Pondělí 01 červenec 2019
Ústavní krize místo okurek: Prezident Miloš Zeman předčasně ukončil dovolenou a vrátil se do Lán...   
Pridal tk Pondělí 01 červenec 2019 - 05:50:18 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Ústavní krize místo okurek: Prezident Miloš Zeman předčasně ukončil dovolenou a vrátil se do Lán, ČSSD bude postavena před volbu, buď zrušit odvolání ministra kultury, anebo odejít z vlády a zaniknout jako opoziční strana! Andreje Babiše čeká menšinová vláda doplněná o odborníky blízké Pražskému hradu s podporou KSČM a SPD, anebo předčasné volby! Proč vůbec vznikla krize okolo ministra kultury? Milionový odklon šéfa NGP a krizový manažer z Agrofertu!

Český prezident Miloš Zeman náhle a nečekaně přerušil ve čtvrtek zahájenou dovolenou na Vysočině a již včera v sobotu se vrátil zpátky do zámku v Lánech, čímž překvapil nejen své spolupracovníky, ale dokonce i svoji ochranku. Podle informací z okolí pana prezidenta se situace v noci z pátku na sobotu dramaticky změnila poté, co se jak Andrej Babiš, tak i Jan Hamáček, dozvěděli, že Miloš Zeman rozhodně Michala Šmardu ministrem kultury nejmenuje a v žádném případě nehodlá přijmout rezignaci současného ministra kultury Antonína Staňka.

Za této situace je ČSSD odhodlána odejít z vlády, protože Andrej Babiš nechce podávat na prezidenta republiky kompetenční žalobu. A jak uvedl v rozhovoru pro iDnes.cz prezident Miloš Zeman, pokud by Andrej Babiš na něho podal kompetenční žalobu za to, že nechce odvolat Antonína Staňka, tak by to mělo za následek zhoršení vztahů mezi prezidentem a premiérem, které podle Miloše Zemana byly dosud korektní. Situace tak spěje k odchodu ČSSD z vlády.

Jenže toto všechno bylo jasné ještě před odjezdem Miloše Zemana na dovolenou a nebyl tedy důvod si myslet, že se něco zvláštního bude dít. Jenže náhlé přerušení prezidentovy dovolené již po 3 dnech ukazuje, že se něco děje a situace je velmi vážná. Andrej Babiš zjevně začal dostávat signály, že ČSSD je opravdu rozhodnuta z vlády odejít, a proto chce premiér zahájit krizová jednání za účasti samotného prezidenta.

Premiér zřejmě stále doufá, že Miloš Zeman změní svůj názor a Antonína Staňka odvolá a po něm jmenuje Michala Šmardu. Jenže, podle informací naší redakce se to nejen nestane, ale naopak prezident Miloš Zeman v případě rekonstrukce Babišovy vlády by rád viděl na uvolněných pozicích ministrů po ČSSD své vlastní a ideově spřízněné lidi. A právě i o tom bude chtít s Andrejem Babišem jednat.

Andrej Babiš nechce přijít o ČSSD, jeho menšinová vláda by se stala naprosto závislou na libovůli prezidenta Miloše Zemana

Tyto informace by tak de facto znamenaly, že prezident Miloš Zeman už je na šachovnici o několik tahů dál než všichni ostatní a už by rád řešil rekonstrukci Babišovy vlády. Vláda bez ČSSD by sice vyhovovala SPD, ale v žádném případě rekonstruovaná vláda Andreje Babiše nebude prosazovat volební program SPD, protože uvnitř Hnutí ANO je skupina přibližně 26 poslanců, kteří hrozí Andreji Babišovi vypovězením poslušnosti, pokud by Hnutí ANO začalo spolupracovat s SPD, prosazovat jejich program apod.

Informaci o skupině přibližně 26 poslanců v Hnutí ANO přinesl minulý rok v srpnu v rozhovoru pro iDnes samotný Andrej Babiš. Tato skupina poslanců Hnutí ANO jsou pravostředově naladění a mají proti SPD stejnou nenávist jako ODS, TOP09 nebo Lidovci. To je daň, kterou Andrej Babiš musel zaplatit za to, že Hnutí ANO je tak široce rozkročené v politickém spektru zleva doprava.

V současné situaci lze očekávat, že SPD bude muset stačit odchod ČSSD z vlády, po čemž SPD dlouho volala a označovala ČSSD za stranu, která v Babišově vládě škodí národním zájmům, ale nelze očekávat, že by Hnutí ANO začalo prosazovat volební program SPD jako je např. obecné referendum týkající se i mezinárodních smluv, trestní a hmotnou zodpovědnosti politiků a také odvolatelnost politiků.

Přestože Andrej Babiš by nemusel mít s těmito body problém, zmíněná skupina cca. 26 poslanců Hnutí ANO by něco takového nikdy nepřipustila. Proto se teoreticky před námi rýsuje ještě jedna alternativa, vládnutí Andreje Babiše v pozici demise, kdy jeho vláda podá demisi v současné podobě a prezident Miloš Zeman může potom Andreje Babiše pověřit vládnutím v demisi, a to de facto libovolně dlouho.

Česká ústava neobsahuje žádné povinnosti pro prezidenta a prakticky ani žádné lhůty ve vztahu k odvolávání ministrů

Česká Ústava, která je paskvilem, jenž nemá ve Střední Evropě obdoby, totiž neurčuje prezidentovi naprosto žádné povinnosti, a dokonce ani žádné časové lhůty. Nikde v Ústavě není uvedeno, že prezident něco “musí” nebo “je povinen”, ale všude jsou použity pouze oznamovací tvary “na návrh odvolá”, což vnáší do celé problematiky další dvojznačný výklad, protože v českém jazyce slovo “návrh” označuje dokument, který jedna strana podává a druhá strana dokument posuzuje. To ale znamená, že druhá strana může návrh zamítnout. A přesně to dělá Miloš Zeman v případě Antonína Staňka, kdy prezident republiky odmítl návrh premiéra Andreje Babiše na odvolání ministra kultury.

Pražská kulturní fronta je v šoku, jak si to mohl prezident dovolit, jenže Miloš Zeman se pouze řídí textem Rychetského doslovného znění české Ústavy. Celá kauza přitom vypukla úplně banálně. Ministr kultury za ČSSD Antonín Staněk totiž před Evropskými volbami odvolal z funkce ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta, který uzavřel sám se sebou smlouvu na 1,2 milionu korun ve věci autorských práv k výstavním aktivitám galerie.

Jelikož Jiří Fajt měl manažerskou smlouvu a v ní sjednané odměny, zmíněná suma se týkala celkem 6 projektů a Jiří Fajt z nich měl vyinkasovat právě zmíněnou sumu. Ministr kultury dokonce na Jiřího Fajta podal hned dvě trestní oznámení kvůli tunelování rozpočtu NGP a kontrola zjistila v galerii i další pochybení. Dále byl odvolán i Michal Soukup jako ředitel olomouckého Muzea umění.

Ministr za ČSSD odhalil v Národní galerii v Praze vyvádění peněz, ale místo ocenění a pochvaly přišel řev z Lidového domu a ministrovo odvolání

Jenže, namísto toho, aby Antonín Staněk dostal pochvalu za to, že odhalil tunelování peněz z NGP, spustila se mediální smršť a kulturní fronta v Praze začala ječet, Česká televize ihned spustila střelbu do Antonína Staňka a vedení ČSSD se rozhodlo ministra odvolat a nahradit ho Michalem Šmardou. Prezident Miloš Zeman se však naštval, že ČSSD namísto pochvaly ministra, který si všiml vyvádění peněz z Národní galerie Praha, se ho místo toho chce zbavit. Prezident Miloš Zeman tak odvolání Antonína Staňka nepřijal a z funkce ministra jej neodvolal. ČSSD v tom okamžiku zjistila, že je v roli onuce, která nemá naprosto žádnou kontrolu nad tím, kterého ministra za ČSSD může nebo nemůže Lidový dům odvolat. Preference ČSSD se navíc začaly propadat.

Milan Knížák dokonce uvedl, že za odvolání Jiřího Fajta by měl ministr Antonín Staněk dostat vyznamenání namísto odvolání. Nedávno uveřejněný průzkum politiků ukázal, že Antonin Staněk je nejoblíbenějším politikem v ČSSD, což je naprostý paradox, když právě jeho se chce teď ČSSD zbavit. Vysvětlení této situace přinesl Jiří Paroubek.

Michal Šmarda je podle ex-premiéra přítelem Bohuslava Sobotky a Radka Pokorného z ČSSD, což jsou úhlavní nepřátelé Miloše Zemana, a právě proto se Michal Šmarda nikdy ministrem nestane, stejně jako se jím nestal Miroslav Poche před rokem, kterého také prezident Miloš Zeman odmítl ČSSD schválit. Situace se tak pouze opakuje a Miloš Zeman si i tentokrát prosadí svou. Existuje jedno řešení, stejně jako minulý rok. ČSSD místo Michala Šmardy navrhne na post ministra kultury někoho jiného, kdo bude přijatelný pro Miloše Zemana.

Prezidentova mocenská hra může zlikvidovat ČSSD a současně ovládnout a spoutat Andreje Babiše, aby přestal jít na ruku americkým neoconům a začal poslouchat globalčiky a Pražský hrad

Pro ČSSD to ale bude konečná. Pokud ustoupí prezidentovi, ztratí ČSSD veškerou autoritu a mnozí poslanci ČSSD ustoupení prezidentovi nerozdýchají. Pokud si to ČSSD nenechá líbit a její všichni ministři odejdou z vlády, tak by podle koaliční smlouvy měla padnout celá vláda, tak je to sepsané v koaliční smlouvě, ale podmínkou je, že rezignují všichni ministři za ČSSD. Pokud by jeden z nich nerezignoval, vláda by nepadla a pouze by proběhla rekonstrukce. A v tuto chvíli není jasné, zda-li Antonín Staněk by opravdu odešel spolu se svými kolegy.

