Z domova - Info kuryr
Sobota 09 srpen 2014
"Kdybych měl zapomenout na ně, Bože na nebi, zapomeň na mě."   
Pridal tk Sobota 09 srpen 2014 - 10:35:10 Cist komentare / psat: 21 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
JEN PRO STARŠÍ +18

Šokující informace o těch, které podporuje naše vláda, země EU a USA. Banderovci a jejich dnešní následovníci, kteří ovládli Kyjev a válčí proti vlastním lidem mají již tradici z dob II. světové války. Prosíme ty co jsou citově labilní, aby tyto stránky nečetli. Je to zrůdnost a divíme se proč již naše orgány činné v trestním řízení nezahájili úkony proti naší vládě a politikům, kteří podporují kyjevskou fašistickou juntu a vedou svět do další války!!! Propagace a podpora fašismu je podle našich zákonů a mezinárodního práva trestná!!!
Banderovci na Ukrajině byli velcí přátelé s ustašovci v Jugoslávii a jejich zrůdnosti byli totožné, prosíme rozesílejte tento materiál všem aby se vědělo kam a do čeho nás tlačí zločinné vlády EU!!!


Volyňský masakr (polsky Rzez wolynska, rusky Волынская резня), nebo Volyňská tragédie (ukrajinsky Volinska tragedіya, pol. Tragedia Wolynia..) - Etnicko-politický konflikt, doprovázený masivním vražděním (Banderovské) Ukrajinské povstalecké armády (OUN (b)), především etnických polských civilistů a civilistů jiných národností, včetně Ukrajinců, v okrese Volyni-Podolí (německy Generalbezirk Wolhynien-Podolien). Volyně byla až do září 1939 pod kontrolou Polska, Masakr začal v březnu 1943 a dosáhl svého vrcholu v červenci téhož roku.

Na jaře roku 1943 na Volyni, obsazené německými vojsky začaly rozsáhlé etnické čistky. Tyto zločiny neprovedli nacisté, ale militantní ukrajinští nacionalisté, kteří chtěli "očistit" území Volyně od polského obyvatelstva. Ukrajinští nacionalisté obklíčili polské vesnice a kolonie, a vraždili. Zabili každého - ženy, starce, děti, kojence. Oběti zastřelili, ubijeli holemi, rozsekali sekyrami. Pak mrtvoly zavražděných Poláků pohřbili někde v poli, vyplenili jejich majetek, nakonec domy zapálili. Místo polských vesnic zbyly jen ohořelé ruiny.

Zavraždili i ty Poláky, kteří žili ve stejných vesnicích s Ukrajinci. Bylo to ještě jednodušší - nebylo nutné shromáždit velké skupiny. Malé skupiny OUN napadly spící vesnice, vešli do domů a zabili všechny Poláky. Místní pak pohřbili mrtvé vesničany "špatné" národnosti...

Tak bylo vyvražděno několik desítek tisíc lidí, jejichž jedinou chybou bylo jen to, že se nenarodili jako Ukrajinci a žili na ukrajinské půdě.

Organizace ukrajinských nacionalistů (Banderovske hnutí) / OUN (b), OUN-B / nebo revoluční / OUN (p), OUN-P / takě jako (krátkodobě v roce 1943) / OUN (CQ), OUN-SD / (укр. Організація українських націоналістів (бандерівський рух) - jedna z frakcí ukrajinských nacionalistů. V současné době (od roku 1992), se za nástupce OUN (b) označuje Kongres ukrajinských nacionalistů.



V průběhu výzkumů "Mapa" v Polsku bylo zjištěno, že v důsledku akcí UPA-OUN (B) a SB OUN (b), kterých se zúčastnilo někdy i místní ukrajinské obyvatelstvo a skupiny ukrajinských nacionalistů, zahynulo na Volyni ne méně než 36 543 - 36 750 lidí, u kterých je známo jméno a místo úmrtí. Kromě toho badatelé spočítali 13 500 až 23 000 Poláků, jejichž okolnosti smrti nejsou jasné.

Několik výzkumníků hovoří o tom, že obětí masakru bylo asi 50 až 60.000 Poláků, odborné diskuse o počtu obětí polští odborníci udávali v rozmezí 30-80 tisíc.

Tyto hromadné vraždy byly skutečným masakrem. Představu o děsivé krutosti volyňské genocidy dává úryvek z knihy známého historika Timothy Snydera.

"V prvním vydání novin UPA z července 1943 bylo slíbeno, že "hanebnou smrtí" sejdou všichni Poláci, kteří zůstali na Ukrajině. UPA byl schopen splnit své hrozby. Během následujících dvanácti hodin, od večera 11.07.1943 až do rána 12. července UPA zaútočil na 176 obcí....

Během roku 1943 jednotky UPA a speciální jednotky bezpečnostní služby OUN zabijely Poláky jak individuálně, tak kolektivně v polských vesnicích a osadách, a ty Poláky, kteří žili v ukrajinských vesnicích. Podle četných svědeckých zpráv ukrajinští nacionalisté a jejich spojenci vypálili domy, postříleli nebo pochytali ty, kteří se snažili uniknout, a ty, které se podařilo chytit na ulici, zabili kosy a vidlemi. Kostely, naplněné farníky, vypálili do základů. Přeživší Poláky zastrašovali a nutili je k útěku. Bandité vystavovali těla bez hlav, ukřižované, rozčtvrcené nebo rozpárané."

Dokonce i Němci byli ohromeni jejich sadismem – vypichovani očí, rozparání břicha a brutální mučení před smrtí bylo samozřejmostí. Zabíjeli všechni - ženy, děti ...



Genocida začala ve městech. Muži "špatné" národnosti byli okamžitě převezeni do věznice, kde je později zastřelili...



K násilí páchaném na ženách docházelo za bílého dne na pobavení publika. Mezi Banderovci byla řada těch, kteří chtěli být "vpředu" a aktivně se toho účastnit...























Tato měla štěstí. Banderovci ji nutili jít po kolenou s rukama zdviženýma.

Později přišli Banderovci k "chuti."

9.února 1943 banderovská banda Petra Netoviče, vydávající se za sovětské partyzány, vstoupila do polské vesnice Parosle u Vladimirca v Rovenské oblasti. Rolníci již dříve partyzánům před tím poskytovali pomoc, vřele přivítali hosty. Když se dost nasytili, bandité začali znásilňovat ženy a dívky.



Tělo mladé ženy přeřezané pilou …

Před zavražděním jim uřezali prsa, nos a uši. Mužům před smrtí uřezali pohlavní orgány. Dobíjeli je údery sekerou do hlavy.

Dvěma výrostkům, bratrům Gorškevičovým, kteří se snažili zavolat na pomoc partyzány, rozpárali břicho, uřezali nohy a ruce, nasypali sůl na rány, a nechali je zemřít na poli. Celkem v této obci bylo brutálně umučeno 173 lidí, včetně 43 dětí.



Když druhý den partyzáni vstoupili do vesnice, uviděli v domech vesničanů hromady zmrzačených těl ležících v kalužích krve. V jednom z domů na stole u zbytků z oběda a nedopité láhve samohonky leželo nahé, mrtvé, rok staré dítě, přibité k desce stolu bajonetem. V jeho ústech byla napůl sněděná okurka.



