nahý pořád císařem. V dramatu, který sledujeme v přímém přenosu, už nezůstalo nic z proklamovaných hodnot, které si prohnilý Západ uzurpuje představovat a dokonce šířit.

Zdroj: http://www.zvedavec.org/komentare/2020/08/8409-vykonstruovany-soudni-proces-s-julianem-assangem.htm


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



"Vagnerovci" v Bělorusku? Operace ukrajinské tajné služby   
Pridal tk Čtvrtek 20 srpen 2020 - 07:30:19 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Nedávné zadržení třech desítek takzvaných vagnerovců bylo speciální operací tajné služby Ukrajiny. Prohlásil to agent ukrajinské protikorupční služby Jevhen Ševčenko. Ke krachu operace prý došlo díky zradě šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Andrije Jermaka.

Ševčenko na Facebooku s odvoláním na neupřesněné informace z vyšetřování napsal, že agent ukrajinské SBU verboval v Rusku osoby s bojovými zkušenostmi a nabízel práci ve Venezuele. Jeho „kvalifikační“ rozhovory byly tajnou službou nahrávány pro budoucí použití u soudu. 33 naverbovaných osob, údajně spojených s vagnerovci a předtím bojujících na Donbase, bylo vylákáno do Minsku, odkud měla celá skupina odletět do Istanbulu a poté do Venezuely. Na Palubě linky do Istanbulu měl být ukrajinský agent, který by simuloval zdravotní problém a letadlo by muselo nouzově přistát na území Ukrajiny. Cestující Rusové měli být zadrženi zvláštním oddílem „Alfa“. Den před plánovaným letem měl zástupce ředitele SBU informovat o podrobnostech ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Přítomný A. Jermak měl akci odmítat s odůvodněním, že poškodí proces výměny zajatců, ke které údajně mělo v následujících dnech dojít. Tento názor nakonec měl podpořit i prezident, který přikázal odložení akce o několik dnů. Skupina „vagnerovců“ potom na další let měla čekat v rekreačním středisku pod Minskem. V té době ovšem ruská FSB měla získat o akci veškeré informace a poté zprávu nechat proniknout k běloruské KGB. Následně došlo k zadržení Rusů v Bělorusku a později jejich odeslání do Ruska. Unikátní operace tak skončila fiaskem. Dodejmě, že s akcí má souvislost i nedávný odchod šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vasyla Burby, který se podle zpráv z těchto dnů měl dožadovat vyšetřování Jermaka a také místopředsedy Rady národní bezpečnosti Ukrajiny Ruslana Demčenka na detektoru lži. Poté, co měl takový požadavek sdělit prezidentovi Zelenskému, byl hlavou státu bezprostředně odvolán.

Stanislav Kliment
Vaše věc

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Rychle pryč z Evropské unie! Rychle pryč z NATO! Obě organizace jsou pro náš národ záhubou. Shoda na diskuzním panelu Vlasteneckého setkání 2020   
Pridal tk Čtvrtek 20 srpen 2020 - 03:57:44 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
V diskuzním panelu o zahraniční politice, bezpečnosti a armádě vystoupili Ing. Jiří Kobza, místopředseda poslaneckého Výboru pro evropské záležitosti za stranu Svoboda a přímá demokracie, Ing. Jaromír Novotný, bývalý diplomat a 1. náměstek ministra obrany, plk. v.v. Ing. Ladislav Petráš, bývalý velitel prvosledové divize ČSLA a AČR, dlouholetý pedagog Vysoké vojenské školy pozemního vojska a pplk. MUDr. Marek Obrtel, velící vojenský lékař na několika zahraničních misích AČR (Kosovo, Afghánistán a Bosně a Hercegovině) . Debatující vyjmenovali několik důvodů, proč by Česká republika měla vystoupit jak z Evropské unie tak i z NATO. Moderuje Tomáš Doležal.





Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Proč EU podporuje nového Hitlera v Turecku? Turecká ekonomika je až z 90% plně závislá na státech EU   
Pridal tk Čtvrtek 20 srpen 2020 - 03:47:50 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Po „velkém úspěchu“ vyjednávání německé kancléřky Angely Merkelové, která na konci července „domluvila“ Erdoganovi, aby na chvíli odložil plány na vrtání do dna ve výsostných řeckých a kyperských vodách, vyplula v pondělí těžební loď Oruc Reis ke Krétě a už předtím Barbaros ke Kypru.

Erdogan otevřeně prohlašuje, že Řecko na své výsostné vody nemá právo a odpovědí je mu co? Chlácholení, podlézání. Žádné sankce, po kterých volá Řecko, nic. Jen vlídné domluvy. EU prý „pevně stojí za Řeckem“, ale pokud bude jen stát, Erdogan ji snadno odstrčí stranou a půjde si za svým.