Každopádně, ČSSD by odchodem z vlády ztratila naprosto jakýkoliv význam. Andrej Babiš nepotřebuje k vládě, když na to přijde, dokonce ani SPD, ani KSČM, může vládnout s podporou Miloše Zemana klidně až do konce volebního období v demisi ve vládě, kde bude Andrej Babiš poslouchat Miloše Zemana na slovo. A nemyslím si, že tohle by Andrej Babiš chtěl riskovat. Bude se snažit rozmluvit Janu Hamáčkovi odvolání Antonína Staňka, protože rozmluvit neodvolání ministra panu prezidentovi nepůjde.

Jisté náznaky, odkud vítr fouká, naznačuje i to, koho Antonín Staněk pověřil dočasným vedením Národní galerie Praha po odvolaném Jiřím Fajtovi. Je to Ivan Morávek, bývalý ředitel pekárenského kolosu Penam Slovakia, který spadá do koncernu Agrofert. Ministr za ČSSD tak dosadil do čela NGP Babišova člověka, a tím je to dané, proč se spustil takový řev v pražských kafilérkách a jiných ústavech mediální fronty, a proč i vedení ČSSD tak prudce reagovalo a chce Antonína Staňka odvolat.

Proto ČSSD možná ani netuší, jestli opravdu odejdou z vlády všichni ministři, anebo někdo zůstane. Vítězem v této hře bude opět Miloš Zeman, a to v obou případech, i když ČSSD ustoupí, i stejně tak i když neustoupí a odejde z vlády. Mezi poraženými však bude i Andrej Babiš. V případě odchodu ČSSD se jeho vláda stane naprostým vazalem Pražského hradu. A je jasné, že do této role se Andrej Babiš dostat nechce.

-VK-
Šéfredaktor AE News


Zdroj: https://aeronet.cz/news/ustavni-krize-misto-okurek-prezident-milos-zeman-predcasne-ukoncil-dovolenou-a-vratil-se-do-lan-cssd-bude-postavena-pred-volbu-bud-zrusit-odvolani-ministra-kultury-anebo-odejit-z-vlady-a-zaniknout/



Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Milion chvilek - Sudetští Němci - Nacistická šlechta - Schwarzenberg a jeho tlaky na prolomení Benešových dekretů   
Pridal tk Pondělí 01 červenec 2019 - 05:41:30 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Nedávno jsem narazil na webu Týden.cz pod článkem o restitucích Schwarzenberga z ledna 2013 na text neznámého diskutujícího nazvaný "Hříchy Karla Schwarzenberga".

Obsah příspěvku nejsem schopen nikterak blíže odzdrojovat. Nicméně by mohl čtenářům pomoci jako vodítko k hlubšímu poznání současného tlaku o prolomení Benešových dekretů. Text poukazuje mimo jiné na skutečnost, že Karel Schwarzenberg měl od svých přátel z řad vysoké šlechty tajné zadání a to ještě před rokem 1989. Jediné o co šlo, bylo připravit půdu na prolomení Benešových dekretů. Tato doba nastala právě nyní!


Před několika dny byly Benešovy dekrety prolomeny ve prospěch, s největší pravděpodobností aktivně nacistického, šlechtického rodu Walderode. Stát by měl vracet nebo kompenzovat majetek v hodnotě cca 3 miliard korun. Pokud se chcete dozvědět, kdo byl pan Walderode, velice pečlivě vyslechněte rozmluvu pánů Michala a Petra, kteří se v současnosti zabývají rozkrýváním různých českých mafiánských kauz. Ve své rozmluvě se odvolávají na volně dostupné dokumenty získané z německých a ruských archívů. Pan Walderode za války pracoval jako aktivní příslušník německé vojenské rozvědky v utajení. Jako vysoce prověřený překladatel, případně infiltrátor do českého prostředí pro dokonalou znalost ne jen jazyka Německého, ale i Českého. Těžištěm jeho práce byly překlady českých tajných archivů, které získala německá rozvědka při obsazování Francie. Tyto archivy při evakuaci nestihla odnést ani zničit tehdejší exilová vláda presidenta Beneše. Překlady měly následně obrovský význam při sledování, zatýkání a následných popravách vlasteneckých odbojářů, zejména v době Heidrichiády. I když úvod rozmluvy spíše připomíná komediální Alles gute z 90. let, poprosil bych posluchače o shovívavost. Ani jeden z pánů není profesionálním mediálním pracovníkem. Následují pak již skutečnosti velmi, velmi závažné. A jak se mohlo stát, že příbuzní Němce Walderode (po okupaci se přihlásil k říšskému občanství) mohli restituovat jako potomci českého občana. Další z havloidní partičky, pan Ruml, mu české občanství krátce po listopadu udělil nazpět.




Ještě závažnější jsou však informace citované již pouze panem Michalem v rámci relace Svobodného vysílače. Zde cituje z řady dokumentů z nedávné minulosti, jak na zadání některých aktivních úředníků současné německé vlády musí být naplněn program odstranění z české politiky Babiše, Klause, Foldynu, Zemana, Okamury a dalších. Stejný útok je veden proti Polsku. To snad začínám i chápat, proč chtějí Poláci na svém území tu US-Army. Jakoby proti Rusku, ale ve skutečnosti jde o ochranu před Německem. Věřte ale Američanům!




Jen doufám, že vše co pánové tvrdí, mají opravdu řádně podloženo.

Právě včera si pan Schwarzenberg na Parlamentních listech u příležitosti desátého výročí TOP 09 postěžoval, že do politiky musí zamířit mladí lidé. Že dědci to již neutáhnou.

No a kdo jsou ti nadějní mladí, kteří mají nastoupit na místo již "dědků" a celou záležitost prolomení dekretů dotáhnout do zdárného konce? Mladí aktivisté okolo milionu chvilek. Ti mají tu zakázku na prolomení Benešových dekretů nyní realizovat. Podhoubí jim přitom havloidi a inkluzivní ministryně školství bez kouska pedagogického vzdělání, řízená "vzteklým štěnětem" Dienstbierem léta připravovali. Rozvrat našeho školství je nebetyčný. Komenský se musí v hrobě obracet. Ti co řvali na Letné jsou oběti. V rukou svých manipulátorů bohužel velmi nebezpečné. Že dělají užitečné blbce nacistickým šlechticům je jim v tuto chvíli těžko vysvětlitelné. K naslouchání argumentům je nikdo nevychoval. Kritickému myšlení rovněž ne. Umí se jen utvrzovat v hláškách.

Při prvních celostátních presidentských volbách stačila hesla volím Karla! ... A proč? ... Protože je Cool. Stejné to bylo s Drahošem, kdy kdyby si ta havloidní partička našla kohokoli jiného, než pózera "nevím ... až co řekne můj tým poradců", tak jim to muselo projít. Nyní křičí Babiš lže a krade, StB, dotace, chraňte justici, chraňte demokracii, chraňte nezávislost ČT. Co je ale na tom všem tak špatně - kde je to nebezpečí, před kterým je nutno chránit. O tom nemají ani páru. Stačí hlasitě vyřvávat vše, co ječí z pódia kdejaký tam přítomný komediant. Ozvučení prostranství je dokonalé. Na mnoha velkoplošných obrazovkách obřích rozměrů nikomu neunikne jediný detail z pódia. Typické spontánní shromáždění oprávněně nespokojených občanů svolané několika chudými studenty. "Nas mnógo!" Jak říkali Rusové. To je dle nich neprůstřelný argument dokládající pravdu pravdoucí všeho na té super demošce vyřčeného.

Kde se vzaly ty milióny jak na profi demonstraci na Václavském náměstí, tak i na Letné. Kdo to vše financuje? A přichází bomba! Zde bych hledal původ těch miliónů v první řadě. Právě nyní zveřejňuje na svém webu pan Höppner článek "Nacistický hrabě Walderode otevřel brány dalším šlechtickým rodům. Teď tvrdě útočí Lichtensteinové a chtějí desítky zámků, hradů a pozemků závratné hodnoty. Tajemná schůzka s Hitlerem"

A to již jdou opravdu žerty stranou. Lichtensteinové na konci minulého roku podali sérii žalob u 26 českých soudů po celé zemi!!! V součtu se prý jedná o území větší nežli je samotné Lichtensteinsko. K většině majetku přitom původně rod přišel konfiskací po Bílé hoře po opravdových českých elitách té doby. Kde jsou vlastně ty naše opravdu české elity. Ti co po Bílé hoře neutekli do zahraničí, například Komenský, tak na zbývající se může každý při návštěvě Prahy osobně podívat. Zajděte si na Staroměstské náměstí a tam u orloje na zemi je řada vydlážděných křížů. Tak tam leží naše elity!!! Ti co chtěli přežít a zůstat, museli ohnout záda. A to jim zůstalo dodnes! Ten syndrom následně převzal jako normu veškerý český lid. Posměšky, na to jediné se zmohl. Švejk?!? To je náš národní vzor? Nebo snad Cimerman? No tak to si nyní může každý odpovědět na otázku, kde se berou v takovém Svěrákovi ty bludy, které vypouští ze své nemocné hlavy. Za komunistů to mělo svým způsobem smysl. Ta cimrmanologie. Jaksi ale nepostřehl, že se již 30 let hrbit není proč. Nyní to dělá ale dobrovolně. Ze setrvačnosti. Nic jiného neumí. Je mi ho líto.

Je již zcela jasné, proč je najednou takový tlak proti paní ministryni Benešové. Právě pro její odbornost. Milion chvilek to na ni navlíkl právě přes pana Babiše. Ještě ani neusedla do ministerského křesla a už se nesla fáma, jak si jí tam zloděj a estébák Babiš nasadil, aby zametla jeho údajné kauzy pod koberec. A že prý také, když krátce působila v advokacii (prakticky celou svou kariéru stála na straně státu - prokurátorka, ministryně), tak také jednou zastupovala ty zlé okolo Mostecké uhelné. To ale advokáti dělají. Je to jejich profese. Zastupovat i ty zlé.