Lipniki, kraj Kostopil, vojvodství Lutske. 26.března 1943. Obyvatel kolonie Lipniki - Jakub Varumzer bez hlavy, výsledek masakru spáchaného teroristy UPA (OUN-UPA) pod rouškou noci.

Během masakru polské obce Lipniki zahynulo 179 lidí, včetně Poláků z okolí, kteří zde hledali útočiště. Byly to většinou ženy, starší osoby a 51 dětí ve věku 1 až 14 let, 4 ukrývající se Židé a jeden Rus. 22 lidí bylo zraněno. Identifikováno bylo 121 polských obětí, obyvatel Lipniku. O život přišli i tři agresoři.



Podjarkov, újezd Bobrka, vojvodství Lvov.16.srpna 1943. Umučená matka Kleščinská, z polské čtyřčlenné rodiny.

Z vesnice Volkovyja jednu noc Banderovci odvedli do lesa celou rodinu. Dlouho se posmívali nešťastným lidem.

Když viděli, že manželka je těhotná, rozpárali jí břicho, vytáhli z něj plod, a do břicha jí natlačili králíka.

Jednou v noci bandité vpadli do ukrajinské vesnice Lozovuju. Během 1,5 hodiny zabili více než 100 civilistů, rolníků. V chatě Nasti Djagun bandité sekerou zabili jeji tři syny. Nejmladšímu, čtyřletému Vladíkovi, odsekali ruce a nohy.

Jednu ze dvou rodin v Kleščinských v Podjarkově umučila UPA 16.srpna 1943. Fotografie čtyřčlenné rodiny - muž, jeho manželka a dvě děti. Obětem vytrhali oči, udeřili do hlavy, spálili ruce, pokusili se odříznout horní a dolní končetiny, bodné rány na těle, atd.




Oběti banderovského masakru v obci Katarinovka (Volyňská oblast), noc ze 7. - 8. kvetna1943.



Děvčátko uprostřed, Stasju Stefanjak zabili kvůli jejimu otci - Polákovi. Její matku, Marinu Bojarcuk, Ukrajinku, zabili v noci také. Že si vzala za manžela Poláka... Smíšené rodiny obzvlášť nenáviděli.

V obci Zalesje Koropetsky (Ternopolska oblast) 7.února 1944 došlo k ještě hroznejsimu případu. Banda UPA napadla vesnici s cílem zmasakrovat polské občany. Asi 60 lidí, většinou ženy a děti, byli nahnáni do stodoly, kde byli upáleni zaživa. Jeden chlapec ze smíšené rodiny - napůl polské, napůl ukrajinské - měl od Banderovcu na výběr - zachránit si život, když zabije svoji matku - Polku. Odmítl a byl zabit spolu se svou matkou.



Tarnopol, vojvodství tarnopolske, rok 1943. Jeden (!) zestromů podél venkovské silnice, před níž teroristé UPA (OUN-UPA), pověsili transparent s nápisem v překladu do polštiny: "Cesta k nezávislé Ukrajině". A na každém stromě, po obou stranách silnice vytvořili tzv. "věnce" ze zavražděných polských dětí.



"Starší děti udusili a malé děti do jednoho roku vzali za nohy a udeřili hlavou o dveře - a hotovo, na vůz. Litovali jsme naše muže, že tak pracují celou noc, pak přes den do další vesnice a pak další noc do další vesnice, kde se lidé skrývali." (z výslechu banderovce)



Obr. "věnce"



Polská rodina Sajer, matka a dvě děti, podřezané ve svém domě v Vladinopole v roce 1943.



Lipniki, újezd Kostopol, vojvodství Lutsk.26.března 1943. V popředí děti - Janusz Belavski, 3 roky starý, syn Adely, Roman Belavski, 5 let, syn Czeslawy a Jadwiga Belawska, 18 let a další. Tyto vyjmenované polské oběti - výsledek masakrů spáchaných OUN - UPA.



Lipniki, kraj Kostopol, vojvodství Lutsk... 26.března 1943. Svezené oběti k identifikaci a pohřbu - oběti masakrů spáchaných OUN - UPA. Za plotem stojí Jerzy Skulski, který si zachránil život díky zbrani.



Polovecka oblast, újezd Čortkov, vojvodství Tarnopol, les, nazývaný Rosochac. 16. - 17. leden 1944. Místo, ze kterého bylo vyňato 26 obětí - polští vesničané z Polovce, zavraždění a umučení UPA.



Podarkov - Kleščinská: zavražděná vrahy z UPA 16.8.1943. Jsou zřetelné stopy mučení.

".. V Novoselkach, v Rivnenske oblasti, byla jedna Komsomolka Motrja. Vzali jsme ji na Verchovku ke starému Žabskému. Starý Salivon v jedné ruce držel hodiny, a v druhé srdce a díval se, jak dlouho bude tepat srdce v ruce. A když přišli Rusové, jeho synové mu chtěli dát postavit pomník, říkali, že bojoval za Ukrajinu." (z výslechu banderovce)



Oblast Belzec, újezd Rava Ruska, vojvodství Lvov. 16.června 1944. Oběť s rozpáraným břichem a vnitřnostmi, a visící zápěstí po useknutí banditů UPA.



Belzec,újezd Rava Ruska, vojvodství Lvov, 16.června 1944.

Belzec, újezd Rava Ruska, vojvodství Lvov, 16.června 1944. Místo masakru v lese.





Lipniki, újezd Kostopol, vojvodství Luck. 26.března 1943. Před pohřbem polských obětí nočního masakru OUN -UPA, svezených k Lidovému domu.


Napsal a připravil:Milan Tůma
Zdroj:novysmer.cz

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



To největší “spojenci” Spojených států financují ISIS   
Pridal tk Sobota 09 srpen 2014 - 08:03:51 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
To Saúdská Arábie, Kuvajt, Katar a Turecko tuto teroristickou skupinu podporují. Autorizace presidenta Baracka Obamy k náletům na cíle ISIS v Iráku slouží jako příležitost si připomenout, které země tuhle smrtonosnou teroristickou skupinu živí.

Odpovědí je: Saúdská Arábie, Kuvajt, Turecko a Katar – tři z nich jsou největší spojenci Spojených států v regionu.

Včera v noci Obama oznámil omezené nálety ke zpomalení postupu bojovníků ISIS a ku pomoci četných členů náboženské menšiny Yazidů, kteří byli nuceni uprchnout do hornaté oblasti na severu Iráku, aby se vyhnuli povraždění.

Administrativa však chybně nevyvíjí žádný tlak na těch několik států v Zálivu, které nesou prvořadou přímou odpovědnost za pomoc ISIS, aby se uchytila v Iráku.

