Novinka:Máme skutečnou demokracii nebo vládu profláknutých starostů,....
(Kategorie: Z domova)
Napsal tk
Čtvrtek 01 říjen 2020 - 11:59:26

.... doktorů (všeho druhu), inženýrů, bankéřů, ředitelů?

Je pár dnů před volbami do krajských zastupitelstev a Senátu PČR a do našich poštovních schránek, ale i na bilboardech (a jiných veřejných zařízeních, např. zadní sklech autobusů) se nám představují (často šklebí anebo se nám smějí) kandidáti politických stran a hnutí. Člověk se nestačí divit, jak ubohými slogany a hesly jsou jejich podbízející se tváře doprovázeny.

Ve Zlínském kraji (odkud pocházím) se to hemží natolik stupidními slogany, že snad nemá ani smysl přemýšlet o tom, co který kandidát je nebo není, resp. při jeho případném zvolením bude schopen pro občany udělat nebo svou činností pro jejich blaho přispět. Tak například jeden slogan, v tomto případě ODS konstatuje, že prý „Postavíme kraj na nohy“!. No, nějak mi ušlo či jsem si nevšiml, že by Zlínský kraj padal na hubu, nebo se plazil po kolenou a proto je potřeba jej „postavit na nohy“! Apropó, pokud to někteří politici takto vidí, tak to jen díky jim samotným.

Heslo ČSSD nám voličům zase oznamuje, že kandidáti ČSSD při jejich zvolení „Vrátí kraji dobrého hospodáře“! Ptám se, kam že se poděli ti dobří hospodáři, když je ČSSD teprve hodlá nainstalovat? Není to snad důkaz toho, že se do dnešní doby hospodařilo s nedobrými hospodáři? Zbytečná otázka, není-liž pravda! Jiný bilboard nás zase informuje o tom že nově zvolení „zástupci lidu“, budou-li zvoleni tvrdí, že hodlají „Uzdravit náš kraj“. Otázka ovšem je, zda je nemocný kraj a jeho lidé, nebo jeho současné, bývalé (a nepochybně tomu bude i u nastávajícího) vedení, potažmo zastupitelstvo kraje, protože „sliby se slibují, blázni se radují“! Z tohoto přísloví jasmě vyznívá ona diagnoza, kterou trpí (nejen) náš „nemocný“ kraj!

Lze pochopit, že každé takové či podobné volby sebou nesou nepřeberné množství slibů a předsevzetí, které se (alespoň v podmínkách české demokracie) jen málokdy podaří splnit. A ne vždy jen z objektivních důvodů, ale také často proto, že jedno naše přísloví říká, že „Slibem nezarmoutíš“, jiné zase, že „Účel světí prostředky“, nemluvě o tom jiném přísloví, že „Slíbené vydrží stejně, jako uzené!“ To ovšem neznamená, že by se ve zlínském, stejně jako v jiném kraji, naprosto nic nedělalo, nebudovalo, že by se neinvestovalo. Jenže už nikdo neřekne, kolik peněz se neproinvestovalo, ale rozkradlo, uplatilo, odklonilo či prostě zdefraudovalo! O tom se mlčí, na druhé straně o to více se ti noví, zaručeně poctiví, čestní, spolehliví a odpovědní kandidáti mohou ohánět různými nesmyslnámi hesly a sliby (celorepublikově je to neuvěřitelé množství iracionálních, oblbujících, nereálných a kandidáty k ničemu nezavazující počet sloganů a hesel).

V poslední době se v Česku hodně, často a rádo nejen mluví, ale také bojuje o záchranu „naší demokracie“. Ponecháme-li stranou logiku a relevantnost tohoto nesmyslého úsilí, které prosazuje zejména Milion chvilek, ale rovněž řada pravicových politiků, kterým chybí větší volnost a svoboda nejen ve svobodě slova, ale hlavně ve svobodě podnikání, šíření zcestných myšlenek, ideologie, v dehonestaci a diskreditaci živoních realit a jiných nelogických a nesmyslných požadavků (viz předseda Senátu Vystrčil!). Je-li řeč o demokracii, je třeba si připomenout, co demokracie znamená, jak je naplňována či realizována. Konstatování, že demokracie znamená v překladu „vláda lidu“, zná snad každý středoškolák, a měl by znát i každý politik, jedno na jaké úrovni. Skutečná demokracie je, resp. by (pokud bude) měla být tou hlavní ideologickou motivací pro život v naší společnosti. Nabízí se však otázka, je tomu skutečně tak?

Z pohlledu statistiky, kterou tvoří přesný přehled nepřesných čísel zjistíme, jak je u nás „demokracie“ aplikována. Především je třeba upozornit na skutečnost, že tímto konstatováním není společenská vrstva, zvaná „inteligence“ vylučována z pojmu lid, nicméně tato „kasta“ má své přednosti a priveligia, která jdou zcela jednoznačně na vrub ostatního „lidu“. Při pohledu na stávající kandidátní (jmennou) listinu pro volby do Zastupitelstva Zlínského kraje (a jistě tomu nebude jinak ani na kandidátních listinách jiných krajů), není na seznamu snad člověka, který by pocházel z toho společenského spektra, které se říká „dělník“, nebo „dělnice“, jako např. soustržník, jeřábník, zedník, pekař, zemědělec, dojička, řidič autobusu apod., nebo také lůza či verbež.

To kandidátů s tituly MUDr., JUDr., Ing., PaedDr, Mgr, Bc., starosta, místostarosta, ředitel firmy, člen představendstva, bankéř, resp. „chudý“ sportovec, zpravidla bývalý reprezentat, mistr světa apod., těch je tam přehršel. Při neexistenci dělnických povolání vlastně jenom a pouze oni. Máme-li v této souvislosti uvažovat o podstatě výše zmíněné demokracii pak není od věci se ptát, zda lidé dělnického, v lepším případě zaměstnaneckého původu jsou součástí naší demokracie, tedy „vlády lidu“, když je zcela evidentní, že zastoupení této společenské vrstvy, které je ve společnosti absolutní většina, není (až na vzácné výjimky) v místních, krajských orgánech veřejné správy, resp. místních vládách, o republikové vládě nemluvě, de facto zastoupena..

Jiří Baťa




Tato novinka je z -Info kuryr
( http://infokuryr.cz/news.php?extend.30131 )


Vygenerováno za:0.0411 sec,0.0227 z toho dotazů.Dotazů v DB:16. Použitá paměť:880,392B