Na ministerstvo spravedlnosti je nutno dosadit někdo, kdo hladký průlom Benešových dekretů ohlídá. Někdo jako byl bývalý ministr Pelikán, který hrubě porušil naše zákony, když v loňském roce bez projednání před soudem vydal do USA údajného ruského hackera Nikulina. Jednoduše jen tak. Protože si pro něj z USA přiletěli letadlem. O vydání Nikulina souběžně žádalo Rusko pro podvody. Nikulin sám žádal ČR o azyl. Čekalo se na soudní proces. Následně sice ústavní soud vydal nález, že šlo ze strany ministra Pelikána o porušení zákona,

ten však svou ministerskou kariéru vydáním Nikulina již dávno zakončil odstoupením. Nemám informace, že by Pelikána někdo trestně stíhal. Nález soudu je vůči Nikulinovi pouze akademický. Ten již v USA sedí ve vězení a čeká jej možná trest v délce pobytu 30 let. Tak nevím kdo zde v ČR řádí? Ruští nebo američtí agenti?

Diskusní příspěvek mě neznámého autora (možná je text jen od někoho převzatý) nasvědčuje, že jde o plán. Dlouhodobý plán, jehož iniciátory jsou zadavatelé z nejbohatších skupin okolo Bilderbergu a to již z doby dávno před rokem 1989. Tehdy byl Schwarzenberg účasten setkání BB již nejméně 2x. Jakmile se dostal v roce 1990 v ČR spolu s Havlem k moci, okamžitě rozjel akci k prolomení dekretů. Příspěvek minimálně poukazuje na to, kdo byl hlavním vykonavatelem plánu na prolomení Benešových dekretů. Též je zajímavý nerozlučný vztah dvojice Schwarzenberg - Kalousek. Například jak Schwarzenberg nedodrží miliónová dotační pravidla a Kalousek mu to z pozice ministra financí přikryje.

Pane premiére. Na vše výše i níže uvedené, by měly důsledně "zakleknout" veškeré české bezpečnostní složky. Policie, prokuratura, tajné služby. Ne v zájmu ochrany majetku Agrofertu, jak ihned někdo namítne. Dovede si někdo představit ten chaos, kdy takřka veškerý po válce zabavený majetek, by se měl vracet v situaci, když jej nyní vlastní již takřka po generaci někdo jiný. Majitelé, kteří jej koupili opravili a považují za vlastní. To jako půjdou na ulici, nebo do nájmu v něčem, za což zaplatili nemalou kupní cenu?!? To se můžeme vrátit také do doby Přemysla Otakara II a požadovat rakouské Korutany, Štýrsko, Dolní a Horní Rakousy.

Text diskusního příspěvku z portálu Týden.cz autora "občan 13.01.2013 10:26 AUTODIDAKT"

"Hříchy Karla Schwarzenberga"

Protože čeští novináři nejsou schopní napsat o Vás pravdu a pouze Vám podlézají, i když by měli ve skutečnosti poukazovat na nemalé otazníky, které tu už od roku 1989 v souvislosti s Vaším působením visí ve vzduchu, napíši tu pravdu o Vás já. A nebude to příjemné čtení.

Že je Schwarzenberg hulvát, je ale ještě to nejmenší. Je to také nebezpečný hulvát s nebezpečnými konexemi a nečistými záměry. Huhlání, které může být pro někoho roztomilé, a rádobyvtipné bonmoty (nad kterými se redaktoři novin tetelí) nemohou zakrýt pravou podstatu Schwarzenberga coby člověka, který v nejvlastnějším smyslu slova opakovaně a dlouhodobě zrazuje české národní zájmy. A který přitom sedí na jedné z nejvýznamnějších pozic českého státu a ovlivňuje jeho vztahy s celým světem.

Pojďme se tedy podívat na to, kdo nám tu už šestým rokem řídí diplomacii a kdo ovlivňuje politiku už od roku 1989, kdy si ho sem přivedl bývalý prezident Václav Havel. Uvidíme totiž, že Schwarzenberg slouží zájmům svým a zájmům Bilderbergu a dalších prapodivných nadnárodních finančních elit.

Karla Schwarzenberga neradno podceňovat. Zlí jazykové sice tvrdí, že chodil do zvláštní školy, ale ve skutečnosti je to velice vychytralý muž, který za maskou dobráckého a bodrého společníka v hospodě nad pivem skrývá úmysly už méně dobrácké. Dělá ze sebe hostinského a lesníka, ač je ve skutečnosti mistrem zákulisních pletich. Psal jsem o něm už v článku "Schwarzenberg. Hrobař české diplomacie?", nyní se ale podívejme na jeho osobu trochu zeširoka.

KAREL SCHWARZENBERG RESTITUJÍCÍ

Kde se vzal, tu se vzal, objevil se v české politice v roce 1989 Karel Schwarzenberg. Český disent podporoval už od roku 1968, například tím, když na svém rodinném sídle v bavorském Scheinfeldu založil s historikem Vilémem Prečanem Československé dokumentační středisko, které shromažďovalo materiály a dokumenty Charty 77 a zakázanou samizdatovou literaturu.

Charta 77 se na jeho zahraničním sídle často scházela, takže není divu, že si čerstvý prezident Václav Havel Schwarzenberga vybral za svého kancléře (tuto funkci zastával v letech 1990 až 1992). Jak se dozvíme z životopisné Schwarzenbergovy knihy, byl ale neoficiálním Havlovým poradcem už od roku 1987, kdy se seznámili.

Už i proto, že Schwarzenberg dokázal zařídit to, co by jinak bylo v posametových poměrech složité - nakoupil pár faxů, Havlovi a Dienstbierovi obleky, aby se v cizině neztrapňovali svými džínami a vytahanými svetry, a poradil lidem z OF, jak se co dělá a jak to na Západě chodí. Pomohl jim otevřít dveře ke svým politickým kontaktům.

V této neformální roli, do které nebyl nikým zvolen, získal na Hradě velký vliv, se kterým se pustil jak do soukromých aktivit (restituce), tak do ožehavých politických témat, která Češi přijímali s rozpaky, ale Schwarzenberg se nad nimi nerozpakoval vůbec (například ponížená omluva sudetským Němcům jako splátka za to, že Charta 77 dostávala peníze kromě CIA také od sudetských Němců).

Schwarzenbergovy restituce jsou stejně tajemné, jako ty Havlovy a čekají na to, až se tématu někdo chopí a pořádně je zmapuje. V zásadě jde o to, že Schwarzenberg neváhal podnikat neuvěřitelné právní kličky, aby podědil, co se dalo a zrestituoval, co bylo možné.

A tak zatímco byl v roce 1960 adoptován svým v Rakousku žijícím strýcem Jindřichem do hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů, čímž se stal hlavním představitelem rodu a z chudého šlechtice zámožným mužem, protože o dvacet let později mohl dědit majetek v Rakousku, doma po "převratu" se zase hrdě hlásil k biologické větvi, kterou opustil (orlické), protože se zde nabízely pro změnu miliardové restituce.

Podle českého práva ale neměl na restituce nárok, pročež se Schwarzenberg neváhal o majetek soudit a podařilo se mu prosadit, že bylo upřednostněno rakouské právo. České právo totiž říká, že dědická práva po biologických rodičích adopcí zanikají, kdežto rakouské právo je umožňuje. Navíc byl Schwarzenberg adoptován jako dospělý, což české právo taktéž nezná. Neptejme se, jak se to stalo, ale soud si vyslechl znalce na mezinárodní právo a rozhodl se, že se bude postupovat podle práva rakouského. Schwarzenberg tudíž zdědil podstatnou část majetku konfiskovaného orlické větvi a činí si zálusk i na majetek zabavený na základě speciálního zákona "Lex Schwarzenberg", byť se věc komplikuje rodinným sporem s nevlastní (taktéž adoptovanou) sestrou Elizabeth von Pezold.

Je otázkou, do jaké míry pomohlo Schwarzenbergovi jeho výsadní postavení nejbližšího spolupracovníka tehdejšího novopečeného prezidenta Václava Havla v rozjitřené posametové době. Jisté je pouze to, že vyřízení restitučních nároků se událo současně s jeho a Havlovou abdikací. Když se pak Havel stal už jen českým prezidentem, Schwarzenberg s ním v jeho politické dráze nepokračoval. Evidentně nebylo proč - majetek už byl doma.

Stejně tak lze vážně uvažovat o tom, že za Schwarzenbergovým lobbingem pro Lisabonskou smlouvu stály opět tytéž majetkové zájmy, protože Listina práv EU (která je součástí Lisabonské smlouvy) otevírá možnost pro restituce konfiskovaného majetku a tudíž cestu k více než čtyřicetimiliardovému jmění, které stát s odkazem na Lex Schwarzenberg (na který se restituce nevztahovaly) stále vlastní. Někteří lidé z politických kruhů říkají, že právě vidina tohoto tučného sousta je hlavní Schwarzenbergovou motivací a že z ní vyplývají i jeho politické postoje ve vztahu k Evropské unii a k sudetským Němcům.

KAREL SCHWARZENBERG UPLÁCEJÍCÍ

Aby mohl zrestituovat, musel i uplácet, jak později sám přiznal. "Nechme to být. Nešlo o nic velikého. Ale jiná cesta prostě nebyla. Bylo to k uzoufání. A po dvou letech, kdy se všechno zablokovalo... Nebyl to přímý úplatek, šlo řekněme o jistou protislužbu. V té době jsem ještě vůbec nebyl v politice. Dodnes z toho mám špatné svědomí," popsal po letech tento případ, když se "dobrovolně" přiznal médiím. Byla totiž volební kampaň a jistý deník chtěl z toho učinit velkou kauzu. Schwarzenberg ho předešel a raději se přiznal sám, aby ostří kauzy otupil.

Že by z toho měl špatné svědomí, tomu ale nevěřme. Schwarzenberg si totiž z ničeho nic nedělá. Nebyl to ostatně jediný mravní poklesek člověka, který se díky svému urozenému původu a majetku, kvůli kterému prý nemá zapotřebí v politice krást (říkají novináři), stal mediálně hýčkaným objektem se svatozáří.

Pochybnosti nad podnikáním Karla Schwarzenberga vyvstaly už v roce 1997, kdy Schwarzenbeg spolu se svým přítelem Zdeňkem Bakalou (Patria Finance) a francouzskou firmou Pernond-Ricard koupil v privatizaci karlovarskou Becherovku. Třebaže jejich nabídka byla až druhá nejvyšší, stát na dramatickém jednání vlády přiklepl firmu Schwarzenbergovi a spol. většinou jednoho hlasu. Pro hlasovali Schwarzenbergovi známí z ODA a KDU-ČSL.

