Úterý 31 prosinec 2019
Prosinec 1944: Churchill zoufale prosí Stalina o pomoc. Generál Eisenhower padne, pomozte Rudá armádo!   
Pridal tk Úterý 31 prosinec 2019 - 05:10:39 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Přesně před 75 léty - Generál Eisenhower byl v koncích. Zdůvodňoval to špatným počasím, překvapením německé síly, nedostatkem záloh a výzbroje. Zajímavé, když hlavní úder byl na SSSR, Stalingrad a Rudá amáda se sama ubránila. Proč tak zoufale prosila americká armáda, která se mohla zásobovat jak chtěla najednou o pomoc?

Stačilo, aby Hitler přesunul část vojsk na americko-britskou linii a najednou docílil 23.září 1944 koridor a průlom až do šíře 100 kilometrů, zajal 1. americké armádě 100 000 mužů, tisíce kulometů, sta amerických tanků s ohromným množstvím munice, potravin a pohonných hmot. Byla americká armáda tak neschopná, nebo to byl úmysl, aby Německo mělo na další úder proti SSSR? To dnes už nikdo nezdůvodní, každopádně existuje dokument o zoufalé prosbě z prosince 1944, kdy se musel ponížit britský premiér Winston Churchill a přes ohromné vybavení západní fronty úpěnlivě prosil, aby Stalin a Rudá armáda, ač děsivě vysílená z těžkých bojů na sovětském území urychleně znovu zaútočila po celé šíři na Hitlerovu armádu a uvolnila západním spojencům ruce.

Fakta, která nelze zpochybnit

Generál Moskalenko přečetl zoufalý dopis W. Churchilla ze dne 6.ledna 1945 J.V Stalinovi

Na západě trvají velmi těžké boje a vrchní velení může být kdykoliv donuceno k velkým rozhodnutím.

Víte sám z vlastní zkušenosti, jak velmi obtížná situace je, když je třeba bránit širokou frontu po dočasné ztrátě iniciativy. Generál Eisenhower si velmi přeje a nutně potřebuje vědět alespoň v obrysech, jaké jsou Vaše plány, neboť to má samozřejmě vliv na jeho i naše důležitá rozhodnutích. Byl bych Vám proto velmi vděčen, kdybyste mi mohl sdělit, zda můžeme počítat s velkou ofenzívou Rudé armády na viselské frontě nebo jinde během ledna, nebo kdekoliv na jiném místě. Nepostoupím tuto přísně tajnou informaci nikomu kromě polního maršála Brooka a generála Eisenhowera a jen za podmínky, že ji co nejpřísněji utají. Považuji věc za naléhavou.“


Takto zoufale žádal Winston Churchill Sovětský svaz o pomoc, aby ulehčil západu v čele s USA situaci. A to přesto, že Rudá armáda nesla na svých bedrech děsivé utrpení, zatímco na něm USA prodejem zbraní těžce vydělávaly a teprve v dubnu 1944 se připojily do války, až když byly napadeny. "Tři roky nám slibovaly otevřít druhou frontu,"řekl generál Moskalenko. "A teď, když ji otevřely, nevědí, kudy kam."

Ano, vychvalovaná americká armáda byla v úzkých a důvody byly jasné:

Pattonův rychlý postup se na podzim zastavil hlavně kvůli nedostatku paliva a zásob na linii Nancy – Metz, která byla dobře bráněná Němci. Město Metz padlo až 22. 11. 1944 po zdlouhavých bojích, během kterých utrpěli americké jednotky těžké ztráty. A to přesto, že hlavní tíhu nesl SSSR a Rudá armáda, na kterou Hitler vedl hlavní úder. A Ludvík Svoboda se rozčiloval na neschopnost amerických generálů. Pak se ukázalo, že zdržení mělo i další díl: co nejvíce oslabit Sovětský svaz válkou. Opět důkazy: Americko-britsko-francouzské síly měly 87 kompletních, skvěle vybavených a vyzbrojených divizí s 6500 tanky a více jak 10 000 letouny, proti nim měla zbídačená německá prořídlá armáda 74 neúplných divizí s 1600 tanky a 1750 letouny. Přesto američtí hrdinové plakali a prosili Stalina o pomoc.

Materiály použity: Z Buzuluku do Prahy, Šest let v exilu

A pak slyšíme NOVÝ VÝKLAD DĚJIN expertů jako je Žáček z ODS, Novotný Řeporyjec ODS, Procházková Petra, a Ústav nového výkladu dějin, že Plzeň osvobodila americká armáda, ač se tam nebojovalo a prý mohla osvobodit i Prahu. Tak proč tak zoufale prosili západní spojenci a USA Stalina o pomoc?

Zdroj: http://www.skrytapravda.cz/zahranicni/2949-prosinec-1944-churchill-zoufale-prosi-stalina-o-pomoc-general-eisenhower-padne-pomozte-ruda-armado

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Dvacet let bez mistra televizní zábavy   
Pridal tk Úterý 31 prosinec 2019 - 04:47:42 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Před dvaceti lety, právě koncem prosince 1999, nás navždy opustil klasik televizní zábavy, muž mnoha aktivit, jedna z posledních žijících renesančních osobností, Vladimír Dvořák. Bylo mu 74 let a v posledních letech života ho trápily četné zdravotní potíže, přesto pro mnohé zpráva o jeho smrti byla nepříjemným šokem. Kromě řady činností, kterým se během svého života věnoval, si jej široká veřejnost spojuje především s kvalitní televizní zábavou, zejména pak s nesmrtelným pořadem Televarieté, kde mu byla dlouholetou jevištní partnerkou vynikající Jiřina Bohdalová.

