Otevřený dopis panu Mons. prof. PhDr. Tomáši Halíkovi - Info kuryr
Středa 13 červen 2018
Otevřený dopis panu Mons. prof. PhDr. Tomáši Halíkovi   
Pridal tk Středa 13 červen 2018 - 07:59:07 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks: 0   Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Vážený pane profesore, věřte mi, že jsem dlouho přemýšlel, jak se vyrovnat s Vaším názorem na „obyčejné křesťany“ a dlouho váhal, zda jej okomentovat článkem, anebo veřejným dopisem, který bych současně zaslal přímo i Vám.

Ta druhá varianta mi přišla čestnější...
Jste katolický kněz. Máte svou farnost, farníky, kteří Vám rozumí a kteří asi i chápou Váš postoj „prorocko-kritický“, do něhož jste se sám veřejně (vlastními slovy), pasoval.

Díky tomu, že často vystupujete na veřejnosti, jste ale i knězem „mediálním“, což velmi podstatně rozšiřuje Vaši „farnost“, takže počet Vašich “oveček“ daleko překračuje počet míst akademické farnosti v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Ty počty mohou jít do stovek tisíc – možná i milionů...

Je to odpovědnost - jistě až na kolena srážející, ale i velké pokušení. Není určitě jednoduché nenechat se zničit tíhou prvního, jakož i nepodlehnout druhému, tedy pýše. Pocitu vlastní nadřazenosti. Právě toto Vám dnes mnozí vyčítají...

Prorocko-kritický postoj je jistě (z filosofického hlediska) velmi cenný, nikoli však „za každou cenu“. Někdy je možná cennější láskyplné pochopení a ochrana, před nebezpečím zvenčí. V konkrétních případech obojího je nutný buď kompromis, anebo upřednostnění varianty druhé. Vy jste však v případě reakcí na kontroverzní dílo Naše násilí a vaše násilí zvolil, bohužel, variantu první: Postoj prorocko-kritický, hlavně však (poněkud) na hlavu postavený – což se pokusím vysvětlit.

Vyčítáte svým “ovečkám” prvoplánové chápání Frljičovy hry a tvrdíte, že je nutno se nad ní zamyslet a meditovat.

Zkuste si, prosím, představit - bez ohledu na to, zda je (anebo není) Vaše maminka ještě na živu - že ji někdo v nějakém svém článku naprosto nehorázným způsobem veřejně pošpiní, zneuctí a “poplive”.

Opravdu si myslíte, že namísto prvoplánového rozhořčení se natolik dokážete "zklidnit", že místo snahy svou maminku bránit a očistit... začnete prorocko-kriticky zjišťovat (zamýšlet se a meditovat), zdali ten článek není přece jen veřejným přínosem - a proto jej můžete - pro nějakou (možná v něm utajenou) perlu (i přes onu hanebnost), s klidným svědomím přijmout...?

Oni “prostí věřící” byli postaveni před obdobné dilema. Oni věří tomu, že Ježíš Kristus je Syn Boží”. (Stejně, jako i Vy, předpokládám). Oni však (na rozdíl od Vás) nebyli schopni se přenést přes zhanobení, jemuž byla památka na pozemské působení Ježíše Krista vystavena.

Znásilnění ženy je považováno v našich končinách za velmi hanebný čin. Proto se nedokázali smířit s tím, když v oné Frljičově hře předvádí právě znásilnění divadelní postava, která má zcela evidentně znázorňovat Ježíše Krista - jenž (jak je všeobecně známo), nikdy nikomu neublížil...

“Prostí věřící” zajisté vědí, že Evropané ubližovali mnoha zemím blízkého východu a Afriky, když byli koloniálními “správci”. Věděli jistě i o tom, co Frljič sám o své hře prohlašoval, tedy, že křesťané “znásilňovali” muslimy. “Prostým věřícím” (na rozdíl od Vás), bylo však naprosto proti mysli, že by tento fakt (který ostatně nikdo z nich nezpochybňuje), mohl být alegoricky vyjádřen tím způsobem, že muž s trnovou korunou znásilní ženu v muslimském šátku.