Jak to zadokumentoval Josh Rogin z Daily Beast: „Islamistický stát Iráku a Sýrie (ISIS), který teď ohrožuje Bagdád, byl roky financován bohatým dárci v Kuvajtu, Kataru a Saúdské Arábii, tj. třemi US spojenci, kteří ve válce proti terorismu vedou dvojí agendu.“

ISIS kromě samofinancování přes zločinnou aktivitu a trestné daně uvalené na místní obyvatelstvo pod hrozbou smrti spoléhá na neustálý přítok příjmů ze zemí, které už roky financují islamistické extremisty, aniž by se potýkaly s jakýmkoliv následným odporem administrativy v Bílém domě. Dokonce ani důkazům o přímém zapojení Saúdů do 11.9 se nepodařilo vyvolat přehodnocení toho, koho Amerika nazývá přítelem.

„Všichni vědí, že peníze jdou přes Kuvajt, a že pochází od Arabů ze Zálivu,“ řekl Andrew Tabler, vedoucí člen washingtonského Institutu pro blízkovýchodní politiku. „Kuvajtský bankovní systém a jeho penězoměnci byli už dávno velký problém, protože oni jsou hlavním kanálem peněž pro extremistické skupiny v Sýrii, a teď i v Iráku.“

Státní podpora pro ISIS, teď nejbohatší teroristickou skupinu na světě, přiměla iráckého ministerského předsedu Nouri al-Malikiho, aby v televizní interview s France 24 ukazoval prstem na Saúdskou Arábii a Katar. „Obviňuji je z podněcování a povzbuzování teroristických hnutí. Obviňuji je i z politické a mediální podpory, podporují je penězi a kupují pro ně zbraně,“ řekl al-Maliki.

Svým pochybením v povolání těchto zemí k odpovědnosti za financování ISIS Bílý dům záměrně nadřadil důležitost izolace Íránu a Sýrie nad stabilitu celého regionu.

Bílý dům rovněž přímo odpovídá za šíření militantů ISIS tím, že podpořil i jiné teroristické skupiny v Sýrii, které bývaly spojenci, a pak je převzala ISIS.

Ve skutečnosti existují i určité důkazy poukazující, že US dokonce některé islamisty, kteří se k ISIS přidali, vycvičily v roce 2012 na tajné základně v Jordánsku.

Jordánští činitelé řekli Aaronu Kleinovi, že „tucty budoucích členů ISIS byly v té době vycvičeny jako součást skryté pomoci povstalcům útočícím na režim syrského presidenta Bashara al-Assada v Sýrii.“

Ovšem i další spojenec US – Turecko – cvičilo bojovníky ISIS na místě v blízkosti letiště Incirlik u Adany.

Podle šíitského zdroje blízkého iráckému ministerskému předsedovi Nouri al-Malikimu Obamova administrativa přimhouřila oči nad skutečností, že Turecko vybavilo a pak vyslalo tyto bojovníky do Sýrie před tím, než vyrazili na Irák. Tento zdroj se dokonce uchýlil k obviňování Bílého domu, že to on je „komplicem“ ISIS při zabírání významných iráckých měst.

Ať už jsou ty „humanitární“ nálety na Irák opravdu zaměřené na zastavení teroristického řádění ISIS, nebo jde o pouhou součást piklů na vytvoření ospravedlnění k dlouho už očekávanému útoku na Sýrii, tak stejně jako Bílý dům sám, i někteří z údajných nejbližších spojenců Ameriky nesou část viny za pomoc při rozrůstání se ISIS v tomto regionu.

Zdroj: nwoo.org
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Jiří Paroubek: Komu prospějí instrumenty studené války   
Pridal tk Sobota 09 srpen 2014 - 07:56:53 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Zvolna se vracíme k nástrojům studené války. Západ má zkušenost, že sovětské impérium se rozpadlo pod jeho tlakem, nevydrželo tempo zbrojení a sem tam do toho přišly i nějaké ty sankce na strategický materiál. Česká média ve svém hlavním proudu s radostí a zadostiučiněním píší o (zatím) údajných problémech ruského hospodářství, drceného ekonomickými sankcemi Západu. Jaksi vůbec ale nepíší o křehkém oživení evropského hospodářství ani o ekonomice USA, která jde jednou nahoru a jednou dolů, a už vůbec nic nepíší o ukrajinské ekonomice a jejich olbřímích problémech.

Ukrajina byla ještě na začátku roku velmi blízko bankrotu. Nemalé výdaje na válku na východě Ukrajiny hospodaření státu zajisté příliš nepomohly. Bylo by smutné, kdyby ukrajinská armáda proruské autonomistické síly neporazila. Po této fázi války, jejímž vítězem bude Ukrajina, tak zajisté nastane další fáze vedená zcela jinými prostředky. Tedy pokud nedojde k dohodě mezi Moskvou a Kyjevem… Bude docházet k útokům na představitele kyjevské administrativy, na kyjevské úřady a instituce, a to eventuálně až do té doby, dokud nedojde k rozumnému státoprávnímu uspořádání Ukrajiny respektujícímu zájmy početné ruskojazyčné menšiny na východě země. Rusku půjde nepochybně také o to, aby se Ukrajina nestala součástí NATO.

Každá velmoc má své zájmy, a ačkoli se tomu někteří čeští komentátoři upřímně diví, má je i Rusko. Při vzniku samostatné Ukrajiny, po rozpadu Sovětského svazu, daly Spojené státy Rusku záruku, že se Ukrajina nestane součástí NATO. Tento závazek poskytly Spojené státy oslabenému Rusku prezidenta alkoholika Jelcina. Čekají snad, že V. Putin, poněkud jiný kalibr nežli Jelcin, nebude na tomto závazku trvat?

Před pár dny si svět připomínal sto let od zahájení I. světové války. Jednou z příčin tohoto konfliktu bylo, že jedna z velmocí – Rakousko – Uhersko – měla pocit, že jsou jinými velmocemi a státy zcela přehlíženy její zájmy na jihovýchodní periferii říše, tedy na Balkáně. Činnost srbských ultranacionalistů (Ápis a spol.) – někdy podporovaných a jindy „jen“ tolerovaných Srbskem – v jihoslovanských částech habsburské monarchie rozkládala její celistvost. Po ukončení balkánských válek (1912-1913) bylo pak jen otázkou času, kdy dojde mezi posíleným Srbskem a stresovanou rakouskou říší, toužící potvrdit své otřesené velmocenské postavení, k válečnému konfliktu. Zvláště Francie a Rusko si už v té době uměly představit Evropu bez Rakouska – Uherska.

