Úterý 15 leden 2013
Rozhodne o prezidentovi Jiřinka nebo Bolek?   
Pridal tk Úterý 15 leden 2013 - 06:16:58 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks: 0   Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Autor:Tomáš Sazima (vedoucí tiskového a PR oddělení LEV 21)

První kolo první přímé prezidentské volby máme zdárně za sebou. Do druhého kola postoupili dva nejvýraznější kandidáti z oné devítičlenné „hvězdné pěchoty“. Většina národa se s konečným výsledkem prezidentské volby, ať už dopadne jakkoliv, zřejmě nějak vyrovná. Výjimku budou tvořit snad jen ti, kteří chtěli na Hradě vidět Čechojaponce Okamuru. Otázkou následujících necelých dvou týdnů nicméně bude, kdo z dvojice Zeman – Schwarzenberg je lepší. A zejména pro nerozhodnuté to bude vybírání opravdu těžké.


O tom, kdo bude komu přebírat hlasy, kdo koho podpoří či nepodpoří a jaký to bude nebo nebude mít vliv, budou psát jiní a povolanější. Jsem toho názoru, že předpovídat nyní výsledek volby, se kterou nemáme praktickou zkušenost, by bylo poněkud krátkozraké. Jak mimo jiné o víkendu upozornil přední český odborník na volební systémy, politolog Tomáš Lebeda, samotný dvoukolový volební systém patří mezi ty nejméně předvídatelné.

K tomu musíme brát na zřetel, že se v našem voličském prostředí jedná o vůbec první podobnou zkušenost, kdy si občané budou vybírat na celostátní úrovni z pouhých dvou variant. Nemluvě pak o více než padesáti procentech hlasů odevzdaných v prvním kole neúspěšným kandidátům, které se mohou svévolně přelévat mezi hradními finalisty.

Všechno si za peníze nekoupíš

Dobrou, i když ne na první pohled zřejmou zprávou pro blízká předvolební období je krach prakticky všech předvolebních průzkumů. Nechtěl bych se nikoho dotknout, ale je veřejným tajemstvím, že výsledky průzkumů veřejného mínění těch kterých kandidátů či stran – obzvláště tedy v čase předvolebním – jsou přímo úměrné financím těchto stran investovaných do umělého posílení své pozice v těchto průzkumech. Pak se logicky stáváme svědky toho, že reálný volební výsledek naprosto neodpovídá tomu, co věštily agentury veřejného mínění. Zářným příkladem budiž Jan Fischer.

Pokud si tedy „přední“ sociologové z těchto agentur chtějí zachovat tvář serióznosti, měli by se více než na výdělek alespoň pár dalších let soustředit na odvádění poctivější práce.

To pozitivní, co z toho (možná) vyplyne, je, že bychom před volbami mohli konečně mít seriózní pohled na vývoj preferencí bez diktátu ústředních aparátů politických stran. Ostatně, jak ukázalo několik posledních voleb, snaha ovlivnit veřejné mínění prostřednictvím průzkumů veřejného mínění je nejen dosti drahá, protože protivníci jsou nuceni se neustále přeplácet, ale zároveň už není ani účinná, protože český volič již není pouhým strojem na semtamvhození lístku do volební urny.

Nuda, nuda, šeď, šeď

Pokud se podíváme na kampaně obou „vítězných“ kandidátů, musíme konstatovat, že jejich volební týmy je vzaly za zcela opačný konec. Přesto velmi racionálně, a jak se nakonec také ukázalo, úspěšně. V kolektivech okolo obou kandidátů totiž všichni jasně věděli, koho chtějí získat, a také se jim to podařilo.

Podívejme se nejprve na Miloše Zemana. Jeho kampaň trvala prakticky od léta, kdy jsme v okolí hlavních silničních tahů mohli vídat onu dost šílenou vyretušovanou fotku bývalého premiéra a „důchodce z Vysočiny“, který žádal o podpisy pod petici pro svou prezidentskou kandidaturu. Po jejich úspěšném sběru se už k silnicím postavil neméně vyretušovaný prezidentský kandidát Zeman, který se postupem času začal objevovat i na různých kandelábrových plakátech a v tisku, tedy zejména v tom bulvárním.

Zemanova kampaň byla z mého pohledu zoufale nudná. Nevím, zda Zemanovi imagemakeři hledali inspiraci v první polovině 90. let, ale pokud chtěli vyvolat dojem starých dobrých časů za Miloše Zemana, tak se jim to povedlo. Samozřejmě, o tom, zda byly dobré, můžeme asi polemizovat. Ale jak se zdá, nabídka splnila potřeby poptávky.

Slogany typu „Zde domov můj“, které doprovázel letecký snímek jakéhosi českého maloměsta a levitujícího Miloše Zemana (jak jinak, než bez vrásek), jsem si zařadil do složky „raritní“. Zeman a jeho tým se nicméně vydali cestou naprosto chladnokrevného zacílení na tvrdého levicového voliče, zejména ze sociální demokracie a od komunistů. Otázkou je, zda to bude stačit i v kole druhém …

Jak jsem se mýlil v Karlovi

Kníže Schwarzenberg se vydal cestou pro někoho až překvapivě opožděného startu volební kampaně, jejíž horká fáze vlastně nastala až někdy po Novém roce. Je třeba však ocenit, s jakou precizností a gradací se týmu marketérů a politologů okolo „Karla“ podařilo kampaň dovést do zdárného konce. Sám jsem tomu příliš nevěřil. Grandióznost velkého předvolebního koncertu v Praze jsem přičítal právě tomu, kde se konal. Totiž ve Schwarzenbergově baště, tedy v hlavním městě. Mýlil jsem se.