Ten problém není v míře inteligence potřebné k pochopení Frljičovy hry. Ten problém je v tom, že ve chvíli, kdy dojde k napadení hodnot, které jsou „prostým věřícím“ (ale nejenom jim), nade vše drahé, tak je už zkrátka a dobře nezajímá nic ostatního a začínají se chovat, jako matka, chránící své napadené dítě. Je to přirozená lidská vlastnost... a měl byste ji i Vy tolerovat.

Nehledě k tomu, že to, co jste v oné Frljičově hře Vy sám objevil, tedy „protest proti světu, v němž se vše – i svaté symboly náboženství – zneužívá k rozdmychávání nenávisti jedněch proti druhým, “ za to - dle mého soudu ani nestojí...

Snažil jste se totiž víc o pochopení cizího autora, nežli o pochopení svých vlastních “oveček” a možná právě proto jste se nechal samotným Frjljičem ošálit natolik, že jste objevil pravý opak.

Vždyť to, k čemu jste dospěl, to jest zneužívání náboženských symbolů, to Frljič nenapadá - nýbrž sám přímo vytváří. Svět nezneužívá náboženské symboly – on je naopak využívá. Na rozdíl od Frljiče, jenž je zneužil naprosto evidentně. O jeho hře Naše násilí a vaše násilí se nedá říct, že provokuje k zamyšlení. Ona tím nejzákeřnějším způsobem útočí na city “obyčejných věřících”. Uráží je a bolestně zraňuje.


A Vy - v roli pastýře, jste nechal své pomyslné stádo v této bolesti - a namísto utišení se snažíte hájit toho, kdo zraňuje.

Nevím, zda je to hanebné. Pošetilé to ale rozhodně je.

Svůj intelekt jste (dle mého soudu) měl zaměřit na odmaskování „vlka v rouše beránčím“, jímž je nejenom autor, ale i herci samotní, kteří o sobě veřejně prohlašují, že je baví zkoumat, za jaké hranice je možno až zajít...

Frljič zneužil ve své hře hned symboly dva: Trnovou korunu a státní vlajku.

Pokud chtěl Frljič znázornit znásilnění muslimů Evropany, tedy křesťany, potom měl použít symboly adekvátní.

Muslimský šátek na hlavě znásilňované ženy adekvátní je, nikoli však trnová koruna na hlavě znásilňujícího muže. Symbolem křesťanství přece není trnová koruna, ale kříž. Trnová koruna je symbolem Kristova utrpení. Tady je zneužití jasné a zcela záměrné a proto i okamžitě (alespoň u “obyčejných věřících”), i dokonale účinné.

Státní vlajka je symbolem státu. Pokud ji frljič používá k účelům jiným, je to rovněž zneužití. Je-li vytahována z vagíny vlajka česká, potom jediné adekvátní vysvětlení (i tak ale za jakoukoli hranou) je to, že se jedná o alegorické zrození Českého státu. Má-li však „ona vagína“ na hlavě muslimský šátek, je to do nebe volající pitomost, takže musí jít zcela evidentně o něco naprosto jiného, tudíž i zde je zneužití symbolu zcela evidentní.

Jediné, co je v kauze Naše násilí a vaše násilí hodno pozornosti je Frljič sám, stejně tak ale i herci, kteří se propůjčili k tomu, aby vystavovali diváky testům snesitelnosti. Obojí je hodno odsouzení...

Ta hra neřeší vůbec nic, protože v násilí žijeme, násilí každodenně sledujeme na obrazovkách svých televizorů, o násilí čteme, násilí se bojíme a proto dáváme na svá náměstí betonové zátarasy... ale po shlédnutí Frljičovy hry se nejenom nezačalo mluvit o tom, že je nutno proti násilí ve světě bojovat - ale začala se naopak (uvnitř našeho státu) probouzet násilí další, doposud spící...

A to je bohužel vše, co po této hře u nás zůstalo...

Autor: Petr Máj |

Zdroj: https://maj.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=666478

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2018
PoÚtStČtPaSoNe
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031 
 
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.1029 sec,0.0351 z toho dotazů.Dotazů v DB:16. Použitá paměť:1,253kB