Vladimír Dvořák se narodil 14. května 1925 v jihočeském Písku. Na svět přišel do železničářské rodiny, ale v této tradici nepokračoval. Odmaturoval ještě za války v roce 1944. Po válce pokračoval dále ve studiích. Nejprve zkoušel štěstí na Fakultě žurnalistiky Vysoké školy politické a sociální. Ovšem tato studia nedokončil a po dvou semestrech přešel na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. Zde poté studoval čtyři semestry sociologii a estetiku. Ani toto studium nedokončil. Nějakou dobu pracoval jako novinář v Mladé frontě i jako redaktor v Čs. rozhlase. Uváděl také vlastní hudební pořad. Začátkem 50. let odchází z rozhlasu a působí jako konferenciér v národním podniku Československé cirkusy, varieté a lunaparky. Hostoval i v hereckém souboru Pražské estrády.

Čtyři roky byl v angažmá v Divadle satiry a estrády (později Divadlo ABC). Zde získané herecké zkušenosti uplatnil nejen v několika menších rolích ve filmu, ale především později v nezapomenutelné dvojici s Jiřinou Bohdalovou. S ní poprvé vystupoval již ve druhé polovině 50. let a šlo o velmi šťastné spojení, které v dalších desetiletích pokračovalo a to prakticky až do smrti Vladimíra Dvořáka. Již od poloviny 50. let se rovněž datuje jeho nesmírně plodná a dlouholetá spolupráce s Čs. televizí. Vladimír Dvořák postupně dozrává jako výborný textař a tvůrce kvalitní televizní zábavy. Píše scénáře zábavných a soutěžních pořadů, působí jako dramaturg. S jeho jménem jsou spojeny pořady jako Kdo s kým, o čem, pro koho, Písničky na zítra, Píšu-píšeš-píšeme a nezapomenutelný pořad Zpívá celá rodina. Stává se bavičem v tom nejlepším slova smyslu.

Vladimír Dvořák je pro širokou veřejnost spojen především s pořadem Televerieté. Inspirací mu byl varietní program, který viděl ve Francii. Roku 1970 se na televizních obrazovkách objevuje premiéra. Málokdo tehdy tušil, jak velký fenomén se právě rodí. Prvních 25 dílů uváděl sám Dvořák, ve dvojici s Jiřinou Bohdalovou se objevuje poprvé v roce 1977. Ihned si získali diváky a vytvořili nezapomenutelnou dvojici, která dokázala zahrát vtipnou scénku snad na jakékoliv téma. Řada z nich přímo zlidověla, stejně jako mnohé hlášky z tohoto pořadu. Dialogy a scénky této ústřední dvojice vhodně doplňovali známí herci a zpěváci a další nosnou část pořadu vyplňovala vystoupení varietních umělců od nás i z mnoha zemí Evropy. Televarieté se na televizních obrazovkách udrželo téměř celých třicet let, což je v našich podmínkách unikát. Mezi lety 1970 – 1998 vzniklo 74 dílů pořadu, některé z nich jako hlavní silvestrovský program. Mnohé díly jsou s úspěchem dodnes reprízovány.

Jisté je, že právě Televarieté se zařadilo do zlatého fondu kvalitní televizní zábavy plné inteligentního humoru a výborných hereckých, pěveckých a varietních výkonů.

Vladimír Dvořák miloval humor, dokázal skvěle pracovat s českým jazykem, byl skutečným mistrem slova, je autorem dnes již klasických písňových textů jako Píseň pro Kristýnku, Čert ví proč, My dva a čas, Sto dukátů za Juana, Buď pořád se mnou, Až na severní pól a řady dalších. Jeho texty zpívaly takové osobnosti jako Karel Gott, Karel Hála, Rudolf Cortés, Milan Chladil, Yveta Simonová, Waldemar Matuška a další. Spolupracoval s orchestrem Karla Vlacha. Za svou práci obdržel řadu významných ocenění. Mezi nejvýznačnější z nich patřila Výroční cena Českého hudebního fondu za textařskou práci. Roku 1982 byl jmenován zasloužilým umělcem. Právě 80. léta mu přinesla obrovskou popularitu i díky nezapomenutelným silvestrovským pořadům. Ani po změně společenských poměrů nerezignoval na další práci, přestože druh humoru a zábavy, který vyznával, byl postupně vytlačován mladší generací těžící ze změněných poměrů. Dvořák zůstal svůj, nikdy neměl zapotřebí podbízet se publiku, vyhýbal se laciné a povrchní zábavě, stejně jako vulgarismům.

I v nových poměrech však dokázal reagovat vtipně na aktuální události a jejich aktéry a tepat novodobé zlořády. Vždy však laskavě, s noblesou a nadhledem. Z nastavené laťky solidní kvality neslevil ani ve své pozdní tvorbě a stal se tak žijícím klasikem. V průběhu 90. tet trpěl zdravotními problémy, se kterými se statečně potýkal. Opustil nás na samém sklonku roku 1999, jen pár dní před Silvestrem. Jak zaznělo v televizním dokumentu o jeho bohatém životě, jakoby jeho odchod právě v této době symbolizoval i odchod druhu zábavy, kterou právě on tak výrazně reprezentoval. Jakoby chtěl lidem poslat svým skonem právě koncem roku symbolicky i svůj poslední vzkaz - tak teď už si tu zábavu dělejte sami a po svém, já už bych jí stejně nerozuměl.

Bc. Miroslav Pořízek
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Idiokracie "po česku"   
Pridal tk Úterý 31 prosinec 2019 - 04:36:04 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Jistě všichni znáte americký film Idiokracie, nebo česky Absurdistan. Jen velmi stručne shrnu děj pro ty, kteří ho neznají.

Jde v něm o to, že průměrný člověk se nechá v rámci nějakého pokusu zmrazit a posléze je rozmražen o něco později, než se původně plánovalo. Rozmražený hrdina filmu je překvapen, mírou idiotizmu, který ovládl společnost.

Film vznikl někdy v roce 2005 a k rozmražení došlo v roce 2505.

Zdá se však, že realita v Česku bohužel v mnohém překonala fikci.

A teď si tedy představte, že Vás někdo třeba v roce devadesát minulého století v Česku zmrazí a rozmrazí do roku 2019.