Becherovce se ale příliš nevedlo a podnik, který měl v roce 1997 zisk 148 milionů, skončil za tři roky poté v mínusu až 140 milionů. Média tehdy psala o tom, že se Becherovka tuneluje státu před očima.

Podivně dopadlo i hospodaření Nadace Bohemiae. Karel Schwarzenberg, který si spolu s Miroslavem Kalouskem hraje na spořádaného hospodáře, v nadaci, kterou v roce 1992 založil, figuroval jako výkonný ředitel. Rok po svém založení přestala však nadace platit daně, aby poté skončila v konkursu s dluhem 3 milionů - na daních. Z velkolepého plánu (v nadaci figurovala i jména Vladimíra Dlouhého, Josefa Zieleniece, Michala Lobkowicze, Lucie Pilipové nebo Jana Švejnara), jak do České republiky lákat zahraniční investory, nezbylo vůbec nic. Otázka je, zda to vůbec někdy bylo v plánu.

Nedávno pak vyšlo najevo, že Schwarzenberg například v roce 2002 porušoval mezinárodní zákaz prodeje ryb, když obcházel nařízení, podle kterého nebylo možné prodávat ryby z jeho rybníků, dokud neprojdou laboratorními testy, aby se vyloučila případná kontaminace malachitovou plísní, které v té době zachvátila chovy v několik středoevropských zemích. Schwarzenbergovi se nechtělo dlouho čekat na výsledky testů a tak raději ryby za miliony korun prodal účelově zřízené firmě svého správce, na kterou se už zákaz nevztahoval. Ryby tak prodával vesele dál, zatímco poctiví rybáři své ryby testovali a přicházeli o zisky.

A příklad nejčerstvější, takřka včerejší: Jeden z nejbohatších lidí v zemi i ve střední Evropě vůbec si na opravy svých rybníků žádá několikamilionové dotace od státu. O půl roku ale přešvihnul termín, do kdy měl rybník kolaudovat, pročež by měl tedy dotace správně navrátit. Ale zažádá si na ministerstvu financí o pardon a jeho kamarád Miroslav Kalousek mu to benevolentně promine. Nic se vracet nemusí.

Rovněž s přímostí a čestností to u Schwarzenberga nebude příliš slavné. Jeho fanoušci museli být zklamáni, když politik sliboval odchod z vlády, pokud se do ní navrátí neprávem obviněný, ale o to více médii vláčený předseda KDU-ČSL Jiří Čunek. Čunek se vrátil, ale Schwarzenbergovi se z křesla šéfa diplomacie nechtělo. Nedodržel tak slovo, které dál - buď já, nebo on. Nakonec vše vyřešil šalamounsky - nechal si prý Čunka prověřit detektivní kanceláří Kroll a tím si své setrvání v křesle ministra omluvil, protože zjištění detektivů nic nezjistilo.

Tento případ, který na první pohled vypadá nevinně, ukazuje i další rysy Karla Schwarzenberga. Jednak vyvolává nepříjemné otazníky, proč Schwarzenberg nedůvěřoval českým orgánům a najal si na práci s citlivými údaji státu cizí a netransparentní americkou detektivní agenturu, která má úzké vazby na CIA a FBI (že před 11. zářím měl výkonný ředitel její newyorské pobočky zodpovědnost za bezpečnost WTC, nyní ponechme stranou) a nechal tak místopředsedu vlády a ministra Čunka lustrovat cizími detektivy napojenými na zpravodajské služby. Nevystavil tak zemi bezpečnostnímu riziku? můžeme se oprávněně ptát.

Za druhé případ Čunek ukázal podivnou symbiózu Schwarzenberga s Miroslavem Kalouskem, která vznikla ještě před společným plánem sestavit virtuální stranu TOP 09. Není totiž žádné tajemství, že o odchod Čunka z vlády a z vysoké politiky usiloval především jeho stranický rival Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg, kterého se přitom spor nijak netýkal, mu sehrál onu službičku, kdy si postavil hlavu a žádal odchod Čunka, jinak prý odejde sám. Můžeme se tak ptát, co za to naopak Schwarzenberg chtěl od Kalouska. A nebo je Schwarzenberg submisivní, nechává s sebou manipulovat a je loutkou v Kalouskových rukou? Současný případ s Bátorou je tomu na chlup podobný. Kalousek chce změny ve vládě nebo rovnou nové volby, a tak si za účelem vyvolání vládní krize vybere zástupný problém, který se vzdáleně dotýká Karla Schwarzenberga. A Schwarzenberg opět hraje divadlo, že pokud (tentokrát pro změnu) Bátora neodejde, jeho strana ve vládě být nemusí. Opět se můžeme ptát, proč to dělá a co za to bude chtít. Křeslo prezidenta? Účast na obří ekologické zakázce? Nevím, to už by byly spekulace.

Ohromné Schwarzenbergovo bohatství přitom neustále roste. Rod Schwarzenbergů je nejbohatším rodem ve střední Evropě. V Rakousku je druhým největším soukromým majitelem lesů a mezi největší soukromé vlastníky lesů patří i v Česku. Když mu bylo na počátku 90. let vytýkáno, že zrestituoval, co mohl, bránil se tvrzením, že zpět získal jenom část. To může být pravda, ale málo to rozhodně není. Bilance restitucí je totiž pozoruhodná: Orlík, Čimelice, Sedlec, Dřevíč, dva činžovní domy, palác na Novém Městě v Praze, padesátka menších budov, 9500 hektarů lesů a rybníků. To však bylo v devadesátých letech.

Další a další pozemky stále nakupuje. Je to jeho vášeň. Ve svém majetkovém přiznání za předloňský rok uvedl, že si jich za rok pořídil hned třiadvacet dalších, především v jižních a středních Čechách. Podle jiných zdrojů skupuje ve velkém i pozemky na západě Čech. Někdo by se měl investigativně podívat, co všechno Schwarzenbergovi dnes patří. Pak bychom se možná divili.

KAREL SCHWARZENBERG ZRAZUJÍCÍ

Někteří z nás by toto vše mohli Schwarzenbergovi odpustit. Touha hromadit majetek je politikům blízká a málokdo lákání bohatství odolá - dokonce ani ten ne, kdo se zdá být nadosmrti zabezpečen. S jídlem roste chuť a šlechtici mají rozšiřování vlivu a bohatství jaksi ve své modré krvi. Nevadí mi politici, kteří hromadí majetek, protože alespoň nemají čas na zrádcovskou politiku. Nejhorší je ale politik, který hromadí majetek a ještě u toho zrazuje národ. A to je případ Karla Schwarzenberga.

Často vyčítá politický turismus, ale podívejme se, kterými stranami prošel Karel Schwarzenberg, aby se dostal na své vytoužené místo šéfa diplomacie. V senátních volbách 2004 byl nominován US-DEU, jinak byl ale až do zániku strany členem ODA. Finančně podporoval KDU-ČSL, spolu s dalšími pravdoláskaři chtěl založit stranu Cesta změny, poté se stal výkladní skříní Strany zelených (než se s ní rozkmotřil, protože zradil její program), aby si nakonec založil vlastní stranu TOP 09. Zajímavé je, že ještě dříve, než byl zvolen do křesla ministra zahraničí, žádali v době kolem složitého sestavování vlády po volbách 2006 někteří "věční petenti" v otevřeném dopise pro Schwarzenberga místo ministra kultury. Viewegh, Černý, Svěrák, Peňás a další tehdy tvrdili, že ať už se sestaví vláda taková nebo maková, noblesní šlechtic by tam neměl chybět a pomohl by napravit údajně poškozenou politickou reputaci země. Vidíme tedy, že zde byly snahy Schwarzenberga za každou cenu instalovat do nějaké nové role, což se nakonec podařilo.

Zdá se ale, jakoby tento pán ve svém novém angažmá sloužil všem jiným, než jen českým zájmům. Tu Německu (klidně by jim prodal naše památky), tu Sudetským Němcům (proč by ne, když má sídlo v bavorském Scheinfeldu a je světoobčan, který nějaké hranice státu příliš neřeší), tu Izraeli (má pověst nejvíce proizraelského ministra zahraničí Sedmadvacítky), tu Bruselu (o tom darmo mluvit) či Spojeným státům (podpora radaru - a nebuďme naivní, tyto věci se nedělají zadarmo, podpora teroristického státu Kosovo, podpora války v Afghánistánu, brojení proti zemím, které USA tradičně nemají rády - Barma, Rusko, Kuba apod.)

Snad nejmarkantněji je Schwarzenbergovo posluhování mocným tohoto světa vidět na jeho blízkých vztazích s Bilderberg Group, soukromou vlivovou nadnárodní elitářskou organizací jednoho z nejbohatších mužů planety a nenapravitelného globalisty Davida Rockefellera. Schwarzenberg tajně navštívil (a až posléze byl nucen přiznat účast na) schůzi Bilderberg Group v roce 2008 v USA. V čem se ale liší od dalších pravdoláskařských postaviček, které na podobnou konferenci také zavítaly (Žantovský, Pehe aj.), je to, že Schwarzenberg absolvoval podobných konferencí Bilderbergu hned několik. Mezi méně známé informace patří ta, že svoji premiéru na Bilderbergu si odbyl už v roce 1979 a dále ještě navštívil schůzky v letech 1980 a 1981, jak vyplývá z dodnes dohledatelných seznamů účastníků. Důvod, proč to o něm nebylo dříve známo, je prostý - nikdo ho tehdy nehledal pod jeho celým jménem a coby zástupce Rakouska, kde žil a žije. Karla Schwarzenberga, který se celým jménem zove Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena von Schwarzenberg, najdeme v těchto seznamech jako "knížete" nebo také "prince" Karl J. Schwarzenberga z Rakouska. Seznamy prozrazují i to, že byl na setkání jako pozorovatel či přihlížející (observer).