Turecký krajně pravicový nacionalistický ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu ostatně ve svých tweetech uvádí, že Evropané jsou „zkažené rasistické děti, které by měly znát své místo“.

Turecká ekonomika je až z 90% plně závislá na státech EU. Sankce by tureckou ekonomiku, která prožívá opravdu velkou krizi, snadno položily. Turecká lira je na rekordním minimu.

O tom, proč se pravděpodobně nic nestane ani tentokrát, kdy Řecko svolalo Radu ministrů zahraničí EU a vyžaduje sankce, čili chce, aby podpora EU Řecku přešla od slov k činům, jsem psal mnohokrát. A mnohokrát jsem při hlasování o sankcích proti Turecku, počínaje jeho vpádem do severní Sýrie loni na podzim, narazil na větu, která dopředu ničí všechny snahy o „umravnění“ Turecka. „Turecko je příliš důležitý obchodní partner na to, abychom poškodili jeho ekonomiku.“

Evropská unie, které mnozí vyčítají „socialismus“, je tak ve vleku velkých koncernů, které mají v Turecku „ekonomicky výhodné“ továrny s nižšími náklady než v Evropě, že je úplně ochromená. Německo, jehož propojení s tureckou ekonomikou je asi největší – snad až 20 000 ekonomických subjektů podniká v Turecku – pak je skutečně v klinči. Nebudeme je ale litovat, dostali se do něho sami neustálou touhou po snižování nákladů, především mezd. Vždyť i výroba vozů Superb se má z Mladé Boleslavi přesunout do Turecka, nikoli do Německa, jak jsem někde četl. V Německu už se budou zřejmě vyrábět jen elektromobily.

Naproti tomu Řecko už je ekonomicky nezajímavé, už je „vytěženo“ takzvanou pomocí evropských, především německých a francouzských bank, že se z toho sto let nevzpamatuje. A přiznejme, si, pro NATO je Řecko už také spíše přítěží. Daleko důležitější je pro něj Turecko, ona „výspa západní demokracie proti Rusku“, jak se skutečně lze občas dočíst. Tedy nástupní pole do války s Ruskem, což je stále vlhký sen nejen mnoha neoliberálů, ale i neoconů, kteří považují Rusko za největší nebezpečí pro demokratický svět, jak v Praze znovu zopakoval ministr zahraničí USA Pompeo.

Evropa nemá svou vlastní zahraniční politiku, a proto tupě opakuje toto „moudro“, aniž by si zdála všímat diktátora na Bosporu. Ten klidně vyhlásí, že smlouva mezi Řeckem a Egyptem, která má chránit jejich výsostné vody před rozpínavostí Turecka, je „porušením slibů“, které Řecko dalo, a proto turecké těžební lodě doprovázené válečnými loďmi mohou vyplout.


Řecko samozřejmě mobilizuje také. Ve Středomoří se tedy hromadí válečné lodě, ve vzduchu letadla. Kancléřka Merkelová se prý pokouší dostat na poslední chvíli obě strany k jednacímu stolu, ale zaznívají nepěkné věty o tom, že Řecko bude muset opustit svůj tvrdý postoj ohledně svých ostrovů a ostrůvků, které jsou na zajímavém podkladu plném plynu a ropy. Protože slova o „dělení“ surovin už padla a Turecko to ví.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis měl včera večer celkem zásadní projev, ve kterém nevylučuje ozbrojený konflikt jako nejzazší řešení. Řecké výsostné vody a ostrovy jsou prý "neobchodovatelné". Otázka zní: Bude k tomu mít odvahu? Nebo si Erdogan silou prosadí, že si může dělat v podstatě co chce a spoléhat se na to, že Řecko k ostré palbě nesáhne? A pak, u jednacího stolu, už bude mluvit jako "vládce východního Středomoří", jak jej oslavuje turecký tisk, tedy země, která své průzkumy už udělala, lodě jsou na místě, těžba začne – a kdo mi v tom zabrání?

Že Evropa opakuje stejnou chybu jako před poslední velkou válkou, je každému soudnému člověku jasné. Ale o lidi tu jde až naposled. Zisky jsou přednější.

Několik příštích hodin a dnů ukáže, jak moc Evropa za Řeckem stojí. Zatím se k protiakcím a přesunu letadel a lodí do východního Středomoří odhodlala jen Francie. Na vlastní pěst.

Autor: Ivan David

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



EU neuznala výsledky voleb v Bělorusku a rozhodla o uvalení sankcí   
Pridal tk Čtvrtek 20 srpen 2020 - 03:43:39 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Šéf Evropské rady Charles Michel informoval, že Evropská unie neuznává výsledky prezidentských voleb, které oznámily běloruské úřady. Kromě toho zavede Evropská unie sankce proti velkému počtu osob, které jsou prý odpovědné za násilí v Bělorusku a falšování voleb. EU také poskytne 53 milionů eur pro běloruský lid.