A dotyčný najednou vidí, jak se adoruje nejen ve veřejnoprávní televizi nacismus, jak se čeští politici a diplomaté účastní sjezdů sudetněmeckého landsmanšaftu, jak "české" soudy vrací kolaborantům s nacisty majetek zabavený na základě Benešových dekretů, jak se odstraňují sochy generálů Rudé armády, kteří osvobodili od nacismu nejen nás, ale půl Evropy, jak se staví sochy nacistům, jak představitelé státu relativizují cca 30 milionů sovětských-slovanských obětí nacismu a opečovávají hroby německých nacistů na českém území, jak je Sovětský svaz, potažmo Rusko viněno z rozpoutání II. světové války, jak komunisté vládnou s oligarchem, jak sociální demokraté pohrdají českým lidem a zvou do země muslimy, jak tolikrát okupovaní Češi nyní okupují jiné země, jak dochází k pokusům o dekriminalizaci pedofílie, jak dnes máme již přes 70 pohlaví...

A to by byl jen začátek. Když rozmražený smrdutý Čecháček (jak s oblibou nazýval Čechy s jiným názorem Václav Havel) uvidí videa se starostou Řeporyjí za ODS, kterému nejen že není pro všechny možné vady řeči naštěstí nic rozumět, ale který se nestydí na veřejnosti obnažovat svůj zadek, masírovat si prsa a tlustý pupek, musí si takový člověk myslet, že svět se za těch pár let úplně zblánil. Nemluvě už vůbec o tom, že právě tento strarosta za ODS, který chce stavět pomník nacistům je žid.

Rozmražený čecháček pak zjistí, že ten mladík, který ve veřejnoprávní televizi tak horlivě a často obhajuje tzv. Evropské hodnoty, brojí proti Rusku a rád by v Česku všechny s jiným názorem cenzuroval, je v podstatě gay porno herec, který natáčí gay porno videa, na kterých si to například rozdává se židlí, ale hlavně sám se sebou nebo vlivná představitelka strany, která má v Praze primátora je velmi mírně řečeno hérečka v lechtivých filmech...

Poté v televizi uvidí psychicky nemocné dítě ze Švédska, jak místo chození do školy vyhrožuje a nadává světovým politikům včetně prezidenta USA, kvůli tomu, že vypouštějí při dýchání CO2, což ji způsobuje nesnesitelné trauma, za což je dokonce oceňována všemožnými mezinárodními cenami no a hned na to si poslechne písničku, ve které malé děti nadávají svým starým rodičům do starých ekologických sviní.

Nakonec shlédne epizodu z nekonečného seriálu o novém národním hrdinovi pravomocně odsouzeném zloději a vrahovi, který je jako celebrita zván do všech možných talk show, tedy poté, co byl panem prezidentem omilostěn, aby stále dokola a dopodrobna popisoval své zločiny, což hlavně ženy prý extrémně fascinuje a vzrušuje.

Težko předvídat, jak by takový rozmražený průměrný český člověk na to všechno reagoval.

V původím americkém filmu se hlavní hrdina nakonec stal prezidentem všech těch idiotů.

Ten český by z toho všeho nakonec nejspíš skončil na starém dobrém českém perníku nebo rovnou v Bohnicích.

Ale obávám se, že takovýto scénář by v té době snad nenapsal žádný scénárista. Na to by mu totiž někdy kolem roku 90 minulého století nemohla stačit ani ta nejdivočejší fantazie..

Miroslav Suja
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Božská spravedlnost podle papeže Františka   
Pridal tk Úterý 31 prosinec 2019 - 04:33:01 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Papež František odsloužil tradiční vánoční mši v Bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Apeloval na tisíce věřících kterým vzkázal, aby nedopustili, aby je poklesky církve (rozumí se pedofilie, hamižnost, korupce, intriky, ale i takové věci, jako např. běžné žehnání válkám, zbraním, viz církev a pohlaváři nacistického Německa vč. Hitlera aj.) vzdálily Bohu. Podle serveru České Noviny.cz papež také uvedl, že Vánoce nám připomínají, že Bůh nás stále miluje všechny, i ty nejhorší z nás. „Papežskou“ korunu tomu nasadil když podotkl, že „si často myslíme, že Bůh je dobrý, když jsme dobří a že nás trestá, když jsme špatní. Tak to není,“ prohlásil papež. Zároveň vyzval lidi, aby začali sami u sebe.

Zdá se, že papež František buďto ztrácí půdu pod nohama, nebo se přizpůsobuje negativistickému trendu genderismu, pokud sorry jako, se nepominul rozumem. Přiznávám, jsem křtěný katolík, ale praktikujícím katolíkem nejsem. Důvod je v tom, že křtěn jsem byl v kostele jako dítě, což znamená, že za mě rozhodovali rodičové bez mého vědomí (jak také jinak, že?). V dospívání, resp. později v dospělosti mne nic, s ohledem na skutečnosti, které se děly všude ve světě a zvláště II. světová válka, nepřesvědčilo o existenci Boha a jeho spravedlnosti. O spravedlnosti, o které papež František říká, že Bůh nás stále miluje všechny, dokonce i ty nejhorší z nás. Přeloženo do lidské logiky to znamená, že Bůh má rád všechny ty dobré, poctivé, slušné, čestné, lidské, morální a ohleduplné lidi a milující své bližní stejně, jako darebáky, zloděje, vrahy, teroristy, nepoctivce, podvodníky, matky vražedkyně a řadu podobných individuí, kteří se svou až trestuhodnou povahou a činy liší od lidí s pozitivním egem.