Jakkoli může členství v podobných nadnárodních organizacích na někoho působit jako prestižní záležitost, je ve skutečnosti známkou toho, že politik neslouží zájmům své země, ale je vázán ohledy na své "spolubratry" z této politické "lóže". Protože skupina Bilderberg je bezesporu nástrojem pro uskutečňování agendy Nového světového řádu a usiluje o světovou vládu, jejímž předpokladem je vytunelování pravomocí a posléze úplné zrušení národních států, existuje důvodné podezření, že se Schwarzenberg členstvím v těchto organizacích a svými politickými kroky dopouští poškozování českých národních zájmů. Když totiž Schwarzenbergovo počínání sledujeme, vidíme, že k České republice je loajální jen někdy, a to často spíše proto, aby zakryl neloajalitu v jiných, daleko podstatnějších případech. Dokonce bychom se mohli ptát, zda nebyl přímo za tímto účelem podobnými skupinami jako je Bilderberg dosazen - to je legitimní otázka.

Krom toho se Schwarzenberg účastní zasedání Trilaterální komise, což je dceřiná společnost Bilderbergu. Podle židovské tiskové agentury JTA má také blízko k židozednářskému řádu B´nai B´rith, což by vysvětlovalo jeho proizraelskou politiku, která nemá v Evropě obdoby. Toto téma by ostatně stálo za zmapování, vzpomeňme jen na jeho neúspěšnou misi do Izraele, obhajobu operace Lité olovo, ale i snahy zorganizovat spolu s Alexandrem Vondrou historický summit EU-Izrael, k čemuž nedošlo jen díky neochotě na straně Bruselu. Bývalá europoslankyně Jana Bobošíková dokonce prozradila, že stejná dvojice politiků dala přednost izraelským před českými zájmy, když Topolánkovo potenciální předsednictví Středomořské unii (a tím podporu domácímu exportu do zemí kolem Středozemního moře) vyměnila za možnost vycestovat si na "mírovou misi" do Izraele. Proizraelské sentimenty mají Schwarzenbergové zřejmě v rodině, protože podle téhož článku z JTA měl "Schwarzenbergův otec těsné vazby na židovské podnikatele a byl častým hostem na akcích B´nai B´rith v Praze a první izraelská ambasáda v Československu – a jedna z prvních izraelských ambasád na světě vůbec – byla otevřena v domě Schwarzenbergových rodičů na pražské Voršilské ulici v květnu 1948." Na tom není nic špatného, ale vědět bychom to měli.

Notoricky známé je Schwarzenbergovo poklonkování Bruselu, respektive Francii a Berlínu a odezírání jim z úst a posléze urychlená realizace těchto vyslovených i nevyslovených přání. Tak najdeme Schwarzenberga mezi nejfanatičtějšími zastánci Lisabonské smlouvy, vidíme Schwarzenberga, který ve prospěch cizích mocností zavírá české ambasády všude po světě, skandálně vykládá v zahraničí o tom, jak jsou Benešovy dekrety protiústavní a že je nezruší jen proto, že zrušit nejdou (ale kdyby to šlo, neváhal by), jak horuje pro současnou novelu Lisabonské smlouvy a všechny bláznivé nápady na tzv. hospodářskou vládu EU, které přicházejí z Bruselu. Viděli jsme ho, jak byl nejšťastnější během českého předsednictví Radě EU a jak byl naopak nešťastný z toho, když vláda padla a on o místo přišel. Viděli jsme, jak urputně bojoval o vliv na českou pozici vůči Bruselu ve sporu se samotným premiérem o kompetence. A třebaže už je starý a několikrát údajně zkolaboval na zasedání vlády, neváhal založit novou stranu, aby se do ztracené pozice vrátil, když viděl, že strana, kterou se svými pravdoláskařskými kumpány pro své cíle zneužil prvně (SZ), je po jejich devastačním působení zcela nepoužitelná. To, že se spojil se skandály opředeným Miroslavem Kalouskem, není projev žádné politické naivity nebo krátkozrakosti - oba politici si totiž ve své až chorobné touze po moci mohou podat ruce.

Zmínit by se měla i podivná Schwarzenbergova role v omluvě sudetským Němcům a ve vyjednávání s nimi. Schwarzenberga zde usvědčuje jeho vlastní životopisná kniha, kterou napsala redaktorka jeho vídeňského časopisu Profit (takový rakouský Respekt), čili životopis autorizovaný a ryze oslavný, ve kterém se dočteme o tom, kterak Schwarzenberg navrhoval dokonce úplné navrácení majetku i návrat samotných sudetských Němců a další nepředstavitelné jednostranné kroky, které jen díky neprůchodnosti na českém politickém kolbišti nakonec nedošly naplnění. Zřejmě ale chtěl, aby toto jeho počínání bylo pro budoucí generace zdokumentováno a tak se jím rád svému životopisci pochlubil.

Bylo to v květnu 1991, kdy Václav Havel společně s německým kancléřem Helmutem Kohlem vypracoval v rozhovoru mezi čtyřma očima pětibodový balíček. Ten mimo jiné navrhoval pro sudetské Němce možnost návratu, získání státního občanství a na jeho základě i možnost získat prostřednictvím kuponové privatizace půdu a majetek. Nabídka to byla tak velkorysá, že ji Havel raději ani nepředstavil veřejnosti. Naštěstí pro republiku neinformoval ani Kohl o tomto návrhu svého ministra zahraničí ani předáka sudetských Němců, čímž nechal návrh vyznít do ztracena. Iniciátorem těchto jednání byl právě Schwarzenberg. Protože českoněmecké rozhovory kvůli tomu uvízly na mrtvém bodě (bylo tehdy léto 1991), Havel opět vybavil svého kancléře potřebnými kompetencemi a vyslal ho do Kohlova letního sídla v St. Gilgen, aby rozhovory oživil. Jednání probíhala i na schwarzenbergském sídle v bavorském Scheinfeldu. A byl to opět Schwarzenberg, který stál za s rozpaky přijímaným Havlovým gestem, které učinil ještě předtím, než se stal československým prezidentem. Soukromý dopis tehdejšímu prezidentovi Spolkové republiky Německo Richardu von Weizsäckerovi, ve kterém se Havel omluvil sudetským Němcům za poválečný odsun, proběhl prý na Schwarzenbergovo doporučení.

***

Ve výčtu Schwarzenbergových kroků, které nejsou selháním, ale nejspíše promyšlenými úkoly na zadání jeho zahraničních přátel, bychom mohli pokračovat. Pro tuto chvíli toho ale nechme a zakončeme otázkou.

Skutečně by měl být tento člověk prezidentem České republiky?

Václav Kytička

Zdroj: http://www.zvedavec.org/komentare/2019/07/7951-milion-chvilek-sudetsti-nemci-nacisticka-slechta-schwarzenberg-a-jeho-tlaky-na-prolomeni-benesovych-dekretu.htm



Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Mají přivandrovalí muslimáci vůbec nějakou důstojnost, když se chovají jako zvěř?   
Pridal tk Pondělí 01 červenec 2019 - 05:14:48 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Nejhorší je, jejich naprostá neschopnost tolerovat naše mravy a jejich naprostá urputnost vnutit nám jejich „mravy“, včetně práva šaría.

Nejhorší je, jejich naprostá neschopnost tolerovat naše mravy a jejich naprostá urputnost vnutit nám jejich „mravy“, včetně práva šaría.

Dienstbier požaduje důstojnost pro všechny přistěhovalecké „papulky“. Těší mne, že na něj národ kašle a má z něj akorát tak srandu. Někdy si říkám, že náš tisk a naši politici je jedna velká šaškárna a šašci. Naprosto mne fascinuje pitomost pana Jiřího Dienstbiera.

Ten člověk je buď naprostý blbec a nebo si dělá ze všech srandu. Ovšem z toho bych ho zase tak nepodezřívala, protože jak ho vidím já, tak v sobě žádný humor nemá. Jeden čas se usadil v senátu po smrti svého otce. Bylo to docela snadné, protože jméno Dienstbier si každý spojil s jeho otcem a ne s tímto nepovedeným šaškem co nám káže o lidských právech.

Na Dienstbiera byla podána žaloba panem Vejsadou vlastníkem FC Bohemians Praha, což pan Dienstbier bral jen jako úsměvnou záležitost. To mne nepřekvapuje, protože takových vykutálenců máme v politice mraky. Já tedy nevím, ale každý slušný člověk se soudům vyhýbá, a rozhodně když se dostane do potíží, nepovažuje to za bezva legraci.

Tak tento člověk nám káže o tom, že všichni uprchlíci si zasluhují důstojnost a naši plnou podporu. Nejde vzít důstojnost někomu, kdo ji nikdy neměl a mít ani nebude. Nevím, kde on čerpá svoje informace, nebo je slepý, blbý a hluchý, protože se stačí podíval na internet, vyhledat ty důstojné tmavé pány a člověka přejde všechna radost ze života.

Proč nemohou mít důstojnost a proč odmítám vše, čemu oni říkají svatá víra:

sex s malými děvčátky, které často zemřou na potrhání vnitřností,
vynucený sex na komkoliv,
vynucený spojený se sadismem na komkoliv,
sex se zvířaty, protože ta zvířata jsou nevinné oběti,
kamenování,
upalování,
sekání hlav,
mučení lidí i zvířat,
hromadné vraždění.

I maličkosti se počítají:

močení a kálení na veřejnosti,
kálení uprostřed hotelů kde jsou ubytováni,
ničení vybavení ubytoven,
fyzické napadání lidí, co je přijali do své země,
vulgární pokřikování na místní obyvatele,
plivání na lidi,
vnucování jejich mravů svým hostitelům,
krádeže.


Nejhorší je, jejich naprostá neschopnost tolerovat naše mravy a jejich naprostá urputnost vnutit nám jejich „mravy“, včetně práva šaría.

Milena Doušková

Zdroj: http://www.na-septande.cz/jak-vidim-deni-kolem-sebe/maji-privandrovali-mu-slimaci-vubec-nejakou-dustojnost-kdyz-se-snad-chovaji-jako-zver
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



POKRAČUJEME VE SJEDNOCENÍ   
Pridal tk Pondělí 01 červenec 2019 - 05:06:34 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Dne 27. června 2019 se sešli zástupci Národní demokracie a Rozumných s představiteli Aliance národních sil (ANS) a Strany státu přímé demokracie – Strany práce a vyjádřili svůj záměr spojit síly za účelem vytvoření společných kandidátních listin pro volby do Poslanecké sněmovny.