Ale zpět do dnešních dnů. Západ chtěl dát Rusku lekci za některá příkoří, která Rusko v poslední době zejména Spojeným státům způsobilo (zabránění útoku západních velmocí na Sýrii; úspěch ve vyjednávání s Íránem, oslňující ekonomická produkce Ruska ve světě ve spojenectví s dalšími státy BRICS atd.) Díky neobratnému postupu Západu ztratila Ukrajina Krym a prezident Putin každým dnem upevňuje své vnitropolitické postavení. Zejména někteří čeští novináři rádi fantazírují o tom, jak omezení dovozu luxusního zboží ze Západu odpudí od Putina vzmáhající se (a rozmařilé) ruské střední vrstvy. Tito „analytici“ se ale na Rusy dívají pohledem Středoevropana. Zapomínají, že Rusové jako národ, pokud mají pocit, že je napadena jejich národní identita, mají práh citlivosti utrpení, které snesou, nesporně nejvyšší ze všech evropských národů. Tentokrát ani nebudou muset trpět v zemljankách, v partyzánských oddílech, či s příděly jídla a šatstva jen na jejich prostou reprodukci. Nedávno jsem na ČT viděl reagovat jednu ruskou ženu na otázku, co pro ně budou znamenat sankce Západu. Odpověděla: „Místo tří norkových kožichů si koupím jen jeden.“

Prezident Putin vydal dekret, v němž zakazuje dovoz zemědělských výrobků ze všech zemí, které se připojily k sankcím proti Rusku. Česko v důsledku toho přijde o možnost vyvézt do Ruska potraviny za pár miliard korun ročně. A protože i jiné země ztratí možnost vyvážet do Ruska potravinové zboží, budou jeho umístění hledat jinde. Tedy, jinde v Evropě. Zostří se tak konkurence na českém trhu, a to v konečném důsledku povede ke snížení výkupních cen zemědělských výrobků a následně k omezení české zemědělské výroby.

V. Putin hovořil také o potřebě nahradit v krátké době dovoz leteckých motorů do malých letadel vlastní produkcí. To jistě nebude snadný úkol ani pro zemi s vyspělým leteckým průmyslem, kterou Rusko je. Ale tento krok u nás citelně zasáhne bývalý Let Kunovice vyrábějící ročně 15 – 16 malých letadel, převážně pro ruský trh. To jsou jistě nemalé tržby této společnosti i řady subdodavatelů, které se „ztratí“ z HDP naší země, a na trhu práce přibude několik set nezaměstnaných vysoce kvalifikovaných zaměstnanců, pro něž na Zlínsku nebude uplatnění.

Rusku bude trvat asi 3 – 4 roky, než obrátí toky svých plynovodů ze Západu na Východ, tedy z Evropy do Číny a Indie. Nové ekonomické velmoci světa – Čína a Indie – čekají na svou příležitost. Zajištění ruského plynu a ruské ropy jim poskytne potřebné zdroje pro budoucí hospodářský rozvoj svých zemí. Namísto ruského plynu za 3 – 4 roky budou země EU dovážet americký (jaká náhoda) anebo ukrajinský břidlicový plyn. (Pochopitelně z východní Ukrajiny, zhruba z míst, kde nyní probíhá občanská válka, distribuovaný západními nadnárodními společnostmi.)

A pak, že ekonomika neurčuje politiku.

Jiří Paroubek
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Proč NATO nebombarduje Kyjev pro humanitární krizi jako Bělehrad?   
Pridal tk Sobota 09 srpen 2014 - 07:50:35 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Jak naložit s osmi milióny Rusů na Ukrajině, když jsou to všechno vyvrhelové? Tymošenková to ví: „Měli bychom po nich ksakru pálit atomovými zbraněmi.“ Byl tím dán signál k humanitární krizi - 750 tisíc ukrajinských Rusů prchlo do Ruska, další stovky byly zabity.

Kdyby byla Ukrajina genocidní Jugoslávií, začalo by NATO Havlovo "humanitární bombardování" Kyjeva, jako kdysi Bělehradu. Přitom prchala a byla usmrcena část Albánců; ovšem míň, než teď činí počet stejně postižených obyvatel východní Ukrajiny... Ukrajina tak zabíjí vlastní občany.


A k tomu tradičně jedním dechem se ČT ptá, zdali si může Rusko vůbec dovolit zakázat lety nad Sibiří evropským aerolinkám, zároveň redaktorka jistě nemá pochybnost, že bylo v moci Ukrajiny povolit lety nad místy východní Ukrajiny, kde se odehrávaly tvrdé vzdušné boje, na což doplatilo v rámci protiputinovské léčky malajsijské letadlo. Nic jiného, než jen obvyklá schizofrenie ČT. Tři čtvrtě milionu Ukrajinců uprchlo do Ruska; ví o tom Nádvorník...?

Neštěstí nechodí po horách, ale po Majdanu; minimálně do konce září se budou muset obejít bez teplé vody tři miliony obyvatel ukrajinského hlavního města. K nepopulárnímu úspornému opatření sáhl kyjevský starosta Vitalij Kličko kvůli plynové krizi a vyostřeným vztahům s Ruskem. Úřady namítají, že jinak by nebylo v zimě čím topit. Ovšem, jak znám zimu na Ukrajině, zvláště v Kyjevě, bez tepla a teplé vody mým přátelům s malými dětmi moc do smíchu nebude. Třeba v rodině bývalého fotbalového reprezentanta Jaroslava Race... K tomu dodává hlas armádního mluvčího ukrajinské armády, že její vojáci vítězí na celé čáře nad proruskými separatisty.

Už si cvrlikají vrabci na střechách Majdanu, že ukrajinská armáda utrpěla u hranic s Ruskem další nezanedbatelnou ztrátu. O azyl požádali ukrajinští vojáci u pohraniční stráže v ruské Rostovské oblasti. Velení ukrajinské armády informovalo, že do Ruska přeběhli bojovníci ze 72. ukrajinské motorizované brigády. Přesný počet přeběhlíků však ukrajinská strana nezveřejnila. Rusko ale má o přesných počtech žadatelů o azyl jasno; celkem jich podle vyjádření mluvčího rostovské pohraniční stráže Vasilije Malajeva bylo 438, z toho 164 ukrajinských pohraničníků. Už předtím dezertovalo 40 ukrajinských vojáků z 51. mechanizované brigády. Přešli hranici Ruské federace. Jak jinak, když jim Jaceňuk odmítl dávat až do odvolání žold?

Přitom před několika měsíci byl dán pokyn k vytvoření Národní rady Ukrajiny, jejím základem se měli stát obránci Majdanu. Jejich výzbrojí jsou ale jen zápalné láhve, dlažební kostky a tyče. A jací to jsou “vlastenci”? Nedávno si tito žoldáci, najatí do bojů na Majdanu, stěžovali oficiální administrativě, že některým dosud nebyly proplaceny „honoráře“ ve slibované výši. Chodili přece tak poctivě na barikády. Přesto zněly výzvy dosti pateticky: “Budujeme novou armádu, novou Ukrajinu. Okupant z Krymu ohrožuje naši zemi”. Národní garda měla mít asi 60 tisíc dobrodruhů, hlavně nacionalistické strany Svobody a ultrapravicového Pravého sektoru. Za stovky hřiven týdně.
Kyjev povolal do zbraně všechny vojenské zálohy. Je nezbytné zajistit, aby byly ukrajinské jednotky připraveny k boji, co nejdříve to bude možné. Přání je otcem myšlenky Andrije Parubije, zatímního šéfa ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany. Nyní vede výcvik s nezbytným počtem osob ve věku do čtyřiceti let. Rezervy jsou povolávány z Majdanu, s cílem zajistit svou bezpečnost a územní celistvost. Po celé Ukrajině se formují jednotky nové Národní gardy a její příslušníci jsou odhodláni bránit Krym i se zbraní v ruce. „Staň se i ty členem Národní gardy“ vyzývá sugestivní plakát, na kterém je vyobrazen muž v uniformě a s páskou v barvách ukrajinské vlajky na levé paži, někteří mají i banderovský trojzubec.