Je logické, že na řešení pozemské spravedlnosti existují vytvořené speciální orgány a má-li býti zde na zemi učiněno spravedlnosti zadost, jsou tu soudy, které by tu spravedlnost měly řešit. V mnoha případech však zůstává jen u toho „měly“! Nicméně ta spravedlnost Pána Boha, jak nám ji tlumočí papež František, je totálně postavená na hlavu. Je možné mluvit o spravedlnosti, není-li brána v potaz rozdílnost mezi dobrem a zlem, mezi dobrými a zlými lidmi, notabene mezi nevinným člověkem, např. dítětem a jeho vrahem? Bůh miloval to nešťastné dítě, ale stejně tak dál miluje i jeho vraha? Jak jinak si lze vysvětlit papežova slova, než že mluví-li všeobecně o lásce Boha ke všem bez rozdílu, než že se tímto způsobem snaží bagatelizovat, či neutralizovat špatnosti, o kterých se na vánoční mši v Bazilice sv. Petra zmínil tedy, aby lidé nedopustili, aby je poklesky církve (rozumí se pedofilie, hamižnost, korupce, intriky aj.) vzdálily Bohu? Pokud by lidé poklesky církve měli chápat tak, že de facto o nic nejde, mít církev nadále za čistou, počestnou, pro věřící příkladnou a nevzdalovat se Bohu, pak by zřejmě snáze mohly být odpouštěny i jiné nepravosti a nespravedlnosti.

Takové chápání božské spravedlnosti je z morálního hlediska naprosto nepřijatelné, byť se to týká především věřících. Ale jde o princip, stejně jako v případě církevních restitucí, kdy ta církevní „spravedlnost“ vzala zcela za své, neboť byla z principu naprosto v rozporu nejen s realitou, prokazatelnými fakty a skutečnostmi, ale i s Havlovou pravdou a láskou, Boží a papežovou spravedlností! Pro církevní restituce nebyly ze strany církví z právního hlediska, ale ani pozemské (lidské) spravedlnosti žádné faktické, opodstatněné důvody než ty, kterým se říká neskromnost, hamižnost, touha po bohatství a mamonu (když už ne po moci), jako by církev, resp. církve byly nějaké chudé příbuzné, o bezcharakterním jednání představitelů církve a politiků, zvláště lidovců nemluvě, byly použity naprosto nemorální způsoby jako politická lobby, korupce, intriky a podobné „spravedlnosti“ Přesto má Pán Bůh všechny tyto intrikány a aktéry restituce bez rozdílu stejně rád, jako ty v drtivé číselné převaze okradené občany-ateisty! Jestli tomuto říká papež František spravedlnost, tak tomu nelze říkat jinak, než lumpárna!

Zdá se, že papež František hodně ztrácí na věrohodnosti nejvyššího představitele církevního stolce. Mnohá jeho jednání a prohlášení jsou ve smyslu církve často kontraproduktivní, protože např. jeho pozitivní přístup, postoj resp. tolerantnost k LGBT, genderismu, mnohopohlaví apod., je ve smyslu křesťanství nepřijatelný. Zdá se, že spravedlnost papeže Františka je jako guma či plastelina, lze ji snadno přizpůsobit aktuálním potřebám, často i v příkrém rozporu nejen s lidskou logikou, ale hlavně se samotnou filozofickou a humánní podstatou spravedlnosti.

Jiří Baťa
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Polský premiér by si měl zopakovat dějepis   
Pridal tk Úterý 31 prosinec 2019 - 04:29:18 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Polský premiér Mateusz Morawiecki označil pakt Molotov-Ribbentrop, podepsaný v roce 1939, za vojenské spojenectví. Podle něj za vypuknutí druhé světové války byly odpovědné jak fašistické Německo, tak i Sovětský svaz.

„Pakt Molotov-Ribbentrop, podepsaný 23. září 1939, nebyl ‚paktem o neútočení‘. Bylo to politické a vojenské spojenectví, které rozdělilo Evropu na dvě sféry vlivu,“ stojí v prohlášení polského premiéra. „Spojenectví Hitlera a Stalina bylo brilantně realizováno. 1. září 1939 hitlerovské Německo zaútočilo na Polsko od západu a 17. září SSSR udělal totéž, útočil z východu,“ pokračuje.

Ruský senátor Alexej Puškov okomentoval výroky polské strany. Na svém Twitteru uvedl, že se Polsko ve 30. letech „vnucovalo“ Německu jako spojenec.

„Polsko bylo první zemí v Evropě, které podepsalo pak o neútočení s Německem, a ukouslo si kousek Československa po mnichovském spiknutí. Snažilo se vnutit Hitlerovi jako spojenec. Hitler ale nepočítal s Polskem na mapě Evropy,“ napsal ruský senátor.

Zdroj: https://sptnkne.ws/ASr3

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Celkový maloobchodní prodej spotřebního zboží v Číně přesáhne v roce 2019 poprvé 40 bilionů yuanů   
Pridal tk Úterý 31 prosinec 2019 - 04:14:36 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
30. prosince skončila v Pekingu celostátní konference o práci v oblasti průmyslu a obchodu. Ze zprávy z konference vyplývá, že celkový maloobchodní prodej spotřebního zboží v Číně v roce 2019 poprvé přesáhne 40 bilionů yuanů. Účinek spotřeby jako hnací síly pro ekonomiku je stále patrnější.

V roce 2019 fungoval čínský spotřební trh obecně stabilně. Rozsah spotřeby se neustále rozšiřoval, struktura se neustále zlepšovala, obchodní modely se neustále inovovaly a příspěvek neustále rostl. Zástupce vedoucího pro provoz trhu při čínském ministerstvu obchodu Wang Bin (Wang Pin) uvedl, že spotřeba se už šestý po sobě jdoucí rok stala hlavní hnací silou hospodářského růstu.

Wang Bin řekl, že se předpokládá, že v roce 2019 překročí čínský objem maloobchodu se spotřebním zbožím poprvé 40 bilionů čínských yuanů a dosáhne 41,1 bilionu čínských yuanů, což představuje meziroční zvýšení o 8 %. Spotřeba přispívá k hospodářskému růstu více než 60 % a šestý po sobě jdoucí rok představuje hlavní hnací sílu hospodářského růstu.