Už dříve se pro spolupráci na podobném principu vyslovila i SPR-RSČ Miroslava Sládka. Jednání s dalšími stranami budou následovat. Programovým průsečíkem těchto vlasteneckých stran je odpor k EU a NATO, obhajoba tradiční rodiny a znovunabytí kontroly státu nad národními zdroji.

Zdroj: https://narodnidemokracie.cz/pokracujeme-ve-sjednoceni/

Spolupráce pro volby do Poslanecké sněmovny
Dne 27. června 2019 se sešli zástupci


Aliance národních sil,
Národní demokracie,
Rozumných,
Strany státu přímé demokracie – Strany práce

a vyjádřili svůj záměr spojit síly za účelem vytvoření společných kandidátních listin pro volby do Poslanecké sněmovny.

Jednání s dalšími stranami budou následovat.

Programovým pilířem těchto vlasteneckých stran je odpor k EU a NATO, obhajoba tradiční rodiny a znovunabytí kontroly státu nad národními zdroji.

Zdroj: https://aliancenarodnichsil.cz/spoluprace-pro-volby-do-poslanecke-snemovny/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Střípky v evropských tropech   
Pridal tk Pondělí 01 červenec 2019 - 05:03:33 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Zatím co účastníci G 20 měli obavy z tajfunu a museli se pohybovat až několik kilometrů mezi jednacími sály v dešti a rozhodli se diskutovat o obchodní válce, klimatu a situaci na Blízkém východu, Evropa se zmítala a ještě zmítá v tropických teplotách doprovázených různými varováními, plány a sliby.

Co se týče slibů, G 20 si je tentokrát nedovolila. Tvrdím tak, přestože závěrečné prohlášení nebylo v době psaní příspěvku k dispozici a tudíž k posouzení. Veřejnosti nabídnuté příměří v obchodní válce mezi USA a ČLR nenabízí nic jiného než formalitu a naději na ukončení války. V brzký konec války nevěřím, protože ani jedna strana si nemůže dovolit ztrátu tváře. A pravděpodobně si neuvědomuje, že je lepší dát a radovat se, než vyhrožovat a chtít. Nabízí se otázka, platná i pro vedení EU a samozřejmě i ČR: Jak je možné, že vojenská a politická velmoc a do nedávna hegemon mohl souhlasit a uzavírat pro sebe nevýhodné smlouvy s rozvojovými zeměmi a závislými asymetrickými spojenci bez možnosti mírového řešení, arbitráže, či jejich ukončení při souhlasu smluvních stran?

Co se týče bilaterálních setkání – jednání prezidentů Putina a Trumpa výsledek je podobný vtipkování o vměšování se do voleb. Rád bych se ujistil, že prezident Trump z časových důvodů zapomněl druhou část vtipu: nevměšování se do příštích prezidentských voleb v RF ze strany USA. Rád bych obdržel potvrzení, že setkání prezidentů USA a RF, přijetí RF do PACE, a rozhodnutí Rakouského vrchního soudu o vydání oligarcha Fistaše do USA, které jsem předvídal i s následky v jednom z loňských příspěvků, způsobilo opravdu strach ex-prezidentovi Porošenko a varování jeho nástupci Zelenskému. Možnost jednání EU a RF v nepřítomnosti prezidenta Ukrajiny umožňuje USA dokázat, že nejsou velkou lodí na písku s kapitánem, který chce vzbudit u pasažérů dojem, že vše je s lodí a s kapitánem v pořádku.

Co se týče kapitánů menších lodí, SRN, Francie a podobných jeví se mi, že zdravotní stav kapitánů uvedených lodí nabízí pochybnosti o jeho kvalitě a připomínku o léčení vůdců v ex-SSSR a dnes. Prezident Macron viděl v Japonsku klidový stav věcí a současně další vzdálení delegace členů G 20 od reality běžného života, zatím co mu v EU utekla možnost prosadit jako vůdce EK paní Vestager. Ve výsledku se mi Macronova trojice jeví jako narušení politické korektnosti. Ta však může hrát roli alibi. Takže nic nového pod sluncem. Nic nového nenabídla kancléřka Merkelová. V Japonsku po setkání s prezidentem Putinem neušla pozorným pozorovatelům ztráta její orientace v času a prostoru. To vše zapadá do utajené skutečnosti o výborném zdravotním stavu kancléřky, který přesto nedovoluje uplatnit dostatek sil pro prosazení německého kandidáta do vedení EK pana Webera. Nedostatek sil zdravého páru Macron – Merkel přinese občanům EU s pravděpodobností hraničící s jistotou jako vůdce šedou myš v podobě osobnosti pana Timmermana. Chci věřit, že nový prezident EK bude zdravý a dokáže to podobně, jako to musí dokázat každý prezident USA.

Tím jsem u rozdílu mezi USA, EU a RF a jejím předchůdcem SSSR. Traduje se mýtus, že Lenin (u moci 1917-1922) umřel na syfilis. Méně se již ví, a proto méně traduje, že Stalin (u

moci 1922-1953) nikdy nebral léky od 4. Oddělení Kremelské lékárny. V obstarání léků a v léčbě mu pomáhal jeden z členů jeho ochrany (pravděpodobně s veterinářským vzděláním, nebo zkušeností). Zdraví mu udržovala pracovní disciplína a vůle, nedovolující mít 10 let dovolenou. Tady má český premiér hodně co dohánět. Jsem přesvědčen, že český premiér nedohoní ani Chruščova. Ten po intermezzu Malenkova (byl u moci 1953-1964) vedl jednání se členy politbyra tak dlouho, až všichni ostatní ztratili pozornost a odpadli. Chruščov byl zdravý. Za deset let měl jenom několikrát chřipku, delší období deprese a strádal. Mohl se obejít bez lékáren s vedlejším efektem: zničení sovětského lékařství a zdravotní péče.

Obojí mohl začít obnovovat od roku 1975 Brežněv (u moci1964-1982). Ten mohl plavat 4 hodiny bez přestávky. Jeho ochranka si nevěděla rady. Nejenom kvůli Brežněvovu plavání a problému s řečí. Podle mých oficiálně nepotvrzených informací měl Brežněv v roce 1975 infarkt a nechal koupit v Německu léky za tehdejších 1 milion DM. S nemocným srdcem, zapíjením léků zubrovkou a zastavením kouření 4 roky před smrtí, Brežněv položil nový základ sovětské kardiologii a mýtu o tzv. zázračné Kremelské tabletce. Kreml se opět stal nemocnicí a místem plnění nadějí. To vedlo západní rozvědky k získání alespoň kapky moči, získání osobního lékaře Evgenije Čazova do svých služeb a k podobným zajímavým činům.

Přílišná snaha mít úspěch odvlekla pozornost západních rozvědek od zdravotního stavu následníka Brežněva, Jurije Andropova (u moci 1982-1984). Ten strádal od 30 let. Měl onemocnění ledvin a cukrovku. Protože se nikdy neléčil v tzv. Kremlovce, ale pouze ve speciálním oddělení KGB, všichni tápali. To, i když během 5 měsíců řídil SSSR z postele, především díky své unikátní paměti. Špioni běhali a jezdili po Moskvě a počítali okna s osvětlenými místnostmi členů vlády podle pravidla: když je všude tma, vše je v pořádku. Když se svítí, něco se děje. Proto není divu, že špioni věděli málo, nebo nic podstatného.

To podstatné představoval v té době Černěnko (u moci 1984-1985). Nehledě na skutečnost, že téměř každý věděl, že nemůže dýchat a potřebuje kyslík u pracovního stolu. Více méně symbolický zájem CIA o Černěnka podpořil vědomé snahy zrádců SSSR dostat k moci mladého, zdravého (ale trpícího z únavy z přepracování) a ambiciózního Gorbačova (u moci 1985-1991). Tomu se podařilo položit na lopatky zbytek kremelského a sovětského lékařství. To dostalo novou šanci s příchodem Jelcina (u moci 1991-1999).

Jelcin, jak traduje mýtus, byl zdravý, přestože strádal od silných bolestí hlavy. Ve skutečnosti prodělal zápal mozku, trpěl alkoholismem, měl nemocné ledviny a srdce. V roce 1995 měl infarkt. Nevím, zda první, nebo druhý. Za to vím, že byl Jelcin léčen lékaři (například Renatem Akčurinem, v roce 1996 také americkým chirurgem Michalem DeBakey, 1908-2008). Proto se stal prvním ruským prezidentem, o jehož zdravotním stavu se dověděla široká veřejnost. Jelcinův nástupce, prezident Putin, se snaží se střídavým úspěchem vzkřísit kvalitu zdravotnictví a lékařské péče v RF. Těší se zdraví díky udržování fyzické kondice, abstinenci a disciplíně, včetně kontroly emocí. V neposlední řadě mu pomáhá teplý čaj. Ten si dopřává i během významných večeří, včetně poslední na G 20. V mládí jsem si dopřával na konci pracovního dne jedno pivo s ohříváčkem. Dnes ví jenom málokdo, kromě několika známých, se kterými se občas setkávám, co je ohříváček piva, proč a jak se používal.

Co postrádám na G 20, v analýzách a komentářích na téma hybridní a obchodní války a podobných nebezpečí pro obyvatele Planety? Je to kvalitní hodnocení biotechnologického výzkumu, nových produktů, včetně roundup a podobných novinek v kontextu medii ignorovaného, veřejností neznámého Memorandum 2000 (podepsaného prezidentem Geraldem Ford), dokumentů DARPE, 2012 (Documents 1367–1438), tj. NPAFC (vědecký výzkum), včetně ENFO a F&A dokumentů, které nejsou dostupné veřejnosti.