Kde nic není, ani čert nebere. Ukrajině ubývají dezertující vojáci, proto jsou nervózní také v EU a USA. A konkrétní zvyšování příjmů krymských dezertérů? Pro vojáky s ruským pasem bude na Krymu plat pětkrát vyšší, než měli v ukrajinské armádě, pětinásobné jsou i slibované penze, a co víc, lze je dostat o dvacet let dříve, než v ukrajinské armádě. Putin nařídil zvýšit na Krymu všechny penze na ruskou úroveň, což v praxi znamená jejich takřka zdvojnásobení. Bratru zvýšení životní úrovně Krymu za 36 miliard rublů. Proč ne, ušetří přece za nájemní smlouvy v Sevastopolu a za zrušení slevy na svůj EU zaplacený plyn pro Ukrajinu.
Putin, to je též řada legislativních opatření: zakázal vrcholným představitelům státu a funkcionářům, včetně soudců a úředníků, vlastnit účty a cenné papíry v cizině, zakázal geneticky upravené potraviny, všechny herny v celém Rusku a hazard, zakázal oligarchům vměšovat, resp. „porošenkovat“ se do politiky, zakázal adopci ruských dětí americkým párům po zlých zkušenostech, zakázal vyvražďování tuleních mláďat a nato i obchod s tuleními kožešinami.

Nechal vytvořit federální ministerstvo pro záležitosti Krymu, už v červnu se zvýšily platy státních zaměstnanců na Krymu na ruský celostátní průměr. Obdobně chce Moskva pomoci i krymským důchodcům, se zvýšením výdělků mohou počítat i ruští vojáci a policisté, kteří slouží na Krymu. Rusko na Krymu zřídí také novou univerzitu celostátního významu. Očekává se až dvojnásobné zvýšení kapacity trajektové přepravy mezi východokrymským přístavem Kerč a ruským Krasnodarskem. Klíčový význam má pro Krym dodávka pitné vody, která se dosud zajišťuje z ukrajinské pevniny; poloostrov strádající velkým nedostatkem vody bude zásobován speciálním vodovodem z Krasnodarského kraje. Nastanou daňové prázdniny se snahou povzbudit investice. Zlepšit se má i letecké spojení s ruskou pevninou.

Majdan ovšem jede ve svých kolejích; ke všemu pod tlakem bojovníků z ulice, kteří násilím „hlídali“ parlament, byl zrušen zákon, jenž garantoval používání ruštiny na východě a jihu Ukrajiny. Dohoda z 21. února, kterou garantovali zástupci Německa, Francie a Polska, předpokládala vznik přechodné vlády národní jednoty. V ní by logicky měli mít místo i zástupci východních a jižních regionů. Místo toho se ministry stali představitelé extrémně pravicové strany Svoboda. Tedy strany, která udržuje úzké vztahy s německou neonacistickou NPD - Nationaldemokratische Partei Deutschlands. Nadšení NPD pro Svobodu je dost pochopitelné, protože Svoboda definuje národ jako „společenství krve a ducha“, a oslavuje boj ukrajinských kolaborantů po boku Hitlera. A její stoupenci z Pravého sektoru se přestěhovali do Oděsy, kde podpálili odborářský dům, spálili v něm desítky lidí a ty, jimž se podařilo vyskočit z oken, na zemi dobíjeli...

Podle nejnovější zprávy OSN kvůli bojům na východě Ukrajiny překročilo hranice s Ruskem už 730 tisíc civilistů. „Nejsou to žádní turisté,“ komentoval statistiku evropský ředitel Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Vincent Cochetel. Takzvaných vnitřních uprchlíků, tedy lidí, které válka vyhnala do jiných ukrajinských regionů, je podle UNHCR 117 tisíc. Každý den své obydlí kvůli válce opouští 1 200 lidí. Počet vnitřních uprchlíků podle Cochetela může ve skutečnosti být větší, protože řada lidí změnu pobytu nenahlásila, mimo jiné z obavy před povoláním do ukrajinské armády.

Ruské úřady hlásí, že o přiznání statusu azylanta požádalo 168 700 lidí. Podle ruských médií provizorní tábory pro ukrajinské uprchlíky vyrostly nejen v oblastech při hranicích s Ukrajinou. Zkrátka, jaký pán, takový krám, ale zlodějka plynu Tymošenková, bude asi pořád v teple, má přece nakradeno několik miliard kubíků plynu. Je též možné, že Putin rozmístí své rakety R 12 opět na Kubě jako v 60. letech Chruščov, co tehdy vyrovnal skóre s USA a jejich raketami Jupiter v Turecku. Putin by dnes reagoval na vojenské základny NATO kolem Ruska. Nedávno si pro to udělal vhodnou půdu, když Ostrovu svobody odpustil přes devadesát procent jejího ruského dluhu; znamená to vymazání dluhu v objemu 35,2 miliardy dolarů...

Inu, nový vůdce Ukrajiny je známý anální politik; Porošenko, co poklonkoval jako ministr čehokoli několika ukrajinským vládám, Kučmou počínaje, přes Tymošenkovou, Juščenka a Janukovyčem konče. Sliboval pomstu, jeho krvavé násilí bez příčiny je vize, hodná psychopata s vražednou patologií… a důstojníci ukrajinské armády dál za velkého aplausu dezertují k Rusům…



Autor: Břetislav Olšer

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Nechci, aby má země válčila s Ruskem!   
Pridal tk Sobota 09 srpen 2014 - 07:41:53 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Adresováno štváčům jako je Sobotka a ten bývalý ředitel z bývalého armádního divadla.

Byly doby, kdy jsem Rusy opravdu nemusel. Ostatně tak jako mnozí jiní, kteří jsme se ráno 21. srpna 1968 probudili sice do slunečna, ale i do lomozu přistávajících letadel a rachotících tanků s bílými pruhy. Později jsem se k tomu dni ve vzpomínkách často vracel. Nerozuměl jsem tomu a trvalo mi přes 40 let, než jsem tomu přišel na kloub. Napsal jsem pak o tom i odbornou studii (Operace Srpen 1968). Předtím jsem měl v sobě touhu přijet v tanku na Rudé náměstí v Moskvě a rozstřílet jim tam, co se dalo.

Pak ale přišla perestrojka a začal jsem o Rusech zase přemýšlet jinak, tak jako předtím. O Rusech jako o podobných chudácích, jako jsme byli my všichni. Degradování moskevskými demagogy a ideology na masy, které neměly samostatně přemýšlet a hlavně jim měli sloužit. Byli tak krajně neschopní řídit svět, dokonce i vládnout svému impériu, že byla pro nás všechny ostuda, když jsme začali tušit, co to vlastně bylo. Bylo to ponížení, žít pod jejich knutou.