Evropská unie vyzývá běloruské orgány, aby našly mírový východ z krize, uvedl Michel po mimořádném summitu lídru EU věnovanému situaci v Bělorusku. Celá Evropská rada uvedla, že běloruské prezidentské volby nelze považovat za demokratické a musí být zopakovány, uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki.

„Celá Evropská rada odsoudila průběh událostí v Bělorusku. Oznámili jsme, že volby se musí zopakovat, že volby nelze považovat za demokratické,“ uvedl po skončení summitu.

Německá kancléřka Angela Merkelová zase konstatovala, že by nemělo dojít k vnějšímu vměšování do situace v Bělorusku.

„Bělorusko si musí najít svoji vlastní cestu, musí k tomu dojít prostřednictvím dialogu uvnitř země, k vměšování by dojít nemělo,“ uvedla.

Taktéž uvedla, že momentálně nemůže být prostředníkem v situaci v Bělorusku, jelikož prezident Lukašenko „odmítl rozhovor“. „Osobně jsem se pokusila zorganizovat telefonát s prezidentem Lukašenkem, ale bohužel se tak nestalo. Také jsem požádala o telefonát s ruským prezidentem Putinem, který se, jak víte, uskutečnil,“ uvedla.

„V současné době nevidím situaci s prostřednictvím, jelikož prezident Lukašenko odmítl telefonický rozhovor, což mi je líto. Být prostředníkem lze jen tehdy, když se nacházíte v kontaktu se všemi stranami, my však z naší strany uděláme vše pro podpoření národního dialogu (v Bělorusku),“ uvedla Merkelová na briefingu.
Podle jejích slov odsoudili lídři EU násilí proti pokojným demonstracím v Bělorusku, „zatčení tisíců Bělorusů“ a „vyzvali Lukašenkův režim, aby přestal používat sílu“, a že „musí být zaručena svoboda slova a právo na shromažďování“.

Jménem Evropské unie pak Evropská komise plánuje přidělit dalších 53 milionů eur na pomoc běloruskému lidu. Uvádí se, že z toho půjde jeden milion na podporu občanské společnosti a nezávislých médií. Takovou informaci sdělila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Již jsme poskytli velkou podporu Bělorusku skrz (program) Východní partnerství, ale nyní je důležité víc něž kdy jindy být s běloruským národem a přeprogramovat prostředky směrem ne k běloruským úřadům, ale směrem k občanské společnosti a zranitelným skupinám (obyvatelstva). Evropská komise nyní mobilizuje 53 milionů eur pro podporu běloruského lidu v těchto těžkých dobách,“ uvedla.

Šéfka EK upřesnila, že dva miliony z této částky jsou plánovány na „podporu obětí represí a nepřijatelného násilí ze strany státu“, jeden milion pak na podporu občanské společnosti a nezávislých médií. Zbylých 50 milionů je mimořádná podpora na pozadí koronaviru pro sektory zdravotnictví, například pro nemocnice, ale především pro malé a střední podniky, dodala.

Postoj ČR a SR

Co se týče postoje ČR, pak dnes se na webových stránkách Hradu objevilo prohlášení prezidentů zemí Visegrádské skupiny o Bělorusku, v němž signatáři vyjádřili znepokojení nad prezidentskými volbami v Bělorusku, jejichž výsledek nebyl přijat částí běloruskou společností.

Z dokumentu vyplývá, že prezidenti České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska vyzývají orgány Běloruské republiky, aby otevřely cestu politickému řešení, dodržovaly základní lidská práva a svobody a upustily od používání násilí proti pokojným demonstrantům a zároveň, aby zorganizovaly nové, mezinárodně legitimní a uznané prezidentské volby.

„Vyzýváme zahraniční aktéry ke zdrženlivosti od akcí, které by podkopaly nezávislost a suverenitu Běloruska,” stojí v prohlášení.

Na Slovensku zase přijal ve středu kabinet stanovisko vlády, které pojednávalo o situaci v Bělorusku. V něm se uvádí, že slovenská vláda bude na půdě Evropské unie podporovat rozhodnutí o cílených a restriktivních opatřeních vůči osobám zodpovědným za násilí na občanech Běloruska, kteří protestovali proti nedodržování občanských a lidských práv.

V tomto stanovisku vyzvala vláda vedení Běloruska k okamžitému ukončení násilí a dodržování základních lidských práv, stejně jako spravedlivému vyšetření a potrestání osob zodpovědných za násilí. Dále bylo vyzváno k bezodkladnému propuštění zadržovaných účastníků klidných protestů a iniciování dialogu s občanskou společností vedoucímu k urychlenému opakování prezidentských voleb.