Veřejnosti není dostupná ani informace o neplodnosti a dalších onemocněních vznikajících v následku používání biotechnologických novinek, včetně těch oficiálně určených pro boj s malárií. Nevím nic o výzkumu prostředku pro boj se Sršní asijskou (Vespa velutina), zabijákem včel. Sršeň se před lety dostala spolu se zbožím do Francie (2004) – samozřejmě z ČLR a přiblížila se k českým hranicím po té, co se usídlila v Belgii, ve Španělsku, Portugalsku, Itálii. Nedávno byla spatřena v Německu. Podle BBC existují odhady, že jediná sršeň může za den zlikvidovat až 50 včel. Nejenom pro ČR, ale celou Evropu to znamená, že máme další problém na prahu dveří: K nemocem včel, pesticidům, nedostatečné výživě, které chybí pylová pestrost v krajině, elektromagnetickému smogu se připojí následky redukce množství včel. O nich nebudu psát, protože by to neudělalo budoucnost světlejší a žádanější.

Žádanějším se jeví moderním a z grantů žijícím výzkumníkům schopnost kapradiny zvané Pete. Je to první rostlina na světě, která si sama vyrábí energii, aby se (prý) mohla vyfotit, a tím zlepšit monitorování deštných pralesů, a dej Bůh, v budoucnosti pohánět foto-pasti. Osobně si mohu představit daleko prozaičtější, tj. horší využití a zneužití. Pete napojený na řadu kabelů je výsledkem loňské soutěže vyhlášené Londýnskou zoologickou zahradou, univerzitou Cambridge a Arribada Initiative. Soutěž vyhrála nizozemská Plant E, zabývající se obnovitelnou energií. Zdá se mi, že nejenom G 20, ale všechny vlády EU by se měly věnovat hodnocení smyslu vědeckého výzkumu podporovaného daňovými poplatníky.

Co se týče smyslu a podpory daňovými poplatníky, nemohu se nezmínit o kapitánce 100 tunové lodi Sea Watch 3, paní Carole Rackete. Tato bohatá, bílá Němka vzala na loď 12. Června 53 migrantů, dva týdny se dohadovala s italskou policií, aby se podle video záznamu snažila v noci potopit člun s policisty na palubě. Tak to řekl italský ministr vnitra a vicepremiér Matteo Salvini, a dodal: Tvrdí, že zachraňují životy, ale riskovali zabití těch, jež dělají svou práci. To je kriminální čin, válečný čin. Je zcela jedno, jak bude konání kapitánky oficiálně hodnoceno. Vše brzo vyšumí a kapitánka bude ve své práci pokračovat v jiné formě.

Zmiňuji se o lodi s migranty a bohaté bílé Němce – kapitánce proto, že příklad dokazuje moc a vliv peněz na prosazování politiky, jiné než té určované zvolenými politiky. Kromě toho příklad dokazuje možnost reklamy zadarmo, využití klamání veřejnosti beztrestně na základě lidských práv (ECHR) a zjistit potenciál podporovatelů nezákonné akce. Případ bohaté Němky odstartoval akci na pomoc ji zachránit od vězení. V době práce na příspěvku (pátek večer a sobota) se akce mohla pochlubit již 200 tisíci Euro. Jako třetí důvod zmínky o lodi a kapitánce se mi nabízí paralela a konání Milionu chvilek. Účastníci Milionu chvilek si neuvědomují, že jsou prostředkem, s jehož pomocí má dojít nejenom k výměně premiéra a jedné ministryně, ale především ke změně politiky. Jak směrem k EU, tak i směrem k SRN.

Z veřejně dostupných zdrojů lze identifikovat řetězec dovolující představit si řešení mnoha vztahových problémů ČR - EU a ČR – SRN. O nich se veřejně v české kotlině nediskutuje. 4asto zmiňované Benešovy dekrety nebude rušit vláda SRN, nebo pan Posselt. Ale sami čeští politici. Dlouhý řetěz, který vidím, se skládá ze zveřejněného neveřejného zasedání Spolku sudetských Němců v Mariánských lázních v 2018, přání pana předsedy Bernd Posselta uspořádat sjezd v ČR, nedávného rozhodnutí soudu ve věci restituce majetku rodu Walderode, změny v označení hranice (ze státní se stala zemská) a dalších významných maličkostí, které veřejně právní média nevidí, protože se dívají výlučně na východ, do Ruska a Číny. Odtud prý přichází mráz a hrozí nebezpečí ztráty svobody a neexistující suverenity.

Zmiňuji se o lidských právech a ECHR proto, že před týdnem (21. Června) se konal ve Vídni seminář na téma srovnání lidských práv na Západě a Východě. Celodenní seminář s pracovními jazyky angličtinou a čínštinou představoval kvalitní vzdělávací příležitost pro vedení Milionu chvilek, jeho podporovatele, české politiky strádající a ztrácející se v sinofobii. Seminář se konal ve velkém sále Rakouského Ministerstva Justicie, za podpory ministerstva, města Vídeň, Rakousko – Čínské společnosti právníků, Rakouského institutu pro studia ČLR a Jihovýchodní Asie. Vstupní referát měl ex-prezident Heinz Fischer. Následovali další řečníci včetně JE, velvyslance ČLR v Rakousku, pana Li Xiaosi. Celkem referovalo ve čtyřech pracovních skupinách 35 referentů. Proto bylo možné seznámit se s historií lidských práv a s výsledky hodnocení stavu lidských práv nejenom z pohledu ČLR, Dánska, Francie, Holandska, Indie, Itálie, Portugalska, Rakouska, abych jmenoval alespoň některé. Za ČR vystoupil profesor Pavel Šturma z UK Praha. Autor příspěvku vystoupil za SRN, podobně jako Wolfgang Kubin (univerzita Bonn) a Bjoern Ahl (univerzita Koeln). Nezkrácený referát autora v angličtině je dostupný mimo jiné na https://www.vision-gt.eu/news/comparision-of-human-rights-values-between-the-east-and-the-west/ (Analytical Dossier di Vision & Global Trends, International Institute for Global Analyses).

V závěru příspěvku si dovoluji připomenout, že všechny kapitánky a kapitány, včetně prezidentky SR, paní Čaputové, prezidenta ČR, pana Zemana a premiéra vlády ČR Babiše čeká tvrdý boj o místo na trůnu. Tvrdý proto, že podle známých ústav je prakticky nikdo nemůže sejmout. Ve skutečnosti a po vzoru bohaté, bílé Němky – kapitánky mohou, a mnozí i budou odstraněny neústavním způsobem bez trestu pro iniciátory a s tvrdým dlouhodobým trestem pro slepě věřící podporovatele a velkou většinu obyvatel – voličů. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell
29.06.2019

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



V Rusku byla zahájena výroba S-500   
Pridal tk Pondělí 01 červenec 2019 - 05:01:20 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
V Rusku byla zahájena výroba nejnovějšího protiraketového a protiletadlového systému. Jde o S-500 Prometej (česky - Prométheus). Informoval o tom generální ředitel sopečnosti Rostech Sergej Čemezov.

„Už dnes začíná výroba S-500. Je to modernější systém (pozn. ve srovnání s S-400), a nechtěl bych o tom mluvit,“ uvedl Čemezov během pořadu na kanálu Rossija 1.

Dodal, že Ruská federace skutečně nebude prodávat nejnovější systémy „za žádné peníze“ a že komplexy jsou především určené pro ruskou armádu. Teprve poté, co budou systémy dány do provozu v armádě, bude možné jednat o jejich vyvážení.

Protiletadlový raketový systém S-500 Prometej patří do nové generace pozemních systému svého typu. Je to univerzální dálkový a výškový záchytný komplex se zvýšeným potenciálem protiraketové obrany a schopnosti zachycení balistických raket. Nový systém je schopen zasáhnout nejen balistické, ale i aerodynamické cíle (letouny, vrtulníky, další vzdušné cíle), stejně jako okřídlené střely.

Podle slov Sergeje Druzina, náměstka generálního konstruktora koncernu Almaz-Antej, systém S-500 bude schopen zasahovat cíle mimo atmosféru.

„Systém může být použit k boji proti balistickým cílům všech typů. To vyžadovalo jak zvýšení energetického potenciálu lokátorů, tak i vytváření nových raket, které mohou fungovat mimo atmosféru, kde je aerodynamické řízení nemožné," Druzin.

S-500 má bojový rádius 600 kilometrů a bude schopen detekovat a současně zasáhnout až deset balistických nadzvukových cílů, které létají rychlostí až sedmi kilometrů za sekundu. Systém bude také schopen zasáhnout hlavice hypersonických raket. Podle charakteristik bude S-500 výrazně převyšovat S-400 a jeho amerického soupeře Patriot Advanced Capability-3.

V dubnu hlava ruského ministerstva průmyslu a obchodu Denis Manturov uváděl, že vývoj S-500 je ve finálních fázích, po kterých začne masová výroba. Později, v červnu, ruský místopředseda vlády Jurij Borisov oznámil, že systém protivzdušné obrany S-500 se v nadcházejících letech objeví v ruské armádě.

Zdroj: https://sptnkne.ws/mMXb

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Trump se pochlubil americkým jaderným arzenálem   
Pridal tk Pondělí 01 červenec 2019 - 04:56:51 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
USA modernizují jaderné zbraně a vytvářejí nové, ale nikdy je nechtějí použít, řekl americký prezident Donald Trump.

„Plně modernizujeme a v některých případech získáváme zcela nové jaderné zbraně. Nikdy je nechceme použít, ale jsme nejlepší na světě, máme jich nejvíce na světě,“ řekl Trump, který hovořil se zaměstnanci vojenské základny Osan v Jižní Koreji.

„Do vývoje našeho systému protiraketové obrany také investujeme miliardy dolarů,“ uvedl Trump a seznámil americké vojáky s plány investovat do nejnovějších zbraní stovky miliard dolarů.

„Jen příští rok chceme koupit 12 nových válečných lodí, včetně letadlových lodí, tří jaderných, tří torpédoborců s řízenými střelami, ledoborců a fregat. Řekněte, jaké a my je koupíme,“ dodal americký prezident.

Jaderná situace ve světě

Podle článku novin iRozhlas.cz se počet jaderných hlavic ve světě loni sice snížil, ale země, které jaderné zbraně vlastní, jim přikládají stále větší důležitost a svůj arzenál modernizují. Uvádí se to ve zprávě, kterou zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru. Podle jeho odhadu měly začátkem letošního roku USA, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea 13 865 kusů jaderných zbraní, což je o 600 méně než loni.