Perestrojka mi vrátila pocit, že oni (Rusové) i my(Češi) jsme na stejné lodi. Nebyli to Rusové, kdo byli naši nepřátelé, ale tím nepřítelem bylo něco mezi Sověty a bolševiky. Hybrid, který se tam v r. 1917 dostal k moci a v roce 1991 zanikl. Nejspíše něco, co Zdeněk Zbořil nedávno označil jako import odjinud.Trvalo mi ale dalších patnáct let, než jsem jako badatel zabývající se poválečným obdobím, který ke své práci potřeboval nejen ruské archivy s materiály ze sovětských dob, ale také diskutovat s tamějšími historiky, kteří také hledali vysvětlení toho, co se jim stalo, začal zase jezdit do Ruska. Už ne do země zla a koncentrované hlouposti, ale k přátelsky a ke spolupráci naladěné společnosti, která si ty hrůzy bolševismu prožila ještě o něco déle než my.

Mnozí z nich, stejně jako mnozí lidé u nás, mají však stále ještě s nedávnou minulostí problém. Ani oni nechápou, kde vzaly staré sovětské kádry tu drzost se znovu drát k moci. Přitom i u nás pět polistopadových premiérů vlastnilo stranické legitimace. Když se k tomu připočteme i ty, kteří se v té době jako svazáčtí funkcionáři připravovali ke kariéře vyrůstajíce ve stranicky orientovaných rodinách, aby mohli vstoupit mezi nejrovnější z rovných, pak snad k těm, kteří zde po roce 1989 vládli, patřili téměř všichni. Jsou od sebe nerozeznatelní. U ministrů či jejich náměstků a podobných pozic se to snad už nedá ani spočítat, tím méně u těch všech, kteří jim vytvářeli zázemí. O poradcích, pomocnících a jiných, mocí posedlých lidí nemluvě. A kolik oligarchů má za sebou podobnou minulost!

Jinak řečeno: ti samí, klanějíc se ale již jiným modlám a vyznávajících nové kulty, stále chtějí být u moci. Tvrdí nám teď ale, že Rusové a Rusko jsou nebezpeční. Zrovna oni, kteří mají ještě často sovětské školy, o kamarádech-soudruzích ze starých časů nemluvě? Teď mluví o Ukrajině, rovněž reliktu bývalého SSSR, jak moc ji chtějí pomoci. Zemi, která byla rozkradena a rozprodána v minulých dekádách snad ještě horším způsobem než Rusko či Česko. Zemi, která přestala být schopna vládnout sama sobě, tím méně se vyrovnat s nedávnou i ještě starší minulostí.

Chtějí prostřednictvím médií, které si přivlastnili, v nás vyvolávat hněv proti Rusům jako údajným viníkům této situace. Tedy proti těm, kteří trpěli podobně jako lidé z jiných bývalých postkomunistických zemí mj. i proto, že uvěřili tomu, co si říká Západ, že jim jeho experti a strategie pomohou překonat minulost a najít cestu k dobré budoucnosti. Jenže tou budoucnosti myslí jejich vlády jen dobrou budoucnost pro ně, ne pro druhé lidi na Západě. Je to v principu boj o poslední zbývající zdroje bohatství. Zbývá jich již jen málo, jen pro ty, kteří teď vládnou a scházejí se kvůli tomu v Bilderbergu, v Davosu a na jiných místech.

Když jsem v Moskvě navštěvoval třeba archiv a knihovnu Centra zaruběžnych Russkich, což je instituce založená A. Solženicynem na Tagance v blízkosti známých divadel, mohl jsem číst dokumenty i studie pojednávající o strašné cestě Rusů při hledání vlastní minulosti. Bylo to zrovna v době, kdy se sem vrátil tzv. Děnikinův archiv a jeho tělo bylo pohřbeno na Donském kladbišči s jinými , málem už zapomenutými postavami z tohoto smutného období.

Užasl jsem, jak nápadně byla a je podobná cesta Rusů při hledání své minulosti a identity se snahami Čechů, zvláště s těmi, kteří jako Palacký, Gindely či T. Bílek, aby znovuobjevili to z minula, co zde bylo před Bílou horou, a co mělo být navždy zapomenuto! Našim Solženicynem byl v té době nejspíše - ale jen hodně hodně přibližně - Jirásek. Kolik takových, někdy jakoby přehnaných asociací se vybavuje při srovnávání jejich a naší cesty a úsilí k navázání přetržených trajektorií vývoje.

Samozřejmě, že to v detailech bylo trochu jiné, ale jak to bylo zase někdy podobné? Jak jsme si s ruskou společností v tomto blízcí! A teď, pod naprosto průhlednými záminkami si lidé, kteří zde momentálně vládnou, často kříženci někdejších papeženců, kremelských sluhů, stupidů a jiných kreatur dovolují štvát proti svazkům, které přetrvaly v obou národech i tak těžké období, jako bylo to sovětské? Myslí si snad ten poďobaný zpotvořený herec, že si pomůže, když poleze do zadku těm, kteří v současné americké administrativě a v Langley tlačí na pilu tím, že vykládají své vymyšleniny o tom, co se děje na Ukrajině či jinde?

Stejně jako podlézají těm, kteří adorují vrahy v izraelských tancích a letadlech, o těch, kteří jim poroučejí nemluvě (o jejich zločinech v Gaze je plný evropský tisk a televizní stanice s výjimkou těch českých, z čehož je zřejmé, kdo je asi kontroluje a vlastní), Aby si zachovali jejich přízeň a svůj žold, jsou schopni nás štvát i proti Rusům. Třeba -jak říkají - přes Ras-Putina a jiné slogany.

Ani mně se Putin ve všem svém konání a jednání nelíbí. Způsob, jakým integroval do Ruska Krym, nebyl zcela korektní. Mohl dát jasně světu na vědomí, že jde o dočasnou záležitost, a že bude-li mít jednou Ukrajina legitimní vládu, která nenařizuje sestřelovat civilní letadlo jiného státu přesměrované nad oblast, kde se válčí, a která nenařizuje svým bojůvkám střílet civilisty v regionech, kde není schopná vládnout, protože ji tam považují za vládu banditů, mělo by se jednou znovu jednat o jiný status Krymu než je ten současný. Bude-li mír, schopná vláda a tedy i blahobyt, je nesmyslné, aby se někde válčilo či přelo o kus země, zda má mít tu či jinou vládu.

Nelíbilo se mi ani to, jak si s Medvěděvem vyměňovali vrcholové funkce, i když si můžu představit, že poloválečný stav, k němuž dnešní svět zřetelně směřuje, asi vyžaduje dnes již nestandardní postupy. Snad je Putin a spol. dostatečně soudný, aby věděl, že se v budoucnu svět i samotní Rusové vrátí k této době, a budou ji schopni - s jistým odstupem - přehodnocovat.

Hlavně chci však vyjádřit názor, že nás současní čeští představitelé nemají právo zatahovat do konfliktu bůhvíkým a bůhvíproč vyvolávaným. Rusové nejsou a nebudou naši nepřátelé, i kdyby se z toho třeba tihle "naši" … zbláznili.