Schwarzenbergovo kouzlo je právě v tom, jaké lidi okolo sebe dokáže soustředit. I když to tak asi není, chtělo by se říci, že taková předvolební kampaň se pak dělá skoro sama a „za půl darma“. Samozřejmě, všichni dnes hovoří o fenoménu sociálních sítí, které Schwarzenberg a jeho podporovatelé v posledních dnech kampaně naprosto opanovali. Obrovskou přidanou hodnotu však má i to, že jádro podporovatelů předsedy TOP 09 je nejen široké, ale také přirozeně aktivní. Dobře to bylo vidět například při poslední superdebatě kandidátů v předvečer prvního kola volby. Počet příznivců ministra zahraničí daleko předčil všechny ostatní a mohl tak v divákovi vyvolat pocit široké občanské podpory. I to mohlo být ve finále rozhodující.

Schwarzenbergova kampaň byla šita na míru právě těmto příznivcům a nakonec i voličům etablovaným z řad mladší generace. Další Schwarzenbergovy voliče napříč společností nemohla urazit a tuším, že ti, kteří volili „knížete“, o tom stejně byli dopředu rozhodnutí.

Krátce po volbách nebo v jejich průběhu jsem se však setkal ještě s jedním velmi zajímavým fenoménem, který sice asi zdrcující většinou nerozhodl o úspěchu Karla Schwarzenberga, ale přesto stojí za to jej zmínit. Hned z několika stran mých vrstevníků, tedy zejména ze strany pražských vysokoškoláků, jsem vyslechl příběhy o přemlouvání prarodičů, aby „nevolili Zemana, ale Karla“. Babičky a dědečkové pak na doporučení svých vnoučat dali a Karlovi to skutečně „hodili“. Příběh „přemluv bábu“ (a teď se nechci nikoho dotknout) tedy stále žije. A dokonce v reálu.

Mo(u)drý Avatar

To, co se povedlo Zemanovi se Schwarzenbergem, se nepovedlo jinde. V Lidovém domě vsadili na špatnou kartu. Jiří Dienstbier vedl vcelku slušnou kampaň, která však neměla jednoznačné určení. Podobně, jako ta Zemanova, byla celkem bezobsažná, jenže neměla jasný cíl v podobě levicového voliče. Dienstbier se tak paradoxně místo Zemana pral o hlasy s nicneříkajícím Fischerem a vládním představitelem Schwarzenbergem. I proto byl pro mě jeho výsledek nakonec celkem překvapivě vysoký. Stejně tak ale překvapil propadák kandidáta ODS Sobotky. Ne, že by se čekal nějaký převratný výsledek, ale skoro remíza s Bobošíkovou je přeci jen silná káva i na vyčerpané občanské demokraty.

Pochvalu na druhé straně zaslouží, alespoň z mého skromného pohledu, Vladimír Franz a jeho iniciativa. Nemám na mysli veřejná vystoupení, ale to, co okolo Franze vzniklo. Ve vší úctě, kam se hrabe Karel. Mně se „Avatar“ fakt líbil.

Závěrečný souboj: Jiřinka vs. Bolek

Rozhodování voličů do druhého kola volby může ovlivnit celá řada faktorů. Slyšel o různých hromadných sázkách na Schwarzenberga v novinářské obci. Některé redakce (Hospodářské noviny či Aktuálně.cz) dopředu deklarovaly, že Schwarzenberg je jejich kandidát. Z toho usuzuji, že po mediální stránce česká Miloše Zemana v následujících dvou týdnech spíše defenziva, nežli ofenziva. Na druhé straně, pokud si odpočine, mohou pro něj být výhodou veřejné debaty, které se nepochybně uskuteční.

Karel Schwarzenberg poměrně logicky odmítá nastavit souboj s Milošem Zemanem do intencí souboje pravice a levice. Pokládá takové rozdělování za zastaralé. Je však otázkou, nakolik je to jeho myšlenka a nakolik si realisticky uvědomuje, že v takovém případě by za současného rozpoložení společnosti a role Schwarzenberga jako představitele pravicové vlády měl Zeman navrch. Politický matador Zeman zase odmítá otevřené verbální výpady na svého soka. Zřejmě si stejně pragmaticky uvědomuje, že taková strategie by se velmi rychle mohla obrátit vůči němu.

Nakonec nás tak místo prezidentského duelu kandidátů může čekat verbální souboj Jiřinky Bohdalové s Bolkem Polívkou. A naši kandidáti budou na jistotu jeden na druhého vytahovat nepěknosti skrze „občanské iniciativy“…

Jisté je jen jedno. Ani Jiřinka, ani Bolek 8. března na Hradě úřadovat nezačnou. Alespoň na příštích pět let ne. Zaplať pán Bůh!






Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2018
PoÚtStČtPaSoNe
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31 
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.1627 sec,0.0500 z toho dotazů.Dotazů v DB:15. Použitá paměť:1,308kB