Ústecký kraj - Je tomu jedenáct let, co rozbouřená voda smetla co jí stálo v cestě. Je tomu jedenáct let a živel řádí znovu. Proč kompetentní orgány opět zaspaly, a varování přišla jako obvykle pozdě, to je otázka na kterou si teď nedovedeme odpovědět. Postižení se mohou už jen se slzami v očích dívat, jak plody jejich práce a dřiny odplouvají vniveč. Co ovšem bude, až voda opadne?
„Na území celého kraje se realizovala protipovodňová opatření, která jsou ve vlastnictví obcí nebo správců toků. Bohužel se aktuálně ukazuje, že na očekávanou úroveň povodně, která odpovídá stoleté vodě, většina těchto opatření nepostačuje. Proto probíhá evakuace obyvatelstva i majetku, aby byly škody co nejmenší.“ říká naší redakci Magdalena Hanáčková tiskový mluvčí Ústeckého kraje. Podle jejích slov pro občany postižené povodní je připravena mimořádná okamžitá pomoc. Tu vyplácí úřady práce, které jsou pro tuto situaci posilovány.
Ústecký kraj bude hradit humanitární pomoc, která je soustředěna do skladu v České Kamenici a je podle potřeb doplňována. Kraj také prý zajistí svoz povodňového odpadu. Prvotní náklady na záchranné a likvidační práce vykáží obce prostřednictvím kraje k proplacení státu, tedy nám všem. Dotační program na obnovu území bývá vypisován po součtu škod. Z něj čerpají obce a kraje na obnovu svých území. Samozřejmá je spoluúčast, která ovšem bývá u krajů výrazně vyšší než u obcí. Největší škody bývají většinou na majetku kraje, na silnicích II. a III. Třídy. Mohly být škody menší, kdyby vodohospodáři začali upouštět přehrady dříve a ne až na poslední chvíli? A co kdyby varování před vodou přišla také dříve jak deset minut před záplavou? To, že jsou povodně se přece ví už dlouho. To, že prší a toky stoupají, také. Před jedenácti lety přišla opravdu velká voda a ta prověřila že na povodně nejsme připraveni. Za jedenáct let se už mohlo ledacos změnit.


(Text: Siegfried Neumaier, foto: Blesk.cz)