Autor: Vladimír Čermák
Zdroj:prvnizpravy.cz
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Vrať mi prachy, Pánku – jsem v tísni!   
Pridal tk Sobota 09 srpen 2014 - 07:31:23 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Nejsem v tísni finanční, jsem v tísni spíše člověčí! I kdybyste mi vrátil těch pár stovek, co jsem Klubu přátel vaší slavné neziskové humanitární organizace Člověk v tísni poslala, tak mě to nevytrhne. Horší je ztráta důvěry a iluzí.

Nejhorší je ten pocit, že jsem zase někomu byla za naivní husu, která před lety ještě věřila, že opravdu chcete pomáhat lidem postiženým povodněmi, suchem, hladomorem, válkami, povstáními – prostě všem, co jsou na dně ne vlastní vinou. Bez rozdílu národnosti, náboženství, rasy, pohlaví…

Na vašich stránkách jsem sice našla vypsanou sbírku pro Ukrajinu, ale o tom, jak pomáháte v obležených městech na východě Ukrajiny, odkud chudí a staří lidé nemohli včas prchnout, ani slovo! Tohle je opravdová humanitární katastrofa! Bez vody, jídla a elektřiny jsou patrně v tísni. Celý svět to ví, ale Člověk v tísni mlčí. Vybrané peníze patrně slouží jiným účelům. Nikdy vám nezapomenu, jak jste nám sem expres šoupli hned zpočátku ukrajinské krize několik desítek raněných „ostrých hochů“ z Majdanu (dle vašeho výběru) vládními speciály. Tak na to jsem vám ty svoje uškudlené stovky opravdu neposílala!

Nechci zpochybňovat vaši činnost úplně, ale ráda bych věděla, jaká jsou ta kritéria výběru, kdo si pomoc zaslouží a kdo ne! Určitě v tom není politika?

Nebo, že bychom si někteří byli opravdu „rovnější“? Možná je to tím, že raněný obyčejný Palestinec je člověk horší kategorie než raněný izraelský voják?

Nestydíte se trochu, když Lékaři bez hranic v Gaze ošetřují v šílených podmínkách ty nešťastné děti a dospělé jen proto, aby se za pár hodin stali znovu terčem izraelské pozemní operace? Ze škol a nemocnic OSN si izraelská armáda dělá střelnici, to vy schvalujete? Dokonce i Amnesty International (k té už jsem také téměř ztratila důvěru) pozvedá svůj hlas. OSN odsoudila Izrael za válečné zločiny a co vy na to? Mlčíte!

Podpora ČVT kubánským disidentům je nám z České televize dostatečně známa, ale o tom, že jen pár kilometrů od těchto disidentů ještě stále funguje americký koncentrační tábor Guantanamo vaše humanitární organizace opět cudně mlčí! O mučení vězňů tajně dovezených do Polska z USA jste také taktně pomlčeli! (Možná se tomu teď říká „politická korektnost“ já jsem „stará škola“ – já tomu říkám „politická špinavost“!).

Mlčíte bohužel za naše peníze, teď nemluvím o těch drobných od dárců v Klubu jako jsem byla já, ale o daních nás všech! Je veřejným tajemstvím, že ČVT si velice dobře žije z přímých státních nebo nepřímých dotací a jsou to desítky až stovky milionů z různých ministerstev, další zdroje jdou z krajů, z rozpočtu hlavního města Prahy a z České televize. Něco “málo milionů“ vám přistává na účtu také z Bruselu.

Já jsem své „sponzorování“ ČVT ukončila hned poté, co jste na svých stránkách uveřejnili žebříček lichvářských firem a ta, jejíž lichva je patrně nejhumánnější, zvítězila. Poté uvedla jméno vaší organizace ve své reklamě. To mi hlava nebrala, jak se teď říkává. Leda že by se vám v Čechách nedostávalo lidí dostatečně chudých a ožebračených, kterým byste posléze mohli pomáhat. Takže si je s pomocí lichvářů vyrobíte! Kde to žijete? Zdá se vám málo 714 tisíc nařízených exekucí jen za minulý rok? Nebo vám snad také tehdy něco káplo na váš účet?

To že přes vaši organizaci probíhalo a možná ještě probíhá financování Al-Kajdy v Sýrii, Turecku a Jordánsku, tak to už určitě jsou velmi nepěkné pomluvy!

Ještě pane Šimone Pánku promiňte, že jsem Vám v nadpisu zatykala, ale jste mladší než já a pro mě jste byl i dlouho po Sametu tím sympatickým slušným studentským vůdcem… Prostě charakterní člověk – člověk na svém místě, ředitel humanitární organizace. O to horší bylo moje zklamání, když jsem si uvědomila, že všechno je jinak… Jak praví starý židovský vtip.

Umírá starý a vážený rabín. Kolem postele stojí celá rodina a všichni napjatě čekají na jeho poslední slova, na nějakou nejvyšší moudrost, ke které za svůj život dospěl.
Rabín však mlčí.
-Nemůžeš přece jen tak odejít,- naléhá žena. -Řekni nám něco.-
Starý muž však mlčí dál.
-Prosím tě, tate…,- naklání se k němu dcera. Ale ani ta se nedočká odpovědi.
Teprve po dlouhém čekání rabín naznačí, aby k němu přistoupil nejstarší syn a všichni ostatní odešli.
Když se k němu syn skloní, ústa umírajícího se konečně pohnou. -Všechno je jinak,- zašeptá rabín a umře.


Autor: Martina Franzová
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Evropa může navždy přijít o ruský trh   
Pridal tk Sobota 09 srpen 2014 - 07:22:55 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Moskva zakázala dodávky masa, ryb, ovoce a zeleniny, mléka, sýrů a salámů ze zemí EU, USA, Austrálie, Kanady a Norska na dobu jednoho roku. Již 8. srpna vyšlo najevo, že půjde o miliardové ztráty.

Podle upřesněných dat Eurokomise se ruské „protisankce“ dotknou evropského vývozu potravin a zemědělské produkce v částce 12 miliard eur. Finsko, Polsko, pobaltské státy, Bulharsko, Řecko a Rumunsko již požádaly o odškodnění. Avšak eurokomisař pro obchod Karel de Gucht varoval, že jeho fondu má na odškodnění evropských agrárníků pouhých 400 milionů eur.

Řecko, jehož farmáři závisí z téměř 50% na exportu do Ruska, zašlo v pokusu o záchranu před blížícím se krachem agrárního sektoru dál než všichni ostatní kolegové z EU. Řecký ministr zahraničí a vicepremiér Evangelos Venizelos oznámil, že Atény jednají s Moskvou o omezení dopadu sankcí.

Dnes si můžeme jakkoliv pohrávat s čísly: kdo v Evropě a kolik ztratí v důsledku ruského embarga, míní analytik ruského Ústavu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů Vladimir Olenčenko. Mnohem horší je jiná věc, to, o čem v EU raději mlčí, tedy, budoucnost evropských vývozců, poznamenal Olenčenko:

-Přijdou vůbec o náš trh. Sankce nejsou pole, které může dlouho ležet neorané. Tento trh bude obsazen. Není principiální, kdo sem přijde, Bělorusové, Brazilci nebo Íránci. Zájemců je již dost.