Wang Bin dodal, že z pohledu letošní situace dovoz čínského spotřebního zboží rychle rostl a ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se zvýšil o 3 procentní body. Očekává se, že prodej automobilů dosáhne přibližně 26 milionů kusů a dodávka chytrých telefonů se bude pohybovat kolem 380 milionů kusů, přičemž prodej bude nadále na prvním místě na světě.

V roce 2019 zaznamenal čínský obchod se zahraničím také nemálo úspěchů. Vedoucí pro obchod se zahraničím při čínském ministerstvu zahraničí pan Li Xingqian (Li Sing-čchian) řekl, že v letošním roce se čínský obchod se zahraničím pevně rozvíjel a preferenční politiky na podporu rozvoje obchodu se zahraničím hrály aktivní roli. Řekl, že v prvních 11 měsících letošního roku dosáhl celkový objem čínského obchodu se zahraničím 28,5 bilionu čínských yuanů a meziročně se zvýšil o 24 %. Očekává se, že celoroční měřítko čínského obchodu se zahraničím přesáhne 30 bilionů yuanů, což pravděpodobně překoná minulý rok a dosáhne to nového historického maxima.

tk
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Zažalujme (zase) prezidenta   
Pridal tk Úterý 31 prosinec 2019 - 04:08:33 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Jestliže zákonodárný orgán odhlasuje žalobu na svoji hlavu státu, je to bezpochyby jedna ze zásadních politických událostí roku, ne-li desetiletí či století. Demokraté v USA udělali z impeachmentu Donalda Trumpa klíčové téma předvolební kampaně a zabývají se jím celé měsíce. Tvoří se dějiny. Ne však v České republice. Samozvaní demokraté, s malým „d“, byli s celou záležitostí v Senátu hotovi poměrně rychle, aniž by proběhlo jakékoli veřejné slyšení. Dolní sněmovna pak ústavní stížnost smetla ze stolu.

Některé přehledy hlavních událostí tohoto roku ani nezmínily skutečnost, že 48 z 81 českých senátorů prohlásilo, že Miloš Zeman by měl být zbaven úřadu. Na rozdíl od trestních případů, kde nelze jednu osobu za stejný zločin žalovat dvakrát, nic nebrání českým senátorům v podání další ústavní stížnosti kvůli stejnému „zločinu“. Ve skutečnosti senátoři, kteří jsou přesvědčeni, že užší varianta stížnosti by měla větší šanci na schválení v poslanecké sněmovně, mají skoro demokratickou povinnost znovu hlasovat pro žalobu na Zemana. To by se zapsalo do dějin.

Erik Best

Zdroj: http://www.fsfinalword.cz/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Pondělí 30 prosinec 2019
Moje babička je staré ekologické prase / čuně / svině…   
Pridal tk Pondělí 30 prosinec 2019 - 06:29:10 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Moje babička je staré ekologické prase! Německá televize WDR natočila s dívčím pěveckým sborem malých školaček aktivistickou píseň, která zesměšňuje a uráží německé seniory a indoktrinuje německé děti k nenávisti a k pohrdání prarodiči! Přinášíme video s českými titulky! Když ruská kadetní škola natočila patriotickou píseň o strýčku Vovovi, to bylo křiku! Když ale německá televize natáčí písně, kde děti nadávají babičkám do ekologických prasat, tak je ticho po pěšině! V písni dětem vadí spalovací motory, SUV auta, motocykly a dokonce i vepřové maso! A na konci zaznívá výhrůžka od Grety Thunberg!

VIDEO ZDE: https://vimeo.com/381905615

Německá televize WDR v pátek 27. prosince odvysílala v pásmu dětských vánočních pořadů “satirickou” píseň s názvem “Meine Oma ist ne alte Umweltsau” (Moje babička je staré ekologické prase). Do redakce Aeronetu se nám sesypaly žádosti, abychom se ke kauze vyjádřili a informovali o ní. Abyste si udělali představu, o čem tato píseň je, připravil jsem pro vás český překlad písně a video s českými titulky máte v úvodu tohoto článku.

Píseň nazpívala německá pěvecká akademie z Dortmundu, resp. její dětský dívčí sbor, který spolupracuje s WDR. Německé dívenky nahrály píseň, která zesměšňuje německé seniory a jejich zvyk jezdit a dopravovat se všude automobily a motocykly se spalovacími motory. Děti s v písni utahují i z chudoby německých důchodců, resp. z jejich snahy uspořit peníze na jídle, aby ty peníze potom mohli třeba dát dětem nebo vnoučatům, která potom chodí do škol, do pěveckých sborů, kde si potom z prarodičů takto utahují, asi na znamení vděku.

Tato dětská indoktrinace není v Německu nic neobvyklého, ve 30. letech minulého století byly děti také vychovávány k tomu, aby pohrdaly svými rodiči a prarodiči, pokud se nechtěli přizpůsobit nové době. Bohužel se zdá, že Němcům tenhle zvyk zůstal a zarostl pod kůži, protože zde znovu vidíme, jak jsou malé děti písničkou indoktrinovány k tomu, aby pohrdaly prarodiči, kteří řídí motorky, velká auta na fosilní paliva a kteří kupují vepřové maso, které je prý špatné, protože jeho produkce způsobuje vysoké objemy CO2, které prý ničí planetu a všichni se tak udusíme, jak hystericky varuje Greta Thunberg za mohutné mediální podpory světových médií, která ji dávají mediální prostor a publicitu.