Slovenský ministr zahraničních věcí Ivan Korčok zase ocenil, že vláda přijala stanovisko k situaci v Bělorusku jednomyslně. Ministr obrany Jaroslav Naď pak označil situaci v Bělorusku za velmi citlivou a vyjádřil naději, že dojde ke zklidnění.

Zdroj: https://sptnkne.ws/DwBJ
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



WHO se obává, že šíření nového koronaviru je poháněno mladšími dospělými   
Pridal tk Čtvrtek 20 srpen 2020 - 03:37:39 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý prohlásila, že se obává, že šíření nového koronaviru je poháněno lidmi ve věku 20, 30 a 40 let, z nichž mnozí nevěděli, že jsou infikováni, což představuje nebezpečí pro zranitelné skupiny.

Úředníci WHO tento měsíc uvedli, že podíl mladých lidí z infikovaných celosvětově vzrostl, což ohrožuje zranitelnou skupinu obyvatelstva na celém světě, včetně starších a nemocných lidí v hustě obydlených oblastech se slabými zdravotními službami.

„Epidemie se mění,“ řekl regionální ředitel WHO pro západní Pacifik Takeshi Kasai,

„Lidé ve věku 20, 30 a 40 let stále více podporují šíření. Mnozí z nich si neuvědomují, že jsou infikováni,“ dodal, „tím se zvyšuje riziko přelévání epidemie na zranitelnější.“

Nárůst nových případů přiměl některé země, aby znovu zavedly opatření, ve stejné době společnosti závodí o nalezení vakcíny proti viru, který porazil ekonomiky, zabil více než 770 tisíc lidí a infikoval téměř 22 milionů, podle zprávy Reuters.

Země, které dávají přednost svým zájmům před ostatními a snažily se zajistit dodávky možné vakcíny, pandemii zhoršují, to řekl v úterý v Ženevě šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

„Jednat strategicky a globálně vlastně odpovídá národním zájmům každé země - nikdo není v bezpečí, dokud nebudou všichni v bezpečí,“ řekl Tedros Adhanom Ghebreyesus na virtuálním briefingu, který žádal ukončení „nacionalismu v oblasti vakcíny“.

V zemích, kde se zdálo, že virus je pod kontrolou, včetně Vietnamu, který donedávna nezaznamenal tři měsíce žádné domácí přenosy epidemie kvůli striktnímu úsilí o zmírnění infekce, se počet případů infekce zase zvýšil.

„To, co pozorujeme, není jen obnova viru. Věříme, že je to signál, že jsme vstoupili do nové fáze pandemie v Asii a Tichomoří,“ řekl regionální ředitel WHO pro západní Pacifik Kasai. Dodal, že kombinací včasné detekce a reakce na zvládnutí infekce jsou země lépe schopny omezit narušení života lidí a ekonomiky epidemií.

Přestože byly pozorovány mutace, WHO stále považuje virus za „relativně stabilní“, řekl Kasai.

WHO také připomněla výrobcům léčiv, aby při vytváření vakcíny dodržovali všechny nezbytné kroky výzkumu a vývoje.

Technický referent a poradce pro léčivé přípravky Socorro Escalante WHO uvedl, že WHO v současné době koordinuje s Ruskem, které se tento měsíc stalo první zemí, která udělila regulační schválení vakcíny COVID-19.

"Doufáme, že dostaneme odpověď, pokud jde o důkazy o této nové vakcíně," řekl Escalante.

Ohledně šíření COVID-19 vydala Francie nařízení, že od září lidé musejí nosit roušky ve všech vnitřních pracovních prostorech. Francouzská vláda v úterý oznámila, že vláda nařídí nošení obličejových masek ve všech vnitřních pracovních prostorech od září, kdy se lidé po letních prázdninách vrátí do práce. Pracovníci budou muset nosit roušky v uzavřených pracovních prostorech, včetně zasedacích místností, chodeb a úřadů s otevřeným plánem, sdělila ministryně práce Élisabeth Borne.



Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Čínský vyslanec zdůraznil nezasahování do vnitřních záležitostí Běloruska   
Pridal tk Čtvrtek 20 srpen 2020 - 03:35:42 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Čínský vyslanec v OSN Zhang Jun (Čang Ťün) zdůraznil, že to, co se děje v Bělorusku, jsou vnitřní záležitosti země a nepředstavuje to žádné ohrožení pro regionální nebo mezinárodní mír a bezpečnost.

V tomto ohledu není situace v Bělorusku záležitostí Rady bezpečnosti, uvedl Zhang v úterý během jednání Rady bezpečnosti OSN o Bělorusku na žádost USA a Estonska.

Téhož dne ruský prezident Vladimir Putin a předseda Evropské rady Charles Michel také diskutovali o situaci v Bělorusku v telefonním hovoru.





Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přejít na stranu  [1] 2
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2020
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2189 sec,0.0592 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,595kB