V Evropě se dávno mluví o nutnosti diverzifikace energetických dodávek, ale jaksi zapomínají na nutnost „diverzifikace politiky a ekonomiky.“ Překvapuje způsob, kterým dokázala špička EU s pomocí Washingtonu vnutit celé unii nynější katastrofální kurs vůči Rusku, pokračuje Vladimir Olenčenko:

-Nynější vedení Evropské unie, Eurokomise v čele s Barrosem, to je absolutní euroatlantická lobby. Nepřemýšlí nijak moc o tom, co potřebuje Evropa víc. Hlavní je, aby ve všem kopírovala a dublovala USA.

Ruští obchodníci již zahájili jednání o nahrazení „evropského potravinového koše“ produkcí ze zemí, které nezavedly sankce. Ovoce a zeleninu hodlá Rusko kupovat nyní v Turecku, Argentině, Arménii, Egyptu, Maroku, Chile, Číně, Uzbekistánu a Ázerbájdžánu. Maso a masné výrobky přijdou z Brazílie, Uruguaje Paraguaje, Argentiny a Běloruska.

Co se týče ruských výrobců, ti pohlížejí na nynější sankce, stejně jako ruská agrární a průmyslová lobby, jako na nějaký všelék. Ruské výrobce to prostě vrátí k životu, řekl člen výboru Státní dumy pro agrární otázky Alexandr Bogomaz:

-Mám za to, že přijde-li Evropa kvůli sankcím o rok vývozu, přijde vůbec o ruský trh. Protože právě tento rok poskytne našim zemědělským výrobcům čas potřebný na rozvoj a získání jistoty v zítřku.

EU obvinila Moskvu z porušení pravidel WTO a její zástupce označil sankce Kremlu za „politicky motivované.“ Ruský premiér Dmitrij Medveděv na to odpověděl, že po všech protiruských sankcích zavedených od března je tato reakce na krok Ruska prostě „vrcholem cynismu.“

Andrej Feďašin
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Sankce znamenají prohru EU   
Pridal tk Sobota 09 srpen 2014 - 07:19:28 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Koncem června schválila EU sankce třetího balíku proti Rusku. Nabyla platnosti omezení vůči některým sférám byznysu a odvětvím ruského hospodářství.

Dosažení konsensu v této otázce nebylo pro EU snadné, četné státy nechtěly vystavit riziku své ekonomické a diplomatické zájmy. A jakmile nabyly sankce platnosti, začala Evropa obávat se odvetné reakce Moskvy, která také za několik dnů následovala.

EU omezila přístup Ruska na své finanční trhy, pozastavila podepsání nových kontraktů ve vojenské sféře, omezila export technologií a zboží dvojího určení, včetně strojů, zařízení, elektroniky. Podle výpočtů ekonomů mají vzájemné ztráty v důsledku západních sankcí činit v nejbližších dvou letech přibližně 100 miliard eur. Další platnost sankcí hrozí ztrátou tisíců pracovních míst.

Ruská vláda na to prohlásila, že může zrušit část evropských charterových letů, změnit transsibiřské trasy a zavřít vzdušný prostor pro tranzitní lety ukrajinských aerolinií. Během jednoho dne to vážně zasáhlo kapitalizaci předních leteckých společností EU a USA. Jejich celkové ztráty činí již dnes asi 4,5 miliardy dolarů. Rusko také omezilo dovoz evropských potravin. Sankce byly zavedeny proti evropské zelenině a ovocem, mléčným a masným výrobkům, rybám a další mořským produktům. Zákaz nabyl platnosti 7. srpna a má platit rok s možností revize. EU prohlásila, že také přemýšlí o možnosti zavření svého vzdušného prostoru pro ruská letadla. Takhle to komentuje expertka bruselského Centra evropské politiky Amanda Paulová:


-Rusko učinilo totéž, co Evropská unie. Mnozí to od Ruska očekávali. EU je znepokojena možným dopadem evropských sankcí na jednotlivé evropské státy. Co se týče ruských sankcí proti EU, ty mají být posouzeny v rámci WTO. Avšak Rusko má určitě „plán B“ ohledně nahrazení evropského zboží.


Evropa, stejně jako USA, hned prohlásila, že poctivý obchod nesmí být závislý na politických vztazích. V některých zemích jsou výrobci připraveni obrátit se na parlament se žádostí o zrušení protiruských sankcí, poněvadž to podkopává jejich byznys. O negativním účinku ruských sankcí se mluví v Řecku, Dánsku a Nizozemsku. Avšak Brusel, který se řídí poltickými zájmy osy Washington - Brusel, se odhodlal k ekonomickým krokům, které si dříve nepřál. A zříci se jich by znamenalo projevit svoji neschopnost jako hráčů na světové politické aréně. Amanda Paulová komentuje:

-EU slíbila, že některé státy dostanou odškodné za své ztráty kvůli sankcím. Diskuse o tom, jak poskytnout těmto zemím pomoc, pokračují. EU si podobné vztahy s Moskvou nepřeje. Sankce jsou špatným scénářem pro obě strany. Ale EU měla politickou motivaci. Myslím, že ke změnám v ruské zahraniční politice nedojde. Smutným vedlejším účinkem podobných akcí je dopad na obyvatele. Avšak sankce EU měly za cíl dotknout se především okolí prezidenta Putina a vedení RF. Ztráty na obou stranách budou značné. Samozřejmě, že jsme to neměli vůbec připustit.
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Německo žádá poskytnutí seznamů zahraničních agentů   
Pridal tk Sobota 09 srpen 2014 - 07:16:08 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Berlín žádá, aby diplomatická zastupitelství zahraničních států poskytlo úplný seznam agentů tajných služeb, kteří se věnují výzvědné činnosti na území SRN, napsal Der Spiegel.

Německé ministerstvo zahraničí již zaslalo podobnou žádost všem diplomatickým zastupitelstvím.

Podle údajů časopisu, hlava ministerstva Frank-Walter Steinmeier zkoordinoval tento krok s kancléřkou Angelou Merkelovou, která byla také vystavena elektronickému špehování.


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Pátek 08 srpen 2014
Fašisté z Kyjeva vyhrožují zákazem tranzitu energetických zdrojů z Ruska   
Pridal tk Pátek 08 srpen 2014 - 14:30:36 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Ukrajina posuzuje jako jednu z možných sankcí zákaz tranzitu energetických zdrojů z Ruska do Evropy, prohlásil premiér Arsenij Jaceňuk.

Ukrajinská vláda hodlá představit parlamentu návrh zákona o 26 druzích sankcí proti ruským občanům a společnostem. Jde o °172 občanů RF a dalších států a rovněž 65 společností, většinou ruských.

Rozhodnutí o sankcích přijme Rada národní bezpečnosti a obrany.

Jednoduše řečeno chtějí fašisté z Kyjeva zavléct jejich krizi do celé Evropy.


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přejít na stranu  1 2 3 ... 27 [28] 29 ... 35 36 37
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2014
Facebook KURÝR

Wedos

NovyCas.org - Vaše cesta z dluhů

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.4351 sec,0.0929 z toho dotazů.Dotazů v DB:18. Použitá paměť:3,211kB