Děti si vesele zazpívaly, že babička je ekologické prase / čuně / svině… nehodící se škrtněte

Místopředsedkyně Trikolory v ČR Zuzana Majerová Zahradníková si kauzy všimla, že v Německu se děti učí k nenávisti proti prarodičům a televize vysílají písničky, ve kterých děti zpívají, jak babička v SUV na cestě k lékaři přejede dva dědečky, kteří ke svému pohybu používají chodítka, resp. tzv. rolátory s kolečky. Někomu to může připadat vtipné, dětem asi určitě, ale na konci videa sami uvidíte, že se nejedná jen tak o nějakou písničku, ale o ekologickou propagandu na podporu Grety Thunberg. Výhrůžka, kde děti s upřenými pohledy hledí do kamery a simulují anglickou větu Grety Thunberg, že nedovolí, aby nám to prošlo, nahání doslova děs a hrůzu. Ta písnička je sice zfašizovaná a namířená tak, aby postavila děti a vnoučata proti rodičům a prarodičům, ale na konci ta výhrůžka od Grety Tunberg dává celé nahrávce úplně jiný a především politicky ukotvený rozměr.

Děti v písní nezpívají přímo o “svini”, jak se objevilo na českých serverech. Němci by museli místo Sau použít spíše Schwein, aby to byla “svině” v tom drsném a českém pojetí síly toho slova, i když ten rozdíl je i tak velmi malý a je na hraně. Děti tak zpívají o “čuněti”, resp. “praseti”, je to taková drobná nuance v překladu, i když velmi zásadní, protože nevyznívá tak drsně a vulgárně, každopádně to není omluvou pro producenta této písně, tedy pro německou WDR, která něco takového opravdu neměla natočit a už vůbec ne odvysílat.

Na konci písně je znovu odkaz na aktivistku Gretu Thunberg, že babička se prý polepšila, protože už nejezdí na motorce, ani v autě, ale plaví se na lodi, takže už není ekologické prase, resp. čuně. Tyto odkazy na ekologickou dopravu pomocí větru a plachet jsou jasnou ukázkou toho, jak indoktrinace působí na děti a garantuji vám, že z těchto dětí vyrostou tací ekologičtí fanatici, že je rodiče ani nepoznají a začnou se jich v dospělosti bát. Přesně takto to dopadne, když nepřítel, tedy globalisté, vychovají vaše děti a když rodiče posílají do pěveckých sborů své potomky, aniž by tušili, co a jaké písně je tam vlastně učí.

Ruské děti také nazpívaly píseň, ale ta má úplně jinou kvalitu

Když před dvěma lety poslankyně ruské Dumy za Jednotné Rusko Anna Kuvyčkovová natočila s kadety 44. Vojenského učiliště ve Volgogradu vlasteneckou píseň “Strýčku Vovo, jsme s Tebou!” a video se dostalo na internet, strhla se v západních médiích hysterická přestřelka o to, kdo více natočené video odsoudí, že prý ruská poslankyně indoktrinuje děti na podporu Vladimira Putina. Dva roky uběhly a máte teď možnost posoudit ruskou píseň nazpívanou kadety vojenského učiliště a píseň německých dívek z Dortmundu. České titulky písně ve videu níže zapnete tlačítkem “CC” v liště videa.

VIDEO ZDE: https://vimeo.com/243482878

Hodnocení úrovně obou písní nechám na vás. Každopádně se ukazuje, že Německo v rámci své preciznosti nenechává nic na náhodě a děti jsou tvrdě idnoktrinovány i na kulturní frontě a v pěveckých sborech, které místo děl německých mistrů zpívají písničky, které si utahují z prarodičů a nadávají babičkám do ekologických prasat. Tohle samozřejmě vysílá signál, který ukazuje na pokročilost procesů ohledně rozhodnutí německé vlády razit elektromobilitu a obnovitelné zdroje, a to i za cenu fašizace procesů řízení na všech úrovních státu. Pěvecká akademie z Dortmundu ke kauze již vydala tiskové prohlášení:

Prohlášení Zeljo Davutovice, ředitele Dětského sboru WDR Dortmund

Z pohledu sborové akademie bychom chtěli komentovat video / píseň „Meine Oma“, kterou WDR 2 produkovala a vysílala s dětmi z našeho sboru. Když přišel požadavek s textem a písní z redakčního týmu WDR 2, děti a rodiče se mohli dobrovolně rozhodnout zúčastnit se projektu. Nebyl žádný nátlak a nikdo nebyl vykořisťován. Hnutí Fridays for future je hnutí založené na dětech a mladých lidech. Myšlenka satiry WDR, která se ohlédne za rokem, byla koncipována pro dětské hlasy, proto jsem souhlasil s redakčním týmem WDR 2.

Zúčastněným dětem bylo řečeno, co má parodie za úkol: pomocí nadsázky a humoru se zaměřit na konflikt mezi generacemi. Termín babička je součástí parodovaného textu kvůli původnímu textu „Moje babička jezdí na motocyklu krmit slepice“. Nejde o babičku, ale o nás všechny. Jako angažovaný hudebník bych se chtěl omluvit všem, kteří se cítí osobně napadeni, přestože jsme to klasifikovali jako satiru. V posledních letech jsme vždy projevovali největší respekt vůči starším občanům. V budoucnu to nechceme měnit. Naše mezigenerační práce dokumentují četné akce v domovech pro seniory.

Doufáme, že jsme k objasnění přispěli.

Zeljo Davutovic


Děti jako zbraň hromadného ničení starého světa, který se ještě řídil zdravým rozumem

Když nikdo nechtěl řešit emise CO2, když všechno selhalo, vyslali globalisté do boje Gretu Thunberg, školačku s fašizačními postoji. Děti přestávají v pátek chodit do škol, stávkují za ochranu klimatu v demonstracích v rámci hnutí Fridays for future, ředitelé škol jsou bezmocní, musí dětem absence povinně omlouvat, jinak by jim hrozilo odvolání z funkce. Nikdo se nesmí stávkujících dětí dotknout, ani se nesmí slovem otřít, jinak člověku hrozí doslova společenská exkomunikace.