Nejzásadnější snižování jaderného arzenálu připadá na USA a Rusko, tedy držitele 90 procent jaderných zbraní. Tyto země tak plní závazky smlouvy o omezení strategických jaderných zbraní (START II) z roku 2010, která arzenály obou států omezila o třetinu a počítá s vyřazením starých hlavic z doby studené války.

Platnost této smlouvy ale v roce 2021 vyprší a není jasné, co se bude dít potom, vzhledem k velkému napětí mezi oběma jadernými velmocemi, které nevedou „žádné vážné diskuse o jejím prodloužení“.

Co obsahuje nejnovější dohoda START?

Obecně limituje Rusko a Spojené státy, kolik zbraní mohou mít a taktéž zahrnuje také nová pravidla pro vzájemnou kontrolu, zvyšuje tedy transparentnost a předvídatelnost.

Limity jsou 800 pro odpalovacích zařízení, a to mezikontinentálních balistických střel, střel vypouštěných z ponorek a bombardérů kde bombardér se počítá jako 1 nosič a 1 hlavice i když hlavic nese více. Počet strategických nukleárních hlavic snižuje na 1550 pro každou zemi (asi dvě třetiny proti původní dohodě START), ale tento počet může být zvýšen o hlavice nesené právě bombardéry.

Zdroj: https://sptnkne.ws/mMWT

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Summit G20 v Ósace podporuje multilateralismus   
Pridal tk Pondělí 01 červenec 2019 - 04:53:30 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Dne 29. června skončil summit G20 v Ósace. Tento summit schválil deklaraci a vyslovil se v tom smyslu, že se G20 snaží o vytvoření svobodného, spravedlivého, nediskriminačního, transparentního, předvídatelného a stabilního obchodního a investičního prostředí, podporuje nezbytné reformy WTO, vážně uskutečňuje Pařížskou dohodu o vyrovnání se s klimatickými změnami. Během tohoto summitu vedoucí představitelé členských států G20 vykonali různé bilaterální, multilaterální diplomatické aktivity. Summit G20 v Ósace se stal důležitou platformou ohledně podpory multilateralismu a řešení otázek.

Projev a série bilaterálních a multilaterálních diplomatických aktivit čínského prezidenta Xi Jinpinga (Si Ťin-pchinga) měly vysokou pozornost mezinárodního společenství. V projevu prezident Xi prohlásil, že Čína dále otevře trh, pozitivně rozšíří dovoz, trvale zlepší obchodní prostředí, všestranně provádí rovné zacházení a usilovně podporuje ekonomické a obchodní jednání.

Na summitu prezident Xi Jinping a vedoucí představitelé různých států a mezinárodních organizací podrobně projednali budování nových mezinárodních styků, budování otevřeného světového hospodářství výhodného pro rozvoj nových tržních států a rozvojových států, projednali také politické řešení regionálních otázek a budování společenství lidského osudu.

Stojí za pozornost, že prezident Xi a jeho americký protějšek Donald Trump uskutečnili setkání. Obě strany souhlasily s tím, že obnoví ekonomické a obchodní jednání na základě rovnoprávnosti a vzájemného respektu. Americká strana již neuvalí na čínské výrobky nové tarify. Tyto pozitivní signály odpovídají přání lidu obou zemí a globálnímu očekávání, také to přispěje ke zmírnění nervózní situace na trhu.

Během summitu prezident Xi Jinping vykonal setkání s japonským premiérem Shinzo Abem. Obě strany dosáhly 10 shod například v partnerství mezi sebou a v žádném ohrožení navzájem, ve vhodném řešení citlivých otázek, v konstruktivní kontrole sporů a podobně.

Vedoucí představitelé různých států a mezinárodních organizací se v Ósace vyslovili v tom smyslu, že podporují multilateralismus. Generální tajemník OSN Antonio Guterres se domnívá, že čínské návrhy „Pásma a Stezky", čínsko-africká spolupráce „Osm akcí", „Program Africké unie do roku 2063" a „Plán OSN na udržitelný rozvoj 2030" vytvoří společnou sílu podporující africký rozvoj.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Neděle 30 červen 2019
Ministr Staněk začal rozkrývat rozkrádačky. Musí odejít! ...?   
Pridal tk Neděle 30 červen 2019 - 07:01:57 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Protože to si teda dovolil dost! Navíc to určitě nekonzultoval předem s těmi rozkrádači, což neměl, vlastně měl dělat, čert už aby s v tom vyznal.

Zdánlivě zašmodrchaná záležitost, budící nebývalé vášně a hlasité výkřiky nevole až zuřivého vzteku některých zainteresovaných i těch v pozadí celé té kauzy demise - nedemise, odvolání - neodvolání minstra kultury Staňka, je ve své podstatě naprosto jednoduchá záležitost.

To jenom dotčeni a ti, kteří větří nebezpečí, že tento postup ministra Staňka by se mohl stát jakýmsi precedensem, příkladem pro jiné šéfy resortů vlády, začali bít na poplach, začali mít strach, že se začne rozkrývat dál a bude jim šáhnuto na jejich penězovody, přiškrtí se kohoutky jejich blahobytovodů.

Prozíravý a zkušený, moudrý prezident celou tu kulišárnu vyhodnotil selským rozumem, logicky a po právu odmítl s vystrašenými hrát tuto jejich hru o peníze (protože to nic jiného není, peníze, hodně peněz, až na prvním místě), rozhodl se nechat věci došetřit a odmítl "potrestat" odvoláním toho, kdo zlodějny začal odhalovat. Odkloňovači a jejich zastánci (zadarmo?) vytáhli do boje a z prozíravého prezidenta chtějí udělat zločince největšího, vlastizrádce skoro.

Tak se začalo ve velkém, na podněty vystrašených a těch kolem, politikařit, nabídlo se angažmá různým vykladačům snů o ústavním právu, vykřikují se stupidní hesla jako "ústavní krize", "hrubé porušení Ústavy" atd, a, samozřejmě, vytáhlo se do boje proti prezidentovi a premiérovi. Protože si dovolili zabránit jim v bránění rozkrádaček a zlodějen, jak prosté, že?

Do lítého boje proti prezidentovi a za zachování skvěle vymyšlených loupeží ze státního měšce, se zapojili i někteří zoufalci, jako např. neúspěšný prezidentský kandidát, tanečník dervišovských etud, Drahoš, který, pravda, křičí zase jenom za zachování svých osobních zájmů. Protože co kdyby musel, jako poradce ředitele Národního divadla, vysvětlit náhodou, stejně jako ředitel ČT Dvořák, za co berou svoji apanáž poradců a co, jak radí řediteli ND? Mimochodem, tady je krásně vidět, v jakém strašlivém marasmu rozvolněného rozdávání je financování naší kultury, když stačí k angažmá v Národním divadle, byť jenom ve funkci poradce ředitele, předvést v rámci své volební kampaně stupidní dervišovský taneček. Anebo to bylo za nějaký jiný umělecký počin? Kdoví ... https://www.parlamentnilisty.cz/…/Chudi-umelci-To-zapomente…

Takže suma sumárum - nešahat na zlodějny, nebo bude zle a ten, kdo si to dovolí, bude odejit. A to že rychle, co nejrychleji, ani den navíc, co kdyby stihl rozkryt a odhalit další a další odkloňovačky.

Z toho, kdo si toto dovolí, uděláme nekompetentního, někoho, kdo na funkci nemá, prostě ho tam nechceme, nenecháme. Nevyje s námi ve smečce, nebude ministrem.

Je to celé opravdu prosté, navíc je tady další příležitost pro zlořády a nenávistníky kopnout si do prezidenta republiky.

Růžena Chrastekova

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



ZEMAN: Potvrzení restitučních nároků rodu Walderode prolamuje Benešovy dekrety   
Pridal tk Neděle 30 červen 2019 - 06:56:20 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Soudní potvrzení nároků rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku znamená podle prezidenta Miloše Zemana prolomení Benešových dekretů. Takový precedent je nebezpečím pro český stát v dalších soudních sporech, vyplývá z prezidentova vyjádření v televizi Barrandov.

Zkonfiskovaný majetek

Karel des Fours Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů a spor se týkal i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil. O tom, že je Walderode oprávněnou osobou a na majetek zkonfiskovaný Benešovými dekrety má nárok, rozhodl v září 2017 Okresní soud v Semilech. Legitimitu nároku založil soud na tom, že Walderodemu se české občanství po válce 16. prosince 1947 vrátilo. Restituční nárok rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku v hodnotě kolem tří miliard korun potvrdil odvolací Krajský soud v Hradci Králové v polovině června. Ve sporu, který se táhne od počátku 90. let minulého století, jde i o zámek Hrubý Rohozec.

Prezident varuje před precedentem

„Samozřejmě že ano,“ reagoval ve čtvrtek Zeman na otázku, jestli soudní verdikt znamená prolomení Benešových dekretů a je nebezpečím pro český stát ve sporu třeba s Lichtenštejny. O vydání majetku zabaveného po roce 1945 na základě Benešových dekretů požádala nadace knížete z Lichtenštejna v žalobách k 26 českým okresním soudům loni v prosinci. „Právo je tak trochu založeno na precedentu, a když v nějakém soudním sporu někomu vyhovíte, tak ostatní se budou odvolávat na tento rozsudek,“ podotkl prezident.

Německá šlechta kolaborovala s nacisty

Podle Zemana německá šlechta kolaborovala s nacisty. „Pokud vím, tak všichni tihle šlechticové německého původu kolaborovali s nacistickým Německem, a jestliže si teď myslí, že se na to zapomene, tak jsou na omylu,“ řekl. Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které v letech 1940 až 1945 vydával prezident Edvard Beneš. Dekrety obnovovaly ústavní pořádek republiky narušený mnichovským diktátem, rozbitím Československa, okupací a osamostatněním Slovenska. Některým Němcům a Maďarům dekrety odnímaly československé občanství a konfiskovaly majetek.

Rudolf Hruboň

Zdroj: https://www.narodninoviny.cz/zeman-potvrzeni-restitucnich-naroku-rodu-walderode-prolamuje-benesovy-dekrety/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přejít na stranu  [1] 2 3 ... 27 28 29
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2311 sec,0.0491 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,658kB