ČR musí zavést institut strpění cizince. I člověk bez nároku na azyl má mít práva uprchlíka   
Pridal tk Středa 09 říjen 2019 - 04:13:53 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks: 0   Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Česká republika zavede institut strpění cizinců ze třetích zemí na svém území. Reaguje tak na letošní rozhodnutí Soudního dvora EU, podle kterého se i cizinci, který není hoden azylu, musí přiznat práva uprchlíka a není možné ho vyhostit, ač představuje nebezpeční pro stát nebo byl odsouzen pro závažný zločin. Vyplývá to z novely azylového zákona, která byla předložena do připomínkového procesu. Institut strpění už má dlouhodobě ve své legislativě například Německo.

Jednání k vypořádání připomínek se uskuteční dne 11. listopadu 2019 v prostorách ministerstva vnitra, informuje předkladatel návrhu novely azylového zákona.

Kromě zavedení institutu strpění navrhuje ministerstvo vnitra rovněž i novou definici azylanta. Azylantem má být nově nikoli ten, komu byl azyl udělen, ale už ten, kdo o azyl požádal. Postavení azylanta pak bude mít žadatel po celou dobu procesu vyřizování žádosti včetně soudního řízení u Nejvyššího správního soudu v případě odmítnutí azylu.

Nová definice azylanta v §2 azylového zákona má vypadat takto:

Azylantem se rozumí cizinec, kterému bylo doručeno rozhodnutí o udělení azylu, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu. Azylantem se rozumí dále cizinec, u kterého bylo zahájeno řízení o odnětí azylu, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o odnětí azylu, po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 nebo kasační stížnosti a po dobu soudního řízení o žalobě a kasační stížnosti proti rozhodnutí ministerstva podle soudního řádu správního.

Návrh rovněž kodifikuje nové důvody neudělení azylu. V §15, odst. 3 navrhovatel zákona rozšiřuje důvody, pro které nelze azyl udělit o tyto dva důvody: c) existují oprávněné důvody považovat cizince za nebezpečí pro bezpečnost státu, ve kterém se nachází, nebo d) cizinec byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin a představuje tak nebezpečí pro společnost.

Oba důvody, pro které nelze udělit zločinci a nebezpečné osobě azyl, se podle návrhu nově stanou důvodem, pro který bude muset stát na svém území takové osoby strpět, pokud o to požádají.

Nově zavedený institut strpění bude podle nového odstavce 8) § 28 vypadat takto:

Cizinec, kterému nelze udělit azyl podle § 15 odst. 3 písm. c) nebo d), a cizinec, kterému byl odňat azyl podle § 17 odst. 1 písm. i) a j), je v případě, že by jinak splňoval důvody pro udělení nebo ponechání azylu, způsobilý k právům uvedeným v článcích 3, 4, 16, 22, 31, 32 a 33 mezinárodní smlouvy22). Tento cizinec je oprávněn požádat o potvrzení o strpění na území podle § 78b, pokud doloží adresu místa hlášeného pobytu na území. Dobu strpění na území stanoví ministerstvo na dobu nezbytně nutnou a je oprávněno dobu strpění na území opakovaně prodlužovat. Ustanovení § 78d odst. 2 až 6 a § 79 odst. 5 se neuplatní.

Podle důvodové zprávy jde o aplikaci judikatury Soudního dvora Evropské unie z letošního roku. „Úpravy v ustanoveních § 15 odst. 3, § 17 odst. 1 a vložení nového odstavce 8 reagují na judikaturu Soudního dvora EU. Konkrétně se jedná o rozsudek Soudního dvora (velkého senátu ze dne 14. května 2019 ve spojených věcech C-391/16, C-77/17 a C-78/17. Podstatou uvedeného rozsudku je výklad ustanovení čl. 14 odst. 4 až 6 kvalifikační směrnice . V rozsudku Soudní dvůr jednoznačně uvádí, že výše uvedená ustanovení kvalifikační směrnice nejsou v rozporu ani s čl. 78 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, který stanoví povinnost mít unijní azylovou politiku souladnou s Úmluvou o právním postavení uprchlíků ani s článkem 18 Listiny základních práv Evropské unie, který upravuje právo na azyl. Dochází tak k doplnění již proběhlé transpozice kvalifikační směrnice a doplňuje se stávající provedení tzv. vylučující klauzule v § 15 odst. 3, kde se doplňují dva nové důvody pro vyloučení z možnosti udělit azyl a to i v případě, pokud by dotčená osoba na udělení azylu měla nárok. Konkrétně jde o situace podezření, že dotčený cizinec může být nebezpečný pro stát, kde se nachází nebo byl odsouzen v trestním řízení. Dále dochází v § 17 odst. 1 k precizaci použité formulace tak, aby lépe odpovídala kvalifikační směrnici,“ uvádí se k novým důvodům neudělení azylu.

Podle předmětného rozhodnutí i podle zmíněné kvalifikační směrnice se pak pro tyto osoby zavádí předmětný institut strpění: „Nové ustanovení § 28 odst. 8 pak transponuje odstavec 6 čl. 14 kvalifikační směrnice, který přiznává osobám, které nejsou hodny udělení azylu či jim byl azyl odňat určitá základní práva,“ uvádí ministerstvo vnitra v důvodové zprávě.

Jak vyplývá z předmětného rozsudku, šlo o řízení o předběžné otázce, kterou kromě České republiky položila Belgie celkem ve třech případech, kdy se zločinec odsouzený za závažný zločin, domáhal soudně azylu. Žádost o zodpovězení předběžné otázky ohledně uvedených případů položilo Soudnímu dvoru EU české ministerstvo vnitra a belgická Rada pro spornou cizineckou agendu.

V České republice jde o případ Čečence, který spáchal před udělením loupež a byl odsouzen na tři roky do vězení. Po udělení azylu spáchal další loupež a dopustil se vydírání. Jako recidivista byl odsouzen k devíti letům. Rozhodnutí, že Česká republika této osobě odnímá azyl, napadl zločinec soudně.

V prvním belgickém případu Belgii pak jde o případ osoby z Pobřeží slonoviny, která byla odsouzena k čtyřem letům za znásilnění dítěte ve věku mezi čtrnácti a šestnácti lety. Proto této osobě Belgie odmítla přiznat statut uprchlíka. Osoba X se ho domáhá soudně.

V druhém případu Belgie odňala azyl občanovi Konga odsouzenému na 25 let za loupež a zabít s odůvodněním, že „s ohledem na zvlášť závažnou povahu trestných činů, které X spáchal, představuje X nebezpečí pro společnost ve smyslu tohoto ustanovení.“

Soudní dvůr EU (SDEU) v rozhodnutí konstatuje, že ani zločinec nepřestává být uprchlíkem, i když mu stát nepřizná tento statut a může na území pobývat zákonně. Společný azylový systém EU vycházející z Ženevské konvence včetně zásady nevracení uprchlíka do země, kde mu hrozí mučení nebo nelidské zacházení je nutné bezpodmínečně dodržovat, uvádí v rozhodnutí SDEU.

Irena Válová

Zdroj: https://www.ceska-justice.cz/2019/10/cr-musi-zavest-institut-strpeni-cizince-i-clovek-bez-naroku-azyl-ma-mit-prava-uprchlika/

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
PoÚtStČtPaSoNe
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031 
 
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.1004 sec,0.0275 z toho dotazů.Dotazů v DB:18. Použitá paměť:1,275kB