V České republice se kauzou německých dívenek z Dortmundu zabývají jenom alternativní média a politici z alternativních stran. Procesy běží tak, jak o nich neustále píšu a mluvím v mých pořadech na SVCS. Naše děti jsou vychovávány za našimi zády proti nám, proti potomkům starého světa, který má ustoupit dětem nového věku a Nového světového řádu. Právě proto je ochrana vnitřního kruhu rodiny tak klíčová ve válce národů a vlastenců s globalizací. Když nepřítel vychová naše děti tak, jak předvádí dívčí pěvecký sbor z Dortmundu, s národem je konec. To video jako důkaz procesů je tudíž k nezaplacení.

-VK-
Šéfredaktor AE News


Zdroj: https://aeronet.cz/

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



iDnes: Autoritářské státy prý vězní novináře. Robinsna a Assangeho nezmínili   
Pridal tk Pondělí 30 prosinec 2019 - 06:16:18 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Pojem „falešná zpráva“ se stal běžnou součástí politického slovníku. Spolu s jeho užíváním začal také růst počet novinářů, kteří se kvůli šíření takzvaných „fake news“ ocitli ve vězení. V roce 2019 poslaly mocenské elity různých zemí za mříže třicet žurnalistů, píšou na iDnes.

A jak už je u fake news zvykem, sdělili jen polovinu pravdy. Píšou o Turecku a Somálsku, ale ani slovo o tom, že v britském vězení umírá Julius Assange, ani slovo o Tommy Robinsnovi, kterého policie odvlekla v přímém přenosu, když natáčel demonstraci.

Opět ukázka prolhanosti Babišovo médií!


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Musíme skoncovat s bankovním socialismem   
Pridal tk Pondělí 30 prosinec 2019 - 06:13:44 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Svět se topí v dluzích. Na našem společném futru máme napsáno mínus 255 bilionů dolarů. My, obyčejní človíčkové, naše rodiny, vlády a podniky v nichž pracujeme máme, až na vzácné výjimky, konta v hluboko červeném. Žijeme si nad poměry, utrácíme téměř třikrát víc než stačíme vytvořit.

Proč?

Inu, hlavně zásluhou prospěchářské štědrosti bank, které se řídí nepsaným zákonem globálního super-kapitalismu, že úvěr musí růst, nebo systém zahyne. Tempo růstu může klesat nebo stoupat, ale přítok peněz musí pokračovat až na věky. A to navzdory zkušenosti, že každá pijatika musí jednou skončit a ráno se probudíme s těžkou kocovinou.

Když jde našinec do bankovní pobočky, aby požádal o půjčku, dejme tomu sto tisíc korun, na koupi auta obvykle předpokládá, že banka má potřebné peníze v trezoru. Velice se mýlí, nemá, ale přesto je půjčí po té, co si ověří, že nejste flákač ani gauner. Odpovědný úředník vyťuká sto tisíc na počítači a přesune je na vaše konto. Čáry máry fuk! Od té chvíle dlužíte sto táců v opravdových penězích, které musíte vydělat, jakož i na úroky.

Mervyn King, bývalý guvernér Bank of England, vysvětluje tento postup –a jeho nebezpečí- v knize Alchymie peněz (The Alchemy of Money, 2016).

„Během dvacátého století vlády dovolily tvorbu peněz jako vedlejší produkt vydávání úvěrů, napsal. „Většinu peněžních zdrojů dnes vytvářejí soukromé instituce- banky. To je Achillova pata v řízení financí v naší společnosti.“

Podle některých odhadů banky plodí až 97 procent „oběživa“ v podobě elektronických fondů uložených v počítačovém systému. Bankovky a mince jsou jen tištěný či ražený symbol virtuálních peněz, které banky již daly do oběhu.

„Neexistuje žádný způsob, jak se vyhnout zhroucení hospodářského růstu způsobeného rozšiřováním úvěru,“ varoval známý rakouský ekonom Ludwig Von Mises. „Jedinou alternativou je volba mezi časnější krizí následkem dobrovolného přerušení přísunu úvěru, anebo pozdější krizí a naprostého zhroucení peněžního systému.“

Co myslíte že udělají naši finanční vládci, když se octnou tváří v tvář rozhodnutí nést nepříjemné následky jejich jednání nyní, nebo je odložit na svatého Dyndy posílením úvěru na kreditních kartách a množením virtuálních peněz na počítačích? Vsadím se, že zvolí útěk dopředu a začnou vyrábět úvěry a peníze. Předpovídám, že jich budou velehory a na stále menší úroky a jednou možná zdarma.

Národní a centrální banky jako jsou Anglická banka a americká Federální banka patří soukromým vlastníkům, banksterům, kteří si z nich udělali dojnou krávu. Naplnilo se přání Mayera Amschela Rotschilda, zakladatele bankéřské dynastie, který řekl:

„Dejte mi pravomoc razit peníze a je mi lhostejné, kdo vládne.“

Svět je postavený na hlavu: ekonomika klesá, protože vězí v dluhové pasti a táhnou ji ke dnu splátky úroků, avšak banksteři jí předepisují stále víc úvěru! Přetlak peněz vytvořených ze vzduchu sílí.

Nejhorší na tom je, že ústřední banky vydávají elektronicky nové peníze aniž se starají o to, nač jdou. V tom je zakopaný pes. Přesněji řečeno jde o pohřbený zákon, který víc jak šedesát let dělal požární stěnu, firewall, proti riskantním půjčkám a bankovní spekulaci. Jmenuje se po svých iniciátorech Glass-Steagall Act (GSA). Americký Kongres jej schválil v roce 1933 po burzovním krachu, který způsobil Velkou depresi. Vytvořili jej demokraté éry Rooseveltovi a zničili demokraté éry Clintonovi. Uvažme, jaký ideologický skluz udělala strana jejímž posláním bylo hájit práci proti kapitálu! Skluz na, který doplatila a ještě doplatí. Skluz, který evropští sociální demokraté okopírovali a proto prohrávají volby v jedné zemi za druhou.

Ale zpět ke GSA. O jeho účinnosti svědčí skutečnost, že až do roku 1999, kdy byl zrušen, nenastala žádná peněžní krize. Banky směly vykonávat své tradiční poslání, brát vklady a zapůjčovat peníze jenom proti ověřeným zárukám . Spekulace na burze a půjčky s vysokým rizikem byly zakázány.

Stačilo necelé jedno desetiletí bez GSA, aby se vytvořila bublina pochybných a vysloveně hazardních půjček v nákupu nemovitostí, z níž vnikla finanční krize v roce 2008. Zavinila ji chamtivá ziskuchtivost velkých bank, které dlužní bublinu, subprime lending, vyvolaly. Vlády je „potrestaly“ tím, že vykoupily jejich dluhy, aby se „nezhroutila národní a světová ekonomika“. K tomu je nutno přičíst citelný pokles světového hospodářského růstu a hrubého národního důchodu. Sečteno tesařskou tužkou svět zchudl při nejmenším o deset bilionů dolarů. Zatímco banksteři si vypláceli tučné dividendy, obyčejným lidem nastala léta utahování opasků a oklešťování sociálních programů, jejichž důsledky mnozí z nás pociťují dodnes.

Uplynulo další desetiletí a světový finanční systém opět připomíná náklaďák s nitroglycerinem na silnici plné lavorů. Nevyhnutelně o nějaký drncne. Auto veze třaskavinu v lahvích ke katastrofě postačí, když se při nárazu rozbije jen jedna. Podobně se může složit zas jen jedna banka jako Lehman Brothers neblahé paměti, nebo bouchne dluh na automobilovém trhu, či zbankrotuje velký nadnárodní koncern a jsme zas na hrnci. Každý den můžeme číst ve Financial Times a Walltreet Journal předpovědi neodvratných finančních karambolů

Až se dluhová bublina praskne —krach jedné velké banky může přivodit dominový pád systému--- odborný tisk napíše, že jsme vstoupili do období ničení bohatství. Tuto špinavou práci odjakživa vykonávají dvě služky kapitalismu, deflace a inflace. Představte si jako statné a silné číšnice na Oktoberfestu v Mnichově, co unesou na každé paži šest mázů piva. Máte to? Prima. Tak si navíc představte, jak gruntují finance od sklepa až na půdu jen to praští, nemilosrdně a bezohledně. Zadlužený nebo ne, udělej stojku, obrať kapsy, ať je můžeme vyprášit.

Deflace snižuje ceny a zvyšuje skutečnou hodnotu dluhu, poptávka padá, což vede k dalšímu snižování cen a růstu dluhové zátěže. Zkrátka, jak zpívali Voskovec a Werich v letech třicátých minulého století , „všude plno zboží a nikde žádní kupci.“ Kdyby uhodil propad peněz, čemuž ekonomové nedávají velkou šanci, řekněme patnáctiprocentní, penzijní fondy, investované na burze, se vypaří, dluhopisy ztratí hodnotu a bankovní jistiny nebudou mít cenu papíru, na němž byly napsány. Měna posledního útočiště --pochybuji, že to bude dolar, vsadil bych spíš na švýcarský frank-- vyletí do stratosférické výše, neboť kdekdo, včetně států, se bude zoufale snažit s pomocí té vzácné měny uvolnit škrtící smyčku zadluženosti.

O inflaci by V+W mohli zpívat „všude plno kupců a nikde žádný zboží.“ Tu služku dobře známe, už jsme ji párkrát zahlédli, a prý si teď nasazuje čepec a uvazuje zástěru. Až vstoupí na scénu, čemuž ekonomové přisuzují pětaosmdesáti procentní pravděpodobnost, páni grandi si budou zapalovat doutníky tisícovými bankovkami, protože si za ně nic nekoupí. A my jakbysmet.

Vítězové a poražení byli určeni předem, tak to na světě chodí a bude chodit. Ledaže by nám, otrokům dluhu, konečně došla trpělivost. A příště, až hospodský přinese účet, bouchneme do stolu. Vzkřikneme hromovým hlasem BASTA, tuhle rundu zatáhnou banksteři.

Trvat na tom, aby příští účet platili ti, kdo dluhovou past nastražili, je na výsost správné a jedině spravedlivé už proto, že my jsme hradili předchozí útratu za krach realitních půjček v roce 2008. My, poplatníci, jsme se všichni museli složit a vysolit dohromady bratru počítáno deset bilionů dolarů. To je astronomické číslo, které má devět nul a vymyká se našemu chápání.

Človíčku, co si počneš? Nebo spíše, co můžeš udělat? Voskovec s Werichem zpívali: Každý k moři dopluje, někdo dříve, jiný později…My bychom si měli na stejnou melodii zanotovat:

Až ta bublina praskne,
doufejme co nejpozději,
když nemáš prachy v bance,
přežiješ krach snadněji…

A kdo neví, jak zabezpečit úspory, dobře udělá, když za ně koupí cihlu zlata, či pár diamantů, bitcoinů, anebo pozemek.

V obecné rovině to bude mnohem složitější. Britská Labour Party vidí řešení v bezodkladném zestátnění Národní banky a přidružených peněžních ústavů. Mnozí ekonomové zase spoléhají na dvě méně drsná opatření: postavit novou protipožární zeď mezi úvěry na podporu hospodářského rozvoje a spekulativními investicemi, a uložit bankám zákonnou povinnost mít ekvivalentní finanční rezervy pokrývající také jejich riskantní půjčky, za něž musí převzít odpovědnost.

Tak či onak, je třeba skoncovat s bankovním socialismem, v němž veškeré zisky náleží banksterům a všechny ztráty poplatníkům.

Když dopustíme, abychom museli příští rundu zase platit my, jsme hejlové na kvadrát a není nám pomoci.

To není panská rada, ale včasné varování.

Jan Vítek

Zdroj: http://www.zvedavec.org/komentare/2019/12/8142-musime-skoncovat-s-bankovnim-socialismem.htm

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přejít na stranu  [1] 2 3 ... 28 29 30
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2481 sec,0.0731